Studijní obor: Národní hospodářství

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Národní hospodářství DAŇOVÉ RÁJE Tax haven Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Šárka GRIGARČÍKOVÁ Autor: Ilona SVOBODOVÁ Brno, květen 2009

2 Jméno a příjmení autora: Ilona Svobodová Název bakalářské práce: Daňové ráje Název práce v angličtině: Tax haven Katedra: ekonomie Vedoucí bakalářské práce: Ing. Šárka Grigarčíková Rok obhajoby: 2009 Anotace Předmětem bakalářské práce je problematika daňových rájů a jejich vliv na ekonomiku. První část se zabývá aspekty založení subjektu v daňovém ráji a jejich charakteristikou. Druhá část se věnuje vlivu daňových rájů na ekonomiky jednotlivých zemí i vlivem na světovou ekonomiku. Je zde rozebrána problematika praní špinavých peněz a bankovního tajemství. Hlavní částí práce je boj proti zneužívání daňovým rájů v dnešní finanční krizi a jsou rozebrány přístupy pro tento boj. Annotation The subject of this bachelor thesis is the issue of tax havens and its influence on economy. The first part deals with aspects of establishing a subject in a tax haven and its characteristics. The second part is about the influence of tax havens on the economy of specific countries and its influence on world economy. This part also analyzes problems of money laundering and banking secret. The main passage of this thesis addresses the struggle against abusing the tax havens during present financial crisis and analyzes the methods of this fight. Klíčová slova Daňový ráj (oáza), offshore společnost, bankovní tajemství, praní špinavých peněz, černá listina, daňový únik, transparentnost Keywords Tax haven, offshore, bank secret, money laundering, blacklist, tax evasion, transparency

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Daňové ráje vypracovala samostatně pod vedením Ing. Šárky Grigarčíkové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20.května 2009

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Šárce Grigarčíkové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování mé bakalářské práce, a také za vstřícný přístup.

5 OBSAH OBSAH... 5 ÚVOD DAŇOVÉ RÁJE A JEJICH CHARAKTERISTIKA Definice daňového ráje Země považované za daňové ráje Charakteristika daňového ráje Původ a principy mezinárodního daňového plánování VÝBĚR DAŇOVÉHO RÁJE Ochrana aktiv Ochrana soukromí Výběr státu Výběr banky Výběr poradce Funkce poradce pro oblast mezinárodního daňového plánování Konflikt zájmů klienta a poradce Faktory ovlivňující výběr poradce Výběr poskytovatele Lokální poskytovatelé Mezinárodní společnosti Specializovaná firma ČESKÉ FIRMY A DAŇOVÉ RÁJE Příčiny odchodu českých firem do daňových rájů Současná situace českých firem v daňových rájích Mezinárodní daňové plánování z pohledu českého práva VLIV DAŇOVÝCH RÁJŮ NA EKONOMIKU A STÁTNÍ ROZPOČET Podmínky pro založení subjektu v daňovém ráji Praní špinavých peněz Jak dochází k praní špinavých peněz Boj proti praní špinavých peněz v České republice Česká republika jako potenciální daňový ráj BOJ PROTI ZNEUŽÍVÁNÍ DAŇOVÝCH RÁJŮ Bankovní tajemství Definice bankovního tajemství Černá listina Šedá listina Bílá listina Daňové úniky Postoj Spojených států amerických Postoj Evropy Postoj Evropské komise Příklady některých zemí Problém Švýcarska Problém Lichtenštejnska Slovensko jako daňový ráj Pokračující tlak na daňové oázy ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK... 38

6 ÚVOD Přirozený a známý fakt, že se firmy snaží dosáhnout maximálního možného zisku, se promítá do celkového uvažování vlastníků firem. Jednou z oblastí, která může tomuto cíli napomoci, je mezinárodní daňové plánování. V České republice existují daňové standardy, které se přibližují standardům zemí Evropské unie a OECD. Proto je podnikatel, který hodlá snížit svou daňovou povinnost, tedy snížit své náklady, nucen hledat jiná řešení. Podniky jsou zakládány nebo přesouvány do oblastí s minimálními daňovými sazbami a maximální mírou utajení. Problémem je však pohled na daňové ráje jako na něco nežádoucího, ba dokonce nelegálního. Je pravdou, že zde opravdu může vznikat prostor pro mnohdy nelegální aktivity, jako například daňové úniky, které nejsou dostatečně postihovány. V dnešní době finanční krize jsou státy nuceny řešit nejrůznější ekonomické problémy, přijímají opatření, která mají zabránit hlubšímu zasažení krizí a snaží se krizi řešit. Finanční krize mění zavedené jistoty, ke kterým lze zařadit také bankovní tajemství, které zajišťuje některým zemím příjmy ze správy majetku zahraničních klientů. Nyní se bankovní tajemství stává předmětem diskuzí a je vyvíjen tlak na jeho odhalení. Některé státy tak chtějí získat informace o podnikatelích, kteří sídlí v daňových rájích. Jelikož velké státy jako USA, Německo a Francie potřebují na uskutečňování nákladných programů na podporu ekonomiky mnoho peněz, trvají na zavedení opatření vůči daňovým rájům. Tyto státy samozřejmě nechtějí, aby se podnikatelé se svými firmami přesouvali do států s nižším daňovým zatížením a zakládali zde diskrétní bankovní účty, protože spolu s nimi odchází peníze, které by jinak plynuly do státního rozpočtu. Na druhou stranu státy, které poskytují bankovní tajemství, se jej nehodlají vzdát, protože získávají příjmy ze správy jejich majetku, ale současně nechtějí získat označení daňový ráj, neboť se obávají, že by to mohlo jejich bankovní klienty odradit. S ohledem na finanční krizi budou zavedena nekompromisní pravidla týkající se mezinárodních účetních standardů. Ty státy, které nebudou spolupracovat, tzn., nebudou poskytovat informace, čekají sankce. Cílem práce je rozbor současné situace daňových rájů a zhodnocení této situace. Práce se tak zabývá hlavními důvody, proč existenci daňových rájů eliminovat a jaké existují opatření pro tuto eliminaci. Hlavní část je věnována vlivu daňových rájů na ekonomiku a boji proti nim. 6

7 První kapitola seznamuje s problematikou daňových rájů z obecného pohledu, tedy co daňové ráje představují, jak jsou využívány a jaká je jejich stručná charakteristika. Jsou zde vyjmenovány také příklady daňových rájů a je věnována pozornost jejich historii a vývoji v čase. Druhá kapitola je věnována daňovým rájům z pohledu zakládajících firem. Tedy jak postupovat, pokud zde chceme firmu založit nebo sem přesunout její sídlo. Nechybí bližší popis faktorů, které ovlivňují rozhodovatele a ani problémy, které mohou nastat při výběru daňového ráje. Třetí kapitola se zabývá příčinami odchodu českých firem do zahraničí a současnou situací českých firem v daňových rájích. Je rozebráno, které oblasti podnikání nejvíce tíhnou ke snaze o minimální zdanění příjmů a kdy se firmám tento útěk do zemí s nižšími daňovými sazbami vyplatí. Ve čtvrté kapitole věnuji pozornost vlivu daňových rájů na ekonomiku a státní rozpočet. Podstatnou část této kapitoly obsahuje problematika praní špinavých peněz, která nepochybně s daňovými ráji souvisí a v neposlední řadě se věnuji pohledu na Českou republiku jako na potenciální daňový ráj, tedy zda má Česká republika předpoklady k tomu, že by se mohla stát daňovým rájem a je uveden konkrétní příklad, za jakých podmínek by k tomu mohlo dojít a zda by toho mohla Česká republika využít. Obsahem páté kapitoly je boj proti daňovým rájům, je vysvětlen pojem bankovní tajemství a problémy s ním spojené. Jsou zde zmíněny postoje, podle jakých se snaží proti daňovým rájům bojovat Spojené státy americké, Evropa a Evropská komise. Jako hlavní kritikové daňových rájů zde vystupuje OECD a G20 a je popsána jejich snaha v tomto boji a případné úspěchy. Je analyzována situace Švýcarska a jeho snahy zachovat si bankovní tajemství. 7

8 1 DAŇOVÉ RÁJE A JEJICH CHARAKTERISTIKA V této kapitole se budu zabývat samotným pojmem daňový ráj a pokusím se jej blížeji specifikovat jak z pohledu veřejnosti, tak z pohledu daňové správy. Jednu z podkapitol věnuji historii a vzniku daňových rájů a jejich vývoji v čase. 1.1 Definice daňového ráje Definicí daňových rájů (daňových oáz) existuje spousta. Ve skutečnosti definici daňového ráje nevytvořili ani uživatelé, ani specialisté. 1 Pod pojmem daňový ráj si většina lidí představí země jako Bahamy, Kajmanské ostrovy, ostrov Man a podobné, většinou ostrovní oblasti. Ve skutečnosti se nejedná pouze o státy, ale daňovým rájem je každá oblast, která nezdaňuje určité či všechny ekonomické aktivity nebo majetek, nebo určité či všechny subjekty. 2 Obecně se jedná o stát (území), jehož zákony, popřípadě i jím uzavřená soustava smluv o zamezení dvojího zdanění, umožňují nízké nebo vůbec žádné zdanění, a to zejména příjmů. 3 Daňové ráje se dnes nazývají také jako offshore finanční centra. Termín označuje zemi, která nabízí daňové úlevy a další výhodné podmínky pro podnikatele. Patří k nim: vyspělá infrastruktura legislativa vymahatelnost práva rozvinutý bankovní systém 4 Podle pravidel OECD 5 jsou za daňové ráje považovány ty země, které nevybírají žádné daně nebo vybírají jen symbolické paušální poplatky a nevyžadují od firem finanční výkazy. 1.2 Země považované za daňové ráje V roce 2000 uveřejnila OECD seznam 35 mezinárodních finančních center, které považuje za daňové ráje. Jsou jimi: Americké Panenské ostrovy, Andorra, Anguilla, Antigua a Barbuda, 1 Leservoiser, L., Daňové ráje, str.9 2 Klein, Š., Daňové ráje aby nebyly daňovým peklem, str. 7, OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí. 8

9 Aruba, Bahamy, Bahrajn, Barbados, Belize, Britské Panenské ostrovy, Cookovy ostrovy, Dominikánská republika, Gibraltar, Grenada, Guernsey, Jersey, Libérie, Lichtenštejnsko, Maledivy, Man, Marshallovy ostrovy, Mauritius, Monako, Montserrat, Nauru, Nizozemské Antily, Niue, Panama, Samoa, Seychely, Sv. Lucie, Sv. Kryštof a Nevis, Sv. Vincent a Grenadiny, Tonga, Turks a Caicos, Vanuatu. 6 V současné době dochází k aktualizacím v seznamu daňových rájů, ale tímto faktem se budu zabývat později v jedné z následujících kapitol. 1.3 Charakteristika daňového ráje Existenci privilegovaného daňového režimu konstatuje daňová správa v případech, kdy neexistuje daň z příjmů nebo zisků pocházejících z profesionální činnosti nebo daň z příjmů, příjmy nebo zisky vznikající vně tohoto státu nebo teritoria nejsou podrobeny dani příjmů nebo důchodů, daně z příjmů nebo zisků jsou citelně nižší než ve Francii Původ a principy mezinárodního daňového plánování Počátky skutečného daňového plánování se datují do dvacátých až třicátých let 20. století. V Karibiku byly položeny základy legislativy umožňující registraci společností s daňovým osvobozením. Této možnosti začaly využívat bohaté rodiny z celého světa za účelem převodu zisků a držení podílů ve svých domácích společnostech. V ojedinělých případech začaly daňové oázy využívat i velké společnosti. Počet těchto velkých společností využívajících daňové ráje začal stoupat teprve od šedesátých let. Postupem času přestaly být daňové oázy doménou pouze těch největších nejbohatších. Na trhu se objevily organizace, které nabízely zakládání společností v daňových oázách za velmi výhodných podmínek. Pád železné opony a světová globalizace způsobili nutnost snižovat náklady díky sílícímu konkurenčnímu boji a stále více společností se přesouvalo do daňových rájů. Na trh vstoupily nové jurisdikce, které přijaly legislativu pro registraci offshore subjektů Leservoiser, L., Daňové ráje, str.9,10 9

10 Daňové oázy se zařadily mezi největší světová finanční centra. Hlavním důvodem je nulové či minimální zdanění příjmů, absence srážkových daní, minimum regulací a omezení a zamezení dvojího zdanění. Důležitým aspektem je také ustanovení o utajení informací. Objem prostředků držených a nebo přímo či nepřímo kontrolovaných subjekty z daňových oáz je odhadován na 60 % z celkového světového objemu zdrojů. 8 Začátkem jedenadvacátého století sílí tlak na daňové oázy ze strany mezinárodních organizací. Dochází k novelizacím legislativy směrem k větší regulaci a transparentnosti. Byla zavedena přísnější regulace v oblasti offshore bankovnictví a finančních služeb (např. společnosti, které registrují a spravují offshore firmy, jsou podrobeny licencování). Byl také zvýšen dohled nad offshore bankovním sektorem. V této době dochází poprvé ke stagnaci ve využívání daňových oáz. Některé daňové ráje se začínají bránit a přestávají se takto označovat a používají výraz mezinárodní finanční centra. Teroristický útok na USA byl podnětem k dalším tlakům proti daňovým rájům. Daňové ráje rozšířily legislativu a svá ustanovení proti praní špinavých peněz a nová legislativa také zakotvila spolupráci proti teroristům. 9 V poslední době sílí snaha kriminalizovat daňovou defraudaci (daňové úniky), ale také tzv. daňovou optimalizaci, která zahrnuje daňové plánování včetně vyhnutí se daním. Existují ale soudní rozhodnutí, která možnosti daňového plánování potvrzují. Na obranu daňových oáz vystupují také nezávislá finanční centra a sdružení a přední osobnosti jako např. Milton Friedman. 10 Tento americký zastánce ekonomického liberalismu dostal na jedné konferenci dotaz, jak by čelil konkurenci daňových rájů. "Není nic lehčího, stal bych se taky daňovým rájem," odpověděl slavný ekonom a mnoho zemí i v našem nejbližším okolí dalo na jeho slova. 11 Milton Friedman je liberální ekonom, a proto nejsou jeho slova nijak překvapivá. Jako liberál prosazuje nízkou míru přerozdělování a malé intervence státu do ekonomiky. Daňové ráje tyto požadavky bezezbytku splňují. 8 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str

11 2 VÝBĚR DAŇOVÉHO RÁJE Pro založení subjektu v daňovém ráji existuje několik hlavních argumentů, proč tak český podnikatel chce učinit. Budu se zabývat hlavními aspekty této motivace. Jejich pořadí není jednoznačné, neboť každý podnikatel má v daňovém ráji jiný záměr a jiný důvod, proč v něm subjekt zakládat. Pro většinu podnikatelů je však hlavní motivací pro zřizování offshore struktury v zahraničí ochrana aktiv a soukromí, která někdy dokonce přesahuje daňové důvody, které představují výrazné daňové úspory a snadnější daňové přiznání. Dobře strukturované majetkové vztahy mohou vést k vyšší flexibilitě podnikání a k ochraně majetku před nepříznivými vlivy. Je znemožněno zabrání, zabavení, konfiskace nebo znárodnění majetku zakladatele zákonnými dědici (manželka, děti, příbuzní) či věřiteli (banka, finanční instituce, stát, věřitelé, atd.), neboť se oddělí vlastnictví takto vlastněného majetku, převodem na třetí osobu. Tyto aspekty jsou však v České republice překryty kriminálním zneužitím offshore jurisdikcí, což znamená, že se část seriózních podnikatelů dívá na offshore společnosti a trusty jako na nežádoucí nebo zakázané, protože je vidí jako nespravedlivé. Tato část podnikatelů odvádí v České republice vysoké daně na úkor společností, které mají své sídlo přesunuto do jiné země. Oponenti trustů se zaštiťují tvrzením, že trust je skrytá agenda, které se svěřují finanční prostředky a jiný majetek proto, aby byly ukryty před podvodnou dispozicí jejich zakladatelů a právním nátlakem ze strany existujících nebo budoucích věřitelů - tím má být založený trust na ochranu majetku nemorální. Existuje však celá řada mezinárodních společností s tím nejlepším jménem, které jsou drženy v trustových strukturách. 12 Příkladem takové společnosti může být Freemont group, realitní trustovou společností je například Real Estate Investment Trust REIT. 2.1 Ochrana aktiv Uložení majetku v trustu znamená ochranu před věřiteli a zároveň skrývá jistotu, že majetek nebude rozdělen v případě nepříznivého vývoje. Trust znamená v překladu svěřenectví, jedná se o to, že dosavadní vlastník (svěřitel) svěří někomu jinému (svěřenci) majetek do péče a tento svěřenec vykonává práva související s majetkem jako by vlastníkem skutečně byl, a to 12 Trusty způsob řešení problému ochrany majetku. Až na výjimky není uznáván v kontinentálním právním prostředí, tj. povinnost řádně spravovat vložený majetek nelze vymáhat v České republice, ale pouze v místě, podle jehož zákonodárství byl trust zřízen. 11

