TŘI ROKY POTÉ. Nakolik finanční krize ovlivnila globální vládnutí? Prosinec 2011 (1)
|
|
- Jaroslav Vaněk
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 TŘI ROKY POTÉ Nakolik finanční krize ovlivnila globální vládnutí? Prosinec 2011 Tato globální krize vyžaduje globální reakci, ale zodpovědnost bohužel zůstává na úrovni států. (Joseph Stiglitz, FT Deutschland, 17. dubna 2009) Finanční krize z roku 2008 a její následné projevy (pokles růstu vyspělých ekonomik, dluhová krize apod.) odstartovala největší geopolitickou proměnu od konce studené války. Změny vyvolávají jak očekávání (posílení zemí z globálního Jihu povede k vyváženějšímu a spravedlivějšímu mezinárodnímu systému rozhodování), tak obavy, co ústup tradičních velmocí Západu vyvolá (např. oslabení úcty k lidským právům apod.). Tento informační list se zaměřuje na některé výzvy spojené s globálním vládnutím (zejména v oblasti ekonomického a finančního řízení), na aktuální proměny spojené s posilováním G20 a na probíhající reformy Mezinárodního měnového fondu. Zdaleka nejde o všechny procesy a proměny současného světa, které by stály za zamyšlení. Snad alespoň vyvolá chuť k dalšímu pátrání. (1)
2 Když se řekne globální vládnutí Globální vládnutí si lze představit jako kolektivní rozhodování, které ovlivňují různé formální i neformální instituce, procedury a sítě. Je typické několika znaky: probíhá na více úrovních (národní, regionální, globální), účastní se jej poměrně velké množství aktérů z různých sektorů i oblastí společnosti (státy, mezinárodní instituce, nadnárodní firmy, organizace občanské společnosti, v jistém smyslu i globální média) a nemá hierarchickou podobu (nelze vždy jednoznačně říci, který proces, síť či aktér je nadřazený druhému) (Balabán, Potůček 2010). Mnoho úrovní globálního vládnutí však automaticky neznamená otevřený a rovný přístup pro všechny aktéry, kteří se do tohoto procesu chtějí (či by se měli) zapojit. Zejména představitelé globálního Jihu a organizace občanské společnosti kritizují příliš dominantní postavení západních států v klíčových uzlech globálního vládnutí (zejména v mezinárodních finančních institucích jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka). Změny v globálním vládnutí: legitimita, demokracie a efektivita Finanční krize ukázala, nakolik (finanční) globalizace předběhla regulační a kontrolní rámec na úrovni národních a mezinárodních institucí. Schopnosti států vládnout a řešit problémy stále více propojené ekonomiky se projevily jako nedostatečné. Zároveň však krize upozornila, do jaké míry jsou národní státy nepostradatelné. Masivní intervence na záchranu finančního sektoru ukázala, že žádná další instituce nedisponuje dostatečnými finančními a právními prostředky, jak takto závažné a rozsáhlé selhání řešit. Mezinárodní instituce, zejména Mezinárodní měnový fond (MMF), byly v prvních chvílích neschopné výraznější akce. V souvislosti se selháním mezinárodních finančních institucí mnozí doufali v posílení role OSN, jakožto nejreprezentativnějšího mezinárodního fóra 1. I přesto, že se od počátku její představitelé snažili ovlivnit diskusi o přeměně globálního finančního systému 2, je vliv OSN v otázkách finančního řízení velmi malý. I po krizi zůstává globální ekonomické a finanční vládnutí zúžené na skupinu několika zemí (G20) a mezinárodní finanční instituce, které již jednou selhaly, opět posilují svůj vliv. 1 V OSN platí zásada jeden stát jeden hlas (s výjimkou Rady bezpečnosti, kde pět stálých členů disponuje právem veta, jejich hlas tudíž může zablokovat přijetí rezoluce i v případě většinové podpory). V mezinárodních finančních organizacích (MMF a Světová banka) je rozhodovací pravomoc určena ekonomickou silou daného státu. 2 Pod záštitou generálního tajemníka vznikla například zvláštní komise pro finanční reformy vedenou Josephem Stiglitzem, která v dubnu 2009 vydala obsáhlou studii s řadou konkrétních doporučení. Odpověď na otázku, proč nedošlo k hlubším změnám, souvisí s jiným problémem (nejen) mezinárodního rozhodování, a sice, jak naplnit požadavky na dostatečnou legitimitu, efektivitu a demokratičnost 3 globálního rozhodování? Jednotlivé principy se vzájemně nevylučují, spíše naopak. Čím více aktérů je zapojeno do rozhodování, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že budou respektovat a naplňovat jeho výsledek. Na straně druhé platí, že čím více stran se rozhodovacího procesu účastní, tím je složitější a pomalejší. S rostoucím počtem účastníků se rovněž zvyšuje komplexnost problému, jelikož se úměrně jejich počtu zvyšuje i počet názorů na jeho řešení. Velikost sociálních struktur a procesů zkrátka limituje naši schopnost je zvládat. Někteří sociální vědci v této souvislosti hovoří o nutnosti deglobalizace, tedy o přenesení určitých globálních hospodářských procesů (např. obchodu či finančního systému) na nižší (regionální či místní) úroveň. Podrobnější rozbor těchto úvah však daleko přesahuje možnosti tohoto informačního listu. I přesto, že někteří očekávali, že krize vyvolá hlubší změny ve struktuře globálního vládnutí, jedná se bez pochyby o největší posuny za posledních dvacet let. Posun od G8 ke G20 účastníci určili G20 za hlavní fórum pro mezinárodní hospodářskou spolupráci (závěrečné komuniké ze summitu G20 v Pittsburghu, září 2009) Povýšení G20 4 na hlavní fórum pro jednání o transformaci světové ekonomiky na úkor G8 5 je jednou z neviditelnějších změn v celosvětové rovnováze sil, k nimž došlo v důsledku finanční a ekonomické krize. Naděje vkládané do dvacetičlenné skupiny států byly od počátku velké. Souvisely především s razantním nárůstem reprezentativnosti této skupiny oproti G8 (viz tabulka). V porovnání s G8 je G20 výrazným posunem směrem k multipolárnímu uspořádání a k větší ekonomické, politické a kulturní různorodosti globálního vládnutí. Nicméně multipolární systém sám o sobě ještě nezaručuje větší míru progresivního myšlení, otevřenosti a podpory zásadních reforem finančního systému. 3 Demokracie je bezesporu hodnotou sama o sobě (např. úcta k lidským právům apod.). Zde je však vnímána především v instrumentální podobě, tedy jako způsob rozhodování v rámci určité skupiny, který zajišťuje zapojení všech členů na základě rovných podmínek. 4 Tvoří ji: JAR, Argentina, Brazílie, Kanada, Mexiko, USA, Indonésie, Saudská Arábie, Indie, Čína, Japonsko, Jižní Korea, Rusko, Turecko, Evropská unie, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie, Austrálie. 5 Tvoří ji: Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Velká Británie, USA, Kanada a od roku 1997 i Rusko. (2)
3 Tabulka 1: srovnání G8 a G20 Vybrané ukazatele G8 G20 Světová populace 13 % 62 % Nominální HDP 53 % 77 % Podíl na světovém exportu 36 % 60 % Podíl populace žijící s méně než 1,25 USD na méně než 2 % 60 %* den (extrémní chudoba) Podíl populace žijící s méně než 2 USD na den méně než 2 % 64 %* *Přibližný odhad Výpočty na základě dat GEOHIVE, MMF, WTO, UN, SB I G20 trpí několika podstatnými nedostatky. Z těch nejdůležitějších lze jmenovat například: Důraz na ekonomická kritéria (20 ekonomicky nejsilnějších zemí) vede k tomu, že ve skupině není zástupce skupiny nejchudších zemí. Představitele rychle rostoucích ekonomik (BRICS) v tomto směru nelze považovat za vhodné reprezentanty zájmů a potřeb této skupiny států (viz rámeček níže). Účast představitelů MMF, Světové banky, Evropské centrální banky, Rady pro finanční stabilitu a Basilejského výboru je logická, vzhledem k jejich významu v globálním finančním a ekonomickém systému, avšak vzhledem k absenci agentur OSN (např. UNCTAD) působí nevyváženě. Za nedostatek lze rovněž považovat skutečnost, že implementace velké části rozhodnutí je svěřena MMF, který však, i přes některé změny, neprošel dostatečnou reformou. Které země jsou vlastně rozvojové? V nejnovějších dokumentech G20 nebo MMF se můžeme setkat s relativně novou zkratkou EMDC označující emerging markets and developing countries vynořující se trhy a rozvojové země. Používání této zkratky ilustruje proces, k němuž dochází již delší dobu. Ze skupiny rozvojových zemí se začínají postupně vydělovat země, které podle některých ukazatelů (např. počet lidí žijících v extrémní chudobě) stále patří do kolonky rozvojové, avšak jejich vzrůstající ekonomická kapacita i politický vliv je v rámci mezinárodního společenství posouvá na jinou úroveň než klasické rozvojové země. Čína, Indie či Brazílie mají odlišné zájmy a potřeby než většina zemí subsaharské Afriky (kde nalezneme nejvíce nejchudších zemí světa). Je třeba více promýšlet, co tento posun znamená pro mezinárodní vyjednávání o různých otázkách (např. o liberalizaci mezinárodního obchodu, vyjednávání o post-kjótské dohodě, o rozvojové spolupráci apod.). Spojování vynořujících se ekonomik do jedné skupiny s rozvojovými zeměmi, například při rozhodování o členství v G20 nebo o reformě MMF, proto není příliš vhodné. Jak je to s efektivností skupiny G20, jíž je často omlouván její demokratický deficit? Nárůst členů vedl ke zvýšení zájmových konfliktů, které se odvíjejí od specifické situace a struktury jednotlivých zemí. Za nejvýznamnější třecí plochy lze označit: rivalitu mezi Čínou a Spojenými státy (otázka dluhu, podhodnocení čínské měny, pozice největší světové ekonomiky apod.), soutěživost mezi tradičními velmocemi, které se snaží udržet si svůj vliv a význam před vynořujícími se ekonomikami, různé příčiny a projevy finanční krize a z toho vyplývající odlišné strategie, jak krizi překonat a jaké změny (reformy) podniknout, odlišné rozvojové modely od intervencionistických (např. Čína, Rusko) přes model sociálně tržní ekonomiky v kontinentální Evropě až po anglosaský model tržního kapitalismu. Stejně jako G8 ani G20 nemá právní subjektivitu nebo formální legitimitu v rámci mezinárodního práva. Nemá stanovena formální pravidla ani strukturu, nedisponuje exekutivním orgánem (v tomto směru se spoléhá především na MMF) ani sekretariátem. Rozhodnutí, k nimž členové G20 dospějí, nejsou právně závazná ani vynutitelná. I přesto má G20 významný vliv. Kromě toho, že vytváří prostor pro diskusi mezi ekonomicky nejvýznamnějšími státy světa a umožňuje testování různých pozic a návrhů, stávají se její rozhodnutí (či spíše prohlášení) základem rozhodování ve formálních mezinárodních organizacích. Lze to pozorovat nejen v MMF, ale i v dalších organizacích jako např. v Radě pro finanční stabilitu, v krocích Globálního fóra pro transparentnost a výměnu informací v daňové oblasti (při OECD), ale i v návrzích EU v oblasti finanční regulace. Z dosavadního působení G20 by se mohlo zdát, že její agendu utvářejí především západní státy bývalé skupiny G7 6. Částečně to může být způsobeno současnými ekonomickými problémy těchto zemí (např. poslední summit v Cannes téměř zcela ovládla krize eurozóny). Menší snahu o ovlivnění agendy G20 ze strany nových členů lze vyložit i tak, že toto fórum zkrátka nepovažují za významné a vnímají jej především jako platformu pro řešení problémů Západu. Jejich rezervovaný přístup se může projevit například v posilování regionálních uskupení, jež by postupně snižovala význam G20. 6 Skupina vznikla v roce Tvoří ji Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Velká Británie, USA a Kanada. Dohromady tyto země představují přibližně 50 % světové ekonomiky. K této skupině se v roce 1997 připojilo Rusko. Vznikla tak skupina G8. (3)
4 Nejznámějším uskupením představujícím alternativu k západním strukturám jsou tzv. státy BRICS 7. Proces spolupráce těchto zemí je prozatím v začátcích a zatím není zcela jasné, kam povede (jejich soudržnost je podstatně nižší než v případě G7). Podobně jako G20 i zástupci tohoto uskupení se scházejí na společných summitech (dosud proběhly tři, čtvrtý je plánován na březen 2012 v indickém Dillí). Tato skupina vzbudila doposud největší rozruch svým prohlášením o nutnosti zavedení nové globální rezervní měny, které mířilo především na dominantní postavení dolaru v zahraničních rezervách většiny států světa. Na regionální úrovni existuje několik dalších uskupení (např. ASEAN +3, Bolívarská aliance pro Ameriku ALBA, Mercosur, Unie jihoamerických národů, Africká unie ad.) nicméně nejsilnější regionální útvar, který se výraznějším způsobem prosazuje i na mezinárodní úrovni, přestavuje Evropská unie (je nicméně otázkou, zda to není právě dominantním postavením evropských zemí v rozhodujících mezinárodních strukturách). Reforma Mezinárodního měnového fondu Mezinárodní měnový fond se bezprostředně po vypuknutí krize ocitl pod silnou kritikou, jelikož nijak nevaroval před blížící se krizí. Přitom jeho hlavní funkcí je zajišťovat stabilitu mezinárodního měnového a finančního systému. Mnozí (zejména z řad občanské společnosti) kritizují jeho politiku z 80. a 90. let minulého století, kdy společně se Světovou bankou prosazoval finanční a kapitálovou liberalizaci a privatizaci. V případě, kdy některý stát potřeboval půjčku, podmiňoval ji MMF striktními opatřeními v podobě omezení veřejných výdajů, prodeje státního majetku, liberalizace ekonomiky či devalvace měny. Mnohá z těchto opatření byla pro zadlužené státy velmi bolestná a přinášela sporné výsledky v podobě prohloubení chudoby či pomalého ekonomického zotavení. S příchodem finanční krize, na jejímž vzniku se do velké míry podílela nadměrná deregulace, očekávali kritici fondu jeho zásadní reformu, ne-li přímo jeho nahrazení zcela novou institucí. Avšak tři roky po začátku krize MMF nejenže nezanikl, ale hraje významnou úlohu v řadě oblastí (např. při záchraně eurozóny). Jde však stále o ten stejný MMF nebo se přeci jen pod vlivem krize alespoň částečně reformoval? Mezinárodní finanční instituce (IFIs či též brettonwoodské) Mezinárodní měnový fond spolu se Světovou bankou vznikly na sklonku druhé světové války (v červenci 1944). V té době měly pomoci zejména s budováním poválečné ekonomiky a s posilováním mezinárodní ekonomické spolupráce. Právě obchodní války, k nimž 7 Za zkratkou BRICS se skrývají Brazílie, Rusko, Indie, Čína a od prosince 2010 též Jihoafrická republika. došlo po vypuknutí světové krize na začátku 30. let, byly spojovány s nástupem totalitních režimů v Evropě i jinde ve světě. Původně se počítalo i se založením Mezinárodní obchodní organizace (ITO). Ta však vznikla až po konci studené války začátkem 90. let (nese označení Světová obchodní organizace WTO). Funkcí MMF je harmonizovat monetární politiku členských států, udržovat stabilitu směnných kurzů a tím vytvářet stabilní podmínky pro mezinárodní obchod. Představuje též věřitele poslední instance pro země ohrožené státním bankrotem. Úkolem Světové banky je podporovat rozvoj v chudých či válkou zničených zemích a posilovat jejich schopnost zapojení do mezinárodního obchodu. Reformu MMF lze hodnotit ve dvou ohledech: (1) v institucionálním, tedy zda došlo k většímu vyvážení hlasů, zejména nezápadních států a (2) v souvislosti s přehodnocením dosavadních politik prosazovaných Fondem v ekonomické a finanční oblasti. První zmínka na oficiální úrovni o potřebě hlubší institucionální reformy MMF se objevila v komuniké ze summitu G20 v Pittsburghu, v němž světoví lídři projevili ochotu přesunout alespoň 5 % hlasů ve prospěch vynořujících se trhů a rozvojových zemí (EMDC). Hlasování v MMF se neřídí principem jedna země jeden hlas, ale odvíjí se od role dané země ve světové ekonomice. Každému ze 187 členských států je přidělena kvóta 8, která určuje jednak výši finančních příspěvků do fondu, jednak hlasovací sílu (podíl na celkovém počtu hlasů). O veškerých změnách kvót rozhoduje Sbor guvernérů (Board of Governers), který je musí schválit 85% většinou všech hlasů. Přitom je třeba zdůraznit, že Spojené státy disponují 16,5 % hlasů (dříve 17 %) a tudíž mohou jakýkoli přesun, s nímž by nesouhlasily, zablokovat. Předmětem reforem, o nichž se vyjednává již od roku 2008, je především: změnit poměr hlasů (tedy upravit kvóty) tak, aby více odpovídal současné ekonomické realitě. To především znamená posílení pozice vynořujících se ekonomik. Tento přesun by neměl být na úkor nejméně rozvinutých zemí, snížit vysoké zastoupení evropských zemí ve Výkonném sboru (Executive Board), držících v současné době 9 křesel na úkor jiných regionů, které tak nejsou dostatečně zastoupeny, zvýšit počet zástupců afrických zemí. V současné době na 47 afrických zemí připadají dva zástupci v Radě MMF, přitom nejvíce programů MMF probíhá právě v Africe, 8 Pro výpočet kvóty je stanoven vzorec (o jeho změně se rovněž uvažuje) obsahující několik faktorů, kterým dává rozdílnou prioritu: podíl na světovém HDP (50 %), otevřenost (30 %), ekonomická variabilita (15%) a mezinárodní rezervy (5 %). (4)
5 netransparentní způsob obsazování postů v čele MMF (dosud vždy Evropan) a Světové banky (dosud vždy Američan). Tyto připomínky se však do závěrečného návrhu reforem nedostaly. Na podzim 2010 dospěli členové Výkonného sboru ke konsensu ohledně reformy kvót a z ní odvozené změny v poměrech hlasů, který vzápětí posvětili i lídři G20 na summitu v Jižní Korey. V případě, že ratifikace plánu proběhne hladce (v některých zemích musí změny schválit národní parlamenty), začne se reforma postupně rozbíhat: v roce 2012 vstoupí v platnost nové kvóty (říjen) a ke konci roku by mělo dojít ke změnám ve Výkonném sboru. Dohoda rovněž obsahuje revizi počtu křesel a zastoupení jednotlivých kontinentů a skupin zemí, a to každých osm let tak, aby složení Výboru odpovídalo postavení jednotlivých zemí v globální ekonomice. Tabulka 2: Kvóty a hlasovací podíly před a po reformě (vybrané země a regionální celky, v %) Podíl kvót Podíl hlasů před reformou po reformě před reformou po reformě G7 46,023 43,776 45,127 41,206 USA 17,380 17,407 17,023 16,479 Japonsko 6,228 6,464 6,108 6,138 Německo 6,086 5,978 5,968 5,308 Francie 5,024 4,227 4,929 4,024 Velká Británie 5,024 4,227 4,929 4,024 Itálie 3,301 3,161 3,242 3,016 Kanada 2,980 2,312 2,928 2,217 BRICS 10,001 14,807 9,847 14,139 Čína 2,980 6,394 2,928 6,071 Rusko 2,782 2,706 2,734 2,587 Indie 1,945 2,751 1,916 2,629 Brazílie 1,420 2,316 1,402 2,218 JAR 0,874 0,640 0,867 0,634 Vyspělé státy (celkem) 61,6 57,7 60,6 55,3 EU 27 32,9 30,2 32,5 29,4 EMDC* 38,4 42,3 40,5 44,7 Rozvojové země 30,9 35,1 31,7 37,0 Afrika 5,5 4,4 6,0 5,6 LIC** 3,5 3,2 4,0 4,5 * EMDC (Emerging Markets and Developing Countries) vynořující se trhy a rozvojové země ** LIC (Low-Income Countries) nízkopříjmové země Zdroj: MMF 2011 Celkem dojde v rámci reformy k přesunu 6 % kvót ve prospěch vynořujících se trhů a rozvojových zemí. Změnu ze 4/5 tvoří přesun od vyspělých států a z 1/5 od producentů ropy (např. od Saudské Arábie). Čína, Rusko, Indie a Brazílie se posunou mezi skupinu deseti největších akcionářů a odpovídajícím způsobem se navýší i jejích hlasovací síla. Ve Výkonném sboru mají evropské země do konce roku 2012 přepustit dvě místa ve prospěch EMDC. Na dalších dvou pozicích se budou se zástupci EMDC střídat. Systém obsazování vedoucích pozic zůstal bez výraznějších změn. Nástupce Strauss-Kahna byl vybrán opět spíše na základě dohody EU a USA než v transparentním výběrovém řízení. Nicméně určitý posun ve prospěch vynořujících se ekonomik lze vidět například ve jmenování Zhu Mina, bývalého viceguvernéra čínské centrální banky, zástupcem generální ředitelky Lagardeové. Posuny v dosavadní politice Fondu se hodnotí poměrně obtížně. Rozsah, hloubka, rychlost a zejména původ finanční krize (v liberálním anglosaském světě) nutí MMF i Světovou banku přehodnocovat recepty neoklasické ekonomie (liberalizace, privatizace a deregulace), které předepisovaly zejména v rozvojových zemích v 80. a 90. letech 20. století. Viditelně lepší kondice mnohých zemí globálního Jihu, které v posledních letech a dekádách (na rozdíl od řady evropských zemí) znatelně zlepšily svou makroekonomickou politiku, zpochybňuje rozvojový model prosazovaný ve Washingtonském konsensu 9. Pohled na účinnost neoliberálních doporučení se proměňuje i v souvislosti s novým náhledem na chudobu a její řešení. Zatímco silné trhy a ekonomický růst zůstávají důležitým faktorem rozvoje, zdaleka nejsou faktorem jediným ani dostačujícím. Do popředí zájmu se dostává udržitelnost a distribuce ekonomického růstu, potřeba kvalitních institucí, zodpovědné veřejné správy a zapojení co nejširší škály dotčených společenských skupin (včetně žen) do politických rozhodnutí. Jedná se tedy o problémy, které MMF dlouho přehlížel, ale v posledních letech je začíná postupně akcentovat. To, že se přístup Fondu mění, je znát i z jeho doporučení regionům a zemím postiženým dluhovou krizí. Neomezuje se jen na razantní reformy veřejné správy a snížení rozpočtových výdajů. V některých případech dokonce varuje před nepromyšleným a příliš rychlým škrtáním veřejných rozpočtů, které by mohlo ohrozit oživení hospodářského růstu. V nezbytných případech podporuje i kvantitativní uvolňování (tištění peněz), USA vyzývá k daňové reformě, která by zvýšila fiskální příjmy a ve zprávě pro G20 neodmítl ani myšlenku na zdanění finančního sektoru, i když nedoporučil zavedení daně z finančních transakcí (FTT). Reformy MMF by možná mohly být razantnější. Jeho fungování, stejně jako povaha doporučení, se mění. Bylo by tudíž nespravedlivé a zároveň i chybné považovat jej za stále stejnou instituci, jíž byl začátkem 90. let minulého století. 9 Jednalo se o ekonomickou doktrínu z počátku 90. let minulého století prosazující co možná nejširší uplatnění tržních mechanismů. (5)
6 Závěr Na hodnocení dopadů krize v oblasti globálního vládnutí je ještě brzy. Celá řada procesů od reforem finančního systému po vyjednávání o nové dohodě o snižování skleníkových plynů zůstává otevřená. Je třeba je pečlivě sledovat a snažit se podporovat co nejlepší mix demokratických pravidel, reprezentativního zastoupení a efektivního rozhodování. Zároveň je třeba se smířit s tím, že nikdy nebude zcela ideální. Už teď je však zřejmé, že se svět mění. Krize ukončila dominanci západních velmocí a rozšířila seznam států, jež významným způsobem ovlivňují globální ekonomiku. Přeskupení sil bude zřejmě spravedlivější (alespoň s ohledem na ekonomický výkon), neznamená to však, že učiní globální vládnutí snazším. Existují oprávněné obavy, že tomu bude právě naopak. Krize ukázala, že státy zřejmě ještě dlouhou dobu zůstanou institucionální základnou pro řešení krizí a řízení (či zvládání) globalizace. Bez těsné spolupráce v rámci formálních i neformálních uskupení však v této snaze nemohou být úspěšné. Odkazy a zdroje BALABÁN, Miloš a POTŮČEK, Martin. Aktuální stav a perspektivy globálního vládnutí a jeho nezápadní aktéři. In: Nezápadní aktéři světové bezpečnosti. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010, s ISBN Bretton Woods Project. IMF boardroom crisis: European stubbornly cling to chaos [online]. Bretton Woods Update, No. 72, září/říjen 2010 [citováno v listopadu 2011]. Dostupné z shtml. Bretton Woods Project. Scandal threaten IFI governance IMF, World Bank leaders accused [online]. Bretton Woods Update, No. 77, září/říjen 2011 [citováno v listopadu 2011]. Dostupné z shtml. ČÁSLAVKA, Jiří a LUKÁŠ, Ivan. Malý pokrok v řešení globálních problémů není selháním uskupení G20 [online]. Glopolis, leden Dostupné z -pokrok-v-reseni-globalnich-problemu-neni-selhanim-g20/. International Monatery Fund. IMF Quota and Governance Reform Elements of an Agreement [online]. International Monetary Fund, říjen 2010 [citováno v listopadu 2011]. Dotupné z International Monatery Fund. World Economic Outlook Update [online]. International Monatery Fund, prosinec Dostupné z update/01/. WAHL, Peter. Potencial and Limits of the G-20 for Reforming the World Economy Towards Sustainable Development [online]. Berlin: WEED Dostupné z WAHL, Peter. Jak předejít příští krizi [online]. Praha : Glopolis Dostupné z -pristi-krizi/. Glopolis. Media Briefing : Křeslo šéfa MMF pro zástupce Jihu [online]. Glopolis, květen 2011 [citováno v listopadu 2011]. Dostupné z -kreslo-sefa-mmf-pro-zastupce-jihu/ (6)
7 V edici Glopolis k tématu ekonomiky a financí vyšly tyto publikace: Chybějící rozměr - Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj Daň z finančních transakcí - Příliš jednoduché řešení? Dopad evropských a světových finančních reforem na rozvoj Úvod do problematiky Česká debata o víceletém finančním rámci Evropské unie Ekonomika v pohybu - Nadnárodní společnosti, daňové ráje a přelétavé bohatství Dopad surovinové politiky Evropské unie na chudé země a vynořující se trhy Čas na nový konsenzus Rozvojové následky světového soupeření o zdroje - Role Evropské unie Evropská investiční banka - Investice pro rozvoj? Krize a rozvojové země - Pouze vedlejší škody? Indikátory blahobytu Kapesní průvodce krizí a jejími dopady v rozvojových zemích Kdo se (ne)bojí mezinárodních daní? Institucionální investoři - Jejich role na finančních trzích a vliv na země globálního Jihu Černá díra rozvojového financování Jak předejít příští krizi Všechny publikace jsou dostupné v elektronické podobě na webových stránkách analytického centra Glopolis v sekci Nová ekonomika a finance na adrese (7)
8 Autor: Grafický design: Ondřej Kopečný, Glopolis Tato publikace vznikla v rámci společného evropského projektu šesti neziskových organizací (BWP, CRBM, CCFD, EURODAD, WEED a Glopolis), který je zaměřen na zvyšování povědomí o potřebných změnách globálního finančního systému, které by přispěly ke stabilnějšímu, férovějšímu, ekologicky a sociálně odpovědnějšímu rozvoji nejen globálního Jihu. Glopolis je nezávislé analytické centrum se zaměřením na globální výzvy a příslušné dopovědi České republiky a EU. Ve spolupráci s těmi, kteří utvářejí politiku, byznys a veřejné mínění, je naším dlouhodobým cílem zlepšit politickou kulturu a přispět k přechodu na chytrou ekonomiku, k energetické a potravinové zodpovědnosti. Více informací na Publikace vyšla s podporou České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR a s podporou Evropské unie. Obsah publikace nemusí vyjadřovat stanoviska sponzorů a nezakládá odpovědnost z jejich strany.
Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky
Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské
VíceMezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních
VíceOsnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven?
Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních
Více1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23
ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1
VíceFaktory: Politické. Rozpad koloniální soustavy a růst ekonomické váhy USA v souvislosti s angažmá v zahraniční politice Ekonomické: zvyšování
MEZINÁRODNÍ OBCHOD - úvod Charakteristika etap mezinárodního Faktory: obchodu po roku 1945 Politické. Rozpad koloniální soustavy a růst ekonomické váhy USA v souvislosti s angažmá v zahraniční politice
VíceDomácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB
Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 19. října 2016
VícePRACOVNÍ LIST K VÝUCE PROBLEMATIKY ZEMÍ BRICS
1. část integrace a mezinárodní uskupení ve světě Vyjmenujte stádia ekonomické integrace od nejnižší po nejvyšší úroveň. 1) oblast volného obchodu 2) celní unie 3) společný trh 4) vnitřní trh 5) hospodářská
VíceROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix
ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři
Více11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce
11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)
Více1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva
1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která
VíceNová strategie obchodní a investiční politiky
Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími
Více12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití
VíceRada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých
VíceReforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí
Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize
VíceVyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika
Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází
VíceInformativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?
Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení
VíceMakroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013
Makropredikce 2/2012 Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013 POSLEDNÍ UPDATE 7.8. 2012 VILÉM SEMERÁK Ukazatel 2012 2013 Změna predikce pro rok 2012 proti červenci 2012 (p.b.) Reálný růst HDP (%) -0.8
VíceSummit G20 v Pittsburghu byl jen částečným uznáním ekonomické reality.
Summit G20 v Pittsburghu byl jen částečným uznáním ekonomické reality. Síla světové ekonomiky se přesunula a nespočívá již výlučně na Západě," kdysi skupina kdysi nejmocnějších zemí světa G8 není sama
VíceZimní prognóza na období : postupné zdolávání překážek
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 22. února 2013 Zimní prognóza na období 2012 2014: postupné zdolávání překážek Zatímco podmínky na finančním trhu v EU se od loňského léta výrazně zlepšily, hospodářská
VíceMEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR
MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR Charakteristika etap mezinárodního Faktory: obchodu po roku 1945 Politické. Rozpad koloniální soustavy a růst ekonomické váhy USA v souvislosti s
VíceOsmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů
Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování
VíceVEŘEJNÉ SLUŽBY / SOCIÁLNÍ STÁT
VIZE ČR DO ROKU 2030: VEŘEJNÉ SLUŽBY / SOCIÁLNÍ STÁT MARTIN POTŮČEK, CESES FSV UK Zdravotnictví, sociální zabezpečení, školství, kultura, tělovýchova a sport, služby zaměstnanosti, výzkum a vývoj, podpora
VíceEVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška. Ing. Martina Šudřichová
EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Evropské hospodářské a měnové unie. Činnost Evropské centrální banky, výhody a nevýhody (rizika)
VíceFiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012
Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální
VíceKomentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.
Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména
VíceEkonomická transformace a její lekce pro dnešek
Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země
VíceBudou země BRICS ekonomickými tygry?
Budou země BRICS ekonomickými tygry? Vladimír Herber Letní geografická škola Brno 2015 1 1 Proč BRICS? Učit nebo neučit? Formy integračních seskupení ve světě Co je BRICS INTEGRACE A USKUPENÍ VE SVĚTĚ
VíceEKONOMIKA. Průvodce pro učitele
EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)
VíceFinanční trhy, ekonomiky
Finanční trhy, ekonomiky Fund Portfolio Management Patrik Hudec, Fund Portfolio Management Generali Investments CEE Webinář, listopad 2017 Obsah 2 SEKCE I Přehled vývoje hlavních ekonomik Nejdůležitější
VíceVýchozí teze pro tvorbu a realizaci bezpečnostní politiky České republiky
Výchozí teze pro tvorbu a realizaci bezpečnostní politiky České republiky PhDr. Miloš Balabán, Ph.D. Středisko bezpečnostní politiky CESES FSV UK Komorní Hrádek, 5. října 2005 1. Deficity strategického
VíceSociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.10.2015 COM(2015) 516 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o jednáních uskutečněných Komisí v oblasti vývozních úvěrů, ve smyslu nařízení (EU)
Více8622/18 in/jsp/hm 1 DGC 1
Rada Evropské unie Brusel 8. května 2018 (OR. en) 8622/18 WTO 110 SERVICES 36 FDI 24 COMER 43 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Předsednictví Rada Návrh závěrů Rady o sjednávání a uzavírání obchodních
VíceMezinárodn. rodní organizace
rodní organizace OSN založena 1945 Organizace spojených národů anglická zkratka UN (United Nations) http://www.osn.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/organizace_spojených_národů OSN Organizace spojených
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro rozvoj 2015/2104(INI) 3.9.2015 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-24 Anna Záborská (PE564.990v01-00) Úloha EU v rámci OSN jak lépe dosáhnout cílů EU v oblasti zahraniční politiky
Vícepředmětu Region a regionální vědy 2
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Region a regionální vědy 2 Název tematického celku: Regionální politika A. Obecné vymezení regionální politiky B. Základy regionální politiky
VíceOsnova Případová studie obecně Chile Základní vymezení Vnitřní podmínky rozvoje Vnější podmínky rozvoje Hospodářský rozvoj Dosažené výsledky Brazílie
Případová studie (Chile Brazílie) Vladan Hodulák Osnova Případová studie obecně Chile Základní vymezení Vnitřní podmínky rozvoje Vnější podmínky rozvoje Hospodářský rozvoj Dosažené výsledky Brazílie Základní
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru
Více1. S-křivka ilustruje. 2. Funkční distribuce příjmu se zabývá distribucí příjmu mezi. 3. Giniho koeficient představuje míru
Regionální rozvoj Jméno, příjmení, tituly:................................................................................. Datum:.................................................................................................................
VíceFinanční krize a česká ekonomika
Finanční krize a česká ekonomika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Finanční krize, její fiskální důsledky, konsolidace Bankovní institut, Praha, 9. prosince 2011 Obsah Příčiny krize eurozóny
VíceZpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2009 (12.06) (OR. en) 10772/09 ECOFIN 429 UEM 158 EF 89 RC 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) Evropská
VíceOčekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).
Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina
VíceVEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika
1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické
VícePařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu
Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 1992 UNFCCC -> vstup v platnost 1995 1997 Kjótský protokol > vstup
VíceNájemní bydlení jak dál?
Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů
VíceGlobální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy
Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy (Patrik Hudec, Head of Fund Portfolio Management) Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. květen 2016 2 Globální
VíceEVROPSKÁ RADA Brusel 29. října 2010
EVROPSKÁ RADA Brusel 29. října 2010 EUCO 25/10 CO EUR 18 CONCL 4 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Předmět: EVROPSKÁ RADA 28. A 29. ŘÍJNA 2010 ZÁVĚRY Delegace
VíceSvětová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice
Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky
VíceSpolečná obchodní politika EU
1 Zásady společné obchodní politiky Stanoveno čl. 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) Jednotné zásady pro všech 28 zemí pro: Úpravy celních sazeb Uzavírání obchodních dohod Sjednocování liberalizačních
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE: VÝVOJ PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC VE VIETNAMU V LETECH 1988 2000 Autor: Vedoucí diplomové práce: Katedra řízení Praha
VíceOčekávaný vývoj světové ekonomiky
Očekávaný vývoj světové ekonomiky Jan Frait člen bankovní rady ČNB Brno, Holiday Inn, 4. října 2006 Očekávaný vývoj a příležitosti rozvoje cestovního ruchu" Centráln lní banka a cestovní ruch? Co má společného
VíceEVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz
EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Měnová situace po skončení 2. světové války Přechod od bilaterálních k multilaterálním obchodním
Více6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU
6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním
Více10995/15 id/bl 1 DG C 2A
Rada Evropské unie Brusel 20. července 2015 (OR. en) 10995/15 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 20. července 2015 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace CFSP/PESC
VíceJak dál v hodnocení a financování vědy: doporučení mezinárodního auditu
Jak dál v hodnocení a financování vědy: doporučení mezinárodního auditu Jitka Moravcová MŠMT 4.10.2012 1 Individuální projekt národní MŠMT 1.1.2010 31.12.2012 Cíl projektu Vytvořit efektivní systém veřejné
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci
Více6372/19 ADD 1 in/lw/jhu 1 ECOMP LIMITE CS
Rada Evropské unie Brusel 26. února 2019 (OR. en) 6372/19 ADD 1 LIMITE PV CONS 5 ECOFIN 161 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ RADA EVROPSKÉ UNIE (Hospodářské a finanční věci) 12. února 2019 6372/19 ADD 1 in/lw/jhu
VíceSociální stát náklady a výnosy
Sociální stát náklady a výnosy Prof. Martin Potůček Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova www.martinpotucek.cz Na úvod: Sociální stát (Welfare State) je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích
VícePriority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)
Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:
Více13531/15 mg/jh/rk 1 DGG 1C
Rada Evropské unie Brusel 30. října 2015 (OR. en) 13531/15 EF 194 ECOFIN 819 UEM 389 SURE 27 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada Návrh závěrů
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD 01 Samostatný odbor finanční stability 01 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 01 SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny
VíceStatut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.
Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální
VíceOsnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO
Hospodářský rozvoj II. Vladan Hodulák Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO Nástup neoliberalismu Strukturalismus ovlivňoval
VícePrávo mezinárodního obchodu/2. Klára Svobodová
Právo mezinárodního obchodu/2 Klára Svobodová Osnova předmětu Úvod do PMO Mezinárodní ekonomické právo WTO Společná obchodní politika EU Mezinárodní obchodní transakce Klára Svobodová 2 Světová obchodní
VíceRegulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese
Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese PRILOHY KE KNIZE MILOSLAV VOTAVA 5 Příloha č. 1 Prvky globálního finančního systému a vztahy mezi nimi GLOBÁLNÍ FINANČNÍ
Více14182/16 dhr/bl 1 DGG 1A
Rada Evropské unie Brusel 8. listopadu 2016 (OR. en) 14182/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace ECOFIN 1017 BUDGET 37 SAN 379 SOC 678 Společná zpráva Výboru
VíceJak učit o změně klimatu?
Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska
VíceWebinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer
1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne
VíceHrozí další kolo globální ekonomické krize?
08-zlom 09.12.10 13:26 Stránka 105 Hrozí další kolo globální ekonomické krize? Miloš Pick Hlavní tendence soudobé krize Spouštědlem krize byla krize finanční, ale hlubší příčinou patrně byly globální nerovnováhy.
VíceDluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.
Dluhová krize, aktuáln lní problémy eurozóny doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Integrační fáze Zóna volného obchodu Celní unie Společný trh Hospodářská a měnová unie Úplná ekonomická integrace Politická unie
VíceVětšina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP
Vydal: Auditor SK s. r. o., člen sítě UHY International Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% V zemích G8 se pouze Rusko pohybuje pod 20 % Nejrychleji rostoucí země nemají
VíceÚvod do hospodářské politiky. Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304
Úvod do hospodářské politiky Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304 Alena.Kerlinova@law.muni.cz Role státu v tržní ekonomice Poslední třetina 19. stol. až 70. léta 20. stol. postupný nárůst intervencí státu
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2018
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 24.10.2017 COM(2017) 650 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Pracovní program
VíceEU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě
EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce
VíceDoporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15.
Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Návrh Evropské komise 2016 Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15. června 2016 Proč evropský semestr a doporučení EU?
VíceŠkolní vzdělávací program
Školní vzdělávací program Mezinárodní vztahy a globální svět Vzdělávací modul pro učitele středních škol v oblasti evropské integrace Instituce EU Evropská rada Nejvyšší reprezentace Unie (prezident, kancléř,
VíceNávrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015
Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly
VíceAKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH
AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH Globální ekonomika Doc. RNDr. Petr Budinský, CSc. Praha, 2016 Aktuální vývoj na finančních trzích Globální ekonomika Dluhopisy a měny Akcie a komodity Globální ekonomika
Víceprogreso, ale nedosahují ani jednoho rozloha, ekonomický a politický potenciál, problémy
Květen 2016 Brazílie je zemí budoucnosti, a vždycky bude Na vlajce Pořádek a pokrok (Ordem e progreso, ale nedosahují ani jednoho Kennan monster country demografie, rozloha, ekonomický a politický potenciál,
VíceČeská ekonomika v evropském kontextu: Konečně v klidnějších vodách?
Česká ekonomika v evropském kontextu: Konečně v klidnějších vodách? Pavel Sobíšek 3. října 2017 Agenda V jaké fázi se nachází globální a evropská ekonomika? Vydrží současný růst cen komodit? jaké faktory
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceSeminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu
Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 277 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného
VíceLiberálně-konzervativní akademie
Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška
VíceLiberálně-konzervativní akademie
Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Mezinárodní politologický ústav a Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt:
VíceČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE
ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE Jan Němec květen 2008 Asociace pro mezinárodní otázky, Žitná 27, 110 00 Praha 1; tel./fax. +420 224 813 460; www.amo.cz; info@amo.cz
VíceSPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU
SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná
VíceNávrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2011/77/EU o poskytnutí finanční pomoci Unie Irsku. {SWD(2012) 456 final}
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 19.12.2012 COM(2012) 792 final 2012/0367 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2011/77/EU o poskytnutí finanční pomoci Unie Irsku {SWD(2012)
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,
VíceJarní prognóza pro období : na cestě k pozvolnému oživení
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Jarní prognóza pro období 2012 2013: na cestě k pozvolnému oživení Brusel 11. května 2012 Po poklesu produkce koncem roku 2011 se odhaduje, že hospodářství EU je v současné
VícePříští víceletý finanční rámec EU 2014-2020
Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání
VíceKonference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014
Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice Vídeň, 12. 13. června 2014 Vyjednávání naší budoucnosti! Strategie odborů v časech ekonomické krize Rezoluce Zabezpečit budoucnost Evropy - zorganizujme
VíceING Sustainable Business & Finance Conference Trendy v udržitelném financování
ING Sustainable Business & Finance Conference Trendy v udržitelném financování Marek Mora Viceguvernér ČNB Praha, 12. června 2019 Aktuální vývoj v oblasti udržitelných financí v EU High-Level Expert Group
VíceBulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny
Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny FLEXI životní pojištění Pozn.: Data uvedená v Bulletinu lze využít i pro potřeby produktů FLEXI INVEST 2008 a H-FIX, zejména pro případ mimořádných
VíceSvětová ekonomika. Hlavní mezinárodní finanční instituce
Světová ekonomika Hlavní mezinárodní finanční instituce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační
VíceSmart Life = schopnost přežít hlavní rizika
Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento
VíceRating Moravskoslezského kraje
Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla
VíceGlobální ekonomika a trhy zkraje podzimu 2016: implikace pro měnovou politiku
Globální ekonomika a trhy zkraje podzimu 2016: implikace pro měnovou politiku (Radomír Jáč, hlavní ekonom) Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. říjen 2016 2 Globální ekonomika a trhy zkraje
Více