Ma krajina pamef? I. Kofeny otazky

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ma krajina pamef? I. Kofeny otazky"

Transkript

1 Ma krajina pamef? Jaromfr Bene!, VIadimEr Brima I. Kofeny otazky Hned na je dobre pnznat, fe v nazvu vyl'<:!enou otazku nepovafujeme pouze za metaforu a zdli se, fe v sou<:!asnem badatelskem ruchu to ani nenf nutne. Monopol scientismu zacfnli mit i V ceskych zemfch povfilive trhliny a netze pfedpokjlidat, fe tohoto Irendu zostanou usetl'eny i obory zabyvajici se vztahem cloveka a krajiny. Pffzna<:!nli polemika je vedena napl'fklad v soucasne biochemii. V teto debate vidf Z. Neubauer vyustenf a aktualizaci odvekeho sporu redukcionismu a holismu: je celek vysvetlitelny svymi Clistrni <:!i nikoliv? "Vznik vedy o slofitem (science of complexity) pl'enesl tento problern z oblasti osobnfch postojo a spekulaci do oblasti exaktniho myslenf a u<:!inil ho pnstupn'9rn matematickemu formalismu" (Neubauer 1991). V soucasnosti se menf i pojmovy aparlit odbornfko a to ve znacnem poetu disciplfn. Ve svete soudobe vedy vystupujf do popredf ty strlinky skutecnosti, ktere Lze steif ozna<:!il za hmotne: pole, pravdepodobnostnf vlna, symetrie, atraktory, disipativnf struktury, fraktlily atd. Vedy se rovnef za<:!inajf clenit na tvrde a mekke, pncemf nenf vyjimkou tu a tarn zaslechnout i poeticky zvuk. Dlile se mofeme setkat se silnou tendencf myslenf, kritickeho ke scientismu, kterli spocfvli ve snaze nel'esit ur<:!itou otazku, anif bychom se pred tim ptali, jak a proc otazka vznikla. Proe se tedy ptlime, zda mli krajina pamet'? Nejlepe si pornoferne alegorif Vliclava Belohradskeho (s poukazem na Kafku) o zvil'ecfm doupeti: "Zlipadnf clovek se stal V pozdnf dobe voyerem veskerenstva: na SVet Se dfvli mikroskopem, dalekohledem, ze vsech mofuych stran, nie neunikne jeho obscennfmu pohledu: vsechny nlirody a vsechny formy fivota jsou mu na dohled. Kdykoliv se Kafkovo zvfi'e uloff v doupeti ke spänku, aby si ufilo jeho bezpeef, slysf vzdlileny 5ramot, o kterem nevf ani, odkud pnchazf, ale ktery ho desf a pohlini k horeene pl'estavbe doupete... Sramot je povedomf 0 tom, fe veci nelze nikdy udrfet uvnitl' doupete, fe ono "vne" nakonec zvftezf a fe je treba mu nejak porozumr Smysl je spße ve vztahu k tomu "vne" nef v nekonecnem pi'estavovlinf "vnitl'ku" doupete. To "vne" ve svem celku totif nelze nijak manipulovat, ale jen uctfvat: neuswe zatahovanf vecf do doupete nas odcizuje tomu, CO je uctyhodne a CO nemofe byt nijak "pozorovano" nebo "vyrabeno"... Jsou problemy, ktere nelze resit ti<:!innejsfm videnim, ale jen tim, fe se osvobodfme od pojetf pravdy jako "vnitl'ku doupete", kde vse je neuswe <:!loveku na oefch. Dalsf veci "k videnf" nie nel'esf. Je tl'eba osvobodit se od te tizkosti z onoho "vne" doupete. To je rozhodujfci' motiv postrnodemfho mysleni" (Belohradsky 1991 (1989), 214). Nase otazka tedy vyplyva z neochoty respektoval stary antropocentristicky system myslenf, ktery potlacuje prave to "vne" cloveka. A "vne" je pl'edevsfm krajina. 37

2 Podobn9 teoretick9 spor, ktery lze siedoval v biochemii (viz ryse), se projevil v britske archeologii, kde vytistil v dnes jil ustupujfcf polemiku mezi procesualisty a postprocesualisty. pャg byl a je, zejmena v britske arcbeologii, tento spor staven dosti nest'astne na politickem z3klade, velmi zjednodusene feeeno - konzervativci jsou procesualiste, rasiste, sexiste a kapitaliste, ォ postprocesualiste progresfvnf levicaci (Shanks and Tilley 1989), nelze nevidet nepoliticke perspektivy postmodernfho pohledu na svet pomerne zfetelne. Ceska archeologie i krajinmi ekologie jsou v jine bistoricke situaci. Odmitäme intoleranci ve vede. CU:rne voln9, snad mnohdy prekvapiv9 zptlsob kladeni otazek a zfetelnejsf oddelovänf procesu ziskävänf a zpracovavfuf konkretnfch dat od interpretacf struktur, ktere datove soubory v nasem vedomi vytvan. Predevsfrn interpretaci pocit'ujeme jako misto vftane renesance subjektivismu a カッ ャョ ェ pole mysienkove invence. Uvdujerne-li o historicke perpektive, ュエャセ snad shodne se znamou dvojicf postprocesualisttl-arcbeologtl H ョゥ bychorn s postprocesualismem souhlasili programove) konstatovat, "minulost stejne jako vestenf interpretaci proste vybduje (... "the past like an oracle requires intepretation") (Shanks- Tilley 1987, 27). otazku, zda patff metafora do vedy. Zda se nam, ano. Metafora nemela misto ve vede, ェ obrann9m mechanisrnem byl system zabehl9ch myslenkov9ch rituälü objektivismu. Verilo se, veda hromadi stlile nove a nove poznatky a novci kvahta ュ vzniknout napriklad jejich efektivnejsfm sberem a rychlejsim zpracovanim. Badatelsk9 subjekt byl postaven do role vnejsfho pozorovatele "obscennfho doupete" a metafora byla nucena tlit ve slovnicfch Iiterami vedy. Ale i ten je tfeba cas od casu prolistovat: Metafora znamenci doslova "pl'eneseni". Nepfuovnava ted y neco k necemu, jak se r cido nepresne rozumi. Metafora V zajmu poznanf skutecnosti konfrontuje v9znamy tim, nahrazuje slovo a slovni obraty slovem a obraty z jine smyslove oblasti, z jine sfery veci, jevll a pfedstav a tim dciva jevüm jinou dimenzi (Blahynka 1977, 226). 2. Cas a prfcinnost v krajine Tvrzeni, ktere zde chceme diskutovat, zni takto: krajinn9 prostor je nejkornplexneji uspol'adan9 system na Zemi s vysokou mirou sebestrukturace. Tato mfra je zavisla na "delce セゥカッエ jednotlirych krajinn9ch celkü, tedy na jejich historickem stili, stejne jako jejich sebestrukturujfcfch silach. Do hry vstupuje dalsf otazka: Je cas, zretezovanf rllzn9ch druhll casll (srovnej clfuek Gottlieba - Lapky v tornto sbornfku), tedy historie v nejsirsfm slova smyslu pouze lidskou コャゥャ セゥエッウ エヲ problemem lidskeho vnimani? Je historie skutecne jen gigantickou lidsk9ch v9fokü a psanycb textil (tedy komunikaco o minulosti nebo je cas i vlastnostf krajiny? 38 Cas je pl'edevsim zaklet v pncinnosti. Pokusme se o kratky vyklad. To, co v9fazne determinovalo a determinuje jakekoliv a ョ セゥ systemy nachazejfcf se v krajine, je tvarnost Jcrajinneho prostoru, respektive relief povrchu litosfery. Relief je invariantnf a spolu s klimalern je zakladnim determinujicim cinitelem pro dalsf krajinneho prostoru, vcetne antropicke. Nekolik ncisledujicich zl'ejmych kauzlilnfch l'etezcll ukazuje funkce reliefu, plynouci ze vzcijemn9ch prostorov9ch vztahll a interakci s jednotlivyrni krajinnymi ウャッ セォ ュゥ Konfigurace reliefu diferencuje hydrosferu, podminuje vodni akumulaci, jeji rychlost a distribuci, je regulacnim cinitelern pffjmu a イッコ ャッ セ sluneenf energie, deterrninuje vegetacni kryt, tvorbu plldniho profliu atd. Souhrnne vzato, zda se, nejtvrdeji invariantnf slofra krajinneho prostoru - reliet - je z blediska casu (byt' spise geologi?keho) v jistem smyslu nosicem prvktl pameti krajiny. Archeologick9 (ale i historick9) rozmer krajiny je dan funkci casu a jeho vnimfui clovekem V krajinnern prostoru. Role casu V archeologii je dnes predmetem rady specializovanych studif, vychazejfcich pfedevsfm z francouzske historicke Braudelovy skoly Annales (napr. Bintliff, ed. 1992, kriticky k nazorll na rllzne typy easll cf. Srnith 1992). Tato Sko1a deli (ponekud arbitrame) cas na cas udlilosti, zahmujfci jevy, clovekem beme vnfmatelne (typickyrn archeologick9rn pffkladem udcilosti je pohl'eb cloveka), dcile na cas konjunktury, pokryvajfcf dem casove useky, ktere si je clovek schopen uvedornit (pokud vllbec!) spise v mentku celeho sveho!ivota H o cela desetiletf: v archeologii jde o takove jevy jako migrace, demograficke zahust'ovmi uzemo a nakonec cas dloubeho trvcinf, zahmujicf jil delsf casove useky, probfhajfcf nepozorovane i nekolik staletf. Tyto nejdelsf casove useky ェゥ clovek nenf schopen osobnf zkusenostf postihnout. Pro nove se rodfcf krajinnou archeologii jde o jeden ze z3kladnich problemll: Je ョ chcipat urcite velke easove bloky, zahmujfcf trvfui celych archeologick9ch kultur ci obdobf jako homogennf a porovnavat je navzcijern. Dobl'e to vystihuje americky badatel M.E. Smith, ォ uvadi, fe "periody jsou synchronni konstrukty, ve kterycb jsou podmfnky a udälosti, odehravajfcf se v dane periode, nazirany jako analyticky soucasne". Takory pohled je metodologicky v9hodn9: pl'edevsfm porovnciväni jednoilivych archeologicjc9ch obdobf s jin9rni a to bud' v Jogickem casovem sledu nebo neusporadane. 3. Prvni rovina pameti A CO si tedy lze pod vlastni pametf krajiny pi'edstavit? Domnfvcime se, re problern mci pfinejrnensfm dve z3kladnf roviny. Zkusme ucinit myslenkovy experiment a pokusme se podivat na hlavni tema ョ セ pnspevku jak z roviny eiste empirickeho poznaväni, tak i z roviny, ェ projevem je snad jeste pnpustnci mira subjektivismu. Predstavme si klasicke empiricke poznavanf krajinneho prostoru jako vnitfne slo!ite usporadanou jednoilirych prvktl pameti krajiny. Pokusme se tyto prvky pojrnenovat a strucne charakterizovat. 39

3 Snad nejsme daleko od pravdy, budeme-ji tvrdit, ze lidsk4 pravek4, sti'edovek4 i novovek4 sfdm te tvonla nejkomplexneju substruktury krajinneho prostoru. Poztlstatek historickeho ウ ヲ ャゥ セ エ tak jak jej C!te archeologie, poskytuje jako prvek pameti krajiny informaci jak o dobe sveho vzniku, charakteru sfdelnfch jednotek a jejich okolf, tak o sledu zmen, ktere V sldelnlm are4lu V historicke (prehis toricke) dobe probfhaly. T vrdit, ze archeologicke vrstvy, ulozeniny a objekty v krajine jsou vnim4ny pouze lidskou spolee!nostf (resp. jejf pouc!enou specifickou Msti: odbomiky a z4jemci o historii), je neuplne a povrchnf. Archeologicky pozdstatek jako hmotny povrchovy nebo podpovrchovy relikt na sebe vfie biologick4 spolec!enstva (napr. rudernlnf rostliny na relikty sti'edovekych staveb). V4ZHi se tato spolec!enstva na archeologicke kontexty, rnusf existovat zpdsob, jakym spolecenstvo informaci o existenci vhodneho prosti'edf prec!te a vyd4 samo sobe pokyny k reakci. Zadfvejme se do nitra archeologicke vrstvy: ta obsahuje dam ddlezite prvky pameti krajiny, ktere カセ C!te jiz Lerner vyhradne odbom fk, to jest bytost, jehoz specializovan4 potl'eba sebereflexe si vynutila toto C!tenf, tuto komunikaci realizovat. V archeologicke vrstve, v archeologickem kontexlu existujf tzv. ekofak1y. Francouzsky archeolog J.C. Gardin tfrnlo pojmem rozumf co rntlze badateli vysvetjit minule pnrodnf prosti'edf. Mohou to b9t kosti lidi a zvfi'al, fosilnf pddy, zkameneliny, usazeniny a pyl rosllin. Udaje o ekofaktech Lze zfskat nejen na archeologickych nalezistfch, ale i ve volnem krajinnem prostoru, klery je obklopoval (Gardin 1979). Ekofaktem vhk nemusfrne rozumet pouze hmotne svedky minuleho pi'frodnfho prosti'edi, ale do jiste miry i souc!asnou skladbu fl6ry a fauny. Ta charakterizuje pi'echodny s1av ve sledu zmen biotickeho patra. Z4roven je i prvkem pameti krajiny, nebot' je polencililnfm nositelem informacf o reliktnfch spolec!enstvech a biotopech, svedi:!fcfch o historickych zrnenlich. Mezi doje:we prvky pameti krajiny lze radit vrstvy akurnulovane omice, nivnf usazeniny, jezemf sedimenty a vlastne i カセ pedologickli souvrstvl. Tyto M.stee!ne abioticke prvky v sobe skrjvajf informaci o vz4jemnem vztahu a stratigrafick9ch pomerech, SVed(!fcfch 0 dynamick9ch procesech, ktere Se V rninujosti (at' V historicke nebo geo)ogicke) odehr4jy. Nejmene nlipadnym, ale dosti vyznamn9rn prvkem pameli krajiny je jejf nezivli, abiotick4 slozka. Zde je nutne opet zdoraznit jiz diskutovanou funkci reliefu. Pokusme se zament na problern interakce rnezi reliefem a lidskou spolee!nostf: Jiz v dobe stadfho zernedelskeho praveku zil clovek organizovlin do ュ ョ セ ヲ socililnfch jednotek a tuto skulec!nost vpisoval do krajiny. Na mnohych rnistech v Evrope se o tom dochovala dtllezitli svedectvf. V pozdnfch stlidiich existence lovecko - sberac!ske spolec!nosti podminoval relief rozloreni zdrojd (potravnich i jinych) v kraji.ne a byl tak jednim z rozhodujicfch faktoro vyuzfv4ni zeme C!lovekem. 40 Uved'me d4je priklad z rane zernedelskeho prosti'edi jihoz4padnfho Svedska, kde byly ie 4. tisfcileti BC umist'ovliny megaliticke stavby, pasfiove hroby a dolmeny ve sti'edu 'are4lu vidilelnosti" v krajine (Härdh 1982). Tato skutec!nost byla potvrzena proslorovou malyzou, kdy autorka proklizala, re are4jy viditelnosti se kryjf s tzv. Thiessenovyrni poly- Monument4Jnf pohi'ebnf pamlitniky se nachazeji na ョ ェイオコョ ェ セ ゥ mislech zemskeho >ovrchu a meli ddlezilou spolec!nou funkci: demons1rova1 a petrifikovat soci4lni ;ystem spolee!nosti natrvalo v lcrajine. Jejich stavitele mdreme tedy pova!ovat za aktivni >rvek 1vorby pameli krajiny. Po z4niku socililnfho sys1emu, ktery sft' monumenllilnfch 1robek v krajine vytvoru, nebylo na mnohych rn(stech pohrofvlinf do velkych kamennych ;taveb ukonc!eno: znlirne pi'fklady z Kavkazu, kde se do takovychlo hrobek, pochlizejicfch bronzove, pohi'bfvalo ェ v イ novoveku. Umfst'ovlinf pohrebnfch objek10 1 krajine melo a mli stlile svoje pevnli pravidla, z nichz demonstrativnost, podmanenf si >rosloru a jejich optim41nf viditelnost hraje hlavnf roli. Okrajove jsme se dotkli role viditelnych funer4jnfch pam4tek v krajine. Jak ukazuje ;ti'edoevropska archeologicka praxe zejmena v oblastech s intenzivnf カ オッョ イィ C!innostf, bylo zde rozrnfstenf pohi'ebnfch mfst s ve lkou pravdepodobnostf ;tejne huste, ne-li jako v pi'fpade velkych kamennych monumentlilnfch pohi'ebnfch >amlitnfko Skandinavie, Britanie, severonemeckych planf C!i Kavkazu. hオ ウ prolo, ze ュェ jiz od 3. lisfciletf musfme pocftat s pi'evazne individualnfm pohi'bfvanfm, cdezto velke karnenne hrobky "atlantickeho" prostoru カ byly easto komun4jnimi Nゥエセゥ pi'fklad hustoty uved'rne mirnoradne silnou koncentraci hrobd kultury se ;norovou keramikou z povodf sti'ednf Biliny v severozapadnfch Cechach. Podle obrazu, 2Chyceneho V prostoru カ jォッーi ッセ ョ ケ odkryvtl omice V pj'edpolf ve)keho hnedouhe)-!eho lomu, jde 0 hustotu jedne pohi'ebnf skupiny hrobtl na jeden kilometr ctverecnf. :J hrobd kultury se セ keramikou se opravnene pi'edpokladli C!asto jiz neexistujfcf nohylovy ーャゥセエG tedy prvek, ktery v lerenu hroby symbolicky oznae!oval. Dnes jiz ne-!ldstujicf oznac!enf techto hrobtl v krajine naznac!uje skutecnost, ze do jejich blizkosti >yly v ュャ dobe bronzove ( Iet BC) ukladliny (nejspße zapousteny do!lineneho rnohyloveho ーャ セ エ hroby ュャ Zda se, fe pravek4 krajina stl'edoevropskeho prosloru byla, podobne jako krajina ;kandinavsk4 mnohde v soucasnosti, doslova poseta mohylami zemrelych. Tyto ;kutecnosti svedc!f opet 0 demonstrativnfrn charakteru lidskych pohi'bll fungujfcfch 1 krajine jako prvek jejf pameti. Fenomen smrti v krajine pati'i rnezi nejzajfmavejsf jevy, 13 nichz lze siedoval problern reprodukce krajinnych Struktur. Vidfrne tedy, ze z4nikem 1eb0 pj'emedou ZiVebO SUbsystemu jeho urcite funkce pokracujf V dabfm pasfvnfm >Ösobeni v krajine. Mnohdy je lo dlino proste jen uspoi'adlinfrn jeho abiotickeho hmot- Jeho projevu, kterym se subsystem do krajiny vepsal. 41

4 セョ ッ je probmm pohansjcych svatyß a ld'est'anskych kosteld v evropsk6 コ ュ ォイ Co se vyu!fvlinf zeme エケセ posobf svatyne a pozdeji kostely jako pfuozenli kultovnf centras v)'raznou krajinnou dominaner (Aston 1984). Mnoho vyraznych prvko pameti krajiny se na rozdrj od krajiny stredoevropske zachovalo na britsjcych ostrovech. Proto neprekvapf, je-li metodologie studia krajinn6 archeologie zde nejlepe vypracovlina. Bylo proklizlino, re dominantni Iinie a prvky V krajine udlivajf charakter ュャ jevom (impositions). Takov6 prvky jsou nazyvliny krajinn9mi antecedenty (Roberts 1987, b 1993). Jsou jimi napi'ßdad kamennli セャ ョ poli v sevemf Anglii, ale i v Iesich jihozcipadnfch Cech. K antecedentdm mdzeme ーッセゥエ i エイ parcelace polf, zjistitelne v Cechlich v katastrlilnfch pllinech, ale obcas i na leteckych snfmcfch. 4. Druha rovina pameti DruM rovina probl6mu Je!! spße v pruniku ftlosofie, ekologie a kybemetiky. V systemovem pojetf nemli krajina stmulou strukturu, nybd ーイッ v セ neustlilou promenu, kterli mdze mit bucf charakter totlilnf postupne pfestavby struktury vazeb nebo charakter ィ ヲセョ odvislych od fluk.tuace okrajovych prvkd systemu, danych astronomiekau a fyzicko-zemepisnou predispozicf. Tyto cyklicke nevedou ani k trvale ーイ ウエ カ systemu ani k nlih19m zvratdm v jeho dosavadnf struktui'e. Ve spojitosti s touto dynamikau systemu je velmi ddle! itli otcizka jeho stability. V pffpade krajinne ekologie navrhuje jiz v roce 1970 J. Jenik pouzfvlinf termfnu homeostlize krajiny. Definuje ji jako stav, pri nemz hlavn{ cinne prvky a hlavn{ イ vazeb krajinneho systemu jsou Udrzovciny autoregujacnfmi ekojogickymi procesy V quasistaticke stabijite a pi'i nemz nedochlizf ke vzniku katastrofickych Z'iratd (Jenfk 1970). ') Zdli Se, ze ー ュ krajiny, jako UrCitJ mechanisidus, V nemz je Specificky zabudovlifla vazba, mli ェ rozmer, jehoz demrovlinf bude llkolem budoucnosti. Pokusme Se V nekolika vetlich poodhalit touセ ukryvajfcf dosti kompjikovane mechanismy a jevy. Ty je nutne v budoucnu nejen kvantifikovat, ale jak spnivne ffkli hermeneuticjcy princip, ュヲセカ Predstavme si, re カセ subsystemy V krajine obsa!ene, tvoff jakousi "komplexnf informaci" mimomdne slozitosti, kterli se カセ navenek chovci obdobne jako geneticky k6d: produkuje sobepodobne tvary a kombinace. Za zvfienou stojf, zda i v ーヲー rec1lne krajiny neuvdovat o jistem ffdfcfm principu - epigenetick6 krajine jako reprezentaci morfogenetick6ho pole (Neubauer 1989, 227). Ackoliv zde tyto pojmy nechceme blffe diskutovat, pouze podotyklirne, ze prnve teorie morfogenetickych polf md!e v brzy nabfdnout cesty k pochopenf trasformacnich funket a proceso, ktere v ォイ probihajf. Ztotozneni morfogenetick6ho pole, pffpadne epigenetick6 krajiny s jakousi plat6nskou ideou krajinneho prostoru by bylo jiste naivnfm コェ ョッ オセ problemu, ostatne to ani nemlime 42 v llmyslu. Jsme カセ toho nlizoru, ze krajina mli svoji hlubinnou podstatu a smysl. sエ jako hudba je neco vfc nez uspomdany system elementlimfch t6nd menfcfch se V case, Je zi'ejme i krajina proste neco vfc ne! jen slozitli struktura biotickych a abioticjcych slorek. 5. Lomskj potok: pffklad ztraty pameti Pokusme se podivat prizmatem ョ セ ゥ predchozfch uvah na konkretni pn1dad archeologicky pojateho krajinneho prostoru. Zvolili jsme si clist ーッ ォイオ セ plinevni oblasti a to sti'edni a dolnf usek povodi Lomskeho a Loucenskeho potoka na Bßinsku v severozcipadnfch Cechlich (obr.l). Toto uzemf o rozloze asi 22 km 2 je jiz od padesat9ch Jet nevratne niceno povrchovou tezbou hnedeho uhli. Diky dlouholete intenzfvnf zachranne archeologicke cinnosti, ktera probihala a probiha ve zcela mimoi'adnych podmfnklich "totalniho odkryvu" cele krajiny, meli a stlile majf archeologove neobvyklou moznost zachytit strukturu pravekych a sti'edovekych ウ ゥ v plnem rozsahu. Podobnli aktivita existuje pouze na nekolika malo mfstech V e カ イ (nektere povrchove doly V Porynf a V Sasku, u nas na Kadansku - vyzkumy z. Smde: srovnej jeho cllinek v tomto sbornfku). V povodf Lomskeho a Loucenskeho potoka mozeme sledovat,!e ウ ヲ ャゥ セ エ reprezentujicf urcitli archeologickli obdobi (srovnej obr.l ), byla zachycena velmi reprezentativne. Prohl6dneme-li si obraz rozmfstenf sidmt' v neolitu, v ュャ dobe bronzove, v latenskem obdobf a srovnlime- li jej s distribucf ploch, ktere ve vrcholnem sti'edoveku zaujaly kolonizacnf vesnice (to znamenli ve コョ セ mffe i vesnice ウッオセ ), napadne nlis nlisledujfcf: Rozmfstenf sfdmt' je temef identicke, plochy se situujf do stejnych mfst. ldentita jiste nenf llplnli, odmnosti v ak jsou nepodstatne. Podobnost je v systemu, ッ ャゥセョッ v jednotlivostech. Pokusme se nahlfzet oa praveka a! novovekli ウヲ ャゥ セ v oblasti povodi Lomskeho a Loucenskeho potoka jako na prvek krajinne mozaiky. Ty obohacujf krajinnou mozaiku a tfm zvy ujf jejf druhovou diversitu (viz pozn.l) a tak spolupdsobf po urcitou hranici na spoluvytvarenf krajinne homeostlize. Je カセ nesnadne odhadnout moment, od ktereho jsou jiz antropicke zcisahy pro krajinu nad lirnitou jej{ ekologicke unosnosti. Je dosti mozne, ze pl'ßdadem ーッイオセ homeostatickeho stavu mohou byt ucinenli nekteryrni autory pro ウヲ mladu doby bronzove (problem zvyrene eroze, cf. Smejtek v tomto sbomfku). z uvedeneho pffkladu je patrne, re zobrazenli sfdmte reprezentuji hospodarsky, socic1lne a odmne typy lidsjcych sfdel. A カセ pribuznost obecnejslch struktur svi!dcf o zi'ejme teodenci minulych ekosystemd reprodukovat sobepodobne stavy. Tato tendence smeruje ーイ カ セーッ ッ k urcitemu idec1lnfmu homeostatickemu feseni krajinne mozaiky tak, jak se nlim po v!dy po i'ade staletf strukturace sfdlist' znovu podobne projevi. Sied historickych zmen mdze mit podobu toku nestabilnfch stavd, avsak vyslednice, kterou v reprezentativnfch archeologickych obdobfch pozorujeme, je asi onim optimlilnim resenfm, ktere nastalo po prohledcini a odmitnutf mene stabilnich alternativ, kter6 se 43

5 v pnlbehu casu naslcytly. Zda se, re homeostaze je za nonnalnich podminek vmy znovu a znovu zak.onite generovana. Z identiflkovanych prvko pameti krajiny lze defmovat urcitou "kostru pameti krajiny", kteni spolu se znalosti intenzity a dynamiky sledu zmen krajinne mozaiky v case a prostoru, vcetne pozminf interaktivnfch vztaho mezi jednotlivymi krajinn9ffii slo!kami, nabizf pochopit idealni uspol'cidani krajinneho prostoru. Techto poznatko Lze vyufft k pochopeni proceso, ktere v krajine probfuajf a to zejmena V oblastech, V nichf a dochcizf k ireversibilnfm zmencim. Ufuym pffkladem je severoceska hnedouhelnci pcinev, jejfz podstatne Msti ztratily v dosledku intenzivnf povrchove tezby zcela svoji identitu, svoji pamet'. V procesu rekonstrukce, kterci sice krajine pamet' vrcilit nemoze, je tfeba dosledne prosadit hledisko co ョ ェカ ュ ncipodoby takoveho stavu krajinneho prostoru, v jakem se nachazel pred znicenim (naph'klad v prve polovine 19. stoleti vcetne rekonstrukce sfdelnf site). Je zi'ejme, fe budoucnost si vyzadci elirninaci stcivajfcfch technokratickych pfutupo ve prospech respektovcinf historicke podstaty krajiny. Zejmena proto, aby krajina nestratila pamet' natrvalo. ') S homeostaz! krajiny souvisf uzce ーイッ diversity, resp. jej{ index. Je to matematiclc! hodnota vyjadfuj{cf zastoupenf jednotlivych druhil organismd na セ jednotce. Homeostaze lcrajiny je v オイ vztahu k diverzite!ivota danem prostoru. Pi'ipomeöme ェ jeden ddlel.icy poznatek ktery J. Jenllc ud!vli: Index diversity stoupli pl'i vyvoji (sukcesi) v ッウヲ ャッカ prostoru (Jenfk 1970)

6 Literatura Aston, M. 1984: lnterpreting the landscape. London. Nセ ョ J.1993: Ke koncepci krajinne archeologie, Archeologicke rozhledy 45. Lケ ャウ 1991 (1989): Pfuozen9 ウカセエェ poütick9 problem. Praha. Bintliff, J. 1992, (ed.): The Annales School and Arcbaeology. Leicester. Blahynka, M, 1977: Metafora. In: Slovnik litermtf teorie (ed. s N vャ Praha. Roberts, B.K.1987: Landscape Archaeology. In: J.M. Wagstaff (ed.), Landscape and Culture. Geographical and Archaeological Perspectives. Oxford. Forman, R.T.T.- Godron, M.l986: Landscape ecology. New York. Gardin, J.- C. 1979: Une archeologie theorique. Paris. Härdh, B. 1982: The Megalithic Grave Area around the Lödde-Kävlinge River, A Research Programme Meddelanden fnn Lunds Universitets Historiska Museum New Series Vol. 4., RセW Jenik, J. 1970: The Iandscape homeostasis. In: Acta ecol. natur. region (Prague), 5-7. Neubauer, Z. 1989: Pojem morfogenetickeho pole. In: Geometrie セゥカ Praha., Neubauer, Z.1991: Redukcionismus v biochernii, Vesmir 70, Shanks, M.-Tilley, C. 1987: Social Theory and Archaeology. London. Smith, M.E. 1992: Braudel's temporal rhytms and chronology theory in archaeology, in: A.B. Knapp, (ed.): Archaeology, Annales, and etnohistory.,

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu?

