Rozšíření a dopravní politika Evropské unie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rozšíření a dopravní politika Evropské unie"

Transkript

1 Rozšíření a dopravní politika Evropské unie Výzvy a přínosy pro nové členské státy v oblasti dopravy (případ České republiky) Předmluva Rozšíření je neopakovatelnou historickou příležitostí k dalšímu prohloubení integrace světadílu a k rozšíření oblasti stability a prosperity na celou Evropu. Nastávající rozšíření bude mít velký vliv na dopravní politiku Evropské unie pro obě strany a zvláště pro přistupující země (ACs). Aby mohli lépe pochopit, co je v sázce, měli by mít obyvatelé budoucích nových členských států EU dobré vědomosti o Evropské unii a jejích politikách, včetně dopravní, a o důsledcích těchto politik na ekonomiku jejich zemí. Loyola de Palacio, místopředsedkyně Evropské komise s odpovědností za dopravu a energii Tato zpráva je stručným přehledem hlavních cílů dopravní politiky Evropské unie v současnosti a také pro následující léta. Současně také osvětluje, jaké budou některé přínosy rozšíření EU pro dopravu v přistupujících zemích (ACs) všeobecně a v případě České republiky zvlášť. Tato zpráva ukazuje, co EU koná, aby pomohla budoucím členským státům v tom, aby lépe připravily své dopravní systémy na výzvy nadcházejícího rozšíření a jak lze těmto státům pomoci v tom, aby jejich integrace do EU dopadla úspěšně. Tato zpráva sestává ze 2 částí: Dopravní politika Evropské unie krátký přehled Výzvy a přínosy pro přistupující země v oblasti dopravy (případ České republiky) 1. Dopravní politika Evropské unie krátký přehled Neexistuje konkurenceschopná ekonomika bez dobře vybudované dopravní sítě. Doprava je klíčová pro evropskou ekonomickou konkurenceschopnost. Tento sektor ekonomiky tvoří více než 1000 miliard, jinými slovy více než 10 % hrubého domácího produktu EU, a zaměstnává více než 10 milionů lidí. Doprava také pomáhá přibližování se Evropanů navzájem a společná dopravní politika je jedním z pilířů konstrukce Evropy. Cíle Evropské komise v oblasti dopravy pro následující léta se zrcadlí v Bílé knize Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout. Tyto cíle zahrnují: zvýšení silniční bezpečnosti a stanovení bezpečnosti jako priority pro všechny druhy dopravy; prevenci kongescí a přenesení dopravních proudů na železnici a vnitrozemské vodní cesty; snížení kongescí na obloze vytvořením jednotného evropského nebe; rozšiřování práv cestujících; zajištění vysoké kvality dopravních služeb; uskutečnění hlavních infrastrukturních prácí; řízení globalizace; otevření mezinárodního trhu nákladní železniční dopravy, což umožní železničním společnostem zajistit konkurenceschopné evropské služby a splnit požadavky průmyslu. 1

2 Analýza kongescí. V devadesátých letech minulého století se Evropa začala obávat kongescí v určitých oblastech a na určitých trasách. Tento problém nyní začíná ohrožovat ekonomickou konkurenceschopnost. Pokud se nic neudělá, bude Evropa rychle ohrožena mrtvicí v centru a paralýzou na okrajích. Komise navrhuje ukončit současné trendy a změnit rovnováhu mezi různými druhy dopravy proaktivní politikou umožňující propojování jednotlivých druhů dopravy a podporovat železniční, námořní a vnitrozemskou vodní dopravu. Zboží (v mld. tkm) Cestující (v %) Road silnice Inland water-ways vnitrozemské vodní cesty Sea (intra-eu) námořní doprava uvnitř EU Rail železnice Pipe-lines potrubní doprava Passenger cars osobní automobily Tram+Metro tramvaje a metro Air letecká doprava Buses & Coaches autobusy a autokary Railway železnice Kongesce postihují: Důsledek nerovnováhy mezi druhy dopravy: městské oblasti transevropskou síť, včetně: Silnice 44 % 10 % silniční sítě: km Zboží Moře 41 % 20 % železniční sítě: km Železnice 8 % 30 % letů na hlavních letištích je Vnitrozemské vodní cesty 4 % o více než 15 minut opožděno Silnice 79 % Následky: Cestující Železnice 6 % riziko ztráty konkurenceschopnosti Letecká doprava 5 % náklady (silnice): 0,5 % HDP, 1 % do roku 2010 Na podporu těchto cílů Komise iniciovala akce umožňující rozvoj multimodálních koridorů, které dávají prioritu nákladní dopravě a vysokorychlostní síti pro cestující. Komise také přislíbila omezený počet nových velkých infrastrukturních projektů 1 (viz také indikativní seznam níže) v kontextu transevropských dopravních sítí (TEN-T) a vytvořila GALILEO satelitní rádiový navigační systém. Galileo, který by měl být funkční do r. 2008, přinese významné výhody mnoha sektorům ekonomiky. Například v silniční a železniční dopravě umožní předpovídat a řídit cestovní časy nebo díky automatickému navigačnímu systému pomůže omezit dopravní zácpy a sníží počet dopravních nehod. 1 V r se Komise rozhodla doplnit seznam specifických infrastrukturních projektů (také nazývaný essenský seznam ) přijatý Komisí v r v kontextu TEN-T přidáním nových hlavních projektů. Seznam obsahuje 14 prioritních projektů s konečným předem stanoveným termínem r

3 Co je GALILEO? Galileo satelitní navigační rádiový systém je založený na nezkreslující technologii a umožňuje každému uživateli vybavenému přijímačem dostávat signály z několika satelitů, a tak určit jeho přesnou polohu v čase a místě v jakémkoliv daném momentu. Galileo je založen na sestavě 30 satelitů umístěných na střední zemské oběžné dráze (ve výšce přibližně km) průběžně pokrývajících úplný povrch Země. Definiční fáze programu je již ukončena. Evropská kosmická agentura je plně zapojena do projektu a odpovědná za technický dohled. Galileo je první velký program, na kterém spolupracují orgány Společenství spolu s Evropskou kosmickou agenturou. Indikativní seznam nových velkých infrastrukturních prioritních projektů v souvislosti s TEN-T navržený Komisí v roce 2001 Velkokapacitní nákladní železniční trať přes Pyreneje Východoevropský vysokorychlostní vlak/kombinovaná doprava: Paříž - Stuttgart - Vídeň Most/tunel přes Fehmarn Belt mezi Německem a Dánskem Zlepšení splavnosti Dunaje mezi Straubingem a Vilshofenem Železniční trať Verona - Neapol, včetně odbočky Boloňa - Milán Interoperabilita vysokorychlostní železniční sítě na Iberském poloostrově Aby mohly být vyřešeny kongesce, Společenství vytvořilo jiné programy, jako je např. Marco Polo. Tento program má za cíl pomoci docílit přesunutí nákladní dopravy ze silnic na námořní dopravu na krátké vzdálenosti, na železnici a vnitrozemské vodní cesty, což je cesta, jak se vyrovnat s kongescemi. Program Marco Polo by měl být plně funkční do roku Jeho rozpočet činí 115 milionů eur na období Vyřešení saturace na obloze vytvořením jednotného evropského nebe. Díky neustále rostoucí důležitosti letecké dopravy se neschopnost využití leteckého prostoru ukázala být skutečným omezením evropského ekonomického růstu a mezinárodní konkurenceschopnosti. Po zjištění tohoto se Evropská unie rozhodla vytvořit jednotné evropské nebe, které je klíčovým bodem dopravní politiky Společenství stanovené v Bílé knize ze září Návrh Evropské komise na vytvoření jednotného evropského nebe je ambiciózním pokusem reformy zastaralé architektury řízení evropské letecké dopravy. Přichází v čase, kdy nové letecké dopravní, polohovací a komunikační technologie nabízejí příležitosti na zásadní zlepšení efektivity a bezpečnosti letecké dopravy. Jednotné evropské nebe bude funkční od roku Očekávané výhody Jednotné evropské nebe umožní, aby mohly být udrženy a dále zlepšovány vysoké evropské bezpečnostní normy Pomůže při řešení jednotlivých problémů s kongescemi, což bude mít výhody pro celou Evropu Zlepšení přeshraniční spolupráce výrazně omezí zpoždění Jednotné evropské nebe umožní letadlům, aby používala přímé cesty, čímž ušetří leteckým společnostem čas a peníze a sníží také negativní dopad na životní prostředí. Zvýšení bezpečnosti silniční dopravy. Více než občanů Evropské unie ztratí každoročně život na silnicích. Cílem Komise je snížit tento počet do roku 2010 na polovinu. Opatření, která mají být přijata v rámci tohoto cíle, jsou následující: vývoj vhodných 3

4 ukazatelů černých míst, boj proti přehnaně dlouhým dobám řízení, harmonizace pokut v silniční dopravě na evropské úrovni a významný nárůst využití nových technologií. Dát prioritu bezpečnosti. Obecně vzato cílem Společenství je umožnit, aby za všech okolností byla prioritou bezpečnost cestujících. Občané musí mít zaručenu tu nejvyšší možnou míru bezpečnosti jako výsledek přiměřené legislativy a přísného uplatnění kontrol a pokut v takových druzích dopravy, jako je letecká, lodní nebo železniční doprava. Námořní bezpečnost je dalším životně důležitým hlediskem v souvislosti s bezpečností dopravy, kde Komise naléhá na Společenství a na mezinárodní jednání. Po neštěstí tankeru PRESTIGE Komise publikovala sdělení směřující k dalšímu zvýšení námořní bezpečnosti, následovaná jednohlasnými dalekosáhlými závěry Rady. Zamýšlené hlavní závazky: urychlit vyřazování ropných tankerů s jednoduchým trupem omezit přepravu velkých množství ropy v tankerech s dvojitým trupem zpřísnit kontrolu v přístavech EU uvalit tresty a finanční sankce na všechny, kteří přispívají k hlavním ropným znečištěním svou hrubou nedbalostí vyzvat členské státy, aby přijaly opatření odpovídající mezinárodnímu právu na moři, která by umožnila pobřežním státům kontrolovat a možná i omezovat nediskriminační cestou provoz plavidel vezoucích nebezpečné nebo znečišťující zboží do vzdálenosti 200 mil od svého pobřeží změnit mezinárodní právo o moři tak, aby bylo dosaženo lepší rovnováhy mezi zájmy svobody plavby a mezi zájmy pobřežních států, které potřebují chránit svá pobřeží před ekologickými katastrofami V dopise zaslaném nedávno členským státům, kandidátským zemím a mezinárodním organizacím, jako jsou kupříkladu Organizace spojených národů, žádala Loyola de Palacio, místopředsedkyně Evropské komise s odpovědností za dopravu a energii, o významné akce ke zlepšení mezinárodního právního rámce pro původce znečištění způsobeného loděmi. Podtrhla potřebu radikální změny v rámci mezinárodního námořního práva reprezentujícího rovnováhu zájmů a vyzvala k podpoře snah Evropské komise a členských států aktivně podporovat Mezinárodní námořní organizaci (IMO) a ostatní relevantní organizace při přizpůsobování mezinárodních zákonů novým požadavkům na námořní bezpečnost ve 21. století. Evropská komise kromě svých mezinárodních a EU iniciativ hodlá podporovat posílení námořní bezpečnosti v rámci svých kooperačních programů se sousedními zeměmi zejména s přistupujícími zeměmi, Ruskem a EURO-MED partnery. Veřejné služby vysoké kvality. Rozvoj evropské dopravy musí jít ruku v ruce s vysokou úrovní kvality evropských služeb. Proto Komise doporučuje zejména harmonizaci pracovních podmínek, zvláště v silniční dopravě, a udržování veřejných služeb vysoké kvality. Kromě toho podporuje dobré metody k zajištění vysoké kvality služeb městské dopravy směřujících k lepšímu využití veřejné dopravy a existující infrastruktury. Transevropské sítě. V kontextu transevropských sítí, které jsou částí panevropské sítě, Komise navrhuje soustředit se na dokončení dopravní infrastruktury označené jako prioritní pro zahrnutí dopravních proudů vzniklých rozšířením EU, zvláště v hraničních regionech, a zlepšit přístup do odlehlých oblastí. V roce 2004 Komise představí širší přehled o transevropských sítích. Tento přehled bude zaměřen zejména na propojení sítí kandidátských 4

5 zemí se sítěmi členských států 2, na zavedení koncepce námořních dálnic, na rozvoj kapacity letišť a na efektivnější spojení vzdálených regionů na evropském kontinentě. Projektovaný rozsah sítě TENT-T v roce kilometrů silnic kilometrů železnic 330 letišť 270 mezinárodních námořních přístavů 210 vnitrozemských přístavů systémy řízení dopravy, uživatelské informace a navigační služby Náklady a financování TENT-T Celkové odhadované náklady: 400 miliard eur (odhad z roku 1996) Navrhované celkové financování: 19 miliard eur/rok Financování Společenstvím v letech Rozpočet na transevropské sítě: 4,2 miliardy eur Fond soudržnosti: 9 miliard eur Strukturální fondy: 4 6 miliard eur Roční půjčky od EIB (v roce 2000): 6,6 miliardy eur Nárůst dopravy Do roku 2010 se očekává nárůst celkové nákladní dopravy uvnitř evropské patnáctky o 38 % v porovnání s údaji za rok 1998 a u osobní dopravy se předpokládá nárůst o 24 %. Bez promyšlené dopravní politiky převezme většinu těchto přírůstků silniční doprava a jejich významná část přejde na transevropskou síť. 2 Více informací o tomto na straně 9 5

6 Panevropská síť Panevropská dopravní síť byla vytvořena na třech panevropských dopravních konferencích: Praha v roce 1991, kde byla přijata představa dopravní infrastruktury, která se stala představou koridoru; Kréta v roce 1994, kde se země západní, střední a východní Evropy ztotožnily s devíti dálkovými dopravními koridory jako prioritami pro rozvoj infrastruktury; a Helsinky v roce 1997, kde byly přidány desátý koridor a panevropská dopravní oblast pro námořní přístavy. Panevropská dopravní infrastruktura podporuje umístění všech nezbytných součástí pro budoucí panevropskou dopravní síť na území Evropské unie a přistupujících států. Panevropská dopravní síť sestává z následujících součástí: transevropská dopravní síť na území EU (TEN-T) stanovení požadavků dopravní infrastruktury (Transport Infrastructure Needs Assessment - TINA), které sestává z 10 koridorů a dodatečných síťových komponent v rámci přistupujících států, v nových nezávislých státech (NIS) a jinde čtyři panevropské dopravní oblasti (PETrAS) pokrývající námořní oblasti spojnice Evropy s Asií, zejména TRACECA (dopravní koridor Evropa - Kavkaz - Asie) Podpora práv cestujících. Jedním z cílů evropské dopravní politiky je umístit potřeby uživatelů do centra své strategie. Evropská unie musí vyjít vstříc očekáváním Evropanů a vytvořit účinný dopravní systém, který jim nabídne vysokou úroveň kvality a bezpečnosti. Cestující musí být schopni odvolat se na svá práva, a to jak vůči dopravním společnostem, tak vůči veřejným službám. Komise již navrhla posílení práv leteckých cestujících včetně kompenzací za zdržení cestujících nebo pokud je jim odmítnut nástup na palubu letadla z důvodu vícenásobné rezervace leteckou společností. Dalším krokem bude rozšíření míry ochrany cestujících v ostatních druzích dopravy, zejména v železničních, námořních a pokud možno i v městských dopravních službách. Otevření se trhu mezinárodní železniční nákladní dopravy. Navzdory řadě úspěchů a restrukturalizaci železničních společností v některých členských státech klesá již roky objem nákladní přepravy a v současnosti tvoří pouhých 8 % celkového množství nákladu přepraveného v Evropské unii ve srovnání s více než 40 % ve Spojených státech. Aby obrátila tento trend, Komise iniciovala v roce 1998 odlišná legislativní opatření (tzv. železniční infrastrukturní balíček ), která již byla přijata a budou používána v celé Evropské unii od 15. března Účel těchto opatření je velmi jasný: Mezinárodní nákladní vlaky by měly být schopny překračovat hranice bez administrativních a právních bariér a získávat prospěch z již provedených technických zlepšení. Dieselové lokomotivy certifikované ve většině států EU nebo elektrické vícenapěťové lokomotivy by měly být schopny překročit hranice bez obav z rozdílů napětí. Signalizace bude stále problémem až do doby instalace evropského železničního systému povelového řízení a návěstění (ERTMS); do té doby je nezbytné pokračovat se všemi rozdílnými národními systémy, což je velmi nákladné. Opatření železničního infrastrukturního balíčku budou doplněna těmi z druhého železničního balíčku, který Komise předložila v lednu roku Těchto pět opatření z druhého 6

