Ma krajina pamef? I. Kofeny otazky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ma krajina pamef? I. Kofeny otazky"

Transkript

1 Ma krajina pamef? Jaromfr Bene!, VIadimEr Brima I. Kofeny otazky Hned na je dobre pnznat, fe v nazvu vyl'<:!enou otazku nepovafujeme pouze za metaforu a zdli se, fe v sou<:!asnem badatelskem ruchu to ani nenf nutne. Monopol scientismu zacfnli mit i V ceskych zemfch povfilive trhliny a netze pfedpokjlidat, fe tohoto Irendu zostanou usetl'eny i obory zabyvajici se vztahem cloveka a krajiny. Pffzna<:!nli polemika je vedena napl'fklad v soucasne biochemii. V teto debate vidf Z. Neubauer vyustenf a aktualizaci odvekeho sporu redukcionismu a holismu: je celek vysvetlitelny svymi Clistrni <:!i nikoliv? "Vznik vedy o slofitem (science of complexity) pl'enesl tento problern z oblasti osobnfch postojo a spekulaci do oblasti exaktniho myslenf a u<:!inil ho pnstupn'9rn matematickemu formalismu" (Neubauer 1991). V soucasnosti se menf i pojmovy aparlit odbornfko a to ve znacnem poetu disciplfn. Ve svete soudobe vedy vystupujf do popredf ty strlinky skutecnosti, ktere Lze steif ozna<:!il za hmotne: pole, pravdepodobnostnf vlna, symetrie, atraktory, disipativnf struktury, fraktlily atd. Vedy se rovnef za<:!inajf clenit na tvrde a mekke, pncemf nenf vyjimkou tu a tarn zaslechnout i poeticky zvuk. Dlile se mofeme setkat se silnou tendencf myslenf, kritickeho ke scientismu, kterli spocfvli ve snaze nel'esit ur<:!itou otazku, anif bychom se pred tim ptali, jak a proc otazka vznikla. Proe se tedy ptlime, zda mli krajina pamet'? Nejlepe si pornoferne alegorif Vliclava Belohradskeho (s poukazem na Kafku) o zvil'ecfm doupeti: "Zlipadnf clovek se stal V pozdnf dobe voyerem veskerenstva: na SVet Se dfvli mikroskopem, dalekohledem, ze vsech mofuych stran, nie neunikne jeho obscennfmu pohledu: vsechny nlirody a vsechny formy fivota jsou mu na dohled. Kdykoliv se Kafkovo zvfi'e uloff v doupeti ke spänku, aby si ufilo jeho bezpeef, slysf vzdlileny 5ramot, o kterem nevf ani, odkud pnchazf, ale ktery ho desf a pohlini k horeene pl'estavbe doupete... Sramot je povedomf 0 tom, fe veci nelze nikdy udrfet uvnitl' doupete, fe ono "vne" nakonec zvftezf a fe je treba mu nejak porozumr Smysl je spße ve vztahu k tomu "vne" nef v nekonecnem pi'estavovlinf "vnitl'ku" doupete. To "vne" ve svem celku totif nelze nijak manipulovat, ale jen uctfvat: neuswe zatahovanf vecf do doupete nas odcizuje tomu, CO je uctyhodne a CO nemofe byt nijak "pozorovano" nebo "vyrabeno"... Jsou problemy, ktere nelze resit ti<:!innejsfm videnim, ale jen tim, fe se osvobodfme od pojetf pravdy jako "vnitl'ku doupete", kde vse je neuswe <:!loveku na oefch. Dalsf veci "k videnf" nie nel'esf. Je tl'eba osvobodit se od te tizkosti z onoho "vne" doupete. To je rozhodujfci' motiv postrnodemfho mysleni" (Belohradsky 1991 (1989), 214). Nase otazka tedy vyplyva z neochoty respektoval stary antropocentristicky system myslenf, ktery potlacuje prave to "vne" cloveka. A "vne" je pl'edevsfm krajina. 37

2 Podobn9 teoretick9 spor, ktery lze siedoval v biochemii (viz ryse), se projevil v britske archeologii, kde vytistil v dnes jil ustupujfcf polemiku mezi procesualisty a postprocesualisty. pャg byl a je, zejmena v britske arcbeologii, tento spor staven dosti nest'astne na politickem z3klade, velmi zjednodusene feeeno - konzervativci jsou procesualiste, rasiste, sexiste a kapitaliste, ォ postprocesualiste progresfvnf levicaci (Shanks and Tilley 1989), nelze nevidet nepoliticke perspektivy postmodernfho pohledu na svet pomerne zfetelne. Ceska archeologie i krajinmi ekologie jsou v jine bistoricke situaci. Odmitäme intoleranci ve vede. CU:rne voln9, snad mnohdy prekvapiv9 zptlsob kladeni otazek a zfetelnejsf oddelovänf procesu ziskävänf a zpracovavfuf konkretnfch dat od interpretacf struktur, ktere datove soubory v nasem vedomi vytvan. Predevsfrn interpretaci pocit'ujeme jako misto vftane renesance subjektivismu a カッ ャョ ェ pole mysienkove invence. Uvdujerne-li o historicke perpektive, ュエャセ snad shodne se znamou dvojicf postprocesualisttl-arcbeologtl H ョゥ bychorn s postprocesualismem souhlasili programove) konstatovat, "minulost stejne jako vestenf interpretaci proste vybduje (... "the past like an oracle requires intepretation") (Shanks- Tilley 1987, 27). otazku, zda patff metafora do vedy. Zda se nam, ano. Metafora nemela misto ve vede, ェ obrann9m mechanisrnem byl system zabehl9ch myslenkov9ch rituälü objektivismu. Verilo se, veda hromadi stlile nove a nove poznatky a novci kvahta ュ vzniknout napriklad jejich efektivnejsfm sberem a rychlejsim zpracovanim. Badatelsk9 subjekt byl postaven do role vnejsfho pozorovatele "obscennfho doupete" a metafora byla nucena tlit ve slovnicfch Iiterami vedy. Ale i ten je tfeba cas od casu prolistovat: Metafora znamenci doslova "pl'eneseni". Nepfuovnava ted y neco k necemu, jak se r cido nepresne rozumi. Metafora V zajmu poznanf skutecnosti konfrontuje v9znamy tim, nahrazuje slovo a slovni obraty slovem a obraty z jine smyslove oblasti, z jine sfery veci, jevll a pfedstav a tim dciva jevüm jinou dimenzi (Blahynka 1977, 226). 2. Cas a prfcinnost v krajine Tvrzeni, ktere zde chceme diskutovat, zni takto: krajinn9 prostor je nejkornplexneji uspol'adan9 system na Zemi s vysokou mirou sebestrukturace. Tato mfra je zavisla na "delce セゥカッエ jednotlirych krajinn9ch celkü, tedy na jejich historickem stili, stejne jako jejich sebestrukturujfcfch silach. Do hry vstupuje dalsf otazka: Je cas, zretezovanf rllzn9ch druhll casll (srovnej clfuek Gottlieba - Lapky v tornto sbornfku), tedy historie v nejsirsfm slova smyslu pouze lidskou コャゥャ セゥエッウ エヲ problemem lidskeho vnimani? Je historie skutecne jen gigantickou lidsk9ch v9fokü a psanycb textil (tedy komunikaco o minulosti nebo je cas i vlastnostf krajiny? 38 Cas je pl'edevsim zaklet v pncinnosti. Pokusme se o kratky vyklad. To, co v9fazne determinovalo a determinuje jakekoliv a ョ セゥ systemy nachazejfcf se v krajine, je tvarnost Jcrajinneho prostoru, respektive relief povrchu litosfery. Relief je invariantnf a spolu s klimalern je zakladnim determinujicim cinitelem pro dalsf krajinneho prostoru, vcetne antropicke. Nekolik ncisledujicich zl'ejmych kauzlilnfch l'etezcll ukazuje funkce reliefu, plynouci ze vzcijemn9ch prostorov9ch vztahll a interakci s jednotlivyrni krajinnymi ウャッ セォ ュゥ Konfigurace reliefu diferencuje hydrosferu, podminuje vodni akumulaci, jeji rychlost a distribuci, je regulacnim cinitelern pffjmu a イッコ ャッ セ sluneenf energie, deterrninuje vegetacni kryt, tvorbu plldniho profliu atd. Souhrnne vzato, zda se, nejtvrdeji invariantnf slofra krajinneho prostoru - reliet - je z blediska casu (byt' spise geologi?keho) v jistem smyslu nosicem prvktl pameti krajiny. Archeologick9 (ale i historick9) rozmer krajiny je dan funkci casu a jeho vnimfui clovekem V krajinnern prostoru. Role casu V archeologii je dnes predmetem rady specializovanych studif, vychazejfcich pfedevsfm z francouzske historicke Braudelovy skoly Annales (napr. Bintliff, ed. 1992, kriticky k nazorll na rllzne typy easll cf. Srnith 1992). Tato Sko1a deli (ponekud arbitrame) cas na cas udlilosti, zahmujfci jevy, clovekem beme vnfmatelne (typickyrn archeologick9rn pffkladem udcilosti je pohl'eb cloveka), dcile na cas konjunktury, pokryvajfcf dem casove useky, ktere si je clovek schopen uvedornit (pokud vllbec!) spise v mentku celeho sveho!ivota H o cela desetiletf: v archeologii jde o takove jevy jako migrace, demograficke zahust'ovmi uzemo a nakonec cas dloubeho trvcinf, zahmujicf jil delsf casove useky, probfhajfcf nepozorovane i nekolik staletf. Tyto nejdelsf casove useky ェゥ clovek nenf schopen osobnf zkusenostf postihnout. Pro nove se rodfcf krajinnou archeologii jde o jeden ze z3kladnich problemll: Je ョ chcipat urcite velke easove bloky, zahmujfcf trvfui celych archeologick9ch kultur ci obdobf jako homogennf a porovnavat je navzcijern. Dobl'e to vystihuje americky badatel M.E. Smith, ォ uvadi, fe "periody jsou synchronni konstrukty, ve kterycb jsou podmfnky a udälosti, odehravajfcf se v dane periode, nazirany jako analyticky soucasne". Takory pohled je metodologicky v9hodn9: pl'edevsfm porovnciväni jednoilivych archeologicjc9ch obdobf s jin9rni a to bud' v Jogickem casovem sledu nebo neusporadane. 3. Prvni rovina pameti A CO si tedy lze pod vlastni pametf krajiny pi'edstavit? Domnfvcime se, re problern mci pfinejrnensfm dve z3kladnf roviny. Zkusme ucinit myslenkovy experiment a pokusme se podivat na hlavni tema ョ セ pnspevku jak z roviny eiste empirickeho poznaväni, tak i z roviny, ェ projevem je snad jeste pnpustnci mira subjektivismu. Predstavme si klasicke empiricke poznavanf krajinneho prostoru jako vnitfne slo!ite usporadanou jednoilirych prvktl pameti krajiny. Pokusme se tyto prvky pojrnenovat a strucne charakterizovat. 39

