Empirická analýza vlivu kapitálové mobility na daňové zatížení v Evropské unii

Transkript

1 Empirická analýza vlivu kapitálové mobility na daňové zatížení v Evropské unii Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. Ing. Svatopluk Kapounek Abstrakt Růst kapitálové mobility na jednotném trhu nutí členské státy snižovat jeho daňové zatížení tak, aby mohly nabídnut atraktivní daňové podmínky. Za předpokladu stabilní úrovně veřejných výdajů a příjmů státních rozpočtů může tato skutečnost vytvářet tlaky na příjmové stránky státních rozpočtů, neboť nižší výběr daně z kapitálu musí být kompenzován vyšším daňovým zatížením ostatních, především nemobilních faktorů, jako je práce. Cílem článku je statistické testování hypotézy, že růst kapitálové mobility vede k poklesu daňového zatížení kapitálu a dále testování hypotézy, že růst kapitálové mobility vede k růstu daňového zatížení práce. Klíčová slova Daňová soutěž, daňové zatížení, daň z kapitálu, veřejné výdaje, kapitálová mobilita, státní rozpočet. Abstrakt he increase in capital mobility force member states to decrease the tax burden on capital on the internal market, in order to offer attractive tax conditions. In situation, when public expenditures and budget revenues are considered to be stable, this can create a pressure on the revenue side of the budgets, for the decrease in capital tax yield has to be compensated with the decrease in the tax burden on other factors, mainly the immobile ones as labor. he aim of the paper is to demonstrate on empirical data the statistic test of hypothesis that the capital mobility increase leads to the decrease in the tax burden on capital and that the capital mobility increase leads to the increase in tax burden on labor. Key words ax competition, tax burden, capital taxation, public expenditures, capital mobility, state budget. JEL: H7, H87 1. Úvod V současné době existuje v oblasti přímého zdanění v Evropské unii 25 odlišných daňových systémů. ato skutečnost má stále významnější vliv na jednotný trh, a to zejména v souvislosti s růstem mobility kapitálu, jež se může operativně přesouvat do zemí s výhodnými daňovými podmínkami. Členské státy používají v soutěži o přilákání mobilních 1

2 faktorů daňovou politiku, což vede k tendenci snižovat daňové zatížení kapitálu. V případě, že dochází k poklesu daňového výnosu daní z kapitálu za předpokladu stejné úrovně veřejných výdajů, musí tento pokles členské státy kompenzovat zvýšením daňového zatížení jiných faktorů především nemobilních, jako je práce. ato skutečnost (často označovaná jako race to the bottom závod ke dnu) může v extrémním případě vést až k úplnému odstranění daně z kapitálu 1. Obavy ze závodu ve snižování daní z kapitálu se staly podnětem k příjímání opatření pro boj se škodlivou daňovou konkurencí 2 a to jak na poli OECD, tak v Evropské unii. OECD identifikovala faktory 3, které jsou typické pro tzv. škodlivé preferenční daňové režimy 4 a daňové ráje. Jedná se především o tzv. ring fencing situaci, kdy je preferenční daňový režim striktně oddělen od domácího trhu, domácí země před tímto režimem chrání svou ekonomiku (jedná se např. situaci, kdy režim explicitně, či implicitně vyjímá rezidenty z možnosti poskytování výhod, nebo kdy je např. zakázáno působit na domácím trhu společnostem, které požívají daňových výhod). Mezi další znaky, které identifikují škodlivou daňovou soutěž, patří velmi nízká či dokonce nulová efektivní sazba daně 5, nedostatek transparentnosti daňového systému a nedostatek efektivní výměny informací (zejména o poplatnících, kteří požívají výhod). Následně po identifikaci OECD navrhla opatření, jež by měla pomoci odstranit ustanovení, která vedou ke škodlivé daňové soutěži. Z těchto opatření vyšla při snaze omezovat škodlivou daňovou soutěž i Evropská komise. V roce 1997 přijala Evropská rada tzv. daňový balíček, který představuje soubor opatření pro boj se škodlivou daňovou konkurencí a dále opatření, jež by měla v rámci Evropských společenství podporovat daňovou koordinaci. Základem balíčku se stal Code of Conduct for Business axation tzv. smluvená pravidla pro zdaňování korporací, která zavazují členské státy nejen odstranit existující daňová ustanovení, jež zapříčiňují škodlivou daňovou soutěž, ale také upustit od budoucího zavádění ustanovení podobného charakteru. Další část daňového balíčku tvořil závazek přijmout opatření k dosažení vyššího stupně aproximace systémů zdaňování příjmů z úspor, který byl naplněn přijetím Směrnice č. 1 Viz např. Sinn, H-W. he Selection Principle and Market Failure in System Competition, Journal of Public Economics, vol. 8, no. 6, p Situace, kdy princip platební schopnosti nevede ekonomické subjekty k tomu, aby platily daně v zemi, ve které využívají veřejných služeb, naopak se snaží platit daně v daňové jurisdikci s nízkými sazbami a využívat veřejných služeb v daňové jurisdikci s vysokými sazbami, což vede nakonec ke zhoršení situace všech zemí. 3 Viz Harmful ax Competition An Emerging Global Issue, OECD, Režimy, které potenciálně mohou způsobovat škodlivou daňovou soutěž. 5 Efektivní sazba daně je odlišná od nominální sazby. Jedná se o sazbu daně, které daňový poplatník skutečně čelí, zahrnuje v sobě všechny odlišnosti jednotlivých daňových systémů, je proto tedy srovnatelnou veličinou. 2

3 2003/48/EC 6 o zdaňování příjmů z úspor ve formě úrokových plateb, která zavazuje členské státy k výměně informací o vyplacených úrokových příjmech. Poslední částí balíčku byla dohoda o odstranění srážkové daně z úrokových plateb a licenčních poplatků, která vyústila k přijetí Směrnice č.2003/49/ec 7 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států. Cílem příspěvku je ověření hypotézy, že růst kapitálové mobility vede k poklesu daňového zatížení kapitálu ve vybraných státech Evropské unie a dále ověření hypotézy, že růst kapitálové mobility vede k růstu daňového zatížení práce ve vybraných státech Evropské unie. Výsledky uvedené v příspěvku jsou součástí řešení výzkumného záměru PEF MZLU v Brně č. MSM s názvem "Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu", tématický směr "Makroekonomická a mikroekonomická výkonnost české ekonomiky a hospodářsko - politická opatření vlády ČR v podmínkách integrovaného trhu". 2. eoretická východiska V teoretické rovině lze v přístupech k daňové soutěži nalézt dva základní proudy. První z nich zdůrazňuje úlohu tzv. daňové hry a snaží se odhadovat daňové reakční funkce, které ukazují, jak je daný stát závislý na daňové politice svých sousedů. Většina autorů v této oblasti došla k závěru, že vlády ve stanovování daňových sazeb reagují na změny v daňových sazbách svých sousedů, což je v souladu s teorií daňové soutěže. Jak uvádí Redoano (2003) daně z příjmu korporací ovlivňují především rozhodování firem o umístění investic, proto je rozhodnutí vlády o daňové sazbě vedeno snahou přilákat v rámci daňové soutěže daňové základy a nikoliv snahou o přilákání voličů, neboť těchto se daň z příjmu korporací dotýká jen okrajově. Altshuler (2002) a Goodspeed (2002) se zabývali empirickými odhady reakčních funkcí v oblasti sazby daně z příjmu korporací mezi členskými zeměmi OECD. Ve 6 Viz Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: Aspi, a.s., 2005, s. 236, ISBN Viz 6. 3