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Slavomíra Ferenčuhová Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Příspěvek vznikl díky podpoře GAČR, projekt P404/12/2531 Kolektivní

Více

FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY

FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY Petr Anděl FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY Letní škola ochrany půdy, 2. 3. 9. 2013 andel@evernia.cz Dálnice jako bariéra Dálnice jako bariéra PROSTUPNOST DÁLNICE

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

Vefejnopravni smlouva o poskytnuti neinvesticni dotace z rozpoctu obce Jasenna cislo: SVPDOT05/2015

Vefejnopravni smlouva o poskytnuti neinvesticni dotace z rozpoctu obce Jasenna cislo: SVPDOT05/2015 Vefejnopravni smlouva Vefejnopravni smlouva o poskytnuti neinvesticni dotace z rozpoctu obce Jasenna cislo: SVPDOT05/2015 (uzavfena die 159 a nasl. zakona c. 500/2004 Sb., spravni fad, ve zneni pozdejsich

Více

PSY117/454 Statistická analýza dat v psychologii Přednáška 10

PSY117/454 Statistická analýza dat v psychologii Přednáška 10 PSY117/454 Statistická analýza dat v psychologii Přednáška 10 TESTY PRO NOMINÁLNÍ A ORDINÁLNÍ PROMĚNNÉ NEPARAMETRICKÉ METODY... a to mělo, jak sám vidíte, nedozírné následky. Smrť Analýza četností hodnot

Více

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Zájmové území zabírá oddělení 44 a 45 v lesním hospodářském celku Modrava v centru

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

.SL-- Mistopredse a okresniho soudu: Mgr. Martina uchova Podpis exekutota, ktery spis prevzal

.SL-- Mistopredse a okresniho soudu: Mgr. Martina uchova Podpis exekutota, ktery spis prevzal Protokol 0 predani spisu soudnimu exekutorovi Sp. zn. soudu: 29 E 441/2012 Okresni soud v Tabore ve veci vykonu rozhodnuti Opravneneho (opravnene): Ceska republika, Vezenska sluzba Ceske republiky, Soudni

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

1MU403 Manažerské účetnictví II. Bohumil Král

1MU403 Manažerské účetnictví II. Bohumil Král 1MU403 Manažerské účetnictví II. VŠE v Praze Členění nákladů a rozhodování Prezentace k přednášce ke kurzu 1MU403 VŠE v Praze Osnova prezentace Pojem nákladů a jeho rozdílná interpretace z hlediska uživatelů

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 NUMERICKÉ SIMULACE ING. KATEŘINA

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady

PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady A.1. PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2014 IČO: 00253570 Název: Informace podle 7 odst. 3 zakona Obec Milavce Ucetni

Více

Ing. Vladimír Budinský, MBA H 5 ŽIVOTNÍ CYKLUS JEDNOHO REKORDMANA VELKOSTROJE KU 800.8/K 77

Ing. Vladimír Budinský, MBA H 5 ŽIVOTNÍ CYKLUS JEDNOHO REKORDMANA VELKOSTROJE KU 800.8/K 77 Ing. Vladimír Budinský, MBA H 5 ŽIVOTNÍ CYKLUS JEDNOHO REKORDMANA VELKOSTROJE KU 800.8/K 77 Kolesová rýpadla řady KU 800 v hnědouhelném průmyslu Velkostroj KU 800.8/K 77, který se za dlouhých 32 let zasloužil

Více

Projektově orientované studium. Základní principy Project Based Learning (PBL)

Projektově orientované studium. Základní principy Project Based Learning (PBL) (PBL) Časování Student musí dostat informace ve chvíli, kdy je na ně připraven Informace nesmí být dána studentovi předem Moment předání informace je klíčový z hlediska zapamatování Informace musí být

Více

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů Zeměpis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

EMPLA AG spol. s r. o

EMPLA AG spol. s r. o Problematika odběru a úpravy vzorků zemin, sedimentů a sutí pro analýzu parametrů v sušině, vyhodnocení výsledků vůči stanoveným limitům EMPLA AG spol. s r. o Ing. Vladimír Bláha Vážení posluchači, pro

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

PRVNÍ ELASTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM : QI

PRVNÍ ELASTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM : QI PRVNÍ ELASTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM : QI Cyril Klimeš a) Jan Melzer b) a) Ostravská univerzita, katedra informatiky a počítačů, 30. dubna 22, 701 03 Ostrava, ČR E-mail: cyril.klimes@osu.cz b) DC Concept

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Kompetice a mortalita

Kompetice a mortalita Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové

Více

Vyzva k podani nabidky

Vyzva k podani nabidky Vyzva k podani nabidky k verejne zakazce maleho rozsahu na sluzby s nazvem Zajisteni prohlidektel zemrelych na uzemi Kralovehradeckeho kraje mimo zdravotnicke zanzeni zadavanou podle 18 odst. 5 a 12 odst.

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z název předmětu. Název práce

ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z název předmětu. Název práce 25 45 65 50 (VZOR ÚVODNÍCH STRÁNEK PRÁCE) Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická, Brno, Sokolská 1 ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z název předmětu Název práce 25 Studijní obor: Technické lyceum 78 42

Více

DALSI LOKALITY S DOKLADY NEOLITICKE TEZBY A ZPRACOVANI KAMENE V JIZERSKYCH HORACE

DALSI LOKALITY S DOKLADY NEOLITICKE TEZBY A ZPRACOVANI KAMENE V JIZERSKYCH HORACE ARCHEOLOGIE VE STREDNICH CECHACH 9, 25, str. 77-2 DALSI LOKALITY S DOKLADY NEOLITICKE TEZBY A ZPRACOVANI KAMENE V JIZERSKYCH HORACE Petr Sfda.UVOD Od roku 22, kdy probiha dlouhodoby systematicky vyzkum

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století VÝZKUMY SÍDEL ZANIKLÝCH V POHRANIČÍ ČESKA PO ROCE 1945: MEZIOBOROVÝ POHLED Zdeněk Kučera (Univerzita Karlova v Praze) Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny

Více

Historie krajiny. Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku. Historie území

Historie krajiny. Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku. Historie území Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku Historie krajiny Archeologie krajiny, krajinná architektura, historický vývoj krajinného pokryvu a využití půdy archeologické objekty (středověk): zděné

Více

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015 ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2015 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2015. Soupis je rozdělen do tří částí

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

(dále jen "odpurce"). Návrh byl vyúctování služeb, kopií oznámení o ukoncení smlouvy.

(dále jen odpurce). Návrh byl vyúctování služeb, kopií oznámení o ukoncení smlouvy. elektronickým podáním doruceným dne 16.3.2007, cj. OS0701/2959308, návrh na zahájení správního rízení o uložení povinnosti uhradit dlužné cástky ze smlouvy o poskytování služeb síte Oskar ve výši 3.215,-

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Zeměpis

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Zeměpis Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Zeměpis 1/Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Předmět zeměpis je koncipován na základě OVO Zeměpis v RVP ZV v plném rozsahu.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti 3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) 51 Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

*** ~ 1. *,. ~ evropsky ** *** t!

*** ~ 1. *,. ~ evropsky ** *** t! *** ~ 1. *,. ~ evropsky ** *** t! socialn! MINISTERSTVO SKOLSTVr, OP Vzdillivlinf fond vcr EVROPSKA UNIE MLADEZE A TELOVYCHOVY pro konkuronceschopnost INVESTICE DO ROZVOJE VZDELAvANr Smlouva 0 zapojeni

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Ekologie Kód modulu Ekg-H-1/1-5 Délka modulu 16 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu Povinný Pojetí teoretické

Více

Kapitoly z Birogeorafie: Prostorové aspekty vlny zakládání minipivovarů. Výchozí teoretické koncepty:

Kapitoly z Birogeorafie: Prostorové aspekty vlny zakládání minipivovarů. Výchozí teoretické koncepty: Kapitoly z Birogeorafie: Prostorové aspekty vlny zakládání minipivovarů Výchozí teoretické koncepty: Teorie centrálních míst koncept německého geografa Waltera Chlastallera, geosocietální sídelní systém

Více

Abychom obdrželi všechna data za téměř konstantních podmínek, schopných opakování:

Abychom obdrželi všechna data za téměř konstantních podmínek, schopných opakování: 1.0 Vědecké přístupy a získávání dat Měření probíhalo v reálném čase ve snaze získat nejrelevantnější a pravdivá data impulzivní dynamické síly. Bylo rozhodnuto, že tato data budou zachycována přímo z

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné

Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné Naleziště po činnosti mlýna na kobaltovou rudu a přilehlé sklárny u Horní Blatné Michal Gelnar V muzeu v Nejdku byly v roce 2005 v regionální expozici vystaveny reprodukce dvou map. První je nedatovaná

Více

PŘEHLED ZMĚN V AEKO2014 k 30. 10. 2014

PŘEHLED ZMĚN V AEKO2014 k 30. 10. 2014 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Odbor ISOP PŘEHLED ZMĚN V AEKO2014 k 30. 10. 2014 AUTOR Ladislav Matouš DATUM 10. 9. 2014 POSLEDNÍ ZMĚNA 13.11.2014 14:05 VERZE DOKUMENTU 0.1 Obsah 1

Více

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Ekologie obnovy Restoration ecology J. Frouz frouz@natur.cuni.cz konz. hodiny po. 13-15 Co to je Obor aplikované ekologie, který se zabývá obnovou ekosystémů do původního stavu (ale do kterého?). Stav

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z I. název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS (Z) II. charakteristika vyučovacího předmětu: a) organizace: Vyučovací předmět (vzdělávací obor) Zeměpis spadá do vzdělávací oblasti 2. stupně základního vzdělávání

Více

PŘÍLOHA. Informace podle ő 7 odst. 5 zakona. (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2014 IČO: 00233382 Název: Mestys Komarov

PŘÍLOHA. Informace podle ő 7 odst. 5 zakona. (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2014 IČO: 00233382 Název: Mestys Komarov PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2014 IČO: 00233382 Název: Mestys Komarov A.1. Informace podle ő 7 odst. 3 zakona A.2.

Více

ZAKON ze dne 8. rfjna 2009,

ZAKON ze dne 8. rfjna 2009, Strana 6218 Sbfrka zakonu c. 380 / 2009 Castka 123 380 ZAKON ze dne 8. rfjna 2009, kteryrn se meni zakon c. 123/1998 Sb., 0 pravu na informace 0 zivotnfm prostredi, ve zneni pozdejsich pfedpisu, a zakon

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Zlatd stezka. Sbornik Prachatickeho muzea. rocnik 1

Zlatd stezka. Sbornik Prachatickeho muzea. rocnik 1 Zlatd stezka Sbornik Prachatickeho muzea rocnik 1 1994 REGIONALNIARCHEOLOGICKY VYZKUM PRACHATICKEHO MUZEA V LETECH 1993 A 1994: EVIDENCE, DOKUMENTACE A ZACHRANA fflstorickeho DEDICTVI Jaromir Benes V popfedi

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2014 Stala se reklama součástí našeho života nebo nás manipuluje ke zbytečnému konzumu?

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2014 Stala se reklama součástí našeho života nebo nás manipuluje ke zbytečnému konzumu? ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2014 Stala se reklama součástí našeho života nebo nás manipuluje ke zbytečnému konzumu? Tisková informace obsahuje výsledky z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnosti k reklamě.

