AKTUÁLNÍ PROBLÉMY TRHU PRÁCE

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA AKTUÁLNÍ PROBLÉMY TRHU PRÁCE SVATOPLUK SLOVÁK OSTRAVA 2007

2 Učební text byl vypracován s finanční podporou Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Je jedním z výstupů projektu Podnikatelská výchova v přípravě učitelů středních odborných škol, CZ / /0405, řešeném na Ostravské univerzitě v Ostravě. Učební text je přístupný na webových stránkách Ostravské univerzity: 2

3 Milí studenti, Učební text, který máte před sebou si klade za cíl seznámit vás s některými zákonitostmi trhu práce a s problematikou nezaměstnanosti. Prezentuje ekonomické, legislativní a sociální aspekty trhu práce. Upozorňuje na aktuální trendy trhu práce na začátku 21. století a na nutnost permanentní vazby mezi trhem práce a vzdělávacími institucemi. Předložený studijní text rozhodně nemá ambice řešit dané téma komplexně v celé jeho šíři. Je pouze určitou sondou do velmi složité problematiky. Byl bych rád, kdyby vás následující řádky zaujaly a alespoň občas přinutily k přemýšlení. Čtěte pozorně a pokuste se správně odpovědět na otázky a řešit úkoly, které se v textu objevují. Ověříte si tak, že jste prostudovanou látku zvládli. Text je určen především pro studenty kombinovaného studia, kteří mají omezený rozsah prezenční výuky. Materiál nemá tudíž podobu klasických skript, ale studijní textové opory. Nicméně jsem si na základě rozsáhlého průzkumu mezi vámi dovolil neakceptovat některá doporučení pro autory distančních textů a snažil jsem se vyjít vstříc vaším potřebám a požadavkům. Předně neuvádím čas na nastudování jednotlivých kapitol, protože ten bude velmi individuální. Dále na základě vašich doporučení neuvádím informační značky a neřešené otázky a příklady zpravidla zadávám pouze na koncích kapitol. Některé příklady a pasáže jsou převzaty z literatury uvedené na konci textu. Omlouvám se autorům, že je řádně necituji. Vzhledem k charakteru materiálu (studijní textová opora) by mohly odkazy a citace působit na studující rušivě. Mnoho úspěchu ve studiu vám přeje Autor 3

4 OBSAH 1 NEZAMĚSTNANOST VYMEZENÍ NEZAMĚSTNANÉHO PŘÍČINY NEZAMĚSTNANOSTI TYPY NEZAMĚSTNANOSTI MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST NEGATIVNÍ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI DODATEK: SYSTÉM SLUŽEB ZAMĚSTNANOSTI V ČR FUNGOVÁNÍ TRHU PRÁCE TRH PRÁCE POPTÁVKA NA TRHU PRÁCE NABÍDKA NA TRHU PRÁCE ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE DODATEK 1: MINIMÁLNÍ MZDA DODATEK 2: PRODUKTIVITA PRÁCE DODATEK 3: DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE TRH PRÁCE AKTUÁLNÍ SITUACE TECHNOLOGICKÝ POKROK GLOBALIZACE EKONOMICKÝCH PROCESŮ ČESKÁ REPUBLIKA AKTUÁLNÍ TRENDY NA TRHU PRÁCE POŽADAVKY NA VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM DODATEK 1: INVESTICE DO LIDSKÉHO KAPITÁLU DODATEK 2: PRACOVNÍ DOBA A MZDA DODATEK 3: ENVIRONMENTÁLNÍ SOUVISLOSTI LITERATURA