3 Snad nejsme daleko od pravdy, budeme-ji tvrdit, ze lidsk4 pravek4, sti'edovek4 i novovek4 sfdm te tvonla nejkomplexneju substruktury krajinneho prostoru. Poztlstatek historickeho ウ ヲ ャゥ セ エ tak jak jej C!te archeologie, poskytuje jako prvek pameti krajiny informaci jak o dobe sveho vzniku, charakteru sfdelnfch jednotek a jejich okolf, tak o sledu zmen, ktere V sldelnlm are4lu V historicke (prehis toricke) dobe probfhaly. T vrdit, ze archeologicke vrstvy, ulozeniny a objekty v krajine jsou vnim4ny pouze lidskou spolee!nostf (resp. jejf pouc!enou specifickou Msti: odbomiky a z4jemci o historii), je neuplne a povrchnf. Archeologicky pozdstatek jako hmotny povrchovy nebo podpovrchovy relikt na sebe vfie biologick4 spolec!enstva (napr. rudernlnf rostliny na relikty sti'edovekych staveb). V4ZHi se tato spolec!enstva na archeologicke kontexty, rnusf existovat zpdsob, jakym spolecenstvo informaci o existenci vhodneho prosti'edf prec!te a vyd4 samo sobe pokyny k reakci. Zadfvejme se do nitra archeologicke vrstvy: ta obsahuje dam ddlezite prvky pameti krajiny, ktere カセ C!te jiz Lerner vyhradne odbom fk, to jest bytost, jehoz specializovan4 potl'eba sebereflexe si vynutila toto C!tenf, tuto komunikaci realizovat. V archeologicke vrstve, v archeologickem kontexlu existujf tzv. ekofak1y. Francouzsky archeolog J.C. Gardin tfrnlo pojmem rozumf co rntlze badateli vysvetjit minule pnrodnf prosti'edf. Mohou to b9t kosti lidi a zvfi'al, fosilnf pddy, zkameneliny, usazeniny a pyl rosllin. Udaje o ekofaktech Lze zfskat nejen na archeologickych nalezistfch, ale i ve volnem krajinnem prostoru, klery je obklopoval (Gardin 1979). Ekofaktem vhk nemusfrne rozumet pouze hmotne svedky minuleho pi'frodnfho prosti'edi, ale do jiste miry i souc!asnou skladbu fl6ry a fauny. Ta charakterizuje pi'echodny s1av ve sledu zmen biotickeho patra. Z4roven je i prvkem pameti krajiny, nebot' je polencililnfm nositelem informacf o reliktnfch spolec!enstvech a biotopech, svedi:!fcfch o historickych zrnenlich. Mezi doje:we prvky pameti krajiny lze radit vrstvy akurnulovane omice, nivnf usazeniny, jezemf sedimenty a vlastne i カセ pedologickli souvrstvl. Tyto M.stee!ne abioticke prvky v sobe skrjvajf informaci o vz4jemnem vztahu a stratigrafick9ch pomerech, SVed(!fcfch 0 dynamick9ch procesech, ktere Se V rninujosti (at' V historicke nebo geo)ogicke) odehr4jy. Nejmene nlipadnym, ale dosti vyznamn9rn prvkem pameli krajiny je jejf nezivli, abiotick4 slozka. Zde je nutne opet zdoraznit jiz diskutovanou funkci reliefu. Pokusme se zament na problern interakce rnezi reliefem a lidskou spolee!nostf: Jiz v dobe stadfho zernedelskeho praveku zil clovek organizovlin do ュ ョ セ ヲ socililnfch jednotek a tuto skulec!nost vpisoval do krajiny. Na mnohych rnistech v Evrope se o tom dochovala dtllezitli svedectvf. V pozdnfch stlidiich existence lovecko - sberac!ske spolec!nosti podminoval relief rozloreni zdrojd (potravnich i jinych) v kraji.ne a byl tak jednim z rozhodujicfch faktoro vyuzfv4ni zeme C!lovekem. 40 Uved'me d4je priklad z rane zernedelskeho prosti'edi jihoz4padnfho Svedska, kde byly ie 4. tisfcileti BC umist'ovliny megaliticke stavby, pasfiove hroby a dolmeny ve sti'edu 'are4lu vidilelnosti" v krajine (Härdh 1982). Tato skutec!nost byla potvrzena proslorovou malyzou, kdy autorka proklizala, re are4jy viditelnosti se kryjf s tzv. Thiessenovyrni poly- Monument4Jnf pohi'ebnf pamlitniky se nachazeji na ョ ェイオコョ ェ セ ゥ mislech zemskeho >ovrchu a meli ddlezilou spolec!nou funkci: demons1rova1 a petrifikovat soci4lni ;ystem spolee!nosti natrvalo v lcrajine. Jejich stavitele mdreme tedy pova!ovat za aktivni >rvek 1vorby pameli krajiny. Po z4niku socililnfho sys1emu, ktery sft' monumenllilnfch 1robek v krajine vytvoru, nebylo na mnohych rn(stech pohrofvlinf do velkych kamennych ;taveb ukonc!eno: znlirne pi'fklady z Kavkazu, kde se do takovychlo hrobek, pochlizejicfch bronzove, pohi'bfvalo ェ v イ novoveku. Umfst'ovlinf pohrebnfch objek10 1 krajine melo a mli stlile svoje pevnli pravidla, z nichz demonstrativnost, podmanenf si >rosloru a jejich optim41nf viditelnost hraje hlavnf roli. Okrajove jsme se dotkli role viditelnych funer4jnfch pam4tek v krajine. Jak ukazuje ;ti'edoevropska archeologicka praxe zejmena v oblastech s intenzivnf カ オッョ イィ C!innostf, bylo zde rozrnfstenf pohi'ebnfch mfst s ve lkou pravdepodobnostf ;tejne huste, ne-li jako v pi'fpade velkych kamennych monumentlilnfch pohi'ebnfch >amlitnfko Skandinavie, Britanie, severonemeckych planf C!i Kavkazu. hオ ウ prolo, ze ュェ jiz od 3. lisfciletf musfme pocftat s pi'evazne individualnfm pohi'bfvanfm, cdezto velke karnenne hrobky "atlantickeho" prostoru カ byly easto komun4jnimi Nゥエセゥ pi'fklad hustoty uved'rne mirnoradne silnou koncentraci hrobd kultury se ;norovou keramikou z povodf sti'ednf Biliny v severozapadnfch Cechach. Podle obrazu, 2Chyceneho V prostoru カ jォッーi ッセ ョ ケ odkryvtl omice V pj'edpolf ve)keho hnedouhe)-!eho lomu, jde 0 hustotu jedne pohi'ebnf skupiny hrobtl na jeden kilometr ctverecnf. :J hrobd kultury se セ keramikou se opravnene pi'edpokladli C!asto jiz neexistujfcf nohylovy ーャゥセエG tedy prvek, ktery v lerenu hroby symbolicky oznae!oval. Dnes jiz ne-!ldstujicf oznac!enf techto hrobtl v krajine naznac!uje skutecnost, ze do jejich blizkosti >yly v ュャ dobe bronzove ( Iet BC) ukladliny (nejspße zapousteny do!lineneho rnohyloveho ーャ セ エ hroby ュャ Zda se, fe pravek4 krajina stl'edoevropskeho prosloru byla, podobne jako krajina ;kandinavsk4 mnohde v soucasnosti, doslova poseta mohylami zemrelych. Tyto ;kutecnosti svedc!f opet 0 demonstrativnfrn charakteru lidskych pohi'bll fungujfcfch 1 krajine jako prvek jejf pameti. Fenomen smrti v krajine pati'i rnezi nejzajfmavejsf jevy, 13 nichz lze siedoval problern reprodukce krajinnych Struktur. Vidfrne tedy, ze z4nikem 1eb0 pj'emedou ZiVebO SUbsystemu jeho urcite funkce pokracujf V dabfm pasfvnfm >Ösobeni v krajine. Mnohdy je lo dlino proste jen uspoi'adlinfrn jeho abiotickeho hmot- Jeho projevu, kterym se subsystem do krajiny vepsal. 41

