Bankovní právo - 5. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

Transkript

1 Bankovní právo - 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE

2 Bankovní právo - 5 Obsah: 1) Právní úprava smlouvy o depozitním produktu 2) Právní úprava smlouvy o úvěru (spotřebitelském, hypotéčním) 3) Právní úprava smlouvy o platebních službách 4) Právní úprava dokumentárních plateb 5) Právní úprava bankovní záruky 6) Šeková smlouva a její právní úprava

3 depozitním produktu Smlouvy o vkladu jsou smluvní typy upravující vklady peněžních prostředků klientů u bank. Jsou upraveny jednak zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (např. smlouva o vkladovém účtu) nebo v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (např. smlouva o vkladu).

4 depozitním produktu Vymezení smlouvy o vkladu je upraveno v 778 občanského zákoníku (dále jen OZ). Tato právní úprava je právní úpravou obecnou, pokud nevyplývá nic dalšího z právní normy speciální, kterým je obchodní zákoník (dále jen Obch.Z). OZ upravuje vztahy obecně, ale také smluvní vztahy podle jednotlivých typů vkladů (např. VK, vkladové listy nebo jiné formy vkladu).

5 depozitním produktu Obecné náležitosti smlouvy: vkladatel tím je jakákoliv osoba příjemce vkladu tím může být jen banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo Ke vzniku smlouvy se vyžaduje dohoda smluvních stran. Nemusí mít písemnou formu. Jde o smlouvu tzv. reálnou, což znamená, že ke vzniku smlouvy musí dojít ke složení vkladu u příjemce vkladu (hotovostně nebo bezhotovostně).

6 depozitním produktu Předmětem vkladu jsou peněžní prostředky. Podle zákona č. 21/1992 Sb., zákona o bankách, ve znění pozdějších předpisů, je za vklad považováno svěření peněžních prostředků, které představují závazek banky vůči vkladateli na jejich výplatu. Smlouva o vkladu je jednostranně zavazující, neboť vkladatel má jen právo, nikoliv povinnosti. Závazek vkladatele je složit vklad. Vkladatel má právo na úroky nebo jiné majetkové výhody stanovené peněžním ústavem.

7 depozitním produktu Práva a povinnosti smluvních stran: práva vkladatele viz výše, povinnost peněžního ústavu hradit vkladateli úrok nebo jinou majetkovou výhodu, právo vkladatele nakládat s vkladem, tzn. peněžní prostředky vybrat a použít je k jinému vkladu nebo jinak. povinnost peněžního ústavu umožnit vkladateli tuto dispozici, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději následující den. vklad však může být vázán na základě dohody s peněžním ústavem na splnění různých odkládacích podmínek

8 depozitním produktu Zánik smlouvy o vkladu: Jakýmkoliv obecným způsobem (výpověď, dohoda.), ale také výplatou zůstatku. Vkladní knížka Podle OZ, 783 není vkladní knížka považována za cenný papír, i když nakládat s vkladem lze jen po jejím předložení. VK je považována za potvrzení o vkladu a jeho výši. VK může dnes být už jen na jméno. Ostatní VK byly zákonem zrušeny (např. cestovní vkladní knížky).

9 depozitním produktu V případě ztráty nebo odcizení probíhá proces, který se nazývá umoření vkladní knížky. Na umořovací řízení se nevztahuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ale vyhláška č. 47/1964 Sb., o peněžních službách občanům, ve znění pozdějších předpisů. Návrh na zahájení, pak běží lhůta dvou měsíců o průběhu tohoto řízení v místě ústavu, který vklad vede. Pokud se nikdo k VK nepřihlásí, je prohlášena za umořenou. Po dobu umořovacího řízení není možné nakládat s vkladem. Po umoření peněžní ústav vydá VK novou.

10 Vkladní list Právní úprava smlouvy o depozitním produktu Jde o potvrzení o vkladu u peněžního ústavu o pevném jednorázovém vkladu. Výše vkladu je na tomto VL uvedena. Může být vystaven jen na jméno. Rozdíl mezi VK a VL je v tom, že vklad na VL je pouze jednorázový. Další formy vkladů OZ má velmi volnou právní úpravu, proto lze vymyslet i další formy vkladů. Vždy ale platí, že právo nakládat s vkladem musí být podloženo předložením listiny potvrzující vklad.

11 depozitním produktu Právní úprava smlouvy o běžném účtu Jde o smlouvu upravenou Obch.Z., konkrétně v 708 an. Protože ustanovení této smlouvy bylo velmi omezeno zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, resp. zákonem 285/2009 Sb., jež byl vydán v souvislosti s tímto zákonem. Smluvní vztah upravený Obch.Z. se dnes nevztahuje na ty subjekty, které poskytují platební služby (viz prezentace č. 4). BÚ je však vždy spojen s poskytováním platebních služeb (viz dále). Právní úprava uvedené v Obch.Z se vztahuje jen na běžné účty, které vedou banky mezi sebou, nikoliv pro své klienty.

12 Smluvní strany Právní úprava smlouvy o depozitním produktu majitel účtu (dnes v podstatě banka) správce účtu, opět banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo (jen ten subjekt, který může přijímat vklady). Další podstatné náležitosti smlouvy: závazek banky zřídit účet, určení doby, na kterou je účet zřizován, určení měny, na kterou má být BÚ zřízen. Smlouva o BÚ musí mít písemnou formu.

13 depozitním produktu Důležitou součástí smlouvy o BÚ jsou bankovní podmínky (nebo VOP nebo OP..), které vyjadřují všechny práva a povinnosti smluvních stran. Zánik smlouvy: Zejména je to výpověď smlouvy o BÚ. Účinnost této výpovědi je pro klienta druhý den po doručení výpovědi v případě, že vypoví on. Vypoví-li smlouvu o BÚ banka, nastává její účinnost ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu.

14 depozitním produktu Smlouva o vkladovém účtu Tato smlouva je opět upravena Obch.Z, a to v 716 an. Má dispozitivní charakter (tzn. není pevná kogentní. Lze ji upravit i jinak, pokud to výše uvedená ustanovení nezakazují). Opět máme smluvní strany: majitele účtu jakoukoliv osobu, správce účtu banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo

15 depozitním produktu Forma smlouvy vždy písemná. Opět součástí smlouvy musí být bankovní podmínky, které mohou stanovit různá práva a povinnosti obou smluvních stran. Mezi další podstatné náležitosti smlouvy o vkladovém účtu patří: závazek banky zřídit pro majitele vkladový účet platit z peněžních prostředků úroky závazek majitele účtu vložit na účet peněžní prostředky přenechat vložené prostředky k využití bance

16 úvěru Smlouva o úvěru je smluvní typ, kterým se upravuje poskytování peněžních prostředků věřitelem dlužníkovi. Právní úprava je obsažena obecně v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů v 497 an. I tato právní úprava má dispozitivní charakter. Obecné náležitosti smlouvy o úvěru: dlužník jakákoliv osoba věřitel osoba, která se zaváže na požádání dlužníka poskytnout mu peněžní prostředky. Může to být kdokoliv. Pokud se jedná o banky a spořitelní a úvěrní družstva, jejich poskytování je regulováno samostatnými právními předpisy.

17 úvěru Další náležitosti: cena za poskytnuté peněžní prostředky, které hradí dlužník vůči věřiteli, doba, na kterou se úvěr poskytuje, výše částky peněžních prostředků, další podmínky upravující např. čerpání a splácení úvěrů apod. (obsaženy v tzv. Obecných úvěrových podmínkách). Smlouva o úvěru nevyžaduje písemnou formu, ale v bankovnictví je to řešení jediné z důvodu lepší vymahatelnosti práva.

18 úvěru Práva a povinnosti smluvních stran Věřitel: poskytnout dlužníkovi na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky na určitou dobu za dohodnutou cenu (úrok) Dlužník. povinnost vrátit věřiteli peněžní prostředky a platit úrok, uhradit věřiteli poplatky, pokud jsou s poskytnutím úvěru spojeny podle platného sazebníku věřitele, použít peněžní prostředky na účel, na který byl sjednán, pokud nebylo ve smlouvě nebo podmínkách stanoveno něco jiného. příp. doplnit zajištění závazku ze smlouvy, vyžaduje-li to věřitel v ve smlouvě nebo podmínkách. je oprávněn uplatnit nárok na peněžní prostředky ve lhůtě stanovené ve smlouvě s věřitelem.

19 úvěru Měna úvěru CZK nebo i jakákoliv jiná měna, na které se dlužník s věřitelem dohodnou. Splatnost úroku dle dohody s věřitelem (např. pravidelně, jednorázově, v rámci tzv. anuity apod.). Zánik smlouvy: výpovědí, odstoupením (v případě defaultu), splněním.

20 úvěru Hypotéční úvěr Jde o úvěr, jehož splacení vč. příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, a to i rozestavěné. Právní úprava: zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Hypotéční zástavní listy jsou dluhopisy, jejichž jmenovitá hodnota a poměrný výnos jsou plně kryty pohledávkami z hypotéčních úvěrů nebo části těchto pohledávek (řádné krytí). Pro řádné krytí souhrnu závazků ze všech HZL v oběhu vydaných jedním emitentem mohou složit pouze ty pohledávky z HÚ nebo jejich částí, které nepřevyšují 70 % zástavní hodnoty zastavených nemovitostí zajišťující pohledávku.

21 úvěru Zajištění pohledávky z hypotéčního úvěru: banka přijímá jako zástavu tuzemskou nemovitost; hodnota poskytnutého úvěru nepřesahuje obvykle 70 % ceny nemovitosti (dnes již není pravidlem); nevázne na nemovitosti zástavní právo třetí osoby (zpravidla);

22 úvěru Vznik zástavního práva k nemovitostem: uzavření zástavní smlouvy; zápis v katastru nemovitostí vklad do katastru; Vklad do katastru je forma zápisu do katastru nemovitostí, se kterou je spojen vznik, změna nebo zánik vlastnického práva, zástavního práva, práva odpovídajícího věcnému břemenu, předkupního práva apod.

23 úvěru Úvěr ze stavebního spoření Stavební spoření je účelové spoření spočívající v přijímání vkladů účastníků stavebního spoření, poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření a v poskytování příspěvku fyzickým osobám, účastníkům stavebního spoření. Právní úprava úvěru ze stavebního spoření je dána zákonem č. 90/1995 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, 1. a dále 5. Stavební spořitelna dle 9 může dále poskytnout také úvěr osobám, jejichž výrobky a služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb.

24 úvěru Účastník stavebního spoření má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření za splnění následujících podmínek: je účelový a to pouze na financování bytových potřeb, splnění délky čekací doby minimálně 24 měsíců od počátku doby spoření Stavební spořitelna může poskytnout účastnikovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na bytové potřeby i v případě, kdy nemá účastník ještě nárok na úvěr ze stavebního spoření (tzv. překlenovací úvěr).

25 platebních službách Základní práva a povinnosti účastníků při poskytování platebních služeb budou vyjádřeny smluvně, a to:» ve smlouvě o platebních službách nebo» v tzv. rámcové smlouvě. Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli provést pro něho jednotlivou platební transakci. Může ale provádět pro uživatele platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené. Pak jde o rámcovou smlouvu. Rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení účtu.

26 platebních službách Zákonná právní úprava je uvedena v zákoně č. 284/2009 Sb., o platebním styku a zákoně č. 285/2009 Sb., který byl publikován v souvislosti se zákonem o platebním styku a upravuje 22 dalších zákonů. Pokud rámcová smlouvy upravuje podmínky pro vedení platebního účtu (nebo-li je to smlouva o platebních službách ve smyslu zákona o platebním styku), pak je nutno vzít na zřetel: V 708 se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) 708 odst. 2, 709 odst. 1 a 2, 710 až 714 a 715 odst. 1 až 3 se nepoužijí pro smlouvu o běžném účtu, která je smlouvou o platebních službách podle zákona upravujícího platební styk.

27 platebních službách Zákon jednoznačně chrání spotřebitele a drobného podnikatele: Spotřebitel je to fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, Drobný podnikatel jde o osobu, který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše v částce ve výší 2 mil. eur.

28 platebních službách Právní úprava určuje celou řadu povinností, kterou je poskytoval platebních služeb povinen předávat svým klientům, a to před uzavřením RS, v průběhu jejího trvání (zejména změny cen v sazebníku, úroků a kursů, změny ostatních podmínek pro poskytování platebních služeb), v rámci zániku smluvního vztahu.

29 platebních službách Forma předávání informací stanoví striktně zákon. Proto pozor na pojmy poskytnutí informací a zpřístupnění informací. Poskytnutí informací: informace musí uživateli dojít zachycena na trvalém nosiči dat, Zpřístupnění informací: uživatel obdrží informaci o možnosti vyhledat si danou skutečnost (např. na internetových stránkách).

30 platebních službách Informační povinnost poskytnutí informací před uzavřením platební služby poskytnuté podle rámcové smlouvy:» obchodní firma, název, nebo jméno a příjmení,» sídlo, místo podnikání nebo bydliště poskytovatele, případně jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem,» adresa obchodního zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,» údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu nebo registru poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný prostředek umožňující identifikaci poskytovatele v takovém seznamu nebo registru,» název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele,

31 platebních službách Změna rámcové smlouvy: Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu rámcové smlouvy, musí tak učinit na papíře nebo jiném trvalém nosiči dat nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna rámcové smlouvy nabýt účinnosti. To neplatí v případě platebních prostředků pro drobné platby, jestliže to bylo dohodnuto v rámcové smlouvě.

32 platebních službách Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy přijal, jestliže:» poskytovatel navrhl změnu rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti,» uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy neodmítl,» poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy uživatele o tomto důsledku informoval,» poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy informoval uživatele o jeho právu vypovědět rámcovou smlouvu. Jestliže uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy odmítne, má právo rámcovou smlouvu přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.

33 platebních službách Výpověď z rámcové smlouvy: Uživatel může rámcovou smlouvu kdykoli písemně vypovědět, i když byla uzavřena na dobu určitou. Byla-li sjednána výpovědní doba, zanikne rámcová smlouva uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být delší než 1 měsíc. Poskytovatel může rámcovou smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou vypovědět pouze tehdy, jestliže to bylo dohodnuto. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce.

34 Právní úprava dokumentárních plateb Právní úprava dokumentárních plateb je obsažena: zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 682 an. zákon č. 21/1992 Sb. zákon o bankách zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech Jednotná pravidla pro inkasa The Uniform Rules for Collections (URC No. 52) Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy The Uniform Customs and Practices for Documentary Credits (UCP 500) Mezinárodní obchodní podmínky dodávky - INCOTERMS International Commercial Terms (INCOTERMS 2000)

35 Právní úprava dokumentárních plateb Obecně k dokumentárním platbám a smluvnímu ujednání Účastníci smlouvy jsou většinou čtyři: plátce příjemce banka plátce banka příjemce Podle typu dokumentárního instrumentu má každá strana určenou svou roli.

36 Právní úprava dokumentárních plateb Dokumentární inkaso Jde o dokumentární bezzávazkový platební instrument, který představuje z hlediska banky zprostředkovatelskou činnost prováděnou pouze na základě žádosti klienta. Dokumentární inkaso vyjadřuje závazek odběratele zaplatit za dodané zboží nebo služby. Dokumentární inkaso zajišťuje dodavateli, že jím předkládané dokumenty nebudou vydány bankou odběrateli bez splnění inkasních podmínek. Dokumenty osvědčují často vlastnictví zboží a bez nich nebude nikdy vydáno.

37 Právní úprava dokumentárních plateb Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv je písemný závazek banky odběratele, že poskytne třetí osobě (nebo na její řad) úhradu za dohodnuté zboží nebo služby, a to pouze při splnění všech akreditivních podmínek. Dokumentární akreditiv zajišťuje dodavateli, že při splnění všech akreditivních podmínek obdrží vždy částku akreditivu bez ohledu na platební schopnost odběratele.

38 Právní úprava dokumentárních plateb Zánik dokumentárních plateb plným vyčerpáním akreditivu/obstaráním inkasa, uplynutím doby platnosti akreditivu/inkasa, na základě žádosti o zrušení akreditivu/inkasa po odsouhlasení všech zúčastněných stran.

39 Právní úprava bankovní záruky Právní úprava záruky zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 313 an. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na pořžádání The Uniform Rules for Demand Guarantees (URDG 458) Jednotná pravidla pro kontraktní záruky The Uniform Rules for Contract Guarantees (URCG 325)

40 Právní úprava bankovní záruky Účastníky smlouvy bývají většinou: dlužník žadatel o vystavení záruky, někdy se nazývá také příkazce, banka příkazce ručitel banka příjemce avizující banka (pokud banka záruku potvrdí, stává se ručitelem) příjemce záruky - věřitel

41 Právní úprava bankovní záruky Bankovní záruka je neodvolatelný písemný závazek banky zaplatit předem určenou částku peněžních prostředků, a to v případě nedodržení podmínek kontraktu dodavatelem nebo nezaplacením zboží nebo služeb odběratelem. Lze ji také charakterizovat jako písemné prohlášení banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní svůj závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.

42 Zánik záruky Právní úprava bankovní záruky plným uplatněním záruky, uplynutím doby platnosti záruky, na základě prohlášení příjemce (tzv. propuštění ručitelské banky ze záručního závazku).

43 Šeková smlouva a její právní úprava Šeková smlouva není jako smluvní typ speciálně upravena. Jde o smlouvu, která stojí zcela samostatně. Jde o typ smlouvy tzv. nepojmenované. Základní právní úprava: zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový. V praxi lze nalézt časté případy, kdy šeková smlouva je součástí jiného smluvního typu, např. smlouvy o běžném účtu. Účastníky šekové smlouvy jsou: Banka, která jako šekovník bude šeky proplácet; Klient, který bude šeky disponovat svou pohledávkou za bankou, tj. kladným zůstatkem na svém účtu;

44 Šeková smlouva a její právní úprava Forma šekové smlouvy Forma šekové smlouvy může být zcela libovolná: Smlouva výslovná Písemná forma; Ústní forma; Konkludentní; Obsah šekové smlouvy Upravuje práva a povinnosti účastníků této smlouvy, tedy povinnosti banky při vyplácení šeku a klienta při jeho vystavení. Povinnosti vyplývají ze smlouvy přímo nebo z tzv. Obchodních podmínek banky.

45 Šeková smlouva a její právní úprava Základní povinností šekovníka Šek svého klienta vyplatit při zachování stanoveného postupu; Šekovník provede tzv. cenzuru šeku. Při tom ověří: Platnost šeku a náležitosti šeku stanovené zákonem; Neporušenost šekové listiny; Cenzura šeku: neporušenost textu šekové listiny; zda je šek na předepsaném tiskopise šekovníka; zda je řádně podepsán výstavcem; zda je šek krytý; zda šek není jiným způsobem podezřelý; totožnost předkladatele šeku;

46 Šeková smlouva a její právní úprava zda šek nebyl odvolán či stornován nebo zastavena jeho výplata; zda šek odpovídá jiným podmínkám smlouvy; zda na klienta výstavce není prohlášen konkurz; zda je šek pravý a není předložen podvrh;

47 Šeková smlouva a její Základní náležitosti šeku právní úprava označení, že jde o šek pojaté do vlastního textu listiny vyjádřené v jazyce, ve kterém je celá listina sepsána; bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou sumu; jméno toho, kdo má platit (tj. šekovník); údaj místa, kde má být placeno; datum a místo vystavení šeku; podpis výstavce;

48 Šeková smlouva a její právní úprava Šekové úkony Odvolání šeku (zásadně po uplynutí tzv. prezenční doby šeku 8, 20 a 70 dní); Storno šeku (u nás se neužívá); Zastavení výplaty šeku (tzn. stop payment); Druhy šeků bankovní šek vs. soukromý šek; pokladní šek vs. šek k zúčtování; šek na jméno vs. šek na doručitele; šek na řad vs. šek nikoliv na řad;