MAPA ŠKOLY. pro základní školy SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Transkript

1 MAPA ŠKOLY pro základní školy Tento materiál obsahuje komentované souhrnné výsledky dotazníkového šetření Mapa školy pro základní školy a podrobný návod ke studiu a interpretaci výsledků jednotlivých zúčastněných škol. SOUHRNNÁ ZPRÁVA pro základní školy únor 2009

2 2

3 OBSAH SOUHRNNÉ ZPRÁVY ÚVOD Charakteristika projektu Mapa školy Jak používat výsledky šetření Základní pojmy SOUHRNNÁ ZPRÁVA Obecné informace o zúčastněných školách Zajímavá fakta z ředitelských dotazníků Výsledky dotazníkového šetření a zajímavé tendence v souhrnech Pomůcka pro vlastní SWOT analýzu Místo závěru Komentované příklady typů grafů

4 ÚVOD V následujícím textu vám krátce připomeneme podstatu a přínos dotazníkového šetření Mapa školy, kterého se vaše škola zúčastnila. Stručně vás seznámíme s důležitými používanými pojmy a poté vás čeká souhrnná část zprávy s uvedením zajímavých obecných tendencí, které interpretujeme na základě informací získaných z dotazníků všech respondentů, kteří se zúčastnili letošního ročníku projektu. Kromě této publikace souhrnné zprávy jste obdrželi i zprávu analytickou, neboli konkrétní výsledky vaší školy zpracované do podoby tabulek a grafů. V závěru souhrnné zprávy poskytneme podrobné vysvětlení ke všem tabulkám a grafům, které se v analytické zprávě objevují, a na příkladech ukážeme, co lze z materiálů vyčíst. Pro školy, které mají zájem o podrobnější rozbor svých výsledků nebo se projektu účastní opakovaně, je připravený on-line přístup do databáze výsledků, který umožní získat dodatečné informace a výstupy přes internet v podobě velké škály rozmanitých grafů znázorňujících současnou situaci nebo i porovnání se stavem v předchozích letech. 1. Charakteristika projektu Mapa školy V rámci budování komplexního systému monitorování kvality školství řeší tento projekt detailně oblast klimatu školy jako významné součásti vzdělávacího procesu. Hodnocení klimatu školy sice není záležitostí, která na školách vyřeší všechny problémy, může však významně napomoci zkvalitnit výuku, prostředí a atmosféru ve škole. Nástrojem použitým pro hodnocení kvality klimatu školy je anonymní dotazníkové šetření mezi žáky, učiteli a rodiči, které poskytuje školám informace o vztazích, názorech, postojích a přáních všech aktérů vzdělávacího procesu. Pokud škola takové šetření provádí a následně zveřejňuje jeho výsledky a dále s nimi pracuje, sděluje tak okolí, že se snaží zlepšovat kvalitu svých služeb a říká: - žákům, že je poslouchá, že jejich názory jsou pro ni důležité a směrodatné, - učitelům, že jejich práce s žáky je významná a že je oceňována, - rodičům a lidem spojeným se školou, že pro školu je spokojenost zákazníků i kvalita důležitá a že jejich škola je připravena pro své neustálé zlepšování přijmout podstatné změny. Dotazníkové hodnocení kvality školy přispívá k obrazu školy jako důvěryhodné instituce, dbající o kvalitu a otevřenou komunikaci, a to nejen svými výsledky, ale procesem hodnocení samotným. Máli však být tento proces úspěšný, je potřeba zajistit od samého začátku pozitivní přístup dvou hlavních partnerů zřizovatelů škol (krajů a obcí) a škol samých, vytvořit co největší prostor pro hledání optimálních konkrétních řešení a atmosféru, v níž je hodnocení možné a bezpečné. Při hodnocení klimatu školy se jedná o komplexní a komplikovaný systém, jehož zavádění a optimalizace mohou trvat i několik let. Nejtěžším úkolem je vysvětlit vedení školy i učitelům, proč se nechat hodnotit, a naučit žáky a rodiče hodnotit pravdivě a spravedlivě, aby se vybudovala důvěra v celý systém evaluace. 4

