TŘI ROKY POTÉ. Nakolik finanční krize ovlivnila globální vládnutí? Prosinec 2011 (1)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TŘI ROKY POTÉ. Nakolik finanční krize ovlivnila globální vládnutí? Prosinec 2011 (1)"

Transkript

1 TŘI ROKY POTÉ Nakolik finanční krize ovlivnila globální vládnutí? Prosinec 2011 Tato globální krize vyžaduje globální reakci, ale zodpovědnost bohužel zůstává na úrovni států. (Joseph Stiglitz, FT Deutschland, 17. dubna 2009) Finanční krize z roku 2008 a její následné projevy (pokles růstu vyspělých ekonomik, dluhová krize apod.) odstartovala největší geopolitickou proměnu od konce studené války. Změny vyvolávají jak očekávání (posílení zemí z globálního Jihu povede k vyváženějšímu a spravedlivějšímu mezinárodnímu systému rozhodování), tak obavy, co ústup tradičních velmocí Západu vyvolá (např. oslabení úcty k lidským právům apod.). Tento informační list se zaměřuje na některé výzvy spojené s globálním vládnutím (zejména v oblasti ekonomického a finančního řízení), na aktuální proměny spojené s posilováním G20 a na probíhající reformy Mezinárodního měnového fondu. Zdaleka nejde o všechny procesy a proměny současného světa, které by stály za zamyšlení. Snad alespoň vyvolá chuť k dalšímu pátrání. (1)

2 Když se řekne globální vládnutí Globální vládnutí si lze představit jako kolektivní rozhodování, které ovlivňují různé formální i neformální instituce, procedury a sítě. Je typické několika znaky: probíhá na více úrovních (národní, regionální, globální), účastní se jej poměrně velké množství aktérů z různých sektorů i oblastí společnosti (státy, mezinárodní instituce, nadnárodní firmy, organizace občanské společnosti, v jistém smyslu i globální média) a nemá hierarchickou podobu (nelze vždy jednoznačně říci, který proces, síť či aktér je nadřazený druhému) (Balabán, Potůček 2010). Mnoho úrovní globálního vládnutí však automaticky neznamená otevřený a rovný přístup pro všechny aktéry, kteří se do tohoto procesu chtějí (či by se měli) zapojit. Zejména představitelé globálního Jihu a organizace občanské společnosti kritizují příliš dominantní postavení západních států v klíčových uzlech globálního vládnutí (zejména v mezinárodních finančních institucích jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka). Změny v globálním vládnutí: legitimita, demokracie a efektivita Finanční krize ukázala, nakolik (finanční) globalizace předběhla regulační a kontrolní rámec na úrovni národních a mezinárodních institucí. Schopnosti států vládnout a řešit problémy stále více propojené ekonomiky se projevily jako nedostatečné. Zároveň však krize upozornila, do jaké míry jsou národní státy nepostradatelné. Masivní intervence na záchranu finančního sektoru ukázala, že žádná další instituce nedisponuje dostatečnými finančními a právními prostředky, jak takto závažné a rozsáhlé selhání řešit. Mezinárodní instituce, zejména Mezinárodní měnový fond (MMF), byly v prvních chvílích neschopné výraznější akce. V souvislosti se selháním mezinárodních finančních institucí mnozí doufali v posílení role OSN, jakožto nejreprezentativnějšího mezinárodního fóra 1. I přesto, že se od počátku její představitelé snažili ovlivnit diskusi o přeměně globálního finančního systému 2, je vliv OSN v otázkách finančního řízení velmi malý. I po krizi zůstává globální ekonomické a finanční vládnutí zúžené na skupinu několika zemí (G20) a mezinárodní finanční instituce, které již jednou selhaly, opět posilují svůj vliv. 1 V OSN platí zásada jeden stát jeden hlas (s výjimkou Rady bezpečnosti, kde pět stálých členů disponuje právem veta, jejich hlas tudíž může zablokovat přijetí rezoluce i v případě většinové podpory). V mezinárodních finančních organizacích (MMF a Světová banka) je rozhodovací pravomoc určena ekonomickou silou daného státu. 2 Pod záštitou generálního tajemníka vznikla například zvláštní komise pro finanční reformy vedenou Josephem Stiglitzem, která v dubnu 2009 vydala obsáhlou studii s řadou konkrétních doporučení. Odpověď na otázku, proč nedošlo k hlubším změnám, souvisí s jiným problémem (nejen) mezinárodního rozhodování, a sice, jak naplnit požadavky na dostatečnou legitimitu, efektivitu a demokratičnost 3 globálního rozhodování? Jednotlivé principy se vzájemně nevylučují, spíše naopak. Čím více aktérů je zapojeno do rozhodování, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že budou respektovat a naplňovat jeho výsledek. Na straně druhé platí, že čím více stran se rozhodovacího procesu účastní, tím je složitější a pomalejší. S rostoucím počtem účastníků se rovněž zvyšuje komplexnost problému, jelikož se úměrně jejich počtu zvyšuje i počet názorů na jeho řešení. Velikost sociálních struktur a procesů zkrátka limituje naši schopnost je zvládat. Někteří sociální vědci v této souvislosti hovoří o nutnosti deglobalizace, tedy o přenesení určitých globálních hospodářských procesů (např. obchodu či finančního systému) na nižší (regionální či místní) úroveň. Podrobnější rozbor těchto úvah však daleko přesahuje možnosti tohoto informačního listu. I přesto, že někteří očekávali, že krize vyvolá hlubší změny ve struktuře globálního vládnutí, jedná se bez pochyby o největší posuny za posledních dvacet let. Posun od G8 ke G20 účastníci určili G20 za hlavní fórum pro mezinárodní hospodářskou spolupráci (závěrečné komuniké ze summitu G20 v Pittsburghu, září 2009) Povýšení G20 4 na hlavní fórum pro jednání o transformaci světové ekonomiky na úkor G8 5 je jednou z neviditelnějších změn v celosvětové rovnováze sil, k nimž došlo v důsledku finanční a ekonomické krize. Naděje vkládané do dvacetičlenné skupiny států byly od počátku velké. Souvisely především s razantním nárůstem reprezentativnosti této skupiny oproti G8 (viz tabulka). V porovnání s G8 je G20 výrazným posunem směrem k multipolárnímu uspořádání a k větší ekonomické, politické a kulturní různorodosti globálního vládnutí. Nicméně multipolární systém sám o sobě ještě nezaručuje větší míru progresivního myšlení, otevřenosti a podpory zásadních reforem finančního systému. 3 Demokracie je bezesporu hodnotou sama o sobě (např. úcta k lidským právům apod.). Zde je však vnímána především v instrumentální podobě, tedy jako způsob rozhodování v rámci určité skupiny, který zajišťuje zapojení všech členů na základě rovných podmínek. 4 Tvoří ji: JAR, Argentina, Brazílie, Kanada, Mexiko, USA, Indonésie, Saudská Arábie, Indie, Čína, Japonsko, Jižní Korea, Rusko, Turecko, Evropská unie, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie, Austrálie. 5 Tvoří ji: Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Velká Británie, USA, Kanada a od roku 1997 i Rusko. (2)

3 Tabulka 1: srovnání G8 a G20 Vybrané ukazatele G8 G20 Světová populace 13 % 62 % Nominální HDP 53 % 77 % Podíl na světovém exportu 36 % 60 % Podíl populace žijící s méně než 1,25 USD na méně než 2 % 60 %* den (extrémní chudoba) Podíl populace žijící s méně než 2 USD na den méně než 2 % 64 %* *Přibližný odhad Výpočty na základě dat GEOHIVE, MMF, WTO, UN, SB I G20 trpí několika podstatnými nedostatky. Z těch nejdůležitějších lze jmenovat například: Důraz na ekonomická kritéria (20 ekonomicky nejsilnějších zemí) vede k tomu, že ve skupině není zástupce skupiny nejchudších zemí. Představitele rychle rostoucích ekonomik (BRICS) v tomto směru nelze považovat za vhodné reprezentanty zájmů a potřeb této skupiny států (viz rámeček níže). Účast představitelů MMF, Světové banky, Evropské centrální banky, Rady pro finanční stabilitu a Basilejského výboru je logická, vzhledem k jejich významu v globálním finančním a ekonomickém systému, avšak vzhledem k absenci agentur OSN (např. UNCTAD) působí nevyváženě. Za nedostatek lze rovněž považovat skutečnost, že implementace velké části rozhodnutí je svěřena MMF, který však, i přes některé změny, neprošel dostatečnou reformou. Které země jsou vlastně rozvojové? V nejnovějších dokumentech G20 nebo MMF se můžeme setkat s relativně novou zkratkou EMDC označující emerging markets and developing countries vynořující se trhy a rozvojové země. Používání této zkratky ilustruje proces, k němuž dochází již delší dobu. Ze skupiny rozvojových zemí se začínají postupně vydělovat země, které podle některých ukazatelů (např. počet lidí žijících v extrémní chudobě) stále patří do kolonky rozvojové, avšak jejich vzrůstající ekonomická kapacita i politický vliv je v rámci mezinárodního společenství posouvá na jinou úroveň než klasické rozvojové země. Čína, Indie či Brazílie mají odlišné zájmy a potřeby než většina zemí subsaharské Afriky (kde nalezneme nejvíce nejchudších zemí světa). Je třeba více promýšlet, co tento posun znamená pro mezinárodní vyjednávání o různých otázkách (např. o liberalizaci mezinárodního obchodu, vyjednávání o post-kjótské dohodě, o rozvojové spolupráci apod.). Spojování vynořujících se ekonomik do jedné skupiny s rozvojovými zeměmi, například při rozhodování o členství v G20 nebo o reformě MMF, proto není příliš vhodné. Jak je to s efektivností skupiny G20, jíž je často omlouván její demokratický deficit? Nárůst členů vedl ke zvýšení zájmových konfliktů, které se odvíjejí od specifické situace a struktury jednotlivých zemí. Za nejvýznamnější třecí plochy lze označit: rivalitu mezi Čínou a Spojenými státy (otázka dluhu, podhodnocení čínské měny, pozice největší světové ekonomiky apod.), soutěživost mezi tradičními velmocemi, které se snaží udržet si svůj vliv a význam před vynořujícími se ekonomikami, různé příčiny a projevy finanční krize a z toho vyplývající odlišné strategie, jak krizi překonat a jaké změny (reformy) podniknout, odlišné rozvojové modely od intervencionistických (např. Čína, Rusko) přes model sociálně tržní ekonomiky v kontinentální Evropě až po anglosaský model tržního kapitalismu. Stejně jako G8 ani G20 nemá právní subjektivitu nebo formální legitimitu v rámci mezinárodního práva. Nemá stanovena formální pravidla ani strukturu, nedisponuje exekutivním orgánem (v tomto směru se spoléhá především na MMF) ani sekretariátem. Rozhodnutí, k nimž členové G20 dospějí, nejsou právně závazná ani vynutitelná. I přesto má G20 významný vliv. Kromě toho, že vytváří prostor pro diskusi mezi ekonomicky nejvýznamnějšími státy světa a umožňuje testování různých pozic a návrhů, stávají se její rozhodnutí (či spíše prohlášení) základem rozhodování ve formálních mezinárodních organizacích. Lze to pozorovat nejen v MMF, ale i v dalších organizacích jako např. v Radě pro finanční stabilitu, v krocích Globálního fóra pro transparentnost a výměnu informací v daňové oblasti (při OECD), ale i v návrzích EU v oblasti finanční regulace. Z dosavadního působení G20 by se mohlo zdát, že její agendu utvářejí především západní státy bývalé skupiny G7 6. Částečně to může být způsobeno současnými ekonomickými problémy těchto zemí (např. poslední summit v Cannes téměř zcela ovládla krize eurozóny). Menší snahu o ovlivnění agendy G20 ze strany nových členů lze vyložit i tak, že toto fórum zkrátka nepovažují za významné a vnímají jej především jako platformu pro řešení problémů Západu. Jejich rezervovaný přístup se může projevit například v posilování regionálních uskupení, jež by postupně snižovala význam G20. 6 Skupina vznikla v roce Tvoří ji Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Velká Británie, USA a Kanada. Dohromady tyto země představují přibližně 50 % světové ekonomiky. K této skupině se v roce 1997 připojilo Rusko. Vznikla tak skupina G8. (3)

4 Nejznámějším uskupením představujícím alternativu k západním strukturám jsou tzv. státy BRICS 7. Proces spolupráce těchto zemí je prozatím v začátcích a zatím není zcela jasné, kam povede (jejich soudržnost je podstatně nižší než v případě G7). Podobně jako G20 i zástupci tohoto uskupení se scházejí na společných summitech (dosud proběhly tři, čtvrtý je plánován na březen 2012 v indickém Dillí). Tato skupina vzbudila doposud největší rozruch svým prohlášením o nutnosti zavedení nové globální rezervní měny, které mířilo především na dominantní postavení dolaru v zahraničních rezervách většiny států světa. Na regionální úrovni existuje několik dalších uskupení (např. ASEAN +3, Bolívarská aliance pro Ameriku ALBA, Mercosur, Unie jihoamerických národů, Africká unie ad.) nicméně nejsilnější regionální útvar, který se výraznějším způsobem prosazuje i na mezinárodní úrovni, přestavuje Evropská unie (je nicméně otázkou, zda to není právě dominantním postavením evropských zemí v rozhodujících mezinárodních strukturách). Reforma Mezinárodního měnového fondu Mezinárodní měnový fond se bezprostředně po vypuknutí krize ocitl pod silnou kritikou, jelikož nijak nevaroval před blížící se krizí. Přitom jeho hlavní funkcí je zajišťovat stabilitu mezinárodního měnového a finančního systému. Mnozí (zejména z řad občanské společnosti) kritizují jeho politiku z 80. a 90. let minulého století, kdy společně se Světovou bankou prosazoval finanční a kapitálovou liberalizaci a privatizaci. V případě, kdy některý stát potřeboval půjčku, podmiňoval ji MMF striktními opatřeními v podobě omezení veřejných výdajů, prodeje státního majetku, liberalizace ekonomiky či devalvace měny. Mnohá z těchto opatření byla pro zadlužené státy velmi bolestná a přinášela sporné výsledky v podobě prohloubení chudoby či pomalého ekonomického zotavení. S příchodem finanční krize, na jejímž vzniku se do velké míry podílela nadměrná deregulace, očekávali kritici fondu jeho zásadní reformu, ne-li přímo jeho nahrazení zcela novou institucí. Avšak tři roky po začátku krize MMF nejenže nezanikl, ale hraje významnou úlohu v řadě oblastí (např. při záchraně eurozóny). Jde však stále o ten stejný MMF nebo se přeci jen pod vlivem krize alespoň částečně reformoval? Mezinárodní finanční instituce (IFIs či též brettonwoodské) Mezinárodní měnový fond spolu se Světovou bankou vznikly na sklonku druhé světové války (v červenci 1944). V té době měly pomoci zejména s budováním poválečné ekonomiky a s posilováním mezinárodní ekonomické spolupráce. Právě obchodní války, k nimž 7 Za zkratkou BRICS se skrývají Brazílie, Rusko, Indie, Čína a od prosince 2010 též Jihoafrická republika. došlo po vypuknutí světové krize na začátku 30. let, byly spojovány s nástupem totalitních režimů v Evropě i jinde ve světě. Původně se počítalo i se založením Mezinárodní obchodní organizace (ITO). Ta však vznikla až po konci studené války začátkem 90. let (nese označení Světová obchodní organizace WTO). Funkcí MMF je harmonizovat monetární politiku členských států, udržovat stabilitu směnných kurzů a tím vytvářet stabilní podmínky pro mezinárodní obchod. Představuje též věřitele poslední instance pro země ohrožené státním bankrotem. Úkolem Světové banky je podporovat rozvoj v chudých či válkou zničených zemích a posilovat jejich schopnost zapojení do mezinárodního obchodu. Reformu MMF lze hodnotit ve dvou ohledech: (1) v institucionálním, tedy zda došlo k většímu vyvážení hlasů, zejména nezápadních států a (2) v souvislosti s přehodnocením dosavadních politik prosazovaných Fondem v ekonomické a finanční oblasti. První zmínka na oficiální úrovni o potřebě hlubší institucionální reformy MMF se objevila v komuniké ze summitu G20 v Pittsburghu, v němž světoví lídři projevili ochotu přesunout alespoň 5 % hlasů ve prospěch vynořujících se trhů a rozvojových zemí (EMDC). Hlasování v MMF se neřídí principem jedna země jeden hlas, ale odvíjí se od role dané země ve světové ekonomice. Každému ze 187 členských států je přidělena kvóta 8, která určuje jednak výši finančních příspěvků do fondu, jednak hlasovací sílu (podíl na celkovém počtu hlasů). O veškerých změnách kvót rozhoduje Sbor guvernérů (Board of Governers), který je musí schválit 85% většinou všech hlasů. Přitom je třeba zdůraznit, že Spojené státy disponují 16,5 % hlasů (dříve 17 %) a tudíž mohou jakýkoli přesun, s nímž by nesouhlasily, zablokovat. Předmětem reforem, o nichž se vyjednává již od roku 2008, je především: změnit poměr hlasů (tedy upravit kvóty) tak, aby více odpovídal současné ekonomické realitě. To především znamená posílení pozice vynořujících se ekonomik. Tento přesun by neměl být na úkor nejméně rozvinutých zemí, snížit vysoké zastoupení evropských zemí ve Výkonném sboru (Executive Board), držících v současné době 9 křesel na úkor jiných regionů, které tak nejsou dostatečně zastoupeny, zvýšit počet zástupců afrických zemí. V současné době na 47 afrických zemí připadají dva zástupci v Radě MMF, přitom nejvíce programů MMF probíhá právě v Africe, 8 Pro výpočet kvóty je stanoven vzorec (o jeho změně se rovněž uvažuje) obsahující několik faktorů, kterým dává rozdílnou prioritu: podíl na světovém HDP (50 %), otevřenost (30 %), ekonomická variabilita (15%) a mezinárodní rezervy (5 %). (4)

