Příloha č. 1: Zjednodušená souhrnná tabulka oblastí krajinného rázu CHKO Český ráj a doporučení na jejich ochranu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příloha č. 1: Zjednodušená souhrnná tabulka oblastí krajinného rázu CHKO Český ráj a doporučení na jejich ochranu"

Transkript

1 Příloha č. 1: Zjednodušená souhrnná tabulka oblastí krajinného rázu CHKO Český ráj a doporučení na jejich ochranu V příloze jsou zjednodušeně shrnuty poznatky o krajinném rázu CHKO a zejména doporučení na jeho ochranu, vyplývající ze studie Preventivní hodnocení krajinného rázu v CHKO Český ráj (LÖW & spol. 2014). Oblasti krajinného rázu vymezené na území CHKO Český ráj jsou uvedené v následující tabulce, která je volným a zjednodušeným přepisem tabulky z textu studie (str ): Supervizuální krajinné celky jako oblasti krajinného rázu krajinný terén CHKO Český ráj. V prvním a druhém sloupci je uvedeno číselné označení a název oblasti krajinného rázu. Třetí sloupec obsahuje jejich stručný popis, vymezení a základní krajinné charakteristiky. Poslední sloupec uvádí krajinné hodnoty, zasluhující zvýšenou pozornost, a doporučení na ochranu krajinného rázu jednotlivých oblastí. Vysvětlivky k používaným zkratkám: S, J, V, Z světové strany MPR městská památková rezervace MPZ městská památková zóna VPR vesnická památková rezervace NKP národní kulturní památka CHKO chráněná krajinná oblast (v tomto případě vždy míněn Český ráj) PřP přírodní park PP přírodní památka NPP národní přírodní památka PR přírodní rezervace OP ochranné pásmo MZCHÚ EVL evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 (ptačí oblast se v CHKO nenachází) Pozn.: Celé území CHKO je součástí západní poloviny geoparku UNESCO Český ráj, který má téměř čtyřikrát větší rozlohu. Až na zanedbatelné okrajové části na východě je území CHKO součástí CHOPAV Severočeská křída. I

2 1 Jičínsko Rozsáhlá krajinná oblast tvořená plochým reliéfem, v CHKO leží jen její malá SZ část. Pro její reliéf jsou typická široká a mělká údolí vodních toků a plochý, mírně zvlněný povrch. Sídelním jádrem oblasti je město Jičín. Většina krajinných ohraničení oblasti je velmi výrazných. Na území CHKO se jedná o vrchy Brada - Přivýšina - Prachovské skály a jejich značně pohledově exponované, lesnaté svahy. Na JZ ohraničuje oblast výrazný Velišský hřbet, na S od Brady nevýrazné rozvodí mezi Libuňkou a Cidlinou a JV část dominantního Kozákovského hřbetu. Ohraničení jsou akcentovaná krajinnými dominantami. Dva izolované, kuželovité vrcholy Zebín a Čeřovka leží uprostřed oblasti. Krajinnou matrici tvoří převážně starosídelní zemědělská krajina v běžném reliéfu plošin a plochých pahorkatin. Městská zástavba Jičína vytváří urbanizovanou krajinu, západně od ní má část území charakter rybničních krajin. Na území CHKO přechází zemědělská krajina členitých pahorkatin do lesozemědělské až lesní krajiny skalních měst. Historické osídlení v CHKO tvoří převážně krátké řadové vsi obklopené záhumenicovou plužinou, v okolí Brady rozptýlené osídlení, které se druhotně zahustilo do podoby hromadných uličních vsí s úsekovou plužinou. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů. Na okrajích lesních porostů vznikly dva menší rekreační areály a několik chat. Akcenty v krajinné matrici v CHKO vytváří vrcholy Brada, Prachovské skály a Přivýšina. Mimo CHKO jsou to Zebín, Čeřovka, Svatá Anna, Rumburk, Tábor, Veliš, Maxinec a historické jádro Jičína. Krajinné osy se nachází mimo CHKO. Tvoří je řeka Cidlina volně kopírovaná dopravní infrastrukturou a historická cesta Sobotka-Jičín- Nová Paka, dnes překrytá silnicí I/16. Chránit hodnotný, kontrastní ráz území v CHKO, kde z běžné zemědělské krajiny vystupuje lesnatý hřbet s rozsáhlým pískovcovým skalním městem, tedy výjimečný typ reliéfu. Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a jejích dominantních vrchů Brada, Přivýšina a zejm. Prachovských skal, které tvoří rozsáhlé skalní město (PR). Zcela nezbytné je chránit i jejich pohledově exponované svahy, a to až po jejich úpatí. Zachovat volný charakter krajiny a ráz krátkých řadových a hromadných uličních vsí. Obnovit zrušené polní cesty a vysázet ovocné aleje. Vrch Brada udržovat pastvou v bezlesém stavu. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou Pozornost věnovat i krajinným hodnotám mimo území CHKO: výrazné kužely Zebín (PP), Svatá Anna (PP) a historické jádro Jičína (MPR), příp. i rybniční krajině (část PP). II

3 2 Údolí Libuňky Podélně protažená krajinná oblast má asymetrický profil a na území CHKO zasahuje jen na svých okrajích (od SV do hlavní a východní části, z J do části severní). Pro oblast je charakteristický plochý reliéf tvořený říční nivou a terasami a mírně ukloněnými plošinami. Údolí Libuňky a Javorky je široké a mělké, jejich přítoky se ostře zařezávají do strmého i mírného svahu. Do oblasti patří i část vyzdvižených plošin od zlomového svahu po nevýrazné ohraničení. Oblast má výrazně protáhlý průchozí charakter bez jednoznačného střediska. Krajinné ohraničení na J tvoří výrazný hřbet Střelečská hůra - Prachovské skály - Přivýšina - Brada a na JZ nejvyšší polohy vyzdvižených plošin s dominantou Trosek. Jejich zpravidla lesnaté, příp. i skalnaté svahy jsou značně pohledově exponované a výrazně rámují oblast od JV. Převážně otevřený charakter má ohraničení na Z, kde pod Turnovem překračuje údolí Libuňky. S a SV ohraničení je tvořeno výrazným masivem Kozákovského hřbetu s pohledově velmi exponovanými svahy. Tento hřbet pohledově převyšuje mnohem menší hraniční horizont tvořený skalním okrajem Klokočských skal a horní hranou kuesty, sklánějící se do údolí Libuňky mírnými svahy. Na V je ohraničení nevýrazné jdoucí po plochém rozvodním hřbetu. Krajinnou matrici tvoří zemědělské a lesozemědělské krajiny širokých říčních niv, rozřezaných tabulí a pahorkatin a vrchovin, které na S a Z přechází v lesní krajiny skalních měst. Jedná se o krajinu zemědělsky osídlenou převážně během vrcholně až pozdně středověké kolonizace, S a Z části byly doosídlované až během novověku. Historické osídlení v CHKO tvoří převážně hromadné, příp. hromadné uliční vsi, obklopené zpravidla úsekovou plužinou. Místy se objevují krátké řadové vsi se záhumenicovou plužinou a nemalou rozlohu především v údolí Libuňky zaujímá plužina dominikální. Ve vyšších polohách se objevuje rozptýlené osídlení, které obsadilo zejm. svahy Kozákova, a samoty statku či jejich shluků. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů. Do krajiny, zejm. v údolí Libuňky vstupují rekreační objety a areály, které ve východní části CHKO v okolí Jinolických rybníků zaujímají značnou rozlohu. Krajinnými akcenty oblasti jsou dominantní vrchy Brada, Přivýšina, Prachovské skály, Střelečská hůra, Trosky, Hlavatice a Kozákov, dále historické areály Hrubá Skála, Valdštejn a Sedmihorky, ves Újezd pod Troskami a lom Hrdoňovice. Krajinnou osou je údolí Libuňky a obchodní stezka údolím Libuňky, směrově kopírovaná a překrytá silnicí I/35. III Chránit výjimečný ráz území v CHKO, kde nad zemědělskou až lesozemědělskou krajinu vystupují lesnaté hřbety výjimečného typu reliéfu pískovcových skalních měst, místy s vedutami skalních stěn. Zásadním krajinotvorným prvkem jsou levobřežní skalnaté veduty s dominantou Trosek a Libuňka s údolní nivou. Větší část Libuňky a její údolní nivy jsou stejně jako levobřežní veduty a skalní města chráněna v rámci území CHKO (I a II. zóna), navíc často i jako MZCHÚ (PP Libunecké rašeliniště, PP Libuňka, PR Prachovské skály, PP Oborská luka, PP Rybník Vražda, PR Apolena, PR Podtrosecká údolí, PP Trosky, PR Hruboskalsko, PR Bažantník, PR Klokočské skály). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a jejích dominantních vrchů Brada, Přivýšina, Prachovské skály, Střelečská hůra, Trosky, Hlavatice a Kozákov, dále historických areálů Hrubá Skála, Valdštejn a Sedmihorky i vsi Újezd pod Troskami. Zcela nezbytné je chránit i pohledově nejexponovanější svahy a skalní stěny, a to včetně jejich úpatí. Zvýšeně chránit krajinu na celém masivu Kozákovského hřbetu (tj. i mimo NPP Kozákov a včetně rozptýleného osídlení), jehož svahy jsou značně pohledově exponované a vytváří ohraničení regionálního významu. Zachovat ráz území - kompaktní vsi jen vzácně doplněné samotami. Chránit urbanistickou strukturu dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader, zvláště u urbanisticky i architektonicky nejdochovanějších (Malé Jinolice, Javornice, Libunec, Březka, Ktová). U hůře dochovaných vesnic dbát na jejich kompaktní charakter. Jako funkční celek chránit říční osu Libuňky a její nivu, tzn. celé říční kontinuum s navazující úplnou fluviální sukcesí sérií nivních biotopů. Je nutno revitalizovat tok Libuňky a obnovit charakter nivy jako rozsáhlých zaplavovaných luk s dřevinami. Povýšit vysokou retenční schopnost tohoto území na jednu z priorit jejího využití a dotační podpory. Podporovat maloplošné způsoby obhospodařování půdy mozaikou Ve volné krajině obnovit ovocné aleje a stromořadí, zejm. chránit a obnovovat lipovou alej Turnov-Sedmihorky (aleji přizpůsobit i modernizaci dopravní infrastruktury, zejm. silnice S5) a navazující aleje do kempu Sedmihorky. Využívání území v lokalitách soustavy Natura 2000 podřídit zájmů jejich předmětů ochrany (EVL Průlom Jizery u Rakous, EVL Podtrosecká údolí, EVL Jeskyně Sklepy pod Troskami a EVL Podhájí chalupa). Pozornost věnovat i ochraně PP Borecké skály (mimo CHKO) - nejvýraznější skalní útvary zaříznutých údolí toků.

4 3 Prameny Žehrovky Menší krajinná oblast zaujímá horní povodí Žehrovky a svou necelou polovinou zasahuje od Z do východní části CHKO. Pro oblast je typický plochý reliéf s širokou říční nivou a mírnými svahy. Východní polovina na území CHKO má výrazné krajinné ohraničení. Krajinné ohraničení je nejvýraznější a vrcholy akcentované na V a SV, tvořené Prachovskými skalami a hřbetem Střelečské hůry a jejich značně pohledově exponovanými, lesnatými svahy. Ohraničení se dále k SZ sklání k Mladějovu a opět zvedá k Mladějovské horce. Z a JZ hranice vede po plochém, nevýrazném a převážně zemědělsky využívaném hřbetu. Na JV ohraničuje SvC plochý hřbet s několika vulkanickými výchozy. Krajinnou matrici tvoří zemědělská krajina plošin a plochých pahorkatin Hercynika, která na V přechází do lesozemědělské a lesní krajiny skalních měst. Jedná se o krajinu zemědělsky osídlenou převážně během vrcholně středověké kolonizace, okrajová část na V náleží do krajin osídlených ve středověku pozdním. Historické osídlení v CHKO tvoří hromadné nebo návesní vsi, obklopené úsekovou plužinou, do které později vstoupilo několik samot usedlostí. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů, v dosud volné krajině vzniklo několik samostatně stojících chat. Původní zemědělské enklávy uprostřed lesních porostů obsadil poměrně velký rekreační areál a menší chatová osada. Akcenty v krajinné matrici vytváří dominantní vrcholy Střelečské hůry a zejména Prachovských skal. Krajinou osu oblasti tvoří horní tok Žehrovky. Chránit hodnotný, kontrastní ráz území v CHKO, kde z běžné zemědělské krajiny vystupuje lesnatý hřbet s rozsáhlým pískovcovým skalním městem, tedy výjimečný typ reliéfu. Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u dominantních vrchů Střelečské hůry a zejm. Prachovských skal, které tvoří rozsáhlé skalní město (PR). Zcela nezbytné je chránit i jejich pohledově exponované svahy, a to až po jejich úpatí. Zvýšeně chránit je nutné i krajinou osu vodního toku Žehrovky a pohledová krajinná ohraničení celé oblasti. Revitalizovat tok Žehrovky a obnovit tradiční charakter nivy jako rozsáhlých luk s dřevinami. Povýšit vysokou retenční schopnost tohoto území na jednu z priorit jejího využití a dotační podpory. Zachovat charakter na sebe navazujících, ale rozdílných typů osídlení - kompaktními vesnice v plochém reliéfu a rozptýlené a rozvolněné osídlení na svazích nad ním. Proto stavebně nerozvolňovat kompaktní vesnice a Na Horce (S od jádra vsi Blata) nezahušťovat rozptýlený charakter osídlení (v západní části již spíše pouze rozvolněný uliční). Zvýšeně chránit dobře dochovanou ves Zámostí. U všech vesnic i samot zachovat ovocné zahrady na okrajích. Ve volné krajině obnovit ovocné aleje a stromořadí. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy s mozaikou IV

5 4 Skalní údolí Žehrovky Krajinná oblast zaujímá střední část povodí Žehrovky ve východní polovině hlavní části CHKO a okrajově zasahuje do části východní. V CHKO leží většina oblasti. Pro její reliéf jsou typické pískovcové plošiny, výrazněji se zvedající jen k Vyskři a do nich ostře zaříznutá, převážně skalní údolí Žehrovky a jejích přítoků. Krajinné ohraničení na V vede po hřbetu Střelečské hůry, na J přes Mladějovskou horku a plochý hřbet Hůry. JZ, Z a S ohraničení je nevýrazné, tvořené plochými vrcholy pískovcových plošin. Jako výrazné dominanty z nich vystupují vrchy Trosky a Vyskeř. Krajinnou matrici tvoří převážně lesozemědělské krajiny rozřezaných tabulí a skalních měst, postupně osídlované ve vrcholném až pozdním středověku. Z historických typů sídel převažují krátké řadové vsi, ovšem vyskytují se i vsi hromadné a návesní. Zastoupeny jsou i areály druhotného rozptýleného osídlení. Plužina je převážně úseková, příp. dominikální, ale objevují se i plužiny záhumenicová a paprsčitá. V krajině se nachází i velký počet samot statků, příp. jejich shluků. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů. Do krajiny vstoupilo několik zemědělských areálů a zejména údolí a jejich okraje obsadilo poměrně velké množství chat. Akcenty v krajině vytváří dominantní vrcholy Střelečská hůra, Trosky a Vyskeř, dále pohledově exponovaná ves Vyskeř a rozsáhlý lom Hrdoňovice. Krajinnou osou území je zaříznuté, převážně skalní, údolí Žehrovky a do něho kolmo ústící údolí Jordánky. Prioritní oblast ochrany, nejlépe ji zvýšeně chránit jako celek Zvýšeně chránit výjimečný ráz území v CHKO, kde krajiny silně rozřezaných plošin postupně přecházejí v údolích až do specifických skalních měst, tedy výjimečného typu reliéfu (skalní údolí Žehrovky a jejích přítoků, zejm. Jordánky). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a jejích krajinných dominant, zejm. výjimečných vrchů Trosek (NKP, PP) a Vyskře, dále Střelečské hůry a exponované vsi Vyskře. Ohraničení a vrcholy je nutné chránit včetně jejich pohledově exponovaných svahů až po úpatí. Zvýšeně chránit je nutné i krajinné osy vodních toků, resp. celých skalních údolí Žehrovky a Jordánky. Zachovat převažující charakter osídlení i způsobů využití území: volná krajina s kompaktními vsemi jen vzácně na okrajích plošin a údolí doplněna samotami a menšími areály rozptýleného osídlení. Přednostně zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader, zvláště pak nejhodnotnějších vsí na plošinách (Tachov, Bohuslav, Krčkovice, Malá Lhota, Lažany, Malechovice, Křenovy, Kozlov, Střeleč, Stéblovice) a soustavu mlýnů v údolích. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. Zachovat zemědělský charakter plošin včetně počátků zaříznutých údolí. V údolí Žehrovky, potažmo i v Podtroseckých údolích obecně, zásadně nezvyšovat hustotu osídlení historicky danou počtem mlýnských samot. Ve volné krajině obnovit staré cesty a vysázet ovocné aleje a stromořadí. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin). Zachovat odlesněnou vrcholovou partii Vyskře a zemědělsky ji obhospodařovat. Nepřipouštět intenzivní způsoby pěstování sadů, jež mění krajinnou matrici, zejm. v okolí výjimečné dominanty Trosek. Využívání území v lokalitách soustavy Natura 2000 i MZCHÚ podřídit zájmů ochrany přírody a krajiny (PP Trosky a PP Tachovský vodopád, okraj PR Apolena, PR a EVL Podtrosecká údolí). V

6 5 Sobotecko Krajinná oblast rozkládající se v širším okolí údolí Klenice od jihu zasahuje svojí necelou severní polovinou do středu hlavní části CHKO. Pro území je charakteristický běžný zvlněný pahorkatinný reliéf s širokými údolími. Západní okraj má již charakter skalního města a skalní údolí Plakánek a Prokopské údolí se do běžného reliéfu ostře zařezává. Krajinné ohraničení oblasti je zpravidla nevýrazné - na SV je to plochý hřbet Hůry, na Z zemědělsky využívané rozvodí a na SZ ploché, nejvyšší části pískovcových tabulí. Krajinnou matrici na území CHKO tvoří zemědělská krajina plošin a plochých pahorkatin přecházející na SZ do lesozemědělské až lesní krajiny rozřezaných tabulí až skalních měst. Na ostatních okrajích se jedná o lesozemědělské krajiny členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika. V dolní části toku Klenice je menší rybniční krajina. Jedná se o území zemědělsky osídlené převážně během vrcholně středověké kolonizace, okrajová část na SZ náleží do krajin osídlených v pozdním středověku. Z historických typů sídel v CHKO převažují návesní vsi, ovšem vyskytují se i vsi hromadné uliční, krátké řadové a okrouhlice. Plužina je převážně úseková, ale nemalé plochy zaujímají i plužiny záhumenicová, paprsčitá, dominikální a ojediněle i pásová. Především okolí údolí Klenice později obsadily samoty statků. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů. Do krajiny vstoupilo několik zemědělských areálů, okolí Libošovic obsadila novodobá plošná zástavba a ve volné krajině vzniklo několik chat. Dominantami v krajinné matrici jsou zámek Humprecht, hrad Kost a sídla Libošovice a zejm. Sobotka (mimo CHKO). Krajinné osy oblasti tvoří tok Klenice a její zaříznutá údolí (zejm. Plakánek) směrově kopírovaná komunikací, mimo CHKO pak historická cesta Kněžmost-Jičín, dnes překryta silnicí I/16. Chránit hodnotný ráz pohledově otevřené zemědělské krajiny s kompaktními, převážně zachovalými vesnicemi, které obklopují prstence zahrad. Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a jejích krajinných dominant zámku Humprecht (NKP), hradu Kost (NKP, EVL) i sídel Libošovice a Sobotka (MPZ). Ohraničení i dominanty zámku a hradu je nutné chránit včetně pohledově exponovaných partií až po jejich úpatí. Jako krajinou osu zvýšeně chránit zaříznutá údolí na Klenici, včetně jejich přítoků, zejm. Plakánek (PR a EVL) a Prokopské údolí. Přednostně zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader. Zejména se jedná o architektonicky i urbanisticky výjimečně dochované vsi Vesec u Sobotky (VPR), Nepřívěc, Střehom, Dobšice, Meziluží a Rytířova Lhota. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. Ve volné krajině obnovit staré cesty a vysázet ovocné aleje a stromořadí. Zvýšeně chránit rybniční krajinu včetně vsí Střehom a Ošťovice. Revitalizovat zemědělskou krajinu i v jejím okolí. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou Plošnější výsadby sadů na původně orné půdě jsou možné jen při vhodném členění a umístění ploch a zejm. tradičních způsobech pěstování. Rozhodně se nesmí jednat o novodobé ovocné plantáže překrývané fólií, jež zcela vizuálně mění tradiční zemědělské matrice. VI

7 6 Branžežsko Celá oblast se rozkládá na západě hlavní části CHKO v okolí Branžeže a Komárovského rybníka. Jedná se o poměrně široké pramenné údolí Kněžmostky, která z oblasti odtéká zaříznutým údolím. Reliéf je tvořen plochým, širokým údolím, které směrem k okrajům přechází do rozřezaných tabulí a skalních měst. Krajinná ohraničení oblasti vedou převážně po nevýrazném horizontu pískovcových plošin, zčásti rozčleněných do podoby skalních měst. Oblast je uvnitř akcentována několika víceméně izolovanými vrchy a výraznými izolovanými skalisky. Krajinnou matrici tvoří lesozemědělská až lesní krajina rozřezaných tabulí až skalních měst. Území náleží ke krajinám osídlených v období vrcholné a pozdní středověké kolonizace. Historické osídlení tvoří převážně vsi návesní, příp. hromadné, které obklopuje úseková plužina, do které vstoupilo několik samot statků. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů. Okolí novodobého Komárovského rybníka plošně obsadilo několik rekreačních areálů a chatových osad i novodobá plošná zástavba, jejichž celková rozloha je poměrně velká. Dominanty v krajině vytváří kuželovitý vrch Mužský a skaliska Sokol a Křineč. Výraznější krajinné osy se v oblasti neuplatňují. Prioritní oblast ochrany, nejlépe ji zvýšeně chránit jako celek Zvýšeně chránit výjimečné lesnaté krajiny skalních měst s výraznými izolovanými skalisky (část MZCHÚ, zbytek I. a II. zóna CHKO, zejm. EVL a PR s OP Příhrazské skály a EVL Drhleny). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a jejích krajinných dominant - vrch Mužský a skaliska Sokolka a Křineč. Dominanty je nutné chránit včetně pohledově exponovaných partií až po jejich úpatí. Přednostně zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader, zvláště pak ves Mužský (VPR). U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich soustředěný charakter. Zástavbu sídel zachovat kompaktní a nedopustit další výstavbu objektů ve volné krajině, zejm. v okolí Komárovského rybníka. Chránit východní část Komárovského rybníka s litorálem, údolní nivou i navazujícími loukami. Ve volné krajině obnovit staré cesty a vysázet ovocné aleje a stromořadí. Podporovat a chránit maloplošné obhospodařování půdy mozaikou Cestami (nejlépe s alejemi vysokokmenů) rozčlenit velkoplošné sady v okolí Mužského. V sadech v okolí Mužského nepřipouštět intenzivní způsoby obhospodařování, které mění krajinnou matrici. VII

8 7 Mnichovohradišťsko Rozsáhlá oblast zasahující do CHKO pouze svým SV okrajem. Na severu se oblast otevírá údolím Jizery do Turnovska. Pro reliéf jsou typické roviny a plošiny. Přirozeným sídelním jádrem oblasti je Mnichovo Hradiště. SV krajinné ohraničení mezi Dnebohem a Bosní je velmi výrazné, tvořené zlomovým, pohledově značně exponovaným svahem, který je navíc akcentován zříceninou Valečova. Dále na SV a V je ohraničení poměrně nevýrazné vedoucí po plochém horizontu k severu se zvedajících pískovcových plošin. Krajinnou matrici oblasti tvoří převážně starosídelní zemědělská krajina rovin a běžného reliéfu plošin a plochých pahorkatin. Na území CHKO se však jedná o lesozemědělské až lesní krajiny pahorkatin a vrchovin, rozřezaných tabulí a skalních měst, kde doosídlování probíhalo později, tj. až během vrcholně středověké kolonizace. Historické osídlení v CHKO tvoří hromadné a hromadné uliční vsi, obklopené úsekovou plužinou, do které později vstoupilo několik samot a u Valečova i fragmenty rozptýlené osídlení. V nižších polohách v okolí Bosně se vyskytuje dominikální plužina. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů a v dosud volné krajině východně od Kněžmostu vzniklo několik chatových osad. Krajinnými dominantami oblasti jsou Valečov, mimo CHKO pak Mnichovo Hradiště a Klášter Hradiště nad Jizerou. Krajinnou osu oblasti tvoří historická obchodní stezka podél Jizery, kopírovaná a překrytá dopravní infrastrukturou, zejm. rychlostní silnicí R10 (mimo CHKO). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u dominanty Valečova i celého pohledově exponovaného čelního svahu přecházejícího do skalního města, jenž vytváří výrazné krajinné ohraničení. Dominantu i s okolními svahy je nutné chránit v celé ploše až po jejich úpatí. Přednostně zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. Ve volné krajině obnovit staré cesty a vysázet ovocné aleje a stromořadí. Nedopustit další výstavbu objektů ve volné krajině ani rozvoj chatových osad. Zvýšenou ochranu krajinných hodnot by zasluhovalo i území u Solce a Malobratřic (mimo CHKO), kde se zalesněné skalní údolí postupně zařezává do mírně se zvedajícího svahu zemědělských plošin. VIII

9 8 Turnovsko Rozsáhlejší oblast zaujímající široké údolí Jizery západně od Turnova. Do řešeného území zasahují pouze její okrajové části na SV (severní část CHKO) a zejména na JV (severní třetina hlavní části CHKO). Pro reliéf jsou typické roviny širokých říčních niv a říčních teras a mírně ukloněné sprašové plošiny. Do strmého levého i mírného pravého okraje širokého údolí se zařezávají přítoky Jizery. Krajinné ohraničení oblasti je na území hlavní části CHKO velmi výrazné - tvoří je zlomové, pohledově značně exponované svahy a okraje skalních měst, navíc akcentované kužely vrchů Mužský a Vyskeř. Výrazné je ohraničení i na S na Ještědsko-kozákovském hřbetu. Na V až SV se oblast pohledově otevírá údolím Libuňky a částečně i přes nevysoký hřbet - v nadhledech se tak uplatňují další vzdálenější horizonty Klokočských skal, kuesty V od Klokočí a zejm. Ještědsko-kozákovského hřbetu. Oblast od SZ až Z ohraničují svahy táhlého hřbetu nad údolím Mohelky. V krajinné matrici převažují starosídelní zemědělské krajiny širokých říčních niv a běžného reliéfu plošin a plochých pahorkatin, v prostoru Turnova se jedná o krajinu urbanizovanou. Do okrajových částí oblasti na území CHKO však významně zasahují lesozemědělské až lesní krajiny členitých pahorkatin a vrchovin, rozřezaných tabulí a skalních měst. Na S se vyskytuje lesozemědělská krajina zaříznutých údolí. Jádro území bylo součástí starosídelní krajiny. Okrajová území byla postupně osídlovaná v době vrcholného a pozdního středověku, širší okolí Kacanov až během novověké kolonizace. Z historických typů sídel v CHKO převažují vsi hromadné, příp. hromadné uliční, a návesní, ovšem vyskytují se i krátké řadové vsi. Relativně velké plochy zaujímá i rozptýlené osídlení. Plužina je převážně úseková, pouze v okolí Žďáru dominikální, ale vyskytují se i další plužiny (záhumenicová a paprsčitá). Relativně četnější jsou samoty usedlostí. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů, obhospodařovaných několika zemědělskými areály. Ve volné krajině vzniklo několik menších chatových osad a rekreačních areálů, příp. i samostatných chat. Novodobá plošná zástavba obsadila okraje několika sídel na hranici CHKO. Akcenty krajinné matrice tvoří vrchy Mužský, Vyskeř, Sokol a Chlum (Kozlov), dále Hrada-Klamorna, Všeň, Drábské světničky, Turnov, Hrubý Rohozec, Pantheon a Frýdštejn. Rozhodující osou území je řeka Jizera, jež nad Turnovem teče v hluboko zaříznutém údolí s nivou a JZ od něj naopak zase v širokém a mělkém údolí, kterým procházela významná obchodní stezka, dnes kopírovaná a překrytá dopravní infrastrukturou. Zvýšeně chránit výjimečné lesnaté krajiny skalních měst a rozřezaných plošin na vyzdvižených tabulích, často s vyšším stupněm ochrany (MZCHÚ a I. a II. zóna CHKO, zejm. PR a EVL Příhrazské skály, PP Vústra, PR a EVL Podtrosecká údolí, PP V dubech EVL Průlom Jizery u Rakous, PP s OP Ondříkovický pseudokrasový systém). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a všech jejích krajinných dominant a akcentů Mužský, Vyskeř, Sokol, Chlum (Kozlov), Hrada-Klamorna, Všeň, Drábské světničky, Turnov, Hrubý Rohozec, Pantheon a Frýdštejn. Ohraničení i dominanty je nutné chránit včetně pohledově exponovaných partií až po jejich úpatí. Jako rozhodující krajinou osu zvýšeně chránit tok řeky Jizery, včetně navazujících niv. Krajinářsky hodnotné je i široce zaříznuté údolí Jizery pod Turnovem (mimo CHKO). Zvýšeně chránit ráz rybniční krajiny v okolí rybníků Žabakor a Oběšenec (PR Žabakor). Přednostně zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader, zvláště architektonicky i urbanisticky nejhodnotnější vsi Mužský (VPR), Pohoří, Mladostov a Kacanovy. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. Nedopustit další výstavbu objektů ve volné krajině. Nezastavovat údolní nivy a i v Turnově tak ponechat volné široké přírodní a povodňové koridory. Ve volné krajině obnovit staré cesty a vysázet ovocné aleje a stromořadí. Revitalizovat tok Žehrovky a obnovit tradiční charakter nivy jako rozsáhlých zaplavovaných luk s dřevinami. Povýšit vysokou retenční schopnost území na jednu z priorit jejího využití. Podporovat a chránit maloplošné obhospodařování půdy mozaikou Udržovat vrchol Vyskře s kaplí odlesněný. Cestami rozčlenit velkoplošné sady v okolí Mužského. Podporovat a rozvíjet ochranu krajiny i v okolí severní části CHKO v rámci PřP Maloskalsko. IX

10 8u Turnovské údolí Jizery Jedná se o soubory krajinných celků v široce zaříznutém údolí Jizery ležící v oblasti Turnovska. Celé území je tvořeno zaříznutým údolím se zalesněnými strmými svahy a zemědělským údolním dnem a mírnějšími částmi svahů. Oblast je na S orámována výrazným, značně pohledově exponovaným skalním hřbetem Frýdštejn Pantheon Suché skály. Boční ohraničení vedou po horních hranách zaříznutého údolí, zčásti jsou na horních okrajích tvořena skalisky až skalními stěnami. JZ a S krajinné ohraničení je v ose údolí pohledově otevřené. Krajinnou matrici tvoří lesozemědělské krajiny zaříznutých údolí a skalních měst. Osídlování zde probíhalo v době vrcholně a pozdně středověké kolonizace. Historické osídlení tvoří převážně vsi hromadné, hromadné uliční a rozvolněné uliční, které zpravidla obklopuje úseková plužina. Ve volné krajině se nachází větší množství usedlostí a významné zastoupení májí i areály rozptýleného osídlení. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů a vybudováno bylo i několik menších chatových osad, příp. rekreačních areálů. Velmi výrazné krajinné dominanty tvoří Sokol, Suché skály, Pantheon a Frýdštejn. Rozhodující krajinnou osou je řeka Jizera, resp. celá její údolní niva. Prioritní oblast ochrany, nejlépe ji zvýšeně chránit jako celek Zvýšeně chránit výjimečný charakter celého širokého, hluboce zaříznutého údolí, se zalesněnými skalními svahy a otevřenou údolní nivou, včetně skalních stěn nad údolím přecházejících do skalních měst. Velká část oblasti je chráněna vyšším stupněm ochrany (NPP Suché skály, PP Podloučky, PR Bučiny u Rakous, PR Na Hranicích, PR Klokočské skály, EVL Průlom Jizery u Rakous). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a všech jejích krajinných dominant Sokol, Suché skály, Pantheon a Frýdštejn. Ohraničení i dominanty je nutné chránit včetně pohledově exponovaných partií a jejich úpatí. Jako rozhodující krajinou osu zvýšeně chránit tok řeky Jizery, včetně navazujících niv. Zachovat způsoby využívání území a charakteristiky jeho osídlení: zalesněné svahy a zemědělská niva s malými kompaktními vesnicemi pomístně doplněnými rozptýleným osídlením. Zvýšenou ochranou uplatňovat u architektonicky i urbanisticky dochované vsi Loužek a nezahušťovat rozptýlené osídlení. Při ochraně památek lidové architektury věnovat pozornost i jejich okolí, zejm. v případě Dlaskova statku (NKP). U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. Podporovat a rozvíjet ochranu krajiny i v okolí severní části CHKO v rámci PřP Maloskalsko. X

11 9 Besedice - Loučky - Klokočí Relativně malá krajinná oblast v severní části CHKO, jejímž jádrem je zaříznuté údolí Podloučky, nad nímž jsou situovány sídla Besedice, Loučky a Klokočí. Celé území se svažuje k západu. Pro oblast je typický plochý reliéf mírného svahu kuesty, do nějž se od západu intenzivně zařezává levostranný přítok Jizery (údolí Podloučky). Krajinné ohraničení na SV a V vede po hraně asymetrického hřbetu a má částečně polootevřený charakter (převyšuje jej výrazný Kozákovský hřbet). Na S rámuje oblast masiv vrchu Sokol, který je zároveň krajinnou dominantou a jehož snižující se hřbet postupně přechází v plošinu a tvoří ohraničení i na Z. Na J a JZ je oblast ohraničena pohledově exponovaný skalním defilé Klokočských a Betlémských skal. Toto ohraničení je sice výrazné, avšak nepříliš vysoké a z nadhledů z vyšších poloh se oblast částečně pohledově otevírá do oblasti Turnovska i do údolí Libuňky. Krajinnou matrici tvoří lesozemědělské krajiny rozřezaných tabulí, které přecházejí do zaříznutých údolí. Osídlení horních partií plošin proběhlo v pozdním středověku a tvořili je krátké řadové vsi a okrouhlice obklopené převážně plužinou paprsčitou a úsekovými záhumenicemi. Samotná zaříznutá údolí však byla osídlena až v novověku, a to rozptýlenou zástavbou s plužinou úsekovou. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina na plošinách charakter scelených lánů a velkoplošných sadů s jedním zemědělským areálem. Novodobá plošná zástavba zcela nevhodně obsadila mírný svah v odtržené poloze JV od Klokočí. Sídelní struktura i charakter lesnatých údolí Podlouček s bučinami však zůstávají velmi dobře zachovány. Krajinnou osu oblasti tvoří údolí Podloučky. Prioritní oblast ochrany, nejlépe ji zvýšeně chránit jako celek Zvýšeně chránit ráz zaříznutých údolí Podloučky s bučinami, rozptýleným osídlením a samotami (PP) a skalní defilé Klokočských a Betlémských skal (PR s OP Klokočské skály a I. a II. zóna CHKO, součást EVL Průlom Jizery u Rakous). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinné dominanty Sokola a krajinného ohraničení oblasti. Ohraničení i dominantu je nutné chránit včetně pohledově exponovaných skalních stěn a svahů až po jejich úpatí. Nedopustit zahušťování dochované hustoty rozptýleného osídlení v zaříznutém údolí Podloučky. Přednostně zachovat volnou krajinu a ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů, pastvin) a nejlepší ukázky chránit - vedle údolních poloh např. i relativně dobře dochovaná, resp. částečně obnovená plužina Michovky. Cestami rozčlenit velkoplošné sady a nepřipouštět jejich intenzivní obhospodařování, které mění krajinnou matrici. Obhospodařováním části strmého svahu kuesty zachovat rozhledy na Kozákovský hřbet. XI

12 10 Pod Kozákovem Severojižním směrem protažená oblast ležící na východě severní části CHKO. Pro oblast je charakteristický přechod z běžného reliéfu v údolí ve výrazné, mohutné svahy Kozákovského hřbetu. Velmi výrazné krajinné ohraničení na SV tvoří masiv Kozákovského hřbetu korunovaného jeho vrcholem Kozákovem s rozhlednou. Mohutné svahy tohoto hřbetu jsou značně pohledově exponované. To částečně platí i pro ohraničení na Z vedoucí po hraně kuesty, jež je do oblasti přivrácena svým strmým svahem. Tato kuesta je však mnohem nižší než Kozákovský hřbet a vyšší polovina oblasti se tak v nadhledech pohledově otevírá na Z až JZ do oblasti Turnovska a do dolní části údolí Libuňky. Vnitřní prostor oblasti je akcentován menším sopečným vrchem J od Koberov (Čertův kopec). Krajinnou matrici tvoří převážně lesozemědělské až lesní krajiny členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika a výrazných svahů. Většina území byla osídlována v pozdním středověku, Kozákovský hřbet však až v novověku. Historické osídlení v údolí tvoří převážně krátké řadové vsi s plužinou úsekovou, paprsčitou a úsekových záhumenic, místy se samotami usedlostí. Velkou část výše položených svahů na Kozákovském hřbetu obsadilo plošně rozsáhlé rozptýlené osídlení s úsekovou plužinou, které druhotně sestoupilo i do nižších poloh (Koberovy, Smrčí). Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů a zbudovány byly dva zemědělské areály. Novodobá plošná zástavba zcela nevhodně překryla a pohltila původní rozptýlenou sídelní strukturu Koberov. Velmi výraznou krajinnou dominantou regionálního významu je vrchol Kozákova. Ve srovnání s ním se dominanta vrchu Sokol jeví daleko méně výrazně. Krajinnou osou oblasti je tok Stebénky kopírovaný komunikací a řetězcem sídel. V prvé řadě zvýšeně chránit celý Kozákovský hřbet, jenž patří mezi krajinářsky nejhodnotnějších území CHKO (tj. i mimo NPP Kozákov). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat i u krajinného ohraničení oblasti a krajinných dominant Sokola a zejm. Kozákova. Ohraničení i dominanty je nutné chránit včetně pohledově exponovaných svahů až po jejich úpatí. Jako krajinou osu zvýšeně chránit tok Stebénky i její nivu. Zvýšeně chránit rozptýlené osídlení obklopené velkými ovocnými zahradami, loukami, pastvinami a lesy. Nedopustit zahušťování rozptýleného osídlení - týká se celého hřbetu i okolí Koberov. Zachovat velké neoplocené, ovocné zahrady v bezprostředním okolí rozptýlených samot. Přednostně chránit urbanistickou strukturu i architektonické hodnoty ve výjimečně dochované vsi Prackov, včetně navazující plužiny. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter a zachovat ovocné zahrady na okrajích. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin) a nejlépe dochované segmenty chránit. Zemědělsky obhospodařovat alespoň část strmých svahů na západním ohraničení oblasti zachování atraktivních rozhledů na Kozákovský hřbet. XII

13 11 Podkrkonošsko Rozsáhlá krajinná oblast rozkládající se v JZ podhůří Krkonoš zasahuje pouze okrajově od SV do severní části CHKO. Pro oblast je typický členitý reliéf a zaříznutá údolí. Její krajinné ohraničení je tvořeno na JZ výraznými svahy Ještědsko kozákovského hřbetu, který je akcentován Kozákovem a Suchými skalami. Krajinnou matrici tvoří na území CHKO lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin, zaříznutých údolí, výrazných svahů a okrajově i sopečných pohoří. Tato část oblasti byla osídlována v pozdním středověku a novověku. Historické osídlení v CHKO tvoří krátká řadová ves s plužinou paprsčitou a úsekových záhumenic a rozptýlené osídlení s úsekovou plužinou, místy druhotně zahuštěné do podoby rozvolněných uličních vsí a samotami usedlostí. Hlavními dominantami oblasti jsou Kozákov, Železný Brod a Semily (ostatní ve značné vzdálenosti od CHKO). Krajinnou osu zde vytváří řeka Jizera. Chránit hodnotný krajinný ráz zaříznutého údolí Jizery a jejích přítoků i výše položené svahy doplněné rozptýleným osídlením a zemědělskou plošinu Vrátu (PP Na Vápenici a okraj NPP Suché skály). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného pólu Kozákova, říční osy Jizery a pohledově exponovaných ohraničení. U krajinného pólu a ohraničení je důležité chránit i jejich svahy, příp. úpatí. Nedopustit zahušťování dochované hustoty rozptýleného osídlení. Zachovat volnou krajinu plužin. U vsi Vrát dbát alespoň na její kompaktní charakter. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin) a nejlépe dochované segmenty chránit. Podporovat a rozvíjet ochranu krajiny v okolí severní části CHKO v rámci PřP Maloskalsko a chránit i dochované segmenty plužin na východním svahu Kozákova. 11u Maloskalské údolí Jizery Jedná se o soubor krajinných celků v hluboce zaříznutém údolí Jizery ležící v podkrkonošské oblasti. Většina ohraničení vede po horních hranách zaříznutého údolí. Do oblasti Turnovského údolí Jizery se pohledově otevírá jen omezeně, převážnou část tohoto ohraničení tvoří výrazný, pohledově exponovaný skalní hřbet Pantheon Suché skály. Krajinnou matrici tvoří lesozemědělská krajina zaříznutých údolí. Jedná se o krajinu osídlovanou převážně v pozdním středověku. Historické osídlení na okraji CHKO tvoří rozptýlené osídlení s úsekovou plužinou s několika samotami. Dominanty v krajinné matrici vytváří Suché skály, Pantheon a Frýdštejn. Hlavní osu oblasti tvoří řeka Jizera. Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech dominant - výjimečný výchoz skalnatého hřebene Suchých skal (NPP), Pantheonu a Frýdštejnu. Obdobně chránit pohledově exponované svahy celého hřbetu tvořící J až JZ ohraničení. U dominant i ohraničení je důležité chránit i jejich úpatí. Jako rozhodující krajinou osu zvýšeně chránit tok řeky Jizery v jejím sevřeném údolí pod Železným Brodem a zachovat její volnou údolní nivu (i mimo CHKO). Nedopustit zahušťování dochované hustoty rozptýleného osídlení (Prosíčka, Libentiny). Chránit dochované segmenty kulturní krajiny na svazích. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou Podporovat a rozvíjet ochranu krajiny i v okolí severní části CHKO v rámci PřP Maloskalsko. XIII

zemědělské objekty, ojedinělé stavby v histor. sídle vzhled některých staveb, charakter zeleně, absence zeleně na okraji sídla

zemědělské objekty, ojedinělé stavby v histor. sídle vzhled některých staveb, charakter zeleně, absence zeleně na okraji sídla Boseň Bunclava MUŽSKÝ Zápudov Zásadka Brada Boseň Boseň Boseň Boseň Boseň Brada-Rybníček Boseň Boseň Mužský Boseň Boseň Brada 7 Mnichovohradišťsko 6 Branžežsko 6 Branžežsko, 8 Turnovsko 6 Branžežsko 7

Více

B.1.13 Větrný park SLEZSKÉ PAVLOVICE

B.1.13 Větrný park SLEZSKÉ PAVLOVICE B.1.13 Větrný park SLEZSKÉ PAVLOVICE B.1.13.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrný park Slezské Pavlovice Počet VTE: 7 Parametry VTE: výška osy rotoru: 140 m průměr rotoru: 112 m Popis lokality

Více

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní

Více

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail:

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ46990798 Brno 2009

Více

I. TVARY GEORELIÉFU. A.1. Tvary georeliéfu. Ilustrační fotografie. Typ znaku Znak Přírodní charakteristika Historická a kulturní charakteristika

I. TVARY GEORELIÉFU. A.1. Tvary georeliéfu. Ilustrační fotografie. Typ znaku Znak Přírodní charakteristika Historická a kulturní charakteristika I. TVARY GEORELIÉFU A. Elementární tvary reliéfu V tabulce lze pro svahy nalézt více odpovídajících znaků; při charakteristice krajiny je pak potřebné uvést všechny odpovídající znaky (např. u svahu nejen

Více

Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku pro

Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku pro Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku projeví tím, kam nejčastěji chodí a kde již při letmém

Více

B.1.15b Větrná elektrárna BŘEZOVÁ JIH

B.1.15b Větrná elektrárna BŘEZOVÁ JIH B.1.15b Větrná elektrárna BŘEZOVÁ JIH B.1.15b.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrná elektrárna Březová Gručovice Počet VTE: 2 Parametry VTE: výška osy rotoru: 140 m průměr rotoru: 112 m

Více

B.1.21 Větrná elektrárna ROHOV

B.1.21 Větrná elektrárna ROHOV B.1.21 Větrná elektrárna ROHOV B.1.21.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrný park Rohov Počet VTE: 2 Parametry VTE: výška osy rotoru: 134-144 m průměr rotoru: 112-131 m Pozn.: Analýza viditelnosti

Více

B.1.6-7 Větrný park HLINKA a DÍVČÍ HRAD

B.1.6-7 Větrný park HLINKA a DÍVČÍ HRAD B.1.6-7 Větrný park HLINKA a DÍVČÍ HRAD B.1.6-7.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrný park Hlinka Větrný park Dívčí Hrad Počet VE: 5 3 Parametry VTE: výška osy rotoru: 140 m 140 m průměr

Více

508/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. října 2002, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj

508/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. října 2002, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj Strana 1 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. října 2002, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1 Chráněná krajinná

Více

B.1.4 Větrná elektrárna OLDŘIŠOV

B.1.4 Větrná elektrárna OLDŘIŠOV B.1.4 Větrná elektrárna OLDŘIŠOV B.1.4.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrný park Oldřišov Počet VTE: 1 Parametry VTE: výška osy rotoru: 105 m průměr rotoru: 90 m Mapa umístění větrného

Více

NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU ČESKÝ RÁJ, PRACHOVSKO, HRUB0SKALSKO, MALOSKALSKO VE DNECH 5. - 8. 5. 2006

NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU ČESKÝ RÁJ, PRACHOVSKO, HRUB0SKALSKO, MALOSKALSKO VE DNECH 5. - 8. 5. 2006 Ubytování: NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU ČESKÝ RÁJ, PRACHOVSKO, HRUB0SKALSKO, MALOSKALSKO VE DNECH 5. - 8. 5. 2006 Určeno pro pěší turistiku, cykloturistiku ( silnice, trek, MTB ) 3 noci s polopenzí v RS

Více

Kulturní krajina oblasti Hanušovická vrchovina (KKO 6)

Kulturní krajina oblasti Hanušovická vrchovina (KKO 6) Kulturní krajina oblasti Hanušovická vrchovina (KKO 6) Charakteristika území: Kulturní krajina oblasti Hanušovická vrchovina je cenná pro jedinečné přírodní scenérie plné dalekých výhledů, které uzavírají

Více

Dálkový pochod na 50 km. Start: hod.

Dálkový pochod na 50 km. Start: hod. Dálkový pochod na 50 km Start: 6.15 7.45 hod. Líšný-Prosíčka-Koberovy- Kozákov- Sedmihorky Hrubá Skála- Věžák Valdštejn Turnov Dolánky Michovka Besedice U Kalicha (hlavní kontrola) Malá Skála Líšný Od

Více

Metoda hodnocení krajinného rázu dle LÖW & spol.

Metoda hodnocení krajinného rázu dle LÖW & spol. Příloha č. 1 METODA HODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU (LÖW & spol., s.r.o.) 1. Metodická východiska Krajinný ráz určitého území je výsledkem působení přírodních, kulturních a historických činitelů. Procesy a jevy

Více

r o z h o d n u t í :

r o z h o d n u t í : Okresní národní výbor, odbor kultury, Litoměřice č.j. 1086-90, ze dne 20.8.1990 R O Z H O D N U T Í o zřízení památkového ochranného pásma městské památkové rezervace Ú š t ě k. Okresní národní výbor,

Více

A.1 Indikátory přítomnosti hodnot přírodní charakteristiky

A.1 Indikátory přítomnosti hodnot přírodní charakteristiky TABULKY IDENTIFIKACE ZNAKŮ A HODNOT JEDNOTLIVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINNÉHO RÁZU (Vorel I., Kupka J., 2008) Dále uvedené tabulky lze použít k doplnění identifikace znaků a hodnot formou standardních indikátorů

Více

- horní hrany údolí říčky Březná - horní hrany údolí Moravské Sázavy - příčné osy bočních údolí Březné, stvrzených místními silnicemi

- horní hrany údolí říčky Březná - horní hrany údolí Moravské Sázavy - příčné osy bočních údolí Březné, stvrzených místními silnicemi Rozkládá se z podstatné části na území borovské vrchoviny a je charakteristická jednak rovinatými a mírně zvlněnými náhorními plošinami, jednak soustavou hluboce zaříznutých údolí řeky Březné, lemované

Více

ÚZEMNÍ STUDIE VYHODNOCENÍ POSOUZENÍ UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRŮ VELKÝCH VÝŠKOVÝCH, PLOŠNÝCH A PROSTOROVÝCH ROZMĚRŮ V KRAJINĚ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

ÚZEMNÍ STUDIE VYHODNOCENÍ POSOUZENÍ UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRŮ VELKÝCH VÝŠKOVÝCH, PLOŠNÝCH A PROSTOROVÝCH ROZMĚRŮ V KRAJINĚ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 0, 4 00 Brno Tel.: 470, 47740 Fax.: 470 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 478 DIČ: CZ478 ÚZEMNÍ STUDIE VYHODNOCENÍ POSOUZENÍ

Více

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování

Více

Ubytování a stravování

Ubytování a stravování Ubytování a stravování Penziony Motel Charlie Kovač 16, Jičín, 506 +420 493 597 571, +420 608 Pension U Housenky Klokočí 27, 511 +420 602 209 626 info@uhousenky.cz www.uhousenky.cz Penzion farma Kotelsko

Více

6. Zeleň na území hlavního města Prahy

6. Zeleň na území hlavního města Prahy 6. Zeleň na území hlavního města Prahy (Ing. Miroslav Kubový) Pro potřeby tohoto úkolu zpracoval stať týkající se zeleně v Praze Ing. Miroslav Kubový, autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura.

Více

RŮZNÉ ZPŮSOBY REGULACE VÝSTAVBY V CHKO (UVEDENO NA PŘÍKLADU PREVENTIVNÍHO HODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU CHKO ČESKÝ KRAS)

RŮZNÉ ZPŮSOBY REGULACE VÝSTAVBY V CHKO (UVEDENO NA PŘÍKLADU PREVENTIVNÍHO HODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU CHKO ČESKÝ KRAS) RŮZNÉ ZPŮSOBY REGULACE VÝSTAVBY V CHKO (UVEDENO NA PŘÍKLADU PREVENTIVNÍHO HODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU CHKO ČESKÝ KRAS) Ing. Kateřina Hronovská doktorand Ústav urbanismu ČVUT v Praze, Fakulta architektury,

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ KRUPÁ

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLNÍ KRUPÁ O D B O R R O Z V O J E M Ě S T A Ú S E K Ú Z E M N Í H O P L Á N O V Á N Í A G I S Vaše značka (čj.) Naše značka (čj.) Vyřizuje/linka Datum JID 8623/2013/muhb Ing. Veronika Havlíčková, 569 497 137, 5.

Více

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

PŘÍLOHA 1 Hodnoty a závady území obrazová příloha

PŘÍLOHA 1 Hodnoty a závady území obrazová příloha PŘÍLOHA 1 Hodnoty a závady území obrazová příloha P1.1 Fotodokumentace hodnoty P1.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY (HP) HP1 PŘÍRODA OBKLOPUJÍCÍ OBEC Nádherná cesta od Voděradských bučin, výjimečně krásné a hodnotné

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

B.1.14 Větrné elektrárny HAŤ

B.1.14 Větrné elektrárny HAŤ B.1.14 Větrné elektrárny HAŤ B.1.14.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrné elektrárny Hať Počet VTE: 2 Parametry VTE: výška dříku: 100 m průměr rotoru: 92 m Popis lokality Katastrální území:

Více

Návrh č. Z1 do změny územního plánu obce Všelibice 1. Popis změny Katastrální území Všelibice Parcelní číslo 248/1 Výměra pozemku (m 2 ) m 2

Návrh č. Z1 do změny územního plánu obce Všelibice 1. Popis změny Katastrální území Všelibice Parcelní číslo 248/1 Výměra pozemku (m 2 ) m 2 Návrh č. Z1 do změny územního plánu obce Všelibice Parcelní číslo 248/1 Výměra pozemku (m 2 ) 10674 m 2 Druh pozemku Orná půda Požadavek na změnu Bydlení s přidruženou zemědělskou výrobou Vlastnictví pozemku

Více

JESENICKÉ PLUŽINY DOCHOVANÉ HISTORICKÉ STRUKTURY V KRAJINĚ

JESENICKÉ PLUŽINY DOCHOVANÉ HISTORICKÉ STRUKTURY V KRAJINĚ JESENICKÉ PLUŽINY DOCHOVANÉ HISTORICKÉ STRUKTURY V KRAJINĚ Zpracoval(a): Dagmar Saktorová Datum: 3. 5. 2018 JESENICKÉ PLUŽINY DOCHOVANÉ HISTORICKÉ STRUKTURY V KRAJINĚ TYPY VENKOVSKÉHO OSÍDLENÍ NA ÚZEMÍ

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY ÚZEMNÍ PLÁN JANKOV vydaný Zastupitelstvem obce Jankov formou OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Projektant: Ing. arch. Dana Pavelková, ČKA 01633 architektonický ateliér ARSPRO Tovární 118, 381 01 Český Krumlov arspro.ck@worldonline.cz

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. 15. 16. KRAJINA STŘEDOVĚKU a NOVOVĚKU Pole a obecní pastviny Rybník u zaniklé středověké vesnice Změna hustoty

Více

Kulturní krajina oblasti Svahy Nízkého Jeseníku

Kulturní krajina oblasti Svahy Nízkého Jeseníku Kulturní krajina oblasti Svahy Nízkého Jeseníku Charakteristika území: Kulturní krajina oblasti Svahy Nízkého Jeseníku tvoří čelní pohledově exponované jihozápadní svahy Nízkého Jeseníku, které jsou dominantní

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

ZADÁNÍ. ZMĚNA č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU SEPEKOV

ZADÁNÍ. ZMĚNA č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU SEPEKOV ZADÁNÍ ZMĚNA č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU SEPEKOV Obsah : a) požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších územních vztahů b)

Více

Lužické hory. Lužické hory

Lužické hory. Lužické hory Lužické hory Lužické hory plocha 180 km 2 jsou sz. pokračováním ještědsko-kozákovského pásma od Ještědského hřbetu odděleny Jitravským sedlem nejvyšší vrchol: Luž (Lausche)-793 m n.m. nad relativně plochý

Více

ROZHODNUTÍ. uděluje souhlas

ROZHODNUTÍ. uděluje souhlas Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ČESKÝ RÁJ Antonína Dvořáka 294 511 01 Turnov tel.: 481 322 292, 481 321 900 fax: 481 321 578 ceskyraj@nature.cz NAŠE

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin

Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin Pechanec V. 1, Purkyt J. 2,3*, Cudlín P. 2 1 Katedra geoinformatiky, PřF, Univerzita Palackého v Olomouci, 17.

Více

Tabulka A VÝSLEDKY ZJIŠ OVÁNÍ VNÍMÁNÍ KRAJINY. Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje

Tabulka A VÝSLEDKY ZJIŠ OVÁNÍ VNÍMÁNÍ KRAJINY. Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje Tabulka A VÝSLEDKY ZJIŠ OVÁNÍ VNÍMÁNÍ KRAJINY Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje A.1a ásti reliéfu krajiny, které považujeme za nejvíce vnímané obyvateli obce [po ty obcí] Výskyt

Více

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Nadregionální a regionální ÚSES Trasa nadregionálního a regionálního ÚSES byla převzata ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (2008). Jižním okrajem katastru

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY. od starověku do současnosti. Tomáš Vrška. VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, Brno

HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY. od starověku do současnosti. Tomáš Vrška. VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, Brno photo Igor Míchal HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY od starověku do současnosti Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, 602 00 Brno Klimaticko-geografický gradient nižší polohy listnaté

Více

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68

OBYTNÝ SOUBOR BAŽANTNICE zastavovací studie lokalita k. ú. Hos vice, pozemky p.č. 152, 153, 154, 156/11 158/1, 158/3, 157, 1155/68 d o m a a.s., září 2012 SEZNAM VÝKRESŮ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 TEXTOVÁ ČÁST ŠIRŠÍ VZTAHY a ÚZEMNÍ PLÁN SITUACE-PLOCHY POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED Z OKRAJOVÉ ULICE POHLED NA

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické

Více

Opatření obecné povahy, kterým se vydává změna č.1 ÚP Krásná Hora. A1 Výkres základního členění území - oblast Broumova Lhota

Opatření obecné povahy, kterým se vydává změna č.1 ÚP Krásná Hora. A1 Výkres základního členění území - oblast Broumova Lhota Z M Ě N A Č. 1 Ú P K R Á S N Á H O R A : 00P Opatření obecné povahy, kterým se vydává změna č.1 ÚP Krásná Hora text A1 Výkres základního členění území - oblast Broumova Lhota A2 Výkres základního členění

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/38

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/38 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/38 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

Preventivní hodnocení krajinného rázu území přřipravované CHKO Brdy

Preventivní hodnocení krajinného rázu území přřipravované CHKO Brdy Preventivní hodnocení krajinného rázu území přřipravované CHKO Brdy Preventivní hodnocení krajinného rázu Zpracováváno jako standardní příloha všech plánů péče o CHKO dle metodických listů AOPK ČR Pro

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO

Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO Duben 2010 Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO URBANISTICKÁ RUKOVĚŤ Část - Syntetická URBANISTICKÁ RUKOVĚŤ Objednatel Jihočeský kraj U zimního stadionu 1952/2 České

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu

Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KLOPINA

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KLOPINA ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KLOPINA v uplynulém období dle ust. 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve platném znění (dále jen stavební zákon)

Více

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny

Více

Kulturní krajina oblasti Rychlebské hory

Kulturní krajina oblasti Rychlebské hory Kulturní krajina oblasti Rychlebské hory Charakteristika území: Kulturní krajina oblasti Rychlebské hory je součástí čelních, severovýchodních svahů Rychlebské hornatiny (v Polsku s názvem Góry Zlote),

Více

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL 3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha

Více

Základní geomorfologická terminologie

Základní geomorfologická terminologie Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

HLAVICE ÚZEMNÍ PLÁN. návrh. odbor hlavního architekta oddělení územního plánování Ing. arch. M. Štěpánek, ARCH SEVIS Leknínová 1063, 463 11 Liberec 30

HLAVICE ÚZEMNÍ PLÁN. návrh. odbor hlavního architekta oddělení územního plánování Ing. arch. M. Štěpánek, ARCH SEVIS Leknínová 1063, 463 11 Liberec 30 pořizovatel: projektant: návrh HLAVICE Magistrát města Liberec odbor hlavního architekta oddělení územního plánování Ing. arch. M. Štěpánek, ARCH SEVIS Leknínová 1063, 463 11 Liberec 30 nadřízený orgán

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice JS pro S2G a G1Z TERÉN 2 terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice

Více

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ JS pro S2G a G1Z TERÉN 3 další terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU

Více

B Větrný park ČAKOVÁ a ČAKOVÁ II

B Větrný park ČAKOVÁ a ČAKOVÁ II B.1.12+22 Větrný park ČAKOVÁ a ČAKOVÁ II B.1.12+22.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrný park Čaková Větrný park Čaková II Počet VTE: 6 3 Parametry VTE: výška osy rotoru: 140 m výška osy

Více

Dílčí aktivita V002 Souhrn typických znaků krajinného rázu České republiky

Dílčí aktivita V002 Souhrn typických znaků krajinného rázu České republiky Dílčí aktivita V002 Souhrn typických znaků krajinného rázu České republiky Brno 2009 Úvod Systém diferenciace krajin z hlediska jejich rázovitosti Metodické předpoklady: Procesy a jevy v krajině probíhající

Více

Obec Kořenov. číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015

Obec Kořenov. číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015 Obec Kořenov číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015 Zastupitelstvo obce Kořenov, příslušné podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;

Více

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Katedra urbanismu a územního plánování (K127), http://www.uzemi.eu Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství (K143), http://storm.fsv.cvut.cz/

