září 2016 Hlavní tendence průmyslové výroby a zahraničního obchodu ČR v 1. pololetí 2016 a úvahy o dalším vývoji

Transkript

1 září 2016 Hlavní tendence průmyslové výroby a zahraničního obchodu ČR v 1. pololetí 2016 a úvahy o dalším vývoji

2 1 Vývoj průmyslové výroby v 1. pololetí 2016 Vývoj průmyslové výroby v 1. pololetí 2016 Průmyslová výroba měla v historii a má i v současnosti pro ekonomiku ČR zásadní význam. Průmyslová výroba vytváří více než třetinu jejího výkonu. Tuto svoji nezastupitelnou roli plní i v letošním roce pokračováním v růstu, obnoveném po krizových letech v druhé polovině roku V první polovině letošního roku však byl výkon průmyslu v jednotlivých měsících značně volatilní, a to jak v souvislosti s efektem výchozí základny předchozích let, tak i s některými nenadálými vlivy. V průměru za 1. pololetí 2016 se průmyslová produkce meziročně zvýšila o 4,2 %, a v jejím pilíři, zpracovatelském průmyslu, vzrostla o 5,3 % (sezónně neočištěné údaje). Ostatní sektory průmyslu zůstaly pod úrovní produkce loňského roku. Pokles těžby a dobývání v průměru o 4,2 % byl kromě nepříznivé situace na trhu s uhlím, se kterou se v poslední době potýkají těžaři po celém světě, ovlivněn až dvoucifernými snížením produkce odvětví podpůrných činností při těžbě. Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu byla zasažena omezením výroby zaviněným odstávkami v jaderných elektrárnách a meziročně klesla o 1,1 %. Průmysl ČR dosahuje od druhé poloviny roku 2013 lepší výsledky v porovnání jak se zeměmi eurozóny, tak zejména s naším nejdůležitějším hospodářským partnerem Německem, ale zároveň je patrné, že díky silné kooperační a obchodní provázanosti s ním kopíruje trend jeho vývoje. Graf 1-1: Vývoj průmyslové produkce v eurozóně, v Německu a v ČR (sezónně očištěné údaje, meziroční změna v %) 8,0 6,0 4,0 2,0-2,0-4,0 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q eurozóna Německo Česká republika Zdroj: Eurostat, graf MPO Ve zpracovatelském průmyslu zůstala hlavním tahounem výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, s růstem produkce o 15,9 % (na tržbách průmyslu se podílela necelou třetinou). Podle Sdružení automobilového průmyslu (SAP) produkce tří domácích automobilek, vyrábějících osobní automobily, vzrostla za 1. pololetí 2016 na vozů, meziročně o 11,9 %, takže po rekordním výrobním roce 2015 letos ještě zdvojnásobila dynamiku růstu. Meziročně se zvýšila také výroba nákladních aut Tatra o 30,3 %, autobusů o 0,7 %, i motocyklů o 16 %. Z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu vyšším tempem ještě vzrostla produkce v 1. pololetí 2016 v odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů o 17,3 %, ve výrobě nábytku o 11,6 %, ve výrobě kovových konstrukcí, kovodělných výrobků o 6,9 % a ve výrobě textilií o 6,5 %. Produkce rostla v devatenácti odvětvích, naopak snížila se ve třech odvětvích. Největší poklesu došlo ve výrobě chemických látek a přípravků o 14,7 %, která byla postižena mimořádnou událostí, požárem etylénové jednotky Unipetrolu s následnou neplánovanou odstávkou petrochemické výroby ve výrobním závodě 2