5 netransparentní způsob obsazování postů v čele MMF (dosud vždy Evropan) a Světové banky (dosud vždy Američan). Tyto připomínky se však do závěrečného návrhu reforem nedostaly. Na podzim 2010 dospěli členové Výkonného sboru ke konsensu ohledně reformy kvót a z ní odvozené změny v poměrech hlasů, který vzápětí posvětili i lídři G20 na summitu v Jižní Korey. V případě, že ratifikace plánu proběhne hladce (v některých zemích musí změny schválit národní parlamenty), začne se reforma postupně rozbíhat: v roce 2012 vstoupí v platnost nové kvóty (říjen) a ke konci roku by mělo dojít ke změnám ve Výkonném sboru. Dohoda rovněž obsahuje revizi počtu křesel a zastoupení jednotlivých kontinentů a skupin zemí, a to každých osm let tak, aby složení Výboru odpovídalo postavení jednotlivých zemí v globální ekonomice. Tabulka 2: Kvóty a hlasovací podíly před a po reformě (vybrané země a regionální celky, v %) Podíl kvót Podíl hlasů před reformou po reformě před reformou po reformě G7 46,023 43,776 45,127 41,206 USA 17,380 17,407 17,023 16,479 Japonsko 6,228 6,464 6,108 6,138 Německo 6,086 5,978 5,968 5,308 Francie 5,024 4,227 4,929 4,024 Velká Británie 5,024 4,227 4,929 4,024 Itálie 3,301 3,161 3,242 3,016 Kanada 2,980 2,312 2,928 2,217 BRICS 10,001 14,807 9,847 14,139 Čína 2,980 6,394 2,928 6,071 Rusko 2,782 2,706 2,734 2,587 Indie 1,945 2,751 1,916 2,629 Brazílie 1,420 2,316 1,402 2,218 JAR 0,874 0,640 0,867 0,634 Vyspělé státy (celkem) 61,6 57,7 60,6 55,3 EU 27 32,9 30,2 32,5 29,4 EMDC* 38,4 42,3 40,5 44,7 Rozvojové země 30,9 35,1 31,7 37,0 Afrika 5,5 4,4 6,0 5,6 LIC** 3,5 3,2 4,0 4,5 * EMDC (Emerging Markets and Developing Countries) vynořující se trhy a rozvojové země ** LIC (Low-Income Countries) nízkopříjmové země Zdroj: MMF 2011 Celkem dojde v rámci reformy k přesunu 6 % kvót ve prospěch vynořujících se trhů a rozvojových zemí. Změnu ze 4/5 tvoří přesun od vyspělých států a z 1/5 od producentů ropy (např. od Saudské Arábie). Čína, Rusko, Indie a Brazílie se posunou mezi skupinu deseti největších akcionářů a odpovídajícím způsobem se navýší i jejích hlasovací síla. Ve Výkonném sboru mají evropské země do konce roku 2012 přepustit dvě místa ve prospěch EMDC. Na dalších dvou pozicích se budou se zástupci EMDC střídat. Systém obsazování vedoucích pozic zůstal bez výraznějších změn. Nástupce Strauss-Kahna byl vybrán opět spíše na základě dohody EU a USA než v transparentním výběrovém řízení. Nicméně určitý posun ve prospěch vynořujících se ekonomik lze vidět například ve jmenování Zhu Mina, bývalého viceguvernéra čínské centrální banky, zástupcem generální ředitelky Lagardeové. Posuny v dosavadní politice Fondu se hodnotí poměrně obtížně. Rozsah, hloubka, rychlost a zejména původ finanční krize (v liberálním anglosaském světě) nutí MMF i Světovou banku přehodnocovat recepty neoklasické ekonomie (liberalizace, privatizace a deregulace), které předepisovaly zejména v rozvojových zemích v 80. a 90. letech 20. století. Viditelně lepší kondice mnohých zemí globálního Jihu, které v posledních letech a dekádách (na rozdíl od řady evropských zemí) znatelně zlepšily svou makroekonomickou politiku, zpochybňuje rozvojový model prosazovaný ve Washingtonském konsensu 9. Pohled na účinnost neoliberálních doporučení se proměňuje i v souvislosti s novým náhledem na chudobu a její řešení. Zatímco silné trhy a ekonomický růst zůstávají důležitým faktorem rozvoje, zdaleka nejsou faktorem jediným ani dostačujícím. Do popředí zájmu se dostává udržitelnost a distribuce ekonomického růstu, potřeba kvalitních institucí, zodpovědné veřejné správy a zapojení co nejširší škály dotčených společenských skupin (včetně žen) do politických rozhodnutí. Jedná se tedy o problémy, které MMF dlouho přehlížel, ale v posledních letech je začíná postupně akcentovat. To, že se přístup Fondu mění, je znát i z jeho doporučení regionům a zemím postiženým dluhovou krizí. Neomezuje se jen na razantní reformy veřejné správy a snížení rozpočtových výdajů. V některých případech dokonce varuje před nepromyšleným a příliš rychlým škrtáním veřejných rozpočtů, které by mohlo ohrozit oživení hospodářského růstu. V nezbytných případech podporuje i kvantitativní uvolňování (tištění peněz), USA vyzývá k daňové reformě, která by zvýšila fiskální příjmy a ve zprávě pro G20 neodmítl ani myšlenku na zdanění finančního sektoru, i když nedoporučil zavedení daně z finančních transakcí (FTT). Reformy MMF by možná mohly být razantnější. Jeho fungování, stejně jako povaha doporučení, se mění. Bylo by tudíž nespravedlivé a zároveň i chybné považovat jej za stále stejnou instituci, jíž byl začátkem 90. let minulého století. 9 Jednalo se o ekonomickou doktrínu z počátku 90. let minulého století prosazující co možná nejširší uplatnění tržních mechanismů. (5)

6 Závěr Na hodnocení dopadů krize v oblasti globálního vládnutí je ještě brzy. Celá řada procesů od reforem finančního systému po vyjednávání o nové dohodě o snižování skleníkových plynů zůstává otevřená. Je třeba je pečlivě sledovat a snažit se podporovat co nejlepší mix demokratických pravidel, reprezentativního zastoupení a efektivního rozhodování. Zároveň je třeba se smířit s tím, že nikdy nebude zcela ideální. Už teď je však zřejmé, že se svět mění. Krize ukončila dominanci západních velmocí a rozšířila seznam států, jež významným způsobem ovlivňují globální ekonomiku. Přeskupení sil bude zřejmě spravedlivější (alespoň s ohledem na ekonomický výkon), neznamená to však, že učiní globální vládnutí snazším. Existují oprávněné obavy, že tomu bude právě naopak. Krize ukázala, že státy zřejmě ještě dlouhou dobu zůstanou institucionální základnou pro řešení krizí a řízení (či zvládání) globalizace. Bez těsné spolupráce v rámci formálních i neformálních uskupení však v této snaze nemohou být úspěšné. Odkazy a zdroje BALABÁN, Miloš a POTŮČEK, Martin. Aktuální stav a perspektivy globálního vládnutí a jeho nezápadní aktéři. In: Nezápadní aktéři světové bezpečnosti. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010, s ISBN Bretton Woods Project. IMF boardroom crisis: European stubbornly cling to chaos [online]. Bretton Woods Update, No. 72, září/říjen 2010 [citováno v listopadu 2011]. Dostupné z shtml. Bretton Woods Project. Scandal threaten IFI governance IMF, World Bank leaders accused [online]. Bretton Woods Update, No. 77, září/říjen 2011 [citováno v listopadu 2011]. Dostupné z shtml. ČÁSLAVKA, Jiří a LUKÁŠ, Ivan. Malý pokrok v řešení globálních problémů není selháním uskupení G20 [online]. Glopolis, leden Dostupné z -pokrok-v-reseni-globalnich-problemu-neni-selhanim-g20/. International Monatery Fund. IMF Quota and Governance Reform Elements of an Agreement [online]. International Monetary Fund, říjen 2010 [citováno v listopadu 2011]. Dotupné z International Monatery Fund. World Economic Outlook Update [online]. International Monatery Fund, prosinec Dostupné z update/01/. WAHL, Peter. Potencial and Limits of the G-20 for Reforming the World Economy Towards Sustainable Development [online]. Berlin: WEED Dostupné z WAHL, Peter. Jak předejít příští krizi [online]. Praha : Glopolis Dostupné z -pristi-krizi/. Glopolis. Media Briefing : Křeslo šéfa MMF pro zástupce Jihu [online]. Glopolis, květen 2011 [citováno v listopadu 2011]. Dostupné z -kreslo-sefa-mmf-pro-zastupce-jihu/ (6)