Více

Objekty pro adaptační kurzy 2018

Objekty pro adaptační kurzy 2018 Objekty pro adaptační kurzy 2018 BARTOŠOVA PEC Ondříkovice 8 463 42 Hodkovice nad Mohelkou http://www.ubytovani-cesky-raj.net/ Penzion Bartošova pec se nachází v Českém ráji, nedaleko Turnova Ubytování

Více

Základní geomorfologická terminologie

Základní geomorfologická terminologie Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých

Více

NÁVRH ZADÁNÍ K PROJEDÁNÍ S DOTČENÝMI ORGÁNY

NÁVRH ZADÁNÍ K PROJEDÁNÍ S DOTČENÝMI ORGÁNY NÁVRH ZADÁNÍ K PROJEDÁNÍ S DOTČENÝMI ORGÁNY ZMĚNA Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ZÁMOSTÍ - BLATA srpen 2009 Pořizovatel : Určený zastupitel: Technická spolupráce : Městský úřad Jičín - odbor územního

Více

Obsah A. Úvod E. Posouzení vlivu na identifikované znaky Seznam zkratek Literatura... 7

Obsah A. Úvod E. Posouzení vlivu na identifikované znaky Seznam zkratek Literatura... 7 Obsah Obsah... 1 A. Úvod... 2 B. Předmět posouzení... 2 C. Vymezení dotčeného krajinného prostoru... 3 D. Identifikace znaků krajinného rázu... 4 E. Posouzení vlivu na identifikované znaky... 5 F. Určení

Více

Legislativa v oblasti ochrany krajiny

Legislativa v oblasti ochrany krajiny Legislativa v oblasti ochrany krajiny - Ochrana životního prostředí (složky = voda, půda, les, živá příroda, krajina, ovzduší a atmosféra, geologické prostředí, řeší též následky činnosti lidí - odpady)

Více

STUDIE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

STUDIE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE BYTOVÝ DŮM, KUTNÁ HORA Atelier KOHOUT TICHÝ ATZBP ZS2011/2012 RICHARD OTT STUDIE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE řešené území Morfologie terénu a zástavby Kutné hory m_1:7500 Charakter zástavby rodinné domy -řádkové,

Více

J a k l o v á & J a k l A r c h i t e c t s ÚZEMNÍ PLÁN V Y S K E Ř

J a k l o v á & J a k l A r c h i t e c t s ÚZEMNÍ PLÁN V Y S K E Ř ÚZEMNÍ PLÁN V Y S K E Ř září 2015 1 ZÁZNAM O ÚČINNOSTI podle 14 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb. správní orgán, který vydal územní plán: Zastupitelstvo obce Vyskeř datum nabytí účinnosti územního plánu:...

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

Pomocný materiál pro hodnocení krajinného rázu charakteristiky krajinného rázu

Pomocný materiál pro hodnocení krajinného rázu charakteristiky krajinného rázu Pomocný materiál pro hodnocení krajinného rázu charakteristiky krajinného rázu Seznam charakteristik, se kterými se můžeme setkat při hodnocení krajinného rázu předkládají Bukáček a Matějka (1999). Charakteristikami

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu. Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres

Více

B.1.15a Větrná elektrárna BŘEZOVÁ - SEVER

B.1.15a Větrná elektrárna BŘEZOVÁ - SEVER B.1.15a Větrná elektrárna BŘEZOVÁ - SEVER B.1.15a.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrné elektrárny Březová - Gručovice Počet VTE: 2 Parametry VTE: výška osy rotoru: 140 m průměr rotoru:

Více

Přírodní rezervací Račí údolí přes Čertovy kazatelny a zříceninu hradu Rychleby

Přírodní rezervací Račí údolí přes Čertovy kazatelny a zříceninu hradu Rychleby Přírodní rezervací Račí údolí přes Čertovy kazatelny a zříceninu hradu Rychleby 16.4.2010 Josef Franc Hluboce zaříznuté sedm kilometrů dlouhé Račí údolí, jehož ústí leží zhruba dva kilometry jihozápadně

Více

Obec Brníčko. Opatření obecné povahy č. 1/2012

Obec Brníčko. Opatření obecné povahy č. 1/2012 Obec Brníčko Č.j.: 1/2012 V Brníčku dne 21.03.2012 Opatření obecné povahy č. 1/2012 Zastupitelstvo obce Brníčko jako příslušný správní orgán ve smyslu ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb.,

Více

OBSAH: Přílohy: Fotografická příloha Mapová příloha: Vymezení vizuálních krajinných celků. Krajinářská studie Jaroslavické paseky

OBSAH: Přílohy: Fotografická příloha Mapová příloha: Vymezení vizuálních krajinných celků. Krajinářská studie Jaroslavické paseky Brno 2015 LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545 575 250, 545 576 740 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ 46990798 Krajinářská

Více

Návrh zonace (zón ochrany přírody) Národního parku České Švýcarsko

Návrh zonace (zón ochrany přírody) Národního parku České Švýcarsko Návrh zonace (zón ochrany přírody) Národního parku České Švýcarsko srpen 2018 1 Co je smyslem zonace NP? Účelem zonace je rozčlenit území národního parku do zón ochrany přírody podle cílů ochrany, stavu

Více

STUDIE PROVEDITELNOSTI A ÚÈELNOSTI SILNICE R35

STUDIE PROVEDITELNOSTI A ÚÈELNOSTI SILNICE R35 STUDIE PROVEDITELNOSTI A ÚÈELNOSTI SILNICE R35 Navrhl ING.M.KOLOUŠEK Objednatel KRAJ. ÚØAD LB Vypracoval ING.M.KOLOUŠEK Zak. èíslo 08LI32010-01 Zodp. projektant ING.M.KOLOUŠEK Datum 02/2009 Tech. kontrola

Více

Podklad pro zpracování Územně analytických podkladů ČR v tématu cestovní ruch

Podklad pro zpracování Územně analytických podkladů ČR v tématu cestovní ruch Podklad pro zpracování Územně analytických podkladů ČR v tématu cestovní ruch Klasifikace krajiny z hlediska předpokladů cestovního ruchu Funkčně prostorová typologie středisek cestovního ruchu ČR Rajonizace

Více

ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP KOPŘIVNICE NÁVRH

ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP KOPŘIVNICE NÁVRH ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP KOPŘIVNICE NÁVRH Karty okrsků - příloha textové části Registrační číslo projektu:cz.06.3.72/0.0/0.0/15_012/0005350 Projekt je spolufinancován Evropskou unií v

Více

Městský úřad Světlá nad Sázavou odbor stavebního úřadu a územního plánování náměstí Trčků z Lípy 18, Světlá nad Sázavou

Městský úřad Světlá nad Sázavou odbor stavebního úřadu a územního plánování náměstí Trčků z Lípy 18, Světlá nad Sázavou Městský úřad Světlá nad Sázavou odbor stavebního úřadu a územního plánování náměstí Trčků z Lípy 18, 582 91 Světlá nad Sázavou Čj.:MSNS/16705/2013/OSÚ Vyřizuje: Ladislava Dittrichová DiS Dne: 23.9.2013

Více

ÚZEMNÍ PLÁN TUHAŇ NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST. ke společnému jednání

ÚZEMNÍ PLÁN TUHAŇ NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST. ke společnému jednání ÚZEMNÍ PLÁN TUHAŇ NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ke společnému jednání 03/2014 Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Tuhaň, Tuhaň 56 277 32 Byšice Městský úřad Mělník Odbor výstavby a rozvoje Náměstí Míru 1 276

Více

II.C. Komplexní znaky textur krajin (mimo reliéfu)

II.C. Komplexní znaky textur krajin (mimo reliéfu) II.C. Komplexní znaky textur krajin (mimo reliéfu) Vysvětlení pojmů: Hrany pozemků či bloků hranice tvořená změnou využívání, hranicemi mezi pozemky, mezemi, vodními toky a pod. Plužina způsob prostorové

Více

Územní studie č.ús 8-02/2017 Petřkovice u Ostravy Odval Urx

Územní studie č.ús 8-02/2017 Petřkovice u Ostravy Odval Urx 20.6.2017 Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta a stavebního řádu Územní studie č.ús 8-02/2017 Petřkovice u Ostravy Odval Urx Pořizovatel: Magistrát města Ostravy Útvar hlavního architekta

Více

Změna č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ

Změna č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ Změna č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ NÁVRH ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Bezděkov nad Metují Městský úřad Náchod Ing.arch.Karel Novotný Brožíkova

Více

B.1.5 Větrný park HOŠŤÁLKOVY

B.1.5 Větrný park HOŠŤÁLKOVY B.1.5 Větrný park HOŠŤÁLKOVY B.1.5.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrný park Hošťálkovy Počet VTE: 3 Parametry VTE: výška osy rotoru: 105 m průměr rotoru: 90 m Popis lokality Katastrální

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více