Podpora zdraví a zdravého životního stylu u dětí předškolního věku. Veronika Juřenová

Transkript

1 Podpora zdraví a zdravého životního stylu u dětí předškolního věku Veronika Juřenová Bakalářská práce 2012

2

3

4

5

6 ABSTRAKT Tato práce je zaměřena na okolnosti, které se týkají podporou zdraví a zdravého životního stylu u dětí předškolního věku. Vymezuji a definuji pojmy, které se tohoto tématu týkají. Důležitou částí je kapitola týkající se programu podpory zdraví v mateřské škole. Právě ta je totiž důležitým aspektem v praktické části mé práce. V praktické části jsem výzkumnými metodami pozorování, rozhovorem a dotazníkem zjišťovala, jak funguje program podpory zdraví v praxi. Jak učitelky naplňují všechny principy a zásady. Tento fakt jsem zjišťovala metodou pozorování a rozhovoru. Další cílem mé práce je zjistit, jestli rodiče, jejichž dítě navštěvuje mateřskou školu podporující zdraví, podporují zdraví u dětí i doma. Výzkum jsem realizovala metodou dotazníku. Klíčová slova: zdraví, zdravý životní styl, předškolák, program podpory zdraví ABSTRACT This bachelors thesis is focused on circumstances which relate to health promotion and healthy lifestyles for children of preschool age. I explain and define terms that relate to this topic. The important part is the chapter about health promotion program in the kindergarten. Just because this is an important aspect in the practical part of my work. In the practical part of my research with research methods of observation, interview and questionnaire, I examined how the program works in health promotion practice. How teachers fulfill all the policies. In this case, I used a method called the observation and interview. Another goal of my bachelor thesis is to determine if parents promote health in children at home as well as in the kindergarten. Research was done by quetionnaire. Keywords: Health, Healthy Lifestyle, Preschooler, Health Promotion Program

7 Udržovat zdraví, předcházet nemocem a snižovat rizika onemocnění je levnější než nemocné lidi léčit, nebo je i ztrácet předčasným úmrtím. (Havlínová) Díky nemoci známe hodnotu zdraví, díky zlu hodnotu dobra, díky hladu sytost, díky únavě odpočinek. (Hérakleitos)

8 Děkuji Mgr. Elišce Zajitzové, Ph.D., za rady a projevenou ochotu vést mou závěrečnou práci.

9 Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

10 OBSAH ÚVOD I TEORETICKÁ ČÁST DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ ZDRAVÍ ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL DÍTĚ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PROGRAM ZDRAVÁ MATEŘSKÁ ŠKOLA ZDRAVÍ A ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL U PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE ZDRAVÁ STRAVA A STRAVOVACÍ NÁVYKY POHYBOVÁ AKTIVITA FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA UTVÁŘENÍ ŽIVOTNÍHO STYLU Rodina Mateřská škola Média DŮSLEDKY NESPRÁVNÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU PROGRAM ZDRAVÁ MATEŘSKÁ ŠKOLA CHARAKTERISTIKA PROGRAMU Neformální a skryté kurikulum PRINCIPY PROGRAMU ZÁSADY PROGRAMU STRUKTURA RÁMCOVÉHO KURIKULA PODPORY ZDRAVÍ II PRAKTICKÁ ČÁST PROGRAM ZDRAVÁ MATEŘSKÁ ŠKOLA V PRAXI CHARAKTERISTIKA VÝZKUMU A VÝSLEDKY CÍL PRÁCE DÍLČÍ CÍLE VÝZKUMNÝ VZOREK VÝZKUMNÉ OTÁZKY VÝZKUMNÉ METODY SBĚRU DAT Pozorování Rozhovor Dotazníkové šetření VYHODNOCOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Výsledky pozorování Výsledky rozhovoru Výsledky dotazníkového šetření SHRNUTÍ APLIKAČNÍ ROZMĚR ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 56

11 SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 59

12 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 12 ÚVOD V dnešní uspěchané moderní době, většina dospělých věnuje svůj volný čas práci, a nebo jej naopak tráví v nákupních střediscích či u televize nebo počítače. Tyto,,zlozvyky jsou mnohdy přenášeny na nejmladší členy rodiny, tedy děti, a to už od útlého věku. Rodiny s dětmi tráví víkendy nakupováním, vysedáváním v populárním americkém rychlém občerstvení, místo aby s dětmi vyrazili na výlet, do přírody a podobně. Dříve děti přišly ze školy, hodily aktovkou do kouta a utíkaly ven, kde strávily klidně celé odpoledne s kamarády v zápalu hry. Nyní je skutečnost bohužel trochu jiná. Děti se sice venku objevují, avšak ne v takovém počtu jako dříve. Posedávají na lavičkách a na mobilních telefonech si ukazují nejnovější hry. Ve své bakalářské práci se zaměřuji na podporu zdraví a zdravého životního stylu dětí, specificky u předškoláků. Proto také píši o programu podpory zdraví v mateřské škole, jelikož si myslím, že tento program,,usnadní rodičům utváření základů zdravého životního stylu, v době kdy pobývá dítě v mateřské škole. Jedná se o inovativní program, který má své určité specifika oproti klasické mateřské škole, pracující podle rámového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Jednak se věnuje podpoře zdraví, ať už častým pohybem, zdravou stravou a dalšími specifiky. Dalo by se říct, že tento program je poněkud,,mladý. Proto by se měl více propagovat a dostat do podvědomí rodičů. S programem podpory zdraví jsem se setkala až při studiu na vysoké škole a ze všech alternativních a inovativních programů se mi líbí nejvíce. Proto jsem si jej také zvolila. Dalším faktem byl můj zájem o zdravý životní styl a také proto, že sama vím, jaké to je být obézní dítě. V praktické části se zabývám právě inovativním programem podpory zdraví. Vybrala jsem si mateřskou školu, která podle tohoto programu pracuje. Zjišťovala jsem, jak funguje program v praxi, zda naplňuje všechny své zásady. Poté jsem se také zaměřila na rodiče, jež si právě tuto mateřskou školu vybrali pro své dítě. Zajímala jsem se o to, jestli i doma pokračují v podporování zdravého životního stylu u svých dětí.

13 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 13 I. TEORETICKÁ ČÁST

14 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 14 1 DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ V první kapitole se zabývám teoretickými hledisky podpory zdraví a zdravého životního stylu u dětí předškolního věku. Definuji klíčové slova týkající se dítěte předškolního věku, zdraví a zdravého životního stylu a další pojmy související s tématem mé bakalářské práce a objevují se v textu. 1.1 Zdraví Pojem zdraví má mnoho definic. V dnešním 21. století se setkáváme s pestrým pojetím zdraví.,,široká definice zdraví by měla obsahovat vrozenou i získanou podmíněnost zdraví, vycházet z fyzického zdravotního stavu, vzít v úvahu subjektivní pocity štěstí a blaha jedince, tzv. well-being, zhodnotit chování jedince ve vztahu ke zdraví a nemoci a zohlednit krátkodobé i dlouhodobé změny v čase, které se uplatňují ve všech historických souvislostech. (Čeledová a Čevela, 2010, str. 15) Volně definovat můžeme zdraví negativně jako nepřítomnost nemoci či nějaké poruchy, nebo pozitivně, a to jako pocit pohody (nejen tělesné ale i duševní). Zdraví je výsledkem aktivního přístupu každého jedince k sobě samému. (Večeřová-Procházková in Petrásek, 2004) Přímo v kurikulu podpory zdraví (podle, kterého funguje program zdravá mateřská škola) je zdraví definováno jako výsledek vzájemného vztahu tělesného zdraví, duševního, sociálního a duchovního. Jednotlivec může aktivně podporovat své zdraví svým chováním, postoji, myšlením a zdravým způsobem života. (Havlínová, 2006) Z mého pohledu je dobře výstižná definice dle světové zdravotnické organizace WHO, která zdraví popisuje jako stav naprostého fyzického, psychického a sociálního blaha, přičemž je tento stav proměnlivý v čase. (Hartl a Hartlová, 2000) Nepochybně významnou roli s dopadem na zdraví hraje životní styl každého člověka. Mezi základní prvky patří výživa, fyzická aktivita, práce, sexuální aktivita, duševní pohoda, sociální vztahy, odolnost stresu nebo různé závislosti. (Čeledová a Čevela, 2010)

