TŘI ROKY POTÉ. Nakolik finanční krize ovlivnila globální vládnutí? Prosinec 2011 (1)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TŘI ROKY POTÉ. Nakolik finanční krize ovlivnila globální vládnutí? Prosinec 2011 (1)"

Transkript

1 TŘI ROKY POTÉ Nakolik finanční krize ovlivnila globální vládnutí? Prosinec 2011 Tato globální krize vyžaduje globální reakci, ale zodpovědnost bohužel zůstává na úrovni států. (Joseph Stiglitz, FT Deutschland, 17. dubna 2009) Finanční krize z roku 2008 a její následné projevy (pokles růstu vyspělých ekonomik, dluhová krize apod.) odstartovala největší geopolitickou proměnu od konce studené války. Změny vyvolávají jak očekávání (posílení zemí z globálního Jihu povede k vyváženějšímu a spravedlivějšímu mezinárodnímu systému rozhodování), tak obavy, co ústup tradičních velmocí Západu vyvolá (např. oslabení úcty k lidským právům apod.). Tento informační list se zaměřuje na některé výzvy spojené s globálním vládnutím (zejména v oblasti ekonomického a finančního řízení), na aktuální proměny spojené s posilováním G20 a na probíhající reformy Mezinárodního měnového fondu. Zdaleka nejde o všechny procesy a proměny současného světa, které by stály za zamyšlení. Snad alespoň vyvolá chuť k dalšímu pátrání. (1)

2 Když se řekne globální vládnutí Globální vládnutí si lze představit jako kolektivní rozhodování, které ovlivňují různé formální i neformální instituce, procedury a sítě. Je typické několika znaky: probíhá na více úrovních (národní, regionální, globální), účastní se jej poměrně velké množství aktérů z různých sektorů i oblastí společnosti (státy, mezinárodní instituce, nadnárodní firmy, organizace občanské společnosti, v jistém smyslu i globální média) a nemá hierarchickou podobu (nelze vždy jednoznačně říci, který proces, síť či aktér je nadřazený druhému) (Balabán, Potůček 2010). Mnoho úrovní globálního vládnutí však automaticky neznamená otevřený a rovný přístup pro všechny aktéry, kteří se do tohoto procesu chtějí (či by se měli) zapojit. Zejména představitelé globálního Jihu a organizace občanské společnosti kritizují příliš dominantní postavení západních států v klíčových uzlech globálního vládnutí (zejména v mezinárodních finančních institucích jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka). Změny v globálním vládnutí: legitimita, demokracie a efektivita Finanční krize ukázala, nakolik (finanční) globalizace předběhla regulační a kontrolní rámec na úrovni národních a mezinárodních institucí. Schopnosti států vládnout a řešit problémy stále více propojené ekonomiky se projevily jako nedostatečné. Zároveň však krize upozornila, do jaké míry jsou národní státy nepostradatelné. Masivní intervence na záchranu finančního sektoru ukázala, že žádná další instituce nedisponuje dostatečnými finančními a právními prostředky, jak takto závažné a rozsáhlé selhání řešit. Mezinárodní instituce, zejména Mezinárodní měnový fond (MMF), byly v prvních chvílích neschopné výraznější akce. V souvislosti se selháním mezinárodních finančních institucí mnozí doufali v posílení role OSN, jakožto nejreprezentativnějšího mezinárodního fóra 1. I přesto, že se od počátku její představitelé snažili ovlivnit diskusi o přeměně globálního finančního systému 2, je vliv OSN v otázkách finančního řízení velmi malý. I po krizi zůstává globální ekonomické a finanční vládnutí zúžené na skupinu několika zemí (G20) a mezinárodní finanční instituce, které již jednou selhaly, opět posilují svůj vliv. 1 V OSN platí zásada jeden stát jeden hlas (s výjimkou Rady bezpečnosti, kde pět stálých členů disponuje právem veta, jejich hlas tudíž může zablokovat přijetí rezoluce i v případě většinové podpory). V mezinárodních finančních organizacích (MMF a Světová banka) je rozhodovací pravomoc určena ekonomickou silou daného státu. 2 Pod záštitou generálního tajemníka vznikla například zvláštní komise pro finanční reformy vedenou Josephem Stiglitzem, která v dubnu 2009 vydala obsáhlou studii s řadou konkrétních doporučení. Odpověď na otázku, proč nedošlo k hlubším změnám, souvisí s jiným problémem (nejen) mezinárodního rozhodování, a sice, jak naplnit požadavky na dostatečnou legitimitu, efektivitu a demokratičnost 3 globálního rozhodování? Jednotlivé principy se vzájemně nevylučují, spíše naopak. Čím více aktérů je zapojeno do rozhodování, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že budou respektovat a naplňovat jeho výsledek. Na straně druhé platí, že čím více stran se rozhodovacího procesu účastní, tím je složitější a pomalejší. S rostoucím počtem účastníků se rovněž zvyšuje komplexnost problému, jelikož se úměrně jejich počtu zvyšuje i počet názorů na jeho řešení. Velikost sociálních struktur a procesů zkrátka limituje naši schopnost je zvládat. Někteří sociální vědci v této souvislosti hovoří o nutnosti deglobalizace, tedy o přenesení určitých globálních hospodářských procesů (např. obchodu či finančního systému) na nižší (regionální či místní) úroveň. Podrobnější rozbor těchto úvah však daleko přesahuje možnosti tohoto informačního listu. I přesto, že někteří očekávali, že krize vyvolá hlubší změny ve struktuře globálního vládnutí, jedná se bez pochyby o největší posuny za posledních dvacet let. Posun od G8 ke G20 účastníci určili G20 za hlavní fórum pro mezinárodní hospodářskou spolupráci (závěrečné komuniké ze summitu G20 v Pittsburghu, září 2009) Povýšení G20 4 na hlavní fórum pro jednání o transformaci světové ekonomiky na úkor G8 5 je jednou z neviditelnějších změn v celosvětové rovnováze sil, k nimž došlo v důsledku finanční a ekonomické krize. Naděje vkládané do dvacetičlenné skupiny států byly od počátku velké. Souvisely především s razantním nárůstem reprezentativnosti této skupiny oproti G8 (viz tabulka). V porovnání s G8 je G20 výrazným posunem směrem k multipolárnímu uspořádání a k větší ekonomické, politické a kulturní různorodosti globálního vládnutí. Nicméně multipolární systém sám o sobě ještě nezaručuje větší míru progresivního myšlení, otevřenosti a podpory zásadních reforem finančního systému. 3 Demokracie je bezesporu hodnotou sama o sobě (např. úcta k lidským právům apod.). Zde je však vnímána především v instrumentální podobě, tedy jako způsob rozhodování v rámci určité skupiny, který zajišťuje zapojení všech členů na základě rovných podmínek. 4 Tvoří ji: JAR, Argentina, Brazílie, Kanada, Mexiko, USA, Indonésie, Saudská Arábie, Indie, Čína, Japonsko, Jižní Korea, Rusko, Turecko, Evropská unie, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie, Austrálie. 5 Tvoří ji: Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Velká Británie, USA, Kanada a od roku 1997 i Rusko. (2)

