POVODŇOVÝ PLÁN. správního obvodu Města Uherské Hradiště, obce s rozšířenou působností (zkrácená verze, květen 2010)

Transkript

1 POVODŇOVÝ PLÁN správního obvodu Města Uherské Hradiště, obce s rozšířenou působností (zkrácená verze, květen 2010)

2 A. Úvodní část Povodňový plán správního obvodu Obce s rozšířenou působností (ORP) Uherské Hradiště je základním dokumentem pro řízení povodňové ochrany v daném území, je podkladem pro rozhodování Povodňové komise obce s rozšířenou působností. Vychází z platných právních norem, které upravují tuto problematiku a respektuje související povodňové plány a zkušenosti z dřívějších povodní. Aktuálnost povodňového plánu musí jeho zpracovatel každoročně prověřit a v případě potřeby neprodleně aktualizovat. Ochrana před povodněmi je v současné legislativě řešena zákonem 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o vodách), konkrétně Povodněmi se ve smyslu 64 zákona o vodách rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeně odtékat nebo odtéká nedostatečně, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy nebo umělými vlivy. Z právního hlediska nastává povodeň tehdy, je-li vyhlášen alespoň II. stupeň povodňové aktivity. Nebezpečí povodně jsou situace zejména při: - dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci, - déle trvajících srážkách, prognóze intenzivních srážek, náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo vzniku ledové zácpy a nebo ledových nápěchů, - vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy. Správci vodních toků Významné vodní toky a nádrže na území správního obvodu spravuje Povodí Moravy s.p., Brno, Závod Střední Morava Uh. Hradiště. Pod tohoto správce spadá: Morava včetně slepých ramen a Bať ova kanálu, Olšava, Březnice, Dlouhá řeka, Salaška, Kudlovický potok, Odlehčovací rameno Uh. Ostroh, Okluky, Ostatní toky a nádrže spravují: - Zemědělská vodohospodářská správa Brno, územní pracoviště Uh. Hradiště, Hodonín a Zlín, - Lesy ČR, Správa toků Brno a Vsetín, - Město Uherské Hradiště.

3 Zájmové území je vymezeno správním obvodem obce s rozšířenou působností, týká se obcí: Obec 1. Babice 2. Bílovice 3. Boršice 4. Boršice u Blat. 5. Břestek 6. Březolupy 7. Buchlovice 8. Částkov 9. Hluk 10. Hostějov 11. Huštěnovice 12. Jalubí 13. Jankovice 14. Kněžpole 15. Kostelany n. M. 16. Košíky 17. Kudlovice 18. Kunovice 19. Medlovice 20. Mistřice 21. Modrá 22. Nedachlebice 23. Nedakonice 24. Ořechov 25. Ostrožská Lhota 26. Ostr. Nová Ves 27. Osvětimany 28. Podolí 29. Polešovice 30. Popovice 31. Salaš 32. Staré Hutě 33. Staré Město 34. Stříbrnice 35. Stupava 36. Sušice 37. Svárov 38. Topolná 39. Traplice 40. Tučapy 41. Tupesy 42. Uherské Hradiště 43. Uherský Ostroh 44. Újezdec 45. Vážany 46. Velehrad 47. Zlámanec 48. Zlechov

4 Související povodňové komise: - Povodňová komise obce s rozšířenou působností Kroměříž - Povodňová komise obce s rozšířenou působností Otrokovice - Povodňová komise obce s rozšířenou působností Uherský Brod - Povodňová komise obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou - Povodňová komise obce s rozšířenou působností Zlín - Povodňová komise Zlínského kraje

5 B. Věcná část B.1. Charakteristika zájmového území B.1.1. Hydrologické údaje Území okresu Uh. Hradiště se nachází převážně v povodí řeky Moravy, která tvoří páteř hydrografické sítě. Plocha povodí řeky Moravy činí 886,58 km 2 z celkové plochy okresu 995,75 km 2. Průměrné úhrny srážek v jednotlivých měsících v mm za období : pro Uh. Hradiště (A) a Uh. Brod (B): I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok A B Charakteristické průtoky Moravy, Olšavy, Dlouhé řeky, Březnice a Okluky tok profil N - leté průtoky v m 3 /s Q 1 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 Morava Kroměříž Morava Spytihněv Morava nad Olšavou ,7 583,3 652,2 745,5 818 Morava - jez Kunovský les Morava - jez Nedakonice Dřevnice Zlín Olšava - Uh. Brod vodočet Olšava Kunovice 54, ,5 146, Dlouhá řeka Nedakonice 15,0 22,0 25,0 33,0 42,0 Březnice - nad Zlámanec. P ,5 38, ,5 Březnice ústí ,5 92 Okluky - Dolní Němčí 5,2 15,5 21,5 29, Okluky - pod Ostr. Lhotou 9, Aktuální informace o vodních stavech a průtocích (Morava, Bečva) lze nalézt na stranách: a (Morava - Kroměříž, Spytihněv, Strážnice, Dřevnice - Zlín, Olšava Uh. Brod). Pro tok Olšava jsou významné průtoky pod přehradami Bojkovice, Ludkovice, Luhačovice nádrž profil N - leté průtoky v m 3 /s Q 1 Q 10 Q 50 Q 100 Q 200 Q 500 Bojkovice - nad přehradou Bojkovice - pod přehradou Ludkovice - nad přehradou 6, Ludkovice - pod přehradou Luhačovice - nad přehradou 8, Luhačovice - pod přehradou 7,

6 B.1.2. Odtokové poměry A) Vodní toky Páteř říční sítě tvoří řeka Morava, která přitéká na území okresu ze severu (okres Zlín) a odtéká směrem jihozápadním (okres Hodonín). Řeka Morava je nejvodnějším tokem okresu. Její koryto toku je na celém území okresu od km 144,000 pod Uh. Ostrohem po km 167,200 u obce Babice upraveno. Pro vznik povodní je rozhodující celková hydrometeorologická situace v povodí a dále situace na soutoku Moravy s Bečvou. K mírnému zhoršení povodňové situace může dojít také vlivem povodně na Dřevnici. Kulminační průtoky od soutoku s Bečvou po proudu postupně klesají vlivem transformace povodně v záplavových (inundačních) územích. Po provedené rekonstrukci ochranných hrází je kapacita koryta následující: - v úseku jez Spytihněv jez Nedakonice cca m 3 /s, - v úseku jez Nedakonice Odlehčovací rameno Uh. Ostroh je kapacita nižší - asi m 3 /s, - v Uh. Ostrohu je kapacita pouhých 350 m 3 /s, část povodňových průtoků je převáděna odlehčovacím ramenem o kapacitě 300 m 3 /s. Uvedená kapacita je v některých úsecích záměrně snížena z důvodu řízeného odtoku povodňových průtoků do inundačních území, která jsou zahrnuta do vyhlášeného záplavového území řeky Moravy: - Levobřežní inundační území - Kněžpolský les. Do tohoto území voda přitéká jednak pod městem Napajedla (Pahrbek), jednak v úseku jez Spytihněv - Babice, kde má LB hráz kapacitu cca 630 m 3 /s. - Pravobřežní inundační území - Staroměstské louky. Pravobřežní hráz v prostoru slepých ramen Koňov a Mlač je snížena tak, aby do tohoto území přetékaly průtoky vyšší než 650 m 3 /s. - Levobřežní inundační území - les Zápověď. Do tohoto území přetékají průtoky vyšší než m 3 /s přes snížené levobřežní hráze Moravy u Kostelan a Olšavy před zaústěním. - Pravobřežní inundační území - Předměstský les. Do tohoto území odtékají povodňové průtoky přes sníženou pravobřežní hráz pod jezem Nedakonice. Vzhledem ke špatnému stavu ochranných hrází Morávky by však voda odtékala dále do území vpravo od odlehčovacího ramene Moravy. - Levobřežní inundační území Na pastruhu v Uh. Ostrohu se zaplavuje při průtocích vyšších než cca 200 m 3 /s v korytě staré Moravy (pod odlehčovacím ramenem). Spád toku a hladina vody v korytě je ovlivňována těmito jezy: - pohyblivý jez Veselí nad Moravou v říčním km 141,550 (okres Hodonín), - pevný jez Uh. Ostroh v říčním km 145,650, - pohyblivý jez na odlehčovacím rameni v Uh. Ostrohu, - pohyblivý jez Nedakonice v říčním km 150,400, - pohyblivý jez Kunovský les v říčním km 156,919, - pohyblivý jez Spytihněv v říčním km 169,726 (okres Zlín).

7 Přítoky Moravy jsou: Levobřežní: Březnice Jarošovský potok (hrazení stavidlem a zpětnou klapkou) Olšávka (hrazení stavidlem) Olšava Bobrovec Okluky Pravobřežní: Vrbka Kudlovický potok Jalubský potok (do Bať ova kanálu) Salaška Zlechovský potok Dlouhá řeka (do ramene Oblůčí) dále jako Morávka Polešovický potok (do Odlehčovacího ramene Moravy) Přítoky Moravy (kromě Jalubského a Polešovického potoka) jsou ve výustních tratích ohrázovány do výše hrází Moravy. Pravá hráz Kudlovického potoka před plavebním kanálem je snížena tak, aby povodňové průtoky odtékaly do pravobřežní záplavové území a neohrožovaly zástavbu obce Babice. Řeka Olšava protéká podélnou osou správního obvodu, od východu na západ. Pramení u obce Pitín v nadmořské výšce 550 m. Ústí do řeky Moravy pod Uherským Hradištěm. Má plochu povodí 520,025 km 2, z toho 143,086 km 2 připadá na Luhačovický potok (Šť ávnici) přitékající z území okresu Zlín. Řeka Olšava je druhým nejvodnějším tokem správního obvodu. Největší kapacitu má v úseku ústí - Míkovice a to 300 m 3 /s. Následuje neupravený úsek a přes obec Podolí je koryto upraveno na průtok 225 m 3 /s, přes obec Veletiny na 235 m 3 /s. Polní tratě jsou upraveny na 180 m 3 /s. Povodňové průtoky se rozlévají do vyhlášeného záplavového území převážně v polních tratích na levém i pravém břehu mezi Uh. Brodem a Podolím. Dále dochází k rozlivům v zastavěném území Kunovic. Dále po proudu záplavové území Olšavy splývá se záplavovým územím Moravy. Významné přítoky Olšavy v působnosti ORP Uh. Hradiště je to pouze Olšovec. Dále v povodí, v působnosti ORP Uh. Brod se nachází 3 přehrady: Ludkovice, Luhačovice a Bojkovice Kolelač. Vodočet je v Uh. Brodě. Dlouhá řeka je pravostranným přítokem Moravy, resp. je zaústěna do slepého ramene Oblůčí, ze kterého vytéká jako Morávka a ústí do odlehčovacího ramene Moravy u Uh. Ostrohu. Její povodí má velikost 57 km 2. Povodňové průtoky částečně transformuje závlahová nádrž Sovín nad Boršicemi. Od silničního mostu v Nedakonicích po ústí je ohrázována, v pravobřežní hrázi pod Nedakonicemi je zřízen bezpečnostní přepad do pravobřežního území. V obci Nedakonice má koryto kapacitu Q 100 = 42 m 3 /s. Významné přítoky: Medlovický a Zámecký potok. Březnice je levostranným přítokem Moravy nad Jarošovem. Její povodí má velikost 124,21 km 2. V úseku ústí - Bílovice (sil. most směr Topolná) má kapacitu 85 m 3 /s s převýše-ním hrází o 40 cm. Je provedeno oboustranné ohrázování s šířkou v koruně 3 m. V úseku ústí - Burava je pravobřežní hráz o 1,2 m snížena tak, aby povodňové průtoky zaplavovaly záplavové území Kněžpolský les.

8 V Bílovicích nad silničním mostem je Březnice upravena na Q 50, tj. pod Zlámaneckým potokem cca 70 m 3 /s a nad ním 53 m 3 /s. Ohrázování je provedeno jen místy. Nad Zlámaneckým potokem je nekapacitní most, k vybřežení povodňových průtoků by došlo především na pravém břehu a to až po most směr Topolná. V obci Březolupy je kapacita Březnice Q 100 = 65,5 m 3 /s. Významné přítoky: - Burava - je ohrázována od ústí po sil. most Topolná - Napajedla, u RKS Topolná je levobřežní hráz snížena tak, aby povodňové průtoky přetékaly do záplavové území směr Březnice. - Mistřický potok - je nasedlán a ohrázován od ústí po silnici Jarošov - Bílovice. Povodňové průtoky přetékají do vyhlášeného záplavového území na levý i pravý břeh. - Zlámanecký potok, Hlubocký potok. Okluky jsou levostranným přítokem řeky Moravy v Uh. Ostrohu. Povodí má rozlohu 127,5 km 2. V Uh. Ostrohu je koryto ohrázováno do výšky hrází Moravy. V Uh. Ostrohu, Ostrožské Lhotě, Hluku je koryto upraveno na kapacitu Q 100. Významné přítoky - Boršický potok - povodňové průtoky jsou transformovány v závlahové nádrži Díly Hluk, - Petříkovec - při povodňových stavech na Moravě a Oklukách jsou vody z Petříkovce přečerpávány. Část povodí řeky Moravy, z k. ú. Staré Hutě a Stupava je odváděno Kyjovkou do vodárenské nádrže Koryčany na území okresu Kroměříž. Přehled vyhlášených záplavových území: 1. Morava vyhlášeno dne pod č.j. KUZL 7110/2005 ŽPZE-RH aktualizace dne pod č.j. KUZL 65829/2008 ŽPZE-DZ 2. Březnice vyhlášeno dne pod č.j. Vod.1455/95 3. Mistřický potok vyhlášeno dne pod č.j. Vod /98/Č 4. Dlouhá řeka, Morávka vyhlášeno dne pod č.j. KUZL 2637/2003 ŽPZE-DZ 5. Okluky vyhlášeno dne pod č.j. KUZL 9561/2003 ŽPZE-DZ 6. Olšava vyhlášeno dne pod č.j. KUZL 11401/2004 ŽPZE-RH 7. Kyjovka vyhlášeno dne pod č.j. KUZL 7819/2004 ŽPZE-DZ

9 B) Nádrže Povodí Moravy s.p. Brno spravuje: - Vodárenská nádrž Bojkovice na potoce Kolelač (ORP Uh. Brod) - Vodárenská nádrž Ludkovice na Ludkovickém potoce ( ORP Luhačovice ) - Retenční nádrž Luhačovice na Luhačovickém potoce ( ORP Luhačovice ) Zemědělská vodohospodářská správa spravuje: - Závlahová nádrž Osvětimany na Klimentském potoce - Závlahová nádrž Díly, k.ú. Hluk na Boršickém potoce - Závlahová nádrž Sovín, k.ú. Buchlovice na Dlouhé řece - Závlahová nádrž Gramanec, k.ú. Ostr. Nová Ves na Chylickém potoce MRS MO Kunovice spravuje: - víceúčelovou nádrž na Míkovickém potoce v Míkovicích Obec Březolupy spravuje: - víceúčelovou nádrž na Hlubockém potoce Ostatní nádrže a rybníky jsou z hlediska povodňové ochrany nevýznamné.

10 B.2. Charakteristika ohrožených území a objektů Obecně jsou zaplavením ohroženy pozemky a objekty v blízkosti vodních toků. V hornatých oblastech jsou ohrožená území omezena na úzké pásy podél vlastních toků, zatímco v nižších oblastech je ohrožena celá rovinatá niva toků - to se týká řeky Moravy, Olšavy a dolních částí některých menších toků jako jsou Březnice, Salaška, Dlouhá řeka, Okluky, Polešovický potok. V horních částech toků má tedy ohrožené území menší rozlohu a povodeň má relativně krátkou dobu trvání, voda zde má však velkou rychlost a tím i velké devastační účinky, zejména na vlastní koryto toku a objekty na toku (stupně, opevnění, mosty, lávky) a stavby v blízkosti toku. V dolních částech toků je ohrožené území i délka trvání povodně větší, voda v inundaci má však malou rychlost. Seznam obcí ohrožených povodněmi na území ORP Uherské Hradiště (třídění podle toků): Tok Správce Obec (po toku) Morava PM Babice, UH - Jarošov, Staré Město, Uh. Hradiště Kunovice, Kostelany, Nedakonice, Uh. Ostroh Kudlovický potok PM, LČR Kudlovice, Babice Jankovický potok ZVHS, LČR Jankovice, Traplice, Sušice, Babice Jalubský potok ZVHS Jalubí Salaška Salaš, Velehrad, Staré Město Modranský potok ZVHS, LČR Modrá Zlechovský potok LČR Břestek, Tupesy, Zlechov, Kostelany nad Mor. Dlouhá řeka PM, ZVHS, LČR Buchlovice, Boršice, Nedakonice Medlovický potok ZVHS Medlovice, Stříbrnice, Boršice Polešovický potok ZVHS, LČR Polešovice Ořechovský potok ZVHS Ořechov Březnice PM Březolupy, Bílovice, Kněžpole, UH - Jarošov Zlámanecký potok ZVHS, LČR Zlámanec, Částkov, Nedachlebice, Bílovice Burava ZVHS Topolná Olšava PM Podolí, UH - Míkovice, Vésky, Kunovice Okluky PM Hluk, Ostrožská Lhota, Uherský Ostroh Boršický potok ZVHS, LČR Boršice u Blatnice Žabínek ZVHS Hluk Stupávka (Kyjovka) PM Staré Hutě, Stupava Hruškovice ZVHS Osvětimany

11 B.3. Druh a rozsah ohrožení B.3.1. Přirozená povodeň Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená deštěm a následným zvýšeným průtokem v korytě vodního toku. V závislosti na charakteru vodního toku lze rozsah ohrožení a účinnost předpovědní služby rozdělit na dva případy: 1. U nížinných toků s velkým povodím jako je Morava a Olšava lze povodeň celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Tyto povodně bývají způsobeny trvalejšími příp. přívalovými srážkami (srážky nad 30 mm) na velkém území, a to jak v jarních, tak v letních, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány ve vodoměrných profilech (Strážnice, Spytihněv, Kroměříž, Olomouc, Uh. Brod, Bojkovice, Luhačovice) a následně jsou vyhlašovány jednotlivé stupně povodňové aktivity. S ohledem na pravděpodobné postupové rychlosti a doběhové doby lze vývoj povodňové situace předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni obcí, tak na úrovni okresu. 2. U menších, bystřinných toků Chřibů a Vizovických vrchů má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý charakter, převážně po vydatných letních srážkách lokálního charakteru, příp. po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období. Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby lze prakticky jen obtížně předvídat. Lze tak činit pouze orientačně na základě informací z meteorologických radarů ( zde lze vysledovat úhrny srážek až za 24 hodin). Proto by měly být řešeny operativní činností místních povodňových orgánů. Povodňová ochrana v těchto oblastech by měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci.

12 B.3.2. Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami Průběh přirozené povodně může být ovlivněn mimořádnými příčinami jako jsou zátarasy z plovoucích předmětů, ledové jevy, sesuvy půdy apod. Sesuvy půdy hrozí při vyšších průtocích v zaříznutých korytech menších toků v podhorských a horských oblastech Chřibů a Vizovických vrchů. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky. Ledové jevy naopak mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na větších nížinných tocích jako je Morava nebo Olšava. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku - Povodí Moravy. V manipulačních řádech jednotlivých objektů ( jezů ) je popsána manipulace při výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi. Předměty plovoucí na hladině toku nebo vodní nádrže mohou kritických profilech způsobit vznik zátarasu a následné vzdutí a vylití vody z břehů nebo přelití hráze. Z tohoto důvodu je nutné sledovat všechny mostní a jezové konstrukce, případně další kritické profily. Na řece Moravě se jedná o silniční mosty v Uh. Hradišti, Kostelanech, Uh. Ostrohu (Morava i odlehčovací rameno), lávku pro pěší v Uh. Hradišti a jezy Kunovský les a Nedakonice. Na vodních dílech tuto kontrolu provádí správce toku, na ostatních objektech hlídková služba povodňové komise příslušné obce. Zvláštní pozornost je třeba věnovat územím za hrázemi vodních toků, ze kterých nemá vylitá voda možnost odtéct gravitačně zpět do koryta toku. Jedná se např. o lokalitu Jaktáře na levém břehu Moravy u Mařatic, v povodí Olšavy je takové území na pravém břehu u městské části Sady. B.3.3. Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy Zvláštní povodní se v tomto smyslu rozumí povodeň způsobená: - protržením přehradní hráze vodní nádrže, - poruchou výpustného zařízení vodní nádrže, - urychleným vypouštěním vody z nádrže (nad rámec manipulačního řádu) z důvodu bezpečnosti díla.

13 B.4. Opatření k ochraně před povodněmi - Povodňové plány - největší důraz je kladen na povodňové plány obcí, které jsou nejpodrobnější, povodňové plány vyšších úrovní mají spíše koordinační charakter. - Povodňové prohlídky - jsou prováděny na úrovni obcí. - Předpovědní služba - zajišť uje ČHMÚ s pobočkami v Brně a Ostravě - Hlásnou službu - organizují povodňové komise obcí a obcí s rozšířenou působností ve spolupráci s ostatními účastníky povodňové ochrany k zabezpečení potřebných informací o povodni pro potřeby vyhodnocování a řízení opatření na ochranu před povodněmi. - Hlídkovou službu - organizují povodňové orgány obcí k zabezpečení hlásné služby na úrovni obcí - je zaměřena dle potřeby na kritické profily a ochranné hráze toků. - Zabezpečovací a záchranné práce - jsou operativní technická nebo organizační opatření ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků. - Evidenční a dokumentační práce - foto nebo video záznam o průběhu povodně, způsobených škodách a následcích, prováděných opatřeních a dalších okolnostech souvisejících s povodní. Dále sem patří záznamy v povodňové knize, zákresy v mapách, vyznačení nejvyšších dosažených hladin atd. (viz část D)

14 B.5. Stupně povodňové aktivity Tok Stav Průto k Tok Stav Průto k Profil SPA cm m 3 /s Profil SPA cm m 3 /s Morava I Kolelač I limnigraf Kroměříž II limnigraf Bojkovice II III pod přehradou III ,8 Dřevnice I ,5 Luhačovický potok I limnigraf Zlín II limnigraf Luhačovice II ,3 III pod přehradou III ,3 Morava I Ludkovický potok I. 70 3,4 limnigraf Spytihněv II limnigraf Ludkovice II. 85 6,7 III pod přehradou III ,5 Olšava I ,5 limnigraf Uh. Brod II ,6 III Pro vyhlašování jednotlivých stupňů povodňové aktivity jsou rozhodující stavy hladin na vodočtu. Průtoky, stejně jako měrné křivky koryta se mohou měnit v závislosti na změnách hydraulických vlastností koryta. Z tohoto důvodu je platnost měrných křivek časově omezena, pro některé toky se používají různé měrné křivky pro letní a pro zimní období. I. stupeň povodňové aktivity - stav bdělosti nastává (nevyhlašuje se): - při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. - při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů na VH dílech z hlediska bezpečnosti nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku nebezpečí zvláštní povodně. II. stupeň povodňové aktivity - stav pohotovosti se vyhlašuje: - v případě, že nebezpečí přirozené povodně přeroste v povodeň a dochází k zaplavování území mimo koryto toku, - při dosažení směrodatného limitu průtoků nebo hladin v určených profilech toku, - při překročení mezních hodnot sledovaných jevů na VH dílech z hlediska bezpečnosti. III. stupeň povodňové aktivity - stav ohrožení se vyhlašuje: - při nebezpečí vzniku větších škod, ohrožení životů a majetku, - při dosažení směrodatného limitu průtoků nebo hladin v určených profilech toku, - při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů na VH dílech z hlediska bezpečnosti. Hlásné profily kategorie A významné pro ORP Uh. Hradiště: Tok Profil provozovatel Morava Kroměříž ČHMÚ Morava jez Spytihněv ČHMÚ Dřevnice Zlín ČHMÚ Kolelač VD Bojkovice Povodí Moravy Luhačovický p. VD Luhačovice ČHMÚ Olšava Uh. Brod ČHMÚ

15 Hlásné profily kategorie B nejsou stanoveny. Hlásné profily kategorie C na území ORP Uherské Hradiště: vodní tok: obec: lokalizace: 1. Salaška Staré Město pilíř silničního mostu I/50 2. Morava Kostelany n.m. pilíř mostu vodočetná lať PM 3. Dlouhá řeka Nedakonice pilíř silničního mostu II/ Okluky Ostrožská Lhota pilíř silničního mostu u Radochů 5. Okluky Hluk pilíř mostu Klebetov (ke koupališti) 6. Morava Uh. Ostroh plavební komora vodočetná lať PM 7. Březnice Bílovice pilíř mostu na silnici směr Topolná 8. Březnice Březolupy pilíř mostu na silnici ke sport. areálu Hlásné profily kategorie C na území Města Uherské Hradiště: 1. Olšava Sady výustní objekt mel. odpadu (tabulový uzávěr) 2. Morava Uh. Hradiště pilíř silničního mostu vodočetná lať PM

16 C. Organizační část C.1. Obecné informace V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány 1. orgány obcí, 2. obecní úřady obcí s rozšířenou působností, 3. krajské úřady, 4. Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra. Po dobu povodně jsou povodňovými orgány 1. povodňové komise obcí, 2. povodňové komise obcí s rozšířenou působností, 3. povodňové komise krajů, 4. Ústřední povodňová komise (UPK). Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, ta také schvaluje její statut. Předsedou komise je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra. Předsedou povodňové komise kraje je hejtman kraje, v jehož územní působnosti povodí, nebo jeho převážná část, leží. V případě ORP Uh. Hradiště je to Hejtman Zlínského kraje. Ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní přísluší ministerstvu ŽP. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu připravují, organizují, řídí, kontrolují a činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních obvodech příslušné povodňové orgány. Povodňovou komisi obcí s rozšířenou působností zřizuje starosta obce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje ze zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán obce s rozšířenou působností je podřízen povodňovému orgánu kraje. Povinnosti povodňové komise obce s rozšířenou působností jsou dány 79 zákona o vodách. 1. potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánů obcí s povodňovým plánem správního obvodu obce s rozšířenou působností, 2. zpracovávají povodňový plán správního obvodu obce s rozšířenou působností a předkládají jej správci povodí k odbornému stanovisku, 3. organizují provádění povodňových prohlídek, 4. prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů, 5. organizují odborná školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů obcí a účastníků ochrany před povodněmi, 6. ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany, 7. organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území v správním obvodu obce s rozšířenou působností, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí a Český hydrometeorologický ústav a Hasičský záchranný sbor České republiky,

17 8. organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcí a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc, 9. vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti, 10. využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací operační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky, 11. v nutných případech, pokud není svolána povodňová komise kraje, nařizují po dohodě se správou povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů s možným dosahem v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností, 12. v případě nebezpečí z prodlení vyžadují výpomoc ozbrojených sil České republiky nad rámec sil a prostředků vymezených v povodňových plánech) spolupracují v době povodně s povodňovými orgány obcí při zajišť ování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území, 13. soustřeďují zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni, 14. vedou záznamy v povodňové knize. Převzetí řízení povodňové ochrany jak ve vztahu k obcím tak ve vztahu k PK kraje je nutno zapsat v povodňové knize (datum, čas, rozsah spolupráce, - viz 77, odst.8 vodního zákona). Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy na ochranu před povodněmi, tyto nejsou rozhodnutími podle správního řádu. Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat při zajišť ování ochrany před povodněmi. Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje ČHMÚ ve spolupráci se správami povodí. Na hlásné službě se podílejí i další orgány a organizace podle povodňových plánů a pokynů povodňových orgánů. Orgány a organizace, zejména ty, které zajišť ují telekomunikační služby, jsou povinny přednostně zabezpečovat komunikaci zpráv a hlášení předpovědní a hlásné povodňové služby ve věcech ochrany před povodněmi. Správci vodních toků, vlastníci nebo uživatelé VH děl ve vodních tocích, jakož i ti, jejichž majetek by mohl vznik povodně nebo její průběh ovlivnit, jsou povinni činit opatření na ochranu před povodněmi nebo při zmírňování jejich škodlivých účinků nebo následků v rozsahu rozhodnutí povodňových orgánů. Povodňové orgány ukládají tyto povinnosti jen v nevyhnutelně potřebném rozsahu.

18 Činnost při povodni: Dle 75 vodního zákona zajišť ují povodňové zabezpečovací práce na vodních tocích správci vodních toků a vlastníci dotčených objektů podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. Jedná se zejména o: - odstraňování překážek z vodního toku a z kritických profilů toku, - rozrušování ledových celin a nápěchů na vodním toku, - ochrana břehů před působením povodňových průtoků a sanace nátrží, - opatření proti přelití a protržení ochranných hrází toku nebo hrází vodních děl, - provizorní uzavírání protržených hrází, - instalace protipovodňových zábran, - opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací, - opatření k omezení znečištění vody, - opatření zajišť ující stabilizaci území před sesuvy. Povodňové záchranné práce zajišť ují povodňové orgány ve spolupráci s ostatními účastníky ochrany před povodněmi ( 74 vodního zákona). Dle 63, odst.3 vodního zákona je každý povinen umožnit vstup (vjezd) na své pozemky,příp. stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňového orgánu osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů. Rozsah činností účastníků ochrany před povodněmi včetně hrazení nákladů na opatření jsou uvedeny ve vodním zákonu: - správci povodí správci vodních toků vlastníci vodních děl vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území, nebo zhoršují průběh povodně náklady na opatření - 86