PRAKTICKÉ KROKY ČR KE KOHERENCI POLITIK PRO ROZVOJ ZEMĚDĚLSKÝ OBCHOD A ZMĚNA KLIMATU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PRAKTICKÉ KROKY ČR KE KOHERENCI POLITIK PRO ROZVOJ ZEMĚDĚLSKÝ OBCHOD A ZMĚNA KLIMATU"

Transkript

1 PRAKTICKÉ KROKY ČR KE KOHERENCI POLITIK PRO ROZVOJ ZEMĚDĚLSKÝ OBCHOD A ZMĚNA KLIMATU Pražský institut pro globální politiku Glopolis Prosinec 2010

2 Autoři: Petr Lebeda, Jan Doležal, Martin Kloubek Grafický design: Jakub Jelínek (www.creativeheroes.cz) Vydavatel: Pražský institut pro globální politiku Glopolis, o. p. s. Soukenická Praha 1 Tel./fax: Publikace vyšla s finanční podporou Ministerstva zahraničních věcí ČR a Evropské unie. Obsah publikace nemusí vyjadřovat stanoviska sponzorů a nezakládá odpovědnost z jejich strany. ISBN

3 PRAKTICKÉ KROKY ČR KE KOHERENCI POLITIK PRO ROZVOJ ZEMĚDĚLSKÝ OBCHOD A ZMĚNA KLIMATU Pražský institut pro globální politiku Glopolis Prosinec 2010

4 OBSAH PŘEHLED RÁMEČKŮ...5 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...5 SHRNUTÍ STUDIE...7 SUMMARY ÚVOD KONCEPCE S NOHAMA NA ZEMI Vnější prostředí...12 Vnitřní překážky...13 Klíčový problém...14 Rozhodovací procesy...14 Rozvojová agenda v domácí politice...15 Obsah a metodika studie...16 I. KOHERENCE V ČR A EU KOHERENCE PRO ROZVOJ V EU Právní zakotvení a kompetence...17 Role Komise a Rady...18 Nový přístup...20 Pohled nevládních organizací...21 Praktické kroky INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC A STAV KOHERENCE V ČR Pozitivní vývoj...23 České předsednictví...23 Další úspěchy a příležitosti...24 Příspěvek neziskových organizací...25 Transformace systému ZRS Koherence v praxi...27 Povědomí ve státní správě...27 Obecná koherence a Úřad vlády...27 Koordinace vůči EU...28 Klíčová K koherence...29 Komunikační řetězce Meziresortní komunikace...31 Rada pro ZRS potřebuje koherenci, koherence Radu...31 Tvorba evropských politik Výbor pro EU...32 Tvorba evropských politik Resortní koordinační skupiny...33 Tvorba českých politik - Meziresortní připomínkové řízení Vnitroresortní komunikace...34 Ministerstvo zahraničních věcí...35 Ostatní resorty Administrativní kapacity a politická vůle...36 Klíčové úkony a kompetence Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

5 Znalosti, dovednosti a čas...37 Ostatní aktéři...38 Priority a systém...40 II. VYBRANÉ POLITIKY, PROCESY A AKTÉŘI ZEMĚDĚLSTVÍ A AGRÁRNÍ OBCHOD Hlavní rozvojové výzvy...43 Podpora farmářům...44 Vše pro export...45 Cenzurovat dovozy...46 Dilemata obchodu Společná zemědělská politika Evropské rozhodovací procesy...48 Evropská komise...48 Evropský parlament...49 Rada EU České rozhodovací procesy...50 Stálé zastoupení v Bruselu...50 Ministerstvo zemědělství...51 Resortní koordinační skupina MZe...51 Další ministerstva...52 Ostatní aktéři a procesy Obchodní politika Evropské rozhodovací procesy...53 Evropská komise...53 Evropský parlament...54 Rada EU České rozhodovací procesy...55 Stálé zastoupení v Bruselu...56 Stálá mise v Ženevě...56 Ministerstvo průmyslu a obchodu...56 Resortní koordinační skupina MPO...57 Další ministerstva...57 Ostatní aktéři a procesy ZMĚNA KLIMATU A ENERGETIKA Hlavní rozvojové výzvy...62 Energetická transformace...62 Klimatické finance...63 Globální dohoda Klimatická politika Evropské rozhodovací procesy...65 Rada EU České rozhodovací procesy...66 Stálé zastoupení v Bruselu...66 Ministerstvo životního prostředí...66 Resortní koordinační skupiny MŽP Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

6 Další ministerstva...67 Meziresortní koordinace...68 Ostatní aktéři Energetická politika Evropské rozhodovací procesy České rozhodovací procesy...71 Stálé zastoupení v Bruselu...72 Ministerstvo průmyslu a obchodu...72 Resortní koordinační skupina MPO...73 Další ministerstva...73 Ostatní aktéři DOPORUČENÍ Strategický rámec...75 Koncepční materiály mandát a manuál...75 Tematické priority zemědělství a změna klimatu Koordinační procesy na politické (vyšší) úrovni...77 Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci...78 Rada vlády pro udržitelný rozvoj...78 Výbor pro Evropskou unii Koordinační procesy na pracovní (nižší) úrovni...79 Resortní koordinační skupiny...79 Domácí a další meziresortní koordinace...80 Další vnitroresortní koordinace Monitoring, kapacity a širší podpora...81 Monitoring i hodnocení...81 Ostatní aktéři ZÁVĚR KULTURA KVALITNÍHO ROZHODOVÁNÍ Politická vůle...83 Globální odpovědnost...84 Poctivější rozhodování SEZNAM LITERATURY PŘÍLOHY Příloha 1 Seznam odborných konzultantů...90 Příloha 2 Doporučení NNO z Rady pro ZRS konané Příloha 3 Organizační schémata klíčových ministerstev Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

7 PŘEHLED RÁMEČKŮ Rámeček 1 Koherence podle OECD...20 Rámeček 2 Ohrožení produkce mléka v Nigeru...45 Rámeček 3 Týdenní cyklus koordinace a tvorby pozice ČR do Výboru pro obchodní politiku...60 Rámeček 4 Změna klimatu v Etiopii...62 SEZNAM ZKRATEK AFR Odbor států subsaharské Afriky Ministerstva zahraničních věcí AMER Odbor amerických států Ministerstva zahraničních věcí AKT (země) Afriky, Karibiku a Tichomoří CODEV pracovní skupina pro rozvojovou spolupráci COREPER Výbor stálých zástupců CDM Mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism) ČRA Česká rozvojová agentura DDA Rozvojová agenda z Dauhá DG AGRI Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova DG CLIMA Generální ředitelství pro otázky klimatu DG ENERGY Generální ředitelství pro energetiku EBA Vše kromě zbraní (Everything But Arms) ECOFIN Rada pro ekonomické a finanční věci EIA Posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) ENVI Rada pro životní prostředí EK Evropská komise EPAs Dohody o hospodářském partnerství se zeměmi AKT ESVO Evropské společenství volného obchodu EUGA Odbor pro všeobecné záležitosti EU Ministerstva zahraničních věcí EUPO Odbor politik Evropské unie Ministerstva zahraničních věcí EUPŽP Odbor Evropské unie a politiky životního prostředí Ministerstva životního prostředí EVF Nadace Everta Vermeera FSF FTA Rychlý start klimatického financování (Fast Start Finance) Dohody o volném obchodu GSP Systém všeobecných celních preferencí (Generalised System of Preferency) IPCC Mezivládní panel pro klimatické změny ODEV Odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu Ministerstva zahraničních věcí OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD-DAC Výbor pro rozvojovou pomoc OECD OKE Odbor koordinace Evropských politik Úřadu vlády ČR OMEV Odbor mnohostranných ekonomických vztahů Ministerstva zahraničních věcí 5 Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

8 OMSEP Odbor mnohostranné a společné evropské politiky Ministerstva průmyslu a obchodu OMV Odbor mnohostranných vztahů Ministerstva životního prostředí OPE Odbor podpory exportu Ministerstva průmyslu a obchodu ORS Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstva zahraničních věcí OZE Obnovitelné zdroje energie OZK Odbor změny klimatu Ministerstva životního prostředí OZOS Odbor zahraničně obchodní spolupráce Ministerstva zemědělství OVEU Odbor pro vztahy s EU Ministerstva zemědělství PCD koherence/soudržnost politik pro rozvoj POK Politika ochrany klimatu MD Ministerstvo dopravy ČR MDGs Rozvojové cíle tisíciletí MF Ministerstvo financí ČR MMR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR MZe Ministerstvo zemědělství ČR MZV Ministerstvo zahraničních věcí ČR MŽP Ministerstvo životního prostředí ČR V-EU Výbor pro Evropskou unii VP-EU Výbor pro Evropskou unii na pracovní úrovni WPE Pracovní skupina pro životní prostředí WP IEI - Pracovní skupina pro mezinárodní otázky životního prostředí WP IEI-CC - Pracovní skupina pro mezinárodní otázky životního prostředí změna klimatu WP ENER Pracovní skupina pro energetiku Rada pro ZRS Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci RIA hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessement) RKS Resortní koordinační skupina/y RTA Regionální dohody o volném obchodu SCA Zvláštní výbor pro zemědělství (Special Committee on Agriculture) SEK Státní energetická koncepce SOP společná obchodní politika SZB Stálé zastoupení v Bruselu SZP Společná zemědělská politika TPC Výbor pro obchodní politiku, pracovní skupina Rady EU TRANS Program transformační spolupráce WTO Světová obchodní organizace UNFCCC Rámcová úmluva OSN o změně klimatu ÚV Úřad vlády ZRS (ČR) Zahraniční rozvojová spolupráce (České republiky) 6 Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

9 SHRNUTÍ STUDIE Za kostrbatým souslovím koherence politik pro rozvoj stojí prostá myšlenka: omezujme škodlivé dopady nerozvojových politik na odstraňování světové chudoby a naopak soustřeďme se na možné synergie! Mnohem zapeklitější už jsou konkrétní problémy, které má koherence řešit: Jak zamezit tomu, aby potřebná podpora pro evropské zemědělství nepodrývala trhy drobných farmářů v chudých zemích? Jak diferencovat požadavky na lepší přístup na trhy různých rozvojových zemí, aby liberalizace byla opravdu nástrojem rozvoje? Jak získat inovativní zdroje pro efektivní financování adaptace na změnu klimatu v chudých zemích? Jak může a měla by vůbec Státní energetická koncepce vzít v potaz dopad české energetiky na chudé komunity postižené změnou klimatu? Ani motorům koherence pro rozvoj jakými jsou EU či OECD nejde o to nadřadit rozvojovou politiku ostatním legitimním zájmům, měnit základní směřování a hodnoty ČR (například liberální politiku) a žádat stát, aby podporoval jakési abstraktní ideály či dokonce zájmy cizích zemí. Navíc co je dnes vlastně rozvojová země? Haiti i Čína? Koherence pro rozvoj však představuje formu pozitivní diskriminace, kterou bohaté země vyjadřují svou vyspělost. Když exportní či energetická politika ČR, nebo pozice ČR pro jednání o společné obchodní či zemědělské politice EU nepodkopávají živobytí drobných farmářů, dělníků či obchodníků v subsaharské Africe, ale naopak podstupují reformy potřebné v domácím a zodpovědné i v globálním kontextu, využívají se naše daně efektivněji. Příspěvek k účinnější rozvojové spolupráci, udržitelnějšímu rozvoji a efektivnějšímu globálnímu řízení, byť často těžko přesně doložitelný, zvyšuje i prestiž ČR. Agenda koherence je však nezřídka v souladu s daleko pragmatičtějšími národními zájmy. Kupříkladu přechod na efektivnější, čistší a energeticky nezávislejší ekonomiku nejen omezuje příspěvek ke změně klimatu, ale rovněž zvyšuje konkurenceschopnost a bezpečnost ČR. Mnozí oprávněně namítají, že příčiny chudoby tím stejně neodstraníme. Ty spočívají především v nekoherenci a dalších problémech politiky samotných chudých zemí. Úsilí o vyšší koherenci, ať už jde o koherenci politik pro bezpečnost či rozvoj, a týká-li se zemí chudších či bohatších, má ale společného jmenovatele. Je jím potřeba důkladnější analýzy a širší diskuse při politickém rozhodování, jinými slovy poctivější politika. Jak ukazuje zkušenost skandinávských zemí, snaha o vyšší koherenci mezi různými veřejnými zájmy, politickými přístupy, institucemi a procesy zvyšuje kvalitu státní správy a její schopnost lépe dosahovat i dalších cílů, než je pomoc lidem na hranici života a smrti. Česko nemá kulturu Finska či Norska. Patří však v koherenci politik pro rozvoj k nadprůměru (nejen) v rámci EU-12. Jak ukázalo mimo jiné české předsednictví, Česká republika umí vést rozvojovou politiku efektivním způsobem, progresivním směrem a v synergii s dalšími politikami. Prostor k vylepšení zde ale existuje a vesměs naráží na omezený čas, tabulková místa, administrativní kulturu a politickou vůli. Tato studie se proto zaměřila na to, jak pomocí praktických kroků a existujících mechanismů zefektivnit vybrané rozhodovací procesy ve státní správě ČR. Nenabízí podrobný plán, spíše jakési maximální menu, z něhož je třeba vybrat prioritní ingredience pro další chod. Neziskové analytické centrum nemůže suplovat politická rozhodnutí státní správy. Přesto hlavními kritérii byla kapacitní zvladatelnost, politická průchodnost a proveditelnost v české státní správě v krátké době. Prostřednictvím desítek pohovorů, expertní zpětné vazby a vlastních analýz se zaměřila na obecná institucionální i tematizovaná procedurální doporučení pro hlavní aktéry v ČR formující politiku zemědělského obchodu a ochrany klimatu. 7 Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

10 V první fázi zvyšování koherence politik pro rozvoj v ČR Glopolis doporučuje zaměřit se především na různé formy komunikace: efektivnější monitorování, analýzu a zejména koordinaci rozvojové agendy jak mezi resorty (a nestátními aktéry), tak především uvnitř ministerstev. Efektivní koordinace a dělba práce je zároveň cestou, jak překonat omezené kapacity. Je hlavně úkolem Odboru rozvojové spolupráce MZV, ale neobejde se jednak bez podpory od partnerských (rozvojových a mezinárodních) odborů a odborů zodpovědných za tvorbu klíčových pozic na ostatních resortech, ani bez podpory od dalších odborů MZV s rozvojovým a evropským portfoliem. Klíčovým politickým fórem zvyšování koherence je Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci. Po transformaci systému ZRS poklesl zájem o Radu i rozvojovou agendu jak mezi náměstky, tak na pracovních úrovních dalších resortů. Zařazením témat důležitých pro domácí (či evropskou řada z nejméně koherentních politik se rodí na úrovni EU) agendu a současně rozvojovou agendu (například reforma SZP či nová politika ochrany klimatu) na její program je možné zvýšit relevanci rozvojové problematiky pro ostatní resorty. Zároveň ale Rada pro ZRS musí umožňovat zpětnou vazbu resortů pro MZV. Každodenní praktické naplňování koherence se pak týká především efektivní reprezentace rozvojových pohledů při rozhodování v resortních koordinačních skupinách, Výboru pro EU a meziresortním připomínkovém řízení a pochopitelně v příslušné horizontální a vertikální komunikaci uvnitř gestorských resortů. Koherence je těžko představitelná bez zformulování rozvojových rozměrů do pracovních, pozičních a strategických dokumentů (pokud možno s vyhodnotitelnými cíli) a bez identifikace klíčových rozhodovacích procesů, do kterých lze napřít energii. Užitečnou roli by při tom mohla sehrát jednak rozšířená metodika přípravy vládních materiálů, podobná té, která provází např. posuzování vlivů na životní prostředí. Realizace PCD se rovněž neobejde bez kvalitního monitorování, podobného např. pravidelným prověrkám rozvojových aspektů na indikativní agendě Rady EU, kterou provádí každé předsednictví před koordinací pracovních skupin Rady. Zvyšování koherence vyžaduje znalosti a čas. Lidské zdroje na MZV i ostatních resortech jsou ovšem omezené, proto je při prvních krocích nutné cílit pouze na vybraná prioritní témata. Ačkoliv jsou doporučení této studie záměrně technické povahy, vyžadují minimální politickou podporu a strategický rámec. Ty jsou klíčové jak pro postupné zvyšování kapacit na pracovní úrovni státní správy, tak pro politickou reprezentaci rozvojových pozic na vyšších úrovních koordinace. Širší odborná debata a osvěta probíhá i prostřednictvím méně formálních mechanismů a musí zahrnovat neziskové organizace, poslance a především zástupce podnikatelských (průmyslových a agrárních) asociací, kteří mají lví podíl na formulaci relevantních pozic a politik ČR. V delším časovém horizontu se ale globální zodpovědnost projevuje především obecnou kulturou kvalitnějšího, komplexnějšího rozhodování. Má-li být koncept koherence politik pro rozvoj skutečně udržitelný, pak jeho cílem nemůže být jen pomoc nejchudším komunitám globálního Jihu coby izolovaný zahraničně-politický cíl. Společnou ambicí zainteresovaných hráčů musí být posun směrem jak k zodpovědnější ekonomice a efektivnímu globálnímu řízení, tak i k poctivější politice a kvalitnějšímu životu i u nás doma. 8 Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

11 SUMMARY A simple thought stands behind the awkward collocation policy coherence for development: Let us limit the harmful impacts of non-development policies on eliminating world poverty and instead focus on possible synergies! Even trickier are the specific problems that the coherence is to deal with: How can the necessary support for European agriculture be prevented from sapping the markets of small farmers in poor countries? How can requirements for better access to markets of various developing countries be differentiated so that liberalisation is truly a tool for development? How can innovative resources be acquired for the effective financing of adaptation to climate change in poor countries? How can the State Energy Concept and should it even take into consideration the impact of Czech energy on poor communities afflicted with climate change? Not even for the vehicles of coherence for development, such as the EU or OECD, is it about prioritising the development policy over other legitimate interests, altering the basic directions and values of the Czech Republic (e.g. liberal policy) and requesting the state to support some abstract ideals or even interests of foreign countries. What really can be considered a developing country today? Haiti and China? Coherence for development thus represents a form of positive discrimination by which rich countries express their advancement. If the export or energy policy of the Czech Republic, or the Czech Republic s negotiating position regarding the EU s common commercial or agricultural policies do not sap the livelihood of small farmers, workers or merchants in sub-saharan Africa, but instead result in reforms that are necessary in a Czech context and are responsible in a global context, our taxes are utilised more effectively. Contributing to more effective development cooperation, sustainable development and more effective global management, even if this is often difficult to demonstrably prove, also increases the prestige of the Czech Republic. However, the coherence agenda is often in accordance with far more pragmatic national interests. For instance, the transition to a more effective and cleaner economy and to one less dependent on energy not only limits the contribution to climate change, but also increases the competitiveness and security of the Czech Republic. Many people justifiably object that, even by doing so, we won t eliminate the causes of poverty; that these causes lie mainly in the non-coherence and other problems of the policies of the poor countries themselves. However, an attempt at greater coherence, whether it be policy coherence for security or development, or whether it concerns poorer or richer countries, has a common denominator. More thorough analyses and broader discussions during the political decisionmaking in other words a fairer policy are needed. As the experience of Scandinavian countries shows, an attempt at greater coherence among various public interests, political approaches, institutions and processes increases the quality of public administration and its ability to better achieve other goals as well not just aid to people on the brink of death. The Czech Republic does not have the culture of Finland or Norway. It is, however, above average in policy coherence for development (not only) within the EU-12. As shown by, among other things, the Czech presidency of the EU, the Czech Republic knows how to lead the development policy in an effective way, in a progressive direction and in synergy with other policies. There is, however, room for improvement here and its main obstacles are limited time and agenda space, the administrative culture and political will. This study therefore focused on how to use practical steps and existing mechanisms to streamline select decision-making processes in the public administration of the Czech Republic. It does not offer a detailed plan, but instead a kind of maximum menu, from which the priority ingredients 9 Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

12 should be chosen for the future course. A non-profit analytical centre cannot replace the political decisions of public administration. Nevertheless, the main criteria consisted of time capacity manageability, political transparency, and feasibility in the Czech public administration in a short time. Through dozens of interviews, expert feedback and the study s own analyses focused on general institutional and relevant procedural recommendations for the main participants in the CR forming the policy for agricultural trade and climate protection. In the initial phase of increasing the policy coherence for development in the CR, Glopolis recommends focussing on various forms of communication: more effective monitoring, analysis and, especially, the coordination of the development agenda both between ministries (and non-state participants) and predominantly within the ministries. The effective coordination and distribution of labour is also a way to overcome limited capacities. This is mainly the task of the Department of Development Cooperation of the Ministry of Foreign Affairs, but it can t make do without the support of partner (development and international) departments and of departments responsible for the creation of key positions in other ministries, or without the support of other departments of the Ministry of Foreign Affairs with the development and European portfolio. A key political forum for increasing coherence is the Council for Foreign Development Cooperation. Following the transformation of the Foreign Development Cooperation, interest in the Council and in the development agenda dropped both among deputies and on the work levels of other ministries. By including themes important for the Czech (or European many of the least coherent policies are created on the EU level) agenda as well as for the development agenda (e.g. reform of the Common Agriculture Policy or the new policy for climate protection) to its agenda, it s possible to increase the relevance of development issues for other ministries. At the same time, however, the Council for Foreign Development Cooperation must allow for feedback of ministries for the Ministry of Foreign Affairs. The daily practical fulfilment of coherence then mainly concerns the effective representation of development views during the decision-making process within ministry coordination groups, the Committee for the EU and inter-ministerial comment procedures and understandably in the relevant horizontal and vertical communication within the sponsoring ministries. Coherence is difficult to present without including a formulation of the development dimensions in the work, position and strategic documents (if possible with goals that can be evaluated) and without the identification of key decision-making processes that energy can be committed to. An expanded methodology for preparing government materials, similar to that which accompanies, for instance, the assessment of influences on the environment, could in part play a useful role in this. Undertaking a PCD also requires quality monitoring, similar to, for instance, the regular inspections of development aspects on the indicative agenda of the EU Council that accompanies each presidency before the coordination of Council work groups. Increasing coherence requires knowledge and time. The human resources at the Ministry of Foreign Affairs and other ministries are, of course, limited, which is why there is a need to focus only on select priority themes in the initial steps. Although the recommendations of this study are deliberately of a technical nature, they require minimum political support and strategic framework. These are important both for the gradual increase in capacity on the working level of public administration, as well as for the political representation of development positions on the higher levels of coordination. A broader expert debate and public education is taking place through less formal mechanisms and must include non-profit organizations, deputies and, above all, representatives of corporate (industrial and agrarian) associations that hold the lion s share in the formulation of the Czech Republic s relevant positions and policies. 10 Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

