Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Daňové zatížení společníka u různých forem podnikání Bakalářská práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Daňové zatížení společníka u různých forem podnikání Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra Mísařová, Ph.D. Vypracovala: Veronika Nezvalová Brno 2011

2

3 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Petře Mísařové, Ph.D. za její odbornou pomoc, cenné rady a připomínky poskytnuté v průběhu zpracování práce.

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a za použití pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 5. ledna Veronika Nezvalová

5 Abstrakt Nezvalová,V. Daňové zatížení společníka u různých forem podnikání. Bakalářská práce. Brno 2011 Tato bakalářská práce se zabývá daňovým zatížením jednotlivých obchodních společností a jeho společníků. Daňovým zatížením se rozumí kromě daně z příjmů i odvody zdravotního a sociálního pojištění. Analýza a komparace je provedena na dvou fiktivních osobách u předem stanovených výší zisku. Tyto skutečnosti jsou posuzovány u společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. V závěru je doporučen nejlepší typ právní forma podnikání pro společníky. Klíčová slova: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění, obchodní společnost, společník Abstract Nezvalová,V. The tax burden of an associate in various forms of business. Bachelor s thesis. Brno 2011 This Bachelor s thesis concerns the tax burden on an individual business firm and its associates. A tax burden is understood to mean income tax as well as contributions made to health and social insurance. An analysis and comparison was carried out with regard to two fictitious subjects having a previously determined amount of earnings. These facts were evaluated for a company with limited liability, a publicly traded company and a limited partnership. The conclusion of the thesis provides a recommendation for the best type of legal business structure for the associates. Keywords: income tax, social and health insurance, businesscompany, associate

6 Obsah 1 Úvod Cíl práce Metodika Teoretická část Obecná charakteristika obchodních společností Společnost s ručením omezeným Obecná charakteristika Vnitřní organizace společnosti s ručením omezeným Zisk a jeho rozdělení Příjmy společníka společnosti s ručením omezeným a jejich zdanění Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Daňová soustava ČR Daň z příjmů fyzických osob Předmět daně z příjmů fyzických osob Poplatník a plátce daně Dílčí základy daně Výpočet daně z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Předmět daně z příjmů právnických osob Poplatníci daně z příjmů právnických osob Zdaňovací období Výpočet daně z příjmů právnických osob Zdanění příjmů společníků obchodních společností Postup zdanění příjmů u společníka veřejné obchodní společnosti Postup zdanění příjmů u komanditní společnosti Zdanění společnosti s ručením omezeným Společná ustanovení daně z příjmů Dary Položky odčitatelné od základu daně Slevy na dani

7 4.9.4 Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně Sociální a zdravotní pojištění Praktická část Určení společníků a vstupní informace Výpočet daňového zatížení u obchodních společností Společnost s ručením omezeným Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Analýza daňového zatížení obchodních společností Analýza daňového zatížení společníků obchodních společností Společníci veřejné obchodní společnosti Společníci společnosti s ručením omezeným Společníci komanditní společnosti Komparace daňového zatížení společníků obchodních společností Závěr Použité zdroje

8 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Dělení obchodních společností...14 Tabulka č. 2 Přehled členění vkladu: Tabulka č. 3 Slevy na dani přehled pro rok Tabulka č. 4 Zisk ,- u společnosti s ručením omezeným Tabulka č. 5 Zisk ,- u společnosti s ručením omezeným Tabulka č. 6 Zisk ,- u společnosti s ručením omezeným Tabulka č. 7 Zisk ,- u společnosti s ručením omezeným Tabulka č. 8 Zisk ,- u veřejné obchodní společnosti Tabulka č. 9 Zisk ,- u veřejné obchodní společnosti Tabulka č. 10 Zisk ,- u veřejné obchodní společnosti Tabulka č. 11 Zisk ,- u veřejné obchodní společnosti Tabulka č. 12 Zisk ,- u komanditní společnosti Tabulka č. 13 Zisk ,- u komanditní společnosti Tabulka č. 14 Zisk ,- u komanditní společnosti Tabulka č. 15 Zisk ,- u komanditní společnosti Tabulka č. 16 Přehled daňového zatížení jednotlivých výší zisku obchodních společností Tabulka č. 17 Přehled daňového a celkového zatížení u jednotlivých výší zisku v %...52 Tabulka č. 18 Přehled daňového a celkového zatížení společníka Adama...53 Tabulka č. 19 Přehled daňového a celkového zatížení společníka Evy

9 Seznam grafů Graf č. 1 Daňové zatížení společníků veřejné obchodní společnosti...54 Graf č. 2 Daňové zatížení společníků společnosti s ručením omezeným...55 Graf č. 3 Daňové zatížení společníků komanditní společnosti...55 Graf č. 4 Daňové zatížení společníka Adama...56 Graf č. 5 Celkové zatížení společníka Adama...57 Graf č. 6 Daňové zatížení společníka Evy Graf č. 7 Celkové zatížení společníka Evy

10 Seznam použitých zkratek ČR Česká republika DZD 6 dílčí základ daně dle 6 DZD 7 dílčí základ daně dle 7 DZD 8 dílčí základ daně dle 8 DZD 9 dílčí základ daně dle 9 DZD 10 dílčí základ daně dle 10 DPFO DPPO FO daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob fyzická osoba k. s. komanditní společnost OBZP OSVČ PO SP osoba bez zdanitelných příjmů osoba samostatně výdělečně činná právnická osoba sociální pojištění s. r. o. společnost s ručením omezeným v. o. s. veřejná obchodní společnost ZDP ZK ZP zákon o daních z příjmů základní kapitál zdravotní pojištění 10

