VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Bakalářská práce

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Bakalářská práce Prosinec 2006 Eva Vrbská

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Hospodářské vztahy ČR se Slovenskem, vývoj od roku 2000 Autor: Vedoucí práce: Eva Vrbská Prof. Ing. Tibor Jirges, CSc. Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis - 2 -

3 Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat Prof. Ing. Tiborovi Jirgesovi CSc. za cenné rady a konzultace, které mi poskytl při přípravě mé bakalářské práce

4 Obsah ÚVOD ČESKÁ REPUBLIKA A JEJÍ ZAHRANIČNÍ OBCHOD VÝVOZ DOVOZ SALDO OBCHODNÍ BILANCE SROVNÁNÍ DYNAMIKY ČESKÉ EKONOMIKY V LETECH 2002 A ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY A SLOVENSKÉ REPUBLIKY VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČR A SR OD ROKU ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR SE SR V ROCE Hospodářský vývoj SR v roce Zahraniční obchod z hlediska komoditní struktury Vývoz - komoditní struktura Dovoz komoditní struktura BILANCE SLUŽEB ČR SE SR PŘÍMÉ INVESTICE NA SLOVENSKU ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR A SR V ROCE Hospodářský vývoj SR v roce Zahraniční obchod z hlediska komoditní struktury Vývoz komoditní struktura Dovoz komoditní struktura BILANCE SLUŽEB PŘÍMÉ INVESTICE NA SLOVENSKU Investice českých firem SROVNÁNÍ VZÁJEMNÉHO OBCHODU ČR A SR V LETECH 2002 A POROVNÁNÍ VÝVOJE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Z HLEDISKA KOMODITNÍ STRUKTURY POROVNÁNÍ BILANCE SLUŽEB V LETECH 2002 A POROVNÁNÍ PŘÍMÝCH INVESTIC V LETECH 2002 A ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR S VYBRANÝMI STÁTY

5 5.1 OBCHODNÍ EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE ČR A SRN Vývoz do SRN komoditní struktura Dovoz ze SRN komoditní struktura Přímé zahraniční investice ČR v SRN OBCHODNÍ EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE ČR A RUSKA (RF) Vývoz do RF komoditní struktura Dovoz z RF komoditní struktura Přímé investice ČR v RF OBCHODNÍ A EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE S RAKOUSKEM Vývoz do Rakouska komoditní struktura Dovoz z Rakouska komoditní struktura Přímé investice ČR v Rakousku ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA: SEZNAM PŘÍLOH

6 Úvod Základním cílem této bakalářské práce je prostudování a analýza hospodářských vztahů České republiky a Slovenské republiky od roku Toto období je značně rozsáhlé, a proto se zaměřuji pouze na analýzu roků 2002 a 2005, z nichž první zaznamenává vývoj obchodu v období před vstupem do Evropského unie a druhý vývoj obchodu po vstupu do Evropského unie. Na počátku své práce se zaměřuji na vývoj zahraničního obchodu v první polovině roku Porovnávám obchod ČR s jejími deseti nejvýznamnějšími zahraničně-obchodními partnery, jejich podíl na obratu zahraničního obchodu, vývoj vývozu a dovozu do jednotlivých teritorií. V druhé kapitole srovnávám vývoj dynamiky české ekonomiky v roce 2002, kdy tempo růstu hospodářského vývoje kleslo na 2% vlivem recese světového hospodářství, míra inflace se výrazně snížila na 2% (což svědčí o rovnovážném vývoji ekonomiky) a pasivum salda obchodní bilance bylo na hranici 5% HDP, což se považuje za hranici nadměrnosti vnější nerovnováhy. Rok 2005 byl pro ČR mnohem lepší, dynamicky se zvýšila výkonnost ekonomiky, ekonomika byla stabilní, celkově se zvýšila životní úroveň. Reálné mzdy vzrostly o 3,5% a kurs koruny značně posiloval. HDP v roce 2005 zaznamenal přírůstek 6%. Ve třetí kapitole se zaměřuji na hlavní cíl své práce zahraniční obchod České a Slovenské republiky. Nejprve popisuji vývoj vzájemných vztahů těchto států od roku 1993, poté analyzuji vývoj zahraničního obchodu v jednotlivých letech 2002 a 2005, a to jak z hlediska komoditní struktury, tak z hlediska bilance služeb a přímých investic v zahraničí na Slovensku, vše z pohledu České republiky. Ve čtvrté kapitole srovnávám změny komoditní struktury vývozu a dovozu na Slovensko v roce 2002 a Dále se zaměřuji na vývoj bilance služeb a vývoj objemu zahraničních investic na Slovensko. V páté kapitole je pro srovnání zahrnutý i vývoj zahraničního obchodu České republiky s dalšími evropskými státy, které patří do desítky našich nejvýznamnějších obchodních partnerů. Vybrala jsem Spolkovou republiku Německo, Ruskou federaci a Rakousko, jelikož tyto tři státy jsou našimi významnými partnery i z hlediska historie. Spolková republika Německo je naším nejvýznamnějším partnerem, s nímž máme od roku 1998 trvale aktivní - 6 -

7 obchodní bilanci a vzájemný obchod se podílí téměř jednou třetinou na celkovém obratu zahraničního obchodu České republiky. Rusko patří mezi naše obchodní partnery, se kterými máme pasivní bilanci. Toto pasivum vzniká z důvodu dovozu významných energetických surovin (zejména ropy a zemního plynu), které Česká republika téměř nemá ve své surovinové základně. Rakousko se tradičně umisťuje v první polovině desítky našich významných obchodních partnerů, mezi hlavní komodity našeho vývozu se řadí především stroje a přepravní zařízení

8 1 Česká republika a její zahraniční obchod 1 Česká Republika v období od ledna do září roku 2006 obchodovala s 235 státy světa, z nichž 25 států, mezi které patří 16 států Evropské unie, dále pak Švýcarsko, Norsko, Čína, Japonsko, USA, Rusko, Rumunsko, Ukrajina a Turecko, představuje 91,3% celkového českého zahraničního obchodu. V níže uvedené tabulce (tabulka 1 Zahraniční obchod s vybranými zeměmi za leden - září 2006) je 10 nejdůležitějších partnerů ČR, které představují 71,7% z celkového objemu zahraničního obchodu. Nejvýznamnějšími partnery jsou SRN s 30,5% z celkového obratu, dále pak Slovensko s 6,9% a Polsko s 5,7%. Mezi desítku nejvýznamnějších partnerů patří též Ruská federace a Čína, s nimiž má ČR dlouhodobě pasivní obchodní bilanci. Toto pasivní saldo je způsobeno dovozem důležitých komodit. Z Ruské federace se nejvíce dováží surové minerální oleje, oleje z živičných nerostů a železné rudy. Oproti tomu největší podíl na importu z Číny mají části strojů na automatické zpracování dat, paměťové jednotky a vysílací přístroje s přijímacím zařízením. 2 tabulka 1 Zahraniční obchod s vybranými zeměmi za leden - září 2006 mil. Kč % 06/05 mil. Kč % 06/05 mil. Kč % 06/05 mil. Kč SRN ,5 106, ,2 105, ,8 106, Slovensko ,9 111, ,2 110, ,4 113, Polsko ,7 125, ,6 117, ,8 134,3 228 Francie ,2 125, ,6 131, ,7 118, Rakousko ,4 101, ,2 101, ,6 102, Itálie ,6 115, ,5 123, ,6 107,6 770 Nizozemí ,7 114, ,6 117, ,8 110, Rusko ,1 128, ,9 123, ,4 130, V. Británie ,6 113, ,8 113, ,4 114, Čína ,0 134, ,4 118, ,6 135, Zdroj: Měsíční statistický přehled o vývozu a dovozu ČR I.-IX/2006, odbor analýz a statistiky MPO, vlastní úprava tabulky 1.1 Vývoz Obrat Vývoz Dovoz Bilance index index index 1-9/06 1-9/06 1-9/06 1-9/06 V tomto období vzrostl vývoz do všech hlavních teritoriálních oblastí. Vývoz do států EU25 vzrostl o 89,3 mld. Kč. Příznivý vývoj provázel i vývoz do vyspělých tržních ekonomik mimo 1 Aktuální výsledky zahraničního obchodu ČR, Objemově největší dovozy do ČR,

9 EU25 (zejména do Švýcarska, Norska, Japonska a Kanady). Do růstu vývozu do států EU25 se promítla rozdílná dynamika vývozu do jednotlivých států. Pro převažující počet států byl příznačný nadprůměrný růst vývozu (např. do Nizozemska, Francie, Belgie, Maďarska, Itálie, Polska, Švédska, Španělska a Spojeného království), mírnější dynamika provázela vývoz na Slovensko a zejména do Německa (dosažený absolutní růst 15,9 mld. Kč patřil ale k nejvyšším), pokles pokračoval u vývozu do Rakouska. Z vývozu do dalších států lze uvést růst na Ukrajinu, do Ruska, Rumunska a Hongkongu. 1.2 Dovoz Také dovoz ze všech hlavních teritoriálních oblastí do České republiky se zvýšil. Nadprůměrný přírůstek zaznamenal hlavně dovoz z evropských tranzitivních ekonomik a ze SNS. Oproti tomu dovoz ze států EU25, z vyspělých tržních ekonomik mimo EU25 a zejména z rozvojových ekonomik byl v tomto období podprůměrný. Dynamika dovozu ze států EU25 byla sice mírnější a u jednotlivých států EU25 značně rozdílná, absolutní růst dovozu o 73,1 mld. Kč představoval však téměř 61 % nárůstu celkového dovozu. Značně nadprůměrný růst vykázal zejména dovoz z Polska, dále pak z Francie, Nizozemska, Maďarska, Slovenska a Spojeného království, podprůměrný růst byl např. u dovozu z Německa, Itálie, Rakouska, pokles provázel dovoz ze Švédska. U dovozu z dalších států lze zmínit především růst z Číny, Ruska, Norska, Rumunska, Japonska a Tchaj-wanu a pokles ze Spojených států. 1.3 Saldo obchodní bilance Obchodní bilance dosáhla se státy EU25 přebytku 163,3 mld. Kč, s evropskými tranzitivními ekonomikami přebytku 17,5 mld. Kč, s vyspělými tržními ekonomikami mimo EU25 deficitu 27,1 mld. Kč, rozvojovými ekonomikami deficitu 17,0 mld. Kč, SNS deficitu 51,8 mld. Kč a ostatními státy deficitu 49,3 mld. Kč. tabulka 2 Běžný účet platební bilance za rok 2005 podle ekonomických zón v mil. Kč index VÝVOZ ,1 vyspělé tržní ekonomiky ,7 z toho: EU ,4 z toho: Německo ,7 Slovensko ,2 rozvojové ekonomiky ,2 evropské tranzitivní ekonomiky ,2-9 -

10 Společenství nezávislých ,1 států z toho: Rusko ,3 ostatní ,9 z toho: Čína ,6 nespecifikováno ,5 DOVOZ ,2 vyspělé tržní ekonomiky ,4 z toho: EU ,6 z toho: Německo ,3 Slovensko ,2 rozvojové ekonomiky ,5 evropské tranzitivní ,0 ekonomiky Společenství nezávislých ,4 států z toho: Rusko ,1 ostatní ,1 z toho: Čína ,4 nespecifikováno ,1 Zdroj: tabulka (vlastní úprava) použita z Zahraniční obchod za leden až září 2005 a 2006,

11 2 Srovnání dynamiky české ekonomiky v letech 2002 a 2005 Ekonomická situace a hospodářský vývoj v roce navázaly na tendence předchozího roku pokračoval nepříznivý konjukturální vývoj. Tempo růstu ekonomického vývoje zpomalilo z 3,3% v roce 2001 na 2,0% v roce 2002 a to vlivem recese světového hospodářství. Míra inflace se výrazně snížila, a to ze 4,7% v roce 2001 na 2,0% v roce 2002, což svědčí o dosavadním rovnovážném vývoji ekonomiky. Zastavila se dynamika zahraničního obchodu, objem vývozu a dovozu v běžných cenách dokonce poklesl, ve stálých cenách zůstal na úrovni minulého roku. Pasívum salda obchodní bilance a s ním i pasívum běžného účtu obchodní bilance bylo na hranici 5% k HDP, což se považuje za hranici nadměrnosti vnější nerovnováhy. Oproti roku 2002 byl rok 2005 pro Českou republiku mnohem lepší. Dynamicky se zvýšila výkonnost ekonomiky, ekonomika byla stabilní i při politických otřesech, celkově se zvýšila životní úroveň a kurz koruny značně posiloval 4. HDP zaznamenal přírůstek 6% (v běžných cenách se zvýšil o 163 mld. Kč). Jeho růst ovlivnil zvýšený vývoz zboží a služeb, který poprvé v historii převýšil jejich dovoz, a to o 74 mld. Kč, což znamenalo 45% v přírůstku HDP Pasivní saldo běžného účtu platební bilance ve výši 62 mld. Kč bylo dané záporným saldem bilance výnosů ve výši 142 mld. Kč. Pasivní saldo běžného účtu platební bilance se změnilo z -5,2% HDP na relativně příznivých -2,1% HDP. Výrazné aktivum ve finančním účtu ve výši 138 mld. Kč přes negativní vliv kurzových rozdílů vedlo k dalšímu nárůstu devizových rezerv o 93 mld. Kč. Díky zesilující rovnovážnosti ekonomiky a její stabilitě přes mimořádný nárůst cen energií (ropy a plynu) poklesla míra inflace z 2,8% v roce 2004 na 1,9% v roce 2005 Pokračoval růst životní úrovně. Vzrostl čistý disponibilní důchod o 3,8%, reálný o 1,9%. Reálné mzdy se zvýšily o 3,5 %. 3 Čap, V.: Hospodářství ČR, Ročenka Hospodářských novin 2003, 7. ročník, MORAVIAPRESS, a.s. Břeclav, ISBN , s Čáp, V.: Hospodářství ČR, Ročenka Hospodářských novin 2006, 10. ročník, UNIPRINT, Rychnov nad Kněžnou, ISBN , s

12 3 Zahraniční obchod České republiky a Slovenské republiky Slovenská republika je po Spolkové republice Německo druhým největším obchodním partnerem České republiky (do r zaujímala první místo). Její současný podíl na celkovém obchodním obratu české republiky činí 6,7% (v roce 2006). 3.1 Vývoj zahraničního obchodu ČR a SR od roku 1993 tabulka 3 Podíl Slovenské republiky na celkovém zahraničním obchodu ČR v letech v % Vývoz 21,3 16,4 13,9 14,2 12,8 10,6 8,2 7,7 8,0 7,7 8,0 8,5 7,3 Dovoz 17,0 14,2 11,6 9,6 8,4 7,2 6,1 6,0 5,4 5,2 5,2 5,4 5,5 Obrat 19,2 15,3 12,8 11,6 10,0 8,9 7,1 6,8 6,6 6,4 6,5 6,9 6,5 Zdroj: tabulka použita ze zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu Procentní podíl Slovenska na celkovém zahraničním obchodu ČR od roku 1993 stále klesá, jak je patrně vidět na údajích v tabulce 6 Podíl Slovenské republiky na celkovém zahraničním obchodu ČR v letech v %. V roce 1993 se SR podílela na exportu České republiky 21,3% a od tohoto roku její podíl klesl až na 7,3% v roce 2005, což je přibližně jedna třetina podílu z roku 1993, i přesto že objem dovozu neustále roste. Podobně je na tom i podíl SR na importu do České republiky. V roce 1993 dosahoval import 17%. Oproti tomu v loňském roce podíl Slovenské republiky představoval už jen 5,5% z celkového zahraničního obchodu. Oslabení vzájemných obchodních vztahů od roku 1992 doznělo v roce 1994 a výrazněji postihlo český vývoz. Od té doby hodnota českého vývozu narůstala (a to i s přihlédnutím k pohybu vývozních cen). Problematický vývoj nastal v roce 1998, kdy český vývoz poklesl v porovnání s rokem 1997 o cca. 3% a v roce 1999 oproti roku 1998 dokonce o 17%. Pokud jde o dovozní stránku zde oslabení českého dovozu postihuje zejména období po roce 1995 (v roce 1996 poklesl dovoz o 9,2%, v roce 1997 stagnoval, v roce 1998 poklesl o 7,1%). Tím docházelo k postupnému oslabování pozice SR v českém dovozu i vývozu. Tento vývoj produkoval relativně vysoké aktivum obchodní bilance ČR se Slovenskem, které od roku 1996 až do roku 1998 neustále rostlo, a tím poměrně významně redukovalo pasivum české

13 obchodní bilance s ostatními státy. V roce 1999 se však i aktivum obchodní bilance ČR se SR snížilo z 23,6 mld. Kč v roce 1998 na 14,4 mld. Kč. Přesto i nadále však zůstává významným z hlediska snižování pasivního salda celkové obchodní bilance ČR. V roce 2000 došlo po letech propadu k meziročnímu nárůstu vzájemné obchodní výměny. V porovnání s rokem 1999 došlo ke zvýšení obratu o 18,1%, vývozu o 14,3% a dovozu slovenských výrobků do ČR o 22,5%. 5 Po rozdělení ČSFR v roce 1993 na dva samostatné státy došlo k přeměně vzájemných hospodářských vztahů ze vztahů vnitrostátně obchodních na zahraničně obchodní. Od tohoto roku byly obchodní vztahy se SR upraveny Smlouvou o vytvoření celní unie. Od jsou ČR a SR součástí jednotného vnitřního trhu EU, což je pro oba státy zásadní politická a ekonomická změna. Proto se jednou ze smluv, kterou se obchodní a ekonomické vztahy mezi ČR a SR řídí, stala Smlouva o založení Evropského společenství, k níž se obě země připojily na základě Smlouvy o přistoupení podepsané v Aténách dne Obchodní vztahy mezi ČR a SR se dále řídí také Smlouvou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. Nadále zůstává v platnosti Smlouva mezi oběma zeměmi o spolupráci a vzájemné pomoci v oboru celnictví (č.200/96 Sb.) Vstup obou zemí do EU vytvořil určitou potřebu opětovné co nejužší konkrétní spolupráce ČR a SR. Důležité je hlavně využívat i nadále širokou a všeobecně rozvinutou spolupráci z období společného státu a z doby existence celní unie, odolávat světovému konkurenčnímu tlaku a tím přispět k větší ekonomické stabilitě celého regionu. Za tímto účelem byla dne podepsána Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství SR, na jejímž základě začala pracovat Mezirezortní konzultační komise na úrovni ministra průmyslu a obchodu ČR a ministra hospodářství ČR. Tato komise se věnuje několika oblastem, mezi které patří energetika, strojírenství se zvláštní pozorností na odvětví automobilového průmyslu, výměna informací o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a exportní aktivity České a Slovenské republiky. 3.2 Zahraniční obchod ČR se SR v roce 2002 Zahraniční obchod České republiky a Slovenska zaznamenal v roce 2002 oproti předchozímu roku 2001 značný propad. Celkový obrat se snížil o 6%, z původních 176,6 mld. Kč v roce 2001 na 166 mld. Kč v roce Vývoz do Slovenské republiky v roce 2002 činil 96,7 mld. 5 Grégr, M. :Analýza vývoje vzájemného obchodu od roku 1993 do roku 2000, Ministerstvo průmyslu a obchodu

14 Kč, což bylo 7,7% z celkové vývozu České republiky. V roce 2001 byl vývoz celkem 102 mld. Kč, tedy o 5,2% více než v roce Dovoz se snížil o 7,1% ze 74,6 mld. Kč v roce 2001 na 69,3 mld. Kč v roce Dovoz do ČR ze SR v roce 2002 byl 5,2% z celkového dovozu. I přes tento propad zůstalo saldo obchodní bilance ve výši 27,4 mld. Kč nadále aktivní Hospodářský vývoj SR v roce 2002 Rok 2002 byl pro Slovenskou republiku jedním z nejvýznamnějších v její desetileté historii. Po zářijových parlamentních volbách dostala SR pozvání do NATO a v závěru roku byl schválen termín jejího vstupu do EU. Obě tyto události pozitivně ovlivnily vývoj vnějších ekonomických vztahů SR, zejména ve druhé polovině roku Exportní aktivity si Slovensko nejenom udrželo, ale i posílilo, a to i přesto, že u největšího obchodního partnera Německa nedošlo ke zrychlení jeho hospodářského růstu. Růst slovenského importu ovlivnila domácí poptávka, která byla podporována rekordně nízkou inflací a růstem reálných mezd. Nemalou mírou se na celkovém hospodářském vývoji SR odrazila skutečnost, že šlo o volební rok a vláda proto některé nepopulární kroky, které by měly negativní dopad na vývoj inflace odložila. Statistické údaje potvrdily překonání stagnace ve vývoji ekonomiky v letech 1999 a Struktura hospodářského růstu v roce 2002 byla tedy podporována růstem spotřeby. Ta však předstihovala růst produktivity práce a nevytváří tím pádem předpoklady trvalého růstu hospodářství. 6 Hrubý domácí produkt Slovenské republiky v roce 2002 dosáhl 1096,4 mld. Sk v běžných cenách a oproti roku 2001 vzrostl o 4,4%. Zahraniční obchod zboží a služeb dosáhl pasivního salda ve výši 75,9 mld. Sk, z toho saldo obchodní bilance činilo 96,6 mld. Sk, což představuje zlepšení o 6,1% oproti předchozímu roku. V tomto roce zahraniční obchod zaznamenal zpočátku prudký pokles, ale poté postupně rostl. Celkový objem zahraničního obchodu převýšil objem předchozího roku o 5,6%, tedy o 73,7 mld. Sk. tabulka 4 Export, Import a jejich podíly u jednotlivých obchodních partnerů (mil. Sk) Země Export Podíl Import Podíl Bilance SRN , ,6 334 ČR , , Itálie , , Mach, F.. Horská, H.: Ekonomická charakteristika, Souhrnná teritoriální informace za rok 2002, Ministerstvo průmyslu a obchodu

