Byznys a bezpečnost: kdo co zaplatí? Mezinárodní konference. Praha, října Zpráva o konferenci

Transkript

1 Byznys a bezpečnost: kdo co zaplatí? Mezinárodní konference., října 2005 Zpráva o konferenci

2

3 Zpráva o konferenci

4 Byznys a bezpečnost: Kdo co zaplatí? Zpráva o konferenci Vydání první Prague Security Studies Institute Pohořelec 6, , Czech Republic pass@pssi.cz PSSI 2006 All rights reserved Editoři: Jiří Schneider, Oldřich Černý, Jan Havránek, Marek Dvořák Design: Diverzity Sazba: Subrational Industries Tisk: Tercie ISBN:

5 OBSAH 5 Obsah Úvod Jiří Schneider, Roger Robinson Program konference Poselství účastníkům konference Václav Havel Uvítací projevy Přemysl Sobotka William Cabaniss Zpráva o průběhu konference Správa a řízení společností z hlediska mezinárodní bezpečnosti: co vše je v sázce? (Policy Paper) Roger Robinson, C. Richard D Amato Zásady správy a řízení společností z hlediska mezinárodní bezpečnosti Terorismus a jeho možné důsledky na pojišťovnictví (Policy Paper) Pavel Kohout Seznam účastníků Poděkování Organizátoři

6

7 ÚVOD 7 Úvod Jiří Schneider koordinátor, Program of Atlantic Security Studies Roger Robinson generální ředitel a předseda představenstva, Conflict Securities Advisory Group; spoluzakladatel PSSI V dnešní době jsme svědky rostoucí globalizace obchodu. Soukromé společnosti čelí stejným bezpečnostním rizikům a hrozbám jako jednotlivci či vlády. Před manažery stojí celá řada bezpečnostních rizik. Mezinárodní obchod je pravidelně narušován bezpečnostními faktory, např. kontrolami vývozu, porušováním sankcí nebo nepříznivým geopolitickým vývojem v klíčových regionech světového obchodu. Vzájemné vztahy mezi bezpečnostní komunitou a světem byznysu se tradičně omezovaly na obchod se zbraněmi, zakázky pro armádu a kontroly vývozu. V 70. letech 20. století se však objevil nový problém, který znepokojil státy, stejně jako energetické společnosti a firmy zabývající se kritickou infrastrukturou po celém světě: zajištění dodávek energie a jejich bezpečnost. Z těchto důvodů jsme se v loňském roce rozhodli věnovat se dynamice a provázanosti vztahů mezi celosvětovou bezpečností a řízením společností působících na globálním trhu. Konference s příznačným názvem Byznys a bezpečnost: kdo co zaplatí? navázala na předchozí úspěšné mezinárodní konference NATO a širší Střední východ (2003) a Energie a bezpečnost (2004). Agenda konference se soustředila především na přínosy a negativa ekonomických sankcí jako nástrojů zahraniční politiky a na zásadní geopolitické hrozby, které se přímo dotýkají obchodních zájmů a mezinárodního kapitálového trhu. Jednání se též zabývala možným vývojem a vzájemnou závislostí byznysu a bezpečnosti. Tyto otázky získaly velký vý-