7 železničního balíčku je založeno na hlavních liniích předložených v Bílé knize o dopravě a směřují k větší bezpečnosti, k interoperabilitě a k otevření trhu železniční nákladní dopravy. Aby dala tomuto procesu silný popud, Komise také navrhla založení Evropské železniční agentury, aby vedla technickou práci na bezpečnosti a interoperabilitě. Otevření se trhu železniční nákladní přepravy konkurenci musí být uskutečněno v přísném a transparentním rámci s ohledem na bezpečnostní pravidla a pracovní podmínky. Všechny železniční společnosti působící na síti členského státu EU se musí přizpůsobit národním předpisům o zdraví a bezpečnosti a národním předpisům s ohledem na pracovní právo. Řízení efektů globalizace. S blížícím se rozšířením EU a s tím, jak se dopravní politika a transevropské sítě brzy roztáhnou přes světadíl, potřebuje Evropa znovu promyslet svou mezinárodní roli, zdali je schopna uspět ve vývoji udržitelného dopravního systému a vyřešit problémy kongescí a znečištění. Zároveň Komise navrhuje rozšířit profil Evropské unie o mezinárodní organizace, jakou je Mezinárodní námořní organizace (IMO) nebo Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) tak, aby byla Evropa rozhodnější, a postavit EU do čela úsilí o zlepšení bezpečnosti a ochranu životního prostředí. Jako část vyjednávání v Mezinárodní organizaci práce (WTO) bude Evropská unie pokračovat ve svém působení jako katalyzátor pro otevření trhů hlavních druhů dopravy, zatímco v tom samém čase bude udržovat kvalitu dopravních služeb a bezpečnosti pro uživatele. Rozšířená Unie musí být schopna přispět k mezinárodnímu řešení v boji proti např. zneužívání výhodných vlajek či sociálnímu dumpingu v silničním dopravním sektoru. 2. Výzvy a přínosy pro nové členské státy v oblasti dopravy? (případ České republiky) Spojení rozšířené Evropy Doprava je předpokladem pro volný pohyb zboží a osob. Je proto nezbytná pro rozvoj ekonomiky. Individuální mobilita a pohyb zboží nemohou být společně garantovány bez fungující dopravní infrastruktury. K tomu, aby bylo vytvoření jednotného trhu rozšířené Unie úspěšné, musí být dopravní infrastruktura nových členských států integrována do sítě EU. Vytvoření a obnova spojení mezi přistupujícími zeměmi a současnými 15 členskými státy je proto klíčovým cílem Evropské komise. Modernizace a obnova dopravní infrastruktury propojí občany, také usnadní investování v odlehlých oblastech, umožní rychlou výměnu zboží, sníží náklady provozovatelů a občanů a bude také přínosem pro životní prostředí. Úplné otevření hranic při rozšíření způsobí citelný nárůst dopravních operací mezi novými členskými státy a starými členy. Mezinárodní doprava do členských států EU bude podstatně jednodušší, protože zde nebudou celní kontroly zboží, např. na hranicích Rakouska s Maďarskem nebo Polska s Českou republikou. Snížení počtu dopravně přetížených míst v přeshraniční dopravě má proto pro Unii zvláštní význam. 7

8 Předpokládané výhody pro Českou republiku v oblasti dopravy obecně: větší mezinárodní dopravní trh nárůst investic do dopravní infrastruktury (financování z vlastních zdrojů a ze zdrojů EU) plné mezinárodní propojení dopravní infrastruktury nepřítomnost administrativních bariér (zjednodušení celních procedur na všech hraničních křižovatkách) technická zlepšení všech dopravních prostředků, zlepšení dopravních služeb vně i uvnitř Další výzvou je současná situace infrastruktury v přistupujících zemích. Unie zdůraznila důležité dopravní potřeby žadatelských zemí. Mělo by být vybudováno nebo zdokonaleno kolem km silnic a km železnic, stejně tak jako množství přístavů a letišť, v hodnotě téměř 100 miliard eur. Tyto práce již dostávají podporu Společenství prostřednictvím programů ISPA a PHARE: ISPA a PHARE jsou předvstupními nástroji Společenství podporujícími kandidátské země ze střední a východní Evropy v jejich přípravě na přistoupení. ISPA slouží k podpoře infrastrukturních projektů v oblasti dopravy a životního prostředí (v poměru 50 : 50). PHARE slouží k podpoře vytvoření institucí, acquis communautaires, regionálního a sociálního rozvoje a restrukturalizace průmyslu (včetně oblasti dopravy). ISPA: 500 milionů ročně na rozvoj dopravní infrastruktury na období let Program ISPA je určen jako přechodný nástroj vedoucí k úplné podpoře, kterou nové členské státy dostanou po připojení. Přidělení dopravních projektů ISPA je založena na následujících kritériích: Shoda s výsledky hodnocení TINA Priority pro železnici, silnici, přístavy a letiště Rozsah každého projektu musí být minimálně 5 milionů EU na sebe vezme 80 % celkových nákladů na projekt s přihlédnutím ke spolufinancování mezinárodními finančními institucemi nebo jinými zdroji financování, jako je např. partnerství veřejného a soukromého sektoru PHARE Pro roky bylo programem Phare přiděleno 1,6 miliardy ročně na všechny druhy projektů v kandidátských zemích. Jedna třetina této částky je přidělena na infrastrukturní projekty mezi ostatními projekty v oblasti dopravy. Finanční podpora EU pro Českou republiku V letech Česká republika obdrží 35 milionů ročně na dopravní projekty z předvstupního fondu ISPA. Většina z těchto peněz je určena na 3 silniční a jeden železniční projekt: Modernizace železniční tratě Záboří - Přelouč v celkové délce 18,5 km (část panevropského koridoru IV). Práce spočívá v rekonstrukci železničního svršku; rekonstrukci a konstrukci mostů; rozšíření nádražních budov v Záboří a v Řečanech v souvislosti se zlepšením trati; podpora ISPA tomuto projektu činí 31 milionů ; Modernizace rychlostní silnice R48 (část panevropského koridoru VI). Projekt sestává z 2,1 km rychlostní silnice, která bude dvouproudovou duální dopravní cestou umožňující, aby se tranzitní doprava vyhnula centru Bělotína. Tento projekt je podpořen částkou 17 milionů ; Modernizace rychlostní silnice R48 Dobrá - Tošanovice - Zukov, 1. část: Dobrá - Tošanovice. Tento projekt, který pokrývá první část celkového projektu, sestává z nové silnice v délce 6,88 km. Tato silnice bude mít formu čtyřproudové duální dopravní cesty mezi Dobrou a Tošanovicemi. V této oblasti je v současnosti velmi hustý provoz. Podpora ISPA tomuto projektu činí 20 milionů ; Modernizace rychlostní silnice R48, část Frýdek-Místek - Dobrá (část panevropského koridoru VI). Projekt sestává z konstrukce nové duální dopravní cesty v délce 5,24 km. Návrh také obsahuje dvě křižovatky a mosty, můstek pro pěší a podchod. Tento projekt je podpořen částkou 20,5 milionů. Po přistoupení České republiky bude podpora z Fondu soudržnosti určená na dopravní projekty v České republice činit přibližně milionů ročně v cenách roku 2002 v období let