Více

IEEE802.11 Wi FI. Wi Fi

IEEE802.11 Wi FI. Wi Fi IEEE802.11 Wi FI Wi Fi Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy IEEE802.11 Wi Fi _ část II. 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Bezpečný internet : chraňte sebe i svůj počítač / Mojmír Král -- První vydání Praha : Grada Publishing, a.s., 2015 -- 183 stran ISBN 978-80-247-5453-6

Více

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník kritické, poslouchání a pozorování mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě rozlišování zábavních

Více

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce?

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce? Profily kompetencí Úvodní situace před testováním E-learningový modul obsahuje šest interaktivních situací orientovaných na kompetence, které mají svou roli v maloobchodní společnosti. Všechny maloobchodní

Více

STANOVY MAS Lednicko-valticky areal, z. s.

STANOVY MAS Lednicko-valticky areal, z. s. STANOVY MAS Lednicko-valticky areal, z. s. Clanek 1 Nazev a sidle spolku 1. Nazev: MAS Lednicko-valticky areal, z. s. 2. Sidlo: Lidicka 3116134, 690 03 Breclav Clanek 2 Utel spolku a prostredky k jeho

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu)

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) 1. Mezinárodní vztahy a jejich specifický charakter Mezinárodní vztahy představují složitý a dynamicky se vyvíjející systém a jejich zkoumání

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady

PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady A.1. PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kč, s přesností na dvě desetinná místa) Období: 12 / 2014 IČO: 00253618 Název: Informace podle ő 7 odst. 3 zakona Obec Mrakov Ucetni

Více

METODICKÝ LIST PO ZELENÉ

METODICKÝ LIST PO ZELENÉ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 METODICKÝ LIST PO ZELENÉ Tento metodický

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Plazi jak je neznáte. S touto besedou to všechno před několika léty začalo a pravidelné setkávání na školách nese i své výsledky.

Plazi jak je neznáte. S touto besedou to všechno před několika léty začalo a pravidelné setkávání na školách nese i své výsledky. Plazi jak je neznáte S touto besedou to všechno před několika léty začalo a pravidelné setkávání na školách nese i své výsledky. Beseda je zaměřená na život, smysly, způsob života a další zajímavá fakta

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova ZÁKLADNÍ ŠKOLA T. G. MASARYKA PODĚBRADY Školní 556, okres Nymburk, sídlo Školní 556/II Poděbrady 290 01, tel.: 312 316 900, e-mail: zstgm@zstgmpodebrady.cz Environmentální výchova Koordinátor: Mgr. Bc.

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000

Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium s velkým glóbusem Země pro demonstrování ročních období, stínů a dne a noci Orbit TM Tellerium s malou Zemí pro demonstrování fází Měsíce a zatmění

Více

úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents

úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa GALERIE KINSKÝ / KOSTELEC NAD ORLICÍ / 15. 6. - 28. 7. 2013 PROJEKT S NÁZVEM ÚHEL POHLEDU SI KLADE ZA CÍL ZMAPOVAT A PŘEDSTAVIT TVORBU

Více

Vliv protiprašných sítí na dispersi pevných částic v blízkosti technologického celku (matematické modelování - předběžná zpráva)

Vliv protiprašných sítí na dispersi pevných částic v blízkosti technologického celku (matematické modelování - předběžná zpráva) Vliv protiprašných sítí na dispersi pevných částic v blízkosti technologického celku (matematické modelování - předběžná zpráva) Byl sestaven zjednodušený matematický model pro dvojrozměrné (2D) simulace

Více

TECHNOLOGIE OHREVU PÁNVÍ NA VOD A JEJÍ PRÍNOSY TECHNOLOGY OF HEATING OF VOD LADLES AND ITS BENEFITS. Milan Cieslar a Jirí Dokoupil b

TECHNOLOGIE OHREVU PÁNVÍ NA VOD A JEJÍ PRÍNOSY TECHNOLOGY OF HEATING OF VOD LADLES AND ITS BENEFITS. Milan Cieslar a Jirí Dokoupil b TECHNOLOGIE OHREVU PÁNVÍ NA VOD A JEJÍ PRÍNOSY TECHNOLOGY OF HEATING OF VOD LADLES AND ITS BENEFITS Milan Cieslar a Jirí Dokoupil b a) TRINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., Prumyslová 1000, 739 70 Trinec Staré Mesto,

Více

Základní informace o co se jedná a k čemu to slouží

Základní informace o co se jedná a k čemu to slouží Základní informace o co se jedná a k čemu to slouží založené na relačních databází transakční systémy, které jsou určeny pro pořizování a ukládání dat v reálném čase (ERP, účetní, ekonomické a další podnikové

Více

Nové internetové stránky asopisu Data a výzkum - SDA Info http://dav.soc.cas.cz PLNÉ TEXTY ON-LINE

Nové internetové stránky asopisu Data a výzkum - SDA Info http://dav.soc.cas.cz PLNÉ TEXTY ON-LINE Nové internetové stránky asopisu Data a výzkum - SDA Info http://dav.soc.cas.cz PLNÉ TEXTY ON-LINE - 132 - TIP: Jak získat data z šet ení International Social Survey Programme (ISSP), European Values Study

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro

Více

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance

Více

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika 3. ročník Zpracovala: Mgr. Jiřina Hrdinová Číslo a početní operace čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a

Více

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Obyvatelstvo světa IX. Charakteristika demografického vývoje Žák vysvětlí, proč rychlý růst světového obyvatelstva, vyvolal mezi vědci i politiky znepokojení z perspektiv dalšího vývoje. Uvede příčiny

Více

SOCIOLOGIE JAKO VĚDA O:

SOCIOLOGIE JAKO VĚDA O: SOCIOLOGIE JAKO VĚDA O: Společnosti jako celostním systému Chování a jednání jednotlivých lidí ve společenských kontextech Sociálních faktech a jevech Sociálním jednání, sociálních skupinách Sociálních

Více

Matematika a její aplikace Matematika

Matematika a její aplikace Matematika Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 165 Učební texty : Matematika a její aplikace Matematika 1. období 2. ročník Mgr. M. Novotný, F. Novák: Matýskova matematika 4.,5.,6.díl

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více