Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech"

Vít Dostál
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost - konkurenceschopnost pro Třeboňsko", registrační číslo CZ.1.07/1.1.10/

2 (zdroj: ) Obec Dolní Dvořiště, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj 48 37'9.214" N, 14 32'44.088" E Cetviny (Zettwing) Základní údaje: Na hranici s Rakouskem, na pravém břehu řeky Malše, se rozkládalo městečko Cetviny. V jeho horní části bylo situováno náměstí, které uzavíralo asi 25 domů s usedlostmi. V dolní části na západní straně byl postaven kostel, který se dodnes zachoval. V této části, nazývané Prägarten, stály hlavně menší domky. Původ jména Cetviny není přesně doložen. Je však možné, že jde o odvozeninu z Cetvův dvůr.

3 Historie: Ves byla založena ve 13. století patrně kolonisty Rakouska. První zmínka o ní pochází z roku 1325, kdy ji zastavil Petr z Rožmberka Bohuňkovi z Harrachu za 83 stříbrných. V roce 1418 se uvádějí Cetviny jako městys. Městská privilegia rozšířil Petr z Rožmberka. Dal městu roku 1948 pečeť a znak na stříbrném štítu červenou pětilistou růži se zlatým středem. V 16. století fungovala v městečku městská škola, bylo získáno právo várečné a další výsady. Rožmberkové založili mlýn (Herrenmühle). V roce 1611 se po smrti Petra Voka staly Cetviny majetkem Švamberků. Ve druhém roce třicetileté války (1619) město vyloupili a vypálili Dampierrovi vojáci. Městys se octl v troskách a místní obyvatelstvo uprchlo do okolních lesů. O rok později přechází do vlastnictví Buquoyů. Roku 1795 byly Cetviny, včetně kostela, zničeny požárem, který nepozorností způsobila jedna z obyvatelek městečka. O deset let později městečko obsadili a vyrabovali Napoleonovi vojáci. V roce 1849 se staly samostatnou politickou obcí. Zatímco v 19. století bylo v obci téměř 700 obyvatel, od počátku 20. století jich ubývalo. Obyvatelstvo tvořili převážně Němci. V roce 1930 zde, včetně Lhoty, žilo 523 Němců a 29 občanů československé národnosti. Lidé se živili prací v zemědělství, dřevařstvím, někteří se věnovali řemeslům a obchodu. Pěstoval se tady především hovězí dobytek, vepři a ovce. Se zvířaty byly později schovávány cenné předměty v lesích před procházejícími pruskými vojsky. V 1. světové válce padlo 18 mužů z Cetvin. (bývalé cetvinské kasárny) Roku 1921 byl zřízen československý celní úřad v budově mlýna na rakouské straně (Lexmühle). Mezi a proběhlo 8 transportů, během nichž byli téměř všichni obyvatelé Cetvin odsunuti. Na konci roku 1946 zůstává v Cetvinách asi jen původních obyvatel. Cetviny byly formálně sloučeny s Mikulovem a Tichou do jedné obce.

4 V roce 1951 došlo k vynucenému odchodu zbylých obyvatel z Cetvin a uzavření okolního prostoru v hraničním pásmu. Přístup byl povolen pouze vojenským jednotkám. Později byly všechny domy vyhozeny do povětří. Památky: Kostel Narození Panny Marie Původně gotický kostel doložený od roku Byl vystavěn s poněkud neobvyklým čtvercovým půdorysem. Hřbitov Hřbitov je umístěn těsně u cesty k Mikulovu. Byl založen v roce 1792 a obyvatelé městečka na něm pochovávali své pozůstalé přes 150 let. Byl zničen spolu s Cetvinami a v 90. letech byl jen obtížně nalezen na místě skládky. Kaple a křížová cesta (kostel Narození Panny Marie) Křížová cesta má několik zastavení vyrobených z jednoduchých žulových bloků. Hned vedle Jeskynní kaple se nachází studánka s pramenem, který je podle pověsti léčivý. Poprvé je zmíněn v roce Křížová cesta i kaple v poválečných desetiletích značně zchátraly. Nedávno ale proběhla jejich kompletní rekonstrukce, kterou provedla společnost Lesy ČR Kaplice, s.p. Státní hranice V Cetvinách fungovaly před 2. světovou válkou dva hraniční přechody do Rakouska: přechod na Mairspindt a přechod do Hammern. Oba přechody přestaly brzy po 2. světové válce fungovat. Přechod na Hammern byl zničen. V roce 2006 ale byly oba přechody rekonstruovány a dnes slouží pro pěší a cyklisty. Dole je současný stav přechodu na Mairspindt. Jen několik metrů od tohoto přechodu se nachází pomník Jaroslava Nováka.

5 Pomník Jaroslava Nováka Žulový pomník stojí v těsné blízkosti hranice s Rakouskem v místech, kde kdysi byl hraniční přechod. Jaroslav Novák byl příslušník finanční stráže sloužící v Cetvinách, který byl v napjaté době v létě 1938 zastřelen v noci omylem jedním ze svých kolegů. Kašna Základy žulové kašny stojí nedaleko kostela v Cetvinách a nic už dnes nenapovídá tomu, že byla obklopena domy na náměstí. Morový sloup Morový sloup stál přímo před kašnou. Na trojbokém podstavci stály sochy sv. Jana a Pavla, sv. Šebastiána a sv. Floriána. Uprostřed podstavce byl vztyčen trojhranný sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, kterému byl morový sloup zasvěcen. Osud této cenné památky po zničení Cetvin je neznámý. Jak velké byly Cetviny? Roku 1930 bylo zaznamenáno v Cetvinách 552 obyvatel a 121 domů. Z toho přímo v Cetvinách žilo 455 obyvatel, zbylí obyvatelé žili v nedaleké osadě Lhota (Neustift). Vývoj počtu obyvatel v Cetvinách v přibližně dvacetiletých intervalech ukazuje následující graf. V počtech obyvatel nejsou započítáváni příslušníci pohraniční stráže. Jejich počet se v 50. letech pohyboval kolem 50.

6 (Zdroj: ) Jak vypadal život v Cetvinách po jejich zničení? V Cetvinách zůstala umístěna poměrně silná jednotka pohraniční stráže, která střežila zakázané pásmo. Šlo o 9. rotu II. praporu se sídlem v Kaplici. Celý prapor měl asi 200 vojáků a střežil asi 60 km státní hranice. 9. rota byla umístěna přinejmenším do roku 1958 v budově bývalé celnice těsně u státní hranice, později se přesunula dále od hranic do kasáren, které stojí dodnes. Pohraničníci sloužící v Cetvinách byli po zničení obce prakticky na samotě, do nejbližšího obydleného místa bylo více než 10 km. Podle pamětníků se vojáci z povolání umísťovali do Cetvin za trest. Pokusy o útěk se vyskytovaly, ale častější byly u sousední 8. roty v okolí hraničního přechodu Dolní Dvořiště.

7 (rakouské domy u hranic) (cetvinské hranice) Zdroje: kniha: Josef Albrecht, Miloš Anděra, Jan Andreska, Novohradské hory a Novohradské podhůří. Zlín : Miloš Uhlíř, s. internet: Cetviny [online] [cit ]. Cetviny. Dostupné z WWW:

Podobné dokumenty

Knížecí Pláně, okr. Prachatice, Jihočeský kraj

stránka 1 z 14 Knížecí Pláně, okr. Prachatice, Jihočeský kraj Zaniklá dřevorubecká vesnice Fürstenhut (19. a 20. století) Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních