MASARYKOVA UNIVERZITA. Programy podpory zdraví na základních školách v Brně a jejich stav a vývoj

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA. Programy podpory zdraví na základních školách v Brně a jejich stav a vývoj"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví Programy podpory zdraví na základních školách v Brně a jejich stav a vývoj Bakalářská práce Brno 2011 Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Lenka Procházková Autor práce: Jana Floriánová

2 Bibliografický záznam FLORIÁNOVÁ, Jana. Programy podpory zdraví na základních školách v Brně a jejich stav a vývoj: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví, l., 4 l. příloh. Vedoucí bakalářské práce Procházková Lenka. Anotace Bakalářská práce Programy podpory zdraví na základních školách v Brně a jejich stav a vývoj pojednává o projektech, které podporují zdraví ţákŧ na základních školách v Brně. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmŧ jako je zdraví, determinanty zdraví, druhy prevence, podpora zdraví, výchova ke zdraví nebo ţivotní styl. V dalších kapitolách jsou rozebírány konkrétní programy, které základní školy mohou vyuţívat na podporu zdraví ţákŧ. V praktické části je shrnuté výzkumné šetření, které bylo prováděno pomocí dotazníkŧ. Ty byly vytvořeny speciálně pro školní metodiky prevence a týkají se programŧ podpory zdraví na jejich školách a jejich spokojenosti s nimi. V závěru bakalářská práce shrnuje daný problém. Klíčová slova Zdraví, determinanty zdraví, prevence, podpora zdraví, výchova ke zdraví, ţivotní styl, programy podpory zdraví, výchova, vzdělávání, učitel, ţák, vývoj Annotation This bachelor paper named The Programmes of Health Promotion in Primary Schools in Brno, their Status and Development deals with projects that promote primary school pupils health in Brno. The paper is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part it concerns the definition of key terms such as health, the determinant of health, the types of prevention, health promotion, health education or the style of life. Furthermore, it analyses the individual programmes that primary schools use to promote their pupils health. The practical part gives a summary of the questionnaire survey. The questionnaires were specially created for prevention methods specialists in schools and concern health promotion programmes in their schools and the specialists contentment with them. In conclusion the bachelor paper summarizes the query.

3 Keywords Health, determinants of health, the types of prevention, health promotion, health education, the style of life, health promotion programmes, education, teacher, pupil, development

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne.. Floriánová Jana

5 Poděkování Na tomto místě mi dovolte poděkovat všem, kteří mi pomohli tuto bakalářskou práci vytvořit. Zejména mé vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Lence Procházkové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vytvoření této bakalářské práce. Také děkuji všem brněnským školním metodikŧm prevence, kteří strávili svŧj drahocenný čas nad vyplněním dotazníkŧ.

6 Obsah ÚVOD... 8 TEORETICKÁ ČÁST VYMEZENÍ POJMŮ Definice zdraví Determinanty zdraví Podpora zdraví na základní škole Podpora zdraví Prevence Výchova ke zdraví Ţivotní styl Ţivotní styl v současnosti RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Člověk a jeho svět Člověk a jeho zdraví Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Tělesná výchova Zákon O ochraně veřejného zdraví PROJEKTY PODPORY ZDRAVÍ Výţiva Prevence kouření Protidrogová a protialkoholová prevence Alkohol Drogy Reprodukční zdraví Optimalizace pohybové aktivity Prevence nemocí Prevence úrazŧ, otrav a násilí KONKRÉTNÍ PROGRAMY PODPORY ZDRAVÍ Zdravé zuby Ovoce do škol Nehoda není náhoda Kouření a já Normální je nekouřit Bezpečná cesta do školy Hejbej se, nedej se Program Spirála - Ochrana reprodukčního zdraví a prevence rakoviny děloţního čípku Hrou proti AIDS Jak se (ne)stát závislákem... 46

7 5 STAV A VÝVOJ PROGRAMŮ PODPORY ZDRAVÍ PRAKTICKÁ ČÁST VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ Dotazník Zpracování dotazníkŧ Výsledky šetření DISKUZE ZÁVĚR SHRNUTÍ RESUMÉ POUŢITÉ ZDROJE... 65

8 ÚVOD Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví není ničím. Halfdan Mahler Zdraví jako takové, je neodmyslitelnou součástí kaţdého z nás a my, lidé, jsme přímo povinni ho chránit před neţádoucími vlivy prostředí. Naše fyzické, ale i psychické rozpoloţení se odráţí na jeho kvalitě a špatné zacházení s ním mŧţe mít neblahý vliv, který mŧţe ohrozit i náš vlastní ţivot. Je smutné, kolik lidí si tuto skutečnost neuvědomuje a podceňuje ji. Aţ později, kdyţ onemocní, si člověk uvědomí, jak chyboval a rád by vrátil čas zpátky. Jenţe to uţ bývá mnohdy pozdě a naše civilizace není tak vyspělá, aby vlastnila stroj na vrácení času. Nic méně je vyspělá dost na to, aby nás upozorňovala na nebezpečí chorob, léčila v případě onemocnění nebo nám jen pomohla překonat určité nástrahy v našem ţivotě a snaţila se naše zdraví zkvalitnit. V drtivé většině našeho ţivota jsme to ale my, kdo dokáţe ovlivnit naše zdraví. Máme moţnost volby, abychom se rozhodli, zda se vydáme cestou, která bude pozitivně ovlivňovat naše zdraví, nebo nikoliv a v tom případě se mŧţe mnohdy stát, ţe za to zaplatíme kvalitou ţivota nebo dokonce i smrtí. Nejhorší je, kdyţ člověk svým neuváţeným jednáním poškodí zdraví někomu jinému. Mŧţe později litovat sebevíc, ale zdraví nebo lidský ţivot ničím nahradit nejde. Proto jsem si pro svoji bakalářkou práci vybrala téma Programy podpory zdraví. Slouţí jako prevence v lidském ţivotě a měly by se o nich učit uţ děti od útlého věku. Je nutnost, aby lidé pochopili, jak je zdraví pro nás dŧleţité a co dělat, abychom ho udrţeli v kvalitním stavu. Mnoho lidí si myslí, ţe starat se o své zdraví znamená jíst ovoce a zeleninu, cvičit apod. Mají sice pravdu, ale je toho v dané problematice mnohem víc. Proto existuje mnoho organizací, které tvoří programy podpory zdraví na rŧzná témata. Z nich si potom základní školy vybírají a realizují je ve své výuce. Tím dávají najevo, ţe jim záleţí na zdraví ţákŧ a jejich rodin, ale také na zdraví celého národa, protoţe jak se správně říká: Co se v mládí naučíš, jako kdyţ ve stáří najdeš!. 8

9 První kapitola v teoretické části se zabývá vymezením pojmŧ, které jsou ve výchově ke zdraví dŧleţité (například definice zdraví, determinant zdraví, podpora zdraví, prevence, výchova ke zdraví a ţivotní styl). Druhá kapitola rozebírá Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání, v kterém je zasazen předmět výchova ke zdraví. Tento předmět úzce souvisí s problematikou programŧ podpory zdraví na základní škole. Dále v kapitole je popsán zákon O ochraně veřejného zdraví. Ve třetí kapitole najdeme sedm rŧzných oblastí (výţiva, prevence kouření, protidrogová a protialkoholová prevence, reprodukční zdraví, optimalizace pohybové aktivity, prevence nemoci a prevence úrazŧ, otrav a násilí), ve kterých vznikají programy podpory zdraví na danou problematiku. U kaţdé oblasti jsou příklady programŧ, které existují. Konkrétní programy podpory zdraví jsou popsány ve čtvrté kapitole bakalářské práce, kde jsou vţdy uvedeny stručné informace o daném programu. Nejsou zde uvedeny všechny programy, jelikoţ jich existuje velké mnoţství, tak jsou uvedené jen některé. Pátá kapitola rozebírá stav programŧ podpory zdraví a predikuje jejich vývoj do budoucnosti. Praktická část se zaměřuje na samostatné výzkumné šetření, které si kladlo za cíl zjistit, zda jsou pedagogové na základní škole spokojeni se stávající nabídkou programŧ podpory zdraví. Dále jsou zde rozepsány otázky, které byly v dotaznících, a skoro kaţdá otázka je doplněna o grafické znázornění výsledkŧ šetření. Na konci bakalářské práce se nachází diskuze, kde se nachází shrnutí výsledkŧ práce, pak následuje závěr a krátké shrnutí s resumé. Nakonec práce obsahuje pouţité zdroje a seznam příloh, který má čtyři strany. 9

10 TEORETICKÁ ČÁST 1 Vymezení pojmů V první kapitole se nachází stručný popis pojmŧ, jako je definice zdraví, co to jsou determinanty zdraví, vysvětlení podpory zdraví, jaké máme druhy prevence, k čemu slouţí výchova ke zdraví a co je to ţivotní styl. 1.1 Definice zdraví Ačkoliv se to mŧţe zdát podivné, tak definovat zdraví není vŧbec jednoduché. Zdraví má mnoho aspektŧ, jejichţ dŧleţitost se mění s historickým vývojem společnosti, ale také v prŧběhu vývoje jedince, závisí na kultuře, na sociálních podmínkách, ekonomice či rozvoji zdravotnictví v dané oblasti, kde jedinec vyrŧstá. (Machová, J., 2009, s. 12) WHO 1 definovala v roce 1948 pojem zdraví jako: stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady. Pro období dospívání byla definice ještě doplněna o nepřítomnost rizikového chování a úspěšný přechod do dospělosti. (Machová, J., 2009, s. 12) Kotulán (1999, s. 3) zase definoval zdraví: jako stav, v němţ organismus ve svém specifickém prostředí přiměřenými a pohotovými adaptačními pochody udrţuje úroveň a průběh svých vnitřních funkcí v normálním rozmezí. Zdraví je popsáno podle Ottawské charty podpory zdraví 1986: K dosaţení stavu úplné fyzické, duševní a sociální pohody musí být jednotlivec nebo skupina lidí schopni stanovit a realizovat své cíle, uspokojit své potřeby, změnit své prostředí nebo se s ním vyrovnat. Zdraví je tedy nahlíţeno jako zdroj kaţdodenního ţivota, a nikoli jako ţivotní cíl. Zdraví je pozitivní pojem zdůrazňující sociální a osobní zdroje právě tak jako fyzické schopnosti. (Státní zdravotní ústav [online], 2006) 1 WHO (World Health Organization) její pouţívaný český překlad je Světová zdravotnická organizace (SZO). Byla zaloţena 7. dubna 1948 jako jedna ze specializovaných organizací v rámci soustavy Organizace spojených národŧ (OSN) se sídlem v Ţenevě. Členy SZO jsou vlády jednotlivých státŧ, které také poskytují prostředky na rozpočet SZO. Den zaloţení SZO byl vyhlášen jako Světový den zdraví, který je kaţdoročně připomínán a věnován nějakému závaţnému zdravotnímu problému. Posláním SZO je řízení a koordinace mezinárodní spolupráce v péči o zdraví na celém světě. Vyhlašuje a organizuje Posláním jednotlivé SZO programy je řízení a koordinace prevenci mezinárodní a podporu zdraví, spolupráce které v mají péči aktivizovat o zdraví na veřejnost celém světě. ke spoluúčasti Vyhlašuje a organizuje jednotlivé programy na prevenci a podporu zdraví, které mají aktivizovat veřejnost ke spoluúčasti na péči o vlastní zdraví. Jejími dalšími funkcemi je podpora lékařských výzkumných programŧ, práce expertŧ v otázkách organizace zdravotní péče, vytváření programŧ pro zajištění nezávadné vody pro všechny lidi na světě, očkování proti infekčním nemocem a dalším (Machová, J., 2009, s. 11). 10

11 Kotulán (1999) bere zdraví ve své definici spíše z hlediska zdravotnictví a biologie. Ottawská charta se asi nejvíce přibliţuje definici WHO, kterou ještě doplňuje o cíle a potřeby lidí, které jsou nezbytné k harmonii člověka se svým okolím. Naopak WHO zase upozorňuje na dobu dospívání, kdy mladistvé ohroţuje syndrom rizikového chování v dospívání a varuje, ţe je dŧleţitý přechod do dospělosti. Ale která definice je ta pravá? Všechny definice se shodují, ţe zdraví je určitý stav člověka. Dále je určitě velmi dŧleţitá pohoda jak fyzická, tak i psychická a sociální. V sociální pohodě máme zahrnuté i cíle a potřeby člověka, jak uvedla Ottawská charta, dále jeho adaptabilitu vŧči prostředí, v kterém vyrŧstá, jak uvedl Kotulán. A fyzická a duševní pohoda? Ani jedna bez správného fungování druhé by nebyla v pořádku, proto se zdá, ţe nejlépe je definované zdraví podle Světové zdravotnické organizace WHO z roku Determinanty zdraví Determinanty zdraví jsou nejrŧznější faktory, které kladně nebo záporně ovlivňují zdraví člověka. Některé faktory jsou dané dědičností či získané výchovou a jiné jsou součástí jeho ţivotního prostředí. (Machová, J., 2009, s. 13) Tyto determinanty zdraví mŧţeme rozdělit na dvě skupiny a to na zevní a vnitřní. Determinanty vnitřní jsou dědičné faktory. Kaţdý jedinec získává svoji dědičnou (genetickou) výbavu uţ na začátku svého ontogenetického vývoje od obou rodičŧ při splynutí jejich pohlavních buněk. Do tohoto genetického základu se promítá vliv přírodního a společenského prostředí i určitý zpŧsob ţivota. (Machová, J., 2009, s. 13) Zevní faktory se dále dělí na 3 skupiny: ţivotní styl, kvalita ţivotního a pracovního prostředí, zdravotnické sluţby - jejich úroveň a kvalita zdravotní péče. (Machová, J., 2009, s. 13) Machová (2009, s. 13) ve své publikaci uvádí: Vzájemné vztahy mezi zevními a vnitřními determinantami zdraví můţeme vyjádřit schématem, které zároveň ukazuje, jak velký relativní vliv mají. Schéma ukazuje, ţe zdraví záleţí více na determinantech z oblasti ţivotního stylu, ţivotního prostředí a genetického základu neţ na samostatných zdravotnických sluţbách. (viz obr. 1, str. 12) Na obrázku jedna (str. 12) je patrné, ţe ze 70 % si člověk dokáţe své zdraví ovlivnit sám. Nejvíce svým ţivotním stylem a prostředím, ve kterém vyrŧstá. Pouze 20 % tvoří 11