3 Tabulka 1: srovnání G8 a G20 Vybrané ukazatele G8 G20 Světová populace 13 % 62 % Nominální HDP 53 % 77 % Podíl na světovém exportu 36 % 60 % Podíl populace žijící s méně než 1,25 USD na méně než 2 % 60 %* den (extrémní chudoba) Podíl populace žijící s méně než 2 USD na den méně než 2 % 64 %* *Přibližný odhad Výpočty na základě dat GEOHIVE, MMF, WTO, UN, SB I G20 trpí několika podstatnými nedostatky. Z těch nejdůležitějších lze jmenovat například: Důraz na ekonomická kritéria (20 ekonomicky nejsilnějších zemí) vede k tomu, že ve skupině není zástupce skupiny nejchudších zemí. Představitele rychle rostoucích ekonomik (BRICS) v tomto směru nelze považovat za vhodné reprezentanty zájmů a potřeb této skupiny států (viz rámeček níže). Účast představitelů MMF, Světové banky, Evropské centrální banky, Rady pro finanční stabilitu a Basilejského výboru je logická, vzhledem k jejich významu v globálním finančním a ekonomickém systému, avšak vzhledem k absenci agentur OSN (např. UNCTAD) působí nevyváženě. Za nedostatek lze rovněž považovat skutečnost, že implementace velké části rozhodnutí je svěřena MMF, který však, i přes některé změny, neprošel dostatečnou reformou. Které země jsou vlastně rozvojové? V nejnovějších dokumentech G20 nebo MMF se můžeme setkat s relativně novou zkratkou EMDC označující emerging markets and developing countries vynořující se trhy a rozvojové země. Používání této zkratky ilustruje proces, k němuž dochází již delší dobu. Ze skupiny rozvojových zemí se začínají postupně vydělovat země, které podle některých ukazatelů (např. počet lidí žijících v extrémní chudobě) stále patří do kolonky rozvojové, avšak jejich vzrůstající ekonomická kapacita i politický vliv je v rámci mezinárodního společenství posouvá na jinou úroveň než klasické rozvojové země. Čína, Indie či Brazílie mají odlišné zájmy a potřeby než většina zemí subsaharské Afriky (kde nalezneme nejvíce nejchudších zemí světa). Je třeba více promýšlet, co tento posun znamená pro mezinárodní vyjednávání o různých otázkách (např. o liberalizaci mezinárodního obchodu, vyjednávání o post-kjótské dohodě, o rozvojové spolupráci apod.). Spojování vynořujících se ekonomik do jedné skupiny s rozvojovými zeměmi, například při rozhodování o členství v G20 nebo o reformě MMF, proto není příliš vhodné. Jak je to s efektivností skupiny G20, jíž je často omlouván její demokratický deficit? Nárůst členů vedl ke zvýšení zájmových konfliktů, které se odvíjejí od specifické situace a struktury jednotlivých zemí. Za nejvýznamnější třecí plochy lze označit: rivalitu mezi Čínou a Spojenými státy (otázka dluhu, podhodnocení čínské měny, pozice největší světové ekonomiky apod.), soutěživost mezi tradičními velmocemi, které se snaží udržet si svůj vliv a význam před vynořujícími se ekonomikami, různé příčiny a projevy finanční krize a z toho vyplývající odlišné strategie, jak krizi překonat a jaké změny (reformy) podniknout, odlišné rozvojové modely od intervencionistických (např. Čína, Rusko) přes model sociálně tržní ekonomiky v kontinentální Evropě až po anglosaský model tržního kapitalismu. Stejně jako G8 ani G20 nemá právní subjektivitu nebo formální legitimitu v rámci mezinárodního práva. Nemá stanovena formální pravidla ani strukturu, nedisponuje exekutivním orgánem (v tomto směru se spoléhá především na MMF) ani sekretariátem. Rozhodnutí, k nimž členové G20 dospějí, nejsou právně závazná ani vynutitelná. I přesto má G20 významný vliv. Kromě toho, že vytváří prostor pro diskusi mezi ekonomicky nejvýznamnějšími státy světa a umožňuje testování různých pozic a návrhů, stávají se její rozhodnutí (či spíše prohlášení) základem rozhodování ve formálních mezinárodních organizacích. Lze to pozorovat nejen v MMF, ale i v dalších organizacích jako např. v Radě pro finanční stabilitu, v krocích Globálního fóra pro transparentnost a výměnu informací v daňové oblasti (při OECD), ale i v návrzích EU v oblasti finanční regulace. Z dosavadního působení G20 by se mohlo zdát, že její agendu utvářejí především západní státy bývalé skupiny G7 6. Částečně to může být způsobeno současnými ekonomickými problémy těchto zemí (např. poslední summit v Cannes téměř zcela ovládla krize eurozóny). Menší snahu o ovlivnění agendy G20 ze strany nových členů lze vyložit i tak, že toto fórum zkrátka nepovažují za významné a vnímají jej především jako platformu pro řešení problémů Západu. Jejich rezervovaný přístup se může projevit například v posilování regionálních uskupení, jež by postupně snižovala význam G20. 6 Skupina vznikla v roce Tvoří ji Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Velká Británie, USA a Kanada. Dohromady tyto země představují přibližně 50 % světové ekonomiky. K této skupině se v roce 1997 připojilo Rusko. Vznikla tak skupina G8. (3)

4 Nejznámějším uskupením představujícím alternativu k západním strukturám jsou tzv. státy BRICS 7. Proces spolupráce těchto zemí je prozatím v začátcích a zatím není zcela jasné, kam povede (jejich soudržnost je podstatně nižší než v případě G7). Podobně jako G20 i zástupci tohoto uskupení se scházejí na společných summitech (dosud proběhly tři, čtvrtý je plánován na březen 2012 v indickém Dillí). Tato skupina vzbudila doposud největší rozruch svým prohlášením o nutnosti zavedení nové globální rezervní měny, které mířilo především na dominantní postavení dolaru v zahraničních rezervách většiny států světa. Na regionální úrovni existuje několik dalších uskupení (např. ASEAN +3, Bolívarská aliance pro Ameriku ALBA, Mercosur, Unie jihoamerických národů, Africká unie ad.) nicméně nejsilnější regionální útvar, který se výraznějším způsobem prosazuje i na mezinárodní úrovni, přestavuje Evropská unie (je nicméně otázkou, zda to není právě dominantním postavením evropských zemí v rozhodujících mezinárodních strukturách). Reforma Mezinárodního měnového fondu Mezinárodní měnový fond se bezprostředně po vypuknutí krize ocitl pod silnou kritikou, jelikož nijak nevaroval před blížící se krizí. Přitom jeho hlavní funkcí je zajišťovat stabilitu mezinárodního měnového a finančního systému. Mnozí (zejména z řad občanské společnosti) kritizují jeho politiku z 80. a 90. let minulého století, kdy společně se Světovou bankou prosazoval finanční a kapitálovou liberalizaci a privatizaci. V případě, kdy některý stát potřeboval půjčku, podmiňoval ji MMF striktními opatřeními v podobě omezení veřejných výdajů, prodeje státního majetku, liberalizace ekonomiky či devalvace měny. Mnohá z těchto opatření byla pro zadlužené státy velmi bolestná a přinášela sporné výsledky v podobě prohloubení chudoby či pomalého ekonomického zotavení. S příchodem finanční krize, na jejímž vzniku se do velké míry podílela nadměrná deregulace, očekávali kritici fondu jeho zásadní reformu, ne-li přímo jeho nahrazení zcela novou institucí. Avšak tři roky po začátku krize MMF nejenže nezanikl, ale hraje významnou úlohu v řadě oblastí (např. při záchraně eurozóny). Jde však stále o ten stejný MMF nebo se přeci jen pod vlivem krize alespoň částečně reformoval? Mezinárodní finanční instituce (IFIs či též brettonwoodské) Mezinárodní měnový fond spolu se Světovou bankou vznikly na sklonku druhé světové války (v červenci 1944). V té době měly pomoci zejména s budováním poválečné ekonomiky a s posilováním mezinárodní ekonomické spolupráce. Právě obchodní války, k nimž 7 Za zkratkou BRICS se skrývají Brazílie, Rusko, Indie, Čína a od prosince 2010 též Jihoafrická republika. došlo po vypuknutí světové krize na začátku 30. let, byly spojovány s nástupem totalitních režimů v Evropě i jinde ve světě. Původně se počítalo i se založením Mezinárodní obchodní organizace (ITO). Ta však vznikla až po konci studené války začátkem 90. let (nese označení Světová obchodní organizace WTO). Funkcí MMF je harmonizovat monetární politiku členských států, udržovat stabilitu směnných kurzů a tím vytvářet stabilní podmínky pro mezinárodní obchod. Představuje též věřitele poslední instance pro země ohrožené státním bankrotem. Úkolem Světové banky je podporovat rozvoj v chudých či válkou zničených zemích a posilovat jejich schopnost zapojení do mezinárodního obchodu. Reformu MMF lze hodnotit ve dvou ohledech: (1) v institucionálním, tedy zda došlo k většímu vyvážení hlasů, zejména nezápadních států a (2) v souvislosti s přehodnocením dosavadních politik prosazovaných Fondem v ekonomické a finanční oblasti. První zmínka na oficiální úrovni o potřebě hlubší institucionální reformy MMF se objevila v komuniké ze summitu G20 v Pittsburghu, v němž světoví lídři projevili ochotu přesunout alespoň 5 % hlasů ve prospěch vynořujících se trhů a rozvojových zemí (EMDC). Hlasování v MMF se neřídí principem jedna země jeden hlas, ale odvíjí se od role dané země ve světové ekonomice. Každému ze 187 členských států je přidělena kvóta 8, která určuje jednak výši finančních příspěvků do fondu, jednak hlasovací sílu (podíl na celkovém počtu hlasů). O veškerých změnách kvót rozhoduje Sbor guvernérů (Board of Governers), který je musí schválit 85% většinou všech hlasů. Přitom je třeba zdůraznit, že Spojené státy disponují 16,5 % hlasů (dříve 17 %) a tudíž mohou jakýkoli přesun, s nímž by nesouhlasily, zablokovat. Předmětem reforem, o nichž se vyjednává již od roku 2008, je především: změnit poměr hlasů (tedy upravit kvóty) tak, aby více odpovídal současné ekonomické realitě. To především znamená posílení pozice vynořujících se ekonomik. Tento přesun by neměl být na úkor nejméně rozvinutých zemí, snížit vysoké zastoupení evropských zemí ve Výkonném sboru (Executive Board), držících v současné době 9 křesel na úkor jiných regionů, které tak nejsou dostatečně zastoupeny, zvýšit počet zástupců afrických zemí. V současné době na 47 afrických zemí připadají dva zástupci v Radě MMF, přitom nejvíce programů MMF probíhá právě v Africe, 8 Pro výpočet kvóty je stanoven vzorec (o jeho změně se rovněž uvažuje) obsahující několik faktorů, kterým dává rozdílnou prioritu: podíl na světovém HDP (50 %), otevřenost (30 %), ekonomická variabilita (15%) a mezinárodní rezervy (5 %). (4)

5 netransparentní způsob obsazování postů v čele MMF (dosud vždy Evropan) a Světové banky (dosud vždy Američan). Tyto připomínky se však do závěrečného návrhu reforem nedostaly. Na podzim 2010 dospěli členové Výkonného sboru ke konsensu ohledně reformy kvót a z ní odvozené změny v poměrech hlasů, který vzápětí posvětili i lídři G20 na summitu v Jižní Korey. V případě, že ratifikace plánu proběhne hladce (v některých zemích musí změny schválit národní parlamenty), začne se reforma postupně rozbíhat: v roce 2012 vstoupí v platnost nové kvóty (říjen) a ke konci roku by mělo dojít ke změnám ve Výkonném sboru. Dohoda rovněž obsahuje revizi počtu křesel a zastoupení jednotlivých kontinentů a skupin zemí, a to každých osm let tak, aby složení Výboru odpovídalo postavení jednotlivých zemí v globální ekonomice. Tabulka 2: Kvóty a hlasovací podíly před a po reformě (vybrané země a regionální celky, v %) Podíl kvót Podíl hlasů před reformou po reformě před reformou po reformě G7 46,023 43,776 45,127 41,206 USA 17,380 17,407 17,023 16,479 Japonsko 6,228 6,464 6,108 6,138 Německo 6,086 5,978 5,968 5,308 Francie 5,024 4,227 4,929 4,024 Velká Británie 5,024 4,227 4,929 4,024 Itálie 3,301 3,161 3,242 3,016 Kanada 2,980 2,312 2,928 2,217 BRICS 10,001 14,807 9,847 14,139 Čína 2,980 6,394 2,928 6,071 Rusko 2,782 2,706 2,734 2,587 Indie 1,945 2,751 1,916 2,629 Brazílie 1,420 2,316 1,402 2,218 JAR 0,874 0,640 0,867 0,634 Vyspělé státy (celkem) 61,6 57,7 60,6 55,3 EU 27 32,9 30,2 32,5 29,4 EMDC* 38,4 42,3 40,5 44,7 Rozvojové země 30,9 35,1 31,7 37,0 Afrika 5,5 4,4 6,0 5,6 LIC** 3,5 3,2 4,0 4,5 * EMDC (Emerging Markets and Developing Countries) vynořující se trhy a rozvojové země ** LIC (Low-Income Countries) nízkopříjmové země Zdroj: MMF 2011 Celkem dojde v rámci reformy k přesunu 6 % kvót ve prospěch vynořujících se trhů a rozvojových zemí. Změnu ze 4/5 tvoří přesun od vyspělých států a z 1/5 od producentů ropy (např. od Saudské Arábie). Čína, Rusko, Indie a Brazílie se posunou mezi skupinu deseti největších akcionářů a odpovídajícím způsobem se navýší i jejích hlasovací síla. Ve Výkonném sboru mají evropské země do konce roku 2012 přepustit dvě místa ve prospěch EMDC. Na dalších dvou pozicích se budou se zástupci EMDC střídat. Systém obsazování vedoucích pozic zůstal bez výraznějších změn. Nástupce Strauss-Kahna byl vybrán opět spíše na základě dohody EU a USA než v transparentním výběrovém řízení. Nicméně určitý posun ve prospěch vynořujících se ekonomik lze vidět například ve jmenování Zhu Mina, bývalého viceguvernéra čínské centrální banky, zástupcem generální ředitelky Lagardeové. Posuny v dosavadní politice Fondu se hodnotí poměrně obtížně. Rozsah, hloubka, rychlost a zejména původ finanční krize (v liberálním anglosaském světě) nutí MMF i Světovou banku přehodnocovat recepty neoklasické ekonomie (liberalizace, privatizace a deregulace), které předepisovaly zejména v rozvojových zemích v 80. a 90. letech 20. století. Viditelně lepší kondice mnohých zemí globálního Jihu, které v posledních letech a dekádách (na rozdíl od řady evropských zemí) znatelně zlepšily svou makroekonomickou politiku, zpochybňuje rozvojový model prosazovaný ve Washingtonském konsensu 9. Pohled na účinnost neoliberálních doporučení se proměňuje i v souvislosti s novým náhledem na chudobu a její řešení. Zatímco silné trhy a ekonomický růst zůstávají důležitým faktorem rozvoje, zdaleka nejsou faktorem jediným ani dostačujícím. Do popředí zájmu se dostává udržitelnost a distribuce ekonomického růstu, potřeba kvalitních institucí, zodpovědné veřejné správy a zapojení co nejširší škály dotčených společenských skupin (včetně žen) do politických rozhodnutí. Jedná se tedy o problémy, které MMF dlouho přehlížel, ale v posledních letech je začíná postupně akcentovat. To, že se přístup Fondu mění, je znát i z jeho doporučení regionům a zemím postiženým dluhovou krizí. Neomezuje se jen na razantní reformy veřejné správy a snížení rozpočtových výdajů. V některých případech dokonce varuje před nepromyšleným a příliš rychlým škrtáním veřejných rozpočtů, které by mohlo ohrozit oživení hospodářského růstu. V nezbytných případech podporuje i kvantitativní uvolňování (tištění peněz), USA vyzývá k daňové reformě, která by zvýšila fiskální příjmy a ve zprávě pro G20 neodmítl ani myšlenku na zdanění finančního sektoru, i když nedoporučil zavedení daně z finančních transakcí (FTT). Reformy MMF by možná mohly být razantnější. Jeho fungování, stejně jako povaha doporučení, se mění. Bylo by tudíž nespravedlivé a zároveň i chybné považovat jej za stále stejnou instituci, jíž byl začátkem 90. let minulého století. 9 Jednalo se o ekonomickou doktrínu z počátku 90. let minulého století prosazující co možná nejširší uplatnění tržních mechanismů. (5)

6 Závěr Na hodnocení dopadů krize v oblasti globálního vládnutí je ještě brzy. Celá řada procesů od reforem finančního systému po vyjednávání o nové dohodě o snižování skleníkových plynů zůstává otevřená. Je třeba je pečlivě sledovat a snažit se podporovat co nejlepší mix demokratických pravidel, reprezentativního zastoupení a efektivního rozhodování. Zároveň je třeba se smířit s tím, že nikdy nebude zcela ideální. Už teď je však zřejmé, že se svět mění. Krize ukončila dominanci západních velmocí a rozšířila seznam států, jež významným způsobem ovlivňují globální ekonomiku. Přeskupení sil bude zřejmě spravedlivější (alespoň s ohledem na ekonomický výkon), neznamená to však, že učiní globální vládnutí snazším. Existují oprávněné obavy, že tomu bude právě naopak. Krize ukázala, že státy zřejmě ještě dlouhou dobu zůstanou institucionální základnou pro řešení krizí a řízení (či zvládání) globalizace. Bez těsné spolupráce v rámci formálních i neformálních uskupení však v této snaze nemohou být úspěšné. Odkazy a zdroje BALABÁN, Miloš a POTŮČEK, Martin. Aktuální stav a perspektivy globálního vládnutí a jeho nezápadní aktéři. In: Nezápadní aktéři světové bezpečnosti. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010, s ISBN Bretton Woods Project. IMF boardroom crisis: European stubbornly cling to chaos [online]. Bretton Woods Update, No. 72, září/říjen 2010 [citováno v listopadu 2011]. Dostupné z shtml. Bretton Woods Project. Scandal threaten IFI governance IMF, World Bank leaders accused [online]. Bretton Woods Update, No. 77, září/říjen 2011 [citováno v listopadu 2011]. Dostupné z shtml. ČÁSLAVKA, Jiří a LUKÁŠ, Ivan. Malý pokrok v řešení globálních problémů není selháním uskupení G20 [online]. Glopolis, leden Dostupné z -pokrok-v-reseni-globalnich-problemu-neni-selhanim-g20/. International Monatery Fund. IMF Quota and Governance Reform Elements of an Agreement [online]. International Monetary Fund, říjen 2010 [citováno v listopadu 2011]. Dotupné z International Monatery Fund. World Economic Outlook Update [online]. International Monatery Fund, prosinec Dostupné z update/01/. WAHL, Peter. Potencial and Limits of the G-20 for Reforming the World Economy Towards Sustainable Development [online]. Berlin: WEED Dostupné z WAHL, Peter. Jak předejít příští krizi [online]. Praha : Glopolis Dostupné z -pristi-krizi/. Glopolis. Media Briefing : Křeslo šéfa MMF pro zástupce Jihu [online]. Glopolis, květen 2011 [citováno v listopadu 2011]. Dostupné z -kreslo-sefa-mmf-pro-zastupce-jihu/ (6)

7 V edici Glopolis k tématu ekonomiky a financí vyšly tyto publikace: Chybějící rozměr - Jak evropské finanční reformy ignorují rozvojové země a udržitelný rozvoj Daň z finančních transakcí - Příliš jednoduché řešení? Dopad evropských a světových finančních reforem na rozvoj Úvod do problematiky Česká debata o víceletém finančním rámci Evropské unie Ekonomika v pohybu - Nadnárodní společnosti, daňové ráje a přelétavé bohatství Dopad surovinové politiky Evropské unie na chudé země a vynořující se trhy Čas na nový konsenzus Rozvojové následky světového soupeření o zdroje - Role Evropské unie Evropská investiční banka - Investice pro rozvoj? Krize a rozvojové země - Pouze vedlejší škody? Indikátory blahobytu Kapesní průvodce krizí a jejími dopady v rozvojových zemích Kdo se (ne)bojí mezinárodních daní? Institucionální investoři - Jejich role na finančních trzích a vliv na země globálního Jihu Černá díra rozvojového financování Jak předejít příští krizi Všechny publikace jsou dostupné v elektronické podobě na webových stránkách analytického centra Glopolis v sekci Nová ekonomika a finance na adrese (7)

8 Autor: Grafický design: Ondřej Kopečný, Glopolis Tato publikace vznikla v rámci společného evropského projektu šesti neziskových organizací (BWP, CRBM, CCFD, EURODAD, WEED a Glopolis), který je zaměřen na zvyšování povědomí o potřebných změnách globálního finančního systému, které by přispěly ke stabilnějšímu, férovějšímu, ekologicky a sociálně odpovědnějšímu rozvoji nejen globálního Jihu. Glopolis je nezávislé analytické centrum se zaměřením na globální výzvy a příslušné dopovědi České republiky a EU. Ve spolupráci s těmi, kteří utvářejí politiku, byznys a veřejné mínění, je naším dlouhodobým cílem zlepšit politickou kulturu a přispět k přechodu na chytrou ekonomiku, k energetické a potravinové zodpovědnosti. Více informací na Publikace vyšla s podporou České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR a s podporou Evropské unie. Obsah publikace nemusí vyjadřovat stanoviska sponzorů a nezakládá odpovědnost z jejich strany.

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23 ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1

Více

Nová strategie obchodní a investiční politiky

Nová strategie obchodní a investiční politiky Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese

Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese Regulace činnosti finančních institucí ve světle počátku celosvětové ekonomické recese PRILOHY KE KNIZE MILOSLAV VOTAVA 5 Příloha č. 1 Prvky globálního finančního systému a vztahy mezi nimi GLOBÁLNÍ FINANČNÍ

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.10.2015 COM(2015) 516 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o jednáních uskutečněných Komisí v oblasti vývozních úvěrů, ve smyslu nařízení (EU)

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Měnová situace po skončení 2. světové války Přechod od bilaterálních k multilaterálním obchodním

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 1992 UNFCCC -> vstup v platnost 1995 1997 Kjótský protokol > vstup

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Dluhová krize, aktuáln lní problémy eurozóny doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Integrační fáze Zóna volného obchodu Celní unie Společný trh Hospodářská a měnová unie Úplná ekonomická integrace Politická unie

Více

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy (Patrik Hudec, Head of Fund Portfolio Management) Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. květen 2016 2 Globální

Více

Budou země BRICS ekonomickými tygry?

Budou země BRICS ekonomickými tygry? Budou země BRICS ekonomickými tygry? Vladimír Herber Letní geografická škola Brno 2015 1 1 Proč BRICS? Učit nebo neučit? Formy integračních seskupení ve světě Co je BRICS INTEGRACE A USKUPENÍ VE SVĚTĚ

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Hrozí další kolo globální ekonomické krize?

Hrozí další kolo globální ekonomické krize? 08-zlom 09.12.10 13:26 Stránka 105 Hrozí další kolo globální ekonomické krize? Miloš Pick Hlavní tendence soudobé krize Spouštědlem krize byla krize finanční, ale hlubší příčinou patrně byly globální nerovnováhy.