12 ve prospěch třetí osoby, kterou může být sám svěřitel. Těmto třetím osobám tedy plyne veškerý prospěch ze svěřeného majetku. Přitom je svěřený majetek nezávislý na jakémkoliv právním subjektu. Důležité je, že majetek vlastní trust, a ne někdo jiný, a současně, samotný trust ze své podstaty nepatří nikomu. Dá se tedy říct, že vlastník má prakticky postavení tichého společníka. Využití těchto trustových struktur lze doporučit těm, jejichž majetkové vztahy mohou být jakkoli ohroženy, a jejichž objem majetku je nebo v budoucnosti bude nadprůměrný. 13 Trusty bývají zakládány např. jako prevence pro případ konkurzu u právnických osob nebo pro případy, kdy musí fyzická osoba uhradit peněžitý trest uložený soudem. 2.2 Ochrana soukromí Shromáždění peněžních prostředků mimo dohled domácích úřadů znamená ochranu soukromí. Nestačí však pouze založit účet v zahraničí, protože informace o účtech nerezidentů jsou již nyní shromažďovány a zasílány příslušným úřadům. Stejně tak jsou předávány informace o nákupech a prodejích nerezidentů na akciových trzích. Nezdanění takto získaných prostředků může mít vážné následky Výběr státu Posuzuje se především politická stabilita oblasti, vztah vlády a politických subjektů k daňovým úlevám a výjimkám, existenci daňových omezení, anonymní vlastnictví společností apod. Je důležité si uvědomit, že právní systémy se vyvíjejí, vlády se mění, a to, co bylo realitou včera, dnes platit nemusí. Důležité je také dopravní a telefonní spojení, či obchodní jazyk, který by měl poplatník ovládat Výběr banky Musíme rozlišovat dva pojmy: daňový ráj, tj. místo, kde poplatky placené místní správě nejsou závislé na účetních výsledcích, 13 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str Klein, Š., Daňové ráje aby nebyly daňovým peklem, str. 24,25 12

13 bankovní ráj, tj. místo, kde existují nejlepší podmínky pro finanční majetek z hlediska výnosu a bezpečnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že se offshore společnosti a bankovní účty těchto společností byly využívány na praní špinavých peněz 16, banky se staly opatrnější při výběru svých klientů. 17 Ještě více obezřetné se banky staly po teroristických útocích na USA z 11. září Dokonce se některé bankovní domy rozhodly nové účty již neotevírat. 18 Výběr banky závisí na tom: v jakém státě se banka nachází, Není zdaleka nutné, aby banka sídlila ve stejné zemi jako offfshore společnost. U státu, jehož banku si vybereme, nás zajímá stabilita celkového ekonomického prostředí, což nám mohou ukázat hodnocení mezinárodních ratingových agentur. Druhým faktorem je vztah legislativy k bankovnímu tajemství, což v praxi znamená, že má banka povinnost zachovávat mlčenlivost o informacích a transakcích probíhajících na účtech klientů. Legislativa upravuje, komu smí banka tyto údaje sdělit bez souhlasu klienta. jaká banka to je, tedy její pověst a původ, Největší jistotou jsou místní pobočky mezinárodních bank. jaké služby banka nabízí Výběr poradce Jen málo klientů má dostatek zkušeností v oboru mezinárodního daňového plánování, proto je výběr poradce jedním z klíčových faktorů úspěchu. S pomocí kvalifikovaného poradce se klient může vyhnout mnoha nástrahám Funkce poradce pro oblast mezinárodního daňového plánování pomoc při navrhování offshore struktury, 16 Praní špinavých peněz je ve světě běžně používaný termín pro legalizaci výnosů z trestné činnosti. Nemusí se však jednat pouze o peníze ale třeba i cenné papíry, směnky nebo jakýkoliv majetek získaný trestnou činností. Termín má původ v USA. Pod praním špinavých peněz lze tedy chápat jakoukoliv činnost směřující k zastření jejich původu a v dokonalejším případě vzbudit zdání jejich legálnosti. 17 Klein, Š., Daňové ráje aby nebyly daňovým peklem, str Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str Klein, Š., Daňové ráje aby nebyly daňovým peklem, str. 25,26 13

14 pomoc při výběru dalších subjektů, posuzování a navrhování závazkových a kapitálových vztahů v rámci skupiny, posuzování daňových aspektů mezinárodních smluv, dohled nad výsledky prováděných procesů (přebírání zaregistrovaných společností, srážení a zajišťování daně apod.), nové podněty k rozvoji struktury, audit struktury a její úpravy podle změny daňových a jiných zákonů, technická a organizační pomoc (komunikace) Konflikt zájmů klienta a poradce Konzultant může tvrdit svému klientovi, že dostatečnou anonymitu získá vytvořením řetězce několika offshore společností nebo trustů, že tedy svůj majetek rozdělení do několika společností, ve kterých jej budou mít v péči jiné osoby. Tito konzultanti jsou však většinou spojeni s podnikáním v oblasti zakládání společností a ze správy těchto společností jim plynou nemalé peníze. Jejich cílem je samozřejmě prodat co nejvíce firem. 21 Proto si nepořizujte offshore společnost přímo od svého poradce, ale obraťte se na poskytovatele, který je vám schopen poskytnout odpovídající služby jako pomoc s výběrem offshore struktury, s výběrem státu, do kterého sídlo společnosti umístit podle daňových aspektů, dohled a kontrola nad činností offshore struktury. Důležitý je nepřetržitý servis a neustálá kontrola ze strany konzultanta, která vám umožní přizpůsobovat se dané situaci i v průběhu podnikání a zlepšovat tak dynamiku růstu vaší společnosti Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str Klein, Š., Daňové ráje aby nebyly daňovým peklem, str Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str

15 2.5.3 Faktory ovlivňující výběr poradce Je nutné si stanovit, jakou cenu jsme ochotni za svého poradce zaplatit a pečlivě zvážit, jakého poradce potřebujeme. Výběr poradce je tedy závislý především na odvětví, ve kterém hodláme podnikat a na jeho zkušenostech s offshore jurisdikcemi Cena jeho služeb Ceny poradenských služeb jsou odvozeny spíše od mezinárodních než od tuzemských cen. Důležité je si uvědomit protichůdnost dvou faktorů. A sice, že nízká cena vede ke snížení nákladů na daňové plánování, ale také, že nízká cena indikuje nízkou kvalitu služeb Zaměření poradce Ideální poradce by měl mít zkušenosti v oblasti, kterou řešíte, a v jurisdikcích, které chcete využít. Je možné mít poskytovatelů více. 24 Pokud není člověk vzdělán v daňové oblasti, neměl by se v žádném případě sám pouštět do mezinárodního daňového plánování bez konzultace s profesionálním poradcem, riskoval by tím nejen peněžní ztráty, ale i daňové či trestně právní následky Výběr poskytovatele Důležitým faktorem pro výběr poskytovatele je odborná připravenost a zázemí ve vztahu k vlastní jurisdikci i k jurisdikci klienta. Je také dobré mít informace o jurisdikci, kde pracuje poskytovatel, na kterého se klient hodlá obrátit. Méně sofistikované jurisdikce znamenají snížené nároky na poskytovatele ze strany místních orgánů, tím pádem snížené náklady a ceny. Na druhé straně zde vzniká riziko, že licenci k poskytování registračních služeb získají i subjekty, které mohou klienta poškodit. Podmínky získání licence se v jednotlivých zemích liší. Pro klienta bude také klíčová cenová hladina služeb, které poskytovatel poskytuje. Je opět vhodné vyloučit podezřele výhodné nabídky. Příkladem může být to, že 23 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str Autorovi osobně velmi vyhovuje spolupráce se stávajícími konzultanty, kteří podrobně znají jeho situaci. Doporučuje však, abyste měli alespoň jednoho poradce ze země, kde je váš daňový domicil, a aspoň jednoho ze země, kde je hlavní zdroj příjmů vaší společnosti. (Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 67) 25 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 66,67 15