11 1 Úvod Mnoho lidí by chtělo začít podnikat, což je velký problém, protože v dnešní době je na českém i zahraničním trhu velká konkurence a je velmi těžké najít vhodný předmět podnikání, který by přilákal potenciální zákazníky. Pokud začínající podnikatel nemá ten správný nápad, do jakého podnikání se pustit, tak podstupuje vysoké riziko neúspěchu. Příprava podnikání je složitý proces a k vybudování úspěšného podniku je třeba značné úsilí. Konkrétní situace každého začínajícího podnikatele je při zakládání podniku a výběru formy podnikání velice důležitá. Každý si může svobodně zvolit, jestli bude podnikat jako OSVČ nebo prostřednictvím obchodních společností. Pro správnou volbu právní formy obchodní společnosti je potřeba brát v úvahu různá kriteria, ke kterým patří požadavky na počáteční kapitál, počet zakladatelů, ručení za závazky společnosti, účast na zisku, apod. Daňové zatížení je také jedním z aspektů, na základě kterého se zakladatel společnosti může rozhodnout, jakou právní formu si zvolí. Daně z příjmů se dotýkají všech ekonomicky aktivních obyvatel a jsou stále větším předmětem zájmu široké veřejnosti. Daň je povinná, neúčelová, neekvivalentní, nenávratná a pravidelně se opakující platba do státního rozpočtu, stanovená zákonem. Odváděním daní se člověk podílí na financování veřejného sektoru a veřejných služeb. Daň z příjmů je nejdůležitějším zdrojem příjmů státního rozpočtu České republiky. Záměrem této práce je usnadnit volbu právní formy obchodní společnosti z hlediska zdaňování příjmů společníků. V práci jsou sledovány postupy při zdanění příjmů společníků společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti a veřejné obchodní společnosti, které plynou ze zákona. Bude prováděn rozbor a porovnání daňové zátěže jednotlivých skupin společníků obchodních společností a zjišťována jejich daňová povinnost. Každý podnikatelský subjekt se mimo jiné snaží o co nejvyšší zisk a snížení daňové zátěže. 11

12 2 Cíl práce Cílem práce je na základě analýzy a komparace vyhodnotit daňové zatížení společníka u různých forem podnikání. Dílčím cílem je doporučit nejvýhodnější formu podnikání pro společníka, vzhledem ke zdaňování jeho příjmů dle platné legislativy pro rok Na základě těchto poznatků určit, ve kterém typu obchodní společnosti je zdanění příjmů pro její společníky nejpříznivější, a ze které jim plynou vyšší čisté příjmy. Daňovým zatížení se rozumí kromě daně z příjmů i odvody sociálního a zdravotního pojištění společníků. Pro účely této práce a lepší přehlednost budou používány klíčové pojmy, a to daňové zatížení obsahující pouze daňovou povinnost a celkové zatížení, které se skládá nejen z daňové povinnosti, ale i z povinných odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Daňové zatížení je jen jedním z hledisek, která jsou brána v úvahu při volbě právní formy společnosti, důležitá je zejména nutnost a výše základního kapitálu, ručení za závazky společnosti, nutnost případné osobní účasti společníka na řízení společnosti. Protože z logiky věci by každá obchodní společnost měla být orientována na tvorbu zisku, je úvaha o daňové zátěži rozhodně na místě a nikoliv nepodstatnou částí rozhodování při volbě právní formy společnosti. V této práci se bude porovnávat daňová zatížení společníků u společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. Akciová společnost v této práci nebude brána v úvahu a nebude se zde vůbec objevovat. 12

13 3 Metodika Bakalářská práce je členěna na dvě hlavní části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části je uplatněna metoda deskripce, nacházejí se zde nejdůležitější skutečnosti a informace k dané problematice a k jejímu pochopení. Informace byly čerpány z odborných knih, učebnic, z internetových zdrojů a zákonů České republiky. Teoretická část obsahuje obecnou charakteristiku jednotlivých obchodních společností a daňové soustavy ČR, podrobnější popis a postup výpočtu daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob, dále způsob zdanění příjmů společníků společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti a odvody sociálního a zdravotního pojištění u společníků těchto obchodních společností. Poznatky získané v první části této práce jsou aplikovány v praktické části. Vlastní práce je založená na konkrétním příkladu dvou fiktivních osob, které jsou posuzovány jako společníci společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. V praktické části jsou hlavními metodami analýza a komparace. Je zde prováděn rozbor a porovnání daňového zatížení jednotlivých obchodních společnosti a jeho společníků na základě výpočtů přehledně zaznamenaných v tabulkách a vyobrazených v grafech. Srovnávání se týká nejen daňového zatížení, ale i odvodů sociálního a zdravotního pojištění u společníků. V závěru práce jsou zrekapitulovány zjištěné skutečnosti a uvedeny nejpodstatnější poznatky. Na základě těchto informací jsou rozebrány výhody a nevýhody plynoucí jednotlivým společníků z účasti na dané společnosti z hlediska daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění a zákonem stanovených podmínek týkajících se založení společnosti a jejího chodu. 13

14 4 Teoretická část 4.1 Obecná charakteristika obchodních společností Dle 56 obchodního zákoníku je obchodní společnost právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem (např. za účelem vědecké a výzkumné činnosti). Dělení obchodních společností Tabulka č. 1 Dělení obchodních společností Osobní obchodní společnosti Veřejná obchodní společnost Obchodní společnosti Komanditní společnost Kapitálová obchodní společnosti Společnost s ručením omezeným Zdroj: vlastní zpracování na základě (Eliáš, Bartošíková, Pokorná a kol., 2005) Akciová společnost Pro kapitálové obchodní společnosti je charakteristická majetková účast společníků na podnikání společnosti. Společníci se na činnosti společnosti nemusí účastnit osobně, ale jsou však povinni vložit do společnosti majetkový vklad, který stanovuje zákon. Za závazky společnosti ručí společníci omezeně nebo vůbec. Společnost má zákonem stanovenou vnitřní soustavu orgánů, jejichž funkcí jsou řídící a kontrolní činnosti uvnitř společnosti, a s jejichž pomocí vstupuje společnost do vnějších vztahů ke třetím osobám. V případě zániku účasti společníka, trvá společnost dále (Sagit, 2010). Osobní obchodní společnost je založena na osobní účasti na činnosti společnosti. Společnost nemá vnitřní orgány a vedení společnosti je svěřeno společníkům. Základní kapitál se ve společnosti netvoří povinně, a proto společníci nemají povinnost poskytovat vklady. Společníci ručí za závazky společnosti neomezeně. Při zániku účasti jednoho ze společníků se společnost zásadně ruší (Sagit, 2010). 14

15 Založení a vznik Obchodní společnost se zakládá dobrovolně společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. 1 Pravost podpisů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí být ve formě notářského zápisu. Společenská smlouva plní funkci zřizovací a organizační a představuje vedle obchodního zákoníku základní pramen s pravidly upravující vnitřní poměry společnosti a způsob, jakým vystupuje vůči třetím osobám. Kogentní ustanovení zákona přikazují, které náležitosti společenská smlouva musí mít, aby bylo možné společnost založit, a aby společnost mohla existovat. Zakladateli obchodní společnosti mohou být fyzické i právnické osoby, které si mohou svobodně zvolit právní formu a vnitřní uspořádání společnosti v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku na základě podání návrhu. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění (Eliáš, Bartošíková, Pokorná a kol., 2005). Základní kapitál Základní kapitál je souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků vyjádřených v peněžních jednotkách české měny. Společník se účastní na základním kapitálu vkladem. Podíl ve společnosti závisí na účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti. Základní kapitál se tvoří povinně ve všech společnostech kromě veřejné obchodní společnosti. Tabulka č. 2 Přehled členění vkladu: Vklad nepeněžitý peněžitý hmotný nehmotný movitý nemovitý Zdroj: vlastní zpracování na základě (Eliáš, Bartošíková, Pokorná a kol., 2005) 1 V případě jednoho zakladatele se společnost zakládá zakladatelskou listinou. 15

16 4.2 Společnost s ručením omezeným Od je společnost s ručením omezeným upravena zákonem č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Společnost s ručením omezeným je kapitálovým typem společnosti a má všechny základní rysy těchto společností Obecná charakteristika Dle obchodního zákoníku má společnost s ručením omezeným následující znaky: základní kapitál je tvořen povinně z vkladů společníků minimální výše základního kapitálu činí ,- Kč a minimální výše vkladu jednoho společníka je ,- Kč společník se na základním kapitálu může podílet pouze jedním vkladem a výše vkladu musí být dělitelná na celé tisíce společníci ručí za závazky společnosti do výše nesplacených vkladů zapsaných do obchodního rejstříku společnost může být založena jednou osobou, může mít maximálně 50 společníků Společnost s ručením omezeným vytváří povinně podle 67 odst. 2 obchodního zákoníku rezervní fond. Není-li rezervní fond vytvořen při vzniku společnosti či při zvýšení základního kapitálu, je nutno jej vytvářet do zákonné výše 10 % základního kapitálu ze zisku vytvořeného společností. V prvním roce, kdy je vytvořen čistý zisk, musí společnost odvést do rezervního fondu nejméně 10 % z čistého zisku, avšak ne více než 5 % ze základního kapitálu. V dalších letech nejméně 5 % z čistého zisku až do dosažení nejméně 10 % základního kapitálu. Rezervní fond slouží k posílení vlastního kapitálu společnosti a lze ho uplatnit například na úhradu ztráty (Skálová, Čouková, 2009). Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným dle 110 odst. 1 obchodního zákoníku musí obsahovat tyto povinné části: a) firmu a sídlo společnosti b) určení společníků c) předmět podnikání 16

17 d) základní kapitál, vklady e) jména a bydliště prvních jednatelů f) identifikace členů dozorčí rady, pokud je zřizována g) určení správce vkladu h) jiné údaje, které jsou vyžadovány obchodním zákoníkem Zákon vyžaduje vedle uzavření společenské smlouvy také splacení části vkladů před vznikem společnosti. Musí být splaceno na každém vkladu nejméně 30%, a současně rozsah splnění všech vkladových povinností musí dosáhnout alespoň ,- Kč. Nepeněžité vklady musí být před zápisem do obchodního rejstříku v plném rozsahu. Maximální lhůta splatnosti zbytku vkladů je 5 let od vzniku společnosti Vnitřní organizace společnosti s ručením omezeným Funkcí soustavy vnitřních orgánů společnosti s ručením omezeným jsou řídící a kontrolní činnosti, a s jejichž pomocí vstupuje společnosti do vnějších vztahů ke třetím osobám. Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Jedná se o zákonem organizované a formalizované shromáždění, které má oprávnění rozhodovat o základních otázkách činnosti a existence společnosti. Rozhodovací proces probíhá pomocí hlasování. Valnou hromadu svolávají jednatelé minimálně jednou za rok. Z každého jednání musí být proveden zápis. Jednatel Jednatel je výkonným orgánem společnosti, který je jmenován společníky na valné hromadě. Jednatelem může být jen fyzická osoba. 2 Dozorčí rada Dozorčí rada je vnitřním kontrolním orgánem společnosti, jejíž založení má význam zejména ve společnosti s větším počtem společníků, nebo pokud vykonává odborně náročnou činnost. Ve společnosti s ručením omezeným je fakultativním orgánem a její zřízení závisí na vůli společníků vyjádřené ve společenské smlouvě. 2 Jednatelem může být společník nebo třetí osoba. 17

