Stavba a složení Země, Litosféra
|
|
- Štěpánka Ladislava Pavlíková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Stavba a složení Země, Litosféra Pevné zemské těleso se skládá z několika vrstev, geosfér, které obepínají zemské jádro jako pláště. Geosféry se od sebe liší složením, hustotou, tlakem a teplotou. Na zemské jádro připadá 31 % veškeré hmoty Země. Pravděpodobně obsahuje ryzí kovy, zejména železo, zlato a nikl. Rozlišené je na vnitřní pevné a vnější tekuté. Jádro začíná v hloubce 2900 km. Hranicí je Guttenbergova plocha nespojitosti (diskontinuita). Zemský plášť představuje 67,5 % hmoty Země. Stav hmoty pláště v hloubkách přes 400 km přesně neznáme. Ve svrchní části pláště je zřejmě pod tenkou pevnou vrstvou (sahající do 60 až 100 km) plastická těstovitá astenosféra, která sahá asi do 200 km pod povrch. Svrchní část pláště je z křemičitanů železa a hořčíku, spodní část hlavně z oxidů a sulfidů železa, hořčíku a dalších kovů. Podle jiných názorů je i spodní část z křemičitanů. Zemská kůra je nejsvrchnější vrstvou pevného zemského tělesa. Její průměrná mocnost je 35 km. Zemská kůra vznikla ze zemského pláště složitým vývojem, který trval milióny let. Tvoří ji horniny různého stáří a původu. Mocnost zemské kůry je větší pod vysokými pohořími (přes 70 km) než pod oceány (jen 5-7 km). Pod územím našeho státu je většinou km. Zemská kůra představuje pouze 1,5 % hmoty Země. Nejhojnější jsou v ní nerosty, které jsou sloučeninami kyslíku, křemíku a některých kovů. Jsou to buď křemičitany (např. živce a slídy), nebo oxidy (křemen). Hranicí je Mohorovičičova plocha nespojitosti (diskontinuita) = MOHO vrstva. Litosféra Zemská kůra tvoří spolu s nejsvrchnější vrstvou zemského pláště pevný horninový obal Země, litosféru. Její mocnost se odhaduje na km. Litosféra je rozčleněna v obrovské bloky,
2 litosférické desky. Rozlišujeme pevninské a oceánské litosférické desky, které se velmi pomalu pohybují po astenosféře. Stoupají, klesají, posunují se do stran a mění svou polohu na zemském povrchu. Okraje desek se od sebe vzdalují (divergentní riftová zóna), jinde se přibližují. Někde do sebe dokonce narážejí (kolize) nebo se jedna podsouvá pod druhou (subdukce). Na zemském povrchu se to projevuje pevninotvornými a horotvornými pohyby, sopečnou činností (vulkanizmem) a zemětřeseními. Litosférické desky jsou tyto: euroasijská, severoamerická, africká, jihoamerická, indicko-australská, antarktická, tichooceánská neboli pacifická, Nazca, Kokosová, Karibská, Juan de Fuca, arabská, iránská, Scotia, jaderská, egejská, somálská a filipínská. ) viz obrázek Sopečná činnost je proces, při kterém se žhavotekuté magma (z roztavených látek zemského pláště a zemské kůry) dostává spolu s horkými plyny a párami na zemský povrch. Magma vystupuje k zemskému povrchu puklinami. Na povrchu vznikají ze ztuhlé lávy a sopečných vyvrženin sopky (vulkány) a lávové plošiny. Zemětřesení jsou náhlé krátkodobé otřesy zemské kůry (souše i mořského dna). Podle původu je dělíme na řítivá, sopečná a tektonická. Řítivá vznikají důlní činností v poddolovaných oblastech nebo řícením stropů podzemních prostor. Hypocentrum je velmi mělké, rozsah škod je značný. Sopečná vulkanická jsou průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra jsou v hloubce do 10 km a mají lokální rozsah a malou intenzitu s nízkým rozsahem škod. Tektonická dislokační jsou nejčastější a nejničivější. Vzniká náhlým uvolněním energie v tektonicky aktivních oblastech a zde dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomů. Ohniska jsou hluboko až do 600 km. Světoznámá jsou tato zemětřesení podél zlomu San Andreas v Kalifornii. Ohnisko (hypocentrum) zemětřesení bývá v zemské kůře nebo ve svrchním plášti. Příčinou nejčastějších a nejničivějších (tzv. tektonických) zemětřesení jsou pohyby ker zemské