4 všech případech prokázali existenci kladného korelačního koeficientu tzn. že snížení daňové sazby sousední země bylo sledovanou zemí následováno. Devereux (2002), Lockwood (2002) a Redoano (2002) upozorňují, že každá země se při stanovovaní sazeb daně z příjmu právnických osob chová strategicky s ohledem na daňové sazby stanovené v sousedních státech. Autoři ovšem zdůrazňují i další skutečnost v daňové soutěži politiky a voliče. vůrci vládní politiky sledují daňové sazby okolních států, neboť v případě, že by stanovili vyšší daně než v sousedních srovnatelných zemích, riskovali by, že by ve volbách nemuseli být znovu zvoleni. Druhým přístupem, jež lze v teorii k daňové soutěži nalézt, je vliv kapitálové mobility na úroveň a strukturu daňových sazeb. V této oblasti autoři zdůrazňují negativní vliv kapitálové mobility na sazby daně z kapitálu a úroveň veřejných výdajů. Někteří autoři jako Garrett (2002) a Mitchell (2002) hovoří i o pozitivní vazbě mezi kapitálovou mobilitou a úrovní sazeb daní z kapitálu a veřejných výdajů, což je ovšem v rozporu s hypotézou o závodu ke dnu, která byla zmíněna výše. Východiskem teoretické argumentace zastánců pozitivního vztahu mezi mírou kapitálové mobility a úrovní veřejných výdajů je tzv. kompenzační teorie, která vychází z myšlenky, že ekonomická integrace (a s ní spojený růst mobility kapitálu) s sebou nese vedlejší efekty např. v podobě poklesu ekonomického růstu v určitých odvětví nebo vyšší volatility příjmů spotřebitele, což má za následek zvýšenou poptávku po veřejných výdajích, zejména v podobě sociálních programů. Zastánci kompenzační teorie jako Rodrik (1998) se domnívají, že vyšší daňové zatížení práce v důsledku růstu kapitálové mobility by poplatníkům mělo být kompenzováno v podobě zvláštních sociálních programů, které by byly financovány právě ze zvýšeného výběru tohoto typu daně. Bretschger (2002) a Hettich (2002) prokázali ve své studii na základě empirických dat existenci negativního vztahu mezi mírou otevřenosti ekonomiky a úrovní sazeb daní z kapitálu a veřejnými výdaji. Naopak mezi mírou otevřenosti ekonomiky a daňovým zatížením práce autoři identifikovali pozitivní vztah. Proces globalizace tedy má negativní vliv na sazby daně z kapitálu, což je v souladu s teorií daňové soutěže. Autoři článku formulací testovaných hypotéz zastávají druhý přístup k teorii o daňové soutěži snaží se nalézt empirický důkaz negativního vztahu mezi kapitálovou mobilitou a úrovní sazeb daně z kapitálu, a proto je formulována hypotéza, že růst kapitálové mobility vede k poklesu daňového zatížení kapitálu ve vybraných státech Evropské unie. Naopak mezi růstem kapitálové mobility a daňového zatížení práce se snaží nalézt pozitivní 4

5 vztah, což je formulováno v hypotéze, že růst kapitálové mobility vede ve vybraných státech Evropské unie k růstu daňového zatížení práce. 3. Materiál a metodika Data v podobě daňového zatížení jsou v analýze tvořena výběrem daně z kapitálu a daně z příjmů fyzických osob a domácností 8. Z důvodu odstranění vlivu výkonnosti ekonomiky jsou roční výběry daně vyjádřeny procentuelně ve vztahu k hrubému domácímu produktu (GDP). Mobilita kapitálu předpokládá vzájemnou závislost úspor a investic. Domácí úspory a investice jsou logicky spojeny s běžných účtem platební bilance. Lze napsat, že: CA Y ) P D G D D ( C + I + C S I, (1) kde CA je běžný účet platební bilance, Y je GDP, C soukromá a veřejná spotřeba a I investice. Mobilitu kapitálu lze pak vyjádřit vztahem: S D I Y D CA Y (2) Za ukazatel mobility kapitálu je tak zvolena absolutní hodnota běžného účtu platební bilance vůči GDP, jak uvádí např. Winner (2005). Autoři se domnívají, že deficity a přebytky na straně běžného účtu platební bilance jsou kompenzovány přílivem či odlivem kapitálu. Zvyšující se nerovnováha na běžném účtu platební bilance tak zvyšuje vlastní mobilitu kapitálu. Minimum 11 pozorování omezuje analýzu na vybrané státy Evropské unie, kterými jsou Francie, Itálie, Rakousko, Slovinsko, Švédsko a Velká Británie 9. Metodika empirické analýzy využívá korelační analýzy identifikující těsnost vzájemné závislosti. Doplňující regresní analýza pak poskytne závěry týkající se jednostranné kauzality, tedy závislosti výběru daně z kapitálu a výběru daně z příjmů fyzických osob a domácností na kapitálové mobilitě, přičemž kapitálová mobilita je nezávisle proměnnou. 8 Zdroj dat: databáze Eurostat 9 Zdroj dat: databáze Eurostat 5