13 Over a longer period, however, global responsibility is expressed mainly through a general culture of better quality and more comprehensive decision-making. If the concept of a policy coherence for development is to be truly sustainable, then its goal cannot only be assistance for the poorer communities of the global South, an isolated foreign-political objective as it were. The concept must be advanced through the common ambition of those involved toward both a more responsible economy and effective global management, as well as toward a fairer policy and better quality life in the Czech Republic as well. 11 Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

14 1. ÚVOD KONCEPCE S NOHAMA NA ZEMI Koherence politik pro rozvoj (v evropském žargonu i v této studii označovaná často jen zkratkou PCD Policy Coherence for Development) si v rozvojové spolupráci postupně získává důležité, byť poněkud kontroverzní, místo. Těžko vzdorovat prosté myšlence, že pravá ruka by neměla kazit to, co dělá ruka levá. Pokud bohaté státy, ČR nevyjímaje, s nemalou podporou veřejnosti investují svěřené daňové prostředky do pomoci nejchudším obyvatelům planety, je zcela na místě vyžadovat, aby tyto investice nemařily jiné kroky těch samých států na poli obchodu či energetiky. Není to jen otázka selského rozumu a efektivity, ale také mezinárodní důvěryhodnosti. Mezi jinými zemědělská, obchodní, klimatická a energetická politika, na které se zaměřuje tato studie, místy podrývají úsilí spojené s rozvojovými politikami i aktivity směřující k udržitelnému rozvoji: různé formy dotací pro evropské farmáře (nejen vývozní subvence, jako byly ty pro hovězí, vepřové a mléčné produkty v roce 2009) ústí v dumping evropské nadvýroby na trzích chudých zemí, divoký rozmach masové produkce biopaliv v chudých zemích pro export na evropské trhy nezřídka vede k záborům zemědělské půdy (či vody) místních farmářů a velké objemy emisí CO 2, které ČR a další země nadále vypouštějí do atmosféry, představují největší hrozbu právě pro budoucí rozvoj chudých oblastí s nejmenší schopností se se změnami klimatu vyrovnat. Důvody pro rostoucí podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje najdeme i jinde. Zkušenosti řady rozvojových projektů či programů ukazují, že navodit zvenčí účinný a setrvalý pokles chudoby v řadě komunit globálního Jihu je, i navzdory sílícímu tlaku na partnerství a efektivitu pomoci, velmi těžký úkol. Překážkou hlubších změn bývají kromě místních neduhů také silné vnější vlivy. Koncept koherence politik pro rozvoj se proto také postupně stává součástí úsilí rostoucího počtu vlád, multilaterálních i nevládních organizací o efektivní rozvoj (nejen efektivní pomoc). Jistě, menší poptávka po dovozu agro(spíše než bio)paliv z půdy zabrané místním farmářům, předvídatelnější podnebí či méně dotovaných potravinových vývozů samy o sobě chudobu neodstraní. Ta se totiž vyznačuje množstvím podob a spletitými kořeny, které se navíc liší v čase a prostoru. Zamezit zjevným škodám, které celým skupinám chudých zemí dnes způsobují politická rozhodnutí v Bruselu či v Praze, však může být leckdy snazší (i efektivnější), než pátrání po účinném receptu na pozitivní sociální změnu v mnohé subsaharské vesnici. Ale zdaleka ne vždy. Vnější prostředí Významná část politik, které jsou na štíru s rozvojovými cíli, se dnes rodí v Bruselu. Ačkoliv Česká republika má na sporných rozhodnutích svůj podíl, je hráčem, který nemůže sám zásadně proměnit evropskou zemědělskou či obchodní politiku. To také bývá často slýchanou výmluvou pro pasivitu či veskrze úzkoprsý postoj některých českých politiků. Takovéto změny dnes není sama o sobě schopna žádná země sedmadvacítky (i když některé jednotlivé země mají velmi silný potenciál významnější změnu blokovat). Avšak, jak ukázalo české předsednictví, ovlivnit politiku Evropské unie není nemožné ani pro menší země, byť by šlo o nové členské státy, pokud jsou schopné pružně a efektivně utvářet koalice. Kromě toho reagují jak české, tak i evropské politiky v mnohém a ve stále větší míře na globální prostředí. Zdaleka nejde jen o transatlantickou spolupráci, byť pozice USA je pro úspěch mezinárodních klimatických či obchodních jednání stále klíčová. Globální obchodní režim, či dokonce mezinárodní ekonomickou hodnotu klíčových komodit, jakou jsou například fosilní 12 Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

15 paliva či udržitelně vyprodukované potraviny, nelze reálně výrazněji upravit, pokud se současně nezmění i přístup kritické masy mezinárodního společenství, zejména dalších velkých aktérů. Mezi ně ale mezi prvními patří právě Evropská unie. Žádná globální dohoda se dnes nemůže zrodit bez Číny, významný podíl na globálním rozhodování však dnes má i Indie, Brazílie a další vynořující se trhy. Mnohé z nich však oficiální statistiky stále vesměs klasifikují jako země rozvojové byť mezi nimi a nejchudšími zeměmi už často zeje větší propast, než mezi nimi a zeměmi bohatými. Nová klasifikace rozvojových zemí, respektive adresátů rozvojové spolupráce a rozlišování komu by skutečně měly směřovat daňové prostředky určené těm nejchudším obyvatelům planety (a to i uvnitř tzv. rozvojových zemí) a kdo již musí převzít vlastní díl zodpovědností za globální problémy proto patří mezi zásadní výzvy současné mezinárodní politiky. Přesvědčivě doložit konkrétní škody, které daná politika působí chudým zemím, bývá obtížné. Často jde o dopady nepřímé, potenciální, podmíněné či umocněné řadou jiných okolností, které je-li vůbec možné tak komplikované řetězce příčin a následků jednoznačně určit a poměřit obvykle pramení více z vnitřních problémů dané země než z vlivu vnějšího prostředí. Naopak málokdy lze tvrdit, že konkrétní změnou té či oné politiky bohatých zemí aniž by se změnily další okolnosti, například vlastní politika a přístup chudých zemí dojde k reálnému snížení chudoby. Vnitřní překážky Dojde-li na lámání chleba, tedy vlastní politické rozhodování na ministerstvech, ve vládě či na parlamentní půdě v bohatších zemích, pak taková úskalí pochopitelně nijak nepomáhají rozvojovým ohledům. Snahy o politické kroky či reformy ve prospěch chudých navíc čelí vlastním nezanedbatelným mezím jak uvnitř EU, tak uvnitř ČR. V domácím politickém rozhodování proti sobě často stávají protichůdné zájmy, představující různé, povětšinou legitimní (i když ne vždy reprezentativní), hodnoty. Silnější zájmy (či hodnoty) se pak nezřídka prosazují na úkor hodnot (zájmů) pro danou společnost méně akutních, méně prioritních či hůře měřitelných a zastupovaných. Právě do této druhořadé kategorie většinou spadá rozvojová spolupráce. O koherenci politik pro rozvoj to platí dvojnásob. Jedná se také o pomoc lidem ve vzdálených končinách, avšak více nejistou a hůře prokazatelnou než je oficiální rozvojová pomoc, jež nás často prokazatelně může stát víc než jen několik promile státního rozpočtu. Takovou politickou cenou může být například rezignace na potenciální nové trhy pro české exportéry či přechodně vyšší náklady (a snížená konkurenceschopnost) při rozjezdu čistší ekonomiky. I pokud ji vyvažují širší dlouhodobé zisky (jako větší bezpečnost a zdravější životní prostředí), nelze ji brát na lehkou váhu. Bezprostřední ztráta pracovních míst, nižší příjmy státní pokladny a pokles životní úrovně představují reálné ztráty. Politici je těžko obhajují bez ohledu na to, jaké zisky se za ně nabízejí. I tam, kde existuje vyšší politická vůle podstoupit dílčí oběti a nést určité krátkodobé náklady, naráží koncept koherence politik pro rozvoj na omezené kapacity státní správy. To je i případ ČR. Chybí zaběhané mechanismy komunikace mezi specializovanými odbory různých ministerstev i v rámci jednoho a téhož ministerstva. Vstřícnost a vysoké odborné kompetence mnoha úředníků a úřednic se až příliš často snoubí s jejich časovou vytížeností a omezenými možnostmi přijímat důležitá rozhodnutí. Nových tabulkových míst je jako šafránu. 13 Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

16 Klíčový problém Je tedy koherence politik pro rozvoj, potažmo rozvojová spolupráce, odsouzena do role věčného a nevděčného politického outsidera, kterému se daří jen v dobrých časech, kdy od košile ke kabátu není zase tak daleko, a to jen tam, kde nestojí v cestě velkým tématům a velkým hráčům? A je v jejím případě třeba spoléhat především na výzvy k solidaritě, zodpovědnosti a další morální apely? V této studii vycházíme z toho, že to tak být nemusí. Další emise skleníkových plynů či subvence dotující vývoz evropských potravin zjevně neprospívají nejchudším obyvatelům světa (ať už žijí v ekonomicky skomírající Africe či bující jihovýchodní Asii) a vyvolávají značné kontroverze u řady domácích zájmových skupin daleko mimo rozvojové organizace. Změna těchto politik (již probíhá a) potrvá roky, možná desetiletí. Neobejde se bez domácích a mezinárodních politických sporů, bez hledání kompromisů (a koalic) mezi různými aktéry, sektory, členskými státy Unie i mezikontinentálními bloky. V závislosti na tématu se Česká republika může ocitat tu na té, jindy na oné straně jednacího stolu. Mnohem důležitější ale je rozhodnutí, zda být aktivní součástí procesu hledání globálních řešení, anebo pasivním příjemcem dohody jiných. Tedy zemí, která jen více či méně úspěšně reaguje na proces a pravidla globalizace utvářené jinde. Bez ohledu na výslednou podobu takového mezinárodního řešení však především jde o rozhodnutí, jak zodpovědnou a poctivou politiku chce dělat ČR samotná, tj. jaké ohledy brát či nebrat v potaz při formulaci řešení a vlastní pozice. To je vlastní jádro práce na koherenci politik (nejen pro rozvoj). I s nohama pevně na zemi může česká státní správa podniknout v těchto politikách kroky, zejména procedurální, které budou dlouhodobým přínosem pro Českou republiku a zároveň drobným, ale hmatatelným příspěvkem k rozvojové spolupráci, aniž by krátkodobě přinášely citelné ztráty a vzbuzovaly velké politické kontroverze. Česká republika by si tím navíc zvýšila kredit na mezinárodním poli. Základními pilíři našeho přístupu v této publikaci proto jsou: 1) zaměření na technický proces rozhodování spíš než politickou substanci; 2) snaha o hlubší vhled do vybraných oblastí a návrh praktických kroků; 3) a doplnění kritického pohledu (politiky škodlivé pro chudé země) o pozitivní synergie (změny domácí politiky prospěšné pro chudé země). Tato studie je od počátku vedena snahou pomoci České republice uskutečnit první praktické kroky k vyšší koherenci politik pro rozvoj, jak se k tomu zavázala mimo jiné v nové Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce na léta V rámci dlouhodobějšího dialogu mezi Glopolis, rozvojovou platformou FoRS a Odborem rozvojové spolupráce MZV (ORS) je příspěvkem ke zmapování hlavních výzev a načrtnutí konkrétních opatření, která mohou za stávajících podmínek realisticky podniknout klíčoví aktéři. Rozhodovací procesy Konkrétní a komplexní doporučení pro celou škálu témat, o nichž se v souvislosti s koherencí politik pro rozvoj diskutuje (včetně migrace, bezpečnosti, vědy a výzkumu), by vyžadovala mnohem rozsáhlejší studii, než jakou mohl Glopolis v rámci dotačního projektu MZV (Posilování kapacit a partnerství nestátních neziskových organizací) v roce 2010 dodat. Hlubší analýza praktických 14 Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

17 úskalí u několika vybraných témat však dovoluje proniknout k jádru procedurálních problémů, které stojí v cestě zvyšování soudržnosti politik. A lze důvodně předpokládat, že problémy podobného rázu stojí i za inkoherencemi dalších sporných politik bez ohledu na to, jakou povahu má substantivní politický konflikt (či možná synergie). Převod obecnějších poznatků a zkušeností při uplatňování koherence politik pro rozvoj do praxe v konkrétní zemi vyžaduje u každého tématu ( inkoherence ) identifikovat relevantní politiky, které stojí za reálnými (či potenciálními) negativními (či pozitivními) dopady na chudé země. Tvorba každé politiky pak sestává z řady rozhodovacích procesů. Některé se překrývají, jiné běží paralelně. Každý z nich však je prostorem diskuse, v němž se formulují a konfrontují různé zájmy (včetně případných rozvojových ohledů), definují řešení a české pozice. Tyto procesy se odvíjejí od dílčích aspektů dané problematiky a klíčových aktérů zapojených do rozhodování. V Evropské unii je kupříkladu klíčové, jaké rozhodovací pravomoci mají členské státy a jaké unijní instituce. V české institucionální kultuře většinou za určitou politiku zodpovídá primárně jeden resort (gestor), ale v té či oné míře se do tvorby rozhodování zapojují i další ministerstva, meziresortní orgány, Stálé zastoupení při Evropské unii, Úřad vlády a Parlament. Svou úlohu sehrávají i nevládní organizace. Skladba a vliv těchto aktérů se různí mezi jednotlivými aspekty i v rámci téže politiky (například výdajovou stránku většiny politik kontroluje Ministerstvo financí, environmentální aspekty sleduje Ministerstvo životního prostředí apod.). Ačkoliv do všech detailů tato studie jít nemůže, taková je alespoň její hlavní logika. Rozvojová agenda v domácí politice Koherence by ale neměla být jen o reálných či potenciálních škodách, o kritice zemědělské, energetické či obchodní politiky bohatých zemí. Tento koncept má od počátku i svou pozitivní konstruktivní rovinu, ačkoliv bývá nezřídka přehlížena, a to mimo jiné i neziskovými organizacemi. Právě ona byla společně s relevancí pro rozvojovou agendu, politickou průchodností a otevřeností příslušných vládních institucí důležitým faktorem pro výběr zemědělského obchodu a změn klimatu coby dvou ústředních témat této studie. Pro řadu problémů na domácí politické agendě se totiž nabízí řešení, která mohou mít na chudé země vedlejší pozitivní dopady (synergie s rozvojovými cíli). Tradiční dělicí čára mezi domácími a zahraničními politikami se tak značně stírá. Koncepce ZRS ČR považuje změnu klimatu za jednu z nejvýznamnějších hrozeb současnosti se širokými environmentálními a společenskými dopady a obšírně se věnuje hlavním výzvám, které změny klimatu přinášejí rozvojovým zemím, a důsledkům pro českou ZRS (zejména otázky spojené s tzv. fast start finance a dlouhodobým klimatickým financováním v letech ). Šetrnost k životnímu prostředí a klimatu vnímá koncepce jako průřezový princip, chce však podporovat i specifické projekty zaměřené na klimatická mitigační (zmírňující) a adaptační opatření a vytváření kapacit v rozvojových zemích. Důkladnější příprava přechodu České republiky na nízkouhlíkovou ekonomiku by však nejen omezila příspěvek ČR ke změnám klimatu, které nejhůře dopadají právě na chudé země, ale také zvýšila českou konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost. Navíc, díky veřejné podpoře zelených úspor a technologií např. v rámci zvyšování energetické bezpečnosti, se nejen zvyšuje podíl ČR na velmi perspektivním globálním trhu, ale zároveň se i sekundárně snižují globální ceny, a tudíž se zvyšuje dostupnost těchto technologií pro chudé země. Stejně tak je jednou z priorit Koncepce ZRS oblast zemědělství. Pro rozvojové země představuje zemědělství zvláště strategické odvětví, neboť v něm nachází zaměstnání 2,5 mld. lidí a hraje 15 Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

18 klíčovou úlohu v zajišťování potravin, obživy a zmírňování chudoby. Tuto skutečnost je zapotřebí vnímat v kontextu blížící se reformy Společné zemědělské politiky EU (SZP), pokračujících (byť již několik let neúspěšných) jednání na půdě WTO (zaměřených především na pravidla zemědělského obchodu) a hlavně jednání o reformě všeobecného systému preferencí (GSP) a tzv. bilaterálních či bi-regionálních dohodách o volném obchodu (RTAs), zejména o Dohodách o ekonomickém partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT). Omezení evropské nadprodukce potravin a zejména zamezení (otevřenému i skrytému) dotování jejího vývozu přinejmenším do zemí, které zemědělské dotace nepoužívají by tedy primárně mělo ušetřit zdroje evropských daňových poplatníků a narovnat podmínky mezinárodní obchodní soutěže. Omezení neférových evropských vývozů by však navíc mohlo zvýšit odbyt, ceny a tím i příjmy a potravinovou bezpečnost venkovského obyvatelstva v řadě chudých zemí. Obsah a metodika studie V první části této studie se proto věnujeme obecnému rámci konceptu koherence politik pro rozvoj. Impulsy pro ČR v tomto ohledu přichází hlavně z Evropské unie (a OECD). Studie proto nejprve představuje hlavní dokumenty a instituce Evropské unie, a její nový (nikoliv však nekontroverzní) přístup. Česká republika není v úsilí o větší soudržnost ve prospěch rozvoje žádným nováčkem. K tomuto konceptu se přihlásila už před několika lety a podnikla rovněž první kroky. Následuje proto analýza aktuální situace v ČR. Pojednává zejména o klíčových institucích a rozhodovacích procesech, ale také dalších faktorech koherence, jako jsou komunikace s ostatními aktéry, chybějící kapacity, politická vůle, monitoring a analýza. V druhé části se publikace pomocí ústředního logického řetězce témata-politiky-procesy-aktéři zaměřuje pouze na dvě tematické oblasti (zemědělský obchod a změny klimatu). V jejich rámci pojednává o zemědělské, obchodní, klimatické a energetické politice. Analýza rozhodovacích procesů zahrnuje jak procesy rozhodování pro potřeby zastupování ČR v EU (zejména systém RKS), tak i mechanismy tvorby autonomní české politiky. Závěrečná doporučení shrnují praktické kroky, které hlavní institucionální aktéři ČR mohou v obou prioritních tématech podniknout v rámci stávajících procesů a minimálně navýšených kapacit, a to zejména pro lepší koordinaci uvnitř resortů i mezi nimi, ale také pro lepší strategické ukotvení a informační toky, postupné posílení kapacit a zajištění širší podpory. Část doporučení a závěr se pak věnují i dlouhodobějším faktorům klíčovým pro zvýšení koherence, jakými jsou politická vůle a administrativní kultura. Informace ve studii vycházejí jednak z poznatků Glopolis založených na několikaletém výzkumu koherence politik pro rozvoj a dále pak také z vlastních tematických analýz konzultací, a studia příslušných dokumentů ČR, EU, mezinárodních i nevládních organizací. Metodika studie (faktory a rozměry koherence) je do velké míry inspirována prací Organizace pro ekonomickou spolupráci rozvoj (viz OECD 2004, 2010 a Rámeček 1). Ve spolupráci s platformou českých rozvojových a humanitárních organizací FoRS se Glopolis již několik let účastní aktivního dialogu se zástupci různých resortů a formulace doporučení pro MZV a Radu ZRS. V rámci evropské rozvojové platformy CONCORD a společně s nizozemskou nadací EVF a dalšími partnerskými organizacemi se různým aspektům koherence politik pro rozvoj věnuje i v rámci společného evropského projektu 1. Druhým typem zdrojů studie jsou jednak výzkumné rozhovory, které tým Glopolis vedl s úředníky vybraných resortů v průběhu roku 2010, a také odborné recenze textů. Přehled všech konzultovaných odborníků naleznete v příloze č 1. 1 Webové stránky iniciativy Fair Politics a projektu Enhancing Policy Coherence. Making Development Work Better viz a na stránkách Glopolis a 16 Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

19 I. KOHERENCE V ČR A EU 2. KOHERENCE PRO ROZVOJ V EU Evropská unie je největším dárcem zahraniční rozvojové pomoci ve světě. Navzdory důsledkům ekonomické krize, rostoucí konkurenci vynořujících se trhů a zásadním úsporným opatřením v členských státech včetně ČR se snaží nadále naplňovat své závazky v oblasti rozvojové spolupráce. Zároveň ale některá politická rozhodnutí Evropské unie a jejích členských států poškozují či mohou poškozovat zájmy těch nejchudších rozvojových zemí. Jiná politická rozhodnutí naopak mají potenciál podpořit udržitelný rozvoj, odstranění extrémní chudoby a dodržování lidských práv vůbec. Právní zakotvení a kompetence Od roku 1993 se tak v evropské rozvojové politice postupně dostává do popředí otázka, jak zvýšit soudržnost dalších evropských politik v zájmu rozvoje a to jak politik společných, tak i politik jednotlivých členských států. Zásadu koherence podporují smlouvy EU, ale také Evropský konsensus o rozvoji. Idea soudržnosti politik v zájmu rozvoje byla poprvé formulována v Maastrichtské smlouvě o založení Evropské unie z roku V současnosti představuje jeden z důležitých pilířů EU při naplňování Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Má tedy i formu měkkého mezinárodního závazku. Zásada soudržnosti je nově zakotvena v Lisabonské smlouvě, která představuje ústřední právní základ koncepce koherence politik pro rozvoj. V článku 21 se uvádí: Unie dbá na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Rada a Komise, jimž je nápomocen vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zajišťují tuto soudržnost a za tímto účelem spolupracují. V článku 208 pak, že hlavním cílem rozvojové politiky je snížení a výhledově i vymícení chudoby. Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země. Evropské snahy o větší koherenci s rozvojovými cíli se nesoustřeďují na jednom místě tento úkol je rozdělen mezi jednotlivé instituce EU od Evropské komise, přes Radu ministrů až po Evropský parlament 2. Role či potenciál evropských institucí při zvyšování koherence politik pro rozvoj se ovšem liší v závislosti na kompetencích, kterými v rámci EU disponují při formování jednotlivých politik. Řada politik v EU zůstává v národní kompetenci členských zemí (např. sociální a kulturní politiky), či reprezentuje oblast sdílených kompetencí, u nichž členské země souhlasily s odevzdáním části svých suverénních kompetencí Evropské unii (např. zahraniční politika). Členské země drží klíčovou moc nad těmito oblastmi buď samostatně, nebo kolektivně skrze Radu. Komise má omezené pravomoci. Na druhé straně se obchodní politika i zemědělská politika staly téměř výhradní doménou EU (o některých významných výjimkách se stále diskutuje) komunitární kompetencí přičemž po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost hraje Evropský parlament podstatně důležitější roli. Tyto společné politiky jsou řízeny Evropskou komisí a členské země si ponechávají konečnou kolektivní rozhodovací moc v Radě. 2 Následující část významně čerpá z pracovního dokumentu CONCORD z listopadu 2010: PCD Coordination Taskforce, CONCORD Manual on PCD: Policy Coherence for Development: Concept, Tools and Instruments at the OECD, the EU and National Level (Case Studies of Sweden and the Netherlands). CONCORD. Brusel Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

20 Stále ambicióznější roli v oblasti PCD začíná plnit i Evropský parlament, který představuje důležitého hráče umožňujícího kontrolovat plnění závazků vytyčených ostatními institucemi. Role europoslanců sahá u sdílených a komunitárních kompetencí od konzultativního statusu až k spolurozhodovací moci. Role Komise a Rady Koherenci politik pro rozvoj je tak třeba analogicky chápat jednak jako úkol evropských institucí úměrný jejich kompetencím v dané politice, a také jako povinnost každého členského státu. Každá z těchto tří hlavních evropských institucí disponuje svými mechanismy zajišťování koherence obecně i specifické podpory koherence politik pro rozvoj. Jejich podrobnější popis a analýza jsou však mimo možnosti této studie. Nejvíce relevantní z hlediska praktických kroků pro zvýšení koherence české státní správy jsou bezesporu mechanismy, která nabízí Rada EU ve vazbě na kompetence Komise. Obecně lze konstatovat, že koherence politik pro rozvoj se v procesu tvorby politik uplatňuje lépe na úrovni Komise, nežli na úrovni Rady. Je to dáno zejména tím, že Komise rozhoduje jednotně jako jeden centrální orgán v kolegiu komisařů, a tím pádem musí být zohledněny všechny zájmy. Komise také bere obecně více zřetel na závazky, které si EU vtělila do smluv (což je i případ prosazovaní koherence politik pro rozvoj), zatímco v Radě je budován kompromis mezi tvrdě prosazovanými zájmy jednotlivých zemí. O vážnosti, jíž se koncept koherence politik pro rozvoj v Bruselu těší, nicméně vypovídá množství zmínek i praktická práce Rady EU. V současné době se odkazy na závazky v oblasti PCD objevují ve velké většině závěrů Rady týkajících se rozvojové spolupráce 3. Zároveň každé předsednictví provádí hodnocení agendy Rady v jednotlivých nerozvojových politikách 4 a koordinuje práci pracovních skupin z pohledu rozvojové spolupráce. Rozhodovací proces Rady se odehrává hlavně v několika sektorově odlišných ministerských formacích a v řadě podřízených orgánů, kde se formálně rozhoduje většinou (ačkoliv i v Radě je často snahou nastolit konsensus a rozhodovat bez nutnosti hlasování). Členské země EU se v Radě obecně setkávají na třech úrovních: ministrů (premiérů či hlav států v Evropské radě), velvyslanců stálých zastoupení a na úrovni pracovních skupin. Podobně, jako v rámci členských států (viz. např. kapitola 3.3), ani na nejvyšší úrovni evropského rozhodování už velký prostor pro zajišťování PCD není, pakliže projednávané koherenční téma nepatří mezi osobní či kolektivní priority některého z ministrů, předsedů vlád, případně celé země. Ačkoliv takové okamžiky tu a tam nastávají, mnohem větší a průběžnější příležitost (více času a menší politický tlak) zajistit soudržnost nerozvojových politik s cíli rozvojové spolupráce mají velvyslanci a jejich zástupci ve dvou základních formacích Výboru stálých zástupců (COREPER I a II) a zástupci členských států v pracovních skupinách Rady. COREPER pak má oproti pracovním skupinám tu výhodu, že je pravidelnou, ale nikoliv úzce sektorově orientovanou platformou a pohybuje se na rozmezí mezi technickou a politickou 3 Viz. např. Rada Evropské Unie. Council Conclusions on Supporting developing countries in coping with the crisis z 18. května 2009 či. Council Conclusions on Guidelines for the participation of the European Union in the Fourth UN Conference on the Least Developed Countries (LDC-IV, Istanbul, 9-13 May 2011) z 31. března Například informační nóta portugalského předsednictví EU: Coherence screening of indicative Council agendas - Identification of items with a development dimension on the indicative agendas for Council meetings. Presidency Information Note ze 31. ledna Praktické kroky ČR ke koherenci politik pro rozvoj - Zemědělský obchod a změna klimatu

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

EEA and Norway Grants. Norské fondy a fondy EHP

EEA and Norway Grants. Norské fondy a fondy EHP EEA Scholarship Programme & Bilateral Scholarship Programme The programme offers various options for scholarship funding of international institutional cooperation projects and mobilities among the Czech

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Strukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU

Strukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU Strukturáln lní fondy a Fond Soudržnosti EU Struktura kursu Legislativní a institucionáln lní rámec SF a CF Agenda 1999 2006 a její plnění v ČR Programové období 2007-2013 Doporučen ená literatura Wokoun

Více

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře e exportu: 1. Podílíme se na tvorbě koncepcí a strategií 2. Poskytujeme

Více

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.6.2006 KOM(2006) 302 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} CS CS SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Výbor pro Evropskou unii (pracovní úroveň) Jednací řád

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Výbor pro Evropskou unii (pracovní úroveň) Jednací řád VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha č. 3 k usnesení vlády ze dne 6. srpna 2014 č. 664 Výbor pro Evropskou unii (pracovní úroveň) Jednací řád Článek 1 Organizace jednání 1) Výbor pro Evropskou unii na pracovní

Více

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová práce 2013 Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Ústí nad Labem, 7. 2. 2011 Příprava nového programového období S blížícím se koncem programového období 2007-2013 se do popředí zájmu dostává problematika

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Evaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky. PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci

Evaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky. PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Evaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Evaluace v rozvojové spolupráci ČR do r. 2008 Rozvojové středisko

Více

v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013

v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Strukturální fondy a jejich vliv na rozvoj venkova v ČR v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Jiří Kolman Summary In this

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Program na podporu eko-inovací v ČR

Program na podporu eko-inovací v ČR Program na podporu eko-inovací v ČR Michal Musil FOCUSED ON INNOVATION Praha 3.7.2008 Sdružení na podporu ekoinovací v ČR Integra Consulting Services s.r.o. Technologické Centrum Akademie věd České ekologické

Více

1 st International School Ostrava-mezinárodní gymnázium, s.r.o. Gregorova 2582/3, 702 00 Ostrava. IZO: 150 077 009 Forma vzdělávání: denní

1 st International School Ostrava-mezinárodní gymnázium, s.r.o. Gregorova 2582/3, 702 00 Ostrava. IZO: 150 077 009 Forma vzdělávání: denní 1 st International School Ostrava-mezinárodní gymnázium, s.r.o. Gregorova 2582/3, 702 00 Ostrava IZO: 150 077 009 Forma vzdělávání: denní Kritéria pro IV. kolo přijímacího řízení pro školní rok 2015/2016

Více

Možnosti zapojení českých subjektů do programu Horizont 2020 v oblasti hospodaření s vodními zdroji. 3. prosince 2014, Praha Jana Čejková, TC AV ČR

Možnosti zapojení českých subjektů do programu Horizont 2020 v oblasti hospodaření s vodními zdroji. 3. prosince 2014, Praha Jana Čejková, TC AV ČR Možnosti zapojení českých subjektů do programu Horizont 2020 v oblasti hospodaření s vodními zdroji 3. prosince 2014, Praha Jana Čejková, TC AV ČR STRUKTURA H2020 Priority: I. vynikající věda (Excellent

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy aktuální informace z FAO Fakta Půda je základem pro produkci potravin i krmiv, paliv a technických plodin Zdravá půda je základem pro produkci zdravých potravin

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

ZALOŽENÍ ČESKÉ VĚTVE SVĚTOVÉ PODNIKATELSKÉ RADY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ. Petr J. Kalaš Česká Manažérská Asociace Golem Club 19.1.

ZALOŽENÍ ČESKÉ VĚTVE SVĚTOVÉ PODNIKATELSKÉ RADY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ. Petr J. Kalaš Česká Manažérská Asociace Golem Club 19.1. ZALOŽENÍ ČESKÉ VĚTVE SVĚTOVÉ PODNIKATELSKÉ RADY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ Petr J. Kalaš Česká Manažérská Asociace Golem Club 19.1.2012 INICIATIVA ČMA: ZÁMĚR, CÍLE Záměr: Cíl: Znovuobnovit činnost české pobočky

Více

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 1992 UNFCCC -> vstup v platnost 1995 1997 Kjótský protokol > vstup

Více

Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ

Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. května 2008 č. 540 k Souhrnné zprávě o plnění Priorit a postupů

Více

CZECH BUSINESS CLUB IN THE UAE 18 TH AUGUST 2014, PRAGUE

CZECH BUSINESS CLUB IN THE UAE 18 TH AUGUST 2014, PRAGUE CZECH BUSINESS CLUB IN THE UAE 18 TH AUGUST 2014, PRAGUE CZECH BUSINESS CLUB VE SPOJENÝCH ARABSKÝCH EMIRÁTECH 18. SRPNA 2014, PRAHA FOUNDATION OF THE CZECH BUSINESS CLUB Czech business community in the

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Víceletý finanční rámec EU

Víceletý finanční rámec EU Víceletý finanční rámec EU Ekonomické zájmy ČR v EU 26. června 2012 Konference ekonomických radů, Praha ČR jako čistý příjemce z rozpočtu EU Čistá pozice ČR (= rozdíl mezi příjmy a odvody) v roce 2010:

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Úprava regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR Ing. Jiří Duda Odbor vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství ČR

Úprava regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR Ing. Jiří Duda Odbor vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství ČR Úprava regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR Ing. Jiří Duda Odbor vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství ČR 19. ročník vodohospodářské výstavy VODOVODY KANALIZACE, 19. - 21. května 2015 Praha,

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Regionální značka pohled zvenčí Regional brand view from outside

Regionální značka pohled zvenčí Regional brand view from outside Regionální značka pohled zvenčí Regional brand view from outside Iveta Pavezová Úvod Introduction Výzkumy povědomí o regionálních značkách Regional brand researches awareness 2008 79 % respondentů bez

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

EUROPE DIRECT BRUNTÁL EUROPE DIRECT BRUNTÁL Evropský rok pro rozvoj 2015 náš svět naše důstojnost naše budoucnost Iniciativa Evropský rok Již od roku 1983 vyhlašuje Evropská unie iniciativu s názvem Evropský rok. Každý ročník

Více

Problematika změny klimatu v ČR

Problematika změny klimatu v ČR Problematika změny klimatu v ČR 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus Mgr. Jana Kontrošová Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu Obsah přednášky Mezinárodní kontext

Více

Social Media a firemní komunikace

Social Media a firemní komunikace Social Media a firemní komunikace TYINTERNETY / FALANXIA YOUR WORLD ENGAGED UČTE SE OD STARTUPŮ ANALYSIS -> PARALYSIS POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE TO, CO ZNÁ KAŽDÝ POUŽIJTE

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

Politické vzdělávání a podpora demokracie od roku 1999. Political Education and Democracy Support since 1999

Politické vzdělávání a podpora demokracie od roku 1999. Political Education and Democracy Support since 1999 Politické vzdělávání a podpora demokracie od roku 1999 Political Education and Democracy Support since 1999 PODPORA DEMOKRACIE DEMOCRACY SUPPORT CÍLE CEVRO GOALS OF CEVRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE INTERNATIONAL

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020 Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova Moderní české zemědělství do roku 2020 Evropský kontext SZP EU Rok 2008 Health Check pouze kosmetické změny Přetrvávají problémy: Přílišná regulace a složitost

Více

Právní formy podnikání v ČR

Právní formy podnikání v ČR Bankovní institut vysoká škola Praha Právní formy podnikání v ČR Bakalářská práce Prokeš Václav Leden, 2009 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví Právní formy podnikání v ČR Bakalářská

Více

STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZAMĚSTNANOSTI V ČR

STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZAMĚSTNANOSTI V ČR STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZAMĚSTNANOSTI V ČR Renáta Halásková Ostravská univerzita, Filozofická fakulta Abstrakt: Příspěvek se zaměřuje na strategii operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost,

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 31. března 2004 č. 302 + P o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie Vláda I. m ě n í usnesení vlády

Více

ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE

ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE Jan Němec květen 2008 Asociace pro mezinárodní otázky, Žitná 27, 110 00 Praha 1; tel./fax. +420 224 813 460; www.amo.cz; info@amo.cz

Více

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků KOMISE EU STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: Předseda Kolegium komisařů nejužší okruh Kabinety osobní administrativní servis

Více

Rozvojové cíle a udržitelnost dopadů v politice vnější spolupráce Evropské unie

Rozvojové cíle a udržitelnost dopadů v politice vnější spolupráce Evropské unie Rozvojové cíle a udržitelnost dopadů v politice vnější spolupráce Evropské unie 1 Co schází rozvojovým zemím vlastně k dosažení MDGs? neboť rozložení bohatství ve světě se příliš nemění.. přírodní zdroje?

Více

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC 31. 3. 2015 1 PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZMĚNU KLUBU NKC vznik leden 2015 68 členek a členů pro koho lidé, kteří chtějí změnu a chtějí

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Seminář epraha 28. března 2007

Seminář epraha 28. března 2007 Seminář epraha 28. března 2007 Informační společnost v Praze a fondy EU pro období 2007-2013 Jindřich Kratochvíl, Devoteam s.r.o. C O N N E C T I N G B U S I N E S S & T E C H N O L O G Y Úvod: Skupina

Více

7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace

7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace 7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace Regionální podpora výzkumu, vývoje a inovací kde a jak získat finance Brno, 25.1.2007 LENKA HAVLÍČKOVÁ NCP pro regiony TECHNOLOGICKÉ CENTRUM

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o.

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. Czech Republic EDUCAnet Střední odborná škola Pardubice, s.r.o. ACCESS TO MODERN TECHNOLOGIES Do modern technologies influence our behavior? Of course in positive and negative way as well Modern technologies

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Rodinná politika pojetí a aktuální informace

Rodinná politika pojetí a aktuální informace Rodinná politika pojetí a aktuální informace (Brno, 20. 6. 2014) 1 Rodinná politika a aktéři rodinné politiky Pojetí rodinné politiky, sociální politika OECD: Soubor opaření zaměřených na: - vyrovnání

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem Konference konaná v hotelu DAP dne 4. 11. 2014 O ICC ICC - International

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více