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE

ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE Jan Němec květen 2008 Asociace pro mezinárodní otázky, Žitná 27, 110 00 Praha 1; tel./fax. +420 224 813 460; www.amo.cz; info@amo.cz

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a.

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP Vydal: Auditor SK s. r. o., člen sítě UHY International Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% V zemích G8 se pouze Rusko pohybuje pod 20 % Nejrychleji rostoucí země nemají

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD.

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD. VYBRANÁ TÉMATA 17/2011 Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně Ing. Marcela Cupalová, PhD. srpen 2011 Vybraná témata 17/2011 2 Světová ekonomická krize, která byla spuštěna finanční

Více

Komentář k vývoji na globálních akciových trzích

Komentář k vývoji na globálních akciových trzích Komentář k vývoji na globálních akciových trzích Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 16. května 2016 Agenda dnešního online semináře Vývoj na globálních akciových trzích: 1. Aktuální

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře e exportu: 1. Podílíme se na tvorbě koncepcí a strategií 2. Poskytujeme

Více

Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU

Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU Současné výzvy v oblasti regulace a dohledu nad finančním trhem v EU Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovnírady ČNB Strategie Evropa 2020: novévýzvy, příležitosti a hrozby pro ekonomiku EU 22. září2010

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014 Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice Vídeň, 12. 13. června 2014 Vyjednávání naší budoucnosti! Strategie odborů v časech ekonomické krize Rezoluce Zabezpečit budoucnost Evropy - zorganizujme

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Světová ekonomika. Hlavní mezinárodní finanční instituce

Světová ekonomika. Hlavní mezinárodní finanční instituce Světová ekonomika Hlavní mezinárodní finanční instituce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny FLEXI životní pojištění Pozn.: Data uvedená v Bulletinu lze využít i pro potřeby produktů FLEXI INVEST 2008 a H-FIX, zejména pro případ mimořádných

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6.1 Pozice Evropy na světovém trhu cestovního ruchu 6.1.1 Přehled světových statistik cestovního ruchu

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem Konference konaná v hotelu DAP dne 4. 11. 2014 O ICC ICC - International

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Na základě údajů dostupných k 17. květnu 2004 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Podle

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-29

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-29 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 9. 6. 2010 2010/2072(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-29 Thomas Händel (PE441.371v01-00) Financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

Více

Quo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009. Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR

Quo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009. Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR Quo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009 Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR Svět kolem nás update Leden 2009 Finanční krize odstartovala před více než

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

auditorských služeb a její postoj k Zelené knize Miroslav Singer guvernér, Rada pro veřejný dohled nad auditem Praha, 31.

auditorských služeb a její postoj k Zelené knize Miroslav Singer guvernér, Rada pro veřejný dohled nad auditem Praha, 31. ČNB jako uživatel u auditorských služeb a její postoj k Zelené knize Miroslav Singer guvernér, r, Česká národní banka Rada pro veřejný dohled nad auditem Praha, 31. května 2011 Obecný postoj ČNB k auditu

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

10 let České republiky v EU

10 let České republiky v EU Podnikatelské fórum, 30. dubna 2014 10 let České republiky v EU Výhody a nevýhody členství v EU očima podnikatele All rights reserved. Siemens Česká republika Hlavní ukazatele 33 22 22 9,7 miliard Kč miliard

Více

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům

Více

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013 Makropredikce 3/2012 Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013 POSLEDNÍ UPDATE 20.10. 2012 VILÉM SEMERÁK Ukazatel 2012 2013 Změna predikce pro rok 2012 proti srpnu 2012 (p.b.) Změna predikce pro rok

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

26.3.2014. Příprava a členství v EU. Příprava na vstup do EU (před rokem 2004) Po vstupu do EU (po roce 2004) Příprava a členství v eurozóně

26.3.2014. Příprava a členství v EU. Příprava na vstup do EU (před rokem 2004) Po vstupu do EU (po roce 2004) Příprava a členství v eurozóně 27. března, 2014, Brno Ex ante koordinace hospodářských politik co čeká ČR? doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Mendel European Centre Jean Monnet Centre of Excelllence Příprava a členství v EU strana 2 Příprava

Více

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR Zavedení eura v České republice Mirek Topolánek předseda vlády ČR Brownovy testy Dostatečnáflexibilitatrhůschopných ustát změnu ekonomického klimatu Dopad na investice Dopad na zaměstnanost Dopad na britský

Více

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020 Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova Moderní české zemědělství do roku 2020 Evropský kontext SZP EU Rok 2008 Health Check pouze kosmetické změny Přetrvávají problémy: Přílišná regulace a složitost

Více

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více