3 Vývoj průmyslové výroby v 1. pololetí 2016 Litvínov Záluží. Z dalších odvětví se produkce ještě snížila ve výrobě potravinářských výrobků o 2,1 % a ve výrobě základních kovů, hutním zpracování, slévárenství o 0,6 %. Graf 1-2: Index průmyslové produkce (meziroční změna v %) 15,0 1 5,0 10,6 8,6 5,9 5,0 4,6 4,2-5,0-1,8-13,6-0,8-0, , Zdroj: ČSÚ, graf MPO Výkonnost průmyslu v členění podle způsobu užití se v 1. pololetí 2016 projevila růstem ve většině hlavních průmyslových seskupení. Na růstu výroby pro investice o 9,6 % a výroby pro dlouhodobou spotřebu o 9,0 % se projevilo příznivé ekonomické prostředí, optimistická nálada firem, a zejména ochota obyvatelstva investovat. Vzrostla také výroba pro krátkodobou spotřebu v průměru o 3,1 % a výroba pro mezispotřebu o 1,5 %. Ke snížení produkce o 2 % došlo pouze ve výrobě energií a odvíjelo se od nižší výroby energií v souvislosti s odstávkami JE. Graf 1-3: Vývoj tržeb z průmyslové činnosti, nových zakázek a zaměstnanosti (meziroční změna v %) 2 15,0 1 5,0-5, Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q Tržby Nové zakázky celkem Zaměstnanost Zdroj: ČSÚ, graf MPO Poznámka: průmyslové tržby v 1. Q 2016 stagnovaly, údaje o zaměstnanosti ve 2. Q 2016 nejsou k dispozici V členění zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby měl v 1. pololetí 2016 rozhodující pozici sektor MEDIUM HIGH-TECH, jehož tržby vzrostly o 6,7 %. Sektor zabezpečuje více než polovinu tržeb zpracovatelského průmyslu (53,4 %) a jeho podíl se zvýšil nejvíce (o 2,4 p. b.). Sektoru dominuje úspěšný automobilový průmysl, který generuje zhruba třetinu tržeb zpracovatelského průmyslu. Z dalších růstových odvětví sektor zahrnuje elektrotechnických průmysl, strojírenství a výrobu ostatních dopravních prostředků (bez výroby letadel a kosmických lodí). Do tohoto sektoru patří i chemický průmysl, který se však v posledním roce potýká s omezením výroby po požáru etylénové jednotky Unipetrolu. 3

4 Vývoj průmyslové výroby v 1. pololetí 2016 Sektor LOW-TECH zaznamenal jen mírný růst tržeb (o 0,8 %), takže jeho podíl se snížil na 13,6 %. V sektoru jsou zahrnuta méně významná odvětví průmyslu např. potravinářský, textilní, oděvní a obuvnický, dřevozpracující a papírenský, nábytkářský průmysl, tisk a rozmnožování nahraných nosičů a ostatní zpracovatelský průmysl. V sektoru HIGH-TECH jsou ve velké míře využívány pokročilé či vyspělé technologie s vyšší přidanou hodnotou. Jeho tržby za 1. pololetí 2016 však meziročně klesly a podíl sektoru se tak snížil na 9,4 %. Nejvýznamnějším oborem v sektoru je elektronický průmysl, kam patří výroba počítačů, komunikačních zařízení, měřících a medicínských elektronických přístrojů, dále i farmaceutický a letecký průmysl, tj. obory, které jsou závislé na zahraniční poptávce. Výsledky sektorů high-tech a medium high-tech, jejichž podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu v 1. pololetí 2016 meziročně narostl o 2,1 p. b. na 62,8 % naznačily, že vývoj průmyslu směřuje k produkci výrobků s vyšší technologickou náročností. V sektoru MEDIUM LOW-TECH došlo k poklesu tržeb o 6,1 %, takže se jeho podíl snížil na 23,6 %. V tomto sektoru jsou např. zařazena odvětví výroby pryžových a plastových výrobků, hutnictví, výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, koksování a rafinérského zpracování ropy a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků, opravy a instalace strojů a zařízení. Tabulka 1-1: Produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna a podíl v %, rozdíl v p. b.) Tržby z průmyslové Podíl na tržbách Podíl na tržbách CZ-NACE činnosti zpracov. prům. zpracov. prům. Rozdíl meziroční změna 1. pololetí pololetí pol pol Zpracovatelský průmysl celkem 1, HIGH-TECH -0,4 9,7 9,4-0,3 MEDIUM HIGH-TECH 6,7 51,0 53,4 2,4 MEDIUM LOW-TECH -6,1 25,6 23,6-2,0 LOW-TECH 0,8 13,7 13,6-0,1 Zdroj: ČSÚ, propočty MPO Ukazatelem indikujícím směřování příštího vývoje průmyslu je hodnota celkových nových zakázek, která se v 1. pololetí 2016 meziročně zvýšila o 5,2 %, z toho zakázek ze zahraničí o 7,1 % (na celkových zakázkách průmyslu se podílely více než 70 %) a domácích zakázek o 1,5 %. V porovnání s 1. pololetím 2015 došlo ke zpomalení růstu zakázek (celkové zakázky v tomto období se meziročně zvýšily o 7,8 %, zahraniční o 7,5 % a domácí o 8,5 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci v průmyslu se ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšil o 3,0 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně vzrostla o 3,8 % a činila Kč. Vývoj průmyslu v roce 2016 V posledních měsících je vývoj průmyslové produkce volatilní a dá se předpokládat, že tento trend bude převažovat i v následujícím období. Přesto pro celý letošní rok očekáváme, že růst průmyslové produkce přesáhne 4 %. Průmysl je kladně ovlivňován jak domácí, tak i zahraniční poptávkou, a tento vývoj bude pokračovat i ve druhé polovině roku. Pro ČR bude nadále rozhodující vývoj automobilového průmyslu, pomohou mu domácí automobilky, které se podle SAP chystají překonat výrobní rekord z roku Z vývoje tuzemského i evropského automobilového trhu mohou těžit také domácí výrobci komponentů pro zahraniční 4

5 Vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2016 vozy. Externí rizika pro letošní vývoj průmyslu souvisejí především s geopolitickou nejistotou ve světě, s vývojem cen energetických surovin a některých dalších komodit, stále ještě křehkým růstem v Evropě, a také s brexitem. 2 Vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2016 Zahraniční obchod se zbožím v 1. pololetí 2016 (v přeshraničním pojetí) navázal na příznivý vývoj v předchozích letech a znovu přepsal svoje dosavadní rekordy v historii samostatné České republiky, jak co se týče pololetního objemu obchodní bilance, tak i vývozu a dovozu. Je to výsledek solidního tempa růstu vývozu při současném zpomalení tempa růstu (ale i meziročního poklesu) dovozu. Obrat zahraničního obchodu vzrostl meziročně o 119,2 mld. Kč na 3 749,2 mld. Kč a obchodní bilance růstem o 67,2 mld. Kč vylepšila svůj přebytek na 295,3 mld. Kč. Letošní pololetní vývoz meziročním růstem o 4,9 % a objemem 2 022,3 mld. Kč předstihl dovoz s pouze nízkým růstem o 1,5 % a objemem mld. Kč. Vývozu se daří úspěšně zdolávat vysokou srovnávací základnu předchozích dvou let jednak díky stabilnímu kurzu koruny, který je Českou národní bankou stále udržován poblíž hladiny 27 Kč za euro, a který zároveň zajišťuje vyšší konkurenceschopnost a přináší stabilní příjmy exportérům. A dále také díky růstu zahraničních zakázek (v průměru se meziročně stále drží nad 7 %). Importy jsou sice zatíženy vysokou domácí poptávkou po dovozech vyvolanou solidní průmyslovou aktivitou a vysokou spotřebou domácností, ale jejich růst za dražší korunu je v hodnotovém vyjádření zatím tlumen nízkými cenami dovážených surovin (zejména energetických komodit). Na vysokém přebytku obchodní bilance se v největší míře podílí vysoké aktivum obchodu se stroji a dopravními prostředky, a to především díky vývozu silničních vozidel, který těží z dlouhodobě příznivé situace na evropských automobilových trzích. Podobnou tendenci vykázaly také výsledky zahraničního obchodu se zbožím podle metodiky národního pojetí, která sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty, zatímco údaje podle přeshraniční statistiky vypovídají výhradně o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty, a proto jsou konečné výsledky této statistiky podstatně nižší. V 1. pololetí 2016 se přebytek obchodní bilance zvýšil meziročně o 36,9 mld. Kč na 130 mld. Kč, když vývoz vzrostl o 2,3 % na 1 716,8 mld. Kč, zatímco dovoz o 0,1 % na 1 586,8 mld. Kč. Obrat zahraničního obchodu vzrostl meziročně o 39,4 mld. Kč na 3 303,6 mld. Kč. Saldo ZO podle změny vlastnictví má nižší hodnoty (v některých letech dokonce záporné), než saldo ZO podle přeshraniční statistiky, což dokumentuje níže uvedený graf. Tato diference naznačuje míru a výhodnost zapojení do globálních hodnotových řetězců. Rozdíl mezi saldy narůstá v neprospěch ZO podle změny vlastnictví, což je charakteristické např. ve vzájemném obchodě mezi ČR a Německem. V roce 2010 zde činilo saldo podle přeshraniční statistiky 205,5 mld. Kč a podle národního pojetí 149,2 mld. Kč. (tj. rozdíl 56,3 mld. Kč), v roce 2015 bylo 356,1 mld. Kč., resp. 21 mld. Kč (tj. rozdíl 146,1 mld. Kč). 5

