ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Lipník nad Bečvou 3. úplná aktualizace

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Lipník nad Bečvou 3. úplná aktualizace ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: MĚSTO LIPNÍK EKOTOXA s.r.o. ING. KAMIL PLAČEK KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. KOLEKTIV Odboru regionálního rozvoje Městského úřadu Lipník nad Bečvou ZÁŘÍ 2014 VERZE 01 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, Brno Černá Pole tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro RURÚ údaje o území Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Lipník nad Bečvou Použitá metodika RURÚ Výchozí informace právní stav Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Lipník nad Bečvou ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP LIPNÍK NAD BEČVOU ZÁKLADNÍ ÚDAJE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena životního prostředí Ovzduší Další vybrané hygienické závady území Indikátory stavu kvality ovzduší SWOT analýza Problémy k řešení Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Územní systém ekologické stability Koeficient ekologické stability krajiny Indikátor SWOT analýza Problémy k řešení Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza

3 3.6.5 Problémy k řešení Sociodemografické podmínky BYDLENÍ Základní údaje o domech a bytech Domovní fond Bytový fond Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Literatura Rekreace Hospodářské podmínky Daňová výtěžnost Nezaměstnanost Podnikatelská struktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení environmentálního pilíře Vyhodnocení ekonomického pilíře Vyhodnocení sociodemografického pilíře Celkové hodnocení obcí HODNOCENÍ METODIKY RURÚ URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SEZNAM PŘÍLOH Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 3

4 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.1.2: Důlní činnost a sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.2.1: Hydrografická síť SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.2.3: Plošné odvodnění na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.2.4: Zranitelné oblasti na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.2.5: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu Obrázek 3.2.6: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Obrázek 3.2.7: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Obrázek 3.2.8: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Obrázek 3.2.9: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Obrázek : Hodnocení obcí dle stavu povrchových a podzemních vod Obrázek 3.3.1: Překročení hodnot imisního limitu pro PM 10 (24 h.) pro ochranu zdraví lidí Obrázek 3.3.2: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren pro ochranu zdraví lidí Obrázek 3.3.3: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40) Obrázek 3.3.4: Překročení hodnot cílového imisního limitu pro NOx Obrázek 3.3.5: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.3.6: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP (data z roku 2012) Obrázek 3.4.1: Chráněná území přírody na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.4.2: Územní systém ekologické stability na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Lipník nad Bečvou k Obrázek 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany Obrázek 3.5.2: Kategorie lesa Obrázek 3.5.3: Přírodní lesní oblasti Obrázek 3.5.4: Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Lipník nad Bečvou 56 Obrázek 3.6.1: Silniční síť ve SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.6.2: Předpokládaný vývoj silniční sítě ve SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.6.3: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.6.4: Přehled vedení hlavních značených cyklistických tras ve SO ORP Lipník nad Bečvou.. 61 Obrázek 3.6.5: Železniční a vodní doprava na území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.6.6: Zóny IDSOK ve SO ORP Lipník nad Bečvou a systém linek veřejné dopravy Obrázek 3.6.7: Systém zásobování vodou ve SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.6.8: Odkanalizování území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.6.9: Stav distribuce zemního plynu v území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek : Distribuce elektrické energie v území SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek : Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Obrázek : Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obrázek 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety Obrázek 3.7.2: Ukazatele demografického vývoje SO ORP Lipník nad Bečvou v letech Obrázek 3.8.1: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Obrázek 3.8.2: Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v období Obrázek 3.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.9.3: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Lipník nad Bečvou Obrázek 3.9.4: Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Lipník nad Bečvou vyjádřené počtem lůžek na km Obrázek : Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce Obrázek : Indikátor podíl nezaměstnaných osob v roce Obrázek : Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce

5 Obrázek 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř Obrázek 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení

6 SEZNAM TABULEK Tabulka 2.1.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok Tabulka 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.1.2: Nevýhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.1.3: Plošná sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Tabulka 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Tabulka 3.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Tabulka 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu Tabulka 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Tabulka 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok Tabulka 3.3.2: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce Tabulka 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou (k ) Tabulka 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k Tabulka 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí k Tabulka 3.5.3: Nastavení indikátoru ZPF Tabulka 3.5.4: Nastavení indikátoru pro ZPF Tabulka 3.5.5: Indikátor změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2007 a Tabulka 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.6.2: Vybavenost obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v oblasti technické infrastruktury Tabulka 3.6.3: Obydlené domy podle technického vybavení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.6.4: Obydlené byty podle technického vybavení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.6.5: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Lipník nad Bečvou dle typu a instalovaného výkonu v MW Tabulka 3.6.6: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (počet spojů / den) Tabulka 3.6.7: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Tabulka 3.6.8: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Tabulka 3.6.9: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Tabulka 3.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok Tabulka 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Olomouckého kraje mezi lety Tabulka 3.7.3: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou mezi lety Tabulka 3.7.4: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou v obdobích a Tabulka 3.7.5: Věková struktura SO ORP Olomouckého kraje k Tabulka 3.7.6: Věková struktura obcí SO ORP Lipník nad Bečvou k Tabulka 3.7.7: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Lipník nad Bečvou v roce 2011 (%) Tabulka 3.7.8: Mateřské, základní a střední školy v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou pro školní rok 2013/ Tabulka 3.7.9: Školy a školská zařízení v SO ORP Lipník nad Bečvou v letech Tabulka : Hodnocení indikátorů podílu osob nejméně s maturitou, indexu stáří a změny počtu obyvatel Tabulka 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou.. 92 Tabulka 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v roce Tabulka 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Lipník nad Bečvou v roce Tabulka 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby Tabulka 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání

7 Tabulka 3.8.6: Dokončené byty v období Tabulka 3.8.7: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Tabulka 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v období Tabulka 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.9.2: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Tabulka 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.9.4: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Lipník nad Bečvou v roce Tabulka 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačního zatížení obcí Tabulka : Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Tabulka : Základní ukazatele nezaměstnanosti (rok 2013) Tabulka : Podíl nezaměstnaných osob (%) v období Tabulka : Počet firem podle počtu zaměstnanců ( ) Tabulka : Počet subjektů podle NACE ( ) Tabulka : Míra podnikatelské aktivity (údaje k ) Tabulka : Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost, podíl nezaměstnaných osob a míra podnikatelské aktivity Tabulka 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů 128 Tabulka 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Lipník nad Bečvou Tabulka 4.1.4: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

8 SEZNAM ZKRATEK AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HP1 hlavní parametr 1 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošná zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP národní park NR nadregionální OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PLO přírodní lesní oblast PP přírodní památka PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje Q vydatnost zdroje (vodního) Q 100 průtok při stoleté vodě R regionální RBC regionální biocentrum RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území SEZ stará ekologická zátěž SFŽP Státní fond životního prostředí SKO směsný komunální odpad SLDB Sčítání lidu, domů a bytů 8

9 SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO 2 N 2O NO NO 2 NO 3 - NO x + NH 4 O 3 PM 10 SO 2 SO x TZL arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky 9

10 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Lipník zpracovaný v roce 2008, 2010 a Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Lipník nad Bečvou podepsané dne Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Lipník nad Bečvou postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Nedílnou součástí této zprávy jsou i příloha, která má za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci: Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:15 000) 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti příloha č. 1. část A a část B. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Olomouckého kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Olomouckém kraji v posledních letech) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Město Lipník (tj. podkladová data - územně analytické podklady získané od jednotlivých poskytovatelů) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb. 10

11 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP LIPNÍK NAD BEČVOU Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od potom schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Olomouckého. 1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. 11

12 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2010 pro SO ORP Lipník nad Bečvou Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností a doporučení MMR přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vycházela ze sady stanovené v roce Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváženosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, který byl uveřejněn jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP. 6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1: včetně jednotných legend a jednoduchého popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. 12

13 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP LIPNÍK NAD BEČVOU 2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Tabulka 2.1.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou pro rok 2013 Obec Počet obyvatel k Rozloha [km²] Hustota zalidnění [obyv./km²] Bohuslávky 331 2, Dolní Nětčice 265 4,2 63 Dolní Újezd , Hlinsko 219 5,02 44 Horní Nětčice 216 4,54 48 Jezernice 656 9,28 71 Kladníky 165 3,46 48 Lhota 324 3, Lipník nad Bečvou , Osek nad Bečvou ,02 93 Radotín 180 2,64 68 Soběchleby 604 6,64 91 Týn nad Bečvou Veselíčko ,16 66 SO ORP Lipník n. B ,6 129 Jádro ,6 268 Zázemí ,0 80 Zdroj: ČSÚ 2013; vlastní výpočty Pozn.: Jádro = sídlo SO ORP (Lipník nad Bečvou), zázemí = ostatní obce SO ORP 13

14 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Lipník nad Bečvou jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Olomoucký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Lipník nad Bečvou ostatní SO ORP Olomouckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Přerov okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit. 14

15 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil území Obec s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou leží ve střední části Moravy v úvalu Moravské brány. Ze západu zasahuje do spádového území výběžek Nízkého Jeseníku (Tršická pahorkatina a Oderské vrchy), z východu výběžky Západních Karpat (Podbeskydská pahorkatina). Oblast Hercynská a Karpatská je oddělena Moravskou branou (respektive řekou Odrou). Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a Ostravskou pánev. Je plochou vrchovinou s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Jeho nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 400 až 600 metry. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku na západě dosahuje až 800 metrů. Směrem k východu jeho výška klesá až na 350 metrů n. m. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů. Oderské vrchy se nacházejí severovýchodně od Olomouce a jsou součástí geomorfologického celku Nízký Jeseník. Jméno jim dala řeka Odra, která pramení nedaleko Fidlova kopce (680 m n.m.), jejich nejvyššího vrcholu. Moravská brána představuje samostatný geomorfologický celek, začleněný do soustavy Vněkarpatských sníženin, podsoustavy Západní, tvořený JZ-SV směrem protaženým pruhem plochého nížinového a pahorkatinného reliéfu na málo odolných neogenních horninách. Na JZ přechází Moravská brána u Přerova plynule do Hornomoravského úvalu, na SV rovněž plynule do Ostravské pánve. Severozápadní hranice je dána zlomovým svahem Nízkého Jeseníku, na JV hraničí s Kelečskou a Příborskou pahorkatinou. Za teplickým kaňonem z devonských a kulmských hornin vtéká Bečva ve svém dolním toku do bečevské části Moravské brány, která přechází v soutokové oblasti s Moravou do Hornoslezského úvalu. Nejvyšším bodem je Lučická Stráž m n. m. Tvoří ji plochá pahorkatina vyplněná neogenními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Protisměrně jí protékají řeky Bečva a Odra - prochází tudy hranice jejich povodí. Jedná se o výraznou sníženinou kerného původu. Také její mírně zvlněný nížinný georeliéf kontrastuje s příkrými zlomovými svahy okolních kerných struktur Nízkého Jeseníku. Zlomový svah oddělující právě tyto dva geomorfologické útvary ostře prořezávají pravostranné přítoky Bečvy. Jihovýchodní omezení Moravské brány tvoří kerná struktura Maleník. Jeho nejvyšší partie mezi Lipníkem nad Bečvou a Hranicemi tvoří plochý hřbet, na kterém nalezneme krajinnou dominantu zříceninu Helfštýna. Novodobý antropogenní reliéf souvisí zejména s těžbou nerostných surovin zbytky štol, důlních jam a odvalů, stopy po sobě zanechala těžba štěrkopísků a cihlářských surovin (umělá jezera), stavebního kamene, vápence a stavebních písků. Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápadě přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Podbeskydská pahorkatina zaujímá největší část Západních Beskyd. Nejvyšší její část tvoří východní okraj Štramberské vrchoviny s horou Skalka (964 m n. m.). 15

16 Obrázek 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Lipník nad Bečvou Vysvětlivky: jemně žlutá terciérní horniny (písky, jíly) žlutá terciérní horniny alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice) šedá barva kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) fialová paleozoické horniny zvrásněné nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence) Zdroj: Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Lipník nad Bečvou se nachází několik chráněných ložisek nerostných surovin. V současné době jsou evidované tři, z nichž na dvou probíhá těžba stavebního kamene (Velký Újezd, id. č a Hlinsko, id. č ) a v jednom těžba štěrkopísku (Nové Dvory, id. č ). Tato území nejsou plošně příliš rozsáhlá. Dále se ve sledovaném území nacházejí tři výhradní ložiska nerostných surovin. Tabulka 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Název ložiska Ev. číslo Období Plocha Těžba Nerost Surovina těžby (ha) Hlinsko Podhůra-Lipník nad Bečvou Současná Povrchová droba Stavební kámen 18,3 Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou Nové Dvory Dřívější Z vody psamity,štěrk Štěrkopísky 17,3 Veselíčko Veselíčko u Lipníka n.beč Současná Povrchová droba Stavební kámen 14,1 Zdroj: Data ÚAP,

17 Dále jsou zde vymezena čtyři nevýhradní ložiska nerostných surovin, a to pro těžbu štěrkopísku v blízkosti řeky Bečvy. Všechny jsou dosud netěženy. Tabulka 3.1.2: Nevýhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Název ložiska Ev. číslo Surovina Plocha (ha) Jezernice, Týn nad Bečvou ST5-5 - Týn nad Bečvouseverovýchod šterkopísek 35,5 0 Lipník nad Bečvou, Osek nad ST5-3 - Oldřichov na šterkopísek 68,3 Bečvou Moravě 0 Osek nad Bečvou ST5-2 - Sušice u Přerova šterkopísek 41,2 0 Lipník nad Bečvou, Týn nad Bečvou ST5-4 - Týn nad Bečvou šterkopísek 46,7 0 Zdroj: Data ÚAP, 2014 V Oseku nad Bečvou a Lipníku nad Bečvou jsou vymezeny čtyři prognózní zdroje nerostných surovin pro těžbu štěrkopísku. V celém řešeném území je pak vymezeno dle ZÚR OK dalších dvanáct prognózních zdrojů nerostných surovin. Na území SO ORP Lipník jsou dále evidovány dva dobývací prostory v rámci ložiska Podhůra-Lipník nad Bečvou (Lipník nad Bečvou a Hlinsko) a Veselíčko. V současné době v nich probíhá těžba droby Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou je evidováno dle dat ÚAP jedno poddolované území plošně malého rozsahu, a to Podhůří-Špirutka v Lipníku nad Bečvou (surovina grafit). Nachází se zde několik sesuvných území bodových i plošných. Bodové sesuvné území se nachází v obcích Dolní Nětčice (aktivní) a Soběchleby (potenciální). V Týně na Bečvou a Jezernici se nachází dvě sesuvná území plošně většího rozsahu. Jedno ze sesuvných území zasahuje v Jezernici do zastavěného území, stejně tak i v obci Hlinsko. Tato území je nutno evidovat, prověřit míru rizika a najít pro dané lokality vhodný způsob využití. Tabulka 3.1.3: Plošná sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou Obec Aktivita Plocha (ha) Obec Aktivita Plocha (ha) Dolní Nětčice Potenciální 0,8 Jezernice Potenciální 1,4 Jezernice Potenciální 0,6 Týn nad Bečvou Aktivní 43,3 Jezernice Potenciální 1,2 Lipník nad Bečvou Potenciální 1,6 Jezernice Potenciální 9,9 Hlinsko Aktivní 0,2 Jezernice Potenciální 0,7 Zdroj: Data ÚAP,

18 Obrázek 3.1.2: Důlní činnost a sesuvná území v SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP,

19 3.1.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimální výskyt poddolovaných území malé omezení pro rozvoj obcí. Vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku), především podél řeky Bečvy v obcích Lipník na Bečvou a Osek nad Bečvou, a dále v obcích Týn nad Bečvou, Hlinsko, Jezernice a Veselíčko. PŘÍLEŽITOSTI Nalezení vhodné využití území na lokalitách po ukončení těžby stavebního kamene a štěrkopísku (vytvoření VKP, plocha zeleně, rekreace ) a využití dotačních programů. Průzkum a využití prognózních zdrojů nerostných surovin Problémy k řešení SLABÉ STRÁNKY Sesuvná území v obcích Jezernice a Hlinsko zasahují do blízkosti zastavěného území a mohou představovat riziko pro rozvoj území. HROZBY Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou nerostných surovin (prašné znečištění, ovlivnění vodního režimu ) Aktivace sesuvných území. Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území především v obcích Jezernice a Hlinsko. Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu. Najít vhodné využití území po ukončení těžby. Průzkum a případné využití prognózních zdrojů nerostných surovin z hlediska negativního ovlivnění životního prostředí těžbou. 19

20 3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Lipník nad Bečvou zasahují do povodí Moravy. Nejvýznamnějším tokem ve sledovaném území je Bečva, která je největším levostranným přítokem Moravy. Na území SO ORP nejsou významné vodní plochy (stojaté). Rovněž na území SO ORP není vyhlášená žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. Území povodí Moravy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky Českého masivu i Západních Karpat. Na území povodí Moravy lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Jsou to západní, jesenická a beskydsko-karpatská oblast. Zájmové území spadá pod jesenickou a beskydskokarpatskou oblast. Oblast jesenická vyplňuje pramennou část povodí Moravy a povodí levostranných přítoků až po Bečvu. Horniny této oblasti nepředstavují vhodné prostředí pro akumulace podzemních vod. V dobře zalesněné oblasti Jeseníků přesahují specifické odtoky i 10 l.s -1.km -2 a směrem k Hornomoravskému úvalu klesají pod 5 l.s -1.km -2. Beskydsko-karpatská oblast vyplňuje východní část povodí Moravy počínaje Bečvou a podloží tvoří převážně flyšové horniny Vnějších Karpat. V souladu s rozložením srážek a morfologickými poměry klesá specifický odtok z extrémních hodnot nad 20 l.s - 1.km -2 až pod 3 l.s -1.km -2 v Dolnomoravském úvalu. Zalesnění nestačí upravovat nepravidelné odtoky, které jsou pro flyš charakteristické, protože jeho horniny mají propustnost omezenu flyšovým charakterem souvrství - soustavným výskytem pelitických vložek. V Předběžném přehledu významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Moravy (únor 2008) jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy: Rizikovost podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu z důvodu nepříznivého poměru odběru a základního odtoku. Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu z důvodu přímého stanovení nebezpečných látek z bodových zdrojů a z důvodu prokázání dusíku v podzemní vodě. Příčné překážky ve vodních tocích, jejichž negativním projevem pro ekosystémy vodních toků je nepropustnost pro vodní organismy, změna hydrologického režimu toku a potamalizace (zavzdutí dlouhých úseků vodních toků). Příčné překážky jsou na celém území povodí Moravy. Řešením je budování rybích přechodů, minimalizování výšky objektů. Nelegální špičkování vodních elektráren, zadržování vody a minimální vypouštění vody v období sucha (odvádění vody náhony). Problémy obcí a subjektů bez ČOV mnoho obcí s počtem obyvatel pod 2000, které nemají vyřešené čištění odpadních vod, kde je časté přímé vypouštění odpadních vod do toků (přímo nebo přes septiky, nevyvážené žumpy atd.). Problémy obcí a subjektů vybavených ČOV: o o o o o o Srážková voda a řešení jejich odvodu a případně čištění. Neplnění limitů pro vypouštění odpadních vod. U malých obcí a průmyslových podniků často neprofesionálně zabezpečený provoz ČOV. Nevyhovující technologie u některých ČOV. Větší využití jiných druhů čištění. Chybějící kontrola stavu povoleného nakládání s odpadními vodami u fyzických osob, rekreačních objektů, provozoven i menších podniků (koželužny, výrobny uzenin, drůbežárny). 20

21 V Plánu oblasti povodí Moravy (prosinec 2009) nejsou v tomto plánovacím období pro SO ORP Lipník nad Bečvou navržena opatření k dosažení cílů ochrany vod pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod. V posledních letech dochází často k povodním, a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových opatření. Povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Moravy (prosinec 2009). Ve SO ORP Lipník nad Bečvou nejsou v tomto plánovacím období navrhována žádná opatření. Na část území obce Soběchleby je výhledově plánována vodní nádrž Radkovy, která je vedena v ZÚR OK jako plocha vhodná pro akumulaci povrchových vod a zároveň jako protipovodňové opatření. Obrázek 3.2.1: Hydrografická síť SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je především vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 21

22 Tabulka 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Plocha sklonité orné Plocha orné půdy Obec půdy (ha) (ha) Procento sklonité orné půdy z orné celkově Bohuslávky 0,00 66,62 0,00 Dolní Nětčice 16,84 319,95 5,26 Dolní Újezd 0,00 397,91 0,00 Hlinsko 3,91 175,52 2,23 Horní Nětčice 0,00 355,65 0,00 Jezernice 0,00 656,63 0,00 Kladníky 3,44 256,68 1,34 Lhota 1,22 251,63 0,48 Lipník nad Bečvou 1, ,65 0,07 Osek nad Bečvou 0,00 968,19 0,00 Radotín 0,71 211,61 0,34 Soběchleby 2,58 494,45 0,52 Týn nad Bečvou 0,09 142,36 0,06 Veselíčko 0,81 306,55 0,26 SO ORP Lipník nad Bečvou 30, ,40 0,50 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 Poznámka: LPIS (registr půdy) je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství na přelomu let 2003 a Ke spuštění došlo 21. března Data v původním RURÚ (2008) vznikla nad tehdy jedinými dostupnými daty z přelomu let 2003 a 2004, kdy LPIS teprve začínal. Z toho pramení rozdíly v analýze sklonité orné půdy ve srovnání s dnešním aktuálním stavem. Pro tuto aktualizaci byl použity data z již veřejně přístupného registru půdy (plpis) aplikace určena široké veřejnosti a byla spuštěna Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost. Plochy sklonité orné půdy jsou půdní bloky orné půdy s více než 25% podílem půdy se sklonem 7. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Dolní Nětčice a to necelých 17 ha. Menší množství sklonitých půd (od 1 do 6,99 ha) se nachází v obcích Hlinsko, Kladníky, Lhota, Soběchleby a v Lipníku nad Bečvou. V těchto uvedených obcích by bylo vhodné identifikovat tyto pozemky a pokud ohrožují zastavěnou část obce, navrhnout potřebná opatření (možno využít pozemkové úpravy) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Záplavové území S množstvím sklonité orné půdy souvisí také vznik povodňových stavů a stanovení záplavových území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou zasahuje záplavovým územím Q 100 řeka Bečva a Jezernice. Záplavové území zasahuje 1050,64 ha na území obce Jezernice, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou a Týn nad Bečvou. Dále je v těchto obcích i vymezena aktivní zóna záplavového území. 22

23 Tabulka 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q 100) Zaplavená plocha při Q 100 [ha] Bohuslávky - - Dolní Nětčice - - Dolní Újezd - - Hlinsko - - Horní Nětčice - - Jezernice Jezernice, Bečva 153,64 Kladníky - - Lhota - - Lipník nad Bečvou Bečva 508,67 Osek nad Bečvou Bečva 313,19 Radotín - - Soběchleby - - Týn nad Bečvou Bečva 75,14 Veselíčko - - Zdroj: Data ÚAP, 2014 Obrázek 3.2.2: Záplavové území Q100 na území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, 2014 Zemědělské meliorace S vodním režimem souvisí také existence odvodňovacích a zavlažovacích zařízení v území. Tato zařízení vodní režim v nemalé míře ovlivňují. Ve velkém se prováděla plošná odvodnění půd v šedesátých až osmdesátých letech minulého století v důsledku intenzifikace zemědělské výroby. 23

24 Odvodnění se skládalo z hlavních otevřených nebo zatrubněných kanálů a z vlastní plochy odvodněné plošnou drenáží, která do hlavních kanálů ústila. Otevřené a trubní kanály dnes spravuje Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) a udržuje je funkční. Funkčnost plošných drenážních systémů je v současné době záležitostí vlastníků nebo nájemců pozemků a je víceméně problematická. Na území SO ORP Lipník nad Bečvou je plošně odvodněno 66 % zemědělské půdy. Obrázek 3.2.3: Plošné odvodnění na území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP, Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Lipník nad Bečvou není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. Zranitelné oblasti Evidence obsahuje údaje o stanovení zranitelných oblastí v ČR. Údaje evidence zpracovává a do informačního systému veřejné správy ukládá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. 24

25 Zranitelné oblasti jsou vodním zákonem definovány jako území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody, Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti byly stanoveny nařízením vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Toto nařízení nabylo účinnosti dne 3. března Poté byly zranitelné oblasti revidovány nařízením vlády č.219/2007 Sb., které nabylo účinnosti dne 1. září Aktuálně byly zranitelné oblasti revidovány nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Toto nařízení nabývá účinnosti dne 1. srpna Tímto nařízením vlády bylo zrušeno nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb. Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími ČR. Zranitelné oblasti se evidují v rozsahu údajů o jejich územní identifikaci a číselném identifikátoru a názvu katastrálního území stanoveného jako zranitelná oblast. Obrázek 3.2.4: Zranitelné oblasti na území SO ORP Lipník nad Bečvou Zdroj: Data ÚAP,

26 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka 3.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Chemický stav Obec "nerizikový" "rizikový" "nerizikový" "rizikový" Bohuslávky Dolní Nětčice Dolní Újezd Hlinsko Horní Nětčice Jezernice Kladníky Lhota Lipník nad Bečvou Osek nad Bečvou Radotín Soběchleby Týn nad Bečvou Veselíčko SO ORP Lipník n/b Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Pozn.: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích je hodnocena z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením rizikový a nerizikový. Na území SO ORP je 68 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako nerizikový a 32 % jako rizikový z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu. Z hlediska chemického stavu je 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako nerizikový. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. 26