5 1 NEZAMĚSTNANOST STUDIJNÍ CÍLE Po prostudování této kapitoly budete vědět, jaké jsou příčiny, typy a negativní důsledky nezaměstnanosti. Budete umět vypočíst míru nezaměstnanosti a charakterizovat politiku zaměstnanosti v ČR. OBSAH KAPITOLY - vymezení nezaměstnaného - příčiny a typy nezaměstnanosti - měření nezaměstnanosti - dlouhodobá nezaměstnanost - negativní důsledky nezaměstnanosti - politika zaměstnanosti - systém služeb zaměstnanosti v České republice 1.1 VYMEZENÍ NEZAMĚSTNANÉHO První otázkou, na kterou budeme hledat odpověď je: kdo to je vlastně ten nezaměstnaný? Obyvatelstvo státu můžeme rozdělit na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Mezi obyvatele ekonomicky neaktivní patří děti (lidé v předproduktivním věku), nepracující důchodci, ženy na mateřské dovolené, invalidní důchodci, apod. Pro obyvatele ekonomicky aktivní se běžně používá označení pracovní síla (ekonomicky aktivní obyvatelstvo rovná se pracovní síla). Pracovní sílu můžeme rozdělit na zaměstnané a nezaměstnané. Z uvedeného vyplývá na první pohled zdánlivě nelogická skutečnost, že osoby nezaměstnané patří mezi obyvatelstvo ekonomicky aktivní. Aby byl člověk označen za nezaměstnaného, měl by splňovat následující podmínky: 1. Absence placeného zaměstnání a podnikatelských aktivit. 5

6 2. Vyvíjí určitou aktivitu při hledání zaměstnání (minimálně se registruje na úřadu práce). 3. Je schopen nastoupit během krátké doby do zaměstnání.!!! Uvědomte si, že podmínka číslo 1 (absence placeného zaměstnání a podnikatelských aktivit) je nutnou, nikoli však postačující podmínkou k tomu, aby byl člověk označen za nezaměstnaného. 1.2 PŘÍČINY NEZAMĚSTNANOSTI Pokud by se vás někdo zeptal, jaké jsou příčiny nezaměstnanosti, jistě by jste dokázali reagovat. Příčin tohoto negativního celospolečenského jevu je určitě více. Jednotlivé příčiny se vzájemně doplňují a různí ekonomové na ně mají odlišný názor. Jaké jsou tedy příčiny nezaměstnanosti? Podle neoklasického (liberálního) přístupu je hlavní příčinou nezaměstnanosti nepružnost nabídky na trhu práce. Jak se dovíte v druhé kapitole, na straně nabídky na trhu práce stojí domácnosti, resp. jednotlivci. Ekonomové liberálních směrů se domnívají, že za nezaměstnanost si mohou jednotlivci sami. Nezaměstnanost je dle nich v podstatě dobrovolná. Lidé nejsou ochotni akceptovat mzdové podmínky, nejsou ochotni stěhovat se za prací, málo se informují o volných místech. V této souvislosti se nejvíce upozorňuje na měkké sociální systémy (mj. vysoké dávky hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti), které působí demotivačně a nenutí člověka hledat si práci větší sociální ochrana snižuje motivaci k hledání práce. Liberální ekonomové argumentují srovnáváním situace v USA a v západní Evropě. Říkají, že vyšší nezaměstnanost je v kontinentální západní a jižní Evropě proto, že pro zde uplatňovanou evropskou koncepci tzv. sociálně tržního hospodářství (státu blahobytu) jsou typické zákonné minimální mzdy na relativně vysoké úrovni, štědré dávky sociálního zabezpečení, vysoké mimomzdové náklady na pracovní sílu, velká síla odborů. Trh práce v kontinentálních zemích Evropy je oproti USA velmi nepružný. Mimo jiné se také Evropané v porovnání se svými americkými kolegy nechtějí stěhovat za prací. Pokud budeme akceptovat nepružnost nabídky na trhu práce jako příčinu nezaměstnanosti, pak řešením by měla být deregulace pracovního trhu a oslabení záruk pracovních podmínek a sociálního zabezpečení. 6

7 Druhá skupina ekonomů vychází z učení anglického ekonoma J. M. Keynese a proto je můžeme označit jako Keynesiánce. Ekonomové těchto směrů naopak uznávají existenci nedobrovolné nezaměstnanosti a příčiny vidí především v technologickém pokroku, který vytlačuje živou práci a také v nedostatečné kupní síle obyvatel. Technologickému pokroku a jeho vlivu na nezaměstnanost se budeme podrobněji věnovat ve 3. kapitole. Co se týká malé kupní síly jako příčiny nezaměstnanosti, pak argumentace zastánců směřuje tímto směrem: Malá kupní síla obyvatel (odborněji: nedostatečná koupěschopná poptávka, popř. její pomalý růst) vede k poklesu výroby, což vede k propouštění, snižování poptávky a tak pořád dokola. Je zde zjevná souvislost s technologickým pokrokem. Stroje které nahrazují pracovní sílu mají jednu velkou nevýhodu. Nejen, že nedovedou vykoupit zboží, které samy tak snadno vyrobily, ale znemožňují nakupovat toto zboží i těm, které vytlačily do skupiny nezaměstnaných (jinými slovy: technologický pokrok může být příčinou nedostatečné koupěschopné poptávky). Důsledkem této situace je, že vyrobené zboží se hromadí ve skladech. Zbavit se ho je možné levným výprodejem a omezením výroby, což má za následek další propouštění. Pokud budeme akceptovat tuto příčinu nezaměstnanosti, pak řešení je třeba hledat v opatřeních, která povedou ke zvyšování koupěschopné poptávky a tím k oživení výroby. Jistě by jste našli i další příčiny nezaměstnanosti. Často se uvádí nedostatky v přizpůsobování kvalifikace pracovní síly, kdy struktura nabídky na trhu práce neodpovídá struktuře poptávky. Toto úzce souvisí s nepružností nabídky na trhu práce, o které již byla řeč. Za další příčinu nedostatečného růstu počtu pracovních míst v hospodářsky vyspělých zemích je považována zvýšená mezinárodní konkurence ze strany výrobců s nižšími mzdami v rámci postupující globalizace světové ekonomiky. V konkurenci vyhrává ten, kdo dokáže mít co nejméně zaměstnanců na výplatní listině. Sílící konkurence v mezinárodním měřítku přichází v poslední době zejména z Asie s její početnou, lacinou pracovní silou. Také problematice globalizace a jejího vlivu na trhy práce a nezaměstnanost se budeme podrobněji věnovat ve třetí kapitole. 7

8 1.3 TYPY NEZAMĚSTNANOSTI Ekonomická teorie zpravidla rozlišuje čtyři základní typy nezaměstnanosti. Není to proto, abychom trápili studenty. Pokud se v konkrétních případech podaří identifikovat o jaký typ nezaměstnanosti se jedná, můžeme snadněji najít nástroj k jejímu odstranění. A) NEZAMĚSTNANOST FRIKČNÍ Frikční nezaměstnanost vzniká, když člověk dobrovolně opustí pracovní místo, protože si hledá místo jiné. Hledání práce zabere určitý čas, protože lidé se mnohdy zdráhají přijmout hned první nabídku očekávají lepší nabídky a chtějí si vybrat. Trvání nezaměstnanosti je zde tudíž dáno časem potřebným k vyhledání jiného místa a doba pobytu v nezaměstnanosti zpravidla nepřekročí tři měsíce. Frikční nezaměstnanost je důsledkem neustálého pohybu osob mezi pracovními místy a regiony. Typickou příčinou může být např. stěhování se z důvodu sňatku.!! Frikční nezaměstnanost má vždy krátkodobý charakter a můžeme ji považovat za nejméně nebezpečnou. Zaznamenali jste v poslední době ve svém okolí příklad frikční nezaměstnanosti? B) NEZAMĚSTNANOST STRUKTURÁLNÍ Již podle slova strukturální asi tušíte o co se jedná. Strukturální nezaměstnanost vzniká v případě, když nabídka práce určitého druhu (zpravidla dle profese, kvalifikace) neodpovídá poptávce po práci nabídka se nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Často vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují. Strukturální změny způsobují, že klesá poptávka po některých profesích. Zároveň ale roste poptávka po jiných profesích. Zmenšující se odvětví propouštějí část zaměstnanců, ale ti si mohou najít práci v expandujících odvětvích. To však zpravidla vyžaduje určitý čas, zejména na rekvalifikaci. Indikátorem je relativně vysoký počet volných pracovních míst. Například máme nezaměstnané soustružníky a volná místa jsou ve službách. Jistě jste přišli na to, že hlavním nástrojem řešení strukturální nezaměstnanosti jsou rekvalifikace. 8

9 Strukturální nezaměstnanost je obvykle delší než nezaměstnanost frikční. Znamená i větší zásah do života člověka. Není nijak snadné změnit profesi, projít rekvalifikací, zvyknout si na nové povolání. Nicméně strukturální změny probíhají a proto je i strukturální nezaměstnanost přirozenou a nevyhnutelnou součástí každé ekonomiky. C) NEZAMĚSTNANOST CYKLICKÁ Cyklická nezaměstnanost vzniká a je odstraňována výkyvy v ekonomické aktivitě země. Hrubý domácí produkt země kolísá v tzv. ekonomickém cyklu výroba střídavě roste a klesá a proto kolísá i potřeba pracovních sil. Cyklická nezaměstnanost nastává ve fázi celkového hospodářského poklesu, jehož průvodním jevem je zpravidla nezaměstnanost v mnoha odvětvích. Na rozdíl od strukturální nezaměstnanosti propuštění lidé těžko nalézají zaměstnání v jiných odvětvích. D) NEZAMĚSTNANOST SEZÓNNÍ V tomto případě také jistě víte o co se jedná a dovedli by jste vyjmenovat odvětví, kterých se týká. Sezónní nezaměstnanost je způsobována nepravidelnosti výroby nebo spotřeby v některých odvětvích. Jedná se zpravidla o odvětví, kde je produkce závislá na ročním období či na počasí (zemědělství, lesnictví, stavebnictví, cestovní ruch). Sezónní nezaměstnanost může postihovat i odvětví navazující. Zkuste se zamyslet, které další odvětví mohou být postižena sezónní nezaměstnanosti. 1.4 MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI Výše nezaměstnanosti na určitém území (stát, region) se může v podstatě vyjadřovat dvěma ukazateli. A) POČTEM NEZAMĚSTNANÝCH Tímto ukazatelem lze měřit nezaměstnanost na daném území a sledovat její vývoj v čase (př. počet nezaměstnaných v České republice k a počet nezaměstnaných k můžeme získávat informace o vývoji nezaměstnanosti v ČR). Srovnávání jednotlivých oblastí pomocí tohoto ukazatele je již problematické, protože regiony se liší počtem obyvatel a velikostí pracovní síly. 9

10 B) MÍROU NEZAMĚSTNANOSTI Míra nezaměstnanosti je ukazatel s větší vypovídací schopností. Míra nezaměstnanosti = ( počet nezaměstnaných / pracovní síla). 100% Vypočte se jako podíl počtu nezaměstnaných na velikosti pracovní síly a vyjadřuje se v procentech.!! Při výpočtu je nutno mít na zřeteli definici pracovní síly (jsou to vlastně zaměstnaní a nezaměstnaní). PŘÍKLAD: V České republice žije 10 miliónů obyvatel. 5 miliónů je zaměstnaných a 500 tisíc je nezaměstnaných. Jaká je míra nezaměstnanosti v České republice? Nabízí se odpověď 10%. Tato odpověď však není správná. Správné řešení je 9,1% (500 tisíc / 5,5 miliónů). Ve jmenovateli je pracovní síla a ta činí dle zadání 5,5 miliónů (5 miliónů zaměstnaných a 500 tisíc nezaměstnaných). SPECIFICKÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Míra nezaměstnanosti se často vyjadřuje pro jednotlivé skupiny obyvatel hovoříme o specifických mírách nezaměstnanosti (např. míra nezaměstnanosti žen, míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním, míra nezaměstnanosti absolventů atd). Proč se specifické míry nezaměstnanosti zavádí? Specifické míry nezaměstnanosti některých skupin obyvatel jsou výrazně vyšší než celková míra nezaměstnanosti. Těmto skupinám se běžně říká problémové skupiny osob na trhu práce. Pomocí specifických měr můžeme tyto skupiny identifikovat. Víme pak tedy, které skupiny osob jsou nejvíce postiženy nezaměstnanosti. Politika zaměstnanosti pak více směřuje k těmto skupinám. Pozn.: PROBLÉMOVÉ SKUPINY OSOB NA TRHU PRÁCE Jedná se tedy o sociální (demografické) skupiny, které jsou více postiženy nezaměstnaností. Jistě by jste je opět dokázali vyjmenovat: 1. Osoby bez kvalifikace a osoby se základním vzděláním 2. Starší lidé (pro trh práce se za starší považují osoby nad 50 let) 3. Osoby zdravotně handicapované 4. Osoby společensky nepřizpůsobivé (např. recidivisté) 5. Ženy samoživitelky 6. Národnostní menšiny 10

