EPP-ED. Co byste měli vědět o Evropském parlamentu ODS

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EPP-ED. Co byste měli vědět o Evropském parlamentu ODS"

Transkript

1 EPP-ED Co byste měli vědět o Evropském parlamentu ODS 1

2 Co byste měli vědět o Evropském parlamentu Informační publikace k volbám do Evropského parlamentu v ČR EPP-ED ODS

3 CO BYSTE MĚLI VĚDĚT O EVROPSKÉM PARLAMENTU Informační publikace k volbám do Evropského parlamentu v ČR. Fotografie na obálce i uvnitř publikace ČTK. Vydáno ve spolupráci s frakcí Evropská lidová strana Evropští demokraté (EPP-ED). Neprodejné.

4 Vážení občané, dostáváte do rukou informační brožuru Co byste měli vědět o Evropském parlamentu, kterou jsme pro Vás připravili ve spolupráci s nejsilnější frakcí Evropského parlamentu, Evropskou lidovou stranou Evropskými demokraty (EPP-ED). Publikace vychází v rámci informační kampaně o Evropské unii a sestává ze dvou částí. V první části naleznete základní zhuštěné informace o Evropském parlamentu, jeho historii, současné organizační struktuře, pravomocích a funkcích, jeho jednotlivých frakcích a rozpočtu. Naleznete zde rovněž informace o tom, jak probíhají volby do Evropského parlamentu u nás i v zahraničí, seznámíte se s náplní práce jeho poslanců a dozvíte se, jak se občané mohou dovolat u Evropského parlamentu pomoci. Do druhé části jsme vybrali několik nejčastějších otázek o Evropském parlamentu a práci europoslanců, které zodpovídá poslanec EP Hynek Fajmon. Pevně věříme, že Vás naše publikace zaujme a s její pomocí se ve spletité evropské problematice lépe zorientujete. JAN ZAHRADIL Vedoucí české skupiny pozorovatelů při frakci EPP-ED 3

5 Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku.

6 Evropský parlament je jedním z vrcholných orgánů dnešní Evropské unie. Spolu s Evropskou komisí představuje Evropský parlament orgán, který má reprezentovat nadnárodní, celoevropské zájmy. Narozdíl od Evropské komise však má sloužit rovněž k bezprostřednímu zastupování zájmů občanů EU. To ale neznamená, že by bylo možné představit si Evropský parlament jako prostou nápodobu národních parlamentů (respektive jejich dolních komor) na evropské úrovni. Způsobem činnosti a zejména kompetencemi se Evropský parlament od svých národních protějšků podstatně liší. Cílem tohoto stručného úvodního textu je základní představení toho, jaké postavení Evropský parlament v rámci struktury EU zaujímá, jaké jsou jeho kompetence, jak toto shromáždění funguje a zejména jaké místo v něm zaujímají jednotliví poslanci, jejich frakce, co je náplní jejich práce a jakými možnostmi zastupovat naše zájmy vlastně disponují. Vzhledem k blížícímu se historicky prvnímu termínu voleb do Evropského parlamentu, kterých se mohou zúčastnit i čeští občané, je důležité vědět, do jakého sboru vlastně budeme volit a co od našich zástupců vůbec můžeme očekávat. Jak to všechno začalo? Vznik a vývoj Evropského parlamentu Dějiny Evropského parlamentu jsou v podstatě stejně staré jako dějiny evropské integrace samotné. Dnešní Evropský parlament má své kořeny ve Společném shromáždění Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), které se sešlo na své první schůzi v září roku Založení tohoto Shromáždění provázely některé problémy, které se v různých podobách vyskytují i v současnosti. Dlouhou dobu bylo problémem rozdělení křesel ve shromáždění. Nakonec bylo dosaženo kompromisu, který spočíval v nadhodnocení vlivu menších členských zemí (státy Beneluxu) a podhodnocení zastoupení velkých států (Francie, Itálie, Německo). Druhým 5

7 problémem byla otázka, jak vlastně budou jednotliví poslanci ve Shromáždění sedět. Princip národních politických klubů byl zamítnut a stejně tak nedošlo k převzetí modelu z Rady Evropy, který počítal s prostým abecedním řazením poslanců. Poslanci se nakonec rozdělili podle příslušnosti k jednotlivým politickým směrům napříč národními reprezentacemi. Když na základě Římských smluv vznikly v roce 1957 dvě další organizace evropské integrace Evropské společenství pro atomovou energii (tzv. Euratom) a Evropské hospodářské společenství (EHS) bylo rozhodnuto, že pro tyto organizace nebudou vytvářena zvláštní tělesa složená ze zástupců jednotlivých parlamentů, ale že pro tyto účely poslouží již existující Společné shromáždění ESUO. Tak se tento orgán stal společným výrazem respektu vůči existenci národních parlamentů a představoval orgán shodný pro všechna společenství. Tomu odpovídal také proměněný název: Evropské parlamentní shromáždění. Byly posíleny i pravomoci tohoto orgánu, který získal některé konzultační kompetence. V této podobě se poprvé shromáždění sešlo v březnu 1958 ve Štrasburku. Evropský parlament dostal své dnešní jméno o něco později. K přejmenování došlo teprve v březnu 1962 na návrh jeho německých a nizozemských poslanců. Teprve od přijetí Jednotného evropského aktu v roce 1986 však toto politické pojmenování přešlo i do právních norem Evropských společenství. Evropský parlament byl zpočátku volen nepřímo. Jednotlivé národní parlamenty pouze delegovaly zástupce z řad svých poslanců, kteří zasedali v Evropském parlamentu a zároveň v parlamentech jednotlivých států. Této úpravě se říkalo duální mandát. Už ve smlouvě o ESUO byla sice předvídána možnost přímých voleb v jednotlivých zemích, ale politické klima v EU nebylo dlouhou dobu tomuto řešení příznivě nakloněno. Řada států se obávala, že by přímé volby automaticky znamenaly růst kompetencí tohoto nadnárodního orgánu. Tyto otázky byly vyřešeny na summitu v Paříži v prosinci 1974 a poté, co se ukázala nemožnost dosáhnout jednotného volebního systému, bylo rozhodnuto, že způsob voleb si stanoví každý členský stát samostatně. Teprve v roce 1979 se tedy konaly první přímé volby do Evropského parlamentu a od této 6