18 4.2.3 Zisk a jeho rozdělení Způsob rozdělení hospodářského výsledku je v pravomoci valné hromady při dodržování ustanovení obchodního zákoníku a stanov obchodní společnosti. Hospodářský výsledek může být rozdělen následujícím způsobem (Skálová, Čouková, 2009): příděl do zákonného rezervního fondu příděl do fondů tvořených ze zisku úhrada ztráty z minulých let převod na účet nerozdělených zisků z minulých let výplata podílu na zisku společníkům Příjmy společníka společnosti s ručením omezeným a jejich zdanění příjmy: Společníkovi společnosti s ručením omezeným mohou plynout následující podíl na zisku příjem z obchodněprávního vztahu příjem z pracovněprávního vztahu Z částky zisku určeného k rozdělení připadá na každého společníka částka odpovídající velikosti jeho obchodního podílu, ale společenská smlouva může stanovit jinak. Obchodní podíl může mít společník pouze jeden, který je vyjádřený procentuálním poměrem. Podíl na zisku se řadí do příjmů z kapitálového majetku a podléhá srážkové dani 15 %. Obchodní podíl u s. r. o. = vklad společníka do ZK / základní kapitál Vztah jednatele a společnosti z titulu výkonu funkce je vztahem obchodněprávním. Funkci jednatele lze vykonávat i bez smlouvy o výkonu funkce. Uzavření smlouvy o výkonu funkce přináší mnoho výhod (např. sjednání min. výše odměny). Základní obchodněprávní vztah jednatele a společnosti lze rozšířit o vztah pracovněprávní. Tento vztah by však musel existovat vedle vztahu obchodněprávního a jeho obsahem nemůže být činnost spadající do výkonu funkce 18

19 jednatele. Společník, který není jednatelem, může pro společnost pracovat také na základě pracovněprávního vztahu (Běhounek, 2009). Odměna vyplácená na základě pracovněprávního vztahu je příjmem ze závislé činnosti podle 6 odst. 1 písm. a) ZDP. Odměna společníka nebo jednatele na základě obchodněprávního vztahu je příjmem ze závislé činnosti podle 6 odst. 1 písm. b) ZDP. Odměna za práci z pracovněprávního a obchodněprávního vztahu je zdaněna jako příjem ze závislé činnosti a je podrobena odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a uplatňuje se jako daňový náklad společnosti. 4.3 Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost je právnickou osobou a musí mít nejméně dva společníky. Jedná se o sdružení několika OSVČ vystupujících pod jedním jménem. Dle 76 obchodního zákoníku je veřejná obchodní společnost definována jako společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně, nerozdílně celým svým majetkem. Musí být založena pouze za účelem podnikání. Jednání a vedení společnosti přísluší všem společníkům, nemá žádné vnitřní orgány. Jde o právní formu vhodnou pro podnikatelské činnosti, které nejsou příliš komplikované, nemají velký rozsah, nevyžadují velké množství zdrojů. Společníkem může být jen osoba splňující všeobecné podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona, a u níž není dána překážka provozování živnosti. Společnost nevytváří povinně základní kapitál a společníci nemusí vklady poskytnout, pokud není sjednána vkladová povinnost ve společenské smlouvě (Eliáš, Bartošíková, Pokorná a kol., 2005). 4.4 Komanditní společnost Komanditní společnost se od ostatních společností liší existencí dvou typů společníků. Společnost může vzniknout pouze za existence obou druhů společníků. U komanditní společnosti musí být minimálně jeden společník v postavení komplementáře a minimálně jeden v postavení komanditisty. Komplementáři ručí za závazky společnosti neomezeně a komanditisté pouze do výše svých nesplacených vkladů zapsaných do obchodního rejstříku. Vkladovou povinnost mají pouze komanditisté v minimální výši 5.000,- Kč. Vklady musí být 19

20 splaceny dle ustanovení ve společenské smlouvě a bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti. Komplementářem může být pouze osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti a u níž není dána překážka provozování živnosti. Je-li komplementářem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojené s účastí v k. s. její statutární orgán, popř. jím pověřený zástupce, který musí splňovat podmínky jako komplementář. Společnost vzniká uzavřením společenské smlouvy, která musí obsahovat i označení společníků a určení, který ze společníků je komplementář, a který je komanditista. Statutárním orgánem jsou komplementáři, komanditisté mají jen kontrolní práva. Komanditista není oprávněn ze společnosti vystoupit, jeho smrtí se společnost neruší, podíl na společnosti se dědí (Eliáš, Bartošíková, Pokorná a kol., 2005). 4.5 Daňová soustava ČR Daň představuje přesun finančních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru. Daň je povinná, nenávratná, neúčelová 3, neekvivalentní 4, pravidelně se opakující, zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu. Daň může být v některých případech i nepravidelná 5 (Puchinger, 2006). Funkce daní jsou (Kubátová, 2006): alokační funkce má za úkol efektivně alokovat zdroje redistribuční funkce přesun části důchodů a bohatství od bohatších jedinců k chudším stabilizační řešení rozdílů, nestability v tržním mechanizmu fiskální funkce - cílem daní je získat dostatečné množství finančních prostředků do veřejného rozpočtu k financování veřejných výdajů Daň z příjmů je označována jako přímá daň, poplatník je ji povinen zaplatit ze svého důchodu a nemůže ji přenést na jiný subjekt. Daň z příjmů je důležitým příjmem státního rozpočtu a odvádět ji musí ze svých zdanitelných příjmů fyzická i právnická osoba. Základní členění daně z příjmů je na daň z příjmů fyzických 3 Neúčelová = vybíraná daň není určena ke konkrétnímu využití, ale je součástí celkových příjmů veřejných rozpočtů, z nichž jsou financovány veřejné potřeby. 4 Neekvivalentní = poplatník nemá nárok na protihodnotu odpovídající výši jeho daňové povinnosti. 5 Např. při převodu nemovitostí, dědická daň. 20

21 osob a daň z příjmů právnických osob. Další dělení této daně je podle způsobu výběru na daně vybírané srážkou u zdroje příjmu a daně vybírané na základě daňového přiznání. Pojistné na SP a ZP se řadí do ostatních daní a poplatků, někteří autoři je považují za přímé daně (Kubátová, 2006). 4.6 Daň z příjmů fyzických osob Předmět daně z příjmů fyzických osob Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy: ze závislé činnosti a funkčních požitků ( 6 ZDP) z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 ZDP) z kapitálového majetku ( 8 ZDP) z pronájmu ( 9 ZDP) ostatní příjmy ( 10 DZP) Každý z těchto příjmů je označován jako tzv. dílčí základ daně. Do dílčích základů se nezahrnují příjmy FO, které nejsou předmětem daně dle 3 odst. 4 ZDP, 6 odst. 7, 8, 11 ZPD pro příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, 7 odst. 10 ZDP pro příjmy společníků v. o. s. a komplementářů k. s., dále příjmy FO osvobozené od daně uvedené v 4 odst. 1 až 3 ZDP, 6 odst. 9 ZDP pro příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, 10 odst. 3 ZDP a příjmy FO, které podléhají zdanění zvláštní sazbou daně podle 36 ZDP (Brychta a Komora daňových poradců ČR Datev eg, 2010). Příjmem se v rámci zákona o dani z příjmů fyzických osob rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou Poplatník a plátce daně Poplatníky daně z příjmů fyzických osob mohou být pouze fyzické osoby. Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují (alespoň 183 dnů v roce), mají daňovou povinnost v České republice neomezenou, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Jsou označováni jako daňoví rezidenti v České republice. Ostatní poplatníci (tzv. daňoví nerezidenti), kteří nemají v České republice bydliště a ani se zde obvykle nezdržují nebo o nichž to 21

22 stanoví mezinárodní smlouva, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost stejnou jako u tzv. nerezidentů, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují (Brychta, Macháček, Děrgel, 2010). Plátcem daně z příjmů fyzických osob je osoba, která odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků. Plátcem daně z příjmů je označován např. zaměstnavatel u příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Plátcem daně z příjmů fyzických osob může být fyzická i právnická osoba (Brychta, Macháček, Děrgel, 2010) Dílčí základy daně Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků dle 6 ZDP Mezi příjmy ze závislé činnosti patří (Brychta, Macháček, Děrgel, 2010): a) příjmy z pracovněprávního, služebního členského nebo obdobného poměru b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. Dílčím základem daně jsou dle 6 odst. 13 ZDP příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel. Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti dle 7 ZDP 1) Příjmy z podnikání: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství 22

23 b) příjmy ze živnosti, tj. podnikání na základě živnostenského zákona c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (např. advokátů, daňových poradců atd.) d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku 2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří mezi příjmy ze závislé činnosti. Dílčím základem daně jsou dle 7 odst. 3 ZDP příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění, udržení s výjimkou podílů společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Příjmy z kapitálového majetku dle 8 ZDP a) podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na a. s., na s. r. o. a k. s., podíly na zisku z členství v družstvu b) úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů c) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání d) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu e) výnosy z vkladních listů f) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem (po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění) g) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (po snížení o zaplacené pojistné) h) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky a poplatky z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností i) úroky a jiné výnosy z držby směnek j) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry Zdanění příjmů z kapitálového majetku je v některých případech odlišné od běžného schématu zdanění fyzických osob. Některé příjmy se zahrnují do dílčího 23

24 základu daně z kapitálového majetku a zdaňují se v rámci obecných postupů. Ostatní příjmy jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně dle 36 ZDP (Brychta, Macháček, Děrgel, 2010). Příjmy z pronájmu dle 9 ZDP Do této skupiny příjmů patří příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů a z pronájmu movitých věcí. Dílčím základem daně jsou tyto příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatník si může stanovit výdaje ve výši 30 % z těchto příjmů, neuplatní-li prokazatelně vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Ostatní příjmy dle 10 ZDP a) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti b) podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka v. o. s. a komplementáře k. s. nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti, družstva c) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka v. o. s. a komplementáře k. s. d) příjmy, které společník v. o. s. nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na v. o. s. a k. s. od jiné osoby než od v. o. s. nebo k. s., v níž ukončil účast Dílčím základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení Výpočet daně z příjmů fyzických osob Příjmy fyzických osob, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, jsou v závislosti na druhu příjmů zdaněny zvláštní sazbou daně podle 36 ZDP nebo podle jednotlivých dílčích základů daně. Nejdříve je potřeba určit základ daně, který následně upravíme, a z něhož vypočteme daňovou povinnost poplatníka. 24

25 Základ daně Základem daně je součet jednotlivých dílčích základů daně z příjmů fyzických osob ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok. Daň z příjmů fyzických osob se počítá ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o položky odčitatelné od základu daně. Základ daně lze snížit pouze do nuly, nelze tímto snížením dosáhnout ztráty. Do výše kladného součtu dílčích základů daně lze uplatnit daňovou ztrátu z předchozích let a odčitatelné položky. DZD 7 + DZD 8 + DZD 9 + DZD 10 daňová ztráta z minulých let + odčitatelné položky. Platí, že ZD 0! Nezdanitelná část základu daně Fyzická osoba si může za kalendářní rok po splnění zákonných podmínek snížit základ daně o: poskytnuté dary úroky ze stavebního spoření, hypotečních úvěrů a jim podobných produktů, za předpokladu, že byl úvěr poplatníkem použit na financování bytových potřeb, ne však v rámci jeho podnikatelské a jiné samostatně výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu (v úhrnu lze odečíst ročně max ,- Kč v téže domácnosti) pojistné na penzijní připojištění se státním příspěvkem (částka, kterou lze odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6.000,- Kč, maximálně lze odečíst ,- Kč) pojistné na soukromé životní pojištění (max. částka, kterou lze odečíst, činí ,- Kč) členské příspěvky uhrazené odborové organizaci (lze odečíst částku do výše 1, 5 % zdanitelných příjmů podle 6, maximálně však do výše 3.000,- Kč) úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (nejvýše ,- Kč, u poplatníka se zdravotním postižením až ,- Kč, u poplatníka s těžším zdravotním postižením až ,- Kč) 25

26 Snížení základu daně se uplatní v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Doklady prokazující nárok na uplatnění nezdanitelné částky je třeba doložit a některé jsou i povinnou přílohou daňového přiznání. Ostatní se předkládají až při případné daňové kontrole (Brychta, Macháček, Děrgel, 2010). Schéma výpočtu daňové povinnosti DZD z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků ( 6 ZDP) + DZD nebo ztráta z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 ZDP) + DZD z kapitálového majetku ( 8 ZDP) + DZD nebo ztráta z pronájmu ( 9 ZDP) + DZD z ostatních příjmů ( 10 ZDP) = základ daně - nezdanitelné částky dle 15 ZDP -odčitatelné položky od základu daně dle 34 ZDP = snížený základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů * sazba daně, která pro rok 2010 činí dle 16 ZDP 15 % = daň zaokrouhlená na celé Kč nahoru - slevy na dani dle 35, 35a, 35b, 35ba ZDP - daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle 35c ZDP = daňová povinnost nebo daňový bonus 4.7 Daň z příjmů právnických osob Předmět daně z příjmů právnických osob Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem s vyloučením příjmů (výnosů), které nejsou předmětem daně (Marková, 2010). U veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou. U společníka veřejné obchodní společnosti je 26

27 předmětem daně také část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle 23 až 33 ZDP (Brychta, Macháček, Děrgel, 2010). U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je předmětem daně část základu daně komanditní společnosti (Brychta, Macháček, Děrgel, 2010). Předmětem daně nejsou například příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů (Marková, 2010) Poplatníci daně z příjmů právnických osob Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami. Pokud mají poplatníci na území České republik své sídlo nebo místo vedení společnosti, musí zdanit příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i příjmy ze zahraničí. Poplatníci, kteří nemají své sídlo na území České republiky, tak se daňová povinnosti vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky (Marková, 2010) Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím se v rámci daně z příjmů právnických osob rozumí: kalendářní rok hospodářský rok období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém tyto skutečnosti byly zapsány v obchodním rejstříku. účetní období (12 nepřetržitě po sobě jdoucích měsíců), pokud je toto období delší než 12 měsíců Výpočet daně z příjmů právnických osob Základ daně Základem daně z příjmů právnických osob je rozdíl, o který příjmy (výnosy), s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, 27

28 převyšují výdaje (náklady) prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Pro zjištění základu daně se vychází buď z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta) nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. U komanditní společnosti se základ daně snižuje o částku připadající komplementářům. U společníka veřejné obchodní společnosti je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Základ daně z příjmů právnických osob se stanoví podle ustanovení 23 až 33 ZDP (Brychta, Macháček, Děrgel, 2010). Schéma výpočtu daňové povinnosti Hospodářský výsledek + daňově neuznatelné náklady - daňově neuznatelné výnosy = základ daně - daňové ztráty z podnikání z předcházejících zdaňovacích období - dary na veřejně prospěšné účely - 50% částky vypořádané oprávněným osobám jako jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech - 100% výdajů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje = upravený základ daně zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů * sazba daně (pro rok 2010 činí 19%) = daň zaokrouhlená na celé Kč nahoru - sleva na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením - sleva na dani z titulu poskytnutí investiční pobídky = daňová povinnost 28

29 4.8 Zdanění příjmů společníků obchodních společností Postup zdanění příjmů u společníka veřejné obchodní společnosti Základem daně společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně v. o. s. stanoveného podle ZDP. Část základu daně v. o. s. připadající na jednotlivé společníky se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělen zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. V případě vykázané ztráty se rozděluje na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. Společník vychází z účetnictví veřejné obchodní společnosti (Brychta, Macháček, Děrgel, 2010). U společníka, který je fyzickou osobou, je podíl na zisku či ztrátě v. o. s. součástí dílčího základu daně dle 7 ZDP. Jedná-li se o společníka-právnickou osobu, patří podíl na zisku (ztrátě) do základu daně právnické osoby. Podíl na zisku (ztrátě) v. o. s. zdaňují přímo společníci ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob. Podíly na zisku společníků-fyzických osob podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění v rámci výpočtu vyměřovacího základu. Veřejná obchodní společnost o dani z příjmů neúčtuje, ani nepodává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob (Brychta, Macháček, Děrgel, 2010) Postup zdanění příjmů u komanditní společnosti Zisk se dělí na část připadající komanditní společnosti a na část připadající komplementářům podle poměru stanoveného ve společenské smlouvě, jinak rovným dílem. Zisk připadající společnosti se zdaní daní z příjmů právnických osob a rozdělí se mezi komanditisty v poměru stanoveném ve společenské smlouvě, jinak v poměru splacených vkladů. Část zisku připadající komplementářům je mezi ně rozdělena dle společenské smlouvy, pokud obsahuje ustanovení o způsobu rozdělení, jinak se dělí zisk rovným dílem. Základem daně komplementáře komanditní společnosti je část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělen zisk nebo ztráta komanditní společnosti. Způsob zdanění komplementářů je obdobný jako u společníka veřejné obchodní společnosti podle toho, jestli se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Komplementář vychází 29