6 Hypotézy o významnosti korelačního koeficientu a parametrů regresních modelů jsou testovány na 10% hladině významnosti. 4. Výsledky abulka 1: Korelační analýza, kapitálová mobilita a výběr daní z kapitálu Velká Francie Itálie Rakousko Slovinsko Švédsko Británie Korelační koeficient 0,0141-0,4891 0,5648 0,0199 0,0900-0,0651 P-value* 0,9635 0,0898 0,0703 0,9537 0,7925 0,7852 * p-value je nejnižší možná hladina významnosti, na které se zamítá hypotéza H 0 (o významnosti korelačního koeficientu) abulka 2: Korelační analýza, kapitálová mobilita a výběr daně z příjmů jednotlivců a domácností Velká Francie Itálie Rakousko Slovinsko Švédsko Británie Korelační koeficient 0,2472 0,1809-0,0718 0,7961-0,6276 0,0512 P-value 0,4156 0,5542 0,8338 0,0034 0,0387 0,8303 * p-value je nejnižší možná hladina významnosti, na které se zamítá hypotéza H 0 (o významnosti korelačního koeficientu) abulka 1 a 2 prezentují výsledky provedené korelační analýzy. V případě Itálie byla identifikována statisticky významná negativní závislost mezi kapitálovou mobilitou a daňovým zatížením kapitálu, tedy nebyla zamítnuta hypotéza, že růst kapitálové mobility vede k poklesu daňového zatížení kapitálu. Naopak v případě Rakouska byla identifikována pozitivní závislost mezi kapitálovou mobilitou a daňovým zatížením kapitálu. U ostatních zemí nebyla identifikována statisticky významná závislost. yto výsledky potvrzuje i regresní analýza. V případě Slovinska byla identifikována taktéž pozitivní závislost mezi kapitálovou mobilitou a daňovým zatížením práce na 10% hladině významnosti tedy nebyla zamítnuta druhá hypotéza, že růst mobility kapitálu vede k růstu daňového zatížení práce. ento závěr ale není možné zobecnit i pro ostatní země. Negativní vztah mezi kapitálovou mobilitou a daňovým zatížením práce byl identifikován v případě Švédska. V dalších zemích 6

7 nebyla prokázána statisticky významná závislost, což opět potvrdily i výsledky regresní analýzy. Výsledky provedené regresní analýzy u jednotlivých států jsou vedeny v následujících tabulkách 3 14: abulka 3: Kapitálová mobilita a výběr daně z kapitálu - Francie Intercept 0, , ,0282 0,0000 Slope 0, , , ,9635 abulka 4: Kapitálová mobilita a výběr daně z kapitálu - Itálie Intercept 0, , , ,0012 Slope -0, , ,8599 0,0898 abulka 5: Kapitálová mobilita a výběr daně z kapitálu - Rakousko Intercept 0, , ,4002 0,0000 Slope 0, , ,053 0,0703 abulka 6: Kapitálová mobilita a výběr daně z kapitálu - Slovinsko Intercept 0, , , ,0004 Slope 0, , , ,9537 7

8 abulka 7: Kapitálová mobilita a výběr daně z kapitálu - Švédsko Intercept 0, , , ,0000 Slope 0, , , ,7925 abulka 8: Kapitálová mobilita a výběr daně z kapitálu Velká Británie Intercept 0, , ,4005 0,0000 Slope -0, , , ,7852 abulka 9: Kapitálová mobilita a výběr daně z příjmu jednotlivců a domácností Francie Intercept 0, , ,2901 0,0000 Slope 0, , , ,4156 abulka 10: Kapitálová mobilita a výběr daně z příjmu jednotlivců a domácností Itálie Intercept 0, , ,3731 0,0000 Slope 0, , , ,5542 abulka 11: Kapitálová mobilita a výběr daně z příjmu jednotlivců a domácností Rakousko Intercept 0, , ,5546 0,0000 Slope -0, , , ,8338 8