4 セョ ッ je probmm pohansjcych svatyß a ld'est'anskych kosteld v evropsk6 コ ュ ォイ Co se vyu!fvlinf zeme エケセ posobf svatyne a pozdeji kostely jako pfuozenli kultovnf centras v)'raznou krajinnou dominaner (Aston 1984). Mnoho vyraznych prvko pameti krajiny se na rozdrj od krajiny stredoevropske zachovalo na britsjcych ostrovech. Proto neprekvapf, je-li metodologie studia krajinn6 archeologie zde nejlepe vypracovlina. Bylo proklizlino, re dominantni Iinie a prvky V krajine udlivajf charakter ュャ jevom (impositions). Takov6 prvky jsou nazyvliny krajinn9mi antecedenty (Roberts 1987, b 1993). Jsou jimi napi'ßdad kamennli セャ ョ poli v sevemf Anglii, ale i v Iesich jihozcipadnfch Cech. K antecedentdm mdzeme ーッセゥエ i エイ parcelace polf, zjistitelne v Cechlich v katastrlilnfch pllinech, ale obcas i na leteckych snfmcfch. 4. Druha rovina pameti DruM rovina probl6mu Je!! spße v pruniku ftlosofie, ekologie a kybemetiky. V systemovem pojetf nemli krajina stmulou strukturu, nybd ーイッ v セ neustlilou promenu, kterli mdze mit bucf charakter totlilnf postupne pfestavby struktury vazeb nebo charakter ィ ヲセョ odvislych od fluk.tuace okrajovych prvkd systemu, danych astronomiekau a fyzicko-zemepisnou predispozicf. Tyto cyklicke nevedou ani k trvale ーイ ウエ カ systemu ani k nlih19m zvratdm v jeho dosavadnf struktui'e. Ve spojitosti s touto dynamikau systemu je velmi ddle! itli otcizka jeho stability. V pffpade krajinne ekologie navrhuje jiz v roce 1970 J. Jenik pouzfvlinf termfnu homeostlize krajiny. Definuje ji jako stav, pri nemz hlavn{ cinne prvky a hlavn{ イ vazeb krajinneho systemu jsou Udrzovciny autoregujacnfmi ekojogickymi procesy V quasistaticke stabijite a pi'i nemz nedochlizf ke vzniku katastrofickych Z'iratd (Jenfk 1970). ') Zdli Se, ze ー ュ krajiny, jako UrCitJ mechanisidus, V nemz je Specificky zabudovlifla vazba, mli ェ rozmer, jehoz demrovlinf bude llkolem budoucnosti. Pokusme Se V nekolika vetlich poodhalit touセ ukryvajfcf dosti kompjikovane mechanismy a jevy. Ty je nutne v budoucnu nejen kvantifikovat, ale jak spnivne ffkli hermeneuticjcy princip, ュヲセカ Predstavme si, re カセ subsystemy V krajine obsa!ene, tvoff jakousi "komplexnf informaci" mimomdne slozitosti, kterli se カセ navenek chovci obdobne jako geneticky k6d: produkuje sobepodobne tvary a kombinace. Za zvfienou stojf, zda i v ーヲー rec1lne krajiny neuvdovat o jistem ffdfcfm principu - epigenetick6 krajine jako reprezentaci morfogenetick6ho pole (Neubauer 1989, 227). Ackoliv zde tyto pojmy nechceme blffe diskutovat, pouze podotyklirne, ze prnve teorie morfogenetickych polf md!e v brzy nabfdnout cesty k pochopenf trasformacnich funket a proceso, ktere v ォイ probihajf. Ztotozneni morfogenetick6ho pole, pffpadne epigenetick6 krajiny s jakousi plat6nskou ideou krajinneho prostoru by bylo jiste naivnfm コェ ョッ オセ problemu, ostatne to ani nemlime 42 v llmyslu. Jsme カセ toho nlizoru, ze krajina mli svoji hlubinnou podstatu a smysl. sエ jako hudba je neco vfc nez uspomdany system elementlimfch t6nd menfcfch se V case, Je zi'ejme i krajina proste neco vfc ne! jen slozitli struktura biotickych a abioticjcych slorek. 5. Lomskj potok: pffklad ztraty pameti Pokusme se podivat prizmatem ョ セ ゥ predchozfch uvah na konkretni pn1dad archeologicky pojateho krajinneho prostoru. Zvolili jsme si clist ーッ ォイオ セ plinevni oblasti a to sti'edni a dolnf usek povodi Lomskeho a Loucenskeho potoka na Bßinsku v severozcipadnfch Cechlich (obr.l). Toto uzemf o rozloze asi 22 km 2 je jiz od padesat9ch Jet nevratne niceno povrchovou tezbou hnedeho uhli. Diky dlouholete intenzfvnf zachranne archeologicke cinnosti, ktera probihala a probiha ve zcela mimoi'adnych podmfnklich "totalniho odkryvu" cele krajiny, meli a stlile majf archeologove neobvyklou moznost zachytit strukturu pravekych a sti'edovekych ウ ゥ v plnem rozsahu. Podobnli aktivita existuje pouze na nekolika malo mfstech V e カ イ (nektere povrchove doly V Porynf a V Sasku, u nas na Kadansku - vyzkumy z. Smde: srovnej jeho cllinek v tomto sbornfku). V povodf Lomskeho a Loucenskeho potoka mozeme sledovat,!e ウ ヲ ャゥ セ エ reprezentujicf urcitli archeologickli obdobi (srovnej obr.l ), byla zachycena velmi reprezentativne. Prohl6dneme-li si obraz rozmfstenf sidmt' v neolitu, v ュャ dobe bronzove, v latenskem obdobf a srovnlime- li jej s distribucf ploch, ktere ve vrcholnem sti'edoveku zaujaly kolonizacnf vesnice (to znamenli ve コョ セ mffe i vesnice ウッオセ ), napadne nlis nlisledujfcf: Rozmfstenf sfdmt' je temef identicke, plochy se situujf do stejnych mfst. ldentita jiste nenf llplnli, odmnosti v ak jsou nepodstatne. Podobnost je v systemu, ッ ャゥセョッ v jednotlivostech. Pokusme se nahlfzet oa praveka a! novovekli ウヲ ャゥ セ v oblasti povodi Lomskeho a Loucenskeho potoka jako na prvek krajinne mozaiky. Ty obohacujf krajinnou mozaiku a tfm zvy ujf jejf druhovou diversitu (viz pozn.l) a tak spolupdsobf po urcitou hranici na spoluvytvarenf krajinne homeostlize. Je カセ nesnadne odhadnout moment, od ktereho jsou jiz antropicke zcisahy pro krajinu nad lirnitou jej{ ekologicke unosnosti. Je dosti mozne, ze pl'ßdadem ーッイオセ homeostatickeho stavu mohou byt ucinenli nekteryrni autory pro ウヲ mladu doby bronzove (problem zvyrene eroze, cf. Smejtek v tomto sbomfku). z uvedeneho pffkladu je patrne, re zobrazenli sfdmte reprezentuji hospodarsky, socic1lne a odmne typy lidsjcych sfdel. A カセ pribuznost obecnejslch struktur svi!dcf o zi'ejme teodenci minulych ekosystemd reprodukovat sobepodobne stavy. Tato tendence smeruje ーイ カ セーッ ッ k urcitemu idec1lnfmu homeostatickemu feseni krajinne mozaiky tak, jak se nlim po v!dy po i'ade staletf strukturace sfdlist' znovu podobne projevi. Sied historickych zmen mdze mit podobu toku nestabilnfch stavd, avsak vyslednice, kterou v reprezentativnfch archeologickych obdobfch pozorujeme, je asi onim optimlilnim resenfm, ktere nastalo po prohledcini a odmitnutf mene stabilnich alternativ, kter6 se 43

5 v pnlbehu casu naslcytly. Zda se, re homeostaze je za nonnalnich podminek vmy znovu a znovu zak.onite generovana. Z identiflkovanych prvko pameti krajiny lze defmovat urcitou "kostru pameti krajiny", kteni spolu se znalosti intenzity a dynamiky sledu zmen krajinne mozaiky v case a prostoru, vcetne pozminf interaktivnfch vztaho mezi jednotlivymi krajinn9ffii slo!kami, nabizf pochopit idealni uspol'cidani krajinneho prostoru. Techto poznatko Lze vyufft k pochopeni proceso, ktere v krajine probfuajf a to zejmena V oblastech, V nichf a dochcizf k ireversibilnfm zmencim. Ufuym pffkladem je severoceska hnedouhelnci pcinev, jejfz podstatne Msti ztratily v dosledku intenzivnf povrchove tezby zcela svoji identitu, svoji pamet'. V procesu rekonstrukce, kterci sice krajine pamet' vrcilit nemoze, je tfeba dosledne prosadit hledisko co ョ ェカ ュ ncipodoby takoveho stavu krajinneho prostoru, v jakem se nachazel pred znicenim (naph'klad v prve polovine 19. stoleti vcetne rekonstrukce sfdelnf site). Je zi'ejme, fe budoucnost si vyzadci elirninaci stcivajfcfch technokratickych pfutupo ve prospech respektovcinf historicke podstaty krajiny. Zejmena proto, aby krajina nestratila pamet' natrvalo. ') S homeostaz! krajiny souvisf uzce ーイッ diversity, resp. jej{ index. Je to matematiclc! hodnota vyjadfuj{cf zastoupenf jednotlivych druhil organismd na セ jednotce. Homeostaze lcrajiny je v オイ vztahu k diverzite!ivota danem prostoru. Pi'ipomeöme ェ jeden ddlel.icy poznatek ktery J. Jenllc ud!vli: Index diversity stoupli pl'i vyvoji (sukcesi) v ッウヲ ャッカ prostoru (Jenfk 1970)