12 genetický základ a 10 % zdravotnické sluţby dané země. Svŧj ţivotní styl člověk hodně ovlivní vhodným výběrem své stravy a dobrým návykŧm stolování, omezením kouření a vyhýbáním se zakouřených místností. Dále omezení pití alkoholu, protidrogovou prevencí, dbát na reprodukční zdraví, ale také i optimální pohybovou aktivitou a prevencí nemocí. Proto je dŧleţité, aby uţ od mala byly děti vychovávané ke zdravému ţivotnímu stylu a naučily se odpovědnosti za své zdraví. Obr. 1 Vzájemné vztahy mezi zdravím a determinantami zdraví (Machová, J., 2009, s. 13) ţivotní styl 50% ţivotní prostředí 20% ZDRAVÍ genetický základ 20% zdravotnické sluţby 10% 1.3 Podpora zdraví na základní škole Dle schématu na obr. 1 mŧţeme říct, ţe naše zdraví si ze 70 % mŧţeme ovlivnit sami, ať uţ se jedná o ţivotní styl nebo ţivotní prostředí. Proto na základní škole, která je nedílnou součástí snad kaţdého z nás, bychom měli dbát na to, aby si děti dostatečně vštípily základní vědomosti a dovednosti, co se týče zdravého ţivotního stylu, a měly by být vychovávané ve vhodném školním prostředí. K tomu nám mŧţou slouţit rŧzné programy podpory zdraví, které jsou speciálně vytvářeny pro děti, aby se takové základní věci dověděly a naučily se je vyuţívat ve svém osobním ţivotě. 12

13 1.4 Podpora zdraví Dalším faktorem, který má prvotní a nejdŧleţitější vliv na zdraví jedince je jeho rodina, která ho ovlivňuje po celý čas jeho ţivotního vývoje. Proto by měla být lepší informovanost nejen dětí, ale i jejich rodičŧ, například zasíláním letáčkŧ, konzultací, dobrovolných seminářŧ a mnohých dalších. Machová (2009, s. 14) ve své publikaci uvádí, ţe: Podpora zdraví je tedy soustava činností politických, ekonomických, technologických a výchovných, jejichţ cílem je chránit zdraví, prodluţovat aktivní ţivot a zabezpečovat zdravý vývoj nových generací. Dŧleţitá role v podpoře zdraví připadá ţenám, jelikoţ úroveň zdraví celé rodiny mŧţe ve značné míře ovlivňovat ţena, zejména co se týče výţivy rodiny, péče o dítě a vytváření jeho hygienických návykŧ a vztahu ke zdraví celkově a to nejen pro současnost, ale i po zbytek jeho ţivota. Proto také záleţí na její vzdělanosti a hodnotové orientaci. (Machová, J., 2009, s. 14) 1.5 Prevence Prevence je úzce spjata s podporou zdraví, jelikoţ na ni navazuje. Je zaměřena proti nemocem a hlavně je vedena jim předcházet. Prevence se dá zaměřit jak na jedince, tak i na skupinu lidí. Prevenci mŧţeme rozlišit od podpory zdraví tím, ţe podpora zdraví je koncipována jako aktivita pro zdraví, je zaměřena proti obecným příčinám nemocí. Dále zahrnuje jak prevenci, tak i zdravotní výchovu, komunitní aktivity a tvorbu celkově příznivého prostředí. Za to prevence je koncipována jako aktivita proti nemocem. (Machová, J., 2009, s. 14) V knize Výchova ke zdraví od Machové (2009, s ) se uvádí, ţe prevenci mŧţeme dělit podle času. Máme tři druhy a to primární, sekundární a terciární. Primární prevence je součástí podpory zdraví, sekundární a terciární prevence jsou záleţitostí spíše medicínskou: primární prevence týká se období, kdy nemoc ještě nevznikla. Jejím cílem je zabránit vzniku nemoci. V této prevenci se uplatňují takové aktivity, které posilují zdraví nebo odstraňují rizikové faktory. Tím se myslí vyvarování nadměrné konzumace alkoholu, nekouřit, umývat si ruce před jídlem, pouţívat bezpečnostní pásy v automobilu, nebo jsou to takové činnosti, které jsou zaměřené proti určitým nemocem např. očkování, 13

14 sekundární prevence tato prevence si klade za úkol včasnou diagnostiku nemoci a účinnou léčbu. Snaţíme se předejít neţádoucímu prŧběhu nemoci a zabránit komplikacím. Patří sem také preventivní prohlídky, které se snaţí zjistit rané stádium nemoci uţ v jejím počátku (gynekologické prohlídky, návštěva zubaře, ), terciární prevence se zaměřuje na prevenci následkŧ nemocí, vad, dysfunkcí a handicapŧ, které by mohly vést k invalitidě a k imobilitě pacienta (např. jsou to rŧzné operativní náhrady, protézy, atd.). Klade si za cíl omezit na nejniţší míru následky nemoci a jejich pracovní i sociální dŧsledky a co nejdéle udrţet kvalitu ţivota. 1.6 Výchova ke zdraví Zdraví jako takové je předpokladem pro aktivní a spokojený ţivot a pro dobrou pracovní výkonnost. Proto je také výchova ke zdraví jednou z priorit základního vzdělávání a promítá se i do celého ţivota školy. Prolíná se v současnosti ve schválených vzdělávacích programech všech stupňŧ škol. (Machová, J., 2009, s. 11) Výchova ke zdraví si bere za cíl pomoci ţákŧm utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence, které jsou dŧleţité pro zdravý ţivot a to ve všech jeho kompetencích tělesné, duševní a sociální. Dŧraz se hlavně klade na prevenci při ochraně zdraví a odpovědnost kaţdého člověka za své zdraví. Ţáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní a jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti v odmítání škodlivých látek, učí se, jak předcházet úrazŧm a čelit vlastnímu ohroţení v kaţdodenních i mimořádných situacích. Dále si rozšiřují a prohlubují poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníkŧ, o přírodě, člověku, vztazích mezi lidmi a učí se rozhodovat ve prospěch zdraví a prakticky si osvojovat zdravý ţivotní styl. (Machová, J., 2009, s. 11) Dle Machové (2009, s. 11) obsah výchovy ke zdraví vychází z programu Světové zdravotnické organizace Zdraví 21 zdraví pro všechny do 21. století a ze dvou vládou ČR 2 schválených dokumentŧ z Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století a Akčního plánů zdraví a ţivotního prostředí ČR. Program Zdraví 21 má za cíl zasahovat do oblastí: solidarita ve zdraví v evropském regionu, spravedlnost ve zdraví, zdraví mladých, zdravé stárnutí, zdravé a bezpečné ţivotní prostředí, zdravý ţivotní styl, financování zdravotnických sluţeb a rozdělování zdrojŧ atd. 2 ČR zkratka pro stát Českou Republiku. 14

15 Mimo tyto uvedené oblasti obecnějšího charakteru zahrnuje i další více specifické oblasti, jako jsou např. prevence infekčních onemocnění a sníţení výskytu neinfekčních onemocnění, sníţení výskytu poranění zpŧsobených násilím a úrazy, sníţení škod zpŧsobených alkoholem, drogami a tabákem, zlepšení duševního zdraví apod. (Ministerstvo vnitra ČR [online], 2002) 1.7 Ţivotní styl Z obrázku 1 (str. 12) je patrné, ţe ţivotní styl jedince má největší vliv na zdraví, je tedy stěţejní determinantou zdraví. Ţivotní styl definuje Ivanová (2006) jako: formu projevu ţivota jednotlivců, skupin, kdy je mnohem více spjat s konkrétními podmínkami jejich práce, společenským ţivotem, participací na vzdělání a kulturních jevech, vyuţívání volného času apod. Definice Machové (2009, s. 16) ţivotního stylu: Ţivotní styl zahrnuje formy dobrovolného chování v daných ţivotních situacích, které jsou zaloţené na individuálním výběru z různých moţností. Můţeme se rozhodnout pro zdravé alternativy z moţností, které se nabízejí, a odmítnout ty, jeţ zdraví poškozují. Ţivotní styl je tedy charakterizován souhrou dobrovolného chování (výběrem) a ţivotní situací (moţností). Internetový portál Wikipedie ([online], 2011) popisuje ţivotní styl: Ţivotní styl je systém významných činností a vztahů, ţivotních projevů a zvyklostí typických, charakteristických pro určitý ţivý subjekt nebo i objekt. Jedná se o souhrn relativně ustálených kaţdodenních praktik, způsobů realizace činností a způsobů chování. Ţivotní styl je výrazně ovlivněn hromadnými sdělovacími prostředky. Definic ţivotního stylu máme nespočet, často ale popisují, ţe je to forma nebo systém chování a činností, které ovlivňují zdraví jedince buď negativně, nebo pozitivně. Velký vliv na ţivotní styl má společnost a prostředí, ve kterém jedinec vyrŧstá. Sice záleţí na jedinci, který zpŧsob ţivotního stylu si vybere, ale i přesto bude vţdy ovlivňován mnoha faktory, které se kolem něj vyskytují. Ačkoliv se mŧţe zdát, ţe rozhodnutí člověka mŧţe být zcela svobodné, nemusí tomu tak být. Jedinec je ovlivněn rodinnými zvyklostmi a tradicemi společnosti. Je limitován ekonomickou situací společnosti a svojí sociální pozicí. Velký vliv má věk, temperament, vzdělání, zaměstnání, příjem, příslušnost k rase, pohlaví, hodnotová orientace a postoj kaţdého člověka. (Machová, J., 2009, s. 16) Podle výzkumu zdravotního ústavu obyvatelstva v ČR, ze srovnání délky ţivota s vyspělými evropskými zeměmi, z výzkumu úmrtnosti na srdeční cévní onemocnění a rakovinu, ze statistik uvádějících výskyt dětských alergií, neurotických potíţí a poruch 15

16 pohybového ústrojí, a mnoha dalších ukazatelŧ, byly osloveny některé školy v Brně ohledně projektu Zdravé dítě ve zdravé škole. Výsledky, které jsou alarmující, ukázaly, ţe zlepšení národního zdraví se v současnosti musí stát jednou z hlavních priorit naší společnosti. Cílená společenská opatření, která se osvědčila ve vyspělých zemích, navrhuje u nás Národní program obnovy a podpory zdraví, vypracovaný Národním centrem podpory zdraví v Praze a schválený vládou ČR v roce (Svobodová, J., 1998) Jednou z nich je např. brněnské Centrum podpory zdraví školního dítěte, které vzniklo při Krajské hygienické stanici Brno. Jeho úkolem je šíření myšlenky ozdravění školy a pomáhat ve školách vytvářet zdravé prostředí např. sniţováním psychické zátěţe, úpravou denního reţimu, stravování i pohybu dětí. Prostřednictvím dětí by se zásady zdravého ţivotního stylu měly rozšířit do rodin, měl by se zvýšit zájem veřejnosti o zdraví a zavedení do praktického ţivota. Výchova ke zdravému ţivotnímu stylu předává znalosti co je prospěšné, co škodí a také zahrnuje vytváření dovedností, které vedou ke správnému vyuţívání znalostí a ke správnému rozhodování v běţných ţivotních situacích. Děti, rodiče i učitelé jsou odborně vedeni Centrem podpory zdraví školního dítěte a usměrňováni týmiţ zásadami (Svobodová, J., 1998): zdravá výţiva ve škole i doma to znamená pestrou a plnohodnotnou stravu odpovídající věku dítěte, syrovou zeleninu a ovoce, méně soli, sladkostí a uzenin, málo tukŧ, více libového masa, ryb, drŧbeţe, obilnin, vhodné tekutiny neslazené, ovocné šťávy, mléko, voda apod., dostatek pohybu - kaţdodenní pobyt venku, cvičení a sport ve škole i v rodině, relaxační cviky, pohyb o přestávkách, maximální vyuţití školních tělovýchovných zařízení, omezení vysedávání u televize a počítače, dostatek spánku - potřebná doba odpočinku, určitá pravidelnost a nejlépe ve vhodných podmínkách, otuţování - posilování odolnosti proti chorobám i v činnosti školy, přiměřené topení a větrání, vhodné oblečení dětí, otuţování při hodinách tělesné výchovy atd., péče o tělo a chrup - umoţnit dodrţování základních principŧ osobní hygieny ve škole a dŧsledně je dodrţovat i doma, zajistit hygienický provoz ve třídě i na WC, při pobytu venku se musí dbát na ochranu proti přímému slunci, klidná mysl - při vyučování i doma se snaţit předcházet vzniku stresových situací, nezaměřovat se pouze na výkon, ale pěstovat a rozvíjet osobnost dítěte, nesrovnávat, respektovat individualitu, nepřetěţovat, 16

17 kamarádství - dobré partnerské vztahy učitelŧ a ţákŧ, budování příznivé atmosféry ve škole i doma, dodrţování pravidel chování mezi dospělými a dětmi a mezi dětmi navzájem, úcta, podpora, pomoc, pochopení, ochrana před nákazami - výměna vzduchu ve třídách, dodrţování zásad hygieny při akutních respiračních a jiných onemocněních, ochrana před úrazy - úprava prostor pro bezpečný provoz, pohyb a hru ve škole i doma, naučit se znát vlastní moţnosti a nepřeceňovat vlastní síly, součástí vyučování i dopravní výchova, ochrana před dalšími škodlivými vlivy např. kouření, alkohol, drogy, AIDS. Dŧleţitý je osobní příklad ve škole i doma, sexuální výchova, prevence, otevřené jednání a rozhovory ve škole i doma. Pokud je jedinec dobře informován o tom, co jeho zdraví podporuje a upevňuje, ale také zároveň ví, co mu škodí, tak na tomto základě se mŧţe správně rozhodnout. A jelikoţ ţivotní styl ve značné míře dokáţe ovlivnit lidské zdraví, je proto nutná informovanost, která by měla být podpořena rozvíjením dovedností, návyky a formováním postojŧ v kaţdé výchově dítěte v rodině a ve škole, aby byly děti vedeny k odpovědnosti za vlastní zdraví. (Machová, J., 2009, s. 16) Zdravotní stav celé společnosti se posuzuje především podle nemocnosti a úmrtnosti. Z rozboru příčin chorob s vysokou nemocností a úmrtností se dovídáme, ţe zdraví nejvíce poškozuje (Machová, J., 2009, s. 16): kouření, nadměrný konzum alkoholu, zneuţívání drog, nesprávná výţiva, nízká pohybová aktivita, nadměrná psychická zátěţ, rizikové sexuální chování. Tyto rizikové determinanty nepŧsobí kaţdý zvlášť, ale v drtivé většině ve vazbě na jiné faktory ţivotního stylu. Proto pozitivní pŧsobení se uplatňuje jen v komplexním dodrţování správných zásad. 17