9 abulka 12: Kapitálová mobilita a výběr daně z příjmu jednotlivců a domácností Slovinsko Intercept 0, , ,526 0,0000 Slope 0, , , ,0034 abulka 13: Kapitálová mobilita a výběr daně z příjmu jednotlivců a domácností Švédsko Intercept 0, , ,619 0,0000 Slope -0, , , ,0387 abulka 14: Kapitálová mobilita a výběr daně z příjmu jednotlivců a domácností V. Británie Intercept 0, , ,304 0,0000 Slope 0, , , , Diskuse a závěr Provedená empirická korelační a regresní analýza prokázala existenci pozitivní korelace mezi kapitálovou mobilitou a daňovým zatížením kapitálu v případě Rakouska, což je v souladu se závěry, které empiricky prokázali Garrett (2001) a Mitchell (2001), jež zdůvodňují pozitivní závislost existencí tzv. kompenzační teorie. Ekonomická integrace s sebou přináší vedlejší efekty např. v podobě poklesů určitých sektorů ekonomiky, což zvyšuje nároky na veřejné výdajové programy (tedy zvyšuje nároky na příjmovou stránku rozpočtů). Uvedený výsledek je ovšem v rozporu s hypotézou o závodu ke dnu 10 a dále je také v rozporu s teorií o daňových reakční funkcích, dle které vlády stanovují daňové sazby v reakci na změny v daňových sazbách sousedních zemí. 10 Viz kapitola teoretická východiska 9

10 Prokázání existence negativní korelace mezi kapitálovou mobilitou a daňovým zatížením kapitálu v případě Itálie potvrdilo závěry, jež empiricky prokázali Bretschger (2002) a Hettich (2002) že v souladu s daňovou teorií růst kapitálové mobility jako důsledek ekonomické integrace vede k poklesu daňového zatížení kapitálu. Výsledky získané statistickou analýzou nelze jednoznačně zobecnit a získat tak empirický důkaz pro prokázání platnosti kompenzační teorie nebo hypotézy o závodu ke dnu v daňové teorii, což je v souladu s existencí dvou hlavních současných přístupů k daňové soutěži v daňové teorii, jež byly popsány výše. Provedená empirická korelační a regresní analýza totiž abstrahuje od ostatních vlivů, působících na časové řady. Jedná se zejména o demografické faktory, politická rozhodnutí ovlivňující jak výběr daní tak mobilitu kapitálu apod. Autoři jsou si vědomi nereálnosti očištění časových řad od těchto vlivů a proto zvažují další výzkum vyhlazených časových řad s použitím filtrů. 6. Literatura Altshuler, R. Goodspeed,. J. Follow the Leader? Evidence on European and U.S. ax Competition. City University of New York: 2002, nepublikovaná studie, 24 str. Bretschger, L. Hettich, F. Globalisation, Capital Mobility and ax Competition: heory and Evidence for OECD Countries. European Journal of Political Economy. Elsevier Science: 2002, roč. 18, č. 4, str , ISSN: Devereux, M. P. Lockwood, B. Redoano, M. Do Countries Compete Over Corporate ax Rates, CEPR Working Paper No. 3400, London: Garrett, G. Mitchell, D. Globalization, Government Spending and axation in the OECD. European Journal of Political Research, Springer Netherlands: 2001, roč. 39, č. 2, str , ISSN: Redoano, M. Fiscal Interactions Among European Countries. Warwick Economic Research Papers No. 680, University of Warwick: 2003, 30 str. Rodrik, D. Why Do More Open Economies Have Digger Governments? Journal of Political Economy, he University of Chicago Press: 1998, roč. 106, č. 5, str , ISSN: Winner, H. Has ax Competition Emerged in OECD Countries? Evidence from Panel Data. International ax and Public Finance, Springer Science: 2005, roč. 12, č. 5, str , ISSN: