DĚTI S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DĚTI S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA"

Transkript

1 DĚTI S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Autor práce: Vedoucí práce: B7506 Speciální pedagogika 7506R029 Speciální pedagogika pro vychovatele Tereza Kafková Mgr. Miroslav Meier, Ph.D. Liberec 2014

2

3

4 Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG. Datum: Podpis:

5 Poděkování Děkuji Mgr. Miroslavu Meierovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, trpělivost a ochotu při zpracování bakalářské práce. Děkuji své rodině za podporu po celou dobu studia.

6 Název bakalářské práce: Děti s poruchami autistického spektra Jméno a příjmení autora: Tereza Kafková Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2013/2014 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Miroslav Meier, Ph.D. Anotace: Bakalářská práce se zabývá problematikou poruch autistického spektra. Cílem bylo charakterizovat výchovu a vzdělávání dětí s poruchami autistického spektra v základních školách speciálních a základních školách praktických a zjistit, jaké metody jsou používány při práci s dětmi s poruchami autistického spektra na základních školách speciálních a základních školách praktických. Práci tvořily dvě stěžejní části. Jednalo se o část teoretickou, která pomocí zpracování a prezentace odborných zdrojů popisovala a objasňovala základní pojmosloví z oblasti poruch autistického spektra. Dále se věnovala historickému přehledu, příčinám vzniku poruch autistického spektra, diagnostice a klasifikaci. Zabývala se specifiky vývoje a vzdělávání dětí s poruchami autistického spektra, systémem vzdělávání v České republice a v neposlední řadě specifickými přístupy a metodami, které jsou využívány ve výchově a vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra. Druhou částí bakalářské práce je část empirická, která přináší výsledky z dotazníkového průzkumu, kterým bylo zjišťováno, zda je metoda výměnného obrázkového komunikačního systému používanější v základní škole speciální než v základní škole praktické. Též bylo zjišťováno, zda jsou specifické metody a přístupy používány častěji za přítomnosti asistenta pedagoga. Klíčová slova: autismus, autistická triáda, děti, metody, poruchy autistického spektra, výuka, základní škola praktická, základní škola speciální, žáci.

7 Title of Bachelor Thesis: Children with Autism Spectrum Disordes Author: Tereza Kafková Academic year of the bachelor thesis submission: 2013/2014 Supervisor: Mgr. Miroslav Meier, Ph.D. Summary: This bachelor work is specialized to the issue of autism spectrum disorders. The main aim of this work was to describe the treatment and education of children with autism spectrum disorders at special primary schools and practical primary schools and to find out optimal teaching methods used for working with children affected by autism spectrum disorders at these types of schools. This bachelor work consisted of two key parts. The theoretical part described and clarified the basic terminology in the field of autism spectrum disorders using the processing and presentation of expert sources. Further up the historical overview, the causes of autism spectrum disorders, diagnosis and classification. It dealt with the specifics of the development and education of children with autism spectrum disorders, the education system in the Czech Republic and, last but not least, specific approaches and methods that are used in the education of pupils with autism spectrum disorders. Second part of the thesis is the empirical part presents the results of a questionnaire survey, with which was investigated whether the method Picture Exchange Communication System are more used in special elementary school than in elementary school practical. It was also examined whether specific methods and approaches are used more often in the presence of an assistant teacher. Key words: autism, Autistic Spectrum Disordes, autistic triad problem, children, method, primary special school, primary practical school, students, teaching.

8 Obsah Úvod...9 Teoretická část Poruchy autistického spektra vymezení pojmu Historický přehled Příčiny vzniku poruch autistického spektra Klasifikace poruch autistického spektra Projevy poruch autistického spektra Diagnostika poruch autistického spektra Systém vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra Výchova a vzdělávání dětí s poruchami autistického spektra Metody a přístupy ve výchově a vzdělávání dětí s poruchami autistického spektra...27 Empirická část Cíl bakalářské práce Formulované hypotézy Použité metody Popis zkoumaného vzorku a průběh průzkumu Získaná data a jejich interpretace Vyhodnocení dotazníkového šetření Vyhodnocení hypotéz...43 Závěr...45 Navrhovaná opatření...47 Seznam použitých zdrojů...49 Seznam příloh

9 Úvod Tématem bakalářské práce je výchova a vzdělávání dětí s poruchami autistického spektra. Tato problematika je v současné době velmi aktuální, a proto se stále častěji setkáváme s diskuzemi i odlišnými názory na vzdělávání těchto dětí. Poruchy autistického spektra jsou řazeny mezi nejzávažnější typ postižení, jelikož zasahují tři oblasti: oblast komunikace, sociální interakce a představivosti. K poruchám autistického spektra se může přidružit v podstatě jakákoliv další porucha či postižení, proto se u dětí s tímto postižením můžeme setkat s poměrně dosti různorodými příznaky. Poruchy autistického spektra představují postižení, kdy se u lidí s tímto postižením lze setkat s mírnými, ale také těžkými příznaky. Tím je zapříčiněno, že v podstatě každé dítě je jiné a vyžaduje individuální péči a přístup. Díky připravenosti odborníků a zkvalitnění diagnostiky dochází mnohem častěji než dříve k včasnému odhalení tohoto postižení, což je velmi důležité pro následnou péči, jelikož právě ta je klíčová v dalším vývoji dítěte. Cílem bakalářské práce je charakterizovat výchovu a vzdělávání dětí s poruchami autistického spektra v základních školách speciálních a základních školách praktických a zjistit, jaké metody jsou používány při práci s dětmi s poruchami autistického spektra na základních školách speciálních a základních školách praktických. Teoretická část je věnována vymezení pojmu poruch autistického spektra, historickému vývoji, příčinám vzniku tohoto druhu postižení, klasifikaci, projevům a diagnostice poruch autistického spektra (dále PAS). Pozornost je věnována též specifickým metodám a přístupům ve výchově a vzdělávání žáků s PAS a systému vzdělávání žáků s PAS. Empirická část přináší výsledky z dotazníkového šetření, kterým bylo zjišťováno, zda je metoda výměnného obrázkového komunikačního systému ve výchovně vzdělávacím procesu žáků s PAS využívána častěji v základní škole speciální nebo v základní škole praktické. Též bylo zjišťováno, zda jsou specifické metody a přístupy vyučujícími využívány častěji za přítomnosti asistenta pedagoga. Každý člověk by si měl uvědomit, že i lidé s postižením potřebují pocit bezpečí a lásku, a to především děti, které jsou v těchto oblastech velmi citlivé. Proto je velmi důležité o této problematice informovat a předejít tak nejrůznějším předsudkům. 9

10 Teoretická část 1 Poruchy autistického spektra vymezení pojmu PAS se v mnoha aspektech shodují s pervazivními (všepronikajícími) vývojovými poruchami. Peeters ve své publikaci zdůrazňuje, že pervazivní poruchy lépe vystihují základ tohoto postižení než jen slovo autismus (Peeters 1998, s. 11). PAS patří k nejzávažnějším postižením dětského mentálního vývoje, jelikož vývoj dítěte je narušen do hloubky ve více směrech. Z důvodů vrozeného defektu mozkových funkcí dochází k poškození, kdy je narušena komunikace, sociální interakce a představivost. PAS zapříčiňují odlišné vnímání a prožívání, což znamená, že člověk s tímto postižením se chová jinak. Znamená to tedy narušení celé jeho osobnosti. Projevy a chování u dítěte s PAS se odvíjí od stupně tohoto postižení a v průběhu života a samotného vývoje dítěte se mění. K PAS se může přidružit jakákoliv jiná nemoc či porucha, čímž je ztížena samotná diagnostika. V sedmdesátých letech 20. století britská psychiatrička Wingová určila termín pro problémové oblasti, které jsou důležité pro diagnostiku. Tyto oblasti nazvala triádou postižení a patří sem potíže v sociální interakci, komunikaci a představivosti (Thorová 2012, s. 58). Díky těmto specifikům odlišujeme PAS od jiných vývojových poruch, jako jsou například mentální retardace, specifické poruchy učení, poruchy řeči, aktivity a pozornosti (Thorová 2008, s. 4). Jelínková ve své publikaci zdůrazňuje, že neexistuje žádný typický jedinec s autismem. Každé dítě, osoba s tímto typem postižení je svým způsobem jedinečná a mezi lidmi s PAS převažují spíše rozdíly než podobnosti. Lidé s PAS se liší osobností, mírou a charakterem postižení, intelektuální úrovní a přidruženými poruchami (Jelínková 2001, s. 34). Švarcová uvádí, že autismus, resp. PAS nejsou druhem mentální retardace, ale často s ní bývají spojené a nejsou ani druhem zvláštní schizofrenie. Též uvádí, že autismus, resp. PAS jsou nejzávažnější poruchou v lidských vztazích, i když nemají sociální původ (Švarcová 2011, s. 154, 155). V publikaci Vocilky nalezneme, že autismus, PAS jsou celoživotní postižení a chorobná zaměřenost k vlastní osobě. Jedinec s PAS je v situaci, která se dá srovnat s probuzením v cizí zemi, kde je vše jiné. PAS se objevuje bez ohledu na stupeň inteligence (Vocilka 1994, s. 9, 10). 10

11 V bakalářské práci se přikláníme k definici od Thorové, která uvádí, že PAS patří k nejzávažnějším poruchám dětského mentálního vývoje, kdy je vývoj dítěte narušen do hloubky a v mnoha směrech v důsledku vrozeného postižení mozkových funkcí, které dítěti umožňují komunikaci, sociální interakci a fantazii (Thorová 2012, s. 58). 1.1 Historický přehled S lidmi s PAS se bylo možné setkat již ve starověku, kdy vyčnívali svým zvláštním chováním a reakcemi nad ostatními. Děti, jenž by v dnešní době byly pravděpodobně považovány za autistické, byly v době Hippokratově nazývány za děti svaté. Oproti tomu ve středověku byly tytéž děti označovány za posedlé ďáblem či uhranuté (Thorová 2012, s. 34). Roku 1898 popsal psychiatr Barr projevy připomínající autistické chování jako zvláštní případ echolalie. Vycházel z hypotézy transkortikální motorické afázie, což je porucha, při níž dochází k poruchám častí mozku, které jsou úzce spjaty se vznikem, vývojem a porozuměním řeči (Tanguay in Thorová 2012, s. 35). V roce 1908 byl Rakušanem Hellerem popsán specifický stav u dětí, který nazval dementia infantilis. Název popisuje stav, kdy po několikaletém období obvyklého vývoje dochází k prudké deteriorizaci intelektu, řeči a chování. Tato porucha byla později nazývána Hellerův syndrom a postupem času byla označována za dětskou psychózu. V současné době se nazývá dezintegrační porucha a řadí se do kategorie pervazivních vývojových poruch (Thorová 2012, s. 35). Prvním, kdo zavedl pojem autismus do psychiatrické terminologie byl roku 1911 Bleuer švýcarský psychiatr. Pojmenoval tak jeden ze symptomů u schizofrenie (Thorová 2012, s. 34). V roce 1942 Benderová publikovala o již v minulosti popsaném syndromu v domnění, že jde o dětskou schizofrenii, která se projevuje primitivnímu přizpůsobení se prostředí ve formě bizarního chování. Roku 1943 americký psychiatr rakouského původu Kanner uveřejnil v časopise Nervous Child příspěvek Autistic Disturbances of Affective Contact (Autistická porucha afektivního kontaktu). V tomto článku uveřejnil výsledky svého pětiletého pozorování 11 dětí. Chování pozorovaných dětí poukazovalo na mnoho společných znaků, které však nesplňovaly diagnostická kritéria do té doby žádné známé kategorie psychických onemocnění. Děti s autismem popisoval Kanner jako velmi osamělé a uzavřené. 11

12 V roce 1944 vídeňský pediatr Asperger přispěl svým článkem Autistische Psychopathen im Kindersalter (Autističtí psychopati v dětství), kde popisuje syndrom s podobnými projevy. Měl za to, že tento syndrom má souvislost s poruchami osobnosti. Ve své publikaci popisoval potíže dětí v sociálním chování, zvláštnosti v komunikaci, vysoký intelekt, omezené zájmy a též motorickou neobratnost. Nezávisle na Kannerovi použil termín autismus. Kanner popisoval spíše těžší formy autismu, kdežto Asperger se zabýval dětmi s mírnější formou této poruchy. Ještě ke konci 40. let se Kanner domníval, že autismus je vrozená porucha, jejíž vznik je zapříčiněn genetickým původem. Později se však pod vlivem psychoanalýzy zaměřil na průzkum rodičovských charakteristik. Rodiče dětí s autismem označoval za sobecké, tvrdé, zajímající se jen o sebe sama. Tímto došel k závěru, že příčina autismu tkví v nesprávném vývoji ega působící v kombinaci s nevhodnou emocionální atmosférou vytvořenou právě rodiči. Jedním, kdo kritizoval Kannerovu teorii vzniku autismu, byl Van Krevelen. Považoval za nutné zkoumat vznik této poruchy hlavně z organické příčiny. Závěrem jeho zkoumání byla teorie, která pojednávala o poruše, jenž zasahuje hluboko určitou centrální anomálii. V padesátých letech byly v Evropě téměř všechny děti s mentálním postižením a bizarním chováním označovány jako děti s autismem (Donellan in Thorová 2012, s. 41). V šedesátých letech začali odborníci přihlížet i k jiným teoriím vzniku autismu. Roku 1964 vychází publikace amerického psychologa Rimlanda Infantile Autism: The syndrome and Its Implication for a Neural Theory of Behavior (Dětský autismus: Teorie o dopadech syndromu na chování). Rimland odmítal hypotézu o rodičovské vině. Sám byl totiž otcem chlapce s autismem. Ve své knize tedy definoval autismus jako poruchu neurobiologickou, jenž vychází z organického původu. V sedmdesátých letech již většina vědců akceptovala teorii, která PAS přisuzovala organickému poškození mozku (Thorová 2012, s ). V roce 1977 zveřejňuje Americká autistická společnost první definici autismu a Americká psychiatrická asociace roku 1980 zahrnuje definici autistického syndromu do Diagnostického a statistického manuálu (Richman 2008, s. 11, 12). V roce 1980 se v americkém diagnostickém manuálu DSM-III též poprvé objevila skupina nemocí nazvaná pervazivní vývojové poruchy (Hrdlička, Komárek 2004, s. 13). 12