9 Zřízení dopravní infrastruktury nových členských státech nejen že umocní důležitou roli strukturálních nástrojů EU, ale také zvýší dotace Evropské investiční banky a ostatních finančních institucí, jako jsou např. Východoevropská banka nebo Světová banka. 48 % půjček udělených kandidátským zemím Evropskou investiční bankou bylo použito v sektoru dopravy. Podpora Unie investicím do infrastruktury v nových členských zemích významně vzroste po jejich připojení do EU. EU bere v úvahu Fond soudržnosti pro období let , kde je evropská finanční podpora (dopravním projektům) plánována jako rostoucí v porovnání s ISPA 3. Zvláštní výzvou bude lepší spojení sítí kandidátských zemí a aktualizace seznamu hlavních projektů transevropské sítě pro dopravu (TEN-T). Směrnice pro TEN-T přijaté v roce 1996 prošly důkladnou revizí Komise a byly publikovány 1. října Souvisí se souběžným návrhem na změnu pravidel finanční pomoci pro TEN-T, který by umožnil vyšší podíl spolufinancování přeshraničních částí prioritních projektů a lepší koordinaci projektů. Jako dodatek publikovanému novému seznamu prioritních projektů přizpůsobenému rozšířené Unii Komise navrhuje, aby tyto projekty byly deklarovány jako projekty evropského zájmu, v zájmu toho, aby na ně mohly být soustředěny zdroje dostupné z různých finančních nástrojů Společenství určených pro sítě. Transevropské sítě jsou hnací silou a podmínkou evropského ekonomického rozvoje a soudržnosti. Věřím, že tyto poslední návrhy přidané k dodatkům navrženým v roce 2001 usnadní dosažení urychlené dohody mezi Radou a Parlamentem, jak je požadováno Evropskou radou. Navrhovaná nová pravidla a struktury by měly poskytnout prostředky, které by přilákaly větší financování prioritních projektů a umožnily jejich rychlejší realizaci, řekla Loyola de Palacio, místopředsedkyně Evropské komise s odpovědností za dopravu a energii. Prioritní projekty deklarované jako projekty evropského zájmu (Projekty obsahující nové návrhy v porovnání s návrhem Komise z roku 2001 jsou kurzívou. Projekty vztahující se k rozšířené Unii jsou tučně. Indikativní data navrhovaná pro dokončení projektů jsou v závorkách.) 1. Železniční osa Berlín - Verona/Milán - Boloňa - Neapol - Messina - Palermo 2. Vysokorychlostní železniční osa Paříž - Brusel - Kolín n. R. - Amsterdam - Londýn 3. Vysokorychlostní železniční osa v jihozápadní Evropě ( ) 4. TGV Východ (2007) 5. Trať Betuwe (2007) 6. Železniční trať Lyon - Terst/Koper - Lublaň - Budapešť - ukrajinská hranice 4 ( ) 7. Dálniční osa Igoumenitsa/Pátra - Athény - Sofie - Budapešť ( ) 8. Multimodální trať Portugalsko/Španělsko - se zbytkem Evropy (2015) 9. Železniční trať Cork - Dublin - Belfast - Stranraer (2001) 10. Malpensa (dokončeno 2001) 11. Pevné spojení přes Øresund (dokončeno 2000) 3 Fond soudržnosti: mezi 2,1 2,8 miliard ročně v období let Strukturální fondy: mezi 3,4 5,9 miliard ročně na stejné období 4 Více informací o prioritních projektech TEN-T najdete na následující adrese: 9

10 12. Železniční trať/silnice severského trojúhelníku ( ) 13. Silniční spojení Velká Británie/Irsko/Benelux (2010) 14. West Coast main line (2007) - hlavní trať na západním pobřeží Anglie 15. Galileo (2008) 16. Nákladní železniční trať Sines - Madrid - Paříž (2010) 17. Železniční trať Paříž - Štrasburk - Stuttgart - Vídeň - Bratislava ( ) 18. Vnitrozemská vodní cesta Rýn/Maas - Mohan - Dunaj ( ) 19. Vysokorychlostní železniční interoperabilita Iberského poloostrova (2010) 20. Železniční trať přes Fehmarn Belt (2015) 21. Námořní dálnice, včetně těch pro Kypr a Maltu (2010) 22. Železniční trať Athény - Sofie - Budapešť - Vídeň - Praha - Norimberk/Drážďany (mezi roky ) 23. Železniční trať Gdaňsk - Varšava - Brno/Bratislava - Vídeň ( ) 24. Železniční trať Lyon/Ženeva - Basilej - Duisburg - Rotterdam/Antverpy ( ) 25. Dálnice Gdaňsk-Brno/Bratislava - Vídeň (mezi roky ) 26. Železniční trať/silnice Irsko/Spojené království/kontinentální Evropa (2015) 27. Rail Baltica : železniční osa Varšava - Kaunas - Riga Tallinn ( ) 28. Eurocaprail : na železniční trati Brusel - Lucemburk - Štrasburk (2012) 29. Železniční trať jónského/jaderského intermodálního koridoru (2014) Další informace o prioritních projektech TEN-T můžete najít na adrese: Návrh rozpočtu na všechny tyto projekty do roku 2020 činí přibližně 220 miliard eur, z čehož 80 miliard bude investováno do vyzrálých projektů do roku Přibližně 20 % z celkové sumy by se dalo získat ze soukromého sektoru a zbytek bude muset být vzat z národních a komunitárních rozpočtů, zejména v rámci finančních perspektiv po roce

11 Doporučené prioritní projekty transevropské dopravní sítě Essen/Dublin rail projects essenské/dublinské železniční projekty Priority rail projects prioritní železniční projekty For long term dlouhodobé Road projects silniční projekty Inland waterway projects projekty vnitrozemských vodních cest Sea motorway námořní dálnice Celkové náklady na dokončení transevropské dopravní sítě, včetně projektů obecného zájmu neidentifikovaných jako prioritní projekty, budou zvýšeny až na 600 miliard eur. Zvláště nová pravidla pro financování jsou navrhována tak, aby zvýšila spolufinancování z 10 % na 30 % (ve srovnání s 20 % z předchozích návrhů) pro přeshraniční úseky prioritních projektů. Priorita je dána projektům v nových členských státech a spojům mezi nimi a evropskou patnáctkou (viz seznam prioritních projektů). Investice nutné k uskutečnění doporučených prioritních projektů představují v průměru 0,16 % HDP Společenství. 11