30 z účetnictví vedeného komanditní společností. Ztrátu nesou komplementáři rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Povinnost komanditistů podílet se na úhradě ztráty je pouze v případě, že by tak stanovila společenská smlouva. Komanditní společnost je poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Základ daně komanditní společnosti se zjistí dle 23 až 33 ZDP, od kterého se odečtou podíly připadající na komplementáře. Zdanění podílů na zisku komanditistů je obdobné jako u společníka společnosti s ručením omezeným, tedy zvláštní sazbou daně (Brychta, Macháček, Děrgel, 2010) Zdanění společnosti s ručením omezeným Základ daně z příjmů právnických osob a daň z příjmů se určí z výsledku hospodaření společnosti, který představuje hrubý účetní zisk neboli zisk před zdaněním. Po odečtení daňové povinnosti od hrubého účetního zisku získáme disponibilní zisk, který se rozdělí na základě rozhodnutí valné hromady. Valná hromada se svolává nejméně jednou za rok. Společnost s ručením omezeným má při rozdělování zisku jedinou zákonnou povinnost týkající se přídělu do rezervního fondu. Podíly společníků na zisku podléhají zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, kterou odvádí plátce této daně, tedy společnost. 4.9 Společná ustanovení daně z příjmů Dary Odpočet hodnoty darů od základu daně z příjmů je možné u fyzických i právnických osob. Okruh příjemců, kterým lze dar poskytnout, a účel poskytnutí daru je u FO a PO shodný. Rozdíl je pouze v limitu pro snížení základu daně. U fyzických osob musí úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhnout 2% ze základu daně, anebo musí činit alespoň 1.000,- Kč. Nejvýše lze odečíst 10% ze základu daně (Marková, 2010). U právnických osob musí hodnota daru činit alespoň 2.000,- Kč. U darovaného majetku je hodnota daru nejvýše zůstatková cena hmotného 30

31 majetku nebo hodnota zachycená v účetnictví u ostatního majetku. Nejvýše mohou právnické osoby odečíst v úhrnu 5 % ze základu daně sníženého o odčitatelné položky a ztrátu z minulých let. V případě poskytnutí daru vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5 % (Marková, 2010). Hodnota daru je zákonem přímo vymezena speciálně u odběru krve bezpříspěvkového dárce částkou 2.000,- Kč, v jiných případech hodnota daru není zákonem přímo stanovena. Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností jsou brány jako dary poskytnuté jednotlivými společníky. U komanditní společnosti se musí oddělit hodnota darů připadající komanditní společnosti a komplementářům k. s. ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně. U společníků v. o. s. a komplementářů komanditní společnosti platí podmínky pro uplatnění odpočtu daru v závislosti na tom, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. (Brychta, Macháček, Děrgel, 2010) Položky odčitatelné od základu daně Odčitatelné položky od základu daně mohou využít fyzické i právnické osoby. V roce 2010 lze uplatnit následující odčitatelné položky (Marková, 2010): 1) daňovou ztrátu 2) výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje 3) výdaje na vypořádání v družstvu ad1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. ad2) Odpočet na realizaci projektů výzkumu a vývoje může uplatnit i veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. U veřejné obchodní společnosti si může odpočet uplatnit každý společník společnosti, a to poměrnou část ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk a ztráta podle 31

32 společenské smlouvy, nebo rovným dílem. Komanditní společnost rozdělí odpočet na komplementáře a společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk a ztráta. Od základu daně lze odečíst 100% výdajů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje. ad3) Odpočet je možné uplatnit ve výši 50% z částky, kterou daňový subjekt v období let 1993 až 2005 vypořádal oprávněným osobám jako jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb Slevy na dani Slevou na dani se rozumí snížení daňové povinnosti poplatníka. Slevy uvedené v tabulce níže (s výjimkou slevy na poplatníka) jsou brány v úvahu pouze za ty měsíce kalendářního roku, ve kterých byly podmínky pro uplatnění nároku splněny na počátku každého měsíce. Slevy nelze uplatnit vůči dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle zákona o daních z příjmů. V případě daňového zvýhodnění na vyživované dítě může poplatník uplatnit daňový bonus, který vznikne, jestli-že toto zvýhodnění převyšuje daňovou povinnost. Daňový bonus je vyplácen ve výši od 100 Kč do maximální výše Kč ročně (Podnikatel, 2010). Tabulka č. 3 Slevy na dani přehled pro rok 2010 Sleva Výše slevy (za rok) Uplatnění slevy za zaměstnance s těžším zdravotním postižením za zaměstnance se zdravotním postižením s podílem zaměstnanců se zdravotním postižením vyšším než 50 % prům. ročního přepočteného počtu zaměstnanců, při celkovém počtu nejméně 25 zaměstnanců Kč za jednoho zaměstnance Kč za jednoho zaměstnance ve výši poloviny daně zaměstnavatel - PO nebo FO z titulu investičních pobídek 35a, 35b PO a podnikající FO sleva na poplatníka Kč sleva na manžela/ku Kč sleva na manžela/ku ZTP/P Kč FO sleva na invaliditu 1. a 2. stupně sleva na invaliditu 3. stupně Kč Kč 32