5 2. Jak používat výsledky šetření Zjistěte, jak na tom skutečně jste Pro jakoukoli chystanou změnu je třeba znát současný stav. Proto je při skutečné snaze o autoevaluaci nezbytné nejprve dobře zmapovat situaci, ve které se vaše škola právě nachází. Co si myslí rodiče? Na co kladou důraz? Jak hodnotí školu žáci? Čeho si váží, co si ze školy odnášejí a co by naopak chtěli změnit? Každý ředitel nebo učitel zná mnohé aspekty života školy, ale na situaci školy má málokdo komplexní pohled. A právě podrobné zmapování výchozího stavu vám odkryje potenciální možnosti školy i reálné limity na straně žáků, rodičů a učitelů. Porovnejte se s ostatními Možnost srovnat výsledky školy s průměry za větší soubory ředitelé škol velmi vítají pomůže jim to totiž překonat jistou izolovanost škol, která je běžná i ve větších městech. Další význam získalo srovnání výsledků dnes, kdy nový školský zákon poskytl školám větší autonomii v pedagogických otázkách. Projekt Mapa školy je pro ředitele vhodnou příležitostí, jak získat reálná měřítka výsledků vzdělávání. Přináší úplně jiný přehled o obrazu školy v očích žáků, rodičů a učitelů. Obojí lze využít jako podklad při pravidelném sebehodnocení školy. Vysoké počty dotazovaných osob v jednotlivých kolech projektu jsou zárukou značné vypovídací hodnoty celkových (průměrných) výsledků. Například zjištění, kdy více než polovina žáků osmých tříd souhlasí s tvrzením, že jim škola nepomáhá získat sebedůvěru, by mohlo být hodnoceno jako chyba školy a problém, který je třeba řešit. Když však víte, že celostátně takto odpovídá v průměru 85 % žáků osmých tříd, jde rázem spíše o úspěch. Sledujte změny vaší školy Od samého počátku počítá projekt s možností opakování výzkumu. Data jsou uložena tak, aby v příštích letech umožnila sledovat vývojové trendy a sestavovat časové řady. V každé zkoumané oblasti můžete zaznamenat postupný vývoj. Uvidíte, jak se vám daří naplňovat cíle školy, a můžete také aktuálně reagovat na nově vzniklé problémy. V budoucnu tak zjistíte, zda provedené změny skutečně vedly k očekávaným výsledkům. Hodnoťte školu podle vyhlášky č. 15/2005 Sb. Mapa školy vám může hodně pomoci při tvorbě výroční zprávy o činnosti školy v souladu s vyhláškou č. 15/2005 Sb. Mnohé části analýzy, které dostanete, můžete použít v kapitole o vlastním hodnocení školy ( 8). Formu sběru dat mohla každá škola přizpůsobit svým potřebám. Výsledky z šetření dostane každá škola v papírové i elektronické podobě a to ať už si vybrala pro odevzdání dotazníků formu papírovou nebo elektronickou. 5

6 3. Základní pojmy Následující část vysvětluje některé důležité pojmy, které se v textu objevují. Doporučujeme vám přečíst si tuto část ještě před samotným čtením zprávy. Zkratky a značky RVP ŠVP SWOT Průměr Rámcový vzdělávací program Školní vzdělávací program SWOT analýza je komplexní metoda kvalitativního vyhodnocení všech relevantních faktorů. Jádro metody spočívá v pojmenování a ohodnocení jednotlivých aspektů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. O SWOT analýze pojednáme podrobněji dále. Vyjadřuje to, co se pokládá za obvyklé, běžné, většinové. Důležité je rozlišení mezi aritmetickým průměrem a tím, co je průměrné ve smyslu nejčastější. Aritmetický průměr, který se ve zprávě používá, je součtem všech hodnot vyděleným jejich počtem. Četnost Informace o tom, jak často se daný jev vyskytuje. Je udávána jako absolutní (20 stejných odpovědí z 200). Pro větší přehlednost se využívá relativní četnost (10 % odpovědí z 200). Percentil Pořadí účastníka přepočtené na stupnici (0 = nejhorší, 50 = střed, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako počet procent těch, které účastník předstihl. Jde o základní hodnotu, kterou ve zprávě užíváme pro vyjádření výsledků. Pokud se například dotazníkového šetření zúčastnilo 400 škol, pak škola s percentilem 75 předstihla v hodnocení 75 % (tj. 300) ostatních škol a umístila se na 100. místě. Referenční rámec Referenční rámec je skupina, se kterou vaši školu porovnáváme. Nejpoužívanějším referenčním rámcem v této zprávě je skupina všech zúčastněných základních škol. V některých případech jsme jako referenční rámec zvolili jiný typ členění: Členění podle typu školy ZŠ, ročník ZŠ, pouze 1. stupeň Členění podle stupňů 1. stupeň (1. 5. ročník) 2. stupeň (6. 9. ročník) 6

7 Členění podle respondentů žáci 1. stupně, žáci 2. stupně, žáci celkem rodiče učitelé ředitelé Členění podle ročníků Členění podle pohlaví chlapci, dívky v některých grafech se u členění podle pohlaví vyskytuje sloupeček celkem, do kterého jsou zahrnuti i žáci, kteří nevyplnili položku pohlaví; součet chlapců a dívek tak nemusí odpovídat položce celkem Členění podle velikosti školy malé školy ZŠ s převážně jednou třídou v ročníku a malotřídky střední školy ZŠ s převážně dvěma třídami v ročníku velké školy ZŠ s převážně víc než dvěma třídami v ročníku 7

8 VLASTNÍ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Tato část zprávy obsahuje obecné informace o zúčastněných školách, zajímavá fakta o podmínkách jejich činnosti (data z ředitelských dotazníků) a souhrnné výsledky celého šetření, které ukazují obecné trendy v oblasti klimatu českých škol. Vše je prezentováno v textové nebo grafické podobě a doplněno komentářem. Dozvíte se, jaký převládá názor na probíhající změny ve školství, co očekávají od školy žáci a jejich rodiče a jestli jsou tato očekávání v souladu s tím, o co se snaží učitelé, co ovlivňuje výběr školy, jak to vypadá s posuzováním kvality školy, s jakými problémy se potýkají školy vzhledem ke své velikosti apod. Posouzením odpovědí po ročnících můžete sledovat zajímavé jevy ve vývoji. Doporučujeme vám, abyste tyto souhrnné údaje interpretovali v souvislosti s jednotlivými grafy za vaši školu, které jsou součástí analytické zprávy. 4. Obecné informace o zúčastněných školách Dotazníkového šetření Mapa školy pro základní školy se na jaře 2009 zúčastnilo celkem respondentů ze 298 základních škol. Největší podíl na účasti mají školy se všemi ročníky (207). V menším počtu se pak zúčastnily také malotřídní školy a školy pouze s prvním stupněm dohromady jich bylo 43. Přibližně v 15 % ředitelé dotazník nevyplnili jsou zaneseni v políčku neuvedeno. Šetření se letos zúčastnil velký počet žáků, dohromady jich bylo z toho na 1. stupni a na druhém stupni. Dále v šetření odpovídalo učitelů, rodičů a 252 ředitelů. Množství rodičovských dotazníků by v optimálním případě mělo být stejné jako žákovských; ve skutečnosti se vrátilo o 15 % dotazníků méně. Podrobné údaje jsou znázorněny v tabulkách č. 1 a č. 2. Tabulka č. 1 Počty respondentů podle typu školy Počty respondentů podle typu školy Školy Učitelé Žáci 1. stupeň Žáci 2. stupeň Rodiče ZŠ ročník ZŠ, pouze 1. stupeň, každý ročník má samostatnou třídu ZŠ, pouze 1. stupeň, spojované ročníky do tříd jiný typ neuvedeno Celkem Zájem širokého spektra škol signalizuje, že všechny základní školy jsou bez rozdílu velikosti nebo typu postaveny před stejný závazek v podobě autoevaluace. U menších nebo neúplných škol se zájem o dotazníkové šetření může spojovat s vědomím, že svou opodstatněnost mohou v budoucnosti prokázat jenom ve spojitosti s kvalitou služeb, které poskytují. 8

9 Tabulka č. 2 Počty zapojených škol podle typu a velikosti (pouze školy, které poskytly potřebné informace) počet zapojených škol podle typu a velikosti ZŠ, roč. ZŠ, pouze 1. stupeň, samostatné ročníky ZŠ, pouze 1. stupeň, spojované ročníky jiný typ malotřídka malé školy středně velké školy velké školy V tabulce č. 2 figurují pouze školy, jejichž ředitelé vyplnili svůj dotazník obsahující mimo jiné i otázky z oblasti obecné charakteristiky školy. Zbylých 46 škol tedy nemohlo být do celkových souhrnů zapracováno. Členění škol podle velikosti viz kapitolu 3, bod Referenční rámce. Zastoupení okresů a krajů Školy zúčastněné v projektu Mapa školy 2008/09 podle okresů. Okresy jsou vybarveny podle procentního podílu zúčastněných škol na celkovém počtu škol na území bývalého okresu. Nejčetnější zastoupení mají okresy Praha 6, Cheb, Opava, Praha 1, Teplice, Sokolov, Ostrava-město. Praha je uvedena zvlášť nad hlavním kartogramem. Graf č. 1 Procentní hodnoty 9

10 Do projektu se zapojily školy ze všech 14 krajů České republiky. Největší podíl zaujímají školy z Moravskoslezského (16 %) a Středočeského kraje (15 %), následují kraje Jihomoravský a Hlavní město Praha. Graf č. 2 Podíl škol v krajích na počtu škol v projektu Ústecký kraj 7,4% Vysočina 4,4% Zlínský kraj 3,7% Hlavní město Praha 8,4% Jihočeský kraj 5,7% Jihomoravský kraj 11,4% Středočeský kraj 14,8% Karlovarský kraj 4,7% Plzeňský kraj 2,3% Královéhradecký kraj 4,7% Pardubický kraj 5,7% Olomoucký kraj 6,4% Moravskoslezský kraj 16,1% Liberecký kraj 4,4% Z následující tabulky si můžete utvořit názornější představu o počtech respondentů, kteří se šetření zúčastnili. Počty žáků se v jednotlivých krajích pohybovaly od (kraj Vysočina) po (Moravskoslezský kraj). Tabulka č. 3 Počty respondentů Školy Učitelé Počty respondentů podle krajů Žáci 1. stupeň Žáci 2. stupeň Rodiče Respondenti celkem Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem

11 Návratnost dotazníků Následující graf vyjadřuje poměr mezi objednanými a vyplněnými dotazníky. U žákovských dotazníků může jít o situaci, kdy nejsou všichni žáci přítomni nebo jednoduše škola objednala několik dotazníků navíc, čemuž nasvědčuje i fakt, že návratnost dotazníků žáků prvních i druhých stupňů je takřka shodná (85 %). Zejména však v letošním roce zasáhla chřipková epidemie, která z šetření vyřadila celou řadu žáků. Podmínky šetření a vyplněnost dotazníků ovlivnil také fakt, že v období února a na začátku března probíhaly na školách jarní prázdniny. Najít optimální termín bez rizika a vhodný pro všechny zúčastněné školy není možné s určitým procentem nevrácených dotazníků je nutné vždy počítat. Graf č Návratnost dotazníků objednáno zpracováno rodiče žáci 1. stupeň žáci 2. stupeň učitelé V případě učitelů a rodičů se obvykle projevuje fakt, že dotazník je dobrovolný. Je na zvážení každého respondenta, zda se rozhodne jej vyplnit. Za těchto okolností je návratnost učitelských (80 %) a rodičovských dotazníků (72 %) téměř obdivuhodná. 11

12 5. Zajímavá fakta z ředitelských dotazníků V této kapitole shrnujeme informace získané z dotazníků ředitelů zúčastněných škol. Dotazník nevyplnili všichni ředitelé, a proto následující výsledky vypovídají o názorech ředitelů ze 252 škol ze všech 298 zúčastněných. Hodnocení školy Zeptali jsme se ředitelů škol Jak byste v porovnání se školami srovnatelného typu celkově hodnotil(a) vaši školu? Mohli školu zařadit mezi ty nejlepší, do lepší poloviny, mezi průměr, do horší poloviny či mezi nejhorší školy. V následujícím grafu vidíme, jak ředitelé hodnotí své školy. Graf je souhrnný za všechny typy školy, neboť markantnější rozdíly v hodnocení ředitelů jsme nezaznamenali. Graf č. 4 Hodnocení školy v porovnání se školami stejného typu (z ředitelského dotazníku - odpovědělo 252 škol) lepší polovina 51,2% průměr 17,1% mezi nejlepšími 26,6% nelze posoudit 4,8% horší polovina 0,4% Již tradičně ředitelé hodnotí své školy jako ty lepší až nejlepší. Část ředitelů (17 %) označila své školy za průměrné a jen asi půl procenta dotázaných si o své škole myslí, že je podprůměrná. Převážně kladné hodnocení může být dáno nereprezentativním vzorkem škol v šetření Mapa školy. Je možné, že se ho účastní spíše ty lepší školy, které mají zájem o vlastní evaluaci. Druhou příčinou by mohla být tendence ředitelů k pozitivnímu hodnocení vlastní školy (tj. práce). Tato tendence by mohla vyjadřovat nižší míru kritičnosti ředitelů k vlastní škole (hypotéza je podložena mnohými teoriemi zabývajícími se sociální percepcí a hodnocením a také velmi podobným rozložením letošních výsledků ve srovnání s výsledky předchozích let). Jde o tendenci posuzovat pozitivněji, co je nám bližší. Problém nedostatku žáků Stále častěji a zřetelněji se školy potýkají s konkurencí okolních škol. To se potvrdilo i v té části dotazníku, ve které ředitelé vybírali z možných ohrožení školy a kde se konkurence umístila na prvním místě. Vliv konkurenčního prostředí se nejvíce projevuje poklesem počtu žáků v některých školách, případně v konkrétních ročnících. Školy se s tím setkávají buď v podobě problému naplnit 12

13 první třídu, nebo v pozdějším přestupu žáků na jiné školy. Nejvýrazněji se tento trend projevuje v odlivu žáků na výběrové školy a víceletá gymnázia po 2., 5., a 7. ročníku. Setkáváme se se situací, kdy jsou ředitelé nuceni slučovat třídy, což rodiče nesou s nelibostí. Graf č. 5 Přijímání nových žáků do 1. tříd (z ředitelského dotazníku - odpovědělo 252 škol) ZŠ pouze 1. stupeň ZŠ roč. 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% vždy snadno naplníme musíme se poměrně hodně snažit je to vážný problém, žáci nám většinou chybí nelze posoudit Graf č. 5 dokládá situaci v jednotlivých typech škol. Problém naplnit 1. třídu se výrazněji projevuje u škol, které mají pouze 1. stupeň. Čtvrtina těchto škol konstatuje, že jim žáci většinou chybějí. Stejný problém má 17 % škol s oběma stupni. Mezi školami s pouze prvním stupněm jsou zahrnuty i malotřídní školy, z nichž se mnohé s odlivem žáků již potýkají. Přijímací zkoušky Odchod žáků na víceletá gymnázia vnímají ředitelé jako třetí nejčastější faktor, který může ohrozit jejich školu. V dotazníku jsme se proto ředitelů dotázali, kolik žáků 5. nebo 7. ročníků bylo v loňském roce přijato na víceletá gymnázia. Nejčastěji uspělo 7 % žáků, průměrný odliv byl ale 11 %. U ZŠ s 2. stupněm jsme sledovali úspěšnost přechodu žáků 9. ročníků na střední školy. Situaci ilustruje graf č. 6, z něhož je patrné, že v 70 % škol odchází na gymnázia maximálně pětina žáků a u dalších 25 % škol je to mezi 20 a 40 procenty. Graf č. 6 Přijatí žáci 9. tříd na střední školy (z ředitelského dotazníku - odpovědělo 252 škol) 0-20% 20-40% 40-60% 60-80% % na střední školy na gymnázia 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% počet škol 13

14 Třetina ředitelů odpověděla, že v dalším studiu na jiné střední škole s maturitou pokračuje % jejich žáků, z dalších 41 % zúčastněných škol dále studuje na SŠ s maturitou % žáků. Personální zdroje škol Následující dva grafy přinášejí informace o genderové a věkové struktuře pedagogických sborů na základních školách. Při posuzování genderové struktury pedagogického sboru se opět potvrdil obecně známý fakt o silné feminizaci školství. Výraznější je tento jev na ZŠ pouze s 1. stupněm, kde je 93 % žen a jen 7 % mužů. Na ZŠ s oběma stupni je to 84 % žen a 16 % mužů. Graf č. 7 Graf č. 8 Genderová struktura pedagogického sboru (z ředitelského dotazníku - odpovědělo 252 škol) ZŠ roč. ZŠ jen první stupeň 100% 50% 100% 80% 60% 40% 20% Věková struktura pedagogického sboru (z ředitelského dotazníku - odpovědělo 252 škol) ZŠ roč. ZŠ jen první stupeň 0% ženy muži 0% do nad 60 věk učitelů Speciální profese Pedagogickou činnost zajišťují další speciální profese, např. psycholog, speciální pedagog, výchovný poradce či logoped. Zeptali jsme se ředitelů, které z těchto profesí jsou na jejich škole zastoupeny, ať již externě nebo interně. Jejich odpovědi v závislosti na velikosti školy nám ukazuje následující graf. Graf č % 80% 60% Zastoupení speciálních profesí podle velikosti školy (z ředitelského dotazníku - odpovědělo 252 škol) malotřídka škola s převážně jednou třídou v ročníku škola s převážně dvěma třídami v ročníku škola převážně s více jak dvěma třídami v ročníku 40% 20% 0% výchovný poradce speciální pedagog psycholog logoped asistent pedagoga žádná z uvedených 14

15 Zastoupení jednotlivých profesí se logicky liší podle velikosti školy. Nejčastěji je zastoupena profese výchovného poradce, což však neplatí pro malotřídní školy, kde nejčastěji působí asistent pedagoga. Výchovného poradce má pouze necelých 20 % malotřídek. Čím je škola větší (má více tříd v ročníku), tím častěji se vyskytuje také speciální pedagog, asistent pedagoga, logoped nebo školní psycholog. Nejrovnoměrněji je zastoupena profese speciálního pedagoga, která se na všech typech škol vyskytuje od 35 % do 42 %. Zřejmě nejméně je zastoupena profese školního psychologa, která se vyskytuje na přibližně 25 % velkých a 20 % středně velkých škol. Kvalifikovanost pedagogických pracovníků Ředitelé škol odpovídali na otázku Jaké procento z celkového počtu hodin, které se vyučují, včetně volitelných a nepovinných předmětů, je odučeno kvalifikovanými učiteli? V průměru je kvalifikovanými učiteli odučeno 75 % z celkového počtu hodin; nejčastěji se vyskytovala odpověď 100 %. 15

16 6. Výsledky dotazníkového šetření a zajímavé tendence v souhrnech V této části zprávy přinášíme zajímavá zjištění, nejvýraznější trendy a tendence zpracované na základě výsledků dotazníkového šetření Mapa školy. Jedná se o souhrnné výsledky, proto doporučujeme, abyste tyto údaje interpretovali v souvislosti s grafy, které jste obdrželi v analytické zprávě vaší školy. Pro přehlednost jsme tuto část zprávy strukturovali do několika tematických okruhů: Cíle školy Školní vzdělávací program Výběr školy Spokojenost se školou Kvalita a forma výuky Hodnocení Vztahy Bezpečné a zdravé prostředí školy Spolupráce Materiální zázemí Školní NEJ DŮLEŽITÉ! Ke všem komentářům a souhrnným výsledkům dotazníkového šetření Mapa školy je potřeba přistupovat s přihlédnutím ke specifickým podmínkám každé školy. Dotazníkové šetření pracuje se subjektivními názory respondentů a žádná zpráva nemůže dokonale posoudit všechny okolnosti, podmínky a hodnotové orientace respondentů. Interpretace souhrnných dat může sloužit jako orientační východisko vlastních analýz. 16

17 Jsem žák: Na co mě škola připraví? Cíle školy Co podle vás patří mezi hlavní úkoly školy? Tuto otázku jsme v dotazníku pokládali učitelům, rodičům a žákům 2. stupně s cílem zjistit, co jednotliví respondenti od školy očekávají. V devíti možných odpovědích jsme se snažili zkombinovat cíle tradiční školy (např. získat maximum znalostí a vědomostí) s cíli, které jsou typické pro RVP a korespondují s obsahem klíčových kompetencí. Naše pracovní hypotéza předpokládala, že učitelé mají největší povědomí o žádoucích cílech školy v dnešním pojetí a že rodiče a žáci 2. stupně ve větší míře očekávají od školy tradiční hodnoty. Vycházeli jsme hlavně z předpokladu, že informovanost širší rodičovské veřejnosti o probíhajících změnách je nedostatečná, a také z tendence rodičů posuzovat školu na základě vlastních zkušeností. Graf č % Co by měla škola žáky naučit? (Hlavní úkoly školy podle jednotlivých skupin respondentů) 80% 60% 40% 20% 0% učitel 83,8% 71,2% 42,7% 26,9% 21,4% 19,9% 19,4% 11,7% 3,0% rodič 59,1% 56,7% 34,6% 17,0% 63,3% 22,4% 16,3% 10,9% 19,4% žák 2. stupeň 33,1% 47,6% 24,9% 14,3% 63,8% 23,7% 9,7% 27,8% 33,4% 1 naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace 2 naučit se spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi 3 naučit se řešit samostatně problémy 4 naučit se dodržovat pravidla a respektovat autoritu 5 získat maximum znalostí a vědomostí 6 naučit se obhajovat vlastní názor a vést diskusi 7 získat zdravé sebevědomí a schopnost sebekritiky 8 naučit se slušně se chovat 9 dobře se připravit na přijímací zkoušky 17

18 Hodnoty jsou v grafu seřazeny zleva doprava od těch, které učitelé považují za nejdůležitější, a končí těmi z učitelského pohledu nejméně významnými. Řada cílů na žebříčku hodnot učitelů, rodičů i žáků je podobná. Za jeden z hlavních cílů školy považují shodně učitelé i rodiče naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace. Výsledné procento (84 %) se příliš neliší oproti minulému roku. Práce v kolektivu je dalším z důležitých cílů, na kterém se shodují nejen rodiče a učitelé, ale také žáci. Z pohledu rodičů i žáků je nejdůležitějším úkolem školní docházky získat maximum znalostí a vědomostí; naproti tomu tento cíl volilo jako důležitý jen 21 % učitelů. Žáci se na věc důležitosti své školní docházky dívají rozdílně. Kromě již zmíněných cílů u nich hraje velkou roli snaha o co nejlepší přípravu na přijímací zkoušky. Rodiče a ještě více učitelé, kteří hodnotí školní docházku s odstupem svého věku a z pohledu svých zkušeností, nepřikládají přípravě na přijímací zkoušky takovou důležitost. Až do druhé poloviny žebříčku se u žáků zařadil cíl naučit se samostatně řešit problémy. Při tom se z pohledu trhu práce jedná o jednu z nejdůležitějších schopností, které zaměstnavatelé požadují. Zajímavý je také fakt, že učitelé přikládají větší důležitost respektování autority a dodržování pravidel než slušnému chování žáků. Přitom právě osvojení si slušného chování patří mezi 4 nejvýznamnější cíle školy z pohledu žáků. Jaký názor mají učitelé na ŠVP? Školní vzdělávací programy Od 1. září 2007 začaly všechny ZŠ vyučovat v třídě podle vlastního ŠVP. Ten musela každá škola vypracovat sama, což představovalo množství hodin práce navíc, spolupráci všech učitelů a společnou vyladěnost pedagogického sboru, potažmo celé školy. Graf č. 11 přináší informaci o postoji učitelů k přechodu k ŠVP. Na otázku Považujete přechod ke školním vzdělávacím programům za krok správným směrem? odpovědělo ne a spíše ne celkem 59 % učitelů. Jako krok správným směrem vnímá ŠVP 41 % učitelů. Graf č. 11 podíl z odpovědí učitelů 50% 40% 30% 20% 10% 0% Považujete přechod k ŠVP za krok správným směrem? 39,4% 32,4% 19,8% 8,5% ne spíše ne spíše ano ano 18

19 Oproti loňskému roku se nepatrně zvedlo procento odpůrců, ale o téměř 12 % narostl počet učitelů, kteří se domnívají, že ŠVP mají pozitivní význam. O tento nárůst se patrně postarali učitelé, kteří v minulém roce ještě neměli zcela jasno, jaký postoj k ŠVP zaujmout. Zajímavé je porovnat tento výsledek s názory ředitelů, kterých jsme se zeptali, jaký byl ze strany členů pedagogického sboru přístup k tvorbě ŠVP. Většina ředitelů odpovědělo, že zájem byl nadprůměrný či spíše aktivní. Ze získaných informací plyne, že ačkoli nadšení učitelů z přechodu ke školním vzdělávacím programům není nijak velké, k jejich tvorbě se většinou postavili velmi zodpovědně. Míra informovanosti rodičů Naprostá většina rodičů odpověděla na otázku zda jsou dostatečně informováni o dění ve škole ano nebo spíše ano. Odpovědi byly shodné jak na menších školách jen s prvním stupněm, tak na školách se všemi ročníky. Graf č. 12 Dostali jste od školy nějaké informace o probíhající reformě základního školství? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ZŠ, jen 1. stupeň ZŠ, ročník Poněkud hůře hodnotí rodiče míru informovanosti o probíhajících změnách a reformě ve školství. 68 % rodičů ZŠ s oběma stupni uvádí, že od školy nedostali žádné informace nebo jich bylo jen málo a vzpomínají si na ně jen matně. Na ZŠ s 1. stupněm je situace o málo lepší, negativně odpovědělo 59% rodičů. Malá informovanost o změnách a směřování školy v rámci tvorby vlastního ŠVP může být příčinou některých rozporů mezi názory a postoji učitelů a rodičů, které se projevily i v tomto šetření. nelze posoudit ano něco málo, vzpomínáme si pouze matně ne 19

20 Zájem rodičů V grafu jsme zaznamenali odpovědi rodičů na otázku Chtěli byste se o reformě dozvědět něco víc? Rodiče jsme rozdělili do 9 kategorií (podle ročníku, který navštěvuje jejich dítě). Respondenti měli možnost odpovídat ne, spíše ne, spíše ano, ano, nelze posoudit. Každé odpovědi jsme přiřadili body od 1 (ne) do 4 (ano) a vypočítali jsme průměr. Z křivky je dobře patrné, že zájem rodičů žáků ZŠ s oběma stupni je na 1. stupni celkem stabilní a na 2. stupni pozvolna klesá. Rodiče žáků ZŠ pouze s 1. stupněm mají setrvalou úroveň zájmu o informace. Graf č. 13 3,5 Máte zájem dozvědět se více o reformě školství? přepočtené body 3,4 3,3 3,2 3,1 ZŠ, jen 1. stupeň ZŠ, ročník 3, ročník Celkově má zájem o více informací souvisejících s reformou školství víc než 80 % rodičů žáků ZŠ s oběma i pouze s 1. stupněm. Nejčastější důvody Výběr školy Se snižujícím se počtem žáků nastupujících povinnou školní docházku se stále ožehavěji připomíná téma meziškolní konkurence. V dotazníku jsme se proto rodičů zeptali Podle čeho jste se především rozhodovali při výběru školy, kterou vaše dítě navštěvuje?. Otázkou jsme chtěli školám poskytnout informaci o tom, které aspekty při výběru školy hrají u rodičů důležitou roli. Rodiče se dnes o umístění svého potomka rozhodují podle většího množství kritérií. Patří mezi ně zejména vlastní nebo zprostředkované zkušenosti (sourozenec, kamarád), pověst školy a dojem z osobní návštěvy. Zdaleka nejvýznamnějším faktorem pro výběr však stále pro téměř 65 % rodičů zůstává umístění školy tj. vzdálenost od bydliště. Toto procento se však proti předešlému roku snížilo přibližně o 13 %. Přestože vzdálenost školy bude asi vždy významným faktorem, bude se jeho váha snižovat ve prospěch kvality a pověsti školy. Jak ukazuje graf, při výběru ZŠ se rodiče rozhodují podle podobných kritérií bez ohledu na to, zda jde o ZŠ s oběma stupni či pouze s 1. stupněm. 20

21 Graf č. 14 Faktory pro výběr školy neměli jsme v podstatě jinou volbu vzdálenost od bydliště tak, aby dítě nemuselo dojíždět příliš daleko pověst školy, doporučení jiných rodičů zaměření školy nebo některé třídy (sport, jazyky apod.) úspěšnost žáků při přechodu na střední školy do školy chodí kamarádi dítěte rozsah nabídky volnočasových aktivit množství a rozsah volitelných předmětů vlastní zkušenosti (např. sourozenec) dojem z osobní návštěvy školy bylo nám to v podstatě jedno známý ředitel, pedagog jiný důvod ZŠ, ročník ZŠ, jen 1. stupeň 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Spokojenost se školou Jak se mění spokojenost rodičů Změnu spokojenosti se školou jsme se pokusili sledovat srovnáním jednotlivých ročníků v otázce Doporučili byste tuto školu svým přátelům, pokud by hledali školu pro své Doporučili by rodiče školu svým přátelům? dítě? Možnosti odpovědi jsme 3,7 převedli do číselných hodnot 3,6 ZŠ, jen 1. stupeň (0 nelze posoudit, 1 ne, 2 spíše 3,5 ZŠ ročník ne, 3 spíše ano, 4 ano), maximální 3,4 3,3 míra doporučení může dosahovat 3,2 hodnoty 4. Graf č. 15 průměrný počet přepočtených bodů 3,1 3, ročník