kůry podél puklin a zlomů. Dochází k nim při náhlém uvolnění energie uvnitř Země. Z hypocentra zemětřesení se otřesy šíří všemi směry. Nejkatastrofálnější účinky má zemětřesení v místě zemského povrchu, které leží nad jeho hypocentrem. Toto místo se označuje jako epicentrum. Menší zemětřesení jsou doprovodným jevem sopečné činnosti, malá místní zemětřesení vznikají také při řícení stropů podzemních dutin v krasových krajinách a v poddolovaných oblastech. Nejznámější zemětřesné (i sopečné) oblasti jsou na styku litosférických desek, např. Kalifornie, Japonské ostrovy. Podle místa působení se dělí na kontinentální nebo podmořská. Při podmořských dochází k otřesův vodních mas a vzniku zvláštního typu vln tsunami (z japonštiny, znamená to velké vlny v přístavu). Na volném oceánu mají výšku do 1 m, délka je 150 až 300 km a rychlost až 1000
3 km v hodině. Při přechodu do šelfových oblastí se výška zvětšuje (až na 650 m a klesá rychlost až na 40 km/h). Asi 80 % těchto vln připadá na Pacifik. Pro stanovení intenzity zemětřesení slouží zemětřesné stupnice 9 stupňová Richterova, 12 stupňová MCS stupnice (Mercalli-Cancani- Siebergova) nebo také 12 stupňová MSK (Medveděv-Sponheuer-Kárníkova). Účinky jsou registrované citlivými přístroji seismografy (viz obrázek). Věda zabývající se zemětřeseními a šířením zemětřesných vln a se nazývá seismologie a je v současnosti velmi využívaná při geologickém průzkumu ložisek, hydrogeologii, stavebnictví nebo vodohospodářství. Části litosférických desek, vystupující nad hladinu světového oceánu, tvoří souš neboli pevninu. Největší bloky pevniny se nazývají světadíly (kontinenty). Menší části souše se nazývají ostrovy. Jádra světadílů tvoří štíty, staré několik miliard let. Štíty jsou stabilní části zemské kůry, tvořené hlubinnými vyvřelinami a přeměněnými horninami. Rozlišujeme 11 pevninských štítů: baltský, sibiřský, východočínský, africký, arabský, indický, kanadský, brazilský, guayanský, antarktický a australský. Ke štítům se často přimykají tabule, rozlehlé rovinaté oblasti na vodorovně uložených nezvrásněných usazených horninách, které vznikly v mělkých mořích. Ve třetihorách a čtvrtohorách byly tyto tabule rozlámány v kry, které byly podle zlomů zdviženy do značných výšek (např. Ťan-šan) anebo poklesly a staly se dnem pánví, kotlin a příkopových propadlin. Nejmladší části světadílů vznikly vyvrásněním z geosyklinál (příkopových prohlubní), které se vytvářejí buď na okraji pevninského bloku nebo mezi dvěma pevninskými bloky. Jsou dlouhé až několik tisíc km, široké až několik set km, vyznačují se větší pohyblivostí zemské kůry, horotvornou činností a intenzivní sopečnou a zemětřesnou činností. Zpravidla jsou zatopeny mořem a nacházejí se v oblastech střetů litosférických desek. Z okolních vyvýšených oblastí je do geosynklinál snášen materiál z hornin rozrušených zvětráváním. Na dně geosynklinál vznikají souvrství usazenin. Pod jejich hmotností dno zvolna klesá, zatímco okolní odlehčovaná pevnina stoupá. Toto první vývojové stadium geosynklinály je poměrně klidné. Při poklesu vznikají na dně geosynklinály zlomy, kterými vyvěrá čedičové magma, tvořící na něm lávové příkrovy. Po tomto klidném období dochází k vrásnění. Jeho příčinou je zužování geosynklinály svírané přibližováním okolních pevninských bloků. Stlačováním usazenin se v geosyklinále tvoří vrásy nebo i složité příkrovy, které se nasouvají přes okraje pevninských bloků. Tak vznikají vrásová a příkrovová pohoří. Z geosynklinály byly například na západním okraji obou Amerik vyvrásněny Kordillery a Andy. Geosynklinálou mezi pevninami bylo také moře Tethys, ze kterého byly vyvrásněny Alpy, Dinárské hory a Karpaty a další jihoevropská, jihoasijská a severoafrická pásemná pohoří. Za současné geosynklinály lze považovat okrajová moře jižní a jihovýchodní Asie.
4 Zemská kůra Zemská kůra je složena z velkého počtu prvků. Samostatně se v ní vyskytují jen prvky s malou reaktivitou (např. platina, zlato, stříbro). Ostatní prvky vytvářejí nerosty (minerály). Z nerostů jsou složeny horniny, které jsou základem zemské kůry. Ty dělíme podle původu na vyvřelé, usazené a přeměněné. Horniny jsou složeny buď z jednoho nerostu, častěji však z více nerostů. Vyvřelé (magmatické) horniny vznikají krystalizací křemičité taveniny, kterou nazýváme magma. Magma tuhne buď v hlubinách zemské kůry, nebo se vylévá až na zemský povrch jako žhavá láva. Podle toho rozlišujeme vyvřeliny hlubinné, žilné a výlevné. Usazené (sedimentární) horniny vznikají rozrušením starších hornin a usazením rozrušeného materiálu (zvětralin), který je přepravován tekoucí vodou, větrem, ledovci nebo mořskými vlnami. Přeměněné (metamorfované) horniny vznikají přeměnou vyvřelých a usazených hornin. K přeměně hornin dochází v hlubinách zemské kůry pod vlivem vysokého tlaku a teploty. Mění se přitom minerální složení. Zemská kůra je z 95 % složena z vyvřelých hornin. Zbývajících 5 % připadá na horniny usazené a přeměněné. Na povrchu pevnin i na dně oceánů však převládají usazené horniny. Geologický podklad nížin tvoří převážně usazené horniny, tj. řekami nanesené hlíny, písky a štěrky, větrem naváté spraše a sprašové hlíny a ledovcem přisunuté hlíny, písky a balvany. Základem vysočin jsou pevné skalní masivy z vyvřelých hornin (např. žuly, čediče, andezitu), usazených hornin (např. z břidlic, slepenců, křemenců, vápenců, jílovců) a přeměněných hornin (např. z rul, fylitu a svoru). Pochody, jimiž jsou horniny na povrchu krajiny rozrušovány a mění se ve zvětraliny, se nazývají zvětrávání. Rozlišujeme zvětrávání mechanické (fyzikální) a chemické. Fyzikální zvětrávání je mechanické rozrušování hornin, při němž se do té doby celistvé skalní horniny dělí na úlomky a případně drolí až na jednotlivá zrna, aniž by se změnilo jejich chemické složení. Dochází k němu např. vlivem slunečního záření, tepelných změn, působením vzduchu, vody a ledu, růstem krystalů, objemovými změnami, odlehčením nebo mechanickým působením živých organizmů. Chemickým zvětráváním se horniny mění ve zvětraliny značně odlišné od původních hornin. Dochází k němu za přítomnosti vody a vzduchu (oxidací, redukcí, hydrolýzou, rozpouštěním apod.).
5 Typ zvětrávání a jeho účinnost záleží do značné míry na podnebí. V suchých typech podnebí převládá zvětrávání fyzikální, ve vlhkém podnebí převažuje chemické zvětrávání. Rozlišujeme dva základní typy zemské kůry: pevninskou a oceánskou. Horniny tvořící zemskou kůru pevnin jsou lehčí a mají menší hustotu než horniny tvořící podklad oceánů. Oba typy jsou v rovnováze, poněvadž větší mocnost (20 až 75 km) pevninské kůry je vyrovnávána její menší hmotností, kdežto menší mocnost oceánské kůry (6 až 15 km) je kompenzována její větší hmotností. Pevninskou kůru tvoří tři základní složky: nahoře vrstva usazenin, uprostřed žulová vrstva a vespod čedičová vrstva. Oceánská kůra má pod vrstvou usazených hornin přímo čedičovou vrstvu. Tvary zemského povrchu Zemský povrch (georeliéf) je svrchní plocha zemské kůry. Je to plocha, na které se zemská kůra stýká s dalšími geosférami (např. s atmosférou a hydrosférou). Povrch zemské kůry na pevnině označujeme jako pevninský reliéf, povrch zemské kůry zalitý oceány a moři jako podmořský reliéf. Střední nadmořská výška souše je 875 m, střední hloubka světového oceánu je m. Okraj pevniny zatopený mořem se nazývá pevninský šelf. Je to široký pruh, lemující pobřeží, s maximálním sklonem 5 0 a zabírající asi 8 % dna světového oceánu. Šelfová moře mají velký hospodářský význam (těžba surovin a rybolov). Pevninský šelf se snižuje v pevninský svah (asi 11 % dna oceánu), který přechází v pevninské úpatí (5 %) v hloubkách od do km. Největší část plochy dna světového oceánu připadá na oceánské lože, spočívající na oceánské zemské kůře. Největší prostory na něm zaujímají oceánské pánve, které se rozkládají v hloubkách od do m. Oceánské pánve navzájem oddělují středooceánské hřbety v jejich středu je údolí RIFT výron lávy a vznik kůry. Zdvíhají se z mořského dna až m a jsou vulkanického původu, podobně jako podmořské hory, z nichž některé dosahují až nad hladinu. Nejhlubšími místy oceánského lože jsou úzké sníženiny, oceánské příkopy. Podle hodnot nadmořské výšky členíme zemský povrch souše na deprese = prolákliny se zápornou hodnotou nadmořské výšky (př.assalská proláklina), nížiny s nadmořskou výškou do 200 m.n.m a vysočiny neboli krajinu o nadmořské výšce vyšší než 200 m n.m..
6 Naopak podle relativní výškové členitosti (výškových rozdílů nejvyššího a nejnižšího místa v území 16 km 2 ) se povrch souše rozlišuje na: rovinu (výškové rozdíly jsou do 30 m), pahorkatinu ( m), vrchovinu ( m), hornatinu ( m) a velehornatinu (nad 600 m). Zemský povrch je plochou, na které dochází k přírodním krajinotvorným procesům vyvolávaným dvěma skupinami krajinotvorných činitelů: vnitřními (endogenními) a vnějšími (exogenními). Jejich vlivem se zvolna mění stavba a složení zemské kůry i vzhled krajiny. Vnitřní činitelé mají původ v zemském nitru. Jejich příčinou jsou složité fyzikálně chemické procesy a změny v litosféře. Mezi krajinotvorné procesy vnitřního původu počítáme pevninotvorné a horotvorné pohyby zemské kůry, sopečnou činnost, zemětřesení a přeměnu hornin. Na zemském povrchu jimi vznikají převážně hrubé velkotvary a nerovnosti, jakými jsou pevniny, pohoří, hory, tabule rozlámané v kry, kotliny, příkopy, ostrovy apod. Jejich působením dochází i ke změnám v poloze světadílů a k nejrůznějším poruchám v uložení hornin. Vnější činitelé mají svůj původ mimo zemskou kůru, hlavně ve slunečním záření a v zemské tíži. Změny teploty, vítr, déšť, sníh, proudící voda, jezera, moře, ledovce a živé organismy vyvolávají na zemském povrchu za spolupůsobení zemské tíže četné změny. Vnější činitelé způsobují rozrušování hornin, odnos zvětralin a jejich usazování v jiných místech, vznik a vývoj půd. Zatímco vnitřní činitelé zvětšují výškovou členitost zemského povrchu, působením vnějších činitelů dochází ke zmenšování těchto rozdílů a k zarovnávání zemského povrchu.
Vznik a vývoj litosféry
Vznik a vývoj litosféry O čem bude řeč Stavba zemského tělesa a zemské kůry. Desková tektonika a pohyb litosférických desek. Horotvorná činnost. Sopky a sopečná činnost. Vznik a vývoj reliéfu krajiny.
VíceRozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu
HORNINY 1.2016 Rozdělení hornin tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu Usazené (sedimentární) zvětrávání přenos usazení Přeměněné
VíceVnitřní geologické děje
Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní
VíceSopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory
Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin
VícePřednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř
Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových
VíceLitosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty.
Litosféra v pohybu Vznik a vývoj kontinentů Kontinent = pevnina vyčnívající nad hladinu oceánů Světadíl = odlišný historický společenský a kulturní vývoj Kontinent Světadíl Eurasie Evropa + Asie Amerika
VíceDynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně..
Dynamická planeta Země zemský povrch se neustále mění většina změn probíhá velmi pomalu jsou výsledkem působení geologických dějů geologické děje dělíme: vnitřní vnější Pohyby desek vzdalují se pohybují
VíceSTAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:
STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal
VíceSTAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů
STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. litosférická deska hlubokomořský
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Seminární práce Stavba zemského tělesa Jméno: Bc. Eva Kolářová Obor: ZTV-Z Úvod Vybrala jsem si téma Stavba zemského tělesa. Zabývala jsem se jeho
VícePŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ
PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ Vnitřní stavba Země 1500 C 4000-6000 C Zemská kůra tenká vrstva tvořená pevnými horninami Zemský plášť těsně pod kůrou pevný; směrem do hloubky se stává polotekutým (plastickým)
VíceGEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF
GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského
VíceK. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a
Eva Kolářová K. E. Bullen (1906 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: 1.
VíceUčit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin
Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení
VíceNové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Pohyby litosférických desek
Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Pohyby litosférických desek Teorie litosferických desek = nová globální tektonika - opírá se o: světový riftový systém hlubokooceánské příkopy Wadatiovy-Beniofovy
Více10. Zemětřesení a sopečná činnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Krajinná sféra a její zákl.části 10. Zemětřesení a sopečná činnost Zemětřesení a sopečná činnost Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast:
VíceOPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY
OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl
VícePETROLOGIE CO JSOU TO HORNINY. = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem)
CO JSOU TO HORNINY PETROLOGIE = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem) Mohou obsahovat zbytky organismů rostlin či ţivočichů Podle způsobu vzniku dělíme: 1. Vyvřelé (magmatické) vznik utuhnutím
Vícekapitola 9 učebnice str , pracovní sešit str POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA
kapitola 9 učebnice str. 42-45, 37-39 pracovní sešit str. 15-16 POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA zemský povrch se neustále mění, utváří ho geologické děje 1) vnitřní geologické děje tvořivé, způsobují
VíceVY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese
1/11 3.2.04.10 Když se Země otřese cíl vysvětlit vznik zemětřesení - popsat průběh a následky - znát Richterovu stupnici - porovnat zemětřesení podmořské s povrchovým - většina vnitřních geologických dějů
VíceNázev: 1. Asie geomorfologie, povrch
Název: 1. Asie geomorfologie, povrch Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího
Víceč.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra
č.5 Litosféra =kamenný obal Země Část zemského tělesa tvořená zemskou kúrou a části svrchního pláště. Pod litosférou se nachází astenosféra (poloplastická hmota horniny vystavené obrovské teplotě a tlaku),
VíceObsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list
VíceIct9-Z-3 LITOSFÉRA. pevný obal Země. vypracoval Martin Krčál
Ict9-Z-3 LITOSFÉRA pevný obal Země vypracoval Martin Krčál Po čem šlapeme Putující kontinenty OBSAH Jak se rodí hory Jak vznikají ostrovy Úvodní opakování Závěrečné opakování Použité zdroje Po čem šlapeme
VíceJak jsme na tom se znalostmi z geologie?
Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
Více4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY
4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět: Pochopit základní procesy, které vedou ke vzniku georeliéf. Zhodnotit základní geotektonické hypotézy a teorie. Rozlišit a charakterizovat
VíceOPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE:
OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE: A 1. Čím se zabývá MINERALOGIE? 2. Co zkoumá PALEONTOLOGIE? 3. Co provádí geolog při terénním průzkumu? 4. Kdy vznikla Země? 5. Jaká byla prvotní atmosféra na Zemi? 1 6. Uveď
VíceGeologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika
Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Stavba Země Moc toho nevíme Stavba Země Použití seismických vln Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země kůra a plášť Rychlost
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VíceAlfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus
Desková tektonika Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus kontinenty v minulosti tvořily jednu velkou pevninu
VíceFyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika
Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika 1. Vnitřní stavba zemského tělesa Mohorovičičova diskontinuita Průměrný poloměr Země 6 371 km Gutenbergova diskontinuita Pevné vnitřní
VíceHlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa
Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,
VíceZdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1
Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html
VíceGlobální tektonika Země
Globální tektonika Země cíl přednášky: Pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy, které mohou ohrozit využití území STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu
- vysvětlí teorii vzniku Země - popíše stavbu zemského tělesa - vyjmenuje základní zemské sféry, objasní pojem litosféra - vyjádří vztahy mezi zemskými sférami - objasní vliv jednotlivých sfér Země na
VíceNEROSTY A HORNINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin.
NEROSTY A HORNINY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin. Nerosty a horniny neživé přírodniny, tvoří zemskou kůru
VíceHORNINY. Horninový cyklus: - vznik hornin, jejich zánik a zpětné obnovování probíhá v nekonečném koloběhu (tisíce - miliony let)
Horniny: HORNINY - tvořeny souborem zrn jednoho nebo více minerálů - můžou obsahovat zbytky organismů Dělení hornin podle způsobu vzniku: 1) Vyvřelé (magmatické) vznikají chladnutím a utuhnutím roztavené
VíceOrogenetické pohyby Tektonické poruchy Zemětřesení. IV. přednáška
Orogenetické pohyby Tektonické poruchy Zemětřesení IV. přednáška 1) Orogenetické pohyby = horotvorné procesy vznik pásemných pohoří vlivem deskové tektoniky orogén neplést s vrásněním 4 hlavní orogenetické
VíceStavba zemského tělesa
Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ zemětřesných vln 1906 - objev vnějšího
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VíceNové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země
Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Stavba Země Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ
Více2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků
2. HORNINY JESENÍKŮ Geologická minulost Jeseníků Hrubý Jeseník je stejně jako Rychlebské a Orlické hory budován přeměněnými horninami a hlubinnými vyvřelinami. Nízký Jeseník je tvořen úlomkovitými sedimenty
VíceVulkanismus, zemětřesení
Vulkanismus, zemětřesení Vulkanismus = proces, při kterém dochází přívodními kanály (sopouchy) k výstupu roztavených hmot (lávy) a plynů z magmatického krbu do svrchních částí zemské kůry a na povrch,
VíceJe to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.
PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým
VíceÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ
ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ Iveta Navrátilová, Brno 2011 SOPEČNÁ ČINNOST (VULKANISMUS) projev vnitřní energie planety a deskové tektoniky (přemísťování magmatických hmot ze spodních částí zemské
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. hornina vyvřelá výlevná, hlubinná,
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal
-vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: KVARTA
5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: KVARTA Téma Země Učivo Vznik Země Stavba Země Předgeologický vývoj Země Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové)
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: SEKUNDA
Mineralogie Země Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: SEKUNDA Téma Učivo Vznik Země Stavba Země Předgeologický vývoj Země Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové)
VíceFyzická geografie. Daniel Nývlt. Litosféra a desková tektonika
Fyzická geografie Daniel Nývlt Litosféra a desková tektonika Osnova: LITOSFÉRA A DESKOVÁ TEKTONIKA 1. Vnitřní stavba Země 2. Základní stavební prvky zemského povrchu 3. Základy deskové tektoniky 4. Wilsonův
VícePředmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně září Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří určí polohu a objasní stavbu
VíceFyzická geografie Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika
Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika Osnova lekce 2: LITOSFÉRA A DESKOVÁ TEKTONIKA 1. Vnitřní stavba Země 2. Základní stavební prvky zemského povrchu 3. Základy tektoniky
VíceGeologický vývoj a stavba ČR
Geologický vývoj a stavba ČR GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské
VíceNEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.
NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. Neživá příroda mezi neživou přírodu patří voda, vzduch, nerosty, horniny,
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceNastuduj následující text
Nastuduj následující text Hlavní vulkanickou zónou planety je pacifický "Kruh ohně" které je vázán na okraje tichomořské desky a desky Nasca. Zde se nachází 2/3 všech činných sopek Země. Jedná se především
VíceMagmatismus a vulkanismus
Magmatismus a vulkanismus Magma silikátová tavenina z astenosféry na povrchu se označuje láva podle místa tuhnutí hlubinná a podpovrchová tělesa výlevné a žilné horniny Hlubinná a podpovrchová tělesa batolit
VíceSopečnáčinnost. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Sopečnáčinnost Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 8. 24. 8. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s geologickými podmínkami, kde a za jakých podmínek
VíceGeotektonické hypotézy
Geotektonické hypotézy výzkum zaměřen na: příčiny látkového složení zemského tělesa + stavba Země + objasnění procesů v ZK hypotézy - fixistické (neptunisté, plutonisté) - mobilistické Wegenerova teorie
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše
Více2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků
2. HORNINY JESENÍKŮ Geologická minulost Jeseníků Hrubý Jeseník je stejně jako Rychlebské a Orlické hory budován přeměněnými horninami a hlubinnými vyvřelinami. Nízký Jeseník je tvořen úlomkovitými sedimenty
VíceMetodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva.
VY_32_INOVACE_Z1.18 Název vzdlávacího materiálu: Stavba Zem a litosféra. Autor: Mgr. Martin Kovaka Pedmt: Zempis Roník: 6. Tematický celek: Stavba Zem a litosféra. Struný popis aktivity: Zápis a studijní
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/09. Název materiálu: Geologické oblasti České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Číslo materiálu: Název materiálu: Geologické oblasti České republiky - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 74-76
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
VíceTělesa vyvřelých hornin. Magma a vyvřelé horniny
Magma a vyvřelé horniny Magma je: žhavá tavenina nerostů silikáty, oxidy prvků Mg, Ca, Fe, Mn obsahuje vodu a plyny CO2, SO2,H2S, O2 a další Magma: vzniká v hlubinách v hloubce 40 100 km teplota magmatu
VíceEKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA. Téma: SOPEČNÁ ČINNOST A ZEMĚTŘESENÍ. Ročník: 9. Autor: Mgr.
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace, Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA Téma: SOPEČNÁ ČINNOST
VíceVY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny
1/9 3.2.04.11 Vyvřelé magmatické horniny cíl objasnit jejich vlastnosti, výskyt a vznik - vyjmenovat základní druhy - popsat jejich složení - znát základní zástupce magma utuhne pod povrchem hlubinné vyvřeliny
VíceZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál
VíceÚvod do geologie, vnitřní stavba Země, rozdělení hornin
Úvod do geologie, vnitřní stavba Země, rozdělení hornin Geologie: výzkum látkového složení Země, její stavby a pochodů, kterými dochází ke změně zemského povrchu a nitra Země - význam geologie ve stavební
VíceŠablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu
Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou
VíceStavba a složení Země, úvod do endogenní geologie
Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie Přednáška 2 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Stavba a složení Země dělení dle jednotlivých sfér jádro (vnitřní,
VíceZemětřesení. Absolventská práce. Autor: Petr Jalůvka. Třída: IX. Vedoucí práce: Jana Sedláčková
Zemětřesení Absolventská práce Autor: Petr Jalůvka Třída: IX Vedoucí práce: Jana Sedláčková Olomouc 2015 Obsah Úvod... 2 Základní informace o zemětřesení... 3 Typy zemětřesení... 3 Výskyt zemětřesení...
VíceHORNINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními horninami a jejich využitím.
HORNINY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními horninami a jejich využitím. Horniny skládají se z nerostů vznikaly různým způsobem podle vzniku je
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
Vícestratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie
Geologie je přírodní věda zabývající se složením a stavbou zemské kůry a vývojem zemské kůry v minulosti a přítomnosti strukturní petrografie stratigrafie Všeobecná dynamická tektonika vnější síly vnitřní
VíceSTAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie)
2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA
VíceOceánské sedimenty jako zdroj surovin
Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceObr. 4 Mapa světa z roku 1858 od Antonia SniderPellegriniho zobrazující kontinenty před oddělením. (vlevo) a po oddělení (vpravo).
DESKOVÁ TEKTONIKA Z historie V roce 1596, holandský kartograf Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus Geographicus píše, že Amerika byla "odtržena" od Afriky a Evropy zemětřesením a potopami a dodává:
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
Více3) Nadpis první úrovně (styl s názvem Vulkány_NADPIS 1 ) je psán písmem Tahoma, velikostí 14 bodů, tučně. Mezera pod odstavcem je 0,42 cm.
Zadání příkladu 1) Text je formátován pomocí stylů. 2) Vytvořte styl s názvem Vulkány_text. Jeho vlastnosti jsou následující písmo Tahoma, velikostí 11 bodů, zarovnání do bloku, mezera pod odstavcem je
VíceVY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra
VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 36 Geologický vývoj ČR Pro potřeby
VíceJméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země
Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu
VícePETROLOGIE =PETROGRAFIE
MINERALOGIE PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie)
VíceVY_32_INOVACE_ / Horniny Co jsou horniny
1/5 3.2.04.7 Co jsou horniny - směsi minerálů (žula, čedič.), výjimkou je vápenec a křemen (pouze jeden minerál) - mohou obsahovat zbytky organismů rostlin a živočichů - různé složení, vzhled - druhy vyvřelé
VíceVY_V/2_inovace_sada01
Autor: Josef Kraus Datum: 19.10.2011 Škola: Integrovaná ZŠ a MŠ Trnová, Trnová 222, okres Plzeň - Sever Šablona: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast : Člověk a
Více2. Geomorfologie. Geomorfologii lze dále rozdělit na specializace:
2. Geomorfologie Geomorfologie je část fyzické geografie, nauka o tvarech povrchu zemského a o jejich vývoji. Všeobecná geomorfologie popisuje procesy vytvářející jednotlivé skupiny tvarů, třídí tvary
VíceEU V/2 1/Z27. Světový oceán
EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií
Více