33 sleva pro držitele průkazu ZTP/P Kč FO sleva na studium daňové zvýhodnění na vyživované dítě Kč Kč/dítě, Kč/dítě (ZTP/P) Zdroj: vlastní zpracování na základě (Brychta a Komora daňových poradců ČR Datev eg, 2010) Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně Některé příjmy jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně srážkou přímo u zdroje příjmů v rámci samostatného základu daně. Daň vybírá a odvádí přímo ten, kdo příjem poskytuje. Od 1. ledna 2008 je zvláštní sazba daně dle 36 zákona o daních z příjmů ve výši 15 %. Mezi příjmy zdaňované 15 % srážkovou daní patří mimo jiné: dividendy úroky z dluhopisů a směnek úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, vkladových účtech, vkladních listech na jméno a běžných nepodnikatelských účtech podíly na zisku z členství v družstvu, z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti, nebo tichého společníka vypořádací podíl při zániku společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu podíl na likvidačním zůstatku kapitálové společnosti nebo družstva, atd Sociální a zdravotní pojištění Společníci společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti nemají povinnost odvádět z příjmů plynoucích z účasti na společnosti pojistné na zdravotní a sociální pojištění, pokud však nemají tyto osoby příjem podle 6 ZDP. V případě, že společníci s. r. o. a komanditisté k. s. nemají jiné příjmy kromě podílu nad zisku té dané společnosti, tak musí odvádět alespoň minimální částku na zdravotní pojištění jako osoby bez zdanitelných příjmů. OBZP 33

34 je povinna platit sama měsíčně pojistné ve výši vypočtené jako 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda platná v měsíci, za který se pojistné platí (VZP České republiky, 2010). Od činí minimální mzda 8.000,- Kč (VZP České republiky, 2010). Společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností jsou považováni v rámci zdravotního a sociálního pojištění za OSVČ (Červinka, Daněk, 2010). OSVČ je povinna platit pojistné na důchodové pojištění, zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění je dobrovolné. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální pojištění a na zdravotní pojištění u OSVČ je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Maximální vyměřovací základ v rámci sociálního zabezpečení činí v roce ,- Kč, minimální měsíční vyměřovací základ pro hlavní výdělečnou činnosti 5.928,- Kč a pro vedlejší výdělečnou činnost 2.371,- Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ v rámci zdravotního pojištění je ,50 Kč. Pro OSVČ je rozhodným obdobím pro platby kalendářní rok, může mít povinnost i měsíčních záloh (Česká správa sociálního zabezpečení, 2010). Sazby pojistného v roce 2010 u OSVČ jsou: důchodové pojištění 28% příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1, 2% nemocenské pojištění 1, 4% zdravotní pojištění 13, 5% Vyměřovacím základem u zaměstnanců je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Zdravotní pojištění se musí odvádět alespoň z minimální mzdy. Maximální vyměřovací základ je 72násobek průměrné mzdy, která v roce 2010 činí Kč. Pro zaměstnance a zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro platby kalendářní měsíc. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (Česká správa sociálního zabezpečení, 2010). 34

35 Sazby pojistného v roce 2010 u zaměstnance a zaměstnavatele činí: Zaměstnanec nemocenské pojištění 0% důchodové pojištění 6,5% příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 0% zdravotní pojištění 4,5% Zaměstnavatel nemocenské pojištění 2,3% důchodové pojištění 21,5% příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2% zdravotní pojištění 9% 35

36 5 Praktická část V této části práce bude zjišťováno a porovnáváno zatížení společníků jednotlivých obchodních společností zejména z hlediska daně z příjmů, ale budou zohledněny i odvody sociálního a zdravotního pojištění. Srovnání bude provedeno na konkrétním příkladu dvou fiktivních fyzických osob, které chtějí společně začít podnikat v rámci obchodní společnosti a nemohou se rozhodnout, kterou právní formu si zvolit. Rozhodují se mezi založením společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti. Akciová společnost nebude brána v úvahu kvůli vysokým nárokům týkajících se hlavně základního kapitálu. Prioritně chtějí zjistit, jaký typ obchodní společnosti je pro ně nejpříznivější z hlediska daně z příjmů. Závěrečné vyhodnocení vhodné formy podnikání bude brát v úvahu i jiná hlediska, jako jsou výhody a nevýhody obchodních společností (např. ručení společníků, výše základního kapitálu, povinné vklady společníků), dále odvody sociálního a zdravotního pojištění, ze kterých má poplatník nárok na vyplácení dávek nemocenského pojištění, dávek důchodového pojištění, na poskytování zdravotní péče, atd.. Pro účely této práce jsou zavedeny následující pojmy: daňové zatížení společníka = daňová povinnost společníka daňové zatížení společnosti = daňová povinnosti společnosti (DPPO) celkové zatížení společníka = daňová povinnost společníka a jeho povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění celkové zatížení společnosti = daňová povinnosti společnosti a celkové zatížení společníků 5.1 Určení společníků a vstupní informace Adam a Eva se chtějí společně pustit do podnikání v oblasti dopravy a logistiky. Adam je ženatý a žije ve společné domácnosti s manželkou a jejich desetiletým synem, na kterého si uplatňuje daňové zvýhodnění dle 35c ZDP. Adam má založené penzijní připojištění a měsíční úložka činí 1.000,- Kč, za rok celkem ,- Kč. Eva je svobodná a bezdětná. Již třetím rokem si platí čtvrtletně životní pojištění, který v součtu za rok činí ,- Kč. Pro oba společníky je jejich společné podnikání hlavní činností a jediným příjmem. 36