18 1.7.1 Životní styl v současnosti Ţivotní styl ve vyspělých zemích zásadně ovlivnil ohromný technický pokrok a bydlení na sídlištích. Člověk v dnešní době začal vést převáţně sedavý zpŧsob ţivota. Dobře je to vidět v tabulce č. 1, kde je porovnání dvou fiktivních holčiček, Aničky a Boţenky, kolik aktivního pohybu za den vykonají. Tab. 1 Příklad pohybu dětí (SZÚ [online], 2010) Anička venčení psa 20 minut chŧze do školy 20 minut tělesná výchova 45 minut aktivní hra v druţině 90 minut chŧze ze školy 20 minut trénink ve sportovním krouţku 60 minut Celkem: 4 hodiny 15 minut aktivního pohybu denně! Boţenka jízda autem s rodičem do školy omluvenka z TV v druţině hry nepohybového charakteru jízda s rodiči autem ze školy trénink ve sportovním krouţku 60 minut Celkem: 60 minut aktivního pohybu denně! Z tabulky č. 1 je patrné, ţe Anička, která chodí do školy pěšky, chodí venčit psa, zúčastní se tělesné výchovy a má mnoho jiných aktivně pohybových koníčkŧ, vykoná o tři a čtvrt hodiny více pohybu, neţ Boţenka, kterou neustále vozí rodiče autem, v hodině tělesné výuky jí rodiče napíší omluvenku apod. V tomto případě, pokud Anička bude mít dostatek pohybových aktivit, tak v budoucnosti by neměla mít problémy s nadváhou a naopak Boţence hrozí, díky zpohodlnělé formě ţivota, nadváha a moţná i obezita. Jak Machová (2009, s. 17) uvedla ve své knize: V pracovní době sedí, do práce a z práce se dopravuje autem nebo jiným dopravním prostředkem, nechodí pěšky po schodech, kdyţ je k dispozici výtah či eskalátor. Po práci opět sedí u televize nebo u počítače. Uţ se mu nechce vyjít na procházku z desátého či vyššího patra. Co víc, tak v poslední době se čím dál tím víc začínají nakupovat rŧzné předměty, oblečení, ale i nábytek přes internet. Dnes máme také vysavače, automatické pračky, a myčky nádobí a dálkové ovladače, které nám zaručují ještě více zpohodlnělý zpŧsob ţivota a zbavují nás minimálního pohybu. Zhoršují se také mezilidské vztahy. V dnešní době je větší trend honit se za získáváním nových věcí, za úspěchem, mocí a penězi. Díky pracovní vytíţenosti máme čím dál méně času a tím je poznamenaná nejen celá rodina. I neustálý spěch, nedostatek času na sebe a na ostatní členy rodiny a na děti vytvářejí stresové situace a v nejhorším případě bývají příčinou rozpadu rodiny. 18

19 Příroda ale chtěla uţ od fylogenetického vývoje člověka, aby obstál v ţivotním prostředí, aby byl schopný si obstarat potravu a uchránil se před nebezpečím a k tomu byl pohyb vţdy zapotřebí. Například lovit potravu, pracovat na poli, aby se člověk uţivil, utíkat před nebezpečím a muset se mnohdy spoléhat i na ostatní, aby přeţil. (Machová, J., 2009, s. 17) Člověk v dnešní době na jednu stranu létá do kosmu, odhaluje taje chemie, přichází na podstatu genetické informace, zvládá potírat mnohé infekční choroby, ale i přesto je neustále suţován problémy, které mají neblahý vliv na jeho zdraví a některého ho ohroţují i na ţivotě. Tím jsou dŧkazem rŧzné civilizační choroby, jako jsou kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění, obezita a cukrovka, které jsou dŧsledkem změny ţivotního stylu, z něhoţ se vytrácí pohyb, přibývá přejídání a zhoršují se mezilidské vztahy. Člověk by si měl uvědomit, ţe je pro něj podstatný pohyb, který souvisí s příjmem a výdejem přiměřené energetické hodnoty potravy, ale ţe je podstatné pěstování dobrých mezilidských vztahŧ na základě vzájemného porozumění, pochopení a úcty. (Machová, J., 2009, s. 17) 19

20 2 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) je poměrně nový vzdělávací dokument, který je do základních škol zaveden od 1. září RVP ZV je rozdělen do devíti základních vzdělávacích oblastí, které jsou tvořeny vzdělávacími obory. Výchovu ke zdraví zde najdeme ve dvou vzdělávacích oblastech a to Člověk a jeho svět, která je určena pro 1. stupeň základní školy a Člověk a zdraví, která je pro 2. stupeň základních škol. (VUP [online], 2009) 2.1 Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Nahlíţí do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický ţivot. (VUP [online], 2009) V této oblasti rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti ţákŧ získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Ţáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Dále se učí vnímat lidi, vztahy mezi nimi a na základě poznání sebe a svých potřeb a porozumění světa kolem sebe se ţáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět zpŧsobu ţivota, jeho přednostem i problémŧm. Učí se vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. (VUP [online], 2009) Dŧleţitý je vlastní proţitek ţákŧ, který vychází z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, zpŧsobŧ jednání a rozhodování. K tomu je velmi dŧleţitý osobní příklad učitelŧ. (VUP [online], 2009) Vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví (VUP [online], 2009). Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhŧ. Patří sem Místo, kde ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví. Hlouběji se budeme zabývat tematickým okruhem Člověk a jeho zdraví. (VUP [online], 2009) 20

21 2.1.1 Člověk a jeho zdraví Ţáci v tomto tematickém okruhu poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a nevhodné z hlediska denního reţimu, hygieny, výţivy, mezilidských vztahŧ atd. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v rŧzných ţivotních situacích. Ţáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má kaţdý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Učí se, ţe zdraví je nejcennější hodnota v ţivotě člověka. Potřebné vědomosti a dovednosti získávají pozorováním názorných pomŧcek, sledováním konkrétní situace, hraním určitých rolí a řešením modelových situací. (VUP [online], 2009) Základním učivem vztahujícím se ke zdraví je lidské tělo, základy sexuální výchovy, péče o zdraví, zdravá výţiva, návykové látky a zdraví, osobní bezpečí, situace hromadného ohroţení. (VUP [online], 2009) 2.2 Člověk a zdraví Zdraví člověka je utvářeno a ovlivňováno např. ţivotním stylem, zdravotním preventivním chováním, kvalitou mezilidských vztahŧ, kvalitou ţivotního prostředí, bezpečí člověka atd. Je to základním předpokladem pro aktivní a spokojený ţivot a pro optimální pracovní výkonnost a díky tomu se stává poznávání a praktické ovlivňování rozvoje a ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělávání. (VUP [online], 2009) Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví, s nimiţ se ţáci seznamují, učí se je vyuţívat a aplikovat ve svém ţivotě. Ţáci mají poznávat sami sebe jako ţivé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku problémŧ spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Seznamují se s nebezpečím, které ohroţuje zdraví, osvojují si potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Hlavním cílem tedy je poznávání zásadních ţivotních hodnot, postupné utváření postojŧ k nim a aktivní jednání v souladu s nimi. (VUP [online], 2009) Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást dŧraz na praktické dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v kaţdodenním ţivotě školy. Proto je nezbytné, aby celý ţivot školy byl ve shodě s tím, co se ţáci ve škole o zdraví učí a co z pohledu zdraví potřebují. Nejprve musí vzdělávat učitel svým kladným osobním příkladem a později přistupuje s dŧrazem na větší samostatnost a odpovědnost ţákŧ v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím. (VUP [online], 2009) 21

22 Vzdělávací oblast podle Rámcově vzdělávacího programu základního vzdělávání Člověk a zdraví je vymezen a realizován ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova (VUP [online], 2009) Výchova ke zdraví Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí ţáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho sloţek a být za ně odpovědný. Navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Ţáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazŧm a čelit vlastnímu ohroţení v kaţdodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníkŧ, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a ţivotních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. (VUP [online], 2009) Tělesná výchova Vzdělávací obor Tělesná výchova směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových moţností a zájmŧ a na druhé straně k poznávání účinkŧ konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti ţákŧ k činnosti řízené a výběrové, jejímţ smyslem je řadit do denního reţimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmŧ, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci rŧzného zatíţení, pro podporu zdraví a ochranu ţivota. (VUP [online], 2009) Základním učivem vztahujícím se ke zdraví je zdravý zpŧsob ţivota a péče o zdraví (výţiva a zdraví, tělesná a duševní hygiena, reţim dne, ochrana před nemocemi a úrazy), rizika ohroţující zdraví a jejich prevence (stres a jeho vztah ke zdraví, civilizační choroby, auto-destruktivní závislosti, násilí a zneuţívání, bezpečné chování, ochrana člověka za mimořádných situací), hodnota a podpora zdraví (celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci, podpora zdraví), osobnostní a sociální rozvoj (sebepoznání, sebepojetí, seberegulace, psychohygiena, mezilidské vztahy, komunikace a kooperace, morální rozvoj). Brázdová, Z. (2008) 22

23 2.3 Zákon O ochraně veřejného zdraví V roce 2000 byl přijat zákon č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví, který v úvodu definuje ochranu a podporu zdraví jako: Souhrn činností a opatření ve vytváření zdravých ţivotních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich chováním. V zákoně jsou stanoveny povinnosti Krajské hygienické stanice a Státního zdravotního ústavu podílet se na vytváření a realizaci zdravotní politiky regionu, realizovat programy ochrany a podpory zdraví, zajistit výchovu ke zdraví a zajistit činnost poraden ochrany a podpory zdraví. (SZÚ [online], 2005) 23

24 3 Projekty podpory zdraví Projekty podpory zdraví na základních školách mohou být rŧzně zaměřené. Aby byly co nejefektivnější, měly by se soustředit na určité téma a řešit danou problematiku. Neměly by zbytečně zabíhat do jiných oblastí a řešit mnoho dalších sfér, které zrovna nesouvisí s tématem. Proto nejdříve, neţ se začne s popisem konkrétních programŧ, se rozdělí témata na 7 rŧzných oblastí podle zaměření řešeného problému (Brázdová, Z., 2008): výţiva, prevence kuřáctví, protidrogová a protialkoholová prevence, reprodukční zdraví, optimalizace pohybové aktivity, prevence nemocí, prevence úrazŧ, otrav a násilí. 3.1 Výţiva Člověk získává potravou potřebnou energii k zajištění své činnosti a stavební látky k výstavbě tkání a orgánŧ. U dětí a mladistvých musí také zabezpečovat jejich tělesný rŧst s přiměřenými přírŧstky výšky a hmotnosti. Aby strava byla vyváţená, je třeba zajišťovat organismu příjem energie odpovídající jejímu výdeji tomu se říká kvantitativní hledisko. Jelikoţ při přijímání energeticky bohatší potravy, neţ odpovídá energetickému výdeji organizmu, se v těle ukládá zásobní tuk a tím vzniká nadváha aţ obezita. Na druhou stranu je ale také třeba zachovat vyváţenost a rozmanitost stravy, aby byl zajištěn dostatečný a vyváţený přísun ţivin, vitamínŧ a minerálŧ coţ je zase kvalitativní hledisko. Zde je také nezbytný příjem vody. Nevyváţená strava podtrhnutá nesprávnými stravovacími zvyklostmi by mohla být příčinou nedostatku některých ţivin, oslabením imunitního systému a zvýšeného rizika kardiovaskulárního nebo nádorového onemocnění. Mezi výţivou a zdravotním stavem jedince je tedy úzká souvislost. (Machová, J., 2009, s. 18) Projekty výţivy se snaţí vštípit dětem zásady zdravé výţivy, jako jsou konzumace ovoce a zeleniny, luštěnin, tmavého pečiva, omezení mastných a smaţených výrobkŧ, méně soli a více pestrosti v jídelníčku atd. Pomáhá nasměrovat děti ke správným stravovacím návykŧm, které v dnešní době jsou horší a horší. Proto se děti ve školách učí pracovat s tzv. potravinovou pyramidou (viz obrázek 2, str. 25). Pyramida názorně vysvětluje jak skladbu, 24

25 tak doporučené mnoţství a poměr druhŧ potravin ve správně sloţeném jídelníčku. Potravinovou pyramidu sestavili odborníci jako názornou pomŧcku výţivových doporučení. Skládá se z 6 potravinových skupin, rozdělených do 4 pater. Ke kaţdé potravinové skupině je napsán doporučený počet porcí, které by člověk měl za den sníst. (Foodnet [online], 2009) Obr. 2 Potravinová pyramida (Víš, co jíš? [online], 2005) Definice jedné porce (Foodnet [online], 2009): obilovin - jeden krajíc chleba (60 g), jeden rohlík či houska, jeden kopeček vařené rýţe či vařených těstovin (125 g), jedna miska ovesných vloček nebo müsli, ovoce a zeleniny - jablko, pomeranč či banán (100 g), miska jahod, rybízu, borŧvek, sklenice neředěné 100 % ovocné šťávy, velká paprika, mrkev, dvě rajčata, miska čínského zelí či salátu, pŧl talíře brambor, sklenice neředěné zeleninové šťávy, mléčných výrobkŧ - sklenice mléka (250 ml), kelímek jogurtu (200 ml), sýr (55 g), masa, masné výrobky 80 g drŧbeţího, rybího či jiného masa, dva vařené bílky, miska sójových bobŧ, porce sójového masa. Projekty týkající se výţivy jsou pro 1. stupeň například 5x denně ovoce a zeleninu, Jak naučit děti rozumět výţivě, Potravinová pyramida, Výţiva dětí, Výţiva hrou aneb s Danem 25

26 jíme zdravě nebo Zdravá Pětka. Pro druhý stupeň je to např. Elixír M, Jak naučit děti rozumět výţivě, Potravinová pyramida nebo Výţiva dětí. (Výchova ke zdraví [online], 2009) 3.2 Prevence kouření V publikaci Výchova ke zdraví uvádí Machová (2009, s. 59): Vliv kouření na mozek je komplikovaný a dosud není zcela objasněn. Kouření zvyšuje vyplavování některých látek, jako např. beta- endorfinu, který má význam pro pozitivní emoční ladění. Kuřáci sahají po cigaretě jak pro navození příjemného pocitu, tak i pro zahnání potíţí, jimiţ se projevuje nikotinový abstinenční syndrom. Právě kouření tabákových výrobkŧ je jedním z nejrizikovějších faktorŧ ţivotního stylu, jelikoţ je jednou z nejčastějších příčin předčasných onemocnění a úmrtí. Základní škodlivé součásti tabákového kouře jsou nikotin, dehty, oxid uhelnatý, amoniak, nitrosaminy, formaldehyd, kyanid, arzenik a řada dalších. Velká část z těchto látek je prudce jedovatá a rakovinotvorná. (Machová, J., 2009, s. 60) V dnešní době je varující vzestup kuřáctví u dětí a mládeţe, který se posouvá do niţších věkových skupin. Nárŧst pravidelného kuřáctví je nejvíce zřetelný v posledním ročníku základní školy, kdy kouří pravidelně 20 % dětí! Mnoho odborníkŧ si myslí, ţe riziko kouření u mladistvých je vyšší díky reklamám na tabákové výrobky, které jsou pro ně atraktivní. Dalším determinantem je jejich relativně nízká cena, dobrá dostupnost cigaret a celkové rozšíření kuřáctví ve společnosti. (Machová, J., s. 61) Tyto projekty mají především vzdělávací charakter a snaţí se co nejvíce podat ţákŧm problematiku tohoto tématu. Při realizaci tohoto projektu se vychází z komplexní strategie boje proti kuřáctví. (Brázdová, J., 2008) V tomto případě se jedná o projekty pro 2. stupeň Normální je nekouřit a Jak se (ne)stát závislákem, a pro 1. stupeň Kouření a já (Výchova ke zdraví [online], 2009). 3.3 Protidrogová a protialkoholová prevence V současné době se čím dál mladší populace dostává do styku s alkoholem nebo s drogami. Proto je třeba začít s prevencí uţ od útlého věku dítěte, například dostatečně je informovat, motivovat je proti uţívání návykových látek a být jim dobrým příkladem. 26