8 8 BYZNYS A BEZPEČNOST znam zvláště po událostech z 11. září roku Čím dál tím častěji je skloňován termín globální bezpečnostní riziko (Global Security Risk), zahrnující faktory ohrožující hodnotu a reputaci soukromých společností plynoucí z aktivit s negativním dopadem na mezinárodní bezpečnost. Při snížení tohoto rizika může sehrát zásadní roli právě partnerství byznysu a vládních struktur. S ohledem na znepokojivý vývoj v oblasti energetické bezpečnosti jsme do programu zařadili i speciální panel, který se věnoval závěrům předchozí výroční konference. Nedávný vývoj cen ropy, stejně jako ruská energetická diplomacie, ještě více potvrdily platnost Pražských principů energetické bezpečnosti (Prague Principles of Energy and Security) z roku Účastníci konference diskutovali limity efektivity hospodářských sankcí a ostatních nástrojů mezinárodní politiky. U alternativních opatření, jako v případě cíleného embarga či sankcí, jde o dosažení rovnováhy mezi izolací problematických států na jedné straně a konfrontací s nimi na straně druhé. Společnosti, a zejména ty, v nichž stát vlastní určitý podíl, se stále častěji potýkají s problémy při obchodu se zařízeními a technologiemi dvojího užití, které podléhají mezinárodním sankcím a právním regulacím daného státu. Stejně často se tyto společnosti setkávají s riziky plynoucími z obchodu ve státech podporujících terorismus. Terorismus a proliferace zbraní hromadného ničení představují stále významnější hrozbu globální ekonomice a obchodu. Klíčovým odvětvím nesoucím hlavní zátěž bezpečnostních rizik se zejména po útocích z 11. září 2001 stalo mezinárodní pojišťovnictví. Účastníci konference z řad předních pojišťovacích ústavů se proto snažili vymezit vládní odpovědnost a povinnosti soukromého sektoru při zvládání globálních bezpečnostních rizik. Řečníci shodně apelovali na intenzivnější spolupráci soukromých společností s příslušnými vládami při ochraně před bezpečnostními hrozbami. Zvláštní pozornosti se dostalo rovněž potenciální roli NATO a dalších mezinárodních institucí při další spolupráci byznysu s bezpečnostními složkami států. Rádi bychom touto cestou poděkovali všem účastníkům za jejich příspěvěk, stejně jako autorům studií vydaných u příležitosti pořádání konference. Jsme přesvědčeni, že předkládané závěry a navržená doporučení přispějí k vyváženým, čitelným a oboustraně přínosným vztahům mezi státními a soukromými subjekty ve světle jejich bezpečnostních a obchodních zájmů. Doufáme také, že napomohou k vytvoření Security-Minded Corporate Governance, tj. systému efektivního řízení společností beroucího v potaz bezpečnostní rizika. V Praze, 20. března 2006

9 PROGRAM KONFERENCE 9 Program konference Pondělí, 10. října 2005 Rezidence primátora hl. města Prahy, Mariánské nám. 1, 1 20:00 Recepce Přivítání: Jiří Schneider, koordinátor PASS Pavel Bém, primátor hl. města Prahy Úvodní projev: Daniel Daianu, býv. ministr financí Rumunska Úterý, 11. října 2005 Senát PČR, Valdštejnské nám. 4, 1 9:00 Uvítací projevy: Jiří Schneider, koordinátor PASS

10 10 BYZNYS A BEZPEČNOST Poselství Václava Havla Přemysl Sobotka, předseda Senátu PČR William Cabaniss, velvyslanec Spojených států amerických v ČR Panel A: Hodnocení globálních hrozeb z hlediska byznysu: rozumíme si navzájem? Jaký dopad v reálném čase má vývoj v krizových oblastech na globální obchod, kapitálové, komoditní a finanční trhy? Jaké jsou makroekonomické důsledky možných konfliktů (Irán, Severní Korea, Tchajwan)? Hodnotí představitelé soukromého sektoru bezpečnostní hrozby a míru rizika jinak než představitelé vládních bezpečnostních institucí? Moderátor: Martin Walker, šéfredaktor, United Press International Panelisté: Uzi Arad, ředitel, Institute of Policy and Strategy Frank Gaffney, prezident, The Center For Security Policy Dominique Moïsi, politolog, French Institute for International Relations (IFRI) 11:00 Panel B: Principy řízení společností s ohledem na bezpečnost: nutná sebekázeň? Mají standardy řízení společností (corporate governance) zohledňovat postupy v citlivých případech prodeje zboží a technologií dvojího užití, sankčních režimů nebo embarga, podezření z podpory nebo financování terorismu? Jsou omezující bezpečnostní opatření (sankce, kontrola exportu) ospravedlnitelná z hlediska podnikatelských zájmů? Reaguje soukromý sektor na krátkodobé a dlouhodobé hrozby odlišně než stát?

11 PROGRAM KONFERENCE 11 12:30 Oběd Moderátor: Robert Millar, člen představenstva, Canadian Defense and Foreign Affairs Institute Panelisté: David Claridge, generální ředitel, Janusian Security Risk Management Ltd. Stephen Elliot, poradce náměstka ministra zahraničních věcí USA, Verification and Compliance, Department of State Petr Koblic, generální ředitel a předseda představenstva, Burza cenných papírů, a.s. Roger Robinson, generální ředitel a předseda představenstva, Conflict Securities Advisory Group, spoluzakladatel PSSI Úvodní proslov: Alexandr Vondra, člen výboru, PASS, býv. velvyslanec ČR v USA Hlavní projev: Odpovědnost společností vůči globálním bezpečnostním výzvám Mike Moore, býv. generální ředitel, Světová obchodní organizace 14:15 Panel C: Stabilita a bezpečnost: usiluje EU o propojení ekonomiky a bezpečnosti? Za jakých okolností přispívá samotný rozvoj ekonomických vztahů k bezpečnosti? Může prosazování bezpečnostních zájmů ohrožovat bezpečnost a stabilitu? Je Evropská unie schopna najít optimální rovnováhu bezpečnostních rizik a nákladů z hlediska izolace či zapojení svého sousedství stabilizace Balkánu a post-sovětského prostoru?

12 12 BYZNYS A BEZPEČNOST Moderátor: Michael Žantovský, velvyslanec ČR v Izraeli, člen výboru, PASS Panelists: Fraser Cameron, poradce, The European Policy Centre Daniel Daianu, býv. ministr financí Rumunska Bogdan Klich, poslanec Evropského parlamentu Oleksandr Sushko, ředitel, Center for Peace, Conversion and Foreign Policy 16:30 Panel D: Mezinárodní pojišťovnictví obavy a výzvy Pojišťovnictví se po útocích 11. září 2001 stalo klíčovou oblastí, v níž se promítly náklady bezpečnostních opatření. Úroveň pojištění jako indikátor rizik v různých regionech světa spolehlivě usměrňuje chování podniků. Státy se podílejí na vytváření podmínek pro ekonomické vztahy. Je možno přesně vymezit odpovědnost a závazky státu a soukromého sektoru? Existuje spravedlivý (equitable) model zvládání bezpečnostních hrozeb a dělby příslušných nákladů? Kdo co zaplatí? Moderátor: Jiří Schneider, koordinátor PASS Panelisté: Stephen Ashwell, pojišťovatel, War, Terrorism and Political Violence, Hiscox Syndicates LTD. Theo Butt, specialista na pojištění proti terorismu, MARSH Alejandro Chafuen, generální ředitel a předseda představenstva, Atlas Economic Research Foundation Pavel Kohout, analytik PPF, a.s. 19:30 Slavnostní večeře v Museu Kampa Museum Kampa Nadace Jana a Medy Mládkových, U Sovových mlýnu 2, 1 Úvodní proslov: Karel Kühnl, ministr obrany ČR

13 PROGRAM KONFERENCE 13 Hlavní projev: Role byznysu v zajišťování globální bezpečnosti a stability Gen. James L. Jones, SACEUR Středa, 12. října 2005 Senát PČR, Valdštejnské nám. 4, 1 9:00 Úvodní proslov: William Martin, býv. náměstek ministra energetiky USA Prezentace: Světový energetický výhled 2005 Fatih Birol, hlavní ekonom, Mezinárodní agentura pro energii 9:30 Panel E: Energie a bezpečnost: Jakou cenu jsme ochotni zaplatit? Na závěr loňské konference PASS Energie a bezpečnost byl přijat dokument Pražské principy energetické bezpečnosti. Dal vývoj těmto principům za pravdu anebo je třeba loňské závěry modifikovat? Rostoucí poptávka Číny po zdrojích a vysoká závislost Evropy na ruském plynu ukazují, že energetika zůstává důležitým průsečíkem bezpečnosti a ekonomiky. Moderátor: Kevin Rosner, ředitel, NATO Forum on Energy Security Technology Panelists: Zeyno Baran, ředitelka, International Security & Energy Programs, The Nixon Center Ichiro Maeda, zástupce generálního ředitele, Washington Office, Tokyo Electric Power Company Ion Sturza, viceprezident pro Rusko a státy SNS, Rompetrol; býv. premiér Moldavska

14 14 BYZNYS A BEZPEČNOST 11:30 Panel F: Role mezinárodních organizací NATO a Světová banka Jakou úlohu hrají mají soukromé společnosti v globálním úsilí o zajistění bezpečnosti? Daří se mezinárodním organizacím spojovat a koordinovat soukromé a státní aktivity? Jaká je role NATO a jaké je místo globálních institucí jako například Světové banky? Moderátor: Curt Gasteyger, ředitel, Programme for Strategic and International Security Studies, APESI Panelisté: Istvan Gyarmati, politický poradce, Geneva Center for the Democratic Control of Armed Forces Patrick Hardouin, ředitel pro ekonomické záležitosti, NATO Economics Directorate, NATO HQ 12:45 Závěrečný oběd Hlavní projev: Milen Velčev, býv. ministr financí Bulharska Závěrečný proslov: Jiří Schneider, koordinátor, Program of Atlantic Security Studies Roger Robinson, generální ředitel a předseda představenstva, Conflict Securities Advisory Group, spoluzakladatel PSSI

15 Poselství účastníkům konference 15 Poselství účastníkům konference Václav Havel Vážení přítomní, srdečně zdravím Vaši konferenci a přeji jí úspěch. Její téma, bezpečnost a byznys, považuji za nesmírně důležité, velmi komplexní a za jedno ze zásadních témat dnešního světa. Na jedné straně můžeme pozorovat, jak vznikají závratné hodnoty a vše se propojuje se vším. Na druhé straně existují velké části světa, které dál a dál chudnou a jsou do značné míry vykořisťovány světem bohatým. Ten využívá jejich pracovní síly, aniž jim otvírá možnost vlastní kreativity, své trhy před jejich produkcí uzavírá, zatímco naopak chce, aby jeho výrobky měly dveře všude otevřeny. Problémy soudobé globalizace jsou nesmírně složité a bylo o nich napsáno mnoho knih. Domnívám se, že dvojsmyslnost obchodu, která na jedné straně lidi sbližuje, ale na druhé straně je může velmi odcizovat, budit až odpor a nenávist chudých vůči bohatým, může být velkým bezpečnostním rizikem. Považuji za nesmírně špatné, pokud kvůli výdělku hotelů v Havaně západní demokracie přihmuřují oči nad stavem lidských práv a politckými poměry na Kubě. To je příklad situace, kdy obchod nemusí sbližovat, ale naopak rozdělovat.

16 16 BYZNYS A BEZPEČNOST Změní-li se poměry na Kubě, lze očekávat, že ti, kteří přijdou k moci, si budou pamatovat, kdo se jich zastal a kdo ne, a vyvodí z toho důsledky. Vážení přátelé, znovu přeji Vaším jednáním úspěch. Přepis mluveného slova.

17 UVÍTACÍ PROJEV 17 Uvítací projev Přemysl Sobotka předseda Senátu PČR Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych Vás přivítal jménem svým i jménem Senátu Parlamentu České republiky. Jsem potěšen, že mohu podpořit tuto konferenci, kterou organizuje Program atlantických bezpečnostních studií. A jsem tomu zvláště rád protože, vedle legislativní činnosti patří mezinárodní vztahy do hlavní náplně činnosti Senátu. A to nejen z hlediska bezpečnosti jako takové, ale i bezpečnosti hospodářské a investiční stability. Myšlenka vzájemného propojení obchodního a bezpečnostního pohledu vychází z posledního mezinárodního vývoje i ze zkušeností, které Česká republika a střední Evropa získaly z transformačních procesů posledních let. Úkolem politiků tak je otevřít dveře takovému hospodářskému propojení a zajistit bezpečnosti investic. Dva základní cíle zahraniční politiky České republiky vstup do NATO a přistoupení k EU byly v nedávné době dosaženy. Jejich motivace se jednoznačně vztahuje k tématu této konference: zajistit vlastní bezpečnost a rozvoj podnikání prostřednictvím integrace se zónou demokracie a volného obchodu. Naše zkušenosti dokazují, že NATO i EU jsou schopny zajistit stabilitu a bezpečnost pomocí rozšíření. Nyní je hlavním úkolem tuto stabilitu a bezpečnost dále rozšiřovat. Na příkladu některých zemí se ukazuje, že pokud jde o stabilitu, nezmohou toho vlády moc bez spolupráce se soukromými podnikateli, obchodníky