13 Termín autistická psychopatie byl nahrazen pojmem Aspergerův syndrom, který poprvé v roce 1981 použila britská lékařka Wingová. Wingová se jakožto psychiatr pro dospělé významně podílela na rozšíření poznatků o PAS. Asperger zemřel dříve, než po něm tento syndrom získal mezinárodně uznávané pojmenování (Thorová 2012, s. 36, 37). V roce 1981 byl pro skupinu dětí s normální nebo nadprůměrnou inteligencí použit termín vysoce funkční autismus (De Myer, et al. in Hrdlička, Komárek 2004, s. 13). Roku 1993 se koncept pervazivních vývojových poruch dostává do Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10, 1992), (Hrdlička, Komárek 2004, s. 13). 2 Příčiny vzniku poruch autistického spektra Názory, že PAS vznikají na základě organických příčin, odstartovaly v 80. letech 20. století mnoho výzkumů zejména z oblastí neuroanatomie, neurochemie, genetiky, neuropsychiatrie a neuropsychologie. Výzkumy však velmi ztěžuje proměnlivost projevů PAS, což vede k různorodým vědeckým závěrům (Thorová 2012, s. 46). Neurobiolog Ornitz došel ve svém výzkumu k závěru, že vestibulární dysfunkce je základem symptomatologie PAS. Oproti tomu De Myerová míní, že tato dysfunkce je jen součást poruchy integrace centrální nervové soustavy (De Myer in Thorová 2012, s. 46). Do středu pozornosti se na přelomu století dostává tzv. vývojový neurobiologický model. Teorie popisuje, že příčina vzniku PAS je z doposud neověřených příčin setkání plodu s nějakou teratogenní látkou, při čemž dochází k poškození vyvíjejícího se mozku plodu (Thorová 2012, s. 47). PAS pravděpodobně nezpůsobuje jeden specifický gen, jelikož porucha má různorodé příznaky a proměnlivou formu. Výzkumy jednovaječných a dvojvaječných dvojčat s PAS a data získaná z těchto výzkumů prokazují, že dědičnost u výskytu PAS hraje významnou roli. V současné době jsou PAS řazeny do poruch vrozených. PAS tedy patří mezi neurovývojové poruchy na neurobiologickém základě. Příčina PAS není v jedné oblasti mozku, ale je zapříčiněna více faktory. Zřejmě se jedná o poruchu komunikačních a integračních funkcí mozku. Genetické faktory zde mají významnou roli. Vznik PAS je zapříčiněn odlišným počtem genů v různé míře. Specifické geny spíše představují genetický sklon ke vzniku PAS, který teprve ve spojení s jinými vlivy stanovuje závažnost poruch či vzniku PAS vůbec (Thorová 2012, s ). 13

14 3 Klasifikace poruch autistického spektra Klasifikace poruch autistického spektra dle světového klasifikačního systému MKN-10 používaná v České republice. Dětský autismus Mívá různý stupeň závažnosti od mírných forem až po ty těžké. U dětského autismu se musí problémy projevit v každé části tzv. triády. To znamená, že u dítěte se vyskytují problémy v komunikaci, sociální interakci a představivosti. Tuto poruchu lze diagnostikovat v každém věku a může se k ní přidružit jakákoliv jiná nemoc či postižení. Lidé s autismem v mnoha případech potřebují celoživotní asistenci, nicméně tato skutečnost opět závisí na celkové adaptabilitě a míře postižení. Také velmi záleží na vrozených dispozicích, kvalitě vzdělání a rané péči. Projevy charakteristické pro dětský autismus se s věkem dítěte mohou měnit. V období mezi pubertou a ranou dospělostí může dojít ke zrychlení pozitivního vývoje, dochází však i k projevům zhoršujícím se. Velmi častou přidruženou nemocí bývá epilepsie a nemoci vyžadující psychiatrickou léčbu (Thorová 2012, s ). Vocilka uvádí, že u dětského autismu se vyskytují abnormální reakce čichové, hmatové, zrakové a chuťové (Vocilka 1994, s. 10). Atypický autismus U atypického autismu dítě splňuje daná diagnostická kritéria jen částečně. Kategorie atypického autismu nemá přesně stanoveny hranice a klinický obraz nebyl přímo definován. Diagnóza je tedy založena na odhadu a osobním pocitu diagnostika. Velmi často se setkáváme s pojmy autistické rysy nebo sklony. DSM-IV, americký diagnostický systém termín atypický autismus nepoužívá. Užívá odborný název pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná, který ovšem zahrnuje již zmíněné pojmy jako atypický autismus, pervazivní vývojovou poruchu nebo atypický vývoj osobnosti. Ve Spojených státech amerických je tato kategorie terčem kritiky, jelikož má malou vypovídající hodnotu. Je prokázáno, že kritéria DSM-IV neposkytují dostatek informací ke spolehlivé diagnostice atypického autismu. V MKN-10 je popis této poruchy stejně nejasný. Děti s atypickým autismem mohou mít některé oblasti vývoje narušeny v menší míře než děti s klasickým autismem. Vývoj jednotlivých schopností je nerovnoměrný a ze strany péče a potřeby intervence se atypický autismus od dětského neliší (Thorová 2012, s ). 14

15 Aspergerův syndrom Při diagnostice této poruchy je velmi obtížné rozlišit, zda se jedná opravdu o Aspergerův syndrom nebo jen o sociální neobratnost spojenou např. s výraznějšími osobnostními rysy a vyhraněnými zájmy. Často se setkáváme s tvrzením, že tato porucha je mírnou formou klasického autismu. Aspergerův syndrom má své specifické projevy, které mohou být stejně závažné, ale kvalitativně odlišné od ostatních PAS. Rozumové schopnosti u osob s Aspergerovým syndromem bývají v normě, tudíž jsou schopny např. s pomocí asistenta zvládnout docházku do běžné školy. Velmi málo osob s tímto postižením se však později zařadí do běžného života či založí rodinu. Děti s obtížemi v sociální adaptabilitě mohou mít problémy už v mateřské škole a to i za přítomnosti asistenta. Později jsou většinou přeřazeni do speciálních či praktických škol. Lidé s mírnější formou Aspergerova syndromu by však díky novodobým podmínkám mohli pozměnit výsledky výzkumů pozitivnějším směrem. Tito lidé jsou tedy při volbě vhodného zaměstnání a partnera schopni žít běžným životem popř. založit rodinu. Děti s Aspergerovým syndromem mohou a nemusí mít problémy s vývojem řeči, která je později nápadně mechanická, formální s výraznými problémy vyskytujících se v oblasti pragmatické. Osoby s touto poruchou působí egocentricky, nejsou schopny empatie, nechápou neverbální signály a ironicky řečené výroky. Mají sníženou schopnost ovládat své chování, tudíž často podléhají záchvatům vzteku. Typickými pro Aspergerův syndrom jsou vyhraněné zájmy např. počítače, zeměpis, vlajky (Thorová 2012, s ). Tento typ PAS se častěji vyskytuje u chlapců (Vocilka 1994, s. 11). Dětská dezintegrační porucha V roce 1908 poprvé tento syndrom popsal vídeňský speciální pedagog Heller. V MKN-10 je tato porucha pojmenována termínem jiná dezintegrační porucha. Při této poruše se dítě vyvíjí obvyklým způsobem ve všech oblastech minimálně dva roky. Poté z neznámého důvodu nastává regres v doposud získaných schopnostech. Nástup této poruchy bývá udáván okolo třetího a čtvrtého roku dítěte. Zhoršení stavu může být náhlé nebo pozvolné. Schopnosti dítěte se zhorší v komunikačních a sociálních dovednostech a velmi často se objeví chování typické pro autismus. Po tomto období může dojít k opětovnému zlepšování schopností a dovedností, nikdy však nedojde k úplnému navrácení do normy. U tohoto typu postižení je uváděn častý výskyt EEG abnormalit a epileptických záchvatů. Děti s dezintegrační poruchou mívají těžší typ mentální retardace. Stejně jako u jiných PAS mají lidé s touto poruchou problémy v komunikaci a sociálním chováním (Thorová 2012, s ). 15

16 Jiné pervazivní vývojové poruchy V Evropě tato kategorie nebývá příliš často používána. Diagnostická kritéria jsou nejasná a nejsou přesně definována. Oblasti triády jsou narušeny, ne však do tak vysoké míry, aby odpovídaly klasickému nebo atypickému autismu. Projevy mohou být stejné jako chování dětí s autismem, ale nikdy se nevyskytují ve větším počtu. Jiná pervazivní vývojová porucha bývá častá u dětí, které mají těžší formy poruchy aktivity a pozornosti, mentální retardaci, vývojovou dysfázii, nerovnoměrně rozvinuté kognitivní schopnosti a menší počet projevů typických pro autismus. Do této kategorie též řadíme osoby s výrazným problémem v oblasti představivosti, kde je typická neschopnost rozeznávat realitu a fantazii. Děti s pervazivní poruchou bývají na péči stejně náročné jako děti s ostatními typy PAS (Thorová 2012, s. 204, 205). Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby Tato porucha se projevuje těžkou motorickou hyperaktivitou, stereotypním chováním, činnostmi nebo sebepoškozováním a mentální retardaci s nižším IQ než 50. V období mezi pubertou a ranou dospělostí bývá hyperaktivita nahrazována hypoaktivitou. Při tomto typu postižení se nevyskytuje sociální narušení, které je typické pro PAS. Poruchu nalezneme pouze v MKN-10 (Hrdlička, Komárek 2004, s. 55). Rettův syndrom Syndrom poprvé popisoval Rett, rakouský dětský neurolog. Jedná se o neurologické postižení, jež má pervazivní vliv na somatické, motorické a psychické funkce. Důsledkem tohoto postižení je mutace v MeCP2 genu, jenž se nachází na X chromozomu. Jde tedy o poruchu, která se vyskytuje především u dívek, jelikož chlapci nedisponují druhým nenarušeným X chromozomem, dochází k tomu, že plod či novorozenec nepřežije. Děvčata s Rettovým syndromem se obvykle vyvíjí do 6. až 18. měsíců zcela běžně. Poté se začínají objevovat první příznaky, jako je hypotonie, zhoršený oční kontakt, stereotypní pohyby rukou a někdy také opožděný vývoj řeči. V období mezi 1 4 roky života již dochází k výrazné stagnaci. Dítě přestane mluvit a postupně ztrácí nabyté schopnosti a dovednosti. Řízená činnost rukou se mění v neúčelné pohyby např. tleskání, svírání a mačkání. Okolo 3. roku věku dívky obvykle zcela ztrácí úchopovou schopnost rukou. Časté bývá skřípání zuby a pohybující se jazyk v ústech. V tomto období se též zhoršuje schopnost chůze a výrazná bývá hypotonie. Objevují se výpadky dechu a celkové zhoršení kvality dechu. Neurovývojová regrese postupně mizí okolo 3 (4) let a pokračuje až do školního věku, kdy se symptomy 16

17 stabilizují. Někdy dochází k vývoji skoliózy, obtížím v oblasti motoriky a epileptickým záchvatům. Zlepšuje se soustředění a v některých případech se mohou objevit úchopové schopnosti. Mezi 5. a 25. rokem života u některých dívek dochází ke zhoršení motoriky a skoliózy. V období dospívání a dospělosti dívky psychicky vyzrávají a stereotypní pohyby bývají méně výrazné. Dívky s Rettovým syndromem se dožívají 40 až 50 let, mají rády fyzický kontakt, společnost a zvládají i oční kontakt a sociální úsměv. Míra postižení motoriky u dívek s Rettovým syndromem je individuální (Thorová 2012, s ). 3.1 Projevy poruch autistického spektra Projevy PAS jsou velmi různorodé a u jednotlivců se tak příznaky tohoto postižení mohou lišit. Dítě s některou z PAS není schopno v plné míře porozumět tomu, co v běžném životě prožívá, vidí a slyší. Díky tomuto typu poruchy je tedy duševní vývoj dítěte narušen hlavně v oblastech komunikace, sociální interakce a představivosti. Mezi typické symptomy PAS též patří stereotypní a kompulzivní chování a zvláštní zájmy (Thorová 2012, s. 31). Tato specifika v chování se u děti s PAS projevují již v raném dětství. V tomto období můžeme u některých dětí pozorovat též stereotypní pohyby, které mají nejčastěji podobu mávání, kroucení a plácání ručičkama. V pozdějším období se můžeme setkat s třepetáním prsty, kolébaní tělem, potřásání hlavou, pohupování, otáčením různými směry, chůzí po špičkách nebo sebezraňování. Mezi stereotypní chování můžeme zařadit např. mnohočetné otočení kolem své osy, než začne dítě provádět určitou činnost a vyžadování bizarních činností od členů rodiny. Typické pro Aspergerův syndrom, jednou z PAS, jsou stereotypní zájmy (Gillberg, Peeters 2008, s. 29, 30). V rámci PAS se frekvence příznaků a jejich síla u každého člověka liší. Setkáváme se tak např. s dětmi s různými intelektovými a řečovými schopnostmi. Symptomy se též mohou lišit v zájmu o sociální kontakt. Tyto projevy se vyskytuji v odlišných kombinacích, a proto je prakticky nemožné najít dvě děti se zcela stejnými symptomy (Thorová 2012, s. 31). Poruchy v oblasti sociální interakce jsou jedním z hlavních projevů PAS. Děti s PAS příliš nevyhledávají sociální kontakt a často můžeme pozorovat, jakoby pro ně okolní svět neexistoval. Jedním z důvodů tohoto chování je nepochopení verbálních a neverbálních signálů, které se v okolním prostředí vyskytují, což může způsobit následné vyhýbání se dalšímu sociálnímu kontaktu (Vágnerová 2008, s. 319). 17

18 Samozřejmě velmi záleží na typu a hloubce postižení. Lidé s těžšími formami PAS mohou mít problémy se základními sociálními dovednostmi, oproti tomu jedinci s mírnější variantou mohou chápat sociální problémy např. na úrovni šestiletých dětí. Lze však říct, že sociální intelekt člověka s PAS je vůči jeho mentálním schopnostem v hlubokém deficitu. U dětí s PAS se můžeme setkat s odlišnými typy sociálního chování tzn. od typu osamělého, kdy se dítě při veškeré snaze o sociální kontakt odvrací, stáhne se nebo např. zaleze pod stůl. Oproti tomu dítě s extrémní nepřiměřenou sociální aktivitou navazuje sociální kontakt kdekoliv a s kýmkoliv. Thorová ve své publikaci uvádí tyto typy chování: typ osamělý, pasivní, aktivní zvláštní, formální a smíšený zvláštní. Typologické kategorie se odlišností sociálního chování, různých vlivů a jiných projevů mohou prolínat. Sociální chování se postupným vývojem dítěte s PAS mění, a proto se typ sociálního chování vyhraní až v dospělém věku. Většina dětí s PAS stojí o sociální kontakt, protože jej však nedokážou přiměřeně navázat a dostatečně nerozumí okolnímu světu, jsou úzkostné a deficit v této oblasti se prohlubuje (Thorová 2012, 61 77). Děti s PAS nereagují na sociální signály např. mimika obličeje, úsměv a nejsou schopny empatie. Oční kontakt a gestikulaci nejsou schopny využít v běžné komunikaci. Děti s tímto postižením si nevytváří adekvátní vztah k lidem a dokonce ani obvyklou citovou vazbu k matce a ostatním členům rodiny. Vztahy s jejich vrstevníky též nejsou obvyklé. Nehrají si s ostatními, nenavazují kontakt a spíše se kontaktu vyhýbají. Děti s PAS nerozumějí mezilidským vztahům a lidi považují za neživé objekty. Tyto děti dobře nerozumí smyslu jednotlivých sociálních situací, a proto nejsou schopny se v dané situaci chovat přiměřeně (Vágnerová 2008, s ). Dalším projevem PAS je problém v komunikaci. Vývoj řeči u dětí s PAS se výrazně odlišuje od normy. Řečový vývoj má často specifický průběh, např. chybí žvatlání typické pro batolata. V některých případech se řeč vůbec nevytvoří nebo jen z části a to velmi primitivním způsobem. Klíčovou odchylkou je neschopnost dětí s PAS používat řeč ke komunikaci. Velmi často se setkáváme s echoláliemi, kdy dítě opakuje to, co slyší od jiných, avšak bez porozumění. Typická je též verbální stereotypie, při níž dochází k opakování stále stejných slovních obratů např. z televize. Děti s PAS nedodržují slovosled a některá slova mohou zcela chybět. Velmi často se setkáváme s nepoužitím osobních zájmen a to zejména se zájmenem já. Často o sobě mluví ve druhé nebo třetí osobě. Jsou schopny se naučit číst, ale obsahu čteného textu nerozumí (Vágnerová 2008, s. 324). 18

19 Opožděný vývoj řeči bývá často prvním důvodem znepokojení rodičů (Gillberg in Thorová 2012, s. 98). U dětí s PAS se porucha v komunikaci projevuje na úrovni receptivní i expresivní, verbální i neverbální. Zhruba polovina dětí s PAS si nikdy neosvojí řeč v takové podobě, aby sloužila ke komunikaci s ostatními. U dětí, které si řeč osvojí, registrujeme odlišný vývoj řeči s častými abnormitami. Poruchy v komunikaci u dětí s tímto typem postižení jsou velmi různorodé. Opět záleží na formě a hloubce postižení. Lidé s Aspergerovým syndromem mají řeč narušenou nejméně. Jejich pasivní slovní zásoba bývá bohatá. Potíže se vyskytují hlavně v praktickém využití komunikace. Gillberg a Peeters uvádí, že oblasti komunikace a sociální interakce je obtížné oddělit, jelikož spolu úzce souvisejí. Do problémů v komunikaci zařazují preverbální a verbální interakce a porozumění obsahující gesta, mimiku a řeč těla. Mnoho nejen dětí s PAS lépe rozumí psanému slovu než verbálnímu projevu (Gillberg, Peeters 2008, s ). Třetí z problémové oblastí triády je narušená oblast představivosti. Důležitou součástí vývoje představivosti je rozvoj nápodoby. Narušení představivosti má negativní vliv na mentální vývoj dítěte hned v několika směrech. Narušená schopnost symbolického myšlení a nápodoby způsobuje, že se u dítěte nerozvíjí hra, což je základem rozvoje učení a celého vývoje. Nedostatečná představivost způsobuje ulpívání dítěte na činnostech, které preferují děti mladšího věku. Trávení volného času a hra dětí s PAS se tedy liší od činností intaktních vrstevníků. Stejně jako u dvou předchozích problémových oblastí záleží kvalita hry, její pestrost a nenucenost, na hloubce a formě postižení. Při volnočasových činnostech jsou běžné např. repetitivní aktivity, stereotypní modely chování, příliš silné myšlenkové zaujetí pro nějaké téma nebo činnost. Hra či zacházení s předměty bývá u dětí s PAS nestandardní. Děti s těžší formou tohoto postižení se věnují např. jen jednodušším manipulacím s předměty, jako jsou roztáčení, mávání, houpání, házení apod. Děti s lépe zachovanými kognitivními dovednostmi mohou při hře využít skládání obrázků. U některých dětí s PAS se setkáváme s pohybovou stereotypií. Pro PAS je typické prohlížení prstů, záklony, točení se do kolečka, kývavé pohyby tělem, plácání se do hlavy a hrudníku a bouchání do předmětů (Thorová 2012, s ). Zvláštnosti v chování u dětí s PAS, které připisujeme omezené představivosti, pozorujeme tedy už od raného dětství (Gillberg, Peeters 2008, s. 29). U dětí s tímto postižením se nerozvíjí symbolické myšlení, schopnost zapojit fantazii a neobjevují se hry tvořivého charakteru nebo symbolické hry (Vágnerová 2008, s. 322). 19

20 3.2 Diagnostika poruch autistického spektra Stanovení diagnózy a hloubky PAS pouze pomocí klinického vyšetření je velmi nepřesné. Při klinickém vyšetření se odborníci zaměřují na pozorování dítěte a kontakt s ním. Klíčová je však anamnéza rodiny, nástup a vývoj PAS. Přesně určující kritéria vymezuje MKN-10 Mezinárodní klasifikace nemocí (Hrdlička, Komárek 2004, s. 39). Lékařská definice autismu, kde je autismus řazen mezi pervazivní vývojové poruchy uvádí též Diagnosticko-statistický manuál (DSM-IV), který vydává Americká psychiatrická organizace (Jelínková 2001, s. 9). Thorová uvádí, že v současnosti neexistuje zkouška biologického typu, která by určila, že se jedná o autismus. Diagnostika se tedy zaměřuje na mapování a výzkum chování. V diagnostice hraje významnou roli zkušenost odborníků, kteří se rutinně věnují právě PAS (Thorová 2012, s. 263, 264). Pro přesné hodnocení projevů PAS však existuje mnoho diagnostických nástrojů, které se stávají rutinní částí vyšetřovacího procesu. Dvě u nás nejčastěji využívané hodnotící škály jsou CARS (Childhood Autism Rating Scale), kde vyšetření trvá půl hodiny až hodinu (Hrdlička, Komárek 2004, s. 39). Metoda CARS obsahuje 15 položek, kdy se u každé položky hodnotí frekvence a intenzita abnormních jevů. Určení či vyloučení PAS je relativně rychlé, ale nepřesné. CARS se tedy využívá spíše ke screeningu než ke konečné diagnostice (Thorová 2012, s. 270). Zatímco ADI-R (Autism Diagnostic Interview Revised) je podrobný rozhovor s rodiči trvající asi 3 hodiny (Hrdlička, Komárek 2004, s. 39, 40). Tato hodnotící škála je vhodná k diagnostice od 18 měsíců věku do dospělosti. Rozhovor má 111 položek, které se zaměřují na raný vývoj dítěte, prvním projevům poruchy, hru a sociální vývoj, zájmy a chování, oblasti deteriorace a speciálním schopnostem (Hrdlička, Komárek 2004, s. 95). Stanovit konečnou diagnózu může pouze dětský psychiatr. Optimální období pro stanovení diagnózy se pohybuje od tří do pěti let věku dítěte (Hrdlička, Komárek 2004, s. 39, 40). Při samotném psychologickém vyšetření je nutno dbát na již zmíněné pozorování dítěte, jeho chování, reakce, způsob hry. Nutné je též zhodnotit kognitivní funkce, které jsou u dětí s PAS velmi rozdílné a nerovnoměrné (Hrdlička, Komárek 2004, s. 73, 74). Psychologické vyšetření by mělo mít jasnou strukturu. Obvykle vyšetření probíhá po dvou liniích, kdy se mapuje symptomatika typická pro děti s PAS a následně se vyšetří momentální schopnosti dítěte. Psychologické vyšetření začíná rozhovorem s rodiči, kdy rodiče přinášejí zprávy z vyšetření, ze základní či mateřské školy, výtvarné a školní práce dítěte. Na druhou konzultaci již přicházejí rodiče s dítětem. Toto vyšetření by mělo probíhat v době, kdy 20

21 nezasahuje dítěti do spánkového režimu nebo době odpočinku. Při této části vyšetření opět probíhá rozhovor s rodiči za volné aktivity dítěte. Po tuto dobu dítě pozorujeme při hře. Další částí vyšetření je řízená práce s dítětem, kdy velmi záleží na věku a schopnostech dítěte. U starších a zdatnějších dětí používáme standardizované metody a u dětí méně adaptabilních např. dílčí úkoly z vývojových škál. Přítomnost rodiče je vhodná u dětí do tří až čtyř let. Rodiče jsou pobídnuti k odchodu v okamžiku ukončení vyšetření, kdy pozorujeme reakce dítěte na jejich odchod. V současnosti existuje mnoho psychodiagnostických metod, které však nelze vždy plně využít. Některé děti nejsou schopny dostatečně navázat kontakt, nerozumí instrukcím a nereagují na pokyny. Stává se tedy, že se tyto metody kombinují nebo se využije jen některá část (Thorová 2012, s ). Je velmi důležité od PAS odlišit prostou mentální retardaci, schizoidní poruchu u dětí, specifické poruchy řeči a např. další poruchy učení. U některých dětí s mentální retardací se mohou vyskytovat potíže v sociabilitě, poruchy řeči a časté stereotypie, což může znamenat záměnu v diagnostice (Svoboda, aj. 2009, s. 535). Mezi testovací metody patří pozorování, které je základním nástrojem v psychodiagnostice PAS. Dále sem řadíme rozhovor, který má stejně jako pozorování nezastupitelnou roli a je potřebný k získání informací o dosavadním životě dítěte. Vývojové škály nejsou přímo zaměřeny na celkové zhodnocení intelektu, ale jejich použitím získáme posouzení o neuromotorické zralosti dítěte a úrovni kognitivních schopností. Zde můžeme uvést např. Gesellovu vývojovou škálu, která je určena pro děti od 4 týdnů do 36 měsíců. Vývoj se hodnotí v pěti oblastech: adaptivní chování, hrubá a jemná motorika, řeč a sociální chování. U škály N. Bayleyové lze využít vyšetření u dětí ve věku od 1 měsíce do 3,5 roku. Vyšetření obsahuje mentální škálu, motorickou škálu a záznam o chování dítěte. U dětí s PAS můžeme k vyšetření kognitivních schopností využít inteligenční testy, které jsou alespoň z části verbálně vybaveny. Důležité je, aby jejich percepční zralost dosahovala alespoň 5 let. Zde si musíme uvědomit, že zkoumané dítě plně nevyužije své schopnosti např. z důvodu stresu a nepozornosti. Těmito testy tedy spíše zmapujeme míru inteligence, kterou dítě uplatňuje v běžném životě. Do testů rozumových schopností řadíme např. Stanford- Binetovu zkoušku, IV. revize, která je určena pro děti ve věku od 2 3 let až do dospělosti. Zkouška se zaměřuje na verbální myšlení, abstraktně-vizuální myšlení, kvantitativní myšlení a krátkodobou paměť. Škála McCarthyové se zaměřuje na děti ve věku od 2,5 do 8 let. 21

22 Představuje 5 škál: verbální škála, percepčně performační škála, škála početní, doplňková škála paměti a motoriky. Dalšími možnosti k diagnostice jsou Wechslerovy zkoušky inteligence, kam řadíme PDW pro děti od 5 do 6 let, WISC III pro děti od 6 do 16 let a WAIS-R, která je určena pro dospělé od 16 let věku. V neposlední řadě zmíníme kresbu a grafomotoriku, jež jsou též významnou součástí psychologického vyšetření. Zde se používá napodobování kresby geometrických tvarů, dokreslování a spontánní kresba na volné téma. Mnoho dětí s PAS má odpor ke kreslení postavy. Při kresbě pozorujeme chování dítěte, způsob použití kresebného náčiní a obsah spontánního písemného projevu (Hrdlička, Komárek 2004, s ). V kresbě se odrážejí psychické i jiné procesy, při nichž zjistíme celkovou úroveň jemné motoriky, kognitivní přístup ke ztvárnění tématu aj. V tomto typu zkoumání se též projeví typ temperamentu, emoční prožívání a např. postoj k dané situaci (Svoboda, aj. 2009, s. 271). 4 Systém vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra V současné době mají děti s PAS v České republice zajištěné právo na výchovu a vzdělání. Někteří žáci jsou integrováni do běžného typu škol, jiní navštěvují např. základní školu speciální nebo praktickou. Pedagogičtí pracovníci jsou v této problematice vzdělanější, než tomu bývalo dříve, ale i přesto je stále možné setkat se s neznalostí v této oblasti (Čadilová, Žampachová 2008, s. 158). Při nástupu k povinné školní docházce je již u většiny dětí s PAS stanovena diagnóza. V průběhu rané péče a předškolního vzdělávání jsou děti připravovány na přechod do základního vzdělávání (Čadilová, Žampachová 2008, s. 275). Vzdělávání žáků s PAS upravuje zákon č. 472/2011 Sb., který upřesňuje a novelizuje zákon č. 561/2004 Sb. (školský zákon). Školský zákon je navíc upraven vyhláškou č. 147/2011 Sb., která upravuje dřívější vyhlášku č. 73/2005 Sb. Vyhláška č. 73/2005 Sb. 3 odst. 1 upřesňuje formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením, které je zajišťováno formou individuální integrace, skupinové integrace, zařazením do speciální školy nebo kombinací předchozích možností (Vyhláška č. 73/2005 Sb., 3, odst. 1). Výše uvedená vyhláška zmiňuje též individuální vzdělávací plán (dále jen IVP), který je uveden v 6. odst. 1 tohoto paragrafu uvádí, že IVP je určen především pro individuálně nebo skupinově integrovaného žáka s hlubokým mentálním postižením nebo žáka navštěvujícího 22

23 speciální školu. Odst. 2 upřesňuje, že IVP je zpracováván na základě příslušného školního vzdělávacího programu dané školy, dále na základě konkrétního speciálně pedagogického vyšetření popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením nebo odborným lékařem. IVP je závazný dokument pro další vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. IVP by měl obsahovat např. údaje o obsahu, průběhu a způsobu speciálně pedagogické péče včetně zdůvodnění potřeby IVP, cíle vzdělávání žáka, obsah a časové rozvržení učiva, pedagogické postupy, způsoby zadávání úkolů, způsob hodnocení žáka, seznam kompenzačních či rehabilitačních pomůcek, určení pedagogického pracovníka ve školském zařízení, závěry ze speciálně pedagogických či psychologických vyšetření. IVP je zpracováván ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonnými zástupci. Za zpracování IVP ručí ředitel školy (Vyhláška č. 73/2005 Sb., 6, odst. 1 6). Při vzdělávání žáků s PAS se velmi často setkáváme s asistentem pedagoga. Mezi jeho hlavní činnosti patří zejména pomoc žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc pedagogickým pracovníkům při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky, při spolupráci se zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází (Vyhláška č. 73/2005 Sb. 7, odst. 1). Asistent pedagoga pracuje pod vedením učitele (Čadilová, Žampachová 2008, s. 280). Stále se setkáváme s diskuzemi a názory na integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Obě formy vzdělávání integrace i segregace mají však své výhody i nevýhody. Velmi záleží na individuálních možnostech dítěte, jeho potřebách a míře postižení. Požadavek integrace všech dětí do základních škol vedl v mnoha státech Evropy, Spojených státech a Austrálii k zavírání či dokonce zákazu speciálních škol. Tento požadavek přispěl např. ve Spojených státech ke zhoršení kvality výuky. Roku 1988 byl v Anglii a Walesu proveden výzkum vzdělávacích možností dětí s PAS. Jen ve velmi málo případech byla integrace považována za úspěšnou. Ukázalo se, že ve většina učitelů neměla adekvátní znalosti o PAS (Howlin 2009, s. 143, 144). Raná péče pro děti s PAS V současné době bývají děti s PAS díky specializovaným centrům a vyšší povědomosti diagnostikovány okolo 3 4. let. Včasná diagnóza je velmi důležitá pro další péči v oblasti výchovy a vzdělávání dítěte s PAS. Ve většině případů je rodičům navržena speciálně pedagogická péče v podobě speciálně pedagogického centra nebo pedagogicko-psychologické poradny. Rodiče zde dostanou odpovědi na otázky v oblastech právě výchovy a vzdělávání 23

24 a následné péče. Odborníci, kteří zde pracují, rodičům navrhnou optimální řešení v podobě např. speciální mateřské školy nebo integraci do běžné mateřské školy (Thorová 2012, s. 361). Předškolní vzdělávání Ve speciálních mateřských školách se dětem dostává nadstandardní péče z důvodu menšího počtu žáků, kvalifikace učitelů, popř. pomoci asistenta, který by měl být dítěti s PAS nápomocen i v tomto typu školy, jelikož program mateřské školy je pro dítě s PAS obvykle velmi náročný. U mírnějších forem PAS nebo u Aspergerova syndromu se setkáváme s integrací do běžného typu mateřské školy, kde je integrace úspěšná jen za předpokladu spolupráce rodičů s pedagogy. Pedagogové by v případě integrace žáka s PAS měli absolvovat školení zaměřené právě na výchovu a vzdělávání dětí s tímto postižením. Dále by měla mateřská škola zažádat o navýšení financí a zažádat o asistenta pedagoga, který by byl dítěti nápomocen. Do školy by měl docházet též poradenský pracovník, který by se měl spolu s učiteli podílet na vypracování IVP. Ve většině případů se však setkáváme s integrací v mateřských školách běžného typu, kde dítě s nějakým handicapem odmítají. Jiné mateřské školy odmítají asistenta a kvůli neinformovanosti pedagogů o daném postižení nejsou schopny dát dítěti náležitou péči (Thorová 2012, s. 361, 362). Odklad povinné školní docházky Odklad by měl být vždy konzultován s pracovníkem poradenského centra. Obecně je odklad povinné školní docházky doporučován dětem s nerovnoměrným profilem schopností v pásmu průměru a podprůměru. Děti s nadprůměrným intelektem obvykle nastupují do škol bez odkladu. U žáků s mentální retardací a PAS, které nastupují do základní školy praktické, či speciální, rozhoduje kvalita současného a budoucího programu vzdělávání. Většina dětí nastupuje do přípravného ročníku, který je poskytován právě ve speciálních školách. Dětem s nadprůměrným intelektem a PAS setrvání v mateřské škole nijak velký prospěch nepřinese. Výjimkou jsou mateřské školy, které pro své žáky vytváří speciální program, který se přibližuje nárokům základní školy. Žák s PAS a nadprůměrným intelektem obvykle nemá větší problémy se zvládnutím učiva, ale spíše s chováním a kontaktem s vrstevníky (Thorová 2012, s. 362, 363). Základní škola Děti s PAS, které jsou klidné a nemají větší problémy s chováním, zvládají integraci do běžné základní školy dobře a bez pomoci asistenta. Při integraci žáka s PAS je však velmi 24

25 důležitá prevence šikany a informovanost nejen pedagogů, ale hlavně ostatních žáků, jelikož oni sami se teprve ve škole začínají morálně vyvíjet. Je tedy vhodné, aby pedagog se žáky diskutoval a vysvětlil žákům, jak se mají k dítěti s PAS chovat, jak mu pomoci apod. (Thorová 2012, s. 365, 366). Důležitým aspektem je též včasná diagnostika, díky níž je dítě podporováno již v raném věku, tudíž intervence u dítěte selhává méně častěji (Čadilová, aj. 2012, s. 26). Základní škola speciální Do těchto škol jsou řazeni žáci s těžším stupněm mentální retardace, více vadami a autismem (Brychnáčová, aj. 2008, s. 7). Zde bývá výhodou menší počet žáků ve třídě a speciální pedagog. Dětem, které jsou nenáročné a mají mírnější symptomatiku PAS, k účinné výuce stačí využití strukturovaného učení a dodržování obecných pravidel práce s dětmi s PAS. Některé základní školy speciální nabízí třídy určené přímo pro žáky s PAS, kde je se žáky pracováno pomocí programů, které jsou založeny na principu behaviorální modifikace a jsou plně přizpůsobeny žákům s tímto postižením (Thorová 2012, s ). Žáci s PAS vyžadují nejen řadu podpůrných opatření, ale také vytvoření speciálních pomůcek a učebnic. Vzdělávání na základní škole speciální trvá 10 let a žák získá základy vzdělání. Velmi často se zde setkáváme s asistentem pedagoga. V tomto typu základní školy se žáci s PAS vzdělávají ve specializované třídě pro žáky s autismem nebo jsou individuálně integrováni do běžných tříd této školy. Třída pro žáky s autismem by měla mít nejméně 4 žáky nejvíce však 6. V této třídě mohou se žáky pracovat souběžně 3 pedagogičtí pracovníci, z nichž 1 je asistent pedagoga. Do těchto tříd jsou obvykle řazeni žáci s těžší symptomatikou PAS a těžším typem mentální retardace, případně dalšími přidruženými poruchami či postiženími (Čadilová, Žampachová 2008, s. 281). Základní škola praktická V těchto školách se obvykle vzdělávají žáci s lehkou mentální retardací. Cílem základní školy praktické je v první řadě dosáhnout co nejvyšší úrovně znalostí a osobnostního rozvoje za pomoci výchovně vzdělávacích metod a prostředků. Důležitá je také příprava na zapojení popř. úplná integrace do běžného života. Žáci se v průběhu vzdělávání učí také klíčovým kompetencím a to hlavně pracovním, komunikativním, sociálním a personálním. Hodnocení žáků je prováděno tradičně klasifikačními stupni, ale žáci mohou být hodnoceni také slovně nebo kombinací obou forem (Gošová 2011). Doba vzdělávání na této škole činí 9 let, kde se děti vzdělávají pod vedením speciálních pedagogů (Švarcová 2011, s ). Stejně jako jiné 25

26 typy škol, zpracovávají základní školy praktické podle rámcového vzdělávacího programu svůj školní vzdělávací program. Žáci s PAS a lehkou mentální retardací též potřebují speciální pomůcky a učebnice. Nutné je také upravit prostor tak, aby se žák s PAS dovedl lépe orientovat. Prostředí však nemusí odpovídat jejich potřebám tak striktně jako u žáků s PAS, kteří se vzdělávají v základní škole speciální (Čadilová, Žampachová 2008, s. 294). Učební obory Jsou jednou z možností výběru na přípravu pro budoucí zaměstnání. Žáci si zde mohou zvolit učební obor dle jejich zájmu, představ a schopností. Vzdělání na odborných učilištích prohlubuje znalosti žáků, avšak důraz je kladen na přípravu žáků pro budoucí zaměstnání. Odborná učiliště spadají do sítě speciálních škol. Předpokladem přijetí ke studiu je splnění 9. let školní docházky. Vzdělávání žáků je zde rozděleno na teoretické a praktické vyučování. Délka studia závisí na náročnosti vybraného oboru. Dle výběru trvá dva nebo tři roky (Švarcová 2011, s. 105, 106). Praktická škola Dne 25. května 2010 schválilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dva rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání. Jedná se o Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola jednoletá a Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola dvouletá. Praktická škola dvouletá je určena pro vzdělávání žáků se středně těžkým stupněm mentálního postižení nebo lehkým stupněm mentálního postižení v kombinaci s jiným zdravotním handicapem. Vzdělávání je zde uskutečněno v denní formě. Praktická škola dvouletá rozšiřuje znalosti a dovednosti získané v průběhu povinné školní docházky. Žáci, kteří chtějí být přijati do praktické školy dvouleté, musí mít ukončenou povinnou školní docházku buď v základní škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením, v základní škole speciální, nebo mají ukončenou povinnou školní docházku, ale nezískali základní vzdělání nebo žáci, kteří mají základní vzdělání v základní škole a z vážných zdravotních důvodů, které jsou v kombinaci s mentálním postižením, se nemohou vzdělávat na jiném typu školy. Formou praktických činností ve vzdělávání jsou u žáků v rámci jejich možností a schopností rozvíjeny kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální a personální, občanské a pracovní (Brychnáčová, aj. 2009, s. 9 12). Vzdělávání je zaměřeno na získání základních pracovních dovedností, návyků a postupů, které jsou potřebné v každodenním životě. Vzdělávání je ukončeno závěrečnou zkouškou, kdy dokladem o dosaženém vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce (Švarcová 26

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Autistické poruchy. MUDr. Jana Schmidtová Psychiatrická ambulance Praha ADITEA Centrum osobního rozvoje

Autistické poruchy. MUDr. Jana Schmidtová Psychiatrická ambulance Praha ADITEA Centrum osobního rozvoje Autistické poruchy MUDr. Jana Schmidtová Psychiatrická ambulance Praha ADITEA Centrum osobního rozvoje AUTISTICKÉ PORUCHY Dětský autismus F 84.0 Atypický autismus F 84.1 Rettův syndrom F84.2 Aspergerův

Více

PŘÍLOHY. i Jelínková, 2001, s

PŘÍLOHY. i Jelínková, 2001, s PŘÍLOHY Příloha 1: Posuzovací škála dětského autismu (CARS) i Skladba posuzovací škály CARS: Dítě je posuzováno v patnácti položkách. I. Vztah k lidem. Tato položka hodnotí chování dítěte ve strukturovaných

Více

Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán

Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra. MAP Místní akční plán Inkluzivní vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra MAP Místní akční plán Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání, je založeno na přesvědčení, že všichni žáci mají

Více

Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou

Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou poruchu dle DSM-IV Příloha č. 3: Komunikační sešit Příloha

Více

Příloha č. 1. Mezinárodní klasifikace nemocí 10 revize 1

Příloha č. 1. Mezinárodní klasifikace nemocí 10 revize 1 Příloha č. 1 Mezinárodní klasifikace mocí 10 revize 1 F84 Pervazivní vývojové poruchy Skupina těchto poruch je charakterizována kvalitativním porušením reciproční sociální interakce na úrovni komunikace

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

PORUCHY AUTISTICKÉHO SPEKTRA AUTISTIC SPECTRUM DISORDERS

PORUCHY AUTISTICKÉHO SPEKTRA AUTISTIC SPECTRUM DISORDERS Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Speciální pedagogika Studijní obor: Speciální pedagogika

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Poruchy Autistického Spektra - PAS

Poruchy Autistického Spektra - PAS Poruchy Autistického Spektra - PAS Nejčastější PAS dětský autismus atypický autismus Aspergerův syndrom (autistické rysy) Vývoj diagnostického řazení Leo Kanner (1943) dětský autismus postupně dochází

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Poruchy psychického vývoje

Poruchy psychického vývoje Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19 OBSAH Autoři jednotlivých kapitol..................................... 11 O autorech................................................... 13 Seznam zkratek...............................................

Více

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování

Více

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.

Více

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Poruchy autistického spektra MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Úvod pervazivní (všeprostupující) vývojová porucha triáda poškození - narušené sociální chování, komunikace, představivost

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN

INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN Individuální vzdělávací plán (IVP) je jedním z podpůrných opatření, které slouží k podpoře vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE Projevy dítěte s PCHE Obsah Projevy dítěte s PCHE Charakteristiky vyplývající z definice charakteristiky dle klasifikace školské Internalizovaná, externalizovaná

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Pravidla prevence vzniku problémových situací týkajících se. žáků s PAS ve školách a školských zařízeních za účelem

Pravidla prevence vzniku problémových situací týkajících se. žáků s PAS ve školách a školských zařízeních za účelem Pravidla prevence vzniku problémových situací týkajících se žáků s PAS ve školách a školských zařízeních za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany jejich zdraví. Nastavení systémové metodické podpory a

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

Mgr. Zuzana Šimková Základní škola speciální a Praktická škola Jihlava

Mgr. Zuzana Šimková Základní škola speciální a Praktická škola Jihlava Mgr. Zuzana Šimková 1. 11. 2016 Základní škola speciální a Praktická škola Jihlava Základní škola speciální a Praktická škola Jihlava poskytuje základní a střední vzdělání žákům s těžkým zdravotním postižením

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

Pedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D.

Pedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Pedagogicko psychologická diagnostika PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Základní studijní literatura Svoboda (2010). Psychologická diagnostika dospělých. Portál Úvodní kapitoly cca po stranu 50 plus adekvátní

Více

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Věc: návrh na novelizaci ustanovení vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, tel.: 777809040, fax: 585 231 400, mail:janmichalik@email.cz

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary, příspěvková organizace Zahájení činnosti: 1.9.2011 Ředitelka: Mgr. Klára Píšová Kontakty: 351 161

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 7

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště Školní poradenské pracoviště Od listopadu 2011 pracoval ve škole poradenský tým ve složení výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Fungovala také velmi úzká spolupráce s učiteli, zákonnými

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Pedagogická fakulta. S e m i n á r n í p r á c e A U T I S M U S

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Pedagogická fakulta. S e m i n á r n í p r á c e A U T I S M U S JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Pedagogická fakulta S e m i n á r n í p r á c e A U T I S M U S Vypracovala: St. obor: Ak. Ročník: Vlasatá Miluše Učitelství po MŠ, kombinovaná forma studia

Více

1. Vymezení normality a abnormality 13

1. Vymezení normality a abnormality 13 Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21

Více

Vzdělávání žáků s PAS

Vzdělávání žáků s PAS VT VZ 14: 2008-2013 Vzdělávání žáků s PAS doc. PhDr. Barbora Bazalová, Ph.D. Interní spolupracovníci PhDr. Jana Nováková, Ph.D. PhDr. Lucie Procházková, Ph.D. Externí spolupracovníci z SPC Štolcova Mgr.

Více

Příloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol

Příloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol Příloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol Vážené kolegyně, studuji speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně. Ve své diplomové práci se zabývám narušenou komunikační schopností u dětí

Více

PŘÍSTUPY K DĚTEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA

PŘÍSTUPY K DĚTEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií LUCIE HÁSKOVÁ II. ročník kombinované studium Obor: Předškolní pedagogika PŘÍSTUPY K DĚTEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás

Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás Každé dítě trpící autismem je jiné, přestože diagnostická kritéria musí splňovat stejná, nebo podobná. Neexistuje žádný vzorec reakcí, který

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření. 1 Příloha číslo 1: DOTAZNÍK K INKLUZIVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ pro výchovné poradce Dobrý den,

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Speciálně pedagogická diagnostika

Speciálně pedagogická diagnostika Speciálně pedagogická diagnostika pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti

Více

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných III. Platné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně

Více

Adaptace žáka s poruchou autistického spektra na prostředí ZŠ speciální

Adaptace žáka s poruchou autistického spektra na prostředí ZŠ speciální Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Adaptace žáka s poruchou autistického spektra na prostředí ZŠ speciální Vypracovala: Mgr.

Více

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění I. Platné znění zákona o pedagogických pracovnících ČÁST PRVNÍ

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 103/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ve znění vyhlášky č. 103/2014 Sb. s účinností k 1.9.2014 Změny

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami

Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Nová role školního poradenského pracoviště a školního poradenského zařízení vyplývající z 16 novely školského zákona Mgr. Miroslav

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů

Více

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Jirny, okres Praha - východ, příspěvková organizace se sídlem Brandýská 45, 250 90 Jirny ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Poradenské služby školy Č.j.: 795/2016 Vypracoval: Mgr. Bc. Hana Kudrnová,

Více