12 Udělat železnice konkurenceschopné Železniční doprava hraje v téměř všech přistupujících zemích významnou úlohu. Zejména středoevropské země mají dlouhou železniční historii a hustou železniční síť. Podíl nákladní dopravy přepravené po železnici je zde stále významně vyšší než v současných členských státech. Na druhé straně jsou ale železnice přistupujících zemí podfinancované a potřebují restrukturalizaci, aby se přizpůsobily požadavkům zákazníků. S rostoucím soutěžením mezi jednotlivými druhy dopravy se musí železnice zefektivnit a musí nabízet konkurenceschopné a včasné dopravní služby. Železniční doprava se po roce 1990 v přistupujících zemích snížila. Výsledkem byl značný pokles tržního podílu železnic. Stejně jako evropská patnáctka, i přistupující země se střetávají s problémy interoperability, např. s různými signalizačními systémy nebo s různými rozchody kolejnic ve střední Evropě a v pobaltských státech. Základním cílem dopravní politiky Evropské unie je revitalizovat alternativní druhy dopravy (železnice, vnitrozemské vodní cesty, námořní doprava na krátké vzdálenosti) a udržet podíl železniční dopravy v nových členských státech na vysoké úrovni. Zlepšení intermodality a kombinované dopravy jsou v tomto ohledu klíčové. Všechny nové členské státy budou plně participovat na programu Marco Polo, který podporuje kombinovanou dopravu. Předpokládané přínosy pro Českou republiku v oblasti železniční dopravy: zrychlení restrukturalizace českých železnic větší investice do české železniční infrastruktury volný přístup pro české železniční dopravce na trh členských států EU a naopak zlepšení provozního a technického propojení mezi českou železniční sítí a železniční sítí členských států EU nárůst konkurenceschopnosti českých železnic (vznik přidružených společností schopných soutěžit se železnicemi ostatních členských států EU) účast na rozhodovacím procesu týkajícím se zdokonalení železnic EU Zavedení obecných norem Doprava tvoří základní kostru socioekonomického vývoje, ale pokud není vyvíjena udržitelným způsobem, pak způsobuje významné náklady společnosti v oblasti životního prostředí a zdraví. Včasná začlenění zájmů životního prostředí do dopravní politiky v přistupujících zemích, což je současná politika EU, je základním požadavkem pro minimalizaci těchto nákladů. Politiky EU bojují proti negativním vlivům silniční dopravy zdokonalením požadavků na ochranu životního prostředí a na bezpečnost, na investice do infrastruktury, na daňovou a cenovou politiku. Všechny infrastrukturní projekty finančně podporované Evropskou unií musí respektovat normy na ochranu životního prostředí formulované v evropské legislativě. Rozšíření povede k vyššímu stupni bezpečnosti ve všech druzích dopravy včetně námořní dopravy kolem pobřeží rozšířené Unie díky vyšším bezpečnostním standardům a nárůstu počtu technických inspekcí. Také značně zlepší konkurenční pozici EU v oblasti námořní dopravy. 12

13 Bezpečná námořní doprava Potom, co se rozšíří EU a připojí se Kypr a Malta, zdvojnásobí se flotila EU. Přísná kontrola EU a mezinárodní normy námořní dopravy budou důležité pro to, aby zajistily bezpečný námořní provoz v citlivých oblastech Baltského a Středozemního moře. Předpokládané přínosy pro Českou republiku v oblasti vnitrozemské vodní dopravy: kvalitativní nárůst labské vodní cesty (dolní Labe z Ústí nad Labem do Děčína) zrušení bilaterálních dohod týkajících se kabotáže proto, aby byl zajištěn volný přístup na trh EU zvýšení objemu dopravy na vnitrozemských vodních cestách díky vyšším ekologickým standardům (přesun ze silniční dopravy na ekologičtější vodní dopravu) přístup českých námořníků na pracovní trh EU Zlepšení silniční bezpečnosti je také ve velkém zájmu Evropské unie. Implementace sociálních acquis, tj. evropských opatření na zajištění maximální doby řízení silničních dopravců, bude značným přínosem pro silniční bezpečnost. Tlak na dodržování podmínek silniční bezpečnosti, jako jsou např. zlepšení kvality silnic, lepší výcvik řidičů, dodržování pravidel silničního provozu či akce na podporu bezpečnosti silnic, je v zájmu všech občanů Evropské unie. Evropský akční plán silniční bezpečnosti Tento program obsahuje např. iniciativy nebo plány pomáhající předcházet silničním nehodám. Důraz zůstává zásadně na lidském faktoru a na jeho spojení s prostředím. Plány, ve kterých je třeba pokračovat, obsahují vzájemné uznání procedur pro odebrání řidičských průkazů, společná pravidla pro efektivní zaznamenávání času řízení silničních dopravců, podporu výzkumu (například na zařízeních posuzujících míru únavy řidičů), apod. Předpokládané přínosy pro Českou republiku v oblasti letecké dopravy (civilní letectví): účast na iniciativě o jednotném nebi účast na procesu koordinace dopravní politiky, aby se vyrovnal přístup na globální dopravní trh předpokládaná zlepšení legislativního rámce ICAO (International Civil Aviation Organization Mezinárodní organizace pro civilní letectví), IATA (International Air Transport Association Mezinárodní asociace leteckých dopravců), ECAC (European Conference Air Carrier Konference evropského civilního letectví), JAA (Joint Aviation Administration Sdružené letecké úřady) a FAA (Federal Aviation Authorities Federální letecký úřad) na poli ochrany zdraví a bezpečnosti v letecké dopravě. Předpokládané nevýhody České republiky v oblasti dopravy jako celku: silná konkurence provozovatelů dopravy ze všech členských států EU nárůst dopravního provozu způsobujícího ekologické škody, který povede přes oblast České republiky (vzniklý v oblasti členských států EU) 13