18 18 BYZNYS A BEZPEČNOST a investory. Přesah mezi podnikáním a bezpečností jde daleko za tradičně uznávané oblasti, jako je zbrojní průmysl nebo energetika. Jsem potěšen, že se budete zabývat i dalšími důležitými tématy, které se týkají terorismu a šíření zbraní, např. dodržováním bezpečnostních pravidel jednání při řízení podniků, sankcemi, embargy, dopadem na pojišťovnictví, atd. Jsem rád, že se tato konference podobně jako loňská bude věnovat i otázce energetiky. Vztah vzájemné dodavatelsko-spotřebitelské závislosti mezi Ruskem a Evropou je zvláště citlivým tématem ve střední Evropě, jakkoli z globálního hlediska je mnohem závažnější růst poptávky po energiích ze strany Číny. Účastníci z více než 20 zemí včetně Japonska, Nového Zélandu a USA, mezi kterými tu je i řada bývalých vrcholných politiků, zde bezpochyby nabídnou globální i regionální pohledy, které považuji za velmi významné. Často i právě bývalý politik či diplomat se svou mnohaletou hlubokou znalostí prostředí a problémů zásadně přispěje k řešení řady národních i mezinárodních otázek. Přeji vám proto úspěšnou a plodnou diskusi a všem zahraničním hostům příjemný pobyt v hlavním městě České republiky. Zdroj:

19 UVÍTACÍ PROJEV 19 Uvítací projev William Cabaniss velvyslanec USA v České republice Dobrý den. Jsem velmi rád, že se mohu spolu s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou a bývalým prezidentem Václavem Havlem zúčastnit zahájení této důležité konference, která zkoumá, jaké jsou důsledky bezpečnostních problémů pro obchodní podnikatelské zájmy. Na dnešním globálním trhu je zásadně důležité chápat souvislost mezi problémy a událostmi na celém světě a dramatickou odezvou, jakou mohou mít v normálně fungujícím podnikatelském prostředí. Názorným příkladem této spojitosti byl nedávný dopad hurikánu Katrina, který kromě toho, že zdevastoval rozsáhlé a hospodářsky důležité oblasti amerického jihovýchodu, ovlivnil také globální předpovědi v ropném průmyslu, fungování mezinárodního pojišťovnictví a pravidelné dodávky důležitého zboží a služeb přes státní, federální a mezinárodní hranice. Musím ovšem dodat, že přestože Katrina a Rita znamenaly katastrofu, pokud jde o rozsah lidského utrpení a ztrátu domovů, reakce na ně také dokládá schopnost americké ekonomiky rychle se vzpamatovat a odolat takovým šokům. Jedno staré americké přísloví říká: Jediné dvě věci, které jsou jisté, jsou smrt a daně. Tato zásada platí i v dnešním podnikatelském světě, který musí fungovat ve stále nejistějším prostředí. Společnosti, které hledají nové trhy, se v současnosti musí vyrovnat s problémy jaderných záruk, praní špinavých peněz, mezinárodních sankcí, terorismu a financování teroristických operací. Současně musejí být

20 20 BYZNYS A BEZPEČNOST společnosti smělé při plnění očekávání svých akcionářů, při hledání nových obchodních příležitostí na trzích, kde třeba momentální ekonomické nebo politické prostředí není zdaleka ideální. Existuje však hodnotná odměna za zaměření se na takové nové trhy spočívá v povzbuzení zahraničních investic do zemí, v nichž mohou znamenat zásadní přínos při obnově zničené infrastruktury, mohou poskytnout potřebné zaměstnání tisícům lidí a dát nový život společnostem poškozeným léty totalitních a prohnilých režimů. Zároveň však podnikání v takovém prostředí vyžaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována vedení společností, due diligence, zveřejňování informací a v neposlední řadě spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Jsem rád, že vidím, jak dnešní podniky přijímají tyto výzvy a s nimi spojené povinnosti. Pouhých šest dní poté, co jsem já sám přijel do Prahy jako nový velvyslanec USA v České republice, jsem měl to štěstí, že jsem mohl doprovázet ministra zahraničí Svobodu na cestě do Bagdádu při první politicko-obchodní misi koaličního spojence. Této cesty se zúčastnilo 14 českých společností, které měly zájem podnikat v Iráku. S radostí pozoruji, že mnohé tyto společnosti udržují své angažmá v Iráku navzdory problémům s pokračujícími aktivitami vzbouřenců a že toto angažmá na druhé straně dodalo odvahu mnoha odhodlaným Iráčanům, kteří usilují o vytvoření stabilního demokratického systému a hospodářství volného trhu ve své zemi. Chtěl bych poděkovat Jiřímu Schneiderovi a jeho týmu v Programu atlantických bezpečnostních studií za to, že zorganizovali tuto důležitou konferenci o geopolitických otázkách a úkolech, jež stojí před podniky na celém světě. Na tomto fóru proběhnou významné diskuse o tom, jak může spolupráce mezi korporacemi a vládami pomoci řešit bezpečnostní problémy ovlivňující obchodní podnikání a zároveň při tom vyvažovat povinnosti a závazky všech těch mnohých partnerů na našem celosvětovém trhu. Děkuji vám za pozornost. Zdroj:

21 ZPRÁVA O PRŮBĚHU KONFERENCE 21 Zpráva o průběhu konference Konferenci zahájil svým příspěvkem Daniel Daianu, bývalý ministr financí Rumunska, u příležitosti recepce v rezidenci primátora hlavního města Prahy, Pavla Béma. Na základě svých bohatých praktických zkušeností z Rumunska se ve svém projevu zaměřil na základní téma konference, vztah mezi byznysem a bezpečností. Na úvod konferenčních jednání v budově českého Senátu pozdravil účastníky bývalý prezident Václav Havel, který je dlouholetým členem mezinárodního poradního výboru Programu atlantických bezpečnostních studií (PASS). Vztah byznysu a bezpečnosti postavil do kontextu globalizace politických a ekonomických vztahů. Sledování zisku na úkor dodržování lidských práv ve světě rozšiřuje podle Václava Havla propast mezi chudými a bohatými a vede k odcizování mezi lidmi. To zároveň může ve svých důsledcích ohrozit i světovou bezpečnost. Předseda Senátu Přemysl Sobotka, který nad konferencí převzal záštitu, poukázal ve svém projevu na nutnost spolupráce vlád a státních úřadů se soukromými podnikateli a investory při šíření bezpečnosti a stability ve světě. V souvislosti s tématikou energetické bezpečnosti zmínil vzájemnou dodavatelsko-spotřebitelskou závislost Ruska a Evropy, která je nanejvýš citlivá právě ze středoevrospké perspektivy. Americký velvyslanec v České republice William Cabaniss zdůraznil potřebu spolupráce mezi soukromou a státní sférou při zajišťování bezpečnosti podnikání,

22 22 BYZNYS A BEZPEČNOST zvláště v některých rizikových regionech. Na straně jedné vyvolávají možnosti nových trhů silný zájem u investorů, jejichž následný vstup má pozitivní dopad při obnově infrastruktury a růstu ekonomiky. Na druhé straně však podnikání v krizových oblastech s sebou přináší rizika spojená s možným financováním terorismu či praním špinavých peněz. V tomto kontextu zmínil velvyslanec Cabaniss českou podnikatelskou misi do Iráku, jíž se osobně účastnil. Na tomto příkladu je možné doložit, že zajištění bezpečnosti není výhradní povinností státu, ale také soukromé společnosti musí v této věci s vládami aktivně komunikovat a spolupracovat. Panel A Hodnocení globálních hrozeb z pohledu byznysu: rozumíme si navzájem? Moderátor Martin Walker Panelisté Uzi Arad, Frank Gaffney, Dominique Moïsi Martin Walker, předsedající prvního panelu, v kostce shrnul současné globální bezpečnostní hrozby, které vyplývají zejména z posledního vývoje v Asii a z demografické a politické slabosti Evropy. Walker své vystoupení uzavřel perspektivou světa, ve kterém figurují zkrachovalí či slabí političtí vůdci (v narážce na nejvyšší představitele vlád zemí G8, kteří brzy opustí své funkce.) Uzi Arad analyzoval postup západních vlád při zvládání bezpečnostních rizik na Blízkém východě. Dosavadní neúspěch Západu čelit těmto rizikům nevyplývá ze závažnosti regionálních problémů, ale je spíše selháním západní politiky. Podle Arada jde o selhání dvojího druhu: prvním je nedostatek představivosti či obecná neochota otevřeně si připustit skutečný charakter islámu, který v daném kontextu vede k eskalaci násilí. Za podobných socioekonomických podmínek, ale za odlišných kulturních či civilizačních předpokladů by k této eskalaci, podle Arada, nedošlo. Kvůli politické korektnosti se západní svět bojí pojmenovat tuto extrémistickou a ničivou ideologii a místo toho mylně spoléhá na umírněnou podobu islámu. Druhým selháním je ztráta odvahy či politický appeasement, který se skrývá za horlivou angažovaností. Podle Uzi Arada byla Bushova zahraničněpolitická doktrína správně založena na preventivním, v případě potřeby unilaterálním, přístupu. Mezinárodní instituce jsou slabé, nejsou schopny hrozbám čelit, problémům se spíše vyhýbají namísto jejich řešení. To je úkol pro aktivní státy a jejich koalice. Nobelova cena za

23 ZPRÁVA O PRŮBĚHU KONFERENCE 23 mír neměla být udělena Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), která v Iráku, Severní Koreji a v dalších státech zásadně selhala, ale spíše ad hoc koalici, tzv. EU3, která například ve vztahu k Íránu dosáhla výrazně lepších výsledků, než se očekávalo. Podle Arada se bezpečnostní rizika v posledních pěti letech nezměnila, jen politické reakce jsou nedostatečné. Bushova doktrína byla původně nastavena správně, Arad jí však vyčítá, že byla předčasně zmírněna. Politická nerozhodnost a slabost amerického prezidenta nakonec oslabila pozici celého západního světa. Frank Gaffney se věnoval metodám, jakými islamističtí teroristé získávají finanční prostředky pro své operace. Gaffney charakterizoval pojem islamofašismus, který není náboženstvím, ale totalitní ideologií s politickými cíli usilující například o vytvoření globálního chalifátu. Státní podpora od Saudské Arábie, Íránu a dalších zemí učinila z této ideologie světový problém. Státy podporující terorismus profitují nejen z vysokých cen ropy, ale i z přímých zahraničních investic. Tyto finanční prostředky jsou užívány k vývoji zbraní hromadného ničení a výcviku islamofašistických bojovníků po celém světě. Podle zprávy Center for Security Policy je přes 73 miliard z celkové výše 188 miliard USD investic amerických penzijních fondů v těchto zemích použito na podporu nedůvěryhodných projektů. Důvodem je nedostatečná správa a řízení těchto společností. Propojení mezi soukromými společnostmi a státy podporující islamofašismus by měla být v centru pozornosti v rámci tažení proti terorismu, doporučil v závěru Gaffney. Dominique Moïsi nabídl účastníkům konference odlišný pohled na světovou bezpečnost, ve kterém zdůraznil nutnost spolupráce USA a Evropy. Značnou část svého vystoupení se Moïsi věnoval oblasti Blízkého východu. Narozdíl od Uzi Arada vysoce ocenil Šaronovu odvážnou politiku a izraelské rozhodnutí o jednostranném stažení z Gazy. Beznadějné životní podmínky v Gaze jsou podle Moïsiho jedním z kořenů terorismu. Je proto třeba se jimi zabývat, nejen hubit komáry, ale vysoušet bažinu, v níž se komáři množí. V globalizovaném světě nestačí pouze měkká síla (soft power), ani pouhá síla vojenská. V diskusi o Blízkém východě bychom se podle Moïsiho měli vyvarovat pouze ideologickému přístupu, aniž bychom brali v potaz větší celek a regionální důsledky. V duchu tohoto Moïsiho názoru tak například americká intervence v Iráku podpořila nukleární ambice Íránu. Svou pozornost bychom neměli omezovat jen na Blízký východ, důležitý je globální pohled, jak například dokládá dosud opomíjený vzestup Asie. V závěru Dominique Moïsi vyzdvihl geografii hodnot mezi Spojenými státy a Evropou a vybídl k udržování a ochraně západních hodnot, jež spojují oba břehy Atlantiku.

24 24 BYZNYS A BEZPEČNOST Panel B Principy řízení společností s ohledem na bezpečnost: nutná sebekázeň? Moderátor Robert Millar Panelisté David Claridge, Stephen Elliot, Petr Koblic, Roger Robinson Roger Robinson jako úvodní řečník druhého panelu definoval globální bezpečnostní riziko (Global Security Risk) jako faktor ohrožující tržní hodnotu společností či poškozující jejich renomé. Zdůraznil, že tento nový fenomén vyplývá z aktivit společností působících ve státech podporujících terorismus nebo podílejících se na šíření zbraní hromadného ničení (ZHN). Robinson navrhl, aby při správě a řízení společností (corporate governance) byly dodržovány konkrétní bezpečnostní principy (viz analýza na straně 31). Zdůraznil, že tento přístup si získává v poslední době podporu jak na federální úrovni Spojených států, tak v některých státech USA. Podle Robinsona je především nutné zlepšit tzv. due diligence při správě a řízení společností, které podnikají v zemích se zvýšeným bezpečnostním rizikem (jen v USA se jedná přibližně o více než 500 obchodních společností). Americkým firmám navíc hrozí sankce, pokud obchodují se státy podporujícími terorismus. Roger Robinson přednesl návrh, aby se bezpečnostní principy pří správě a řízení společností týkaly také ostatních západních či japonských společností a prostřednictvím kapitálových trhů také například čínských státních firem podnikajících v Íránu nebo Súdánu. Vyjádřil naději, že se tomuto návrhu dostane větší pozornosti i v dalších zemích, zejména pokud jde o přísnější hodnocení investiční politiky a provádění due diligence ze strany soukromých společností. Snad se to podaří dříve, než dojde s podporou některých států k další vlně teroristických útoků, prohlásil Robinson. Stephen Elliot se soustředil na otázku z podtitulu konference: kdo co zaplatí? Obchodují-li soukromé společnosti se státy, které podporují terorismus nebo usilují o získání jaderných zbraní, musejí převzít svůj díl odpovědnosti. Zvláště to platí v případě, kde existuje důvodné podezření, že se technologie stanou součástí programů výroby ZHN nebo jejich nosičů. Bezprostředním důsledkem mezinárodního terorismu a šíření ZHN je nestabilita, která má negativní dopady na celkový objem obchodu i na aktivity pojišťoven, ohrožuje zájmy akcionářů i spotřebitelů. Podle Elliota nebudou sankce, které se vůči takto postupujícím společnostem uplatňují v USA (na základě celkem 23 zákonů), nikdy dostatečné. Samotné společnosti by měly přebírat odpovědnost v rizikových oblastech, dopl-

25 ZPRÁVA O PRŮBĚHU KONFERENCE 25 nil Stephen Elliot. Přesto mohou sankce přinášet i pozitivní výsledky: jejich letité působení nakonec vedlo Libyi k tomu, že se zřekla úsilí o získání ZHN. S tímto názorem nesouhlasil David Claridge. Úzké vymezení globálních bezpečnostních rizik a sankční politika tlumí podnikání a investice. Sankce jsou v rozporu s vnímáním rizik ze strany samotných podnikatelských subjektů; namísto politiky biče navrhl Claridge použít metodu cukru. Ve svém příspěvku vybídl soukromé společnosti, aby si samy určily druh své korporátní odpovědnosti a mravního kodexu, jimiž by se řídily jejich obchodní aktivity. Firmy by si měly uvědomit existenci dlouhodobých bezpečnostních rizik spojených s terorismem a kriminalitou, a počítat s nimi při prosazování svých obchodních cílů. David Claridge varoval před spojováním bezpečnostních rizik pouze se zahraničními aktivitami firem, mnohá rizika se totiž dotýkají základní tuzemské infrastruktury, ať už se jedná o telekomunikace, dopravu nebo informační technologie. Podle jeho názoru nemusí být působení v rizikových zemích nutně bezpečnostním rizikem, ale naopak jde mnohdy o prospěšné šíření západní kultury a technologií. V této souvislosti zmínil Írán, kde by demokratizace bez informačních technologií a propojení s okolním světem nebyla vůbec myslitelná. Také Petr Koblic se k účinnosti sankcí či jinému typu regulace vyjádřil skepticky. Vládní politika, která by omezovala z bezpečnostních důvodů obchod a investice a zároveň by byla rovná a spravedlivá vůči všem společnostem, není podle Koblice myslitelná. Určit jaká investice je problematická či do jaké země by neměly investice směřovat, je podle něj velmi obtížné. Koblic také upozornil, že sankční opatření Spojených států týkající se investic nebudou mít velký dopad, protože americké penzijní fondy nejsou v globálním měřítku jediným zdrojem financovaní. Místo politiky omezování investic Petr Koblic doporučil užití cílených embarg proti konkrétním zemím (např. Libye). Jako příklad této politiky uvedl možné embargo na dodávky dopravních letadel s ohledem na omezený počet jejich výrobců. K takovému rozhodnutí je však zapotřebí politická vůle. Panel B Diskuse Roger Robinson v diskusi upřesnil, že příslušná legislativa ve skutečnosti rozlišuje mezi obchodem a investicemi ve státech sponzorujících terorismus a humanitární pomocí směřující do těchto států. Bezpečnostní opatření při správě a řízení společností neznamenají regulaci ani kontrolu kapitálových toků. Jde o dobrovolné rozšíření due diligence, které reaguje na nová rizika trhu.