7 V edici Glopolis k tématu ekonomiky a financí vyšly tyto publikace: Chybějící rozměr - Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj Daň z finančních transakcí - Příliš jednoduché řešení? Dopad evropských a světových finančních reforem na rozvoj Úvod do problematiky Česká debata o víceletém finančním rámci Evropské unie Ekonomika v pohybu - Nadnárodní společnosti, daňové ráje a přelétavé bohatství Dopad surovinové politiky Evropské unie na chudé země a vynořující se trhy Čas na nový konsenzus Rozvojové následky světového soupeření o zdroje - Role Evropské unie Evropská investiční banka - Investice pro rozvoj? Krize a rozvojové země - Pouze vedlejší škody? Indikátory blahobytu Kapesní průvodce krizí a jejími dopady v rozvojových zemích Kdo se (ne)bojí mezinárodních daní? Institucionální investoři - Jejich role na finančních trzích a vliv na země globálního Jihu Černá díra rozvojového financování Jak předejít příští krizi Všechny publikace jsou dostupné v elektronické podobě na webových stránkách analytického centra Glopolis v sekci Nová ekonomika a finance na adrese (7)

8 Autor: Grafický design: Ondřej Kopečný, Glopolis Tato publikace vznikla v rámci společného evropského projektu šesti neziskových organizací (BWP, CRBM, CCFD, EURODAD, WEED a Glopolis), který je zaměřen na zvyšování povědomí o potřebných změnách globálního finančního systému, které by přispěly ke stabilnějšímu, férovějšímu, ekologicky a sociálně odpovědnějšímu rozvoji nejen globálního Jihu. Glopolis je nezávislé analytické centrum se zaměřením na globální výzvy a příslušné dopovědi České republiky a EU. Ve spolupráci s těmi, kteří utvářejí politiku, byznys a veřejné mínění, je naším dlouhodobým cílem zlepšit politickou kulturu a přispět k přechodu na chytrou ekonomiku, k energetické a potravinové zodpovědnosti. Více informací na Publikace vyšla s podporou České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR a s podporou Evropské unie. Obsah publikace nemusí vyjadřovat stanoviska sponzorů a nezakládá odpovědnost z jejich strany.

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Světová ekonomika. Hlavní mezinárodní finanční instituce

Světová ekonomika. Hlavní mezinárodní finanční instituce Světová ekonomika Hlavní mezinárodní finanční instituce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a.

Více

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014 Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice Vídeň, 12. 13. června 2014 Vyjednávání naší budoucnosti! Strategie odborů v časech ekonomické krize Rezoluce Zabezpečit budoucnost Evropy - zorganizujme

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi?

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Výsledky nejrozsáhlejšího průzkumu generace Y Financial Times a Telefónica Praha, 20. června 2013 Metodologie Region / Země Severní Amerika Latinská Amerika Západní

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Mezinárodní trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Mezinárodní měnový systém soustava devizových trhů, jejímž prostřednictvím jsou jednak

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

EUROPE DIRECT BRUNTÁL EUROPE DIRECT BRUNTÁL Evropský rok pro rozvoj 2015 náš svět naše důstojnost naše budoucnost Iniciativa Evropský rok Již od roku 1983 vyhlašuje Evropská unie iniciativu s názvem Evropský rok. Každý ročník

Více

Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole

Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole Název: Autor: kód DUMu: Ekonomická transformace Jaroslav Kvapil VY_32_INOVACE_Ek.8.17 Šablona: Tem.