16 společnost, za kterou poskytovatel požaduje nízkou částku, nemusí být vůbec zaregistrována a klient přitom nemá příliš možností to posoudit. Tato skutečnost se relativně často vyskytuje na území střední a východní Evropy. Z hlediska chodu společnosti je správný výběr poskytovatele mnohem důležitější, než by se mohlo zdát Lokální poskytovatelé Tato volba je vhodná pro klienta, který jezdí do dané země relativně často a má o ní přehled. Klient je dostatečně kvalifikován k tomu, aby mohl offshore strukturu správně vést. Výhodou lokálního poskytovatele je jednoduchá komunikace, méně formální vztahy, cena. Dávat pozor by si ale měl klient na to, aby od lokálního poskytovatele nekupoval společnosti z jiných jurisdikcích. Lokální poskytovatel totiž není seznámen s jemnými nuancemi práva jiné země a nemůže tak poskytnout odborné vedení Mezinárodní společnosti Těmito společnostmi jsou buď poradenské a auditorské firmy, nebo firmy přímo specializované na zakládání společnosti. Služby jsou obvykle poskytovány na vyšším standardu, je zde nižší míra rizika ztráty finančních prostředků, protože tyto společnosti jsou pojištěny. Nevýhoda je v těžkopádnosti velkých podniků a tom, že poskytovatel může klienta tlačit do pro něj výhodnějších řešení. Tento poskytovatel je vhodný pro začínající klienty Specializovaná firma Typicky se jedná o společnosti zaměřené na určitý průmysl nebo na určitou třídu klientů. Jedná se o služby, které nejsou určeny obvyklé klientele. 29 Následující tabulka podává přehled nejvýhodnějších daňových rájů podle typu uživatelů. Nelze však zapomínat, že daňové hledisko není pro výběr daňového ráje jediný. 26 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 69,70 27 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 68,69 29 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str

17 Tabulka 1 Přehled nejvýhodnějších daňových rájů podle typu uživatelů Uživatelé Nejvýhodnější daňové ráje Fyzické osoby Andorra, Bahamy, Bermudy, Campione d Italia, Kajmanské ostrovy, Irsko, Monako, Francouzská Polynésie Obchodní Bahamy, Bahrajn, Bermudy, společnosti Kajmanské ostrovy, Kypr, Hongkong, Jersey, Guernsey, Libérie, Lichtenštejnsko, Man, Nauru, Panama Holdingy Bahamy, Bermudy, Kajmanské ostrovy, Britské panenské ostrovy, Jersey, Lichtejnštejnsko, Lucembursko, Nauru, Nizozemsko Závislé pojišťovací Bahamy, Bermudy, Kajmanské společnosti ostrovy, Guernsey, Lucembursko, Man, Vanuatu Společnosti pro námořní plavbu Panama, Libérie, Nizozemské Antily, Jersey, Guernsey Trusty Bermudy, Bahamy, Kajmanské ostrovy, Lichtenštejnsko Pramen: Leservoiser, Daňové ráje 17

18 3 ČESKÉ FIRMY A DAŇOVÉ RÁJE 3.1 Příčiny odchodu českých firem do daňových rájů Za výhodnějšími systémy odvodů daní nejčastěji odchází osoby podnikající v oblasti importu, exportu, developerství, obchodu s pohledávkami nebo obchodu na světových měnových burzách, je ale možné najít řešení pro téměř každý druh podnikání. Podmínkami tuzemského podnikatelského prostředí se zabýval také průzkum Hospodářské komory (HK) z loňského podzimu. Asi dvě pětiny firem vidí jako největší překážku podnikání v Česku byrokracii. Při snižování administrativní zátěže nejde jen o přímé finanční úspory, které by mohly činit až pětinu současných nákladů na administrativu ve výši kolem sedmnácti miliard korun, uvedl prezident HK Petr Kužel. Za poslední dobu sledujeme vysoký nárůst zájemců o konzultace na téma mezinárodního daňového plánování. Podnikatelé si při dnešní globální krizi velice rychle uvědomují, že pro zajištění kontinuity podnikání bude zapotřebí regulovat veškeré náklady, sdělil Michal Freidberger, analytik poradenské společnosti Akont Trust Company, jež poskytuje poradenství při zakládání takzvaných offshore společností. Ministerstvo financí v odchodu firem do zahraničí problém nevidí. Členské státy mohou zavádět jistá daňová zvýhodnění pro určité skupiny daňových subjektů. Avšak i tato musí být v souladu se základními principy volného trhu. Pokud by však šlo o zcela zjevné zneužívání těchto systémů, existují podle práva EU i podle práva tuzemského nástroje, jak toto zneužití podchytit a omezit, sdělil mluvčí ministerstva Jakub Haas. 30 Otázkou je, kdy se vyplatí přesun do daňového ráje. Odborníci na daňovou problematiku uvádějí, že se tento přesun vyplatí od jednoho milionu hrubého zisku. Nicméně, každý podnikatel či společnost má jinak nastavené priority, což znamená, že na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Je třeba si uvědomit, že za současných podmínek činí daň z příjmu právnických osob 20% a má za rok klesnout až na 19 %. Při milionovém zisku by tak firma odvedla zhruba 200 tisíc, roční poplatky v daňovém ráji nepřesáhnou 100 tisíc. 30 Ekonom, číslo 10 18

19 3.2 Současná situace českých firem v daňových rájích V daňovém ráji už sídlí 8990 vlastníků českých firem, což představuje asi 3 % všech firem působících v tuzemsku. Jen v roce 2008 stoupl zájem o daňový ráj o 9 %. 31 Přestože daňové zatížení v Česku klesá, zájem společností o přesun sídla do daňově výhodnějších míst roste. K nejatraktivnějším státům z hlediska daňové výhodnosti nyní patří Nizozemsko, Kypr, Lucembursko, Jersey, Kajmanské ostrovy, Panama nebo Seychely. V druhé polovině roku 2008 však dynamiku přesunu majitelů firem zbrzdila finanční krize. Číslo 8990 vlastníků se sídlem společnosti v daňovém ráji však podle všeho není konečné, protože Čekia 32 čerpá z veřejně dostupných zdrojů, které nezahrnují firmy založené v daňových rájích fyzickými nebo právnickými osobami, mnohdy za účelem fiktivního snižování daňového základu jiných, na první pohled nespřízněných firem. 33 Tabulka 2 Sídla českých firem v daňových rájích KDE SÍDLÍ ČESKÉ FIRMY (počet českých firem s vlastníkem z dané země) Nizozemsko 3474 Belize 55 USA 2135 Monako 40 Kypr 1150 Kajmanské ostrovy 33 Lucembursko 935 Bahamy 33 Britské Panenské ostrovy 441 Nizozemské Antily 14 Lichtenštejnsko 275 Bermudské ostrovy 6 Seychelská republika 225 Jersey (Velká Británie) 5 Panama 108 Celkem 8990 Gibraltar 61 Pramen: ČEKIA (ke ) 31 Tento údaj oznámila dne Česká kapitálová informační agentura (Čekia) 32 ČEKIA - Česká kapitálová informační agentura, tuzemský poskytovatel databází firem a ekonomických informací. Orientuje se zejména na získávání hospodářských informací o českých podnicích a jejich poskytování prostřednictvím informačních technologií. 33 Hospodářské noviny,

20 3.3 Mezinárodní daňové plánování z pohledu českého práva Většina českých podnikatelů, kteří založili společnost v daňovém ráji, si vůči České republice zachovává nějaký daňový status. Děje se tak ze dvou příčin. Jednou z nich je, že mezinárodní struktury budou odvozovat své příjmy alespoň z části z České republiky. Druhou je, že oni sami pravděpodobně zůstanou českými daňovými rezidenty. České právo nerozlišuje zahraniční subjekty podle jejich původu, a proto se na podnikání daňově preferovaných subjektů na našem území vztahují stejné podmínky jako pro kterýkoli jiný zahraniční subjekt. Tyto podmínky upravují obchodní zákoník a živnostenský zákon. Pokud se jedná o přemístění sídla společnosti, zahraniční právnická osoba může přemístit sídlo do České republiky, pokud to dovoluje její domácí právní řád. Přesun sídla české společnosti do zahraničí obchodní zákoník neupravuje. Přitom mnohé offshore jurisdikce mají ve svém právu zakotvenou možnost změnit sídlo společnosti a tedy její přesun do zahraničí Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str