6 Literatura Aston, M. 1984: lnterpreting the landscape. London. Nセ ョ J.1993: Ke koncepci krajinne archeologie, Archeologicke rozhledy 45. Lケ ャウ 1991 (1989): Pfuozen9 ウカセエェ poütick9 problem. Praha. Bintliff, J. 1992, (ed.): The Annales School and Arcbaeology. Leicester. Blahynka, M, 1977: Metafora. In: Slovnik litermtf teorie (ed. s N vャ Praha. Roberts, B.K.1987: Landscape Archaeology. In: J.M. Wagstaff (ed.), Landscape and Culture. Geographical and Archaeological Perspectives. Oxford. Forman, R.T.T.- Godron, M.l986: Landscape ecology. New York. Gardin, J.- C. 1979: Une archeologie theorique. Paris. Härdh, B. 1982: The Megalithic Grave Area around the Lödde-Kävlinge River, A Research Programme Meddelanden fnn Lunds Universitets Historiska Museum New Series Vol. 4., RセW Jenik, J. 1970: The Iandscape homeostasis. In: Acta ecol. natur. region (Prague), 5-7. Neubauer, Z. 1989: Pojem morfogenetickeho pole. In: Geometrie セゥカ Praha., Neubauer, Z.1991: Redukcionismus v biochernii, Vesmir 70, Shanks, M.-Tilley, C. 1987: Social Theory and Archaeology. London. Smith, M.E. 1992: Braudel's temporal rhytms and chronology theory in archaeology, in: A.B. Knapp, (ed.): Archaeology, Annales, and etnohistory.,

Sven-Hinrich Siemers, Bachritterburg Kanzach, Německo

Sven-Hinrich Siemers, Bachritterburg Kanzach, Německo Grzegorz Osipowicz, Polsko Experimentální archeologie je výrazně ovlivněna regionálními podmínkami, například přístupem jednotlivých výzkumných center. Mnoho Poláků (včetně profesionálních archeologů)

Více

ÚSES ekologická stabilita krajiny

ÚSES ekologická stabilita krajiny ÚSES ekologická stabilita krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

K OTÁZCE Č. 14 DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ ARTIFICIÁLNÍ A NEARTIFICIÁLNÍ HUDBY V HUDEBNÍ VÝCHOVĚ

K OTÁZCE Č. 14 DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ ARTIFICIÁLNÍ A NEARTIFICIÁLNÍ HUDBY V HUDEBNÍ VÝCHOVĚ K OTÁZCE Č. 14 DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ ARTIFICIÁLNÍ A NEARTIFICIÁLNÍ HUDBY V HUDEBNÍ VÝCHOVĚ znaky artificiální hudby uzavřenost a stálost (potlačuje moment předělávek, improvizace) většinou jen 1 skladatel

Více

PC V ARCHEOLOGII Mgr. Richard Thér, Ph.D.

PC V ARCHEOLOGII Mgr. Richard Thér, Ph.D. PC V ARCHEOLOGII Mgr. Richard Thér, Ph.D. Podpora přednášky kurzu Mezioborové dimenze vědy Počítačová podpora v archeologii 205 642683.040 1068617.732 256.634 106a 206 642682.416 1068617.018 256.609 106b

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

PRINCIPY A KRITÉRIA FSC (Forest Stewardship Council) CERTIFIKACE

PRINCIPY A KRITÉRIA FSC (Forest Stewardship Council) CERTIFIKACE PRINCIPY A KRITÉRIA FSC (Forest Stewardship Council) CERTIFIKACE A. Vstupní informace Principy a kritéria FSC se týkají všech lesů tropických, lesů mírného pásma i lesů boreálních. Velká část principů

Více

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA PROBLEMATIKA ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Hálek V., Hanuš L. Ústav krajinné

Více

3. přednáška. Výzkum a měření erozních procesů

3. přednáška. Výzkum a měření erozních procesů 3. přednáška Výzkum a měření erozních procesů Erozní výzkum: výzkum slouží k důkladnému poznání a pochopení všech činitelů jejíchž interakcí eroze vzniká a pomáhá tak hledat účinné nástroje pro její zmírnění

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Průběžná zpráva o výsledku šetření

Průběžná zpráva o výsledku šetření V Brně dne 23. července 2010 Sp. zn.: 4907/2009/VOP/JPL Průběžná zpráva o výsledku šetření veřejného ochránce práv ve věci ochrany území CHKO Křivoklátsko A - Obsah podnětu Podnětem doručeným dne 3. září

Více

Členění území lokality

Členění území lokality Členění území lokality Předkládaný podklad pro členění území vznikl v Kanceláři metropolitního plánu a je prvním uceleným názorem na definování pražských lokalit. Podklad vznikl jako syntéza dvanácti názorů

Více

3. OTÁZKY VÝVOJE ESTETICKÉHO VNÍMÁNÍ

3. OTÁZKY VÝVOJE ESTETICKÉHO VNÍMÁNÍ 3. OTÁZKY VÝVOJE ESTETICKÉHO VNÍMÁNÍ 3.1. VÝVOJ ESTETICKÉHO VNÍMÁNI Jak již bylo řečeno, vývoj estetického vnímání nelze pochopit bez současného proniknutí do vývoje výtvarného projevu dětí. Rozvíjení

Více

PASPORT MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ - Obec Deštné - ZIMNÍ ÚDRŽBA

PASPORT MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ - Obec Deštné - ZIMNÍ ÚDRŽBA ÚK51 ÚK50 ÚK53 ÚK45 19c ÚK46 ÚK49 ÚK52 II/309 ÚK58 ÚK48 II/309 ÚK47 ÚK41 21c ÚK40 ÚK42 20c III/3093 ÚK43 ÚK44 ÚK38 13d II/310 13d ÚK30 ÚK39 ÚK37 ÚK36 ÚK35 ÚK34 ÚK21 10d 9c ÚK15 7c ÚK19 ÚK17 26c 27c 26c-M1

Více

Obsah. Pfedmluva XVII

Obsah. Pfedmluva XVII Obsah Pfedmluva VII 1. Kde se bere bohatstvi 1 1.1 Ekonomika a ekonomove 3 1.2 O cem näs poucuji Smith a Ricardo 5 1.3 Zäruka bohatstvi neexistuje 8 1.4 Rüznorodost forem präce 9 1.5 Vzdeläni jako ochrana

Více

VLIV NEURČITOSTI, NEJASNOSTI, NEJISTOTY A SLOŽITOSTI NA ROZHODOVÁNÍ ORGANIZACÍ

VLIV NEURČITOSTI, NEJASNOSTI, NEJISTOTY A SLOŽITOSTI NA ROZHODOVÁNÍ ORGANIZACÍ VLIV NEURČITOSTI, NEJASNOSTI, NEJISTOTY A SLOŽITOSTI NA ROZHODOVÁNÍ ORGANIZACÍ Tomáš Kořínek Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav systémového inženýrství a informatiky Abstract: The

Více

Quality of life přístupy studentů, feedback studentů. Materiál pro budoucí lektory a veřejnost

Quality of life přístupy studentů, feedback studentů. Materiál pro budoucí lektory a veřejnost Quality of life přístupy studentů, feedback studentů Materiál pro budoucí lektory a veřejnost Úvod Následující sekce se inspiruje a čerpá ze seminářů inovovaného předmětu Geografické aspekty kvality života,