11 7. Mladiství a absolventi 8. Dlouhodobě nezaměstnaní 1.5 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST Jak se dovíte v kapitole 3, možná vážnějším problémem než výše nezaměstnanosti je dlouhodobá nezaměstnanost. Za dlouhodobě nezaměstnané se považují osoby nezaměstnané déle než jeden rok. Pokud je nezaměstnanost krátkodobá, obvykle nepůsobí lidem žádné vážnější problémy. U dlouhodobě nezaměstnaných je situace o poznání horší. Dlouhodobá nezaměstnanost může mít vážné sociální důsledky, může přivodit existenční potíže člověka a jeho rodiny. Vede ke ztrátě kvalifikace a sebeúcty. Někdy se samovolně mění z nedobrovolné v dobrovolnou, protože je-li člověk dlouhodobě nezaměstnaný mění se jeho způsob života i jeho postoje k zaměstnání. Lidé dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí motivaci hledat si práci. Jednak ztrácejí naději, že je práce pro ně vůbec k nalezení a jednak si mnozí zvyknou na skromnější, ale pohodlnější život ze státních sociálních podpor. 2 PŘÍČINY DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI A) ČAS - Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí pracovní mravnost a motivaci hledat dále místo na trhu práce. - Ztrácejí lidský kapitál (dovednosti, kvalifikace, pracovní návyky). - Ztrácejí také důvěru zaměstnavatelů. Pozn.: Důsledky jsou zároveň příčinami dlouhodobé nezaměstnanosti B) OSOBNÍ CHARAKTERISTIKY - Nízké vzdělání, malá či žádná kvalifikace (dlouhodobá nezaměstnanost postihuje nejvíc lidi se základním vzděláním a vyučené). - Nedostatečné pracovní návyky (mladiství, absolventi). - Nízká flexibilita pracovní síly (neochota akceptovat mzdové podmínky, malá prostorová mobilita). - Diskriminace (národnostní menšiny, zdravotně postižení, starší lidé). 11

12 Dlouhodobá nezaměstnanost tedy představuje vážný problém. Nezaměstnanost bychom měli posuzovat nejen podle její výše, ale také (a možná především!!) podle její délky. 1.6 NEGATIVNÍ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI Z předcházejících řádků jste jistě poznali, že nezaměstnanost je jevem pro jednotlivce i celou společnost velmi nepříjemným. Její negativní účinky lze rozdělit na ekonomické a sociální, přitom obě skupiny spolu souvisí a vzájemně se doplňují. EKONOMICKÉ DŮSLEDKY PRO NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Můžeme je shrnout zhruba takto: - Nezaměstnanost představuje ztrátu produkce (nevyužitá pracovní síla) a s tím související snížení daňového výnosu. Nezaměstnanost je plýtvání produktivní silou, protože část potenciálu národní produkce se nerealizuje. - Stát je nucen vyplácet hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, popř. další sociální dávky. - Nezaměstnanost vede ke ztrátě kvalifikace, dovedností a schopností, zejména u dlouhodobě nezaměstnaných. Stejně jako se lidé při dělání věcí učí, tak při nedělání tyto schopnosti ztrácejí. - Nezaměstnanost může také způsobovat organizační nepružnost a technologický konzervatismus. Při vysoké úrovni nezaměstnanosti je odpor k zavádění nových technologií obzvláště silný. SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY Této problematice se věnuje spousta sociologů, psychologů i ekonomů. Existuje spousta odborných publikací, které řeší sociální či psychologické důsledky nezaměstnanosti. Pokusme se je vyjmenovat. - Nezaměstnanost vede ke ztrátě svobody a sociálnímu vyloučení. Lidé sice získávají podporu ze sociálního pojištění, nemají však možnost se svobodně rozhodovat a pociťují to jako velké strádání. - Nezaměstnanost má negativní psychologické důsledky. Může způsobit intenzivní utrpení a mentální agónii (dokonce sebevraždy). - Nezaměstnaní mohou upadat do rezignace a pasivity. - Nezaměstnanost může vést ke zhoršování zdravotního stavu, ke klinicky zjistitelným nemocem a k vyšší míře úmrtnosti. 12