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Aktuáln lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Maastrichtská konvergenční kritéria ria cenová stabilita dlouhodobé úrokové sazby veřejn ejné finance

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU

Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovnírady ČNB Strategie Evropa 2020: novévýzvy, příležitosti a hrozby pro ekonomiku EU 22. září2010

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI?

JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI? JAK PŘEDEJÍT PŘÍŠTÍ KRIZI? ÚVAHY O POKRIZOVÉM GLOBÁLNÍM (EKONOMICKÉM) VLÁDNUTÍ, O NOVÉ ROVNOVÁZE, O PROBLÉMECH, TRENDECH A ALTERNATIVÁCH V (GLOBÁLNÍ) FINANČNÍ POLITICE Z POHLEDU OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Pražský

Více

Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů

Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia stínový

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/2104(INI) 13. 7. 2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament 2015/2104(INI) 13. 7. 2015 Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro zahraniční věci 2015/2104(INI) 13. 7. 2015 NÁVRH ZPRÁVY o úloze EU v rámci OSN jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice (2015/2104(INI)) Výbor pro zahraniční

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Na počátku března 2011 zasáhlo Japonsko jedno z nejsilnějších zemětřesení, jaké kdy bylo zaznamenáno. Následná

Více

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 (návrh přípravy) pracovní materiál pro diskusi na PT pro hospodářskou politiku RHSD ČR, 22. 5. 2014 Po nástupu nové vlády je třeba revidovat národohospodářsky

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Interakce mezi státy EU, finančními trhy, ratingovými agenturami a mezinárodními institucemi v průběhu dluhové krize

Interakce mezi státy EU, finančními trhy, ratingovými agenturami a mezinárodními institucemi v průběhu dluhové krize Interakce mezi státy EU, finančními trhy, ratingovými agenturami a mezinárodními institucemi v průběhu dluhové krize PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační

Více

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC Vydáno: AUDITOR spol. s r. o., 30. 3. 2012 Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC - Dvojnásobný nárůst v zemích BRIC - V mnoha evropských zemích stále

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

Perspektivy v dopravě

Perspektivy v dopravě Perspektivy v dopravě doc. Ing. Ivo Drahotský, Ph.D. Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera KDMML, ÚADN Studentská 95, 532 10 Pardubice Tel.: 466 036 429 e-mail: ivo.drahotsky@upce.cz Vzájemné

Více

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD-FAO Agricultural Outlook 2009 Summary in Czech Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009 Přehled v českém jazyce Stručný výhled Makroekonomická situace, z níž tento střednědobý výhled vychází, na základě

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře e exportu: 1. Podílíme se na tvorbě koncepcí a strategií 2. Poskytujeme

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 214 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

Věstník OECD o rozvoji Spolupráce při rozvoji Zpráva 2006 Úsilí a politika členů Výboru pro rozvojovou pomoc Ročník 8, číslo 1

Věstník OECD o rozvoji Spolupráce při rozvoji Zpráva 2006 Úsilí a politika členů Výboru pro rozvojovou pomoc Ročník 8, číslo 1 OECD Journal on Development Development Co-operation 2006 Report Efforts and Policies of the Members of the Development Assistance Committee Vol. 8 Issue 1 Summary in Czech Věstník OECD o rozvoji Spolupráce

Více

10 let České republiky v EU

10 let České republiky v EU Podnikatelské fórum, 30. dubna 2014 10 let České republiky v EU Výhody a nevýhody členství v EU očima podnikatele All rights reserved. Siemens Česká republika Hlavní ukazatele 33 22 22 9,7 miliard Kč miliard

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz. Brno, 21. listopadu 2014

Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz. Brno, 21. listopadu 2014 Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Brno, 21. listopadu 2014 Obsah prezentace 1. DLUHOVÁ KRIZE A JEJÍ PROJEVY evropské státy postižené krizí, projevy dluhové krize, spready státních

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

kol reorganizací více z pohledu

kol reorganizací více z pohledu Pár r poznámek k dnešní situaci kol reorganizací více z pohledu bankéře, než bývalého poradce a manažera Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Money Club Praha, 15. října 2009 Osnova Dnešní

Více

Garantovaný vklad s prémií 2010

Garantovaný vklad s prémií 2010 J&T BANKA, A.S. Garantovaný vklad s prémií 2010 Červen 2010 Každá lidská činnost se nakonec musí nějak projevit v číslech. Tomáš Baťa Garantovaný vklad s prémií SD1001 Proč garantovaný vklad s prémií?

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace.

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (27.04) (OR. en) 9057/11 CULT 27 EDUC 80 SOC 347 COMPET 149 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č.

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Popis projektu NA FINANČNÍ KRIZI S ROZUMEM

Popis projektu NA FINANČNÍ KRIZI S ROZUMEM Popis projektu NA FINANČNÍ KRIZI S ROZUMEM Tato příloha popisuje cíle projektu Na finanční krizi s rozumem ( Projekt ), okruhy otázek, které budou v rámci projektu diskutovány, postup při realizaci Projektu,

Více

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr.