14 Posílení práv občanů Otevřené hranice budou pro všechny občany v nových členských státech nejvíce zřejmou vymožeností. Cestující nicméně potřebují být ochráněni před spornými národními nařízeními nebo proti zneužití dominantního postavení hráčů velkého trhu. Proto v letecké dopravě Komise vytvořila chartu, která definuje práva cestujících. Tato charta je vystavena na většině letišť Společenství. Dalším krokem bude rozšíření ochrany cestujících ve Společenství na ostatní druhy dopravy. Jednoduchým, ale důležitým znakem společné dopravní politiky pro všechny občany je evropský formát řidičského průkazu. Řidičský průkaz pevně ustanovený podle nařízení EU je uznáván ve všech členských státech Unie. Dodatek: Rozšíření nabídne příležitosti a výzvy pro všechny zúčastněné strany. V případě kandidátských zemí, včetně České republiky, nabízí mnohem více výhod než problémů, zejména v oblasti dopravy. Rozšíření není záležitost především ekonomická. Myšlenka sjednocení starého kontinentu je zejména záležitost politická. Jejím smyslem je přínos pro všechny Evropany. Jako to řekl nedávno jeden evropský politik rozšíření je vůbec největší příležitostí pro všechny obyvatele Evropy, jak žít v míru a prosperitě na začátku 21. století. Užitečné odkazy: Název v originálu: Enlargement and European Union Transport Policy Zdroj: Memo, Evropská komise, Generální ředitelství pro energii a dopravu, Brusel Překlad: Věra Streitbergová Korektura: ODIS 14

1993-1998. Hans Strelow

1993-1998. Hans Strelow Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti

Více

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy Historický vývoj politiky TEN-T 1996 Rozhodnutí č. 1692/1996/ES Cílem vytvoření evropské multimodální

Více

Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice

Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice Veřejná konzultace Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice V letošním roce uskuteční Komise střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice do r. 2010. Toto přezkoumání

Více

Dopravní politika EU a evropský cestovní ruch

Dopravní politika EU a evropský cestovní ruch Dopravní politika EU a evropský cestovní ruch (Konference o evropském cestovním ruchu, Brusel, 27. února 2001) Loyola de Palacio místopředsedkyně Evropské komise Platí mluvené slovo Pane předsedo, dámy

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.3.2007 KOM(2007) 94 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Transevropská

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

Postup transevropské dopravní sítě: Loyola de Palacio vítá dnes přijaté nové směrnice

Postup transevropské dopravní sítě: Loyola de Palacio vítá dnes přijaté nové směrnice Postup transevropské dopravní sítě: Loyola de Palacio vítá dnes přijaté nové směrnice Evropský parlament přijal 21. dubna 2004 směrnice k transevropské dopravní síti, pouze týden po jejich přijetí Radou

Více

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA 21.10.2006 Úřední věstník Evropské unie L 291/11 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES)

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

Jednoúčelové poskytování půjček EIB na železniční infrastrukturu

Jednoúčelové poskytování půjček EIB na železniční infrastrukturu Evropská investiční banka, hlavní zdroj bankovních financí pro infrastrukturu transevropské dopravy, rozšiřuje významné financování půjček na železniční infrastrukturu spojení vysokorychlostními vlaky,

Více

Předseda: Pietro LUNARDI Ministr pro infrastrukturu a dopravu Italské republiky

Předseda: Pietro LUNARDI Ministr pro infrastrukturu a dopravu Italské republiky C/03/80 Lucemburk 9. října 003 1845/03 (Tisk 80) 531. zasedání Rady - Doprava, telekomunikace a energie Lucemburk 9. října 003 Předseda: Pietro LUNARDI Ministr pro infrastrukturu a dopravu Italské republiky

Více

VYJEDNÁVÁNÍ O DOPRAVĚ - PRŮZKUM ZA HRANICE PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

VYJEDNÁVÁNÍ O DOPRAVĚ - PRŮZKUM ZA HRANICE PŘECHODNÝCH OBDOBÍ ROZŠÍŘENÍ EU: VYJEDNÁVÁNÍ O DOPRAVĚ - PRŮZKUM ZA HRANICE PŘECHODNÝCH OBDOBÍ Vyjednávání o členství v Evropské unii nespočívá pouze v diskusi, zda EU může dovolit kandidátským zemím jimi požadovaná přechodná

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 27.7.2009 KOM(2009) 391 v konečném znění 2009/0110 (COD) Svazek VI Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o hlavních směrech Společenství pro

Více

(Text s významem pro EHP) s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na první odstavec článku 156 této smlouvy,

(Text s významem pro EHP) s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na první odstavec článku 156 této smlouvy, Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Text s významem

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

Transevropské sítě Základní informace

Transevropské sítě Základní informace Transevropské sítě Základní informace Myšlenka transevropských sítí (TEN) vyvstala v 80. letech v souvislosti s navrhovaným jednotným trhem. Nemělo příliš smysl hovořit o velkém trhu se svobodou pohybu

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel odboru strategie Ministerstvo dopravy 2. 4. 2014 Plzeň Výchozí strategické dokumenty Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita

Více

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Obsah Superstrategie finanční část Finanční model obsahuje Podrobnou strukturu

Více

SHIFT²RAIL v rámci Horizon 2020 a zapojení OLTIS Group

SHIFT²RAIL v rámci Horizon 2020 a zapojení OLTIS Group SHIFT²RAIL v rámci Horizon 2020 a zapojení OLTIS Group Ing. Petr Kroča ředitel pro výzkum a inovace OLTIS Group HORIZONT 2020 příležitost pro dopravní telematiku Informační workshop pro členy SDT, Praha,

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem

SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 31.10.2008 KOM(2008) 682 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem CS 1 CS 1. ÚVOD 1. Ve sdělení s názvem

Více

STŘEDNĚDOBÝ PŘEZKUM portfolia projektů v rámci víceletého programu TEN-T za období 2007 2013

STŘEDNĚDOBÝ PŘEZKUM portfolia projektů v rámci víceletého programu TEN-T za období 2007 2013 MEMO/10/526 V Bruselu dne 27. října 2010 STŘEDNĚDOBÝ PŘEZKUM portfolia projektů v rámci víceletého programu TEN-T za období 2007 2013 1. Co je politika a program TEN-T? Dobře fungující dopravní infrastruktura

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.5.2013 COM(2013) 278 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Program Marco Polo výsledky a výhledy

Více

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu

Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu V tomto textu je představena reflexe dílčích a celkových výstupů projektu WB-32-04: Dopravní obslužnost a technologie ve

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2025 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD Ing. Peter Marec MD odbor infrastruktury a ÚP Liberec 19. 20. září 2013 Dopravní plánování Evropská úroveň Bílá kniha Cesta k jednotnému evropskému

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA NÁSTROJE PŘEDVSTUPNÍCH STRUKTURÁLNÍCH POLITIK (ISPA) 2004 {SEC(2005) 1552}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA NÁSTROJE PŘEDVSTUPNÍCH STRUKTURÁLNÍCH POLITIK (ISPA) 2004 {SEC(2005) 1552} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.12.2005 KOM(2005) 612 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA NÁSTROJE PŘEDVSTUPNÍCH STRUKTURÁLNÍCH POLITIK (ISPA) 2004 {SEC(2005) 1552} CS CS OBSAH

Více

Část B4.18 Krizového plánu určené obce Ostrov č.j.: 9-25/BR/09. 1 Příloha č. 16. Počet listů:9

Část B4.18 Krizového plánu určené obce Ostrov č.j.: 9-25/BR/09. 1 Příloha č. 16. Počet listů:9 SEZNAM mnohostranných (stav k 31. 07. 2008) Obecné 1. Protokol k Evropské konferenci ministrů dopravy /CEMT/ - Brusel, 17. 10. 1953 2. Dohoda o zabezpečení přeprav zvlášť těžkého a nadměrného zařízení

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 8.7.2008 KOM(2008) 432 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Opatření na snížení hluku ze železniční dopravy zaměřená na stávající

Více

Česká republika. Národní strategie pro Fond soudržnosti. - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika. Národní strategie pro Fond soudržnosti. - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Zlepšení plavebních podmínek na řece Labi v úseku mezi Střekovem a státní hranicí ČR/SRN 1. Číslo multimodálního

Více

TEN-E (transevropská energetická síť)

TEN-E (transevropská energetická síť) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne

Více

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Aktuální projekty v železniční dopravě Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Základní východiska Směřování železničního sektoru, stanovení priorit a návrh konkrétních opatření a

Více

EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava Kapitola 1: Obecná data

EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava Kapitola 1: Obecná data EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2006 Část Kapitola 1: Obecná data Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem Kapitola 1: Obecná data 1.1.1 Statistický

Více

Ředitelsví vodních cest ČR Organizační složka státu zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest v České Republice

Ředitelsví vodních cest ČR Organizační složka státu zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest v České Republice Ředitelsví vodních cest ČR Organizační složka státu zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest v České Republice o nás a našich úkolech co je naším cílem pro koho budujeme priority výstavby Labe Vltava

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Ředitelství vodních cest ČR

Ředitelství vodních cest ČR Ředitelství vodních cest ČR Význam dobudování infrastruktury vodních cest pro strojírenství a dopravu České republiky Ing. Jan Skalický pověřen řízením ŘVC ČR Ředitelství vodních cest ČR zřízeno 1. dubna

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování

Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování Filip Zelenka Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování dopravních služeb pro všechny členské státy

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Dopravní politika ČR 2014-2020 Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Účel Dopravní politiky ČR 2014 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo dopravy

Více

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Prioritní cíle Ministerstva dopravy Zajištění dočerpání OPD Pokračování v přípravě

Více

Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020

Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020 Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura je však odlišná, přidány

Více

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 Zdůvodnění změn dle článku 33 a 93 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 1/10 Obsah ZMĚNA V DŮSLEDKU AUTOMATICKÉHO

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2012 COM(2012) 120 final 2012/0056 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se členské státy žádají, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly Hongkongskou mezinárodní úmluvu

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

Kombinovaná doprava a logistika středem pozornosti nové Společné dopravní politiky

Kombinovaná doprava a logistika středem pozornosti nové Společné dopravní politiky Kombinovaná doprava a logistika středem pozornosti nové Společné dopravní politiky Projev Loyoly de Palacio, místopředsedkyně Evropské komise odpovídající za dopravu a energii, na CLECAT, Dni nákladních

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE Směrnice (ES) 2888/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o rozdělení povolení pro těžká nákladní vozidla cestující Švýcarskem (Regulation (EC) 2888/2000 of the European Parliament

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ BÍLÁ KNIHA. Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ BÍLÁ KNIHA. Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 19. 9. 2001 KOM(2001) 370 BÍLÁ KNIHA Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout OBSAH OBECNÉ ZÁSADY POLITIK V RÁMCI BÍLÉ KNIHY... 6 ČÁST JEDNA: ZMĚNA

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Úvod Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie Mezi základní cíle Evropského společenství (dále jen ES) patří zajistit volný pohyb osob, zboží

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.3.2005 KOM(2005) 64 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

Více

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik SILNIČNÍ DOPRAVA mgr. Jan Hercik Stručná historie odvětví 3 500 př. ř n. l. vynález kola v oblasti Mezopotámie Římská říše budování sítě kvalitních silnic (celkem přes 83 000 km) Stručná historie odvětví

Více

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury 6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Ekonomický Dopravní infrastruktura Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu):

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

ADVANCED WORLD TRANSPORT

ADVANCED WORLD TRANSPORT ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 2010 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht spojení zkušeností z různých oblastí dopravy a logistiky a vytvoření jedné silné entity pod

Více

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE Prostorová a časová integrační opatření Dopravně-provozní opatření = propojení komponent dopravní nabídky a provozu jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava vedení linek

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Návrh na SMĚRNICI EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Návrh na SMĚRNICI EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2003/0081 (COD) Návrh na SMĚRNICI EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o obecně rozšířeném zavedení a interoperabilitě elektronických systémů silničního mýta ve Společenství (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ

Více

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Udržitelná mobilita založená na vyváženém poměru jednotlivých způsobů dopravy, dobrá dostupnost Prahy v regionálním, národním, celoevropském

Více

Národní akční plán čistá mobilita

Národní akční plán čistá mobilita Národní akční plán čistá mobilita AMPER 26. března 2015 Obsah Představení projektu Definice čisté mobility, struktura Časový plán čisté mobility Analytická část Opatření Představení projektu Cílem projektu

Více