13 - Nezaměstnanost může způsobovat pocity beznaděje a zhroucení motivace. - Nezaměstnanost může zpřetrhat mnoho zdánlivě pevných vztahů mezi lidmi a vést k narušení života rodin. - Vyloučení z organizovaného pracovního života je samo o sobě pociťováno jako vážná újma a krize identity. - Společnost se rozděluje mezi většinu lidí, pro které je zaměstnání základnou pro smysluplný život a menšinou zavržených (ztráta sociálních hodnot a odpovědnosti). - Nezaměstnanost postihuje různé lidi nerovnoměrně zhoršuje vyhlídku na integraci menšin do hlavního proudu společnosti (nerovnost na základě rasy, pohlaví, národnosti). - Nezaměstnanost způsobuje negativní postoje vůči systému. - Nezaměstnanost může vést k alkoholismu, popř. k jiné závislosti. - Nemožnost získávat prostředky k životu legální činností může vést k rostoucí kriminalitě. 1.7 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Politika zaměstnanosti představuje součást hospodářské politiky státu, která usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Jedná se o soubor nástrojů, jejichž realizace motivuje zaměstnané, nezaměstnané a zaměstnavatele k jistému chování na trhu práce. Cílem je pochopitelně snížení nezaměstnanosti. Politiku zaměstnanosti můžeme dělit podle několika hledisek: 1. Na makroekonomickou a regionální 2. Na aktivní a pasivní 3. Orientovanou na nezaměstnané osoby a orientovanou na zaměstnané osoby 1a) MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI - Tzv. velká politika zaměstnanosti. - Působí víceméně plošně především na straně poptávky. - Je závislá na zaměření celé hospodářské politiky státu. - Je zaměřená hlavně na odstranění příčin. 13

14 1b) REGIONÁLNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI - Tzv. malá politika zaměstnanosti. - Někdy se nazývá politikou trhu práce. - Řeší důsledky existující nerovnováhy na určitém trhu práce. - Je zaměřena na řešení konkrétních situací v konkrétních regionech. 2a) AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří: - školení a rekvalifikace, - programy pro mladé a absolventy, - programy pro zdravotně handicapované osoby, - subvence a dotace v soukromém sektoru, popř. daňové úlevy, - podpora nezaměstnaným, kteří chtějí podnikat, - přímá tvorba pracovních míst (veřejně prospěšné práce). 2b) PASIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Mezi nástroje pasivní politiky zaměstnanosti patří: - vyplácení hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, - předčasný odchod do důchodu (popř. zkracování pracovní doby). 3a) POLITIKA ORIENTOVANÁ NA NEZAMĚSTNANÉ OSOBY i. Opatření zaměřená na získání a změnu kvalifikace - získávání teoretických vědomostí a pracovních dovedností. ii. Pomoc při začleňování osob na trh práce - poskytování zaměstnavatelům dotace ke mzdám nebo daňová zvýhodnění v případě, že zaměstnavatel zaměstná nezaměstnanou osobu. iii. Pomoc při založení podniku - např. poskytnutí peněžní sumy, refundace z úroků investičních nákladů apod. (v případě, že nezaměstnaný začne samostatně podnikat). iv. Veřejně prospěšné práce - orientované na veřejné zájmy, 14

15 - místa často vytvářejí obce (městské obvody) a slouží ke krátkodobému umístění uchazečů o zaměstnání, - zaměstnavateli jsou po určitou dobu plně nebo částečně hrazeny náklady spojené se zaměstnáváním nezaměstnaných. 3b) POLITIKA ORIENTOVANÁ NA ZAMĚSTNANÉ OSOBY i. Opatření zaměřená na získání a změnu kvalifikace ii. Zkrácení normální pracovní doby a životní pracovní aktivity - možnost práce na částečný pracovní úvazek (aniž by na to doplácela osoba např. ztrátou sociální ochrany), - umožnění předčasného odchodu do důchodu. 1.8 DODATEK: SYSTÉM SLUŽEB ZAMĚSTNANOSTI V ČR Systém služeb zaměstnanosti v České republice tvoří Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřady práce. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti výkonem následující činností. V žádném případě se neučte tento výčet nazpaměť! Stačí když budete schopni uvést několik činností, které provádí toto ministerstvo v oblasti nezaměstnanosti. 1. Řídí Úřady práce. 2. Vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, včetně ukládání pokut. 3. Spravuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a rozhoduje o jejich použití. 4. Soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění nabídky práce a poptávky po práci, včetně usměrňování pracovních sil ze zahraničí. 5. Zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti, které předkládá vládě. 6. Spolupracuje s příslušnými orgány státní správy při tvorbě návrhů programů opatření pro umísťování zaměstnanců, uvolňovaných v důsledku strukturálních změn. 7. Zpracovává v součinnosti s dalšími orgány státní rekvalifikační programy. 15

16 8. Uděluje a odnímá povolení fyzickým a právnickým osobám k výkonu zprostředkování zaměstnání za úhradu. 9. Rozvíjí mezinárodní vztahy a zároveň zabezpečuje provádění závazků z nich vyplývajících. ÚŘADY PRÁCE Představují základní územní orgán služeb zaměstnanosti, vykonává následující činnosti. Opět stačí, když budete mít alespoň základní přehled. 1. Informuje občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy, rekvalifikace apod. 2. Informuje zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil. 3. Zprostředkovává uchazečům a zájemcům, kteří mají trvalý pobyt v jeho územním obvodu vhodné zaměstnání. 4. Poskytuje občanům poradenské služby spojené se zaměstnáním, volbou povolání apod. 5. Organizuje, zabezpečuje a usměrňuje rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání. 6. Vede evidenci volných pracovních míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci vydaných pracovních povolení cizincům. 7. Provádí kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, včetně ukládání pokut. 8. Hospodaří s prostředky na státní politiku zaměstnanosti. 9. Sleduje a hodnotí stav trhu práce a zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu a činí opatření k ovlivňování nabídky a poptávky na trhu práce (může například vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti). 10. Podněcuje a hmotně podporuje vytváření veřejně prospěšných prací ve svém obvodě. 11. Projednává se zaměstnavateli na základě jejich informací umísťování uvolněných zaměstnanců při strukturálních změnách, racionalizačních opatřeních apod. 12. Rozhoduje o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. 13. Rozhoduje o přiznání, nepřiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení výplaty hmotného zabezpečení. 14. Rozhoduje o vydání a odnětí povolení k zaměstnávání cizincům a osobám bez státní příslušnosti a povolení zaměstnavatelům získávat na volná pracovní místa občany ze zahraničí. 16

17 KORESPONDENČNÍ ŮKOL 1: Následující data ukazují toky na trhu práce v průběhu jednoho roku. Na začátku roku byla celková pracovní síla lidí, z toho bylo 2900 lidí nezaměstnaných lidí ztratilo naději, že najdou práci. Přestali ji hledat lidí bylo propuštěno z práce lidí z práce odešlo do důchodu lidí odešlo z práce samo a práci hledají původně nezaměstnaných bylo přijato do práce absolventů škol hledá své první zaměstnání lidí, kteří nebyli vedeni jako nezaměstnaní bylo přijato do práce. a) Kolik pracovníků se připojilo k nezaměstnaným v průběhu roku? b) Kolik lidí bylo vyřazeno ze skupiny nezaměstnaných? c) Kolik lidí se připojilo k pracovní síle? d) Kolik lidí opustilo skupinu ekonomicky aktivních? e) Jak se změnila velikost skupiny nezaměstnaných? f) Určete velikost pracovní síly na konci roku. g) Určete velikost skupiny nezaměstnaných na konci roku. h) Vypočtěte míru nezaměstnanosti na začátku a na konci roku. KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚLOHY 1. V zemi žije 80 miliónů obyvatel. 45 miliónů obyvatel je zaměstnaných, 4,2 miliónů je nezaměstnaných. Kolik je míra nezaměstnanosti? 2. Specifická míra nezaměstnanosti je oproti obecné míře nezaměstnanosti vyšší nebo nižší? 3. Jak se liší pohled liberálních ekonomů a Keynesiánců na příčiny nezaměstnanosti? 4. Jaké znáte problémové skupiny osob z pohledu uplatnitelnosti na trhu práce? Co můžete říci o jejich specifické míře nezaměstnanosti? 5. Jaké znáte nástroje aktivní politiky zaměstnanosti? 6. Jaké jsou nejvážnější důsledky nezaměstnanosti pro společnost z ekonomického hlediska? 17

18 7. Čím je charakteristická frikční nezaměstnanost? Co může být její příčinou? 8. Co jsou to veřejně prospěšné práce? 9. Co je příčinou cyklické nezaměstnanosti? 10. Může být politika zaměstnanosti směřována i na zaměstnané osoby? Jakými nástroji? 11. Jaký vliv na příjmovou a výdajovou stránku státního rozpočtu má zvýšení nezaměstnanosti? Vysvětlete. 12. Co si představíte pod tvrzením: Trh práce je málo pružný 13. V dané zemi se zvýšila nezaměstnanost. Zároveň zde byl velký počet pracovních míst. O jakou nezaměstnanost se zřejmě jedná? Vysvětlete 14. Může sezónní nezaměstnanost postihnout i sektor služeb? Vysvětlete. Uveďte příklad. KORESPONDENČNÍ ÚKOL 2: V které zemi Evropské unie je nejvyšší míra nezaměstnanosti? V které naopak nejnižší? Jaká je pozice České republiky? 18

19 2 FUNGOVÁNÍ TRHU PRÁCE STUDIJNÍ CÍLE Po prostudování kapitoly budete umět popsat fungování trhů práce, budete vědět jak se vytváří poptávka po práci a nabídka práce. Pochopíte k čemu vedou změny poptávky a nabídky na trhu práce a co je příčinou těchto změn. OBSAH KAPITOLY - trh práce základní pojmy - poptávka na trhu práce chování firmy, individuální a tržní poptávka - nabídka práce chování jednotlivce, individuální a tržní nabídka práce - fungování trhu práce, střet nabídky a poptávky na trhu práce - minimální mzda - diskriminace na trhu práce - produktivita práce 2.1 TRH PRÁCE Člověk uspokojuje své potřeby spotřebou statků. Aby mohl statky spotřebovávat, musí je vyrobit. Výroba je proces přeměny vstupů (výrobních faktorů) ve výstupy (výrobky a služby). K výrobě jsou tedy nezbytné výrobní faktory. Jedním z výrobních faktorů je práce (dále patří mezi výrobní faktory půda, resp. přírodní zdroje a kapitál). PRÁCE Slovo práce používáme takřka denně v různých pádech a souvislostech. Co to je práce? Pro naše potřeby ji můžeme popsat takto: - Každý druh manuální nebo duševní činnosti, který je v tržní ekonomice potřebný k produkci výrobků a služeb. - Je to cílevědomá činnost, jejímž nositelem je člověk. - Pro většinu lidí je to nejdůležitější prostředek k získávání důchodu (příjmu). 19

20 TRH PRÁCE Také trh práce je velmi frekventovaný pojem, přesto mnoho lidí neví o co se jedná.!! Trh práce je místo, kde se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. Na straně poptávky stojí firmy, které si pracovní sílu kupují, resp. pronajímají. Na straně nabídky stojí domácnosti (jednotlivci), kteří práci nabízejí (prodávají) nabízejí svůj lidský kapitál. Cenou práce je mzda, resp. mzdová sazba. Výsledkem střetů nabídky a poptávky na trzích práce je rozmístění různých osob do různých zaměstnání za různé mzdy. Jednotlivé trhy práce (trh zedníků, pekařů, ) fungují v podstatě jako trhy výrobků a služeb. Tzn. na základě střetu nabídky a poptávky se vytváří rovnovážná cena (mzda, mzdová sazba). 2.2 POPTÁVKA NA TRHU PRÁCE Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.1 na straně poptávky na trhu práce stojí firmy. Jistě víte co je to firma a jaký má cíl. Firma je subjekt, který nakupuje vstupy (mj. i práci), přeměňuje je na výstupy, které pak prodává. Výroba statků je v tržní ekonomice možná pouze za předpokladu, že výrobce nakoupí na trhu výrobní faktory.!!! Hlavním cílem firmy je maximalizace zisku. POPTÁVKA PO PRÁCI Poptávka po práci je vztah mezi různými mzdovými sazbami a množstvím poptávané práce. Trh práce je úzce propojen s trhy výrobků a služeb. Poptávka po daném vstupu je závislá na poptávce po výstupech, na jejichž výrobu se vstup používá. Tzn. poptávka po práci je poptávkou odvozenou (závisí na poptávce po výrobcích a službách, které se pomocí dané práce vyrábí). CHOVÁNÍ FIRMY Jak se firma chová při nákupu výrobních faktorů? Kolik firma nakoupí jednotek výrobního faktoru, resp. kolik pracovníků zaměstná? Uvedli jsme, že cílem firmy je maximalizace zisku. To znamená, že racionálně se chovající firma nakoupí takové množství výrobního faktoru (zaměstná tolik pracovníků), při kterém je zisk maximální. 20