15 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Zdravý životní styl Pod tímto obsáhlým pojmem najdeme ještě obsáhlejší definici. Životní styl obsahuje vlastně všechno to, jak se chováme, jednáme, oblékáme, bydlíme, pracujeme a jak trávíme svůj volný čas. Zdravý životní styl se vyznačuje se tím, že v něm nejsou žádné škodlivé vlivy jakou kouření, alkohol, drogy, nedostatek pohybu a špatné mezilidské vztahy. (Čeledová a Čevela, 2010) Další z definic zdravého životního stylu v sobě zahrnuje zdravé myšlení, zdravé emoce, sebepojetí, zdravé vztahy, chování a nemoci. (Večeřová-Procházková in Petrásek, 2004) Po prostudování několika definic jsem přišla k závěru, že přesně definovat zdravý životní styl není jednoduché, nebo to vůbec nelze. Jistě, máme nastavené určité hodnoty, které dnešní společnost prosazuje, ale jelikož každý člověk je originál, z hodnot společnosti si vytváří své a to buď úplně stejné, nebo odlišné, nebo si své hodnoty přizpůsobuje. Proto nemůže být zdravý životní styl jednoznačně definován. Sama osobně se ztotožňuji s obsáhlejší definicí Čeledová a Čevely z roku Dítě předškolního věku V širokém slova smyslu je za předškoláka považováno dítě od narození až po vstup do školy. V užším slova smyslu je to období, kdy dítě chodí do mateřské školy. Ovšem nebylo by správné považovat za předškoláka pouze dítě navštěvující mateřskou školu, za předškoláka se považuje také dítě, které je vychováváno v domácím prostředí. Předškolní věk se často vymezuje od 3 let do 6 let věku dítěte. Během tohoto období se značně zdokonalí řeč, narůstají poznatky o sobě a okolním světě, motorika, zručnost, myšlení, pozornost a další fyziologické a psychické funkce. (Vágnerová, 2000) Toto období je obdobím významných změn tělesných a kognitivních, ale tyto změny jsou pomalejší než v kojeneckém a batolecím věku. Dítě stále ještě potřebuje dohled, ale je v určitých činnostech (mytí rukou, toaleta, obouvaní bot, oblékání) samostatnější. Stále často ještě pláče a vzteká se, ale jeho egocentrismus začíná ustupovat. (Zdraví dítěte, 2006)

16 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 16 Všichni autoři píšící o předškolním věku se shodli na tom, že nejtypičtější a nejpřirozenější činností dětí předškolního věku je hra. Děti se hrou baví, ale také i učí. Proto by měla být převážnou náplní předškolního vzdělávání. Z definicí, kterou uvádí Vágnerová, se ztotožňuji. Je jasná, a myslím, že přesně vystihuje podstatu daného pojmu. 1.4 Program zdravá mateřská škola Od poloviny 80. let 20. století začaly vznikat programy pro první stupně základních škol. Rozvíjet jej začala Světová zdravotnická organizace za spolupráce Evropské unie a Rady Evropy. (Průcha et al, 2003) Program zdravá mateřská škola, označován také jako,,program podpory zdraví'' pracuje podle kurikula podpory zdraví v mateřské škole. Tato myšlenka patří mezi moderní alternativy vzdělávání. Podrobněji se tímto tématem věnuji v kapitole 3. Program zdravá mateřská škola.

17 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 17 2 ZDRAVÍ A ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL U PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE V této kapitole se budu věnovat určitým aspektům, které souvisejí se zdravým životním stylem u dětí. Rozeberu, jak by mělo vypadat správné stravování dětí a také se budu zabývat strašákem dnešní doby, to jest obezitou. 2.1 Zdravá strava a stravovací návyky V oblasti stravování dítěte je důležité si uvědomit, že během prvních let života se utvářejí a formují návyky na celý život. Proto je nutné vštěpovat dětem vhodné stravovací návyky co nejdříve. ( Zdraví dítěte, 2006) Po prvním roce života by mělo dítě být schopno sdílet alespoň některá společně s ostatními i jídelního stolu. To směřuje k přijetí jídla jako samozřejmou součást života. Může se tak lehčeji osvojit určité zvyklosti (např. i držení příboru), ale může tak být také motivováno k jídlu, které předtím odmítalo. Přesto vidí, že ostatní odmítané jídlo snědí. Příště, až bude jídlo na stole znova, třeba samo ochutná, nebo dokonce sní bez odmítání a nucení. (Koťátková, 2008) V mateřské škole se často setkáváme s nucením dětí do jídla. Podle mého názoru není tento přístup moc vhodný. Neustálým nucením dítěte do jídla u něj můžeme vyvolat k jídlu odpor a dítě si může vypěstovat k jídlu i averzi. Zde mají také velký vliv rodiče. Když čte maminka, nebo tatínek jídelní lístek svému dítěti v mateřské škole, je důležité, aby je k jídlu aspoň trochu motivovalo a neodsoudilo jídlo jen po přečtení. Pokud dítěti jídlo znechutí, a pak jej učitelka do jídla nutí, dítě nebude vědět co dělat. Většinou si v této situaci poradí pláčem, nebo do sebe jídlo přes všechnu nechuť,,nasouká. Pro kvalitní psychická a fyzický růst dítěte je důležitá pestrá a pravidelná strava, která má dostatečný obsah živin. Živin, jejich zdroji jsou plnohodnotné potraviny jako celozrnné obiloviny, mléko, ovoce, zelenina, čerstvé maso, mořské ryby a pramenitá voda. Neplnohodnotné potraviny, které může tělo postrádat, by se dětem měly podávat ojediněle. Jsou to potraviny jako cukrovinky, uzeniny, smaženiny nebo sycené tekutiny. Důležitou roli ve výživě hraje energetická hodnota potravin. Mladý organismus spotřebuje 50-60% energie na své základní fungování, 20% na aktivní výkon během dne, 10% na obnovu

18 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 18 tkání. Od dospělých se potřeby dětí liší tím, že se jejich tělo především ještě vyvíjí. (Foršt, 2011) V období dětství je důležitý přísun vitamínů a minerálů. Hlavně vápníků, železa a vitamínu A a D. Pro správný růst by se mělo v jídelníčku dítěte objevovat šest základních skupin potravin v určitém poměru porcí: maso, ryby, drůbež: 1-2 porce; mléko a vejce: 2 3 porce; ovoce: 1 2 porce; zelenina: 3 porce; obilniny a přílohy: 3 6 porcí; živočišné tuky: 1 porce. (Foršt, 2011) Správné rozdělení stravy nám může demonstrovat níže zobrazená výživová pyramida, kterou uvedli Čeledová a Čevela (str. 56, 2010). Z ní můžeme pochopit, jaké potraviny by se měly objevovat na jídelním stole často a hojně, a které naopak minimálně. Obrázek 1: Pyramida zdravé výživy Kalorické denní hodnoty spotřeby jsou u dětí předškolního věku kcal a kj. Tyto hodnoty by měli být naplňovány v jídelníčku, ale ovšem hodnota potravin by tento počet kalorií neměl překročit. Ovšem musíme vzít v potaz aktivitu dítěte během dne. (Petrásek, 2004)

19 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Pohybová aktivita Pohyb je jedním ze základních projevů existence života. Bohužel v dnešní době dochází k výraznému poklesu pohybových aktivit. Pravidelný pohyb přispívá k podpoře zdraví a tvoří nedílnou součást zdravého životního stylu.,,tělesná zdatnost je dána složkami vytrvalostními, svalovou silovou, pohyblivostí kloubů a koordinací pohybu. (Čeledová a Čevela, str. 62,2010) Od dětství se dítě učí nápodobou od lidí v nejbližším okolí. Jestli rodiče rádi lenoší u televize, jezdí radši autem než pěšky a volný čas tráví nakupováním, potom se nemohou divit, že je v tom jejich děti napodobí. Podporovat sportovní činnost dětí ze strany rodičů je velmi důležitá. Dětem tak na vlastním příkladu ukazují pozitivní cestu k pohybové aktivitě. (Marinov, 2011) Hry, které předcházejí sportu u dětí od čtyř do sedmi let, vytvářejí základ pro budoucí sportovní aktivity v pozdějším věku. Velké množství úkonů zdokonalují motoriku dítěte, kterou bude v budoucnu hojně využívat. Tělesné cvičení přispívá ke komplexnímu rozvoji osobnosti (po stránce fyzické, duševní i citové). Podporuje také rozvoj koncentrace a týmové práce, rozvíjí sociální podvědomí, upevňuje sebedůvěru a co je nejdůležitější, má blahodárný způsob na zdraví. (Zdraví dítěte, 2006) V rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání se pohybu věnuje vzdělávací oblast Dítě a jeho tělo. Pedagog by měl v biologické oblasti stimulovat a podporovat růst a fyzickou pohodu, vést děti ke zdravým životním návykům. ( Smolíková a kol., 2004) Děti předškolního věku se velmi rády pohybují. Dokážou být v pohybu celé dopoledne a pak neúnavně ještě řádit na lehátkách po obědě. Většinou je k pohybové aktivitě vyburcují ostatní děti. Jistě, že v mateřské škole nejde, aby dvacet dětí běhalo po třídě nebo herně, převážně po stránce bezpečnosti. Proto by měly děti trávit hodně času venku na zahradě, kde je riziko zranění o něco menší a prostor o dost větší. Navíc pobyt a pohyb na čerstvém vzduchu je zdravější než pobyt ve třídě, kde je v koberci zašlapáno kvantum prachu.

20 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Faktory působící na utváření životního stylu V této podkapitole své práce jsem se rozhodla zařadit vlivy, které nejvíce působí na dítě předškolního věku ať už ve smyslu názorů, postojů, stylu oblékaní, ale také i ve stravovacích návycích. Najdeme zde výčet faktorů, které zásadně ovlivňují dítě předškolního věku Rodina Dítě od svého narození pobývá nejčastěji v rodinném prostředí. Nejvíce o něj pečuje matka. Ta je s dítětem prakticky od narození 24 hodin denně, zná všechny jeho návyky, potřeby. Postupně se do péče a výchovy začleňuje otec. Jednoznačný vliv mají také sourozenci, ať už mladší nebo starší. A v neposlední řadě, v některých rodinách má také vliv na výchovu dítěte prarodič. Role matky a otce je pro dítě nesmírně důležitá. Tím, že na něj při napodobování různých situací reagují a komentují jeho snahu, povzbuzují jej a posilují v nápodobě lidského chování a jednání. Dítě se velmi rychle naučí nebo si zapamatuje, jak v dané situaci jednal rodič a pokud se vyskytne stejná nebo podobná situace, zareaguje podobně nebo stejně. Skutečná identifikace s rolí muže a ženy přichází až mezi 9-12 rokem, její přípravná fáze se buduje již v předškolním věku. Pro dítě je velmi důležité, aby určité činnosti dělalo přímo s rodičem (např. jídlo, oblékání, hraní) a u jiných alespoň vidělo, že rodiče mají jistý řád. (Koťátková, 2008) Jak už jsem již zmiňovala, na výchovu (tedy i stravování) mají v některých rodinách vliv i prarodiče. Ovšem výživové návyky předchozí generace se dost liší od dnešních. Častokrát se stane, že babička svému vnoučeti koupí něco,,zakázaného, i když jí dcera či syn několikráte vysvětlovali, že to dítě jíst nesmí. Proto jsou prarodiče někdy označováni za slabinu zdravé výživy. (Foršt, 2011) Mateřská škola Pro děti je nástup do mateřské školy jedním z prvních mezníku jejich života. Dítě se seznamuje s novými dětmi. Zjišťuje, že jiné děti mají jiné hodnoty a také, že pocházejí z různých rodin. Musí se naučit fungovat podle jistých pravidel, které doma třeba nemá, zjišťuje, že doma určitou věc může, ale v mateřské škole se to nesmí. Dále se také učí novým sociálním dovednostem, učí se zapojovat do skupiny vrstevníků a nebýt stále středem pozornosti. (Jungwirthová, 2009)

21 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 21 Učitelé, v mateřských školách spíše učitelky, jsou významnými činiteli v mateřské škole. Slouží jako zprostředkovatelé nových poznatků, hodnot, návyků a tradic a to hlavně dětem. Na určitou dobu (pobyt v MŠ) zastávají vlastně roli rodiče. Děti přejímají jejich názory a věří všemu, co paní učitelka řekne. Mnohdy jsem při své praxi setkávala s odpovědí,,...paní učitelka říkala... nebo,,..ale paní učitelka to dělá tak.... Ovšem, tento fakt postupem času vymizí a u dětí, které ukončují předškolní vzdělávání, se nevyskytuje často. Z vlastních zkušeností a rozhovorů s učitelkami vyšel najevo poznatek, že zaujmout děti je těžší než dříve. Děti jsou v dnešní době více ovlivnitelné svými vrstevníky než právě zmiňovanou učitelkou Média V dnešní době plné technických vymožeností jde vývoj rychle dopředu. A týká se to hlavně techniky. V souvislosti s tímto vývojem se mění životní styl i kvalita života. A začíná ovlivňovat i děti od brzkého věku. Televize se začíná objevovat v dětských pokojích celkem běžně. Tento fakt sebou, ale nese určité následky. Nejen zdravotní, ale i psychické. V USA byla dokonce v důsledku nedostatku zdravého pohybu zjištěna zakrnělost v tělesné oblasti, deformace kostí a úbytek svalové hmoty. Dále pak jsou zde následky nadměrného sledování televize absence iniciativy, neschopnost hrát si, nuda. Také se může objevit přetížení pólů představ. Nebo naopak dítě ztrácí fantazii a představivost. (Bühler in Hradil, 2011) Je všeobecně známo, že děti mají obecnou potřebu si hrát. Ovšem ten fakt, že počítačové hry mohou vést k závisti, jsou považovány za přehnanou kritiku. Opět jako u vlivu televize vedou počítačové hry ke ztrátě empatie samostatnosti a omezení kreativity. Také ke ztrátě sociálních vztahů a vzniku rivality. Děti jsou při hraní vytrženy s reality. Uloženou hru lze znovu spustit, mrtví opět oživnou. Ve skutečném životě však tohle nejde. (Neider in Hradil, 2011) Dle výzkumů má příliš časté sledování televize negativní vliv na pozornost, hodnotovou orientaci a řeč. Aby dítě u televizního pořadu udrželo pozornost, musí být neustále překvapováno. Dítě tak ztrácí schopnost koncentrace při události, která nemá neustálé dramatické zvraty (např. výuka ve škole, dlouhodobá zájmová činnost). Dále dochází k narušení hodnoty autentických osobních zážitků. Děti ztrácejí zájem pro to, co prožívají v reálné, životě nebo co by mohly prožít. V řečové oblasti dochází k

22 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 22 odposlouchání primitivních dialogů. Dítě nedokáže rozvitě vyprávět, poslouchat pozorně ostatní a argumentovat. (Helus, 2004) V předškolním věku by se sledování televize mělo u dětí vyskytovat ojediněle. Výběr programů by měl být vhodný právě pro tuto věkovou kategorii. Sledováním nevhodných pořadů může vést i k psychickým problémům. O tělesných důsledcích jsem se zmiňovala výše. Rodiče by měli problém sledování televize,,podchytit co nejdříve. 2.4 Důsledky nesprávného životního stylu Nejčastějším následkem nesprávného životního stylu je obezita. V dnešní se o dětské obezitě hovoří i jako o epidemii. Dle mínění dietologů a lékařů se stává nejnebezpečnější nemocí. Následky jsou nesmírně široké a týkají se hlavně zdraví. Za obezitu nemůžou jen dnes již slavné fastfoody, ale také životní styl a stravovací návyky. (Foršt, 2011) Už před jedenácti lety se psalo o velkém problému obezity u dětí. Jako důsledek je uváděno podceňování vlivu výživy na zdraví stejně jako zásadní změny životního stylu děti se více upínají k počítačům a televizi a stále méně sportují. (Fořt, 2001) Od té doby se však společnost vyvíjela, ale bohužel nelze říci, že k dobrému. Avšak přesto se o této problematice mluví čím dál více a začíná se možná prevenci obezity věnovat více odborníků. Na boj s obezitou, dle výsledků několika výzkumů, mají především rodiče a jejich přístup. Jestliže své děti nebudou podněcovat a začnou je za obezitu kritizovat nebo zakazovat stravu, naruší jejich sebevědomí, mohou nastartovat nebezpečný sklon ke komplexu méněcennosti. Výzkumy také přinesly překvapivé zjištění, že obrovský vliv má především otec, protože již malé dívky si jasně uvědomují otcův vztah ke štíhlosti či tloušťce a dokážou jej přesně definovat. Matky představují spíše pasivní vztah dětí k obezitě svými opakovanými dietami a představují spíše pasivní vliv. (Chaloupka, 2007) Mezi nejčastější příčiny dětské obezity patří genetika, prostředí, cushingova nemoc (onemocnění nadledvinkové žlázy, které způsobuje zvýšenou produkci kortizolu, což vede k obezitě). Následky dětské obezity potom mohou být jenom fyzické, psychické (nízké sebevědomí, horší výsledky ve škole), ale nejzávažnější jsou důsledky zvýšeného rizika pozdějších onemocnění (např. vysoký krevní tlak, cukrovka, dýchací potíže, kožní

23 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 23 onemocnění). V čím nižším věku se obezita obětí, tím dříve se poté mohou objevit obtíže s ní spojené. (Zdraví dítěte, 2006) Zajímavá je zde myšlenka či názor, že,,obézní dítě je odrazem životního stylu rodiny (Zdraví dítěte, 2006). Nemyslím si, že je to zrovna ten nejsprávnější názor. Jistě, životní styl rodiny hraje velkou roli, ale nesmíme zapomínat na ostatní faktory dětské obezity. Někdy má už dítě geneticky předurčeno, že bude obézní. Otec, matka nebo i sourozenec netrpí problémy s váhou, ale přesto je jejich dítě obézní. Na rodině už je jen to, aby své dítě udržela,,v normě. Myslím tím tedy, aby jeho tělesný index (BMI) nepřesáhl hranici nadváhy. Obezitu lze do určité míry léčit. Hlavními pilíři léčby dětské obezity jsou pohyb a úprava jídelníčku (dieta). Důležitá je kontrola příjmu kalorií. S tímto problémem nám může pomoci odborník (dietolog). Ten rodičům poradí se správnou velikostí porcí a výběrem potravin. Dítě by nemělo ztrácet na váze, ale stávající si váhu si udržovat, ale v žádné případě by se neměla zvyšovat. Výše zmiňovaný pohyb by měl být provozován v časové délce alespoň 30 minut denně. Může se jednat o různé druhy sportu, jako jízda na kole, cvičené aerobiku, rychlá chůze a jiné. (Zdraví dítěte, 2006) Jako dobrou prevenci dětské obezity si můžeme vybrat dodržování těchto 8 základních pravidel:,, 1. Pravidelné pokrmy 5-6x denně s pestrou skladbou. 2. Ke každému jídlu aspoň jedna porce ovoce nebo zeleniny. 3. Vždy snídat. 4. Jíst u stolu, ne u televize a počítače. 5. Pochutiny a sladkosti max. 1x týdně. 6. Preference neslazených tekutin. 7. Pohybová aktivita 3x týdně 30 minut do zpocení, 4 km chůze denně hodiny nerušeného spánku denně. (Marinov, 2011, str. 88) Dodržování těchto osmi pravidel je klíčem k úspěchu předcházení dětské obezity a napomáhá k vytvoření zdravého životního stylu nejen u dítěte, ale i u celé rodiny.

24 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 24 3 PROGRAM ZDRAVÁ MATEŘSKÁ ŠKOLA V kapitole program zdravá MŠ (dále také PZMŠ) se budu věnovat inovativnímu programu, který se věnuje podpoře zdraví a zdravého životního stylu u dětí předškolního věku. Vymezím charakteristiku programu, principy a zásady, kterými se řídí Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole (manuál pro PZMŠ). Tuto kapitolu jsem se rozhodla zařadit proto, že pokud se rodiče rozhodnou vést své děti zdravým směrem, tento program jim ulehčí, alespoň co se předškolního vzdělávání týče. 3.1 Charakteristika programu Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole chce přispět k rozvoji kompetencí a dovedností jedince, důležitých pro plnohodnotný život a poskytnout mu tak příležitost nabývat tuto novou gramotnost již od předškolního věku. Výsledkem by mělo být směřování k jeho celoživotnímu vzdělávání v oblasti podpory zdraví. (Havlínová, 2006) Charakteristika Kurikula podpory zdraví v MŠ vychází ze dvou základních vztahových rámců. Tedy ze současné vzdělávací a kurikulární strategie státu a ze dvou předchozích verzí rámcového programu podpory zdraví v MŠ (z roku 1995 a 2000). Kurikulum bylo vytvořeno na základě holisticko-interakčního přístupu k dění v mateřské škole, které je vázáno na formální kurikulum podpory zdraví. Opírá se o společnou filozofii a principy základního modelu podpory zdraví v MŠ. Jelikož je kurikulum podpory zdraví rámcovým kurikulem, předpokládá dvoustupňovou interpretaci (tentýž systém má i rámcový vzdělávací program). Tedy každá mateřská škola, která se rozhodne pro kurikulum podpory zdraví, musí zpracovat školní kurikulum a třídní kurikulum. (Havlínová, 2006) Struktura formálního kurikula podpory zdraví je metodickým vodítkem při zpracování školního kurikula v logických krocích a souvislostech. Je zde zachycena provázanost mezi kompetencemi člověka podporujícího zdraví a kompetencemi dítěte na konci předškolního věku, dílčími vzdělávacími cíli, činnostmi dětí, ukazateli dosaženého vzdělání a riziky ohrožující vzdělání. Jsou zde také stanoveny nezbytné podmínky účinnosti v mateřské škole. Také je věnována pozornost všemu dětí v mateřské škole, tudíž i skrytému kurikulu (skrytý vliv na výchovu dětí a naplňování cílů). Kurikulum má

25 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 25 vypracované evaluační nástroje a požaduje od mateřské školy podporující zdraví cyklickou autoevaluace a evaluaci dosažených výsledků dětí. (Havlínová, 2006) Neformální a skryté kurikulum Jedno ze specifik kurikula podpory zdraví v mateřské škole je i vymezení neformálního a skrytého kurikula. Neformální a skryté kurikulum probíhá na všech vzdělávacích stupních a v Rámcovém vzdělávacím programu je o nich zmínka, ale Kurikulum podpory zdraví s těmito fakty pracuje více, má je zakomponované ve svém systému. Pod neformální kurikulum můžeme zahrnout některé z podmínek, které se současně týkají i realizace činnosti. Specifikou je to, že musí být poskytovány dětem závazně a denně. K činnostem neformálního kurikula patří všechny ty činnosti, které jsou spontánní. Příkladem je spontánní hra, volný pohyb a další. (Havlínová, 2006) Skryté kurikulum, které je také součástí kurikula podpory zdraví definuje všechny normy a postoje, které se žáci naučí uvnitř edukačního procesu, ale které nejsou výslovně uvedeny mezi vymezenými cíli dané instituce. (Průcha in Havlínová, 2006) Skryté kurikulum se ve škole objevuje vždy a rozlišuje se na skryté kurikulum s pozitivním a negativním účinkem. Podle toho zda jsou rozlišeny dopady na zdraví dětí, učitelů, provozních zaměstnanců a rodičů či nikoli. (Havlínová, 2006) 3.2 Principy programu,,programem podpory zdraví v mateřských školách i základních stupních vzdělávání se prolínají dva důležité, vzájemně se doplňující principy: 1. Respekt k přirozeným lidským potřebám jednotlivce v celku společnosti a světa. 2. Rozvíjení komunikace a spolupráce. (Havlínová, 2006, str. 26) Tyto principy jsou významné pro zdraví a kvalitu života člověka v prostředí, ve kterém žije. To tedy znamená, že výše psané principy neplatí jen pro žáka, ale také i pro učitele a ostatní dospělé osoby působící se ve školním prostředí. (Havlínová, 2006) Respekt k přirozeným lidským potřebám jednotlivce je považován za nejdůležitější fakt, který škola kultivuje nejen u žáků, ale i u učitelů a rodičů. Tento postoj je základem

26 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 26 pro uskutečňování obecnějšího postoje, to jest úcty ke člověku, lidským společenstvím a přírodě. (Havlínová, 2006) Rozvíjené kompetence se považují za proces, při němž se osvojují stěžejní dovednosti, díky nimž škola dokáže uspokojovat potřeby jednotlivce v kontextu společnosti a světa a současně žáky efektivně vzdělávat. (Havlínová, 2006) 3.3 Zásady programu Program podpory zdraví má celkem dvanáct zásad podpory zdraví, které se mohou také označovat jako podmínky formálního kurikula. Popisuji je zde proto, že jsou důležitou součástí a určitými pravidly, kterými se má mateřská škola řídit. Učitelka podporující zdraví je první zásadou programu. Učitelka je s dětmi bezprostředně ve styku po celou dobu pobytu v mateřské škole. Učitelka podporující zdraví musí mít ujasněný přístup ke zdraví a životnímu stylu. Musí být vzorem pro děti, ale také pro rodiče. V programu podpory zdraví se učitelka stává facilitátorem učení. Její profese také vyžaduje určité vzdělání a ochotu učit se novým poznatkům. (Havlínová, 2006) Druhou zásadou jsou věkově smíšené třídy. Věkově smíšené třídy rozvíjí v dětech střídání věkových rolí, učí jak obstát mezi ostatními, jak vstoupit do hry, uplatnit se. Věkově smíšené třídy by měli být vyvážené co se pohlaví a věku dětí týče. Učitelka musí děti akceptovat jako individuality a také využívat individuální přístup k dětem. Ve své práci by měla také hojně využívat práci v menších (věkově smíšených) skupinách. Dále by tak v dětech měla podněcovat spolupráci a vést starší děti k pomoci mladším dětem. (Havlínová, 2006) V zásadě rytmický řád života a dne jde převážně o to, sladit volnost s disciplínou. Dítě si samo rozhoduje o své vlastní aktivitě, ale musí dodržovat předem stanovená pravidla. Tyto pravidla dodržují také učitelky a ostatní personál školy. Zastřešuje také pružné přizpůsobení podmínkám, uspokojuje emocionální potřeby dětí, dává dostatek příležitostí k volnému pohybu, dbá na klidné a plynulé přesuny mezi činnostmi. (Havlínová, 2006)