8 doby volí své europoslance (oficiální označení je ovšem člen Evropského parlamentu, běžně se používá také zkratka MEP z anglického Member of European Parliament) již bezprostředně voliči v jednotlivých zemích. Legitimita Evropského parlamentu tak byla výrazně posílena, a tím se otevřela i cesta k postupnému zvyšování jeho pravomocí ve vztahu k Evropské komisi a Evropské radě. Evropský parlament, nová budova. Tyto pravomoci byly posilovány již Jednotným evropským aktem, který nabídl Evropskému parlamentu nové procedury ovlivňování rozhodnutí Komise a Rady (viz níže pravomoci parlamentu), Smlouvou o Evropské unii, ale zejména Amsterodamskou smlouvou, která vstoupila v platnost k 1. květnu 1999 a přinesla například to, že Evropský parlament musí schvalovat návrh na předsedu Evropské komise či možnost vyhlašovat sankce proti těm členským státům, které neplní základní pravidla a hodnoty EU. Rovněž počet poslanců Evropského parlamentu se postupně proměňoval. V následující tabulce jsou zachyceny tyto změny v závislosti na tom, jak se rozšiřoval počet členů Evropských společenství a pozdější Evropské unie: 7

9 Platnost od Počet členských států roku (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Spolková republika Německo) Počet Způsob volby poslanců 78 jmenovaní parlamenty jmenovaní parlamenty (6+Dánsko, Irsko, Velká Británie) 198 jmenovaní parlamenty přímo volení (9+Řecko) 434 pouze navíc jmenováni řečtí zástupci druhé přímé volby (10+Portugalsko, Španělsko) 518 pouze navíc jmenováni portugalští a španělští poslanci třetí přímé volby čtvrté přímé volby (12+Finsko, Rakousko, 626 Švédsko) páté přímé volby Zdroj: Co Evropský parlament umí? Pravomoci a funkce Evropského parlamentu Obecně řečeno má Evropský parlament celou řadu funkcí, které vykonává v rámci struktury orgánů Evropské unie. Provádí kontrolu, podílí se na legislativním procesu, podílí se na přijímání rozpočtu Unie, přijímá mezinárodní závazky EU, má rovněž za úkol sledovat dodržování, respektive porušování základních hod- 8

10 not a pravidel a případně přijímat příslušné sankce a v neposlední řadě také volí čelné představitele EU. Již bylo naznačeno, že původně v podstatě pouze kontrolní role Evropského parlamentu se začala postupně proměňovat a míra jeho kompetencí má tendenci narůstat. Přesto nelze o dnešním Evropském parlamentu říci, že by disponoval příliš rozsáhlými pravomocemi zejména ve vztahu k ostatním klíčovým orgánům EU. Tato skutečnost je dlouhodobě předmětem kritiky zejména těch politiků, kteří se domnívají, že by se Evropská unie měla přeměnit v jeden federativní stát. Existuje zde tedy každopádně poměrně velký prostor pro zvyšování pravomocí parlamentu v rámci struktur Unie. Zastavme se nejprve u kontrolních pravomocí Evropského parlamentu. Parlament může (a to již od svého založení) vyslovit nedůvěru Komisi. Tuto proceduru lze zhruba přirovnat k situaci, kdy Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovuje nedůvěru české vládě. K odvolání Komise je zapotřebí návrh, který podpoří minimálně jedna desetina všech poslanců parlamentu. Ke skutečnému odvolání je ovšem nutné, aby 2/3 odevzdaných hlasů odvolání podpořily a aby tyto hlasy zároveň tvořily více než polovinu všech europoslanců. To vede k tomu, že Komise ještě nikdy nebyla Evropským parlamentem odvolána, přestože se o to již sedmkrát pokusil. Problém rovněž spočívá v tom, že narozdíl od řady národních parlamentů ve vztahu k vládám nemůže parlament odvolávat Komisaře jednotlivě. Evropský parlament se ale zato již podílí na výběru předsedy Komise a schvaluje nově vytvořenou Komisi rovněž jako celek. Výbory Evropského parlamentu, poslanecké frakce a skupiny s více než 22 poslanci mohou také interpelovat členy Komise. Vzhledem k tomu, že počet interpelací narůstá, nekonají se zpravidla tváří v tvář. Dotazy jsou vznášeny na příslušné evropské komisaře písemně a ti rovněž písemně odpovídají. Ústně probíhá kladení otázek prakticky pouze v rámci specializovaných výborů. Ročně je vzneseno zhruba otázek. Podstatně méně pravomocí než vůči Komisi má Evropský parlament vůči Radě EU, která je složena ze zástupců národních vlád. V praxi sice Rada reaguje na otázky a podněty Parlamentu, ale není k tomu nijak formálně povinna. Tato praxe vychází pouze 9

11 z politického závazku Rady, který přijala v roce Jedinou možností, kterou Parlament vůči Radě disponuje, je podání žaloby za nečinnost u Evropského soudního dvora. Pravdou ale je, že tato možnost není pro Parlament nijak exkluzivní a disponují jí také ostatní orgány Unie. Ke kontrolním pravomocem Evropského parlamentu patří také možnost projednávání a schvalování nejrůznějších programových dokumentů a výročních zpráv, které předkládají jiné orgány (Komise, Účetní dvůr atd.). V průběhu 70. let získal Evropský parlament také kompetence ve vztahu k rozpočtu Unie. Parlament mohl už předtím navrhovat různé doplňky a změny rozpočtu, ale již nemohl nijak ovlivnit, aby na tyto návrhy byl brán zřetel. Změny postavení Parlamentu ve vztahu k rozpočtu Unie sice výrazně zvýšily jeho kompetence, ale zároveň přinesly novou strukturu rozpočtu samotného. Jednoduše řečeno byla vytvořena kategorie tzv. povinných (obligatorních) výdajů, u nichž zůstala role Parlamentu pouze konzultativní. Jedná se o výdaje, které vycházejí přímo ze smluv. Tyto výdaje se týkají z převážné většiny společné zemědělské politiky a rozhoduje o nich výhradně Rada. Pro zjednodušení si je můžeme představit jako jakési evropské mandatorní výdaje. Výdaje rozpočtu v roce 2004 Rezervy 0,4 % Administrativní výdaje 6,1 % Vnější vztahy 5,0 % Předvstupní pomoc 2,9 % Vyrovnávací platby 1,4 % Vnitřní politiky 7,5 % Strukturální politika 33,6 % Zemědělství 45,8 % 10

12 Ve druhé kategorii nepovinných (fakultativních) výdajů ovšem mohl nadále Evropský parlament přímo uskutečňovat změny. Lze však říci, že v současné době dochází ke změně poměru v objemu výdajů mezi povinnými a nepovinnými ve prospěch těch druhých. Prostředky určené na regionální politiku a politiku hospodářské a sociální soudržnosti narůstají co do významu i co do objemu, a tak se role Evropského parlamentu v procesu tvorby rozpočtu Unie postupně zvětšuje. Nadále však platí, že rozpočet, jehož původní podobu navrhuje Komise, je společným dílem Parlamentu a Rady s tím, že Parlament má poslední slovo pouze v nepovinné části výdajů. Parlament ovšem disponuje i možností odmítnout rozpočet jako celek. To dělá v situaci, kdy chce změnit zásadním způsobem výši a strukturu povinných výdajů. Potřebuje k tomu 2/3 přítomných poslanců, přičemž tyto 2/3 musejí odpovídat nadpoloviční většině všech poslanců. Pokud k odmítnutí rozpočtu skutečně dojde, musí se Komise řídit rozpočtovým provizoriem a zároveň připravovat nový návrh rozpočtu. Poprvé Parlament odmítl rozpočet jako celek v roce 1979 a od té doby používá toto právo velice důsledně, což vedlo ke zlepšení dialogu mezi Radou a Parlamentem v rozpočtových otázkách. Tento dialog byl v roce 1988 institucionalizován v tzv. meziinstitucionálních dohodách, které skutečně vedly ke zlepšení spolupráce natolik, že se začalo hovořit o období rozpočtového míru. Nejkomplikovanější skupinu pravomocí představují kompetence v procesu přijímání evropské legislativy. Na zákonodárné činnosti Unie se Parlament podílí několika možnými způsoby, které se nazývají konzultační procedura, procedura spolupráce a procedura spolurozhodování. Konzultační procedura se opět týká zejména vztahu mezi Parlamentem a Radou EU. Rada, která je spoluodpovědná za přijímání evropských zákonodárných aktů, na základě této konzultační procedury v podstatě vtahuje Parlament do procesu vytváření norem. Role Evropského parlamentu je ovšem v tomto případě pasivní, neboť Rada si vlastně v rámci konzultační procedury pouze vyžaduje stanovisko Parlamentu, které potom může 11

13 a nemusí vzít při svém rozhodování v potaz. Poté, co zavedení přímých voleb zvýšilo podstatným způsobem legitimitu Evropského parlamentu, začal Parlament tlačit na to, aby Rada skutečně proceduru konzultací dodržovala. Parlament si vymohl tento postup dokonce žalobou u Evropského soudního dvora. Změnilo se ovšem pouze to, že Rada konzultace neobcházela. Stále však platí, že se nemusí doporučením či názorem Parlamentu řídit. V klíčových oblastech jako Společná zahraniční a bezpečnostní politika a Evropská měnová unie má Parlament nadále k dispozici pouze konzultační proceduru. Závažnější podíl na evropské legislativní tvorbě získal Evropský parlament až po přijetí Jednotného evropského aktu, který vstoupil v platnost v červnu Byla zavedena tzv. procedura spolupráce (někdy se používá rovněž označení kooperační procedura). Tato procedura vlastně poprvé vtáhla Evropský parlament do přímého rozhodování o evropských zákonných normách, neboť byla vymezena řada oblastí, kdy musela příslušná předloha projít jak Radou EU, tak Evropským parlamentem. Jde o to, že předlohy, které již byly projednány v Radě, jsou postoupeny Evropskému parlamentu. Pro zjednodušení si lze tuto proceduru představit jako specifickou obdobu spolupodílení se Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky na přijímání českých zákonů. Parlament musí v přesně vymezené časové lhůtě předlohu posoudit a případně navrhnout úpravy. Má k dispozici mechanismus dvojího čtení. Již během prvního čtení může Parlament naznačit, že hodlá předlohu zamítnout, což zpravidla vede k tomu, že Komise původní předlohu stáhne a pokusí se vypracovat novou, která by více vyhovovala stanovisku Parlamentu. V prvním čtení vlastně probíhají jakési konzultace mezi Parlamentem, Radou a Komisí, kde se tyto orgány snaží vyladit společné, konsensuální stanovisko. Složitější je druhé čtení. Parlament může s předlohou souhlasit nebo se jí vůbec nezabývat, potom samozřejmě platí v podobě, která byla schválena Radou. Parlament také může předlohu odmítnout. K tomu ovšem potřebuje souhlas nadpoloviční většiny 12

14 všech poslanců. Pak se předloha opět přesune do Rady, která se opět v přesném časovém limitu musí touto skutečností zabývat. Pokud Rada trvá na své předloze a chce ji prosadit proti vůli Parlamentu, může tak učinit, ale musí o tom rozhodnout jednomyslně. Pokud není v Radě jednomyslnosti dosaženo, návrh předlohy zcela padá. Nejčastěji dochází k tomu, že Parlament přijímá pozměňovací návrhy, které opět musejí být schváleny nadpoloviční většinou všech poslanců. Předloha opatřená pozměňovacími návrhy pak putuje do Evropské komise, která návrhy zváží. Buď se rozhodne je nezapracovávat a pak má Parlament smůlu, nebo se rozhodne, že pozměňovací návrhy do textu předlohy zapracuje. V takovém případě jde pozměněná předloha opět do Rady. Rada má ovšem šanci tuto variantu zamítnout, musí ale opět hlasovat jednomyslně. Ani u procedury spolupráce ale nelze říci, že by byly kompetence Rady a Parlamentu zcela vyrovnané, neboť Rada disponuje i v této proceduře nástroji, jak Evropský parlament přehlasovat. Navíc platí, že Parlament sice může předlohu odmítnout jako celek, ale tím ztratí možnost ovlivňovat podobu nové předlohy, neboť nemá zákonodárnou iniciativu. Ukazuje se, že důležitějšími hráči v rámci této procedury jsou Rada a Komise. Největší šanci na prosazení svých připomínek má Parlament v prvním Finanční podíl členských států na rozpočtu rozšířené EU (2004) Španělsko 8,3 % Finsko 1,5 % Řecko 1,8 % Dánsko 2,1 % Rakousko 2,2 % Švédsko 2,7 % Belgie 3,8 % Nizozemí 5,5 % Portugalsko 1,5 % Irsko 1,3 % Lucembursko 0,2 % Přistupující země 3,2 % Německo 22,1 % Francie 17,0 % Velká Británie 13,0 % Itálie 13,8 % 13

15 čtení, neboť Rada má zpravidla zájem chovat se konsensuálně a připomínky zohlednit. Celkový pohled na budovu Evropského parlamentu ve Štrasburku. Když byla v roce 1990 připravena Smlouva o EU (tzv. Maastrichtská smlouva), předpokládala zavedení procedury spolurozhodování, která by v podstatě nahradila proceduru spolupráce. Procedura spolupráce zůstala vyhrazena některým otázkám týkajícím se Evropské měnové unie, které nespadají do oblasti pouhé konzultace. Procedura spolurozhodování byla skutečně v roce 1993 zavedena, ovšem netýká se všech oblastí. Lze ji použít například na otázky spojené s volným pohybem osob, vnitřním trhem, vědou a výzkumem, budováním transevropských sítí, ochranou životního prostředí, ochranou spotřebitelů, vzděláváním, kulturou či zdravotnictvím. Probíhá obdobně jako procedura spolupráce, opět dochází ke dvojímu čtení a průběžnému vyladění názorů. Parlament ovšem v rámci této procedury má v konečném důsledku právo veta na předlohy, s nimiž nesouhlasí. Po projednání v prvním čtení v Parlamentu vypracuje Rada tzv. společný postoj k pozměňovacím návrhům. Tento společný postoj může Parlament buď schválit, absolutní většinou všech poslanců odmítnout (použití veta), nebo přijmout pozměňovací návrhy (nejčastější 14

16 varianta). Pokud všechny tyto změny Rada ve druhém čtení nepřijme, je svolán tzv. dohodovací výbor složený ze zástupců Rady, Parlamentu i Komise, jehož úkolem je najít kompromis. Pokud se to nepodaří, celá předloha padá. Pokud dojde výbor ke kompromisní změně předlohy, musí ji obě instituce přijmout (Parlament většinou odevzdaných hlasů), jinak opět padá. V oblasti mezinárodních dohod EU, asociačních dohod, vstupu nových členů, statutu Evropské centrální banky, určitých otázek volného pohybu osob, problémů sjednocení volebního systému do Parlamentu a definice strukturálních fondů existuje zvláštní procedura souhlasného řízení, kdy je o návrhu hlasováno v Radě i Parlamentu zvlášť bez možnosti doplňků a změn. Předloha tak může být jen přijata či odmítnuta. K přijetí je třeba souhlasu jak Rady, tak Parlamentu. Jak se stát europoslancem? Způsob voleb do Evropského parlamentu Evropský parlament je, jak již víme, od roku 1979 volen přímo občany členských zemí Unie. Již od založení ESUO se rovněž diskutovalo o tom, že by bylo vhodné přijmout pro volby do někdejšího předchůdce Evropského parlamentu jednotný volební systém, který by platil stejně ve všech členských státech. Ukázalo se, že jednodušším oříškem k rozlousknutí bude úprava přímého volebního práva než sjednocení volebního systému. Příčina je jasná. Evropské státy vytvářely své demokratické instituce a procedury poměrně dlouhou dobu a historický vývoj směrem k moderní demokracii byl v celé řadě zemí komplikovaný. Tento vývoj šel navíc různými cestami, a tak není divu, že se evropské země mnohdy liší od ostatních v otázce volebního systému. V podstatě lze říci, že podobně jako v České republice existuje ve většině evropských zemí tradice poměrného volebního systému, kde se počet hlasů odevzdaných jednotlivým stranám přepočítává na poslanecké mandáty. Tento způsob voleb také převažuje při 15

17 volbách do Evropského parlamentu. Snaha vypracovat jednotný volební systém by znamenala překonání dvou překážek. Jednak Evropská unie ctí princip tzv. subsidiarity, který znamená, že to, co lze efektivně rozhodnout na nižší úrovni (stát, region), nemá být předmětem celoevropského rozhodování. (A řada evropských činitelů se do jisté míry oprávněně obává, že přijetí jednotného volebního systému by bylo částečně s tímto principem v rozporu.) Dále jde o problém politický. Velká Británie, která představuje v evropském měřítku ojedinělý příklad kontinuálního utváření demokratické politiky, používá v domácích volbách většinový volební systém. Tento systém spočívá v existenci jednomandátových volebních obvodů, kde vítězí kandidát, který získal většinu hlasů. Narozdíl od našeho Senátu, kde musí získat absolutní (nadpoloviční) většinu odevzdaných hlasů, stačí ve Velké Británii pouze tzv. většina relativní vítěz musí získat více hlasů než kterýkoliv ze soupeřů. Tento systém aplikovala Británie i pro volby do Evropského parlamentu. Když však v roce 1997 nastoupila labouristická vláda pod vedením Tonyho Blaira, otevřela se možnost kompromisu. Británie signalizovala ochotu vzdát se v evropských volbách svého tradičního volebního systému a tato změna také skutečně nastala. V současné době se i britští europoslanci volí poměrným volebním systémem, jenž byl poprvé aplikován ve volbách v roce Poslední výjimky v jinak poměrné Evropské unii tak nadále představuje už jen Irsko a Severní Irsko. (Irové přijali po vzniku nezávislého státu dosti komplikovaný volební systém tzv. jednoho přenosného hlasu, který kombinuje princip většinového volebního systému s vícemandátovými volebními obvody.) Přestože je možno říci, že naprostá většina členských stát již zavedla pro volby do Evropského parlamentu poměrný volební systém, neznamená to, že by se příliš posunula diskuse ohledně zavedení jednotné úpravy pro celou Unii. Kromě již vzpomenuté otázky subsidiarity existuje názor, podle něhož je potřeba počkat na plné členství nových kandidátských zemí ze střední a jihovýchodní Evropy. I přes značné rozšíření poměrného volebního systému nepanuje shoda ohledně jeho použití pro evropské volby. Jeho zastánci argumentují tím, že při velikosti Evropské unie 16

18 Nová budova Evropského parlamentu ve Štrasburku. a počtu europoslanců stejně nemůže vzniknout vazba mezi poslancem a voliči, kterou zajišťuje většinový volební systém, a tvrdí, že poměrný volební systém nejlépe odpovídá rozložení frakcí v Parlamentu. Kritikové naopak poukazují například na to, že Itálie v roce 1994 přešla od poměrného volebního systému ke kombinaci poměrného a většinového. I když lze předpokládat, že poměrný volební systém bude i nadále jednoznačně převažovat, nelze přehlédnout, že jednotlivé státy se liší v používaných metodách přepočtu hlasů na mandáty či v tom, zda zavádějí uzavírací bariéru podobně, jako to činí český volební systém do Poslanecké sněmovny, když umožňuje vstup do parlamentu jen těm stranám, které získají 5 % hlasů. Jiné jsou i podmínky kandidatury nezávislých kandidátů a dokonce i přesné datum konání voleb si státy určují v předem určeném rozmezí samy. Komplikace způsobují i otázky spojené s volebním právem. Vzhledem k tomu, že Unie již zná institut evropského občanství, musela být jednotně upravena věková hranice práva volit, která byla stanovena na 18 let. Věková hranice práva být volen se však v jednotlivých zemích liší a pohybuje se v rozmezí let. S tím souvisí i druhá věc: právo volit a být volen do Evropského parla- 17

19 mentu má v zásadě i člověk, který nemá občanství státu, kde právě žije. Podrobnosti ovšem stanoví příslušná legislativa jednotlivých států. V některých zemích (Řecko, Belgie, Lucembursko, Itálie) je dokonce účast v evropských volbách povinná, v jiných nikoliv. Volby do Evropského parlamentu dodávají tomuto orgánu přímou legitimitu. Je však třeba říci, že účast voličů v těchto volbách nebývá příliš vysoká. V prvních přímých volbách v roce 1979 dosáhla slušných 68 %, ale pak klesala a v roce 1999 dosáhla průměrně již jen 48 %. Přesnější čísla udává následující tabulka: Stát / Změna Belgie 91,6-92,2-90,7 90,7-90,0-1,6 Lucembursko 88,9-87,0-87,4 88,5-85,8-3,1 Itálie 85,5-83,9-81,5 74,8-70,8-14,7 Řecko - 78,6 77,2-79,9 71,2-70,2-8,4 Španělsko ,9 54,8 59,1-64,4 - Irsko 63,6-47,6-68,3 44,0-50,5-13,1 Dánsko 47,1-52,3-46,1 52,9-50,4-3,3 Rakousko ,7 49,0 - Francie 60,7-56,7-48,7 52,7-47,0-13,7 Německo 65,7-56,8-62,4 60,0-45,2-20,5 Portugalsko ,2 51,1 35,5-40,4 - Švédsko ,6 38,3 - Finsko ,3 30,1 - Nizozemsko 57,8-50,5-47,2 35,7-29,9-27,9 Velká Británie 31,6-32,6-36,2 36,4-24,0-7,6 Průměr EU 63,0-61,0-58,5 56,8-49,4-13,6 Zdroj: Ve většině členských zemí Unie navíc pozorujeme, že voliči v evropských volbách volí velmi podobně jako ve volbách národních. Důvod spočívá v tom, že řada voličů považuje evropské volby pouze za jakési další, méně významné kolo národních voleb. 18

20 Svůj podíl na tom ovšem mají i jednotlivé politické strany, které až na malé výjimky otevírají i ve volebních kampaních k evropským volbám spíše témata vnitrostátní politiky. Uvidíme, jak tomu bude v českém případě. Jak budeme volit my? Volby do Evropského parlamentu v České republice Volební systém pro volby do Evropského parlamentu se bude podobat tomu, který známe z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Bude však mít některé zvláštnosti. Především celá Česká republika bude představovat jediný volební obvod, v němž bude voleno všech 24 poslanců. Kandidátky mohou vytvářet politické strany, politická hnutí nebo jejich koalice. I pro volby do Evropského parlamentu platí 5 % hranice pro přepočítávání hlasů na mandáty pouze kandidátka, která získá celostátně 5 % hlasů a více, dostane křesla v Evropském parlamentu. Volit se bude v pátek 11. června 2004 od do a v sobotu 12. června 2004 od 8.00 do v těch volebních okrscích, na které jsou voliči zvyklí. Právo volit má každý občan ČR, který alespoň v druhý den voleb dosáhl věku 18 let. Je dobré se přesvědčit, zda jsme vedeni ve voličských seznamech, a pokud ne, nechat se tam předem zapsat. Pro evropské volby je totiž sestavován zvláštní seznam voličů a ten bude definitivně uzavřen dva dny před konáním voleb. Jedinou možností, jak hlasovat, aniž by byl občan zapsán do některého z voličských seznamů, je nechat si včas vystavit voličský průkaz. Hlasovací lístky budou vytištěny pro každou kandidátku zvlášť (opět podobně jako u voleb do Poslanecké sněmovny) a volič vhodí do urny hlasovací lístek s vybranou stranou, hnutím či koalicí. Opět je možnost kroužkováním oblíbených kandidátů změnit pořadí kandidátky, ale volič může takto udělit preferenční hlasy pouze dvěma kandidátům. 19

21 Lze se domoci pomoci? Občan a Evropský parlament Již bylo řečeno, že Evropský parlament má mimo jiné zastupovat zájmy občanů Evropské unie. Jak jsme si ukázali, většinu této činnosti provádí Parlament prostřednictvím svých funkcí a pravomocí vůči Evropské komisi, Radě EU a dalším orgánům EU. V podstatě lze říci, že se v celé řadě věcí podobá klasickému zastupitelskému orgánu moderních národních demokracií. Vztah občana k Evropskému parlamentu zpravidla nepřekročí roli voliče, který jednou za pět let vhodí do urny lístek pro vybranou politickou frakci. Není příliš pravděpodobné, že bude věnovat velkou pozornost tomu, co jím zvolení zástupci přesně v Parlamentu dělají, pouze bude prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků schopen sledovat nejvýznamnější rozhodnutí a nejdůležitější (či spíše mediálně nejvděčnější) evropské politické kauzy. Jen málokterý z příštích českých voličů ví, že se může obracet na orgány Evropské unie s žádostmi o informace a různými otázkami. Dokonce může použít libovolný z jazyků Unie a má právo obdržet odpověď v jazyku 20 Nová budova Evropského parlamentu ve Štrasburku.

22 podání. Tento servis se v praxi děje prostřednictvím internetu: dotazy směřované vůči Evropskému parlamentu je možno zasílat na mailovou adresu Ale ani tím se vztah občana k Evropskému parlamentu nemusí vyčerpat. Evropský parlament totiž vstupuje podstatným způsobem do procesu volby evropského ombudsmana. Ombudsman, který musí splňovat kritérium nezávislosti, je volen Evropským parlamentem vždy na začátku jeho volebního období. Úkolem ombudsmana je přijímat a vyřizovat stížnosti občanů proti orgánům Evropské unie (s výjimkou Evropského soudního dvora). Předkládaný podnět se však nesmí týkat události starší než dva roky. Podání k úřadu Evropského ombudsmana lze zasílat jednak prostřednictvím internetu (www.euro-ombudsman.eu.int), nebo na adresu: e European Ombudsman 1, Avenue du President Robert Schuman B.P. 403 F Strasbourg Cedex Kromě ombudsmana se ovšem může občan Evropské unie obracet na Evropský parlament přímo. Jen pro připomenutí, čeští občané se stanou občany Evropské unie automaticky ke dni vstupu, protože evropské občanství je definováno prostřednictvím občanství některého z členských států Unie. Ale zpět k právu obracet se na Evropský parlament. Toto právo je vyjádřeno možností zaslat k rukám Evropského parlamentu petici. Právo podat petici má každý, kdo trvale žije v některém z členských států Unie. Petici k Evropskému parlamentu mohou podávat občané jako jednotlivci či skupiny občanů. Platí přitom, že musejí být buď občany Unie, nebo mít na jejím území stálý pobyt. Petice mohou podávat rovněž právnické osoby, které mají sídlo v EU. Petice jsou zasílány na adresu: European Parliament Petitions L-2929 Luxembourg 21

23 nebo prostřednictvím webové stránky petition/petition_en.htm. Petice se mohou týkat obecných věcí i konkrétních stížností a mohou dokonce žádat Parlament o zaujetí stanoviska ve věcech veřejného zájmu. Předmět petice se ovšem musí týkat sféry aktivit Evropské unie. Petice musí být formulována v jednom z oficiálních jazyků Unie a musí obsahovat jméno, povolání, národnost a adresu každého, kdo se pod ni podepíše. Petice je po zaregistrování předána Petičnímu výboru parlamentu, který rozhodne, zda její předmět spadá do okruhu aktivit Unie. Pokud výbor přijme petici, rozhodne Petiční výbor, jaký typ aktivity se má k vyřízení petice poskytnout. Podle okolností může Petiční výbor Parlamentu požádat Komisi o poskytnutí informací ohledně objektu stížnosti (například jedná-li se o petice ohledně vzájemného uznávání kvalifikace mezi jednotlivými členskými státy). Může rovněž postoupit petici k vyřízení některému z dalších výborů Evropského parlamentu či k projednání v plenárním zasedání Parlamentu. Konečně může zaujmout stanovisko a prostřednictvím předsedy Evropského parlamentu předat celou věc k vyřízení Komisi nebo Radě. Počet peticí vzrostl zejména na počátku 90. let a od té doby se pohybuje v rozmezí podání ročně. Co poslanci dělají? Struktura a práce Evropského parlamentu Evropský parlament má jednu zvláštnost. Vzhledem k historickému vývoji nemá jedno jediné sídlo, ale sídlí na třech místech současně. Zřejmě nejznámější je sídlo Parlamentu ve Štrasburku, kde se každý měsíc po dobu jednoho týdne konají plenární zasedání parlamentu. Kromě toho ale každý měsíc parlament po dva dny plenárně zasedá i v Bruselu, kde je jeho druhé hlavní sídlo. Brusel je významný i proto, že zde čtrnáct dní v měsíci probí- 22

EVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ

EVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08 Daniela RYGÁLOVÁ EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament (dále EP) je jedním z orgánů EU a současně jediným, který zasedá a jedná veřejně. Během svého vývoje

Více

Evropský parlament Práce europoslance a utváření evropské politiky Úvod u zrodu stáli dva zakladatelé Ing. Oldřich Vlasák EP 18. Dubna 2008 Robert Schuman Jean Monnet 3 Historie Evropské Unie Evropská

Více

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner.

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner. Evropský parlament Evropský parlament, jeho pravomoci a postupy Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský parlament spolutvůrcem

Více

Institucionální uspořádání EU

Institucionální uspořádání EU Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Ins I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1

Ins I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1 Instituce a právo ES/EU - Rozhodování v EU Michal Částek Veřejná správa EU1 Hlavní instituce EU Evropská rada Rada ministrů, Rada, Rada EU Evropská komise, Komise Evropský parlament Evropský soudní dvůr

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled

ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PRINCIP DĚLBY MOCI moc ve státě je rozdělena

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce

Více

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ. Belgie Státní zřízení: konstituční monarchie Belgie v EK (2004-2009): Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Počet hlasů v Radě EU: 12 Počet obyvatel: 10 660 800 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman

Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Evropský parlament Evropská komise Evropská rada Rada Evropské unie Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka

Více

Evropská rada Rada EU Evropský parlament Komise Soudní dvůr EU

Evropská rada Rada EU Evropský parlament Komise Soudní dvůr EU Monika Matysová Evropská rada Rada EU Evropský parlament Komise Soudní dvůr EU Evropská centrální banka Frankfurt cenová stabilita EU Evropská investiční banka - Louxemburg od 1. prosince 2009 se na základě

Více

Parlamentní republika

Parlamentní republika Parlamentní republika Parlament - z fr. parler = mluvit, hovořit -ústřední orgán s celostátní působností - zástupci voleni lidem - v USA kongres, v Německu Bundestag Republika - z lat. res publica = věc

Více

(Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT

(Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT 4.8.2011 Úřední věstník Evropské unie C 229/1 II (Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT Jednací řád Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky 303 10. funkční období 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 2016 Návrh U S N E S

Více

INSTITUCE A ORGÁNY EU

INSTITUCE A ORGÁNY EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_03_ÚSTAVNÍ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

PRÁVNÍ ZÁKLAD SPOLEČNÁ PRAVIDLA

PRÁVNÍ ZÁKLAD SPOLEČNÁ PRAVIDLA EVROPSKÝ PARLAMENT: VOLEBNÍ POSTUPY Postupy konání voleb do Evropského parlamentu jsou stanoveny jak evropskými právními předpisy, které vymezují pravidla společná pro všechny členské státy, tak specifickými

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Schéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola

Schéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola Schéma institucí EU rámec smluv finanční kontrola soudní kontrola Vztahy mezi orgány EU I. pilíř Mezivládní konference Legislativní monopol Evropská rada určuje hlavní směry vývoje Komise legislativní

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Článek I Úvodní ustanovení Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice (dále jen NKS) je zřizována na základě

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie.

PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie. PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PODOBY DEMOKRACIE PŘÍMÁ DEMOKRACIE = možnost občanů bezprostředně rozhodovat

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Článek 1 Úvodní ustanovení. Článek 2 Působnost Rady VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. ledna 2015 č. 48 Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro konkurenceschopnost

Více

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org VY_12_INOVACE_66 Historie EU Pro 9. ročník ZŠ Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě září 2012 Mgr. Dana Kubínková Materiál slouží k opakování učiva Evropská unie Evropská unie je ekonomické

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Evropská unie Instituce. Evropská unie a euroregiony

Evropská unie Instituce. Evropská unie a euroregiony Evropská unie Instituce Evropská unie a euroregiony 10 historických kroků 1951: Šest států zakládá Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) 1957: Země ESUO podepisují Římské smlouvy a zakládají Evropské

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO

INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A ZASTUPITELSTEV MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ Volby do zastupitelstev obcí (tj. i do Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev

Více

EPS - vládní systémy. Ladislav Mrklas

EPS - vládní systémy. Ladislav Mrklas EPS - vládní systémy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.05 Integrovaná střední škola

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

INFORMAČNÍ MANUÁL EVROPSKÝ PARLAMENT

INFORMAČNÍ MANUÁL EVROPSKÝ PARLAMENT INFORMAČNÍ MANUÁL EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament je jediným orgánem EU, který je přímo volen občany všech 27 členských států. V šestém volebním období (2004 2009) zasedají poslanci, kteří získali

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 2/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh

Více

Popis volebního systému - schéma: volební systém -

Popis volebního systému - schéma: volební systém - Popis volebního systému - schéma: volební systém - Navrhovaný volební systém vychází z postulátu, že všechny moc patří lidu. Státní moc je rozdělena na 4 samostatné pilíře státní moci, které jsou na sobě

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 1.

EVROPSKÝ PARLAMENT 1. EVROPSKÝ PARLAMENT 1. Složení: 732 poslanců z 25 zemí volených v členských zemích přímým všeobecným hlasováním na 5 let Počet poslanců z jednotlivých zemí závisí na počtu obyvatel, přičemž menší země jsou

Více

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_355 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

S T A T U T České asociace basketbalových rozhodčích ČBF Oblast Střední Morava

S T A T U T České asociace basketbalových rozhodčích ČBF Oblast Střední Morava S T A T U T České asociace basketbalových rozhodčích ČBF Oblast Střední Morava A. Základní ustanovení. Postavení, název a sídlo. 1. Česká asociace basketbalových rozhodčích ČBF Oblast Střední Morava (dále

Více

Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ

Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK s.r.o., Dubí 1 Ústavní právo Nulla potentia

Více

Stanovy Unie studentu Vysoke s koly ekonomicke v Praze, z.s.

Stanovy Unie studentu Vysoke s koly ekonomicke v Praze, z.s. Stanovy Unie studentu Vysoke s koly ekonomicke v Praze, z.s. Článek 1 Název a sídlo 1. Název: Unie studentů Vysoké školy ekonomické v Praze, z.s. (dále jen Unie ) 2. Sídlo: náměstí Winstona Churchilla

Více

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ Evropský integrační proces V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integračních východisek založených

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2242/04 V Praze dne 28. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2242/04 V Praze dne 28. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2242/04 V Praze dne 28. dubna 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 5. května 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

EPS vládní režimy. Ladislav Mrklas

EPS vládní režimy. Ladislav Mrklas EPS vládní režimy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy prezident

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských

Více

Evropský parlament v kostce

Evropský parlament v kostce Evropský parlament v kostce Obsah 1) EP... 2 Činnost Evropského parlamentu... 2 Pravomoci Evropského parlamentu... 2 Jak ovlivňuje Evropský parlament vztahy Evropské unie s vnějším světem?... 3 Počet členů

Více

Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí

Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí Příloha k č.j.: 84/M/15, 2386/ENV/15 Statut Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí Článek 1 Úvodní ustanovení Monitorovací výbor Operačního programu Životní prostředí (dále jen Monitorovací

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/EEE/XPA/cs 1

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/EEE/XPA/cs 1 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/EEE/XPA/cs 1 Zplnomocnění zástupci EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ (dále jen Společenství ) a BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO

Více

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů III. schválený usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1033 a změněný usnesením vlády ze dne 12. prosince 2007 č. 1386 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07 Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

Stát. Název školydz Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Stát. Název školydz Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Stát Název školydz Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení VY_32_INOVACE_Kalandrova08 materiálu Vypracoval,

Více

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-04 Výchova k občanství EVROPSKÁ UNIE - Historie Mgr. Vilém Nejezchleb Evropská unie http://www.euroesprit.org/ EU - HISTORIE

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Vláda České republiky (čl. 67 80 Ústavy) vrcholný orgán výkonné moci (pluralita těchto orgánů) Parlamentní forma vlády - členové vlády mohou

Více

Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Statut Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen Rada ) je stálým poradním orgánem vlády ČR v oblasti

Více

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník

Více

RADA EVROPY STRÁŽCE LIDSKÝCH PRÁV SHRNUTÍ

RADA EVROPY STRÁŽCE LIDSKÝCH PRÁV SHRNUTÍ RADA EVROPY STRÁŽCE LIDSKÝCH PRÁV SHRNUTÍ Nečlenský stát Rady Evropy (Bělorusko) ČLENSKÉ STÁTY SÍDLO A ZASTOUPENÍ ROZPOČET Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbajdžán, Belgie, Bosna a Herzegovina, Bulharsko,

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 266. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 266. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2006 4. volební období 266. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti ze 40. schůze konané dne 24. ledna 2006 ke Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu,

Více

995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8

995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 PROTOKOL, KTERÝM SE MĚNÍ PROTOKOL O PŘECHODNÝCH USTANOVENÍCH, PŘIPOJENÝ KE SMLOUVĚ

Více

INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Příloha k PID: MFCR6XXMFJ Č. j.: MF-1062/2016/10-3 Počet stran 15 INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Tento materiál byl připraven na základě usnesení

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 12. května 2014 č. 352 Statut Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků KOMISE EU STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: Předseda Kolegium komisařů nejužší okruh Kabinety osobní administrativní servis

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk a právo Cílová skupina 1. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je součástí tematického celku Člověk a právo, je zaměřen na Ústavu České republiky.

Více

Rady hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD ČR) Článek 1. Účel Jednacího řádu RHSD. Článek 2. Jednání Plenární schůze RHSD ČR

Rady hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD ČR) Článek 1. Účel Jednacího řádu RHSD. Článek 2. Jednání Plenární schůze RHSD ČR J E D N A C Í Ř Á D Rady hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD ČR) Článek 1 Účel Jednacího řádu RHSD V návaznosti na platný Statut Rady hospodářské a sociální dohody ČR (dále jen RHSD ČR) upravuje Jednací

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2013 COM(2013) 555 final 2013/0269 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou týkající se uplatňování právních předpisů

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Povaha a postavení ES - nadstátnost v institucionální struktuře

Povaha a postavení ES - nadstátnost v institucionální struktuře Povaha a postavení ES - nadstátnost v institucionální struktuře VYMEZENÍ NADSTÁTNOSTI PROJEVY NADSTÁTNOSTI V SYSTÉMU ORGÁNŮ ES EVROPSKÁ KOMISE RADA EU EVROPSKÁ RADA EVROPSKÝ PARLAMENT Právo ES nástroj

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Instituce v Evropské unii

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Instituce v Evropské unii Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Instituce v Evropské unii Instituce v Evropské unii Instituce představují vyjádření vůle vytvářet stále pevnější unii lidu Evropy. Evropská unie disponuje

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková. Volební právo v ČR je jedním ze základních principů výstavby státu.

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková. Volební právo v ČR je jedním ze základních principů výstavby státu. Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Volební právo v ČR je jedním ze základních principů výstavby státu. V České republice je volební právo všeobecné: právo volit mají všechny osoby, které

Více

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie

PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace

Více

Jednací řád Sněmu a Schůze delegátů

Jednací řád Sněmu a Schůze delegátů Jednací řád Sněmu a Schůze delegátů 1 Svolávání Sněmu 1. Sněm svolává Předseda nebo Místopředseda oznámením zveřejněným na internetových stránkách Unie a rozeslaném Delegátům a Komisařům na e-maily zřízené

Více