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr. Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů MUDr. Milan Kubek Experiment prosazovaný silou Zdravotnictví funguje proč tedy ten

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Nezávislost centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Nezávislost centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Nezávislost centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Politická krátkozrakost V praxi lze často pozorovat jednání politiků, které popisuje tzv. teorie politického cyklu Vládnoucí

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh Obchodní a platební bilance. Věřitelská a dlužnick nická země. Devizový trh a měnový kurz. Systémy měnovm nových kurzů. Měnové kurzy a mezinárodn rodní

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

DOPORUČENÍ RADY ze dne 19. června 2000 o obecných liniích hospodářských koncepcí členských států a Společenství

DOPORUČENÍ RADY ze dne 19. června 2000 o obecných liniích hospodářských koncepcí členských států a Společenství DOPORUČENÍ RADY ze dne 19. června 2000 o obecných liniích hospodářských koncepcí členských států a Společenství (2000/517/ES) (Výtah) Doporučení se zabývá obecnými liniemi hospodářských koncepcí na pozadí

Více

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí

Více

Struktura přednášky. - charakteristika. Vývoj po druhé světové válce v hlavních světových ekonomických centrech. Asijské centrum 1.

Struktura přednášky. - charakteristika. Vývoj po druhé světové válce v hlavních světových ekonomických centrech. Asijské centrum 1. Základy světové a evropské integrace Vývoj po druhé světové válce v hlavních světových ekonomických centrech Asijské centrum Přednáška č. 11 Struktura přednášky 1. JAPONSKO hospodářský vývoj od začátku

Více

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok):

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok): Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 5. Ekonomický růst 5.1 Základní terminologie Každá ekonomika má za cíl svůj růst, tj. produkovat

Více

Export, motivace tuzemské ekonomiky

Export, motivace tuzemské ekonomiky 163. Žofínské fórum Export, motivace tuzemské ekonomiky Lubomír Lízal, PhD. Palác Žofín, 14. dubna 2014 Význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku Nominální objemy celkového HDP a vývozu a dovozu

Více

Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů

Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů Mexiko Mexiko patří k nejvyspělejším a rozlohou největším státům Latinské Ameriky. Člen OECD, Pacifické aliance Aktuálně 14. ekonomika světa (MMF) 1,972

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Evropský parlament. Rada

Evropský parlament. Rada Fórum pre Komunikačné Technológie seminár Telekomunikační stavby III 25. November 2010 2010 AT&T Intellectual Property. All rights reserved. AT&T and the AT&T logo are trademarks of AT&T Intellectual Property.

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

STROJÍRENSTVÍ & EXPORT Z POHLEDU BANKY

STROJÍRENSTVÍ & EXPORT Z POHLEDU BANKY IVETA OCÁSKOVÁ VÝKONNÁ ŘEDITELKA PRO KORPORÁTNÍ BANKOVNICTVÍ KOMERČNÍ BANKA STROJÍRENSTVÍ & EXPORT Z POHLEDU BANKY STROJÍRENSKÉ FÓRUM 2015 STROJÍRENSKÉ SPOLEČNOSTI Většina strojírenských společností patří

Více

Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7

Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7 Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7 6. Fiskální disciplína Severský model: charakteristiky 1. Vysoká míra přerozdělování, rozsáhlý systém sociální péče, vysoká celková daňová kvóta, vysoká míra vyrovnávání

Více

PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ

PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Dokument ze zasedání 10.4.2015 B8-0000/2015 PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0000/2015 v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu

Více

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS

Management ve VS. Využití manažerských metod ve VS Management ve VS Využití manažerských metod ve VS Shrnutí znalostí Kombinace práce a technických prostředků tak, aby se dosáhlo cíle organizace co nejlepším způsobem Kolektivní lidská činnost snažící se

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

Evropa pro občany 2007-13

Evropa pro občany 2007-13 Evropa pro občany 2007-13 Jak čerpat finanční prostředky na podporu projektů 14.4.2009 Plzeń Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských

Více

ČR R EURO? Mirek Topolánek předseda vlády ČR

ČR R EURO? Mirek Topolánek předseda vlády ČR KDY PŘIJME P ČR R EURO? Mirek Topolánek předseda vlády ČR Kritéria nominální konvergence (Maastrichtská kritéria) Cenová stabilita 12měsíční průměr HICP inflace do 1,5 % nad referenční hodnotou, která

Více

GLOBALIZACE. 1.vlna globalizace: druhá polovina 19.st. význam průmyslové revoluce a koloniální expanze 2.vlna globalizace: konec 70 let 20.st.

GLOBALIZACE. 1.vlna globalizace: druhá polovina 19.st. význam průmyslové revoluce a koloniální expanze 2.vlna globalizace: konec 70 let 20.st. GLOBALIZACE Globální - celosvětový Globalizace propojení (propojení) světa v jednu velkou společnost Dochází k odstraňování překážek v mezinárodním pohybu: 1)lidí 2)zboží 3)peněz 4)myšlenek 5)informací

Více

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský kontext přípravy pravy budoucího období Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj 1 Páté Kohezní fórum Konalo se v Bruselu 31. ledna

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 2014 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky.

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 9. Monetární politika Monetární politika (MP) = peněžní politika. Je zaměřena na: kontrolu množství

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více