15 Rakousko , , Maďarsko , , Polsko , , Francie , , V. Británie , , Zdroj: vlastní výpočty, údaje použity z Hlavním obchodním partnerem SR s 26% podílem na zahraničním obchodu bylo v roce 2002 Německo. Vzájemný obchodní obrat dosáhl mil. Sk. Meziročně se vzájemný obrat snížil o jedno procento. Druhým největším partnerem SR s 15,2% podílem na celkovém zahraničním obchodu byla Česká Republika. Dále následovala Itálie, Rusko Rakousko. 7 Nejvíce přebytkovou obchodní bilanci ve vzájemném obchodě měla v roce 2002 SR s Rakouskem (18,6 mld. Sk), Itálií (18,4 mld. Sk), Maďarskem (15,1 mld. Sk), Polskem (10,7 mld. Sk). Pasivní obchodní bilanci vykázala SR s ČR (-14,3 mld. Sk), s Francií (-5,8 mld. Sk) a také s Ruskem (-87,4 mld. Sk) Zahraniční obchod z hlediska komoditní struktury Z hlediska komoditní struktury vývozu měla největší podíl na zahraničním obchodě 7. skupina Stroje a přepravní zařízení s 31,9%, dále pak 6. skupina Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu s 24,4% a 5. skupina Chemikálie a příbuzné výrobky s 11,2%. Nejmenší podíl měla 9. skupina Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné s 0,1% a 4. skupina Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky s 0,3%. Z hlediska komoditní struktury dovozu měla největší podíl 6. skupina Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu s 32,5%, dále pak 3. skupina Nerostná paliva, mazadla a příbuzné materiály s 16,8% a 7. skupina Stroje a přepravní zařízení s 15,2%. Nejméně se dovezly výrobky ze stejných skupin jako u vývozu, tedy výrobky z 9. skupiny s 0,1% a výrobky ze 4. skupiny s 0,7%. tabulka 5 Zbožová struktura podle skupin SITC v roce 2002 SITC Vývoz Dovoz Bilance 1-12/ / /02 mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč 0 Potraviny a živá zvířata , , Nápoje a tabák , , Surové minerály nepoživatelné, s výjimkou paliv , , Nerostná paliva, mazadla a příbuzné , , Mach, F.. Horská, H.: Souhrnná teritoriální informace za rok 2002, Ministerstvo průmyslu a obchodu

16 materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 254 0, , Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n , , Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu , , Stroje a přepravní zařízení , , Různé průmyslové výrobky , , Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 75 0,1 56 0,1 19 CELKEM , , Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, vlastní úprava Vývoz - komoditní struktura V rámci skupiny 0 Potraviny a živá zvířata, která měla 7,8% podíl na celkovém vývozu do Slovenské republiky, se nejvíce vyvezlo zboží z podskupiny 09 Různé jedlé výrobky a přípravky, a to celkem za 1498 mil. Kč. Podíl této podskupiny na celkovém vývozu byl 1,55%. Druhý největší vývoz byl zaznamená ve podskupině 01 Maso a masné výrobky, kterých se vyvezlo celkem za 1016 mil. Kč. Podíl této podskupiny byl 1,05%. Třetí podskupina s největším podílem (1,05%) byla podskupina 04 Obiloviny a obilné výrobky, v rámci této skupiny se vyvezly produkty a suroviny za celkem 1012 mil. Kč. Skupina 1 Nápoje a tabák měla 3,4% podíl na celkovém vývozu. Hodnota vývozu tabáku a tabákových výrobků (podskupina 12) byla 1972 mil. Kč. Skupina 2 Surové minerály nepoživatelné, s výjimkou paliv zaznamenala 2,5% podíl, což bylo celkem 2380 mil. Kč. V této skupině se nejvíce vyvezly rudy kovů a kovový odpad 598 mil. Kč, také vláknina a sběrový papír 534 mil. Kč. 7% podíl (6782 mil. Kč) na celkovém vývozu měla 3. skupina Nerostná paliva, mazadla a příbuzné materiály. V této skupině se nejvíce exportovalo uhlí, koks a brikety (podskupina 32) za celkem 3912 mil. Kč. Podíl této podskupiny byl 4,05%. Výše exportu skupiny 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky byla v roce mil. Kč a její podíl na celkovém exportu činil 0,3%. 5. skupina Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. byla v tomto roce 3. nejvýznamnější skupinou vývozu. Součet vývozu v této skupině byl mil. Kč. Nejvyšší hodnoty exportu byly zaznamenány v podskupinách léčiva a farmaceutické výrobky (2631 mil. Kč 2,72%), silice a vonné látky, leštící a čistící přípravky (1918 mil. Kč 1,98%) a organické chemikálie (1607 mil. Kč 1,66%)

17 6. skupinou, druhou v celkovém vývozu, jsou tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu. V této skupině se nejvíce vyvážely kovové výrobky 5544 mil. Kč (5,74%), železo a ocel 5390 mil. Kč (5,58%) a textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich 3229 mil. Kč (3,11%). Nejdůležitější skupinou vývozu je 7. skupina stroje a přepravní zařízení, která má nejvyšší hodnotu vývozu mil. Kč. V této skupině se nejvíce vyvážela podskupina 78 - silniční vozidla mil. Kč s 13,56% podílem na celkovém vývozu, podskupina 77 elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 5224 mil. Kč s podílem 5,41%. Do 8. skupiny se řadí různé průmyslové výrobky s 11,5% na celkovém vývozu do SR a objemem mil. Kč. Největší vývoz v rámci této skupiny zaznamenaly oděvní výrobky a doplňky (podskupina mil. Kč 1,49%) a odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n. (podskupina mil. Kč 1,44%). Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné patří do 9. skupiny, z níž se vyvezly produkty za 75 mil. Kč Dovoz komoditní struktura V roce 2002 byly v rámci 0. skupiny Potraviny a živá zvířata, která měla 7,5% podíl na celkovém dovozu České republiky ze Slovenské republiky, dovezeny produkty za 5207 mil. Kč. Nejvíce se dovážely mléčné výrobky a vejce (podskupina mil. Kč) s 1,71% podílem na dovozu, dále pak obiloviny a obilné výrobky (podskupina mil. Kč) s 1,66% podílem na celkovém dovozu. Skupina 1, jež zahrnuje nápoje a tabák, má s dovozem ve výši 1053 mil. Kč 1,5% podíl na celkovém dovozu. Do skupiny 2 se zahrnují všechny surové nepoživatelné minerály, s výjimkou paliv a její podíl na celkovém dovozu do ČR v roce 2002 byl 3,9% (což bylo 2699 mil. Kč). V této skupině se nejvíce importoval korek a dřevo (podskupina mil. Kč) s 1, 42% podílem. 3. skupina Nerostná paliva, mazadla a příbuzné materiály s 16,8 % podílem je druhou skupinou s největším dovozem (11637 mil. Kč) do České republiky. V této skupině se nejvíce dovážela ropa a ropné výrobky (podskupina mil. Kč, 16,8% podíl). 4. skupina Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky je druhou skupinou s nejmenším dovozem do ČR, její podíl na celkovém dovozu je 0,7%. 12,8% podíl na celkovém dovozu má 5. skupina Chemikálie a příbuzné výrobky. V rámci této skupiny se dovezly produkty v hodnotě 8908 mil. Kč. Nejvíce se léčiva a farmaceutické výrobky (podskupina mil. Kč a 3,11% podíl), pak plasty v prvotní formě (podskupina mil. Kč s 2,35%) a plastické hmoty v neprvotních formách (podskupina mil. Kč, 1,83%)

18 Do 6. skupiny patří Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu. Tato skupina má největší podíl na celkovém dovozu do ČR. Její podíl je 32,5% tedy mil. Kč. V této skupině se nejvíce dováželo železo a ocel (podskupina mil. Kč, 11,76% podíl na dovozu), výrobky z nekovových nerostů (podskupina mil. Kč, 4,94 mil. Kč) a kovové výrobky (podskupina mil. Kč 3,88%). 7. skupina nebo-li Stroje a přepravní zařízení dosáhla v roce 2002 s celkovým objemem dovozu ve výši mil. Kč 15,2% podílu. V této skupině se nejvíce dovážela silniční vozidla 2847 mil. Kč, stroje a zařízení všeobecné užívané k průmyslu 2110 mil. Kč a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 1896 mil. Kč. Různé průmyslové výrobky patřící do 8. skupiny měly v roce 2002 s 6251 mil. Kč 9% podíl na celkovém dovozu. Nejvíce se dovezlo výrobků z podskupiny 89 různé výrobky 2469 mil. Kč s 3,56% podílem a výrobků z podskupiny 84 oděvní výrobky a doplňky 1525 mil. Kč s 2,2% 9. skupina komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné je skupina s nejmenším podílem dovozu (celkem 0,1%). Z hlediska sald obchodní bilance má nejvíce pasivní bilanci ropa a ropné výrobky. Záporné saldo obchodu s touto komoditou dosáhlo výše mil. Kč. Pasivní saldo ve výši 3531 mil. Kč bylo také zaznamenáno u obchodu s železem a ocelí. Dále pasivních sald dosáhl obchod s komoditami jako jsou výrobky z pryže, živočišné oleje a tuky, rudy kovů a kovový odpad, oděvní výrobky a doplňky a zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku. Mezi komodity, se kterými vzájemný obchod mezi ČR a SR dosáhl aktivního salda, patří tabák a tabákové výrobky, elektrický proud, papír, lepenka a výrobky z nich, kovové výrobky. Nejvíce aktivního salda dosáhl obchod se silničními vozidly (12721 mil. Kč) a obchod s uhlím, koksem a briketami, jehož aktivní bylo zaznamenáno ve výši 3979 mil. Kč. 3.3 Bilance služeb ČR se SR V roce 2002 dosáhla bilance služeb mezi Českou a Slovenskou republikou aktivního salda, a to ve výši 2572,6 mil. Kč. Příjmy v rámci položky doprava v roce 2002 činily 3331 mil. Kč a výdaje byly 4243,6 mil. Kč, to znamená že doprava dosáhla salda -912,7 mil. Kč. Největší podíl na tomto pasivním saldu má ostatní nákladní doprava se saldem mil. Kč, potrubní přeprava se saldem mil. Kč. Vysokého aktivního salda (1190 mil. Kč) dosáhla Česká republika se Slovenskem v silniční nákladní dopravě a v letecké osobní dopravě (575,3 mil. Kč), dále pak v železniční nákladní dopravě (567,7 mil. Kč)

19 Cestovní ruch zaznamenal v roce 2002 aktivní saldo ve výši 4185,4 mil. Kč. Příjmy činily 6844,1 mil. Kč a výdaje dosáhly výše 2658,7 mil. Kč. V rámci této položky bylo nejvyššího aktivní saldo zaznamenáno o pracovních cest (2015,8 mil. Kč), z toho 2060,3 mil. Kč činí saldo z cest sezónních a příhraničních pracovníků. Vysoké aktivní saldo (1737,7 mil. Kč) zaznamenaly také výdaje na vzdělávací pobyty, za kterými jsem přijeli naši slovenští sousedé. V roce 2002 přijelo do české republiky hostů ze Slovenské republiky, což bylo 4,6% z celkového počtu hostů. V ČR přenocovalo hostů ze SR, průměrný počet přenocování byl 2,8 a průměrná doba pobytu byla 3,8 dní. Do skupiny ostatní služby se řadí služby v oblasti spojů, služby v oblasti stavebnictví a pojišťovací služby. Nejvyšší pasivní saldo zaznamenaly pojišťovací služby a to vše kvůli zajištění. Aktivní bilance dosáhly služby v oblasti stavebnictví, protože příjmy ze stavebních prací v tuzemsku byly vyšší než výdaje. Také finanční služby dosáhly značně aktivního salda, a to ve výši 178,1 mil. Kč Přímé investice na Slovensku V roce 2002 bylo Slovensko pro investory lákavým teritoriem nejenom kvůli ceně pracovní síly a dalším relativně příznivějším nákladům, ale i vzhledem k zajímavému úrokovému diferenciálu. Korunové úrokové sazby totiž zůstávaly na vysoké úrovni. Nejdůležitější dvoutýdenní repo sazba Národní banky Slovenska, od které se odvíjejí ostatní úrokové sazby i výnosy dluhopisů, dosahovala 8,25%. Podobná sazba v ČR nebo v EMU činila pouze 3,0 3,25% 9. Z teritoriálního hlediska byl největší podíl přímých investic umístěn na Slovensku - 45,4 % (22,68 mld. Sk 10, tedy 311 mil. USD). Oproti předchozímu roku se investice zvýšily o 23,72%. Mezi tyto investice patří získání akcií Istrochemu, a.s. Bratislava firmou Istrodeza patřící do skupiny Agrofert, dále odkoupení 50% akcií bratislavského Elektrovodu firmou SME, a.s. Ostrava, získání odštěpného závodu Slovenských telekomunikací českou firmou Vegacom, a.s. Praha, vstup do lázní Piešťany, televize JOJ, rozšiřování společnosti AŽD Praha v Popradě zpracované údaje z tabulky 9 Dufek, P.: Peníze na dohled, Euro, , č. 41, s údaj z International Direkt Investment Statistics Yearbook , OECD Publishing Mach, F.. Horská, H.: Slovensko - Souhrnná teritoriální informace za rok 2002, velvyslanectví České republiky

20 3.5 Zahraniční obchod ČR a SR v roce Hospodářský vývoj SR v roce 2005 Rok 2005 byl prvním rokem plného členství SR v Evropské unii a i v tomto roce pokračoval hospodářský růst. Vyjádřeno tempem růstu hrubého domácího produktu slovenská ekonomika v roce 2005 reálně vzrostla o 6,1%. V porovnání s rokem 2004 se dynamika růstu slovenské ekonomiky zrychlila o 0,5 procentního bodu. Z hlediska vývoje v jednotlivých čtvrtletích bylo vysoké tempo růstu ekonomiky výsledkem výrazného zrychlení ve 3. čtvrtletí růst 6,2% a ve 4. čtvrtletí 7,6%. Nominální objem vytvořeného HDP představoval 1439,8 mld. Sk, což je v běžných cenách o 8,6% více než v roce Vyšší tvorbu HDP ovlivnil především růst přidané hodnoty ve stavebnictví, obchodě, dopravě, poštovních službách a telekomunikacích, průmyslu a v zemědělství. Úrovně roku 2004 nebylo dosaženo v oboru nemovitostí a pronájmu, dále ve finančním zprostředkování, školství, ve zdravotnictví a v sociální pomoci. Saldo zahraničního obchodu zboží a služeb v běžných cenách bylo pasivní ve výši 62,9 mld. Sk (o 27,3 mld. Sk vyšší než v roce 2004) při deficitu zahraničního obchodu se zbožím ve výši 74,7 mld. Sk a aktivním saldu vývozu a dovozu služeb v objemu 11,8 mld. Sk. Saldo obchodní bilance a také saldo bilance výnosů nepříznivě ovlivnilo běžný účet platební bilance SR, který v roce 2005 vykázal záporné saldo ve výši 126 mld. Sk (4 mld. USD). Kapitálový a finanční účet vykázal přebytek 176,7 mld. Sk. Příčinou meziročního růstu přebytku finančního účtu byl nárůst krátkodobých zdrojů získaných komerčními bankami ze zahraničí, ale i změna metodiky výpočtu objemu reinvestovaného zisku nerezidentů v SR. Zahraničně obchodní obrat SR v roce 2005 dosáhl 2 065,5 mld. Sk, což představovalo meziroční nárůst o 12,7%. Tempo růstu zahraničního obratu zůstalo téměř na stejné úrovni jako v roce Celkový dovoz SR dosáhl 1070,9 mld. Sk, tedy 51,8% podílu na celkovém zahraničním obratu SR. Meziročně dovoz vzrostl o 13,9%. Slovensko vyvezlo zboží v hodnotě 994,6 mld. Sk, toto číslo představovalo meziroční nárůst o 11,6%. Zatímco dle slovenských analytiků zahraniční obchod SR v roce 2005 rekordně padl, slovenská ekonomika měřena růstem HDP rekordně rostla. I tento jistý nesoulad může vyvolat nejméně dvě otázky. První je, zda to není signál přehřátí ekonomiky. Druhou otázkou je, jaké jsou další možnosti ještě vyššího růstu slovenské ekonomiky v případě, že skutečně jsou zvýšené dovozy základem dalšího vysokého exportu. Lze však konstatovat, že současné ekonomické

21 klima na Slovensku i přes značné regionální rozdíly, které zřejmě rychle nepominou, nepotvrzuje publikované informace o chudobě na Slovensku. 12 tabulka 6 Zahraniční obchod v roce 2005 nejvýznamnější obchodní partneři, v mil. SK Země dovoz podíl index 04/05 vývoz podíl index 04/05 saldo Německo ,0 101, ,1 101, Česká republika ,7 106, ,1 115, Rusko ,7 130, ,6 143, Itálie ,8 96, ,6 115, Polsko ,1 117, ,3 128, Rakousko ,8 109, ,1 103, Maďarsko ,6 121, ,6 123, Francie ,3 101, ,9 119, Čína ,2 134, ,4 157, Korea ,6 166, ,1 127, Zdroj: vlastní tabulka Nejvýznamnějším partnerem Slovenské republiky v roce 2005 bylo Německo, jehož podíl na celkovém dovoze byl 21% a podíl na celkovém vývoze 26,1%. Česká republika se umístila na druhém místě s 12,7% podílem na importu a 14,1% podílem na exportu. Její podíl byl téměř dvakrát nižší než podíl Německa. Na třetím místě v pořadí se umístilo Rusko s 10,7% podílem na importu a 1,6% podílem na exportu. S tímto státem má Slovensko nejvíce pasivní obchodní bilanci. Pasivum je způsobeno stejně jako u České republiky vysokým dovozem energetických surovin. Dále následovala Itálie, Polsko, Rakousko, Maďarsko, Francie, Čína a Korea Zahraniční obchod z hlediska komoditní struktury V roce 2005 se do Slovenské republiky vyvezlo zboží za 162,3 mld. Kč. Oproti roku 2004 export vzrostl o 11,5%. Naopak ze Slovenska se dovezlo zboží za 98,4 mld. Kč. Nárůst importu oproti roku 2004 byl o 4,8%. Z hlediska komoditní struktury nejvíce vyvážela skupina 7 Stroje a přepravní zařízení. Její podíl byl 33,5% (54298 mil Kč) na celkovém vývozu. Druhou skupinou s nejvyšší hodnotou vývozu mil. Kč byly Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu s 21,8% podílem na exportu do SR. Na třetím místě jsou skupiny 5. Chemikálie a příbuzné výrobky a Galuška, V.: Slovensko Souhrnná teritoriální informace (aktualizace), č.23/2006, velvyslanectví České republiky

22 Různé průmyslové výrobky. Jejich podíl je 10,4%. Ze Slovenska se nejvíce dováželo zboží ze skupiny 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu s 34,2% podílem na celkovém importu do České republiky. Druhou skupinou, ve které byl zaznamenán největší import byla skupina 3 Nerostná paliva, mazadla a příbuzné materiály s 19,6% podílem a celkovou výší mil. Kč. Třetí skupina s nejvyšším podílem (15%) dovozu jsou Stroje a přepravní zařízení. Výše importu v rámci této skupiny je mil. Kč. tabulka 7 Zbožová struktura podle skupin SITC v 2005 Vývoz Dovoz Bilance SITC mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč 0 Potraviny a živá zvířata , , Nápoje a tabák , , Surové minerály nepoživatelné, s výjimkou paliv , , Nerostná paliva, mazadla a příbuzné materiály , , Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 421 0, , Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n , , Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu , , Stroje a přepravní zařízení , , Různé průmyslové výrobky , , Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 69 0, ,2-97 CELKEM , , Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu Vývoz komoditní struktura Skupina 0 Potraviny a živá zvířata v roce 2005 dosáhla 9,4% na celkovém vývozu do Slovenské republiky. Vyvezlo se zboží za mil. Kč. V rámci této skupiny se nejvíce vyvážela zelenina a ovoce (podskupina 05) 2072 mil. Kč s 1,83% podílem, maso a masné výrobky (podskupina 01) 2626 mil. Kč s 1,62% podílem a mléčné výrobky a vejce (podskupina 02) 2026 s 1,25% podílem. Skupina 1 Nápoje a tabák zaznamenala 3% podíl. Ve 2. skupině Surové minerály nepoživatelné, s výjimkou paliv Tato skupina dosáhla s hodnotou vývozu 3289 mil. Kč 2% podílu na celkovém exportu České republiky na Slovensko. Ve skupině 3 Nerostná paliva, mazadla a příbuzné materiály se exportovalo zboží v hodnotě mil. Kč podíl 9,2%, nejvíce se vyvážel elektrický proud (podskupina 35), uhlí, koks a brikety (podskupina 32) a ropa a ropné výrobky (podskupina 33). 4. skupina Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky byla v roce 2005 druhou skupinou s nejnižším vývozem. Vyvezlo se zboží za 421 mil. Kč, tedy 0,3% z celkového vývozu. 5. skupina

23 Chemikálie a příbuzné výrobky dosáhla 10,4% podílu s objemem vývozu mil. Kč. V této skupině se nejvíce vyvážely organické chemikálie (podskupina 51 1,57% podíl), plastické hmoty v neprvotních formách (podskupina 58 1,32% podíl) a přípravky (podskupina 55 1,69% podíl). Skupinou, která dosáhla v roce 2005 druhého nejvyššího vývozu (35384 mil. Kč - 21,8% z celkového exportu) na Slovensko, byla skupina 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu. Největšího vývozu dosáhlo železo a ocel (podskupina 67 s 5,96% podílem), kovové výrobky (podskupina 69 s 5,59% podílem) a výrobky z nekovových nerostů (podskupina 66 s 2,54% podílem). Prvního místa v celkovém exportu na Slovensko dosáhla skupina 7 Stroje a přepravní zařízení, její podíl v roce 2005 byl 33,5% a objem vývozu mil. Kč. V rámci této skupiny se nejvíce exportovala silniční vozidla s 12,7% podílem (podskupina 78, mil. Kč), elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče s 6,11% podílem (podskupina 77, 9913 mil. Kč). Ve skupině 8 Různé průmyslové výrobky se exportovalo zboží za mil. Kč, podíl této skupiny byl 10,4%. Nejvíce se vyvážely různé výrobky s 4,49% podílem, oděvní výrobky a doplňky s 1,37% podílem a nábytek a jeho díly s 1,29% podílem. Skupina 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné byla skupinou, ze které se exportovalo nejméně zboží. Vyvezlo se zboží za 69 mil. Kč, její podíl byl 0,0% Dovoz komoditní struktura Skupina 0 Potraviny a živá zvířata dosáhla v roce ,3% podílu na celkovém importu ze Slovenské republiky s celkovým objemem 7185 mil. Kč. V této skupině se nejvíce dovážely mléčné výrobky (podskupina 02), obiloviny a obilné výrobky (podskupina 04) a cukr, výrobky z cukru a med (podskupina 06). Skupina 1 Nápoje a tabák zaznamenala v roce celkový objem dovozu za 892 mil. Kč a její podíl činil 0,9%. Skupina 2 Surové minerály nepoživatelné, s výjimkou paliv dosáhla v roce 2005 s celkovým objemem dovozu ve výši 3807 mil. Kč 3,9% podílu. V této skupině se nejvíce dovezly korek a dřevo (podskupina 24; 1,38% podíl), dále pak rudy kovů a kovový odpad s 1,04% podílem (podskupina 28). 3. skupina Nerostná paliva, mazadla a příbuzné výrobky se umístila na druhém místě s celkovou hodnotou importu mil. Kč a s 19,6% podílem. Nejvíce se importovala ropa a ropné výrobky (podskupina 33, mil. Kč) s 16,8% podílem a elektrický proud s 2,44%

24 4. skupina Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky je jednou ze skupin s nejmenším dovozem. Dovezlo se zboží za 349 mil. Kč s 0,4% podílem. Skupina 5 Chemikálie a příbuzné výrobky zaznamenala 10,2% podíl s množstvím zboží v hodnotě mil. Kč. V rámci této skupiny se dovezlo nejvíce léčiv a farmaceutických výrobků (podskupina 54; 2,52% podíl) a plastů v prvotní formě (podskupina 57; 1,85% podíl). 6. skupinou jsou tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu. Do této skupiny se dovezlo zboží o celkové hodnotě mil. Kč a byla skupinou, která se dostala na první místo v celkové hodnotě dovozu s 34,2% podílem na importu do České republiky. V této skupině nejvyšších hodnot dosáhlo železo a ocel (podskupina 67; mil. Kč s 17,16% podílem), dále pak výrobky z nekovových nerostů (podskupina 66; 3445 mil. Kč s 3,72% podílem). 7. skupinou jsou stroje a přepravní zařízení. Do této skupiny se dovezlo zboží v hodnotě mil. Kč. Podíl této skupiny na celkovém importu do ČR byl 15%, tedy třetí nejvyšší. Nejvíce se dovážela silniční vozidla (podskupina 78 s 3,92% podílem) a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (podskupina 77 s 3,74%). Skupina 8 Různé průmyslové výrobky zaznamenala dovoz ve výši 8288 mil. Kč s podílem 8,4%. V rámci této skupiny se nejvíce dovezly různé výrobky (podskupina 89 s 3,46% podílem, dále pak oděvní výrobky a doplňky (podskupina 84 s 1,83% podílem). Skupina 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné byla stejně jako u exportu skupinou s nejnižším množstvím zboží. Její podíl dosáhl jen 0,2%. Nejvíce pasivní bilanci měla Česká republika z obchodu s ropou a ropnými výrobky. Tato bilance dosáhla záporného salda ve výši mil. Kč. Druhou nejvíce pasivní bilanci má ČR z obchodu se železem a ocelí. Pasivní saldo bylo ve výši 7220 mil. Kč. Tato pasiva obchodní bilance jsou způsobena vysokými objemy dovozu. Tyto komodity jsou totiž pro průmysl značně důležitými surovinami, které v české surovinové základě značně chybí. Oproti tomu silniční vozidla, jejichž výroba má v ČR dlouhodobou tradici, dosáhla s celkovou výší salda mil. Kč nejvíce aktivní bilanci v komoditní struktuře se Slovenskou republikou. Dále byla aktivní bilance zaznamenána u elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů ve výši 6231 mil. Kč a u uhlí, koksu a briket. Též produkce tohoto zboží je v ČR tradiční. V rámci českého vývozu jsou nejvýznamnější komoditou automobily Škoda. V roce 2005 bylo v SR prodáno celkem aut Škoda, z toho 2557 užitkových vozů Škoda. Značka zaujímá u osobních aut 30,3% podílu na slovenském trhu a u užitkových aut 18,0%. Další

25 významnou komoditou jsou autobusy Karosa, které se na Slovensku prodávají prostřednictvím dceřiné společnosti Karosa Bratislava. V roce 2005 společnost prodala 144 autobusů. Karosa je největším dodavatelem autobusů na Slovensko. 3.6 Bilance služeb Bilance služeb se Slovenskou republikou zaznamenala v roce 2005 pasivní saldo ve výši 852,1 mil. Kč. Na tomto saldu se výrazně podílelo záporné saldo dopravy (-513,3 mil. Kč) a ostatní služeb (-2037,6 mil. Kč). V rámci položky doprava aktivních sald dosáhla silniční nákladní doprava (1770 mil. Kč), letecká osobní doprava (580 mil. Kč) a železniční nákladní doprava (315 mil. Kč). Naopak pasivní salda byla uvedena u potrubní přepravy a přenosu elektřiny (-3334 mil. Kč) a u ostatní nákladní dopravy (-1250 mil. Kč). Aktivních sald bylo dosaženo proto, že ČR je po vstupu do Evropské unie tranzitní zemí, a to hlavně z důvodu polohy ve středu Evropy. Vysoké pasivní saldo, které je uvedeno u potrubní přepravy a přenosu elektřiny je způsobeno pouze výdaji na tuto službu, žádné příjmy totiž u této položky nebyly dosaženy. Cestovní ruch dosáhl v roce 2005 aktivního salda ve výši 1699 mil. Kč. Aktivně se na tomto saldu podílely příjezdy sezónních a příhraničních pracovníků a výdaje na vzdělávací pobyty. U těchto položek totiž příjmy několikanásobně převýšily výdaje. Aktivní saldo cestovního ruchu snižovaly ostatní soukromé cesty, jejichž pasivní saldo dosáhlo výše 4294 mil. Kč. Návštěvníci z ČR tvořili pro Slovensko 28,8% z celkového počtu návštěvníků. Více než dvě pětiny cizinců přicestovaly na Slovensko přes zahraniční přechody s ČR. Na pasivním saldu ostatních služeb se svým pasivním saldem podílely služby v oblasti stavebnictví, jejichž pasivní saldo bylo ve výši mil. Kč, dále nezařazené služby se saldem mil. Kč, a finanční služby (-330,1 mil. Kč), služby výpočetní techniky a informační služby se saldem ve výši 260 mil. Kč. Aktivně se na tomto saldu podílely ostatní služby obchodní povahy se saldem 250 mil. Kč. 3.7 Přímé investice na Slovensku Podle údajů Národní banky Slovenska v tomto státě podniká více než 220 českých firem, většina z nich v obchodě, ve finančnictví, realitách, ale i ve stavebnictví či v chemické výrobě. Z rok 2005 české firmy vytvořily na Slovensku více než 7200 pracovních míst a

26 jejich počet se má zvýšit na V roce 2005 investovala ČR v SR 1,6 mld. Sk, což představuje 7,9% celkových PZI investovaných v SR. Objemem svých investic byla ČR třetím největším investorem na Slovensku. Lze uvést, že v prvním pololetí 2005 byla ČR největším investorem na Slovensku. Objem investic z ČR dosáhl 1647 mil. Sk. Pro porovnání objem investic z Korejské republiky činil 1209 mil. Sk a z Rakouska 1167 mil. Sk. Rozvoj odvětví stavebnictví byl poznamenán nejen kvalitním nárůstem, ale i vzestupným trendem v oblasti kvality. Lze předpokládat, že oblast stavebnictví a stavebních pracích a s tím souvisejícími obory, jako chemie, stroje, dřevařství a nábytkářství, budou nadále patřit k perspektivním investičním možnostem a importním položkám pro růst slovenské ekonomiky. Vzrůstá též zájem o investování do nemovitostí a realit. Zájem mají investovat i společnosti Sekyra Group a Finep, které chtějí investovat v oblasti komerčního developmentu, rezidenčních projektů a do rozvoje větších územních celků Investice českých firem Významná investice na Slovensko se podařila české zemědělské jedničce a chemické dvojce společnosti Agrofert, když získala chemičku Duslo Šala za více než dvě miliardy korun. Dále zvažuje další akvizice a chce koupit pekárny a mlýny. 13 Fezko Slovakia, dcera české Fezko Strakonice, zahájila na přelomu roku v Žilině výrobu autotextilií. Další česká firma Svitap koupila kežmarskou firmu Textilan, která vyrábí netkané textilie. Na slovenském trhu je aktivní i Stock Slovakia, dceřiná společnost českého výrobce lihovin Stock Plzeň Božkov. Její prodej se v roce meziročně zvýšil o téměř 24% na 2,28 mil. litrů lihovin. Česká společnost ČSAD Ostrava je od začátku roku % vlastníkem SAD Banskobystrické dopravní společnosti (SAD BBDS). Do konce roku 2005 byla SAD BBDS, tedy i její podílový vlastník ČSAD Ostrava, provozovatelem MHD v Banské Bystrici Mostýn, M.: Zahraniční investice, Ročenka Hospodářských novin 2006, 10. ročník, UNIPRINT, Rychnov nad Kněžnou, ISBN , s Ministerstvo průmyslu a obchodu, Informace o obchodně-ekonomických vztazích mezi ČR a SR

27 4 Srovnání vzájemného obchodu ČR a SR v letech 2002 a 2005 Celkový obrat zahraničního obchodu se zvýšil ze 166 mld. Kč v roce 2002 na 262,2 mld. Kč v roce Tedy o celkem o 58%. Export se zvýšil z 96,7 mld. Kč v roce 2002 na 162,7 mld. Kč. Vývoz se v těchto letech zvýšil o 68,25%. Import se zvýšil z 69,3 mld. Kč na 99,5 mld. Kč. Od roku 2002 do roku 2005 import vzrostl o 43,58%. 4.1 Porovnání vývoje zahraničního obchodu z hlediska komoditní struktury Pořadí jednotlivých skupin SITC v roce 2005 se oproti roku 2002 nezměnilo Stejně jako v roce 2002, tak i v roce 2005 skupinou, která zaznamenala největší podíl na celkovém exportu, byla skupina Stroje a přepravní nařízení. Její podíl na celkovém vývozu od roku 2002 vzrostl. Zvýšil se z 31,9% na 33,5%. Druhou skupinou s největším vývozem byla po oba dva roky skupina tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu. Její podíl se však oproti roku 2002, kdy dosáhl 24,4%, snížil na 21,8%. Na třetím místě se umístila s vysokou hodnotou vývozu jak v roce 2002, tak i v roce 2005 skupina chemikálie a příbuzné výrobky. Její podíl se snížil z 11,2% v roce 2002 na 10,4% v roce Zvýšení vývozu oproti roku 2002 zaznamenalo několik komodit, patří mezi ně např. maso a masné výrobky, mléčné výrobky a vejce, umělá hnojiva, plasty v prvotní formě, obuv a elektrická zařízení. V obou letech zůstalo stejné pořadí třech skupin s největším dovozem. Jsou to skupiny tržní výrobky, nerostná paliva a mazadla a skupina strojů a přepravních zařízení. Skupina tržních výrobků zaznamenala nárůst z 32,5% v roce 2002 na 34,2% v roce Také u skupiny nerostných paliv se zvýšil podíl, a to z 16,8% podílu na 19,6% podíl na celkovém importu do Slovenské republiky. Podíl skupiny strojů a přepravních zařízení zůstal oproti roku 2002 téměř nezměněn. Zvýšení importu oproti roku 2002 bylo zaznamenáno u několika komodit, např. u elektrického proudu, železa a oceli, strojů a zařízení užívaných k průmyslu a u elektrických zařízení a přístrojů. Oproti tomu pokles v importu zaznamenaly tyto komodity: káva, čaj, kakao, obiloviny, organické chemikálie, léčiva, plasty v prvotní formě, papír a nábytek