27 3.3.1 Alkohol Alkohol pŧsobí jako psychotropní droga. Je to příjemný, snadný a rychlý zpŧsob, jak se cítit dobře. (Machová, J., 2009, s. 65) Účinek alkoholu záleţí na vypitém mnoţství, na fyzickém a psychickém stavu a mnoha dalších faktorech (Machová, J., 2009, s. 66). Alkohol zpŧsobuje také změny v organizmu (viz tab. 2) po poţití alkoholu se vlásečnice rozšíří, čímţ zrudne obličej a konzument pociťuje horko. Ale díky rozšířeným koţním cévám se ztrácí teplo. Hlubší cévy se zuţují a prŧtok krve cévami srdce se zpomaluje. Tvorba a vylučování moči stoupá s narŧstající hladinou alkoholu v krvi, takţe dochází k dehydrataci organizmu a pocitu ţízně. (Machová, J., 2009, s. 66) U dětí je konzumace alkoholu ještě nebezpečnější neţ u dospělých, jelikoţ mají menší tělesné rozměry a malou tělesnou hmotnost a tím pádem mají menší objem krve. Děti také alkohol pomaleji odbourávají. Po poţití alkoholu u nich snadno nastane prudký pokles hladiny krevního cukru, coţ mŧţe vést aţ k bezvědomí. (Machová, J., 2009, s. 66) Tab. 2: Hladina alkoholu v krvi, změny pocitů a chování (SZÚ [online], 2008) 0,4 promile Pocit uvolnění Vyšší riziko úrazŧ. 0,6 promile Změny nálad 0,8 promile Pocity tepla a euforie 1,2 promile Vzrušení, emotivnost 1,5 promile Zpomalenost, otupělost 2,0 promile Výrazná opilost 3,0 promile Moţnost bezvědomí Zhoršený úsudek a schopnost se rozhodovat. Oslabení zábran, zhoršený postřeh a sebeovládání, riziko úrazŧ. Povídavost, impulzivnost a rizik o ukvapeného jednání. Sklon k násilnému jednání a setřelá řeč. Dvojité vidění, poruchy paměti, obtíţná řeč, případný spánek. Nereaguje na vnější podněty, nebezpečí vdechnutí zvratkŧ. 4,0 promile a více Hluboké bezvědomí Riziko zástavy dechu a zadušení, smrtelné ohroţení. 27

28 3.3.2 Drogy Skvěle vystihl definici drog J. Presla (1995), podle které je moţné označit za drogu kaţdou látku (přírodní či syntetickou), která splňuje 2 základní poţadavky: - má tzv. psychotropní účinek to znamená, ţe pŧsobí na psychiku (mění proţívání okolní reality i vnitřní naladění člověka) - mŧţe vyvolat závislost závislostní potencionál (je to míra nebezpečí vzniku závislosti) je u rŧzných drog odlišný, je buď větší či menší, ale je vţdy přítomen. (Machová, J., 2009, s. 73) Pojem droga se v češtině uţívá nejen pro označení látek, ale také i v přeneseném smyslu slova pro označení činnosti vyvolávajících nějakou formu závislosti, např. gambling hra jako droga, workoholismus práce jako droga, netolizmus závislost na virtuálních drogách (návykové sledování televize, závislost na počítači apod.). Machová, J. (2009, s. 73) Termín drogová závislost je podle WHO z r definován jako: duševní, a někdy také tělesný stav vyplývající ze vzájemné interakce mezi organizmem a drogou, charakterizovaný změnami chování a jinými reakcemi, které vţdy zahrnují puzení brát drogu stále nebo opakovaně pro její účinky na psychiku, někdy také z obav před vznikem velice nepříjemných abstinenčních příznaků. Pojem toxikomanie (z řeckých slov toxikon jed a mania šílenost, zuřivost, nadšení) pro označení fenoménu a osob zneuţívajících nealkoholové drogy. Pojem narkomanie je uţší správné je uţití pouze v souvislosti s narkotiky (látky tlumící bolest, mající uspávací a uklidňující účinky). Machová, J. (2009, s. 73). Machová (2009, s. 73) rozděluje závislosti na psychické (duševní) a na závislosti fyzické (tělesné, somatické): psychická závislost je povaţována za nejsilnější faktor, který vede k nutkavé a opětovné konzumaci drog. Je velmi závaţný v dospívání, kdy se projevuje přáním či neodolatelným nutkáním poţít drogu, i kdyţ vnitřně si subjekt mŧţe uvědomovat, ţe to není správné. V tomto případě se jedná o poškozování CNS centrální nervové soustavy, fyzická závislost se projevuje po vysazení drogy tělesnými abstinenčními příznaky. Vyvíjí se zpravidla dlouhodobějším a častým poţíváním drogy. Pŧsobením adaptačních mechanizmŧ dochází k aktivaci vegetativního nervového systému, coţ se projevuje poškozováním srdce, jater a dalších orgánŧ. 28

29 Přerušení přísunu drogy se projeví poruchou nepříjemnými abstinenčními (odvykacími) příznaky. Těch je celá řada, např. pocení, třes, nechutenství, zácpa, prŧjem, změny krevního tlaku, touha po droze atd. Soubor abstinenčních příznakŧ se označuje jako syndrom z odnětí drogy či abstinenční syndrom, který je u rŧzných drog odlišný. (Machová, J., 2009, s. 74) Program, který se zabývá návykovými látkami pro 2. stupeň se jmenuje Jak se (ne)stát závislákem a určitě za zmínku stojí internetový projekt O drogách. Programŧ na prevenci drog pro 1. stupeň ZŠ moc není, existují spíše metodiky drogové prevence. Výchova ke zdraví [online], 2009) 3.4 Reprodukční zdraví V dnešní době se vytrácí tradiční dospívání, kdy se nejdříve navozovaly citové a aţ později sexuální vztahy k jedincŧm opačného pohlaví, které tehdy poskytovalo dostatek času pro rozvoj osobnosti a pro přípravu na budoucí manţelský, rodičovský či profesionální ţivot. Díky společenskému tlaku konzumního přístupu k sexualitě, kde se vytrácí přítomnost emocionálního vztahu k sexuálnímu partnerovi, mladiství začínají předčasně ţít sexuálním ţivotem. (Machová, J., 2009, s. 150) Jedinec začíná být schopný reprodukce na konci rychlé fáze puberty, kdy dosahují pohlavní ţlázy základní zralosti. V tomto období ale není dosaţeno plné reprodukční zralosti ani ve funkci pohlavních ţláz či ve stavbě pohlavních orgánŧ. Například u dospívajících dívek je děloţní čípek pokryt cylindrickým epitelem, který chrání méně před prŧnikem mikrobiálních infekcí do vnitřních pohlavních orgánŧ neţ dlaţdicový epitel, který kryje čípek dospělé ţeny. To je také jeden z dŧvodŧ, proč pohlavně přenosné choroby se častěji vyskytují ve věkové skupině 15-24letých dívek. (Machová, J., 2009, s ) Rakovina děloţního čípku a jistá fakta podle internetového serveru Výchova ke zdraví ([online], 2008): rakovina čípku - druhá nejčastější příčina úmrtí u ţen, kaţdých 20 hodin zemře v ČR nejméně jedna ţena, příčina vzniku - vir HPV, setká se s ním více neţ 80 % ţen, u 15 % infekce přetrvává a mŧţe zpŧsobit přednádorové nebo nádorové změny, změny lze odhalit pomocí pravidelných gynekologických prohlídek - screening, očkování mŧţe zabránit vzniku 70 % případŧ rakoviny. 29

30 U velmi časného zahájení pohlavního ţivota nebývá pravidlem pouţívání antikoncepce a bývá časté střídání partnerŧ promiskuita. V tom případě bývá větší riziko pohlavně přenosných chorob a viru HIV, nebo také neplánovaného těhotenství. (Machová, J., 2009, s. 151) AIDS - název onemocnění je zkratkou anglického pojmenování Acquired Immune Deficiency Syndrome, které vyjadřuje podstatu onemocnění. Jedná se o Syndrom získaného imunodeficitu, česky - soubor příznakŧ, které vedou ke ztrátě imunity, tj. obranyschopnosti organismu. Lidský organismus se tak stává náchylným k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. Více informací k této problematice najdete na webových stránkách AIDS HIV. Obr. 3 Výskyt HIV infekce v České republice (SZÚ [online], 2010) Z obrázku č. 3 je patrné, ţe v Jihomoravském kraji ţije 107 občanŧ ČR, kteří jsou nakaţeni virem HIV. Na jihu Moravy ţije přes 1,1 milionŧ obyvatel, coţ znamená, ţe nakaţených lidí virem HIV je Jihomoravském kraji 0,01 % obyvatel, coţ je docela pozitivní. V oblasti reprodukčního zdraví bývají více ohroţené dívky neţ chlapci, jelikoţ není vhodné zahájit pohlavní ţivot před dosaţením biologické, ale také psychické a sociální zralosti (Machová, J., 2009, s. 151). 30

31 Jak ve své publikaci uvádí J. Machová (2009, s. 151), tak pro zlepšení reprodukčního zdraví je základním poţadavkem výchova mládeţe orientovaná na odsunutí začátku pohlavního ţivota. Dále by měla výchova směřovat k sebeovládání, plánovanému rodičovství, pouţívání ochrany a sniţování počtu interrupcí. Projekty směřované na reprodukční zdraví pro 1. stupeň jsou dvouhodinový program Dospívám a pro 2. stupeň například SPIRÁLA Ochrana reprodukčního zdraví a prevence HIV/AIDS, Hrou proti AIDS a další najdete na webových serverech O dospívání a Rodinná výchova (Výchova ke zdraví [online], 2009). 3.5 Optimalizace pohybové aktivity Pohyb je jedním z nejdŧleţitějších a základních prvkŧ existence člověka. Díky pohybu jsou schopni si ţivočichové vyhledat nejoptimalizovanější polohu v prostoru k vyhledání potravy, ukrytí před nepřáteli či před jiným nebezpečím, při hledání druhého pohlaví atd. (Machová, J., 2009, s. 39) Díky pohybu se zdokonaluje nejen pohybová soustava, ale také regulační soustava a smyslové schopnosti. V prŧběhu vývoje člověka také došlo ke změně a pohyb v dnešní době neslouţí uţ jenom k zajišťování základních ţivotních potřeb, ale také i k činnosti sportovní či dokonce umělecké. (Machová, J., 2009, s. 39) Lidské tělo je vyvinuto k pohybu a aktivitě. I kdyţ lidské tělo se zdá být v klidu, v jeho nitru probíhá mnoho činností. Například provádí dechové pohyby, dochází k cirkulaci krve, k srdečním stahŧm, k pohybŧm střev a dalších orgánŧ, i jednotlivých buněk, jako jsou krvinky či spermie. Přemísťování těla v prostoru je umoţněno aktivním pohybem výsledek vlastní pohybové aktivity, nebo pasivním pohybem s vyuţitím jiných ţivočichŧ či technických prostředkŧ. Pro zachování a upevňování zdraví je nezbytným a nejpřirozenějším předpokladem aktivní pohyb. (Machová, J., 2009, s. 39) Podle J. Machové (2009, s. 40) Motorické funkce u člověka jsou úzce spjaty s typicky lidskými projevy psychické činnosti (komunikace řeči, písmem) a s prací. Tělesná zdatnost (tělesná kondice) je dána vytrvalostí, svalovou silou, pohyblivostí kloubŧ, šlach a vazŧ a koordinací. Nejdŧleţitější pro zdraví je vytrvalost. Ta závisí na účinnosti a výkonnosti srdce, krevního oběhu, plic a svalŧ. Jednotlivé sloţky tělesné zdatnosti se dají posilovat vybranými pohybovými aktivitami (viz tab. 3, str. 32). Machová, J. (2009, s. 43) 31

32 Tab. 3 Sloţky tělesné zdatnosti a vhodné pohybové aktivity k jejich rozvoji (Machová, J., 2009, s. 43) Pohybová aktivita Vytrvalost (aerobní zdatnost) Svalová síla Pohyblivost Koordinace rychlá chŧze chŧze do kopce a schodŧ běh, jogging cyklistika plavání fotbal tenis kulturistika gymnastika aerobik jóga jízda na koni práce na zahradě účinek dobrý + velmi dobrý + + vynikající Návyky chování, které podporují zdraví, je třeba vytvářet uţ od nejútlejšího věku. Nejsnáze se formují spontánně, neboli přímou zkušeností dětí, kdy kolem sebe vidí příklady zdravého chování. Tělesná výchova, ale také celkový reţim školy by měl vycházet z poţadavkŧ na zdravotně orientovanou zdatnost ţákŧ. (Machová, J., 2009, s. 55) Podle knihy Machové (2009, s. 56) strnulé sezení v lavicích představuje pro dítě nepřiměřenou zátěţ organizmu. Takové jednostranné statické zatíţení se dá kompenzovat snahou: zabránit vzniku svalové dysbalance, rozvíjet pohybové dovednosti a smyslové vnímání s pomocí psychomotorických her, propojit pohybové činnosti s látkou vyučovacích předmětŧ, seznámit děti se školou zad děti se učí optimalizaci pohybu u běţných činností a zátěţových situací, o vytvoření podmínek pro aktivní odpočine ţákŧ o přestávkách, kdy organizace přestávky by měla být podpořit zotavovací hodnotu přestávky. Školní tělesná výchova je obvykle dotována 2-3 hodinami týdně, které ale nepokryjí skutečnou potřebu pohybu dítěte. Aby byl správně odbouraný stres, který se nahromadil při 32

33 stresových situací během dne, je dŧleţitá pohybová aktivita převáţně v odpoledních hodinách. Děti by se měly pohybovat alespoň dvě hodiny denně. (Machová, J., 2009, s. 56) V našich školách máme tradiční pojetí školní tělesné výchovy, které je zaměřené na výkonnostní oblast. V roce 1990 na 5. mezinárodním kongresu ICHPER 3 bylo nastíněno nové pojetí tělesné výchovy, jejímţ cílem jsou (Machová, J., 2009, s. 56): šťastný člověk, který má radost z pohybu a z komunikace v pohybu, podpora zdraví člověka, vytváření kladného vztahu k celoţivotní pohybové aktivitě. Známý projekt na podporu pohybu ţákŧ na základních školách je například Hejbej se, nedej se nebo teď nově vzniklý projekt Pohyb do škol. 3.6 Prevence nemocí Státní zdravotní ústav 4 uvedl, ţe: Projekty primární prevence nemocí jsou orientovány na jednotlivé nemoci infekčního původu nebo skupiny nemocí neinfekčního původu a kladou si za cíl sníţit jejich výskyt v ovlivňovaných populačních skupinách. Výhodou je uplatňování komplexního přístupu v prevenci nemocí (omezování rizikových faktorů jednotlivých onemocnění - srdce a cév, nádorů, pohybového aparátu), zvyšování znalostí o moţnostech prevence nemocí a motivace ke změně chování cílových skupin populace. V současné době charakterizuje zdravotní stav populace vyspělých státŧ s trţní ekonomikou a bývalých socialistických zemí, podle konstatování WHO, deset hlavních příčin, jak uvedl internetový server SZÚ (2005): ischemická choroba srdeční, unipolární deprese, cévní mozkové nemoci, dopravní úrazy, následky konzumu alkoholu, osteoartróza, nádorové nemoci trávicího ústrojí, prŧdušek a plic, 3 ICHPER mezinárodní sdruţení pro zdraví, tělesnou výchovu a rekreaci 4 Státní zdravotní ústav (SZÚ) byl zaloţen v listopadu 1925 a je vyuţíván se zdravotními ústavy a hygienickými stanicemi k přípravě podkladů pro národní zdravotní kliniku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahu ţivotních podmínek a zdraví, k postgraduální výchově v lékařských oborech ochrany a podpory zdraví a pro zdravotní výchovu obyvatelstva. (SZÚ [online], 2005) 33

34 poranění rŧzné etiologie (úrazy, dopravní nehody, kriminalita apod.), vrozené vady. V České republice patří k nezávaţnějším nádorová onemocnění, na která ročně onemocní okolo 290 tisíc lidí, nových onemocnění je ročně hlášeno téměř 60 tisíc a trend se u většiny diagnóz stoupající. Cukrovkou trpí 650 tisíc lidí a trend je rovněţ vzestupný. Vedle závaţných chronických a dlouhodobých nemocí se na stavu obyvatelstva podílí akutní nemoci, v nichţ dominuje nejvíce akutní dýchací infekce a chřipka. (SZÚ [online], 2005) Na prvním místě příčin úmrtí jsou v České republice nemoci oběhové soustavy (60 %), na druhém místě nádorové nemoci (25 %) a na třetí úrazy (8 %). Úmrtnost v ČR v posledním desetiletí 20. století zřetelně kleslo, na druhé straně výskyt dlouhodobých a chronických nemocí, zejména nádorových trvale stoupá. (SZÚ [online], 2005) Z projektŧ pro první stupeň sem patří například Zdravé zuby, Hubneme s Bubrlíkem nebo pro druhý stupeň Škola podporující zdraví. 3.7 Prevence úrazů, otrav a násilí Projekty jsou zaměřeny na prohloubení protiúrazové výchovy s přednostním zaměřením na nejvýznamnější rizikové skupiny (děti, mládeţ, mladší dospělý věk, staří lidé) a hlavní příčiny a formy úrazŧ (viz obr. 4) a otrav (dopravní nehody, tonutí, popálení, pády, apod.) i s ohledem na konkrétní místní podmínky (v dopravě, v domácnostech, při sportu a rekreaci atd.). Takto zaměřené projekty jsou vhodnou součástí komunitních projektŧ - Zdravé město, Škola podporující zdraví, Zdravý region. Obr. 4 Úrazy dětí v ČR za rok (Výchova ke zdraví [online], 2009) 34

35 Dle obrázku čtyři (str. 34) mŧţeme vyčíst, ţe za rok je dětí ambulantně ošetřeno, jich je hospitalizováno, má trvalé následky a 300 jich zemře. A to je ještě mnoho případŧ, o kterých se ani neví! Tyto čísla jsou alarmující, a proto by měla být na všech školách prevence úrazŧ, otrav či násilí. ČR je zemí s vysokou dětskou úrazovostí. Úrazy závaţně ovlivňují zdraví dětí a moţnosti prevence nejsou dostatečně vyuţívány. Národní akční plán prevence dětských úrazŧ má zajistit systémové řešení prevence úmyslných i neúmyslných úrazŧ u dětí 0-18 let v ČR, urychlené sníţení úrazovosti. Úrazy jsou nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých a třetí nejčastější příčinou úmrtí v celé populaci. Na následky úrazu zemřelo v roce 2006 podle statistiky ČSÚ celkem 94 dětí. Pro úraz bylo hospitalizováno a ambulantně ošetřeno dětí. Přestoţe úmrtnost na úrazy se postupně sniţuje, díky dobré traumatologické péči, celkový počet ošetřovaných a hospitalizovaných dětí pro úraz se sníţil málo. Potřebuje se sjednotit úsilí zaměřené na prevenci, rozdělit pole pŧsobnosti a propojit navzájem činnost jednotlivých sektorŧ a posilovat takové programy, u kterých se prokázala účinnost. (Kachlík, P., Muţík, L., 2008) Mezi projekty podpory zdraví, které slouţí, jako prevence proti úrazŧm na základních školách jsou například jak pro první, tak i pro druhý stupeň Dětství bez úrazů, Bezpečná cesta do školy nebo Výchovou a hrou proti úrazům. 35

36 4 Konkrétní programy podpory zdraví V této kapitole se bakalářská práce zabývá konkrétními programy a projekty podpory zdraví, které rŧzné základní školy v Brně vyuţívají. Kapitola nebude zahrnovat všechny realizované programy, jelikoţ jich je nepřeberné mnoţství, proto se bude zabývat těmi známějšími a zmiňovanými v dotaznících, které byly vypracované pro praktickou část bakalářské práce. 4.1 Zdravé zuby Projekt Zdravé zuby se realizuje na školách uţ 11 let. Je prvním komplexním preventivním výukovým programem zubního zdraví pro 1. stupeň. V České republice jde o nejdéle realizovaný projekt takového rozsahu pro děti mladšího školního věku, nejenom v oblasti prevence zubního kazu, ale v oblasti ochrany a podpory zdraví na českých školách vŧbec. Od roku 2005 probíhá program s podporou WHO kanceláře v ČR a je podporován Ministerstvem zdravotnictví ČR i Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. Program vznikl a i nadále probíhá za výrazné podpory Orbit klubu společnosti Wrigley, která se zavázala k jeho dlouhodobé realizaci a podpoře. Odborným garantem projektu je Výbor České společnosti pro dětskou stomatologii. (Brázdová, Z., 2008) Cílem programu Zdravé zuby je zlepšit zubní zdraví u dětí a mládeţe, a tak vytvořit předpoklady k zajištění zdravých zubŧ i u dospělé populace v budoucích letech. Dále se projekt snaţí zvýšit informovanost pedagogických pracovníkŧ, dětí a jejich rodičŧ v oblasti zubního zdraví. (Zdravé zuby [online], 2009) Program se skládá z informačního manuálu pro učitele, kde jsou uvedeny odborné údaje týkající se zubního zdraví, doplněné obrazovým materiálem, tabulkami a grafy. Obsahuje pracovní listy pro ţáky, které interaktivním a poutavým zpŧsobem přiblíţí dětem problematiku zubního zdraví (omalovánky, soutěţe, hry, kvizy apod.), diplomy, internetové stránky apod. Najdeme tam také metodickou příručku pro učitele, která respektuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a začleňuje problematiku dentální hygieny do běţné výuky. (Zdravé zuby [online], 2009) 4.2 Ovoce do škol Cílem projektu Ovoce do škol je zvýšit oblibu produktŧ z ovoce a zeleniny a přispět k trvalému zvýšení spotřeby těchto potravin, vytvořit stravovací návyk ve výţivě dětí, zlepšit 36

37 zdravotní stav mladé populace, bojovat proti epidemii dětské obezity a zvrátit klesající spotřebu ovoce a zeleniny. (Ovoce do škol [online], 2010) Školy by se na změnu stravovacích návykŧ ţákŧ měly zaměřit především v rámci svých doprovodných opatření, a to jak ve výuce, tak při realizaci tematicky zaměřených akcí. Návrh těchto opatření bude zveřejněn na webových stránkách MŠMT a bude zaslán do všech základních škol. (Ovoce do škol [online], 2010) Projekt Ovoce do škol spadá do kompetence Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu. Na přípravě se podílelo i MŠMT, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí. (Ovoce do škol [online], 2010) Nárok na dotované ovoce a zeleninu mají zcela zdarma všichni ţáci tříd. Prostředky na tento projekt poskytuje Evropská unie 73 % a Česká republika 27 %. (Ovoce do škol [online], 2010) Tento projekt podpory poskytuje nárok na čerstvé ovoce a zeleninu, balené čerstvé ovoce a zeleninu (např. upravené krájením nebo strouháním), dále balené ovocné a zeleninové šťávy, které neobsahují přidaný cukr, sŧl, tuky, sladidla a konzervanty. Výběr ovoce a zeleniny by měl být co nejpestřejší, přičemţ by měly být upřednostňovány druhy ovoce a zeleniny z místní produkce. Exotické ovoce lze dodávat pro zpestření a rozšíření znalostí. S přihlédnutím k výţivovému doporučení Ministerstva zdravotnictví pro obyvatele ČR, se upřednostňují: jablka, hrušky, švestky, kedlubny, karotka, okurky salátové, ředkvičky, hrachové lusky a listové saláty. (Ovoce do škol [online], 2010) Na webové stránce projektu Ovoce do škol (2010) najdeme třeba partnery projektu, kteří jsou například Madeta, Framil, Accom, Linea a další. Dále seznam rŧzných známých i neznámých ovocí a zelenin, kde se o nich mŧţeme dočíst mnoho dalších zajímavostí nebo tabulku, kde jsou uvedené obsahy minerálŧ v ovoci apod. 37

38 Tab. 4 Hodnoty obsahu minerálů a ţivin v ovoci (Ovoce do škol [online], 2010) 4.3 Nehoda není náhoda Projekt Nehoda není náhoda byl vytvořen ve spolupráci několika subjektŧ vzdělávat a předávat informace, buď proţitkovou, nebo jinou formou, o prevenci úrazŧ u dětí v rŧzných rolích např. chodce, cyklisty, cestujícího apod., dále o poskytování první pomoci a o včasné prevenci násilí na dětech. (Zdraví21msk [online], 2007) K tomuto cíli se nejlépe dostane, kdyţ se budou předávat informace pomocí propagačních materiálŧ, rŧznými kampaněmi, praktickému zapojení dětí a jejich okolí do preventivních akcí a programŧ nebo také proškolením pracovníkŧ organizací pracujících s mládeţí. (Zdraví21msk [online], 2007) Tento projekt se začal realizovat roku 2007, kdy začaly nejdříve projekty tipu Na kolo jen s přilbou, Autobus mám rád, je náš kamarád, Mámo, táto, přesvědč mě, ţe jezdíme bezpečně a natáčením rŧzných preventivních videoklipŧ. V roce 2008 byl přidán program péče o děti a dorost, Program prevence kriminality a Uţ umím poskytnout první pomoc!? (Zdraví21msk [online], 2007) 38

39 Kampaně Na kolo jenom s přilbou se účastnila Městská policie a Policie ČR 5, kdy dávali dětem například odměnu za nošení přilby v ulicích měst, učitelé a DDM 6, kteří organizovali tvorbu výkresŧ s poselstvím nebo informovali děti o dŧvodech, proč nosit přilby, BESIP 7 se staral o materiální podporu, anebo prodejci přileb, kteří dávali časově ohraničené slevy na koupi přilby apod. (Zdraví21msk [online], 2007) V programu Autobus má kaţdý rád, je to náš kamarád se angaţovala Městská policie, která poskytovala lektora (stráţníka), který děti učil co smí/ nesmí dělat při čekání na autobus, jaká jsou úskalí při přecházení cesty a realizovali exkurze na sluţebnu Městské policie (Zdraví21msk [online], 2007). 4.4 Kouření a já Program výchovy Kouření a já byl vytvořen k nekuřáctví pro ţáky 2. stupně základních škol. Projekt je dlouhodobě ověřený studií a je podporován grantem MZ ČR 8 a uznaný MŠMT 9. Dále garantovaný Společností hygieny a komunitní medicíny České lékařské společnosti J. E. Purkyně, který je v současnosti vyuţíván přibliţně 1000 školami v České republice. (Výchova ke zdraví [online], 2009) Kouření a já je určen pro ţáky tříd základních škol. Program se zaměřuje na ţáky, kteří jsou z hlediska vzniku a rozvoje kuřáckého návyku v nejkritičtějším věku. (Výchova ke zdraví [online], 2009) Hlavní pozornost u dětí je zaměřena na formování postojŧ a osvojení si dovedností odmítat jakoukoliv drogu, dále se snaţí rozšířit znalosti o vlivu aktivního a pasivního kouření na zdraví. Děti se učí rozpoznávat rizikové situace, triky reklam a učí se aktivně a cílevědomě rozhodovat o svém ţivotním stylu. (Výchova ke zdraví [online], 2009) Metodika je zaloţena na tzv. peer programu, kdy se ţáci rozdělí do malých skupinek po cca 5 7 dětí, které jsou vedeny jimi vybraným spoluţákem s přirozenou autoritou. Úloha učitele spočívá hlavně v organizaci práce třídy, sumarizaci výsledkŧ skupin, usměrňování názorŧ a situací a doplňování údajŧ. (Výchova ke zdraví [online], 2009) 5 Policie ČR Policie České republiky 6 DDM zkratka pro Domov dětí a mládeţe 7 BESIP - je zkratka pro bezpečnost silničního provozu a od roku 2008 je BESIP součástí Ministerstva dopravy ČR 8 MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky 9 MŠMT ČR Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky 39

40 Program zahrnuje vţdy 6 lekcí, které jsou v daném ročníku prezentovány ve 14 ti denních aţ měsíčních intervalŧ. Jedna lekce zabere 45 minut a lekce na sebe tematicky navazují, a proto je nutné zachovat kontinuitu a začít vţdy blokem pro 6. třídu. Manuál programu je podrobně rozpracován a obsahuje náplň na kaţdou 45 minutovou lekci, podklady pro ţáky, fólie a dotazníky ke zhodnocení aktivity a také videokazetu. (Výchova ke zdraví [online], 2009) Metodické semináře, které jsou realizované, jsou určeny hlavně pro učitele občanské a rodinné výchovy. Účastníci obdrţí pracovní materiál pro kaţdý ročník a po absolvování proškolení v obou částech programu potvrzení o účasti na akci. (Výchova ke zdraví [online], 2009) 4.5 Normální je nekouřit Normální je nekouřit je program podpory zdraví, který vznikl ve spolupráci Pedagogické a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Ligy proti rakovině Praha. Je zaměřen na zdravý ţivotní styl a prevenci kouření pro mladší školní věk (7-11 let). Pedagogická fakulta ([online], 2010) První díl programu byl poprvé realizován v roce 2005 a postupně byly dokončovány díly pro celý I. stupeň základní školy. V roce 2008 byl ověřen program pro čtvrtou třídu a od roku 2010 je také pro pátou třídu. (Výchova ke zdraví [online], 2009) Program Normální je nekouřit volně navazuje na programy vyuţívané v mateřských školách (Já kouřit nebudu a vím proč, My nechceme kouřit ani pasivně) a lze navázat na II. stupni ZŠ programem Kouření a já, který byl vytvořen stejnými autory (Výchova ke zdraví [online], 2009). Výhodou programu je proto jeho ucelenost a moţnost výchovného pŧsobení od mateřských škol aţ po 9. ročník základních škol (Výchova ke zdraví [online], 2009). Obsah programu (Pedagogická fakulta [online] 2010) je zaměřen komplexně na ovlivňování postojŧ a chování dětí k zdravému zpŧsobu ţivota, zajištění dostatku aktivního pohybu, získávání základních znalostí o svém těle a jeho funkci, dodrţování hygienických návykŧ a zásad zdravé výţivy, informovanost o dŧsledcích kouření, atd. Součástí programu je část věnovaná dětem s pracovními listy pro kaţdou lekci, motivačními příběhy veverky Věrky a úkoly i domácími úkoly pro společnou činnost dětí s rodiči. Další část poskytuje podrobnou metodiku k jednotlivým lekcím, která je otevřená a dává moţnost tvŧrčího doplňování podle lokálních podmínek škol a invence učitelŧ, aby si adaptovali program přímo na svoji třídu. 40

41 4.6 Bezpečná cesta do školy Hlavním cílem projektu Bezpečná cesta do školy je naučit děti, aby se chovaly v dopravním prostředí bezpečně a tím se tak výrazně sníţil počet dopravních nehod s účastí dětí (viz graf 2). Výchova ke zdraví ([online], 2009) Graf 2 Účast dětí na nehodách v silničním provozu (Policie ČR [online], 2004) Je třeba v dětech systematicky rozvíjet dopravní smysl tak, ţe se naučí všímat si okolí, dopravního prostředí a orientovat se v něm, seznámit je s nejbezpečnější cestou do školy, naučit je poznávat charakteristiky řidičŧ rŧzných vozidel (pohledové stíny, mrtvá pole, mrtvé úhly atd.) Dále seznámit je s moţným nebezpečím a rizikovými oblastmi a učit je orientovat se ve svém okolí i neznámém prostředí. (Výchova ke zdraví [online], 2009) Děti by si měly vytvořit správné návyky při pohybu na pozemních komunikacích, naučit je pravidlo Zeleného kříţe neboli pravidlo pro bezpečné přecházení Zastav se! Přemýšlej! Dívej se! Poslouchej! (Výchova ke zdraví [online], 2009) Naučit ţáky zodpovědnosti, dívat se (pozorovat), poslouchat, předvídat, vyhodnocovat, reagovat a vhodně jednat, spolupracovat na společném projektu a tím rozvíjet schopnost komunikovat a rozvíjet u nich trpělivost a schopnost soustředit se. (Výchova ke zdraví [online], 2009) 4.6 Hejbej se, nedej se Z hlediska prevence civilizačních nemocí je odborníky doporučovaná minimální délka náročnější fyzické aktivity 60 minut denně, tj. 7 hodin týdně. Dle posledních výzkumŧ bylo zjištěno, ţe děti mladšího školního věku se nepohybují denně tolik, kolik by měly a jsou rizikovou skupinou pro vznik nadváhy, obezity či vadného drţení těla. Náročnější fyzické 41

42 aktivitě totiţ věnují v prŧměru pouze 6 hodin týdně. Naopak čas strávený u televize či počítače jim zabere 11 hodin za týden. Přitom pohybová aktivita je jedním ze základních faktorŧ ovlivňující tělesné a duševní zdraví člověka. (Fórum zdravé výţivy [online], 2007) Proto vznikl tento program, aby se zvýšila pohybová aktivita u dětí a sníţil se tak vývoj nadváhy a obezity v ČR (viz graf 3). Graf 3 Vývoj nadváhy a obezity v ČR (VZP ČR [online], 2010) S nástupem do školy se přirozená pohybová aktivita dětí sniţuje. Z dětského ţivota mizí přirozený pohyb a školní výuka spojená se sezením v lavici tomu nemalou měrou přispívá. Dvě hodiny tělesné výchovy nemohou situaci zachránit. Cílem projektu Hejbej se, nedej se je podpořit fyzickou aktivitu dětí ve školách pomocí zařazení pohybových aktivit a her do jednotlivých vyučovacích předmětŧ a také zvýšit chuť a zájem dětí hýbat se i v odpoledních hodinách poté, co jim výuka skončí. Pohybová aktivita děti motivuje a aktivizuje k činnosti a její zařazení není na úkor vyučovaného předmětu, ale je jeho součástí. (Fórum zdravé výţivy [online], 2007) Hra je pro děti jeden z nejpřirozenějších zpŧsobŧ učení. Díky hravé formě vyučování za pomocí pohybových her si děti učivo lépe pamatují, ale také si podvědomě tvoří vztah k pohybu a ke sportu a získávají o něj zájem. Zvýšená pohybová aktivita jim pomáhá lépe zvládat své tělo, ale také si rozvíjí jednotlivé pohybové schopnosti a dovednosti. Pohyb vede k prevenci a odstranění ortopedických vad u dětí a k vyrovnávání svalových dysbalancí. Díky pohybu si děti také zvyšují energetický výdej. (Fórum zdravé výţivy [online], 2007) 42

43 V projektu je vyuţit kinestetický zpŧsob vyučování, tedy učení v pohybu. Pedagogové se snaţí zařadit do kaţdého vyučovacího předmětu 10 minut pohybových her. Manuál pro učitele obsahuje základy anatomie, fyziologie lidského těla, informace o vývoji dětského organismu a jeho adaptaci na zátěţ, dále pak informace o dětské obezitě, pyramidě pohybu, zásobník pohybových her určených do jednotlivých předmětŧ a pracovní listy pro děti. Součástí zásobníku her a pohybových činností je jejich metodický popis - učitelé se přesně dovědí, jaké pomŧcky jsou potřeba, zpŧsob realizace hry, podrobný popis a aplikací do předmětŧ a na učivo. Děti si pak zapisují pohybovou aktivitu, kterou absolvovaly během dne (mají pracovní listy, hrací kartu a lepí si nálepky za kaţdou splněnou pohybovou aktivitu). Společným úkolem dětí a učitelŧ je tedy zařadit do celého dne 6O minut pohybové aktivity. Část tohoto úkolu si děti splní ve škole a část doma, či venku s kamarády a rodiči. (Výchova ke zdraví [online], 2009) Hejbej se, nedej se zpestřuje vyučování, přičemţ dŧraz je kladen na proţitek. Má pozitivní účinek na vývoj organismu. Díky správně zvolené aktivitě si děti vytváří kladný vztah k pohybu a učí se, ţe by měl být nedílnou součástí kaţdého dne. (Výchova ke zdraví [online], 2009) 4.7 Program Spirála - Ochrana reprodukčního zdraví a prevence rakoviny děloţního čípku Program Spirála, který se zaměřuje na ochranu reprodukčního zdraví a prevenci rakoviny děloţního čípku je celorepublikový, preventivně edukační projekt zaměřený na podporu zodpovědného přístupu k vlastnímu zdraví především u dospívající mládeţe (ţákŧ základních a středních škol) a zvyšování odborné kvalifikace pedagogŧ v dané oblasti. (Výchova ke zdraví [online], 2009) Projekt vychází svým obsahem a cíli ze strategie Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny v 21. století Zdraví 21 a z vládního dokumentu Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR, ale i ze zdravotního stavu populace ČR na začátku 21. století a Onkologického programu ČR, kde je jedním z úkolŧ i odborná podpora výuky prevence nádorŧ na školách. (Výchova ke zdraví [online], 2009) Vlastní obsah projektu respektuje cíle a obsah výchovy ke zdraví na školách, jejíţ součástí je sexuální výchova. Vychází z dočasně platných dokumentŧ MŠMT ČR, i z nově schválených kurikulárních dokumentŧ RVP ZV - vzdělávací oblast Člověk a zdraví - vzdělávací obor Výchova ke zdraví na II. stupni ZŠ. (Výchova ke zdraví [online], 2009) 43

44 Cílem projektu podle internetového serveru (Výchova ke zdraví [online], 2009) je: motivování mládeţe k přijetí zdravého ţivotního stylu, který bude základem jejich plnohodnotného ţivota v dospělosti, vést ţáky a studenty k asertivnímu a etickému chování v oblasti ochrany vlastního zdraví, zvýšit jejich informovanost a povědomí v oblasti ochrany reprodukčního zdraví a HIV / AIDS, představit moţnosti prevence a poskytnout edukační materiály, zvýšit odbornou kvalifikaci pedagogŧ v dané oblasti a připravit pro školy metodické materiály. Odborné edukační materiály pro tento projekt jsou například metodické příručky pro pedagogy, CD ROM (tam najdeme odborné texty, obrázky, animace, příběhy pacientŧ), edukační materiály pro ţáky a studenty (např. leták Je čas najít si svého gynekologa, leták Zeptej se ) a webové stránky Zdraví pro ţeny, kde najdeme informace o rakovině děloţního čípku, o jejích příčinách, léčbě i prevenci, příběhy pacientŧ, poradna lékaře. (Výchova ke zdraví [online], 2009) 4.8 Hrou proti AIDS Projekt Hrou proti AIDS byl vytvořen pro druhý stupeň základní školy a je to primárně preventivní aktivita. Jeho poskytovatelem a garantem je SZÚ (zapŧjčuje potřebné vybavení a zajišťuje úvodní proškolení moderátorŧ a organizátorŧ) a je součástí Národního programu boje proti AIDS. (Výchova ke zdraví [online], 2009) Předlohou programu byla česko-německá akce pořádaná v r Parkúr o AIDS, lásce a sexualitě. Formou vědomostního překonávání překáţek (pět stanovišť) jsou účastníci hry rozděleni do pěti skupin po lidech, přičemţ po 90 minutách docházejí k cíli. Cílem je absolvovat všech pět stanovišť, kde si účastníci doplňují znalosti na téma (AIDS HIV [online], 2007): cesta přenosu HIV - 15 obrázkŧ na hracím plánu, kde jsou znázorněny rŧzné rizikové situace z hlediska přenosu viru HIV. Účastníci posoudí riziko nákazy barevným označením - červená: vysoké riziko, ţlutá: minimální riziko, zelená: bez rizika, bílá: nevím. Moderátor poté vysvětlí okolnosti přenosu viru HIV a vyhodnotí spolu s účastníky správnost barevného označení, zábrana nechtěného těhotenství, pohlavně přenosných infekcí a HIV - probrání rŧzných metod zábrany početí a jejich pouţívání. Účastníci si vyzkouší svoje znalosti 44

45 a dŧkladně prodebatují přednosti a nevýhody jednotlivých antikoncepčních prostředkŧ, láska, sexualita a ochrana před HIV - kostka štěstí rozdělí účastníkŧm otázky a úkoly, ve kterých jde o jejich osobní postoje k ochraně před HIV a přístup k HIV v partnerském vztahu, sexualita ve výrazech (pantomima) - jde o vyjádření pocitŧ a situací, vztahujících se k lásce, partnerství a sexualitě pomocí řeči těla. Na dílcích skládačky budou dílčí scénky a pojmy, které účastníci musí předvést a nakonec sloţit skládačku dohromady, ţivot s HIV/AIDS - účastníci se na příkladu fiktivního člověka, kterého si sami pojmenují, seznámí s psychosociálními, právními a medicínskými aspekty infekce HIV a jejich konkrétními dopady na ţivot postiţených. Na kaţdém stanovišti jsou 2 moderátoři, kteří ohodnotí výkon skupiny podle znalostí, postojŧ a aktivity skupiny. Hra je pojata mírně soutěţivě a nejlepší účastníci hry jsou odměněni drobnými dárky. (AIDS HIV [online], 2007) Graf 4 Počet vyšetření a počet HIV v České republice z roku 2009 (SZÚ [online], 2010) Na grafu čtyři (str. 45) mŧţeme vidět počet vyšetření a počet lidí nakaţených virem HIV v České republice k Z grafu je zřejmé, ţe zájem o vyšetření byl a je poměrně velký, coţ je velmi pozitivní. Co je ovšem smutné, tak ţe počet nemocných lidí virem HIV 45

46 v České republice rok od roku stoupá. Proto by ve školách, ale i v rodinách měla být rozebírána problematika a prevence proti viru HIV co nejvíce. 4.9 Jak se (ne)stát závislákem Jak se (ne)stát závislákem je interaktivní zábavný program pro ţáky základních škol s tématikou primární prevence sociálně patologických jevŧ. Jde o soutěţní formu programu s moderátorem a probíhá ve dvou vyučovacích hodinách na několika stanovištích. Škola si vybírá čtyři aţ pět témat podle zájmu a potřeb z 10 tematických okruhŧ (Výchova ke zdraví [online], 2009): od experimentŧ k závislosti pouţívají se magnetické karty, rysy závislosti, kouření příběh, alkohol slepá mapa lidského těla, pouţití dioptrických brýlí, alkoholový test, jak bezpečně pít, odbourávání alkoholu, drogy, virtuální realita závislosti na informačních technologiích, poruchy přijmu potravy, jsem takový? zkoušej, ale nepokoušej hledání sebe samého, riskér nebo opatrník? asertivita jak se ubránit, rozhodování, reklama jak nenaletět mocný svět médií (deštník sebeúcty a ochranné faktory). Během celého programu se klade dŧraz na informace, rozvoj osobnosti a nácvik sociálních dovedností. Na realizaci projektu Jak se (ne)stát závislákem je potřeba tělocvična/ sál/ klubovna nebo dvě učebny (na jedno tematické stanoviště se předpokládá cca 15m 2 ) a ozvučení se zesilovačem. (Výchova ke zdraví [online], 2009) Projekt byl pilotně realizován v roce 2005 za finanční podpory MZČR a autorem je Zdravotní ústav se sídlem v Brně (Výchova ke zdraví [online], 2009). 46

47 5 Stav a vývoj programů podpory zdraví Programy podpory zdraví jsou v poslední době často vyuţívané na základních školách, jako jedna z moţných primárních prevencí. Rŧzné projekty na podporu zdraví jsou realizované podle RVP ZV a to ve dvou oblastech, kde je zařazen předmět Výchova ke zdraví Člověk a jeho svět (pro 1. stupeň) a Člověk a zdraví (pro 2. stupeň). (VUP [online], 2007) V současné době je vytvořeno nepřeberné mnoţství Programŧ podpory zdraví, které jsou vytvořeny rŧznými organizacemi, např. Krajskou hygienickou stanicí, Státním zdravotním ústavem, Policií České republiky, Městskou policií, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, Pedagogicko-psychologickou poradnou, rŧznými nadacemi jako jsou Sdruţení Podané ruce, dále Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti atd. Programy jsou tvořené také podle potřebných témat, jako je výţiva dětí, prevence kuřáctví, protidrogová a protialkoholová prevence, reprodukční zdraví, optimalizace pohybových aktivit nebo prevence nemocí a prevence úrazŧ, otrav a násilí. Jelikoţ existuje mnoho programŧ na podobná témata, školy si pečlivě vybírají, pro které téma se rozhodnou. Některé programy vyţadují na realizaci velké prostory, u jiných se musí koupit drahé didaktické materiály a někde je potřeba profesionální dohled, který se musí zajistit. V současnosti neexistuje ţádná ucelená publikace, která by obsahovala všechny programy podpory zdraví v ČR, mŧţeme tedy jenom odhadovat, kolik jich vlastně je. Navíc mnoho škol si tvoří projekty samy podle toho, co zrovna potřebují. Dokáţou si poradit i s finanční problematikou, kdy si umí sehnat peníze přes rŧzné české granty, nebo dokonce poţádat o dotaci Evropskou unii. V dnešní době na to existují i semináře, kam ředitel školy posílá své zaměstnance, aby si udělali kurz, kde se přesně naučí, jak takovou ţádost o dotaci napsat, kam zaslat apod. V současnosti mnoho škol nemá vytvořené své vlastní programy. Buď o této moţnosti neví, nebo nebyli vyškoleni či je to nezajímá a je pro ně pohodlnější, kdyţ si místo toho vyberou program, který nabízejí jiné organizace. Ovšem je jen otázka času, kdy si kaţdá škola bude vést své vlastní programy šité na míru. Do té doby budou muset organizace, které vymýšlejí programy podpory zdraví, obměňovat nabídku, vylepšovat své programy a vymýšlet nové na začínající problematická témata. 47

48 PRAKTICKÁ ČÁST 6 Výzkumné šetření Hlavním cílem výzkumu odvozeného od poznatkŧ shrnutých v teoretické části práce bylo, zda jsou učitelé na základních školách spokojeni se současnou nabídkou programŧ podpory zdraví pro první a druhý stupeň ZŠ a zda jsou o této problematice dostatečně informováni. Dílčím cílem šetření bylo zjistit, jestli učitel na základní škole, který má na starosti realizaci programŧ podpory zdraví, má specializační studium na školního metodika prevence. Dále jaká je informovanost ohledně nabídek programu podpory zdraví a jakým zpŧsobem jsou pedagogové informováni. Výzkum se dále zabýval otázkou, kdo programy uskutečňuje a jaké mají s nimi zkušenosti. V praktické části jsou představeny výsledky šetření a jejich grafické znázornění. 6.2 Dotazník Ve výzkumném šetření se vyzkoušel internetový dotazník, který v poslední době byl často pouţíván k výzkumným účelŧm. Jeho výhodou je, ţe se nemusí tisknout a tak šetří ţivotní prostředí. Dá se snadno a rychle vyplnit na internetu, ke kterému je v současnosti neomezený přístup. Dotazník je uloţen na konci bakalářské práce v seznamu příloh (Příloha č. 2). 6.3 Zpracování dotazníků Základních škol v Brně je 184 (87 ZŠ Brno město a 97 ZŠ Brno venkov), všem těmto školám byl zaslán , který obsahoval dopis ředitelŧm společně s odkazem na webové stránky, kde se nacházel dotazník. Vyplněných dotazníkŧ se vrátilo pouze 23 %. 6.4 Výsledky šetření Následující část práce se zabývá kaţdou otázkou zvlášť, kdy je nejprve stručně objasněné, na co je otázka zaměřená. Dále u většiny otázek následuje graf závislý na odpovědích respondentŧ a nakonec rozbor a zhodnocení výsledkŧ výzkumného šetření. 48

49 1. Otázka: Název školy V první otázce respondenti vypisovali název školy, kde pracují. 2. Otázka: Typ školy Otázka zjišťovala, zda respondent pochází z městského nebo venkovského typu školy. Graf 1 Typ školy 58% 42% venkovský městský Z grafu číslo jedna lze zjistit, ţe poměr zastoupení městského a venkovského typu škol byl poměrně vyrovnaný. Městský typ školy uvedlo 58 % respondentŧ a 42 % dotázaných uvedlo, ţe jsou typ venkovský. Co se týče informovanosti mezi typy škol, tak ţádný markantní rozdíl nebyl zaznamenán. Oba typy škol vyuţívaly podobné programy podpory zdraví. 49

50 3. Otázka: Věk respondentů Tato otázka se zaměřovala na věkové rozhraní pedagogŧ, kteří na základních školách realizují programy podpory zdraví. Graf 2 Věk respondentů 2% 54% 44% let let let Na základě odpovědí respondentŧ mŧţeme konstatovat, ţe učitelé, kteří realizují programy podpory zdraví na základních školách, jsou nejčastěji ve věkové skupině od let, a to v zastoupení 54 %, dále je 44 % učitelŧ ve věku od let a 2 % realizují programy podpory zdraví učitelé ve věkové skupině od let. 50

51 4. Otázka: Vystudovaná aprobace respondentů Cílem čtvrté otázky bylo zjistit, jaké aprobace se často kombinují se školním metodikem prevence, který realizuje programy podpory zdraví na základní škole. Graf 3 Vystudovaná aprobace respondentů přírodopis 1. stupeň ZŠ speciální pedagogika tělesná výchova cizí jazyk zeměpis dějepis 2 0 Dle grafu číslo tři lze zjistit, ţe nejčastější kombinace se školním metodikem prevence je přírodopis, který má zastoupení v 35 % (uvedlo 15 dotazovaných), další nejčastější odpověď byla 1. stupeň ZŠ s 26 % (11 dotazovaných), speciální pedagogiku uvedlo 16 % (sedm dotazovaných), tělesnou výchovu 14 % (šest dotazovaných), cizí jazyk 5 % (dva dotazovaní) a zeměpis a dějepis 2 %, čili vţdy jeden učitel z dotazovaných. Z odpovědí respondentŧ je patrné, ţe školní metodici prevence mají široké spektrum aprobací. 51

52 5. Otázka: Vystudovali respondenti specializační studium na školního metodika prevence (dále jen ŠMP) Tato otázka byla zaměřena přímo na specializační studium na ŠMP, jelikoţ v drtivé většině tito pedagogové řeší veškeré otázky problematiky podpory zdraví. Školní metodik prevence má na starosti (Pedagogicko psychologická poradna [online], 2009) koordinaci tvorby a kontrolu realizace preventivního programu školy. Dále koordinaci a participaci na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneuţívání, zneuţívání sektami, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevŧ sebepoškozování a dalších sociálně patologických jevŧ. Má na starosti metodické vedení činností pracovníkŧ školy v oblasti prevence sociálně patologických jevŧ, spolupráce s orgány státní správy a samosprávy, shromáţdění zpráv a informací o ţácích se známkou sociálně patologických jevŧ, vedení písemných záznamŧ a činnosti školního metodika prevence a mnoho dalšího. Graf 4 Vystudovali dotazovaní specializační studium na ŠMP 28% 19% 53% ano ne studuji Z výsledkŧ je patrné ţe 53 % respondentŧ nemá specializační studium na školního metodika prevence, 28 % dotazovaných má vystudovaného ŠMP a zbylých 19 % v současnosti studuje specializační studium na ŠMP. U dotazovaných, kteří odpověděli, ţe nemají ŠMP bylo často uváděno, ţe specializační studium studovali, ale nakonec studium přerušili a nedodělali ho. 52

53 5.1 Otázka: Pokud jste absolvovali specializační studium na ŠMP, napište, kdy a kde studium probíhalo. Tato podotázka byla dŧleţitá ke zjištění, kde mají učitelé moţnost vystudovat specializační studium pro ŠMP. U respondentŧ se vyskytly tři odpovědi Pedagogická fakulta MU, PPP Sládkova a Sdruţení podané ruce. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně nabízí specializační studium pod názvem Pregraduální příprava školních metodiků prevence sociálně patologických jevů. Obsahuje 250 hodin, účastnický poplatek je ve výši ,- Kč, akreditace udělena do (MŠMT [online], 2008) Pedagogicko psychologická poradna Sládková nabízí vzdělávání s názvem Studium na školního metodika prevence. Studijní program je zaměřen na získání vědomostí a dovedností, které se projeví ve schopnostech aplikace pedagogiky a psychologie, adiktologie a výstupŧ z nejnovějších výzkumŧ v oblasti prevence rizikového chování. Studium je koncipováno v rozsahu 256 hodin (pět semestrŧ), cena za jeden semestr je 6 700,- Kč. (Poradenské centrum [online], 2008) Sdruţení podané ruce nabízí Studium prevence sociálně patologických jevů. Doba trvání je určena na 250 hodin, účastnický poplatek je ,- Kč, s akreditací do Graf 5 Kde ŠMP studovali/studují specializační studium 5% 35% Pedagogická fakulta MU PPP Sládková 60% Sdruţení Podané ruce 53

54 Z grafu číslo pět mŧţeme zjistit, ţe 60 % respondentŧ uvedlo, ţe studovalo/studují specializační studium v Pedagogicko psychologické poradně Sládkova. Na Pedagogické fakultě vystudovalo nebo studuje 35 % respondentŧ a 5 % dotazovaných uvedlo, ţe vystudovalo studium pro ŠMP ve Sdruţení Podané ruce. Datum ukončení studia, které uváděli dotazovaní, není dřívější neţ z roku Otázka: Jakým způsobem jste informováni o nabídce programů podpory zdraví? Cílem této otázky bylo zjistit, jak se jednotlivé školy dovídají o programech podpory zdraví ať uţ nově vzniklých nebo starších, které byly pozměněné nebo jsou oblíbené na jiných školách. Graf 6 Jakým způsobem jsou respondenti informováni o nabídce programů podpory studia internet kraj letáky porady Z grafu číslo šest lze zjistit, ţe školy dostávají informace o programech podpory zdraví nejvíce prostřednictvím u, coţ činí 93 % případŧ, dále pomocí krajŧ v 81 %, formou letákŧ v 65 %, přes internet 35 % a přes porady škol 19 %. Mnoho respondentŧ uvedlo, ţe si hledají informace o programech podpory zdraví sami. Mŧţeme to přisuzovat buď malé nabídce programŧ, nebo speciálním nárokŧm učitelŧ na projekty. 54

55 7. Otázka: Základní školy vyuţívají programy podpory zdraví Tato otázka byla zaměřena na získání informace, kolik škol vyuţívá programy podpory zdraví. Graf 7 Máte na Vaší ZŠ programy podpory zdraví? 0% 100% ano ne Všichni respondenti, kteří se zúčastnili výzkumného šetření, odpověděli, ţe na svých základních školách realizují programy podpory zdraví. 55

56 8. Otázka: Jaké programy podpory zdraví na ZŠ se realizují Cílem osmé otázky bylo zjistit, jaké konkrétní programy podpory zdraví na základních školách pedagogové realizují. Bylo pozitivní, ţe mnoho škol vyuţívá tzv. projektové dny, coţ znamená, ţe daný projekt trvá jeden den. Graf 8 Jaké programy zdraví na ZŠ realizují Zdravé zuby Ovoce do škol Nehoda není náhoda První pomoc Típni to! Den pro zdraví Neţ uţiješ alkoholu, uţij svŧj mozek Empík cyklista Hejbej se, nedej se Normální je nekouřit Mnoho škol vyuţívá program Zdravé zuby (42 %), Ovoce do škol (44 %), Nehoda není náhoda (23 %), Neţ uţiješ alkoholu, uţij svůj mozek (26 %), Empík cyklista (12 %), ale také Hrou proti AIDS (23 %), Hejbej se, nedej se (19 %), Kouření a já (33 %), Jak se (ne)stát závislákem (21 %), Normální je nekouřit (35 %) a mnoho dalších. Z projektových dnŧ například Típni to! (5 %), Den pro zdraví (7 %) nebo První pomoci (7 %). Bylo pozitivním zjištěním, ţe některé školy vtahují do tohoto dění i své ţáky třeba tím, ţe v rámci hodiny Výchovy ke zdraví mají děti sedmých tříd za úkol nachystat pořad pro prvňáky o prevenci nemocí a úrazŧ. Dále školy vyuţívají preventivní programy od Městské policie, besedy z centra Podané ruce atd. 56

57 9. Otázka: Kdo programy podpory zdraví na ZŠ uskutečňuje Při této otázce byla v dotazníku moţnost vícero odpovědí, ze kterých si dotazovaní mohli vybírat. Uvedeny byly odpovědi: Krajská hygienická stanice, Sdruţení Podané ruce, Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti, Policie ČR, Městská policie, Pedagogickopsychologická poradna, MŠMT, Ministerstvo zdravotnictví a další. Graf 9 Kdo programy podpory zdraví na Vaší ZŠ uskutečňuje? Krajská hygienická stanice Sdruţení a nadace Podané ruce Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti Policie ČR Městská policie Pedagogickopsychologická poradna MŠMT Ministerstvo zdravotnictví další nikdo Z grafu devět je patrné, ţe Městská policie uskutečňuje nejvíce programŧ na základních školách a to v 84 % případŧ. Další je Pedagogicko psychologická poradna, která se účastní na projektech v v 79 % případŧ, Policie ČR v 60 % případŧ, dalších méně jak 40 % případŧ bylo rozděleno na: Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti 30 %, Sdruţení a nadace Podané ruce v 26 % případŧ, Krajská hygienická stanice s Ministerstvem zdravotnictví v 12 % případŧ, MŠMT v 9 % případŧ a 7 % škol uvedlo, ţe u nich nikdo neuskutečňuje programy podpory zdraví. 57

58 Celkem 17 respondentŧ uvedlo do sekce další, následující odpovědi: Pedagogická fakulta MU (12 %), SANANIM 10 (41 %) nebo Státní zdravotní ústav (47 %). Podle výsledkŧ nejvíce základní školy spolupracují s Městskou policií, dále s Pedagogicko - psychologickou poradnou, ale také s Policií ČR. 10. Otázka: Spokojenost s nabídkou programů podpory zdraví Toto byla hlavní otázka celého dotazníku zjistit, zda jsou školní metodici prevence spokojeni se současnou nabídkou programŧ podpory zdraví. Graf 10 Jste spokojeni s nabídkou programů podpory zdraví? 9% ano ne 91% Z výsledkŧ je patrné, ţe 91 % respondentŧ je spokojeno s nabídkou programŧ a jenom 9 % bylo nespokojeno (4 respondenti). Bohuţel dŧvody ohledně nespokojenosti nebyly napsané. 10 SANANIM - nestátní nezisková organizace, která od svého zaloţení v r pŧsobí v oblasti drogových závislostí. Lidem ohroţeným drogami a jejich blízkým poskytuje pomoc v síti programŧ a sluţeb, které tvoří komplexní systém prevence, péče, léčby a resocializace. Aktivně se účastní na vytváření protidrogové politiky na všech úrovních státní správy s dŧrazem na ochranu veřejného zdraví, prosazuje realistický a poučený postup, pokud jde o priority a vytýčené cíle, a zasazuje se o hodnocení efektivity poskytovaných sluţeb, změnu systému jejich financování a jejich dlouhodobé plánování. (SANANIM [online] 2007) 58

59 11. Otázka: Jaké programy by respondenti uvítali (zaměření, téma, oblast, ) Tato otázka se zabývala výzkumem, jaké programy podpory zdraví metodikŧm prevence na školách chybí, v čem jsou nedostatky a na čem by se mělo více zapracovat. Graf 11 Na jaké téma by respondenti uvítali programy prevence úrazŧ, otrav a násilí 5% optimalizace pohybové aktivity 28% netolizmus 60% agresivita, šikana 56% výţiva 51% zneuţití návykových látek 40% kyberšikana 81% Často pedagogové zmiňovali, ţe by potřebovali na jejich školách program zaměřený proti kyberšikaně (aţ 81 % respondentŧ), která je novým fenomén a měla by se začít řešit co nejdříve. Dále by uvítali program k výţivě (51 %), který by vtáhl do svého dění i větší spektrum lidí - hlavně rodiče. Mnoho respondentŧ se shodlo, ţe by potřebovali program na agresivitu a její následky šikanu (aţ 56 %). Dále nebezpečí zneuţívání návykových látek (40 %), ale také by hodně učitelŧ uvítalo zpracování programu proti nebezpečí vlivu nadměrného sledování TV a internetu (60 %) a nejlépe uţ pro malé děti. Toto je fenomén často opomíjený, který se rychle rozrŧstá a odborníci mu dali název netolizmus. Znamená to závislost na virtuálních drogách (návykové sledování televize, závislost na počítači, apod.). V některých případech učitelé upozorňovali na lenost a zpohodlnělost ţákŧ, co se týče pohybu (28 %). Byly ale i takové odpovědi, kdy pedagog napsal, ţe potřebné si vyhledá a dokáţe si poradit sám čili je nejspíše s nabídkou programŧ podpory zdraví spokojený (2 dotazovaní, čili 5 %). 59

60 12. Otázka: S jakými programy máte špatné zkušenosti? Stručně odůvodněte. Otázka číslo 12 se zaměřovala na nespokojenost respondentŧ s některými programy podpory zdraví na základní škole. Graf 12 Špatné zkušenosti respondentů s programy podpory zdraví 5% 95% nemám mám V této otázce bylo v 95 % případŧ odpovězeno, ţe učitel nemá ţádné špatné zkušenosti s programy podpory zdraví. Jen 5 % pedagogŧ uvedlo, ţe mají špatnou zkušenost s jednorázovými přednáškovými akcemi pro více škol, ty podle nich nejsou dostatečně efektivní. 60

61 13. Otázka: S kým na škole spolupracujete při vytváření programů podpory zdraví? U této otázky bylo na výběr z více moţností, které si dotazující vybírali. Například třídní učitel, vedení školy, výchovný poradce, vedoucí stravování, rodiče a jiné. Graf 13 S kým na škole spolupracuje ŠMP při vytváření programů podpory zdraví třídní učitel vedení školy výchovný poradce vedoucí stravování rodiče jiné 5 0 Z výsledkŧ je patrné, ţe nejvíce ŠMP spolupracují při vytváření programŧ podpory zdraví s vedením školy v 88 % případŧ, dále spolupracují s třídním učitelem v 79 % případŧ, s výchovným poradcem v 65 % případŧ, s rodiči ve 42 %, s vedoucím stravování v 35 % a v 23 % zvolili odpověď jiné, kdy nejčastěji uváděli školního psychologa. Velmi pozitivní zjištění bylo, ţe 18 škol (42 %) spolupracuje s rodiči, coţ je vynikající zpráva, protoţe dobrá kooperace mezi školou a rodiči je velmi dŧleţitá. 61

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

Rozvoj čtenářské a informační gramotnosti

Rozvoj čtenářské a informační gramotnosti Rozvoj čtenářské a informační gramotnosti Název: Žijeme zdravě Pracovní list číslo: 23 Vypracovala: Mgr. Andrea Havlová Datum vytvoření : 2.6.2012 Určeno pro: 2. ročník Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

Správná životospráva školáka

Správná životospráva školáka Správná životospráva školáka Co je správná životospráva Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 8. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Biologie živočichů porovná základní vnější a vnitřní stavbu těla vybraných živočichů; určí vybrané zástupce

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení

Více

Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010

Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010 Základní škola Roštín PSČ 768 03, Roštín 148,tel. 573 368 075 Obsah Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010 1 Drogová prevence 2 Předpoklady pro splnění "Minimálního preventivního programu"

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení jsou přizpůsobeny věkovým skupinám dětí. Zaměřuje

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

ČLOVĚK A ZDRAVÍ. Charakteristika vzdělávací oblasti VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika oboru. Člověk a zdraví

ČLOVĚK A ZDRAVÍ. Charakteristika vzdělávací oblasti VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika oboru. Člověk a zdraví ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotně

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Název: Zdravý životní styl 1

Název: Zdravý životní styl 1 Název: Zdravý životní styl 1 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Dodatek preventivního programu pro školní rok 2012/2013

Dodatek preventivního programu pro školní rok 2012/2013 Základní škola praktická Králíky Nábřežní 130, Králíky 561 69 www.zspkraliky.cz IČO 61235105 zspkraliky@zspkraliky.cz tel., fax: 465 631 186 Dodatek preventivního programu pro školní rok 2012/2013 Vyučující

Více

Projekt ZDRAVÁ ABECEDA v MŠ Vlkava

Projekt ZDRAVÁ ABECEDA v MŠ Vlkava Projekt ZDRAVÁ ABECEDA v MŠ Vlkava Ve školním roce 2014/25 se Mateřská škola Vlkava připojila jako partnerská školka do programu ZDRAVÁ ABECEDA (více na www.zdravaabeceda.cz). Jde o projekt zaměřený na

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodověda Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy I. stupeň KAPITOLA 7. - PŘÍRODOVĚDA Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Člověk a jeho svět - Přírodověda 1. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU PŘÍRODOVĚDA

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

- riziková místa a situace. - armáda ČR

- riziková místa a situace. - armáda ČR 17 Učební osnovy ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se doplňují: Místo, kde žijeme Ročník: 1. ročník riziková místa a situace Ročník: 4. ročník armáda ČR 18 Lidé kolem nás Ročník: 3. ročník projevuje

Více

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H. Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století Hrstková H. Česká republika přední místo na světě ve výskytu kardiovaskulárních chorob Nejčastější příčina úmrtí Budoucí vývoj zdraví - ovlivňován

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

ZDRAVOTNÍ BENEFITY POHYBU

ZDRAVOTNÍ BENEFITY POHYBU ZDRAVOTNÍ BENEFITY POHYBU Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Zdravotní benefity pohybu Autor Mgr. Alena Němečková

Více

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí

Více

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281/2013 - Kře

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281/2013 - Kře ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281/2013 - Kře Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis

Více

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Název školy Střední odborná škola Luhačovice Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace CZ.107/1.5.00/34.0370

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Poznámky vysvětlí na příkladech souvislosti mezi

Více

Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace ul. Školní, č.p. 2520, 470 05 Česká Lípa

Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace ul. Školní, č.p. 2520, 470 05 Česká Lípa UČEBNÍ PLÁN Učební plán pro 1. stupeň Vzdělávací oblast Vyučovací předmět 1. 2. 3. 4. 5. ŠVP RVP Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Český jazyk

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Civilizační choroby (nemoci srdce) Anotace Pracovní list stručně shrnuje problematiku civilizačních chorob,

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky respektuje přijatá pravidla soužití mezi spolužáky a vrstevníky

Více

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova Obor vzdělání: 24-41-M/01 Strojírenství 26-41-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních hodin za studium:

Více

Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace

Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace Jana A. Komenského 540 357 51 Kynšperk nad Ohří tel.: 352 683 135 e-mail: sekretariat@zs-kynsperk.cz www: kynsperk.cz/mestskeorganizace

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název: VY_32_INOVACE_20/09_Zdravý životní styl Téma: Vitamíny a minerální látky Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova Příloha ŠVP č.2 Ve školním roce 2014-2015, 2015-2016, 2016-2017 se uvedené předměty rozšiřují o tyto očekáváné výstupy a učivo. Jedná se o očekávané výstupy, které byly dříve v předmětu Výchova ke zdraví,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2012 2013. MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2012 2013. MUDr. Milada Bezděková, Ph.D. MUDr. Milada Bezděková, Ph.D. 1. Prevence zubního kazu u dětí mladšího školního věku. 2. Problematika péče u pacientů s bolestmi zad. 3. Hematoonkologičtí jedinci a život s nimi. 4. Celiakie u dětí. 5.

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Nabídka programů pro školy

Nabídka programů pro školy Nabídka programů pro školy Interaktivní hry NEKOUŘÍM práce ve skupinách pod vedením lektorů na 3 stanovištích, názorné ukázky, testy, nácvik komunikačních dovedností Inovovaný výukový program zaměřený

Více

Učební plán předmětu

Učební plán předmětu Výchova ke zdraví (Člověk a zdraví) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny 7. ročník - dotace: 1, povinný Cesta ke zdraví Cesta ke zdraví - zdravý způsob života

Více

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, které vyučující používá pro:

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, které vyučující používá pro: VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A ZDRAVÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR VÝCHOVA KE ZDRAVÍ VYUČOVACÍ PŘEDMĚT VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Výchova ke zdraví svým obsahem navazuje na výstupy vzdělávací

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

Návrhy témat diplomových a bakalářských prací pro akademický rok 2014/2015

Návrhy témat diplomových a bakalářských prací pro akademický rok 2014/2015 Mgr. Michaela HŘIVNOVÁ, Ph.D. Vzdělávací obor Výchova ke zdraví na 2. st. základních škol - pohled žáků i pedagogů. PRO VÍCE STUDENTŮ Výzkum osvojeného kurikula žáky ve výchově ke zdraví na konci 9. ročníku

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Člověk a zdraví. Výchova ke zdraví. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a zdraví. Výchova ke zdraví. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a Výchova ke 6., 7. a 9. ročník 1 hodina týdně třídy poznávat jako nejdůležitější životní hodnotu pochopit

Více

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Výchova ke zdraví Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Výchova ke zdraví Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249 školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 PLACE HERE ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 Název školy Adresa Název ŠVP Plešivec 249, 381 01 Český Krumlov ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec

Více

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Výchova ke zdraví Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Výchova ke zdraví Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249 školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 PLACE HERE ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 1 Název školy Adresa Název ŠVP Plešivec 249, 381 01 Český Krumlov ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Soudobý svět, ČR a její postavení ve světě Cílová skupina 3. a 4. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace

Více

5.9.3. Vzdělávací obsah předmětu Výchova ke zdraví

5.9.3. Vzdělávací obsah předmětu Výchova ke zdraví 5.9.3. Vzdělávací obsah předmětu Výchova ke zdraví Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Zpracoval: Vyučuje: Strana: Člověk a zdraví Zdeňka Říhovská 1./3 VkeZ 6. roč. VZTAHY MEZI LIDMI

Více

IMPLEMENTACE PREVENTIVNÍHO PROGRAMU NORMÁLNÍ JE NEKOUŘIT DO KURIKULA ŠKOLY

IMPLEMENTACE PREVENTIVNÍHO PROGRAMU NORMÁLNÍ JE NEKOUŘIT DO KURIKULA ŠKOLY IMPLEMENTACE PREVENTIVNÍHO PROGRAMU NORMÁLNÍ JE NEKOUŘIT DO KURIKULA ŠKOLY Iva Ţaloudíková, Drahoslava Hrubá PPRCH, Praha 8.-9.11.2010 OVĚŘOVÁNÍ EFEKTIVITY A) Pilotní studie 10 škol ( 731 dětí), Brno 2005-2009

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Tabulka 1: První pomoc ve vzdělávacím obsahu RVP ZV pro 2. stupeň

Tabulka 1: První pomoc ve vzdělávacím obsahu RVP ZV pro 2. stupeň Tabulka 1: První pomoc ve vzdělávacím obsahu RVP ZV pro 2. stupeň Vzdělávací oblast ČLOVĚK A SPOLEČNOST uplatňování aktivního přístupu k ochraně zdraví, života, majetku při běžných, rizikových i mimořádných

Více

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci

Více

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální

Více

AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ

AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ AUTODESTRUKTIVNÍ ZÁVISLOSTI A ZDRAVÍ Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Autodestruktivní závislosti a zdraví

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 2013/2014 Zpracovala:Mgr. Irena Novotná OBSAH 1. Úvod 2. Cíl minimálního preventivního

Více

HYGIENY DĚTÍ A MLADISTVÝCH

HYGIENY DĚTÍ A MLADISTVÝCH PRIMÁRNÍ PREVENCE A PODPORA ZDRAVÍ MUDr. Miloslav Kodl SZÚ, Praha, 5.11.2010 Organizační struktura odboru ODBOR PODPORY ZDRAVÍ A HYGIENY DĚTÍ A MLADISTVÝCH Oddělení podpory zdraví Oddělení hygieny dětí

Více

Savci. ZÁŘÍ 8h. přírodniny a jejich pozorování bezpečnost práce v laboratoři a při pozorování v terénu. Savci. ŘÍJEN 7h

Savci. ZÁŘÍ 8h. přírodniny a jejich pozorování bezpečnost práce v laboratoři a při pozorování v terénu. Savci. ŘÍJEN 7h ZÁŘÍ ŘÍJEN 7h LISTOPAD Obecná biologie a genetika 3 rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů Biologie člověka 21 orientuje se v základních vývojových

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast Výchova ke zdraví umožňuje prohloubit vztah studentů ke zdravému způsobu života, posílit rozumové i citové vazby k problematice

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více