Více

zaslouží podstatnou ochranu a podporu ze strany společnosti

zaslouží podstatnou ochranu a podporu ze strany společnosti Ve svém příspěvku se pokusím ukázat, že industriální dědictví si objektivně zaslouží podstatnou ochranu a podporu ze strany společnosti pravděpodobně ještě podstatnější, než v jakou doufají a o jakou doposud

Více

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 25 Obec: SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM Kód obce 564427 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 937 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 13,2 km 2, tj. 1 320 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

21. 06. 2016 17:49 1/5 Pohlaví a gender. Role pohlaví chování, jednání a zaměstnání vymezená jako mužská a ženská považovaná pro určitý gender

21. 06. 2016 17:49 1/5 Pohlaví a gender. Role pohlaví chování, jednání a zaměstnání vymezená jako mužská a ženská považovaná pro určitý gender 21. 06. 2016 17:49 1/5 Pohlaví a gender Pohlaví a gender Základní pojmy Pohlaví biologická kategorie (muž/žena) Gender sociální kategorie (mužský/ženský) Role pohlaví chování, jednání a zaměstnání vymezená

Více

Krajinný ráz. poznámky a náměty k jeho hodnocení a k posuzování vlivu záměrů. Ing. Vladimír Mana

Krajinný ráz. poznámky a náměty k jeho hodnocení a k posuzování vlivu záměrů. Ing. Vladimír Mana Krajinný ráz poznámky a náměty k jeho hodnocení a k posuzování vlivu záměrů Ing. Vladimír Mana květen 2007 Obsah 1 Úvod...3 2 Krajinný ráz, terminologie a historie... 4 2.1 Charakteristika pojmu krajinný

Více

MARKETING NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ. Radim Bačuvčík

MARKETING NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ. Radim Bačuvčík MARKETING NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Radim Bačuvčík Radim Bačuvčík VeRBuM, 2011 2 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Recenzovali: prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Knihu doporučila

Více

CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je Evropa V této kapitole se dozvíte: Jaká je kultura v Evropě. Má Evropa stejný význam jako Evropská unie. Zda je Evropa samostatným geografickým celkem.

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Mgr. Zdeněk Kettner

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Mgr. Zdeněk Kettner CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Mgr. Zdeněk Kettner Vzdělávací obsah směřuje směřujeme k: - získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí,

Více

HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ. Zaniklá obec Bystřec

HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ. Zaniklá obec Bystřec HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ V dnešní výpravě za poznáváním historie krajiny v okolí Jedovnic navštívíme několik míst, kde si ukážeme, jak vypadají pozůstatky po lidském osídlení v krajině. Je možné,

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Lomnice. na životní prostředí

Lomnice. na životní prostředí » RNDr. JAN KŘIVANEC «EKOSLUŽBY Jižní 3 360 01 Karlovy Vary tel. 353 563 963 mobil 603 293 697 e-mail j.krivanec@centrum.cz Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Lomnice na životní prostředí Karlovy

Více

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 12 Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561657 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Anglický jazyk pro 8. ročník

Anglický jazyk pro 8. ročník Anglický jazyk pro 8. ročník (Předmět je vyučován 3 hodiny týdně.) Vzdělávací obsah Lekce 1 Očekávané výstupy Z RVP ZV - jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích - stručně reprodukuje

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu

Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu Arnošt Svoboda Univerzita Palackého v Olomouci Sociologické rozhledy, rozvahy, rozpravy, FF UK v Olomouci, 21.10.2016 Subkultury a sport Subkultury

Více

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy - Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy

Více

Misto uvodu... 11 Pruvodce ctemire pi'ibehem... 11 Metodologicka pozmimka... 16. A Zivotni svet jako fenomenologicky a sociologicky problem...

Misto uvodu... 11 Pruvodce ctemire pi'ibehem... 11 Metodologicka pozmimka... 16. A Zivotni svet jako fenomenologicky a sociologicky problem... Obsab Misto uvodu... 11 Pruvodce ctemire pi'ibehem... 11 Metodologicka pozmimka... 16 A Zivotni svet jako fenomenologicky a sociologicky problem... 19 1 Zivotni svet... 21 1.1 Zivotni svet jako svet pfirozeneho

Více

FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY

FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY Petr Anděl FRAGMENTACE KRAJINY DOPRAVNÍ A SÍDELNÍ INFRASTRUKTUROU A OCHRANA PŮDY Letní škola ochrany půdy, 2. 3. 9. 2013 andel@evernia.cz Dálnice jako bariéra Dálnice jako bariéra PROSTUPNOST DÁLNICE

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Zdeněk Váňa: rozbor skice Rudolfa Steinera

Zdeněk Váňa: rozbor skice Rudolfa Steinera S l o v a n s k ý č l o v ě k Zdeněk Váňa: rozbor skice Rudolfa Steinera Šestá kulturní epocha2, v níž má dojít k probuzení vyššího bytostného článku člověka, bude na vyšší rovině opakováním druhé, praperské

Více

OBSAH. KAPITALISTICKY VYROBNf ZPtJSOB " : ' PFedmluva ke druhemu prepracovanernu vyddnf Kapitolal

OBSAH. KAPITALISTICKY VYROBNf ZPtJSOB  : ' PFedmluva ke druhemu prepracovanernu vyddnf Kapitolal " " : ' 'Z;' '> ",\" ;t,:" :\ \ '~4 '.,.'.I \. OBSAH PFedmluva ke druhemu prepracovanernu vyddnf Kapitolal P~EDMET A METODA POLITICKE EKONOMIB 1.' MateriaInf vyroba - \ltcujicl podminka ~ivota lidske spoiecnosti

Více

1. Teorie mikroskopových metod

1. Teorie mikroskopových metod 1. Teorie mikroskopových metod A) Mezi první mikroskopové metody patřilo barvení biologických preparátů vhodnými barvivy, což způsobilo ovlivnění amplitudy světla prošlého preparátem, který pak byl snadno

Více

MESTSKY URAD Z5AR NAD SAZAVOU

MESTSKY URAD Z5AR NAD SAZAVOU MATERIAL BEZ OSOBNiCH 0DAJ0... MESTSKY URAD Z5AR NAD SAZAVOU MATERIAL PRO ZASTUPITELSTVO MESTA c. 9 ONE: 26.11. 2015 JEDNACi CiSLO: 9/2015/0P/4 NAZEV: Zasady transparentnosti mesta Zd'aru nad Sazavou ANOTACE:

Více

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu?

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Slavomíra Ferenčuhová Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Příspěvek vznikl díky podpoře GAČR, projekt P404/12/2531 Kolektivní

Více

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová V posledních letech se začíná mluvit o právech homosexuálních lidí.v souladu s právem EU již jsou právní normy na ochranu této minority před diskriminací začleňovány

Více

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století VÝZKUMY SÍDEL ZANIKLÝCH V POHRANIČÍ ČESKA PO ROCE 1945: MEZIOBOROVÝ POHLED Zdeněk Kučera (Univerzita Karlova v Praze) Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny

Více

Archeologické poklady Morašic

Archeologické poklady Morašic Archeologické poklady Morašic Mgr. Alena Hrbáčková, Jihomoravské muzeum ve Znojmě Z katastru obce Morašic pochází řada významných archeologických nálezů. Z neolitu publikoval V. Podborský náhodný nález

Více

Satelitní snímek Abúsíru, Sakkáry a Dahšúru Vladimír Brůna. Úvodem

Satelitní snímek Abúsíru, Sakkáry a Dahšúru Vladimír Brůna. Úvodem Satelitní snímek Abúsíru, Sakkáry a Dahšúru Vladimír Brůna Úvodem Úloha geoinformatiky při archeologickém výzkumu v Abúsíru byla stručně popsána v prvním čísle Pražských egyptologických studií (Brůna 2002:

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉ PŘÍLEPY

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉ PŘÍLEPY NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉ PŘÍLEPY podle 47 zákona č. 183/2006 Sb. schvalující orgán datum schválení číslo usnesení jméno oprávněné osoby podpis Zastupitelstvo obce Velké Přílepy otisk úředního

Více

v02.00 Zatmění Slunce Jiří Šála AK Kladno 2009

v02.00 Zatmění Slunce Jiří Šála AK Kladno 2009 v02.00 Zatmění Slunce Jiří Šála AK Kladno 2009 Trocha historie Nejstarší záznamy o pozorování tohoto jevu pochází z čínských kronik 22.10. 2137 př.n.l. Analogické odkazy lze najít ve starověké Mezopotámii

Více

Zrcadlení v lineární perspektivě

Zrcadlení v lineární perspektivě Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5 ROČNÍKOVÁ PRÁCE Zrcadlení v lineární perspektivě Vypracoval: Lukáš Rehberger Třída: 8. M Školní rok: 2013/2014 Seminář: Deskriptivní geometrie Prohlašuji,

Více

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 2003-2004, číslo výzkumu: 1/03 a 1/04 PRAHA 1 NOVÉ MĚSTO NÁMĚSTÍ REPUBLIKY - čp. 1078/II a 1079/II - areál bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad Archeologické oddělení NPÚ se na výzkumu podílelo částí

Více

Světlo v multimódových optických vláknech

Světlo v multimódových optických vláknech Světlo v multimódových optických vláknech Tomáš Tyc Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 61137 Brno Úvod Optické vlákno je pozoruhodný fyzikální systém: téměř dokonalý

Více

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. Střížov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Umístění a celkové pojetí stavby

Umístění a celkové pojetí stavby Umístění a celkové pojetí stavby Rodinný dům je druhým z tzv. Sluneční ulice. Dnes se možná více ujímá pojmenování Jezerní z důvodu, že na většině pozemků lze odkrýt hladinu spodní vody a vytvořit přirozená

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz prof. PhDr. Jarmila Skalková, DrSc. OBECNÁ DIDAKTIKA 2., rozšíøené a aktualizované vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

Daniela Hodrová Text města jako síť a pole

Daniela Hodrová Text města jako síť a pole Daniela Hodrová Text města jako síť a pole Pojetí textu jako sítě, se kterým vystoupil profesor Marcelli, je mi velmi blízké. Dávno mě vzrušuje sepětí textu s aktem splétání a tkaní, tedy oním aktem, jímž

Více

Domy doby laténské a římské

Domy doby laténské a římské Domy doby laténské a římské Od halštatského období se množí doklady sídlišť, na kterých se setkáváme obvykle s pozůstatky zahloubených a v mnohem méně případech také nadzemních domů. Základním stavebním

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

SLOPNÉ A.1. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚZEMNÍ PLÁN. : Zlínský. : Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín. : Ing. Rudolf Nečas

SLOPNÉ A.1. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚZEMNÍ PLÁN. : Zlínský. : Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín. : Ing. Rudolf Nečas ÚZEMNÍ PLÁN SLOPNÉ A.1. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU OBEC OKRES KRAJ POŘIZOVATEL PROJEKTANT Urbanismus Doprava Energetika Vodní hospodářství Zásobování plynem, TKO Krajinný ráz Ekologie Geografie Digitální zpracování

Více

N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne. 2011. Předmět úpravy. 2 Základní pojmy

N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne. 2011. Předmět úpravy. 2 Základní pojmy III. N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne. 2011 o finančním zajištění podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě Vláda nařizuje podle 14 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické

Více

Parametricke modelovani ozubenych kol

Parametricke modelovani ozubenych kol Parametricke modelovani ozubenych kol 1. Cil projektu Cilem projektu je vytvorit katalog 3D modelu ozubenych kol popripade soukoli, ktery bude navazan na MS Excel, ktery bude provadet vypocty a predavat

Více

Přednáška Trvale udržitelný rozvoj měst (výňatky) v rámci Semináře o životním prostředí Louny-Zschopau dne 23.10.2003 v Zschopau

Přednáška Trvale udržitelný rozvoj měst (výňatky) v rámci Semináře o životním prostředí Louny-Zschopau dne 23.10.2003 v Zschopau Přednáška Trvale udržitelný rozvoj měst (výňatky) v rámci Semináře o životním prostředí Louny-Zschopau dne 23.10.2003 v Zschopau autorka: inženýrka pro územní plánování a plánování rozvoje města Andrea

Více

Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie * 12.5.1914 Dallas - + 1994 Studovala: Přírodní vědy na University of Tennessee bc.

Více

Key words Solar radiation; spatial insolation; stereoinsolation sensor; phytoclimate; microclimate of plant stands

Key words Solar radiation; spatial insolation; stereoinsolation sensor; phytoclimate; microclimate of plant stands NOVÁ METODA MĚŘENÍ STEREOINSOLACE POMOCÍ SPECIÁLNÍHO TERMOELEKTRICKÉHO SNÍMAČE NEW METHOD OF SPATIAL INSOLATION MEASUREMENT BY MEANS OF SPECIAL THERMOELECTRIC SENSOR Klabzuba Jiří, Kožnarová Věra Česká

Více

ÚSES A GIS PRAKTICKÉ APLIKACE

ÚSES A GIS PRAKTICKÉ APLIKACE ÚSES A GIS PRAKTICKÉ APLIKACE RNDr. Jiří Kocián, RNDr. Josef Glos AGERIS s.r.o., Jeřábkova 5, 602 00 Brno jiri.kocian@ageris.cz, josef.glos@ageris.cz Úvod V návaznosti na vytvoření obecných principů informačního

Více

Báňská díla pod Krudumem

Báňská díla pod Krudumem Báňská díla pod Krudumem Nálezová zpráva z archeologického a terénního výzkumu Karlovy Vary Krajské muzeum Karlovy Vary 14. listopadu 2004 Mgr. Jiří Klsák Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov Vladislav

Více

Tøi metody výkladu pro všechny typy otázek

Tøi metody výkladu pro všechny typy otázek Tøi metody výkladu pro všechny typy otázek V této knize naleznete tøi výkladové metody, které vám pomohou zodpovìdìt všechny otázky, jež jsou obecnì kartám kladeny. K tomuto úèelu existují pro každou kartu

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách

Více

Hlavní pracovní náplní roku byly plošné výzkumy v jádrech měst. Největší akcí byl bezesporu výzkum na městské parcele v České Třebové, vedený jako

Hlavní pracovní náplní roku byly plošné výzkumy v jádrech měst. Největší akcí byl bezesporu výzkum na městské parcele v České Třebové, vedený jako 2011 Hlavní pracovní náplní roku byly plošné výzkumy v jádrech měst. Největší akcí byl bezesporu výzkum na městské parcele v České Třebové, vedený jako předstihový na novostavbě muzea, drobnější akce následovaly

Více

Zápis. z veøejného projednání posudku a dokumentace o vlivech zámìru

Zápis. z veøejného projednání posudku a dokumentace o vlivech zámìru HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNíHO PROSTØEDí Váš dopis zn Èj M HM P-117203/2003/0ZP NI/E IA/O62-7/Nov Vyøizuje/ linka Ing Novotný/4278 Datum 1542005 Zápis z veøejného projednání

Více

Návrh managementu dřevní hmoty v přirozených korytech vodních toků

Návrh managementu dřevní hmoty v přirozených korytech vodních toků Návrh managementu dřevní hmoty v přirozených korytech vodních toků Pavel Kožený a kol. T. G. Masaryk Water Research Institute, p.r.i. Podbabská 30/2582, 160 00 Prague 6, Czech Republic +420 220 197 111

Více

K zásobování města Brna vodou z Kartouz

K zásobování města Brna vodou z Kartouz K zásobování města Brna vodou z Kartouz David Merta, Marek Peška, Antonín Zůbek K zásobování Brna vodou v období středověku a raného novověku se naposledy před více než desítkou let souhrnně vyjádřily

Více

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém

Více

Odstíny a nuance Open Access

Odstíny a nuance Open Access Odstíny a nuance Open Access Jindra Planková Ústav informatiky, Slezská univerzita FPF, Opava jindra.plankova@fpf.slu.cz INFORUM 2014: 20. konference o profesionálních informačních zdrojích Praha, 27.

Více

A. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ... 3 G. POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ...

A. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ... 3 G. POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ... OBSAH: A. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ... 3 B. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A NA STANOVENÍ JEJICH VYUŽITÍ, KTERÉ BUDE NUTNO PROVĚŘIT... 8 C. POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ

Více

2. Metodologie vědy, vědecké metody a metodika práce

2. Metodologie vědy, vědecké metody a metodika práce 2. Metodologie vědy, vědecké metody a metodika práce Neodpovídají-li fakta vaší teorii, je třeba se jich co nejrychleji zbavit. /Murphyho zákon/ V rámci této kapitoly: budete umět definovat a rozlišovat

Více

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

VÝVOJ SEBEREFLEXE NA ZÁKLADĚ DIALOGICKÉHO JEDNÁNÍ STANISLAV SUDA

VÝVOJ SEBEREFLEXE NA ZÁKLADĚ DIALOGICKÉHO JEDNÁNÍ STANISLAV SUDA VÝVOJ SEBEREFLEXE NA ZÁKLADĚ DIALOGICKÉHO JEDNÁNÍ STANISLAV SUDA Anotace Na základě experimentální výuky dialogického jednání vznikají dlouhodobé případové studie jednotlivých studentů všech věkových kategorií.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998

Více

METODIKA PRO POSUZOVÁNÍ NÁSTAVEB, PŮDNÍCH VESTAVEB A OCHRANU STŘEŠNÍ KRAJINY

METODIKA PRO POSUZOVÁNÍ NÁSTAVEB, PŮDNÍCH VESTAVEB A OCHRANU STŘEŠNÍ KRAJINY Josef Holeček METODIKA PRO POSUZOVÁNÍ NÁSTAVEB, PŮDNÍCH VESTAVEB A OCHRANU STŘEŠNÍ KRAJINY Praha 2004 Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou 1 Předmluva Ochrana a kvalitní obnova střech, střešních

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda nařizuje podle 14 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení

Více

Metoda hodnocení krajinného rázu dle LÖW & spol.

Metoda hodnocení krajinného rázu dle LÖW & spol. Příloha č. 1 METODA HODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU (LÖW & spol., s.r.o.) 1. Metodická východiska Krajinný ráz určitého území je výsledkem působení přírodních, kulturních a historických činitelů. Procesy a jevy

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST KÁMEN k.ú. Kámen u Pacova, k.ú. Nízká Lhota ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : Ing. arch. Milič Maryška Městský úřad Pacov Letohradská 3/369 Odbor výstavby 170 00 Praha

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ Břežany zpracovala v rámci projektu DUMY: 6. ročník, výtvarná výchova Tematický blok: Výtvarné umění autor: Mgr. Alžběta Sousedíková sousedikova.obl@seznam.cz duben 2011 Název projektu: Inovace a zkvalitnění

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek

TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 3 TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 1. vydání, 2011 Fotomaterial.cz 110 00 Praha 1, Jungmannova 28/747 Tel: +420 720 536 530 E-mail: info@fotomaterial.cz www.fotomaterial.cz

Více

Aleš Binar, Ph.D. NACIONALIZMUS. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD)

Aleš Binar, Ph.D. NACIONALIZMUS. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Aleš Binar, Ph.D. NACIONALIZMUS Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Nacionalizmus Ve světových dějinách se od konce 18. století nacionalizmus stal fenoménem,

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU 26. dubna 2013 autor: Petr Nečas zdroj: Parlamentnilisty.cz Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vážený pane předsedo Evropské

Více

EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 1

EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 1 Metodický list č. 1 EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 1 Název tematického celku: Úvod do předmětu ekonomika veřejného sektoru, veřejný sektor a veřejná správa. Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je

Více

Elektřina a magnetismus UF/01100. Základy elektřiny a magnetismu UF/PA112

Elektřina a magnetismus UF/01100. Základy elektřiny a magnetismu UF/PA112 Elektřina a magnetismus UF/01100 Rozsah: 4/2 Forma výuky: přednáška Zakončení: zkouška Kreditů: 9 Dop. ročník: 1 Dop. semestr: letní Základy elektřiny a magnetismu UF/PA112 Rozsah: 3/2 Forma výuky: přednáška

Více

I. Nûco tady nesedí. Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do

I. Nûco tady nesedí. Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do I. Nûco tady nesedí Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do doby kolem 4 000 let př. n. l. Za úsvit civilizace se obecně považuje období, kdy skončila tzv. neolitická revoluce, což bylo

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1 Metodický list č. 1 Zakončení předmětu: zápočet Vítáme Vás v kursu Účetní systémy 1 a přejeme Vám hodně radosti a uspokojení ze získávání

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha 3561 250,6 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika

Zliv Základní informace Zliv 1421 ha 3561 250,6 obyv/km2 Město Zliv Charakteristika Zliv Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace

Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace CEBES, 2.4. 2015 Řecko a Itálie svou vlastní nečinností, pod dozorem Bruselu, otevřeli Evropu

Více

HUSTOPEČE NAD BEČVOU

HUSTOPEČE NAD BEČVOU ÚZEMNÍ PLÁN HUSTOPEČE NAD BEČVOU A.1. ÚZEMNÍ PLÁN OBEC OKRES KRAJ POŘIZOVATEL PROJEKTANT Urbanismus Doprava Energetika Vodní hospodářství Zásobování plynem, odpady Krajinný ráz, ÚSES Ekologie, ÚSES Geografie,

Více

Kostel sv. Jakuba u Bochova

Kostel sv. Jakuba u Bochova Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba

Více

obr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období

obr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období Stojatá voda rybníky jezera lomy umělá jezera slepá ramena řek štěrkoviště, pískovny Stručný výtah HYDROLOGIE PRO ZACHRÁNCE Charakteristika stojaté vody Je podstatně bezpečnější než vody proudící, přesto

Více