6 mld Kč Vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2016 Graf 2-1: Zahraniční obchod se zbožím ČR v letech (běžné ceny) % Saldo - přeshraniční pojetí (mld. Kč) Saldo - národní pojetí (mld. Kč) Vývoz - přeshraniční (meziroční změna v %) Dovoz - přeshraniční (meziroční změna v %) -2 Zdroj: ČSÚ, graf MPO Výsledky zahraničního obchodu tedy také bezprostředně souvisely s vývojem směnných kurzů. Česká koruna se po celé 1. pololetí držela těsně nad hladinou 27 CZK/EUR a v průměru posílila meziročně o 1,7 % na 27,039 CZK/EUR. Vůči americkému dolaru koruna zároveň sledovala kurz eura na páru s dolarem a s průměrným kurzem 24,236 CZK/USD za 1. pololetí 2016 také meziročně posílila, konkrétně o 1,8 %. Vývoj kurzu české koruny vůči oběma hlavním světovým měnám, ale také deflační tlaky pramenící z nízkých cen některých komodit na světových trzích (především minerálních paliv a energií) reflektovaly ceny zahraničního obchodu. Ceny vývozu i dovozu přešly do mínusu již v prosinci 2014 a stále se v něm drží. Kurzový vliv přispíval ke stabilizaci jejich hladiny, nicméně jak ceny vývozu, tak i dovozu začaly v průběhu 2. čtvrtletí 2016 snižovat svůj meziroční pokles, což následně vedlo k postupnému poklesu kladných směnných relací, v průměru za pololetí na 1,9 %. Vývoj cen zahraničního obchodu se zbožím v letošním roce, kromě efektu výchozí základny také reflektoval pohyby cen jak dovážených komodit, tak i exportní ceny domácích výrobců. V průměru za 1. pololetí 2016 ceny vývozu prohloubily meziroční pokles na 4,2 % a dovozní ceny na 6 %. Největší propad prodělaly vývozní ceny minerálních paliv o 18,1 %, ceny ostatních surovin klesly o 12,8 %, chemikálií o 6,8 % a strojů a dopravních prostředků o 2,5 %. Rostly pouze ceny živočišných a rostlinných olejů a nápojů a tabáku. Pokles dovozních cen pokračoval za vydatného přispění propadu cen minerálních paliv o 32,2 %, ceny ostatních surovin se snížily o 7,2 %, když ceny nerostly v žádné ze sledovaných skupin. 6

7 Graf 2-2: Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %) Vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q Vývozní ceny Dovozní ceny Směnné relace Zdroj: ČSÚ, graf MPO Stejně jako v předchozích letech, majoritní část českého zahraničního obchodu byla tradičně realizována s vyspělými tržními ekonomikami (83,8 %), z nichž značnou část tvořily členské státy Evropské unie, kam směřovalo 84,2 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 67,7 % dovozu. Vývoz do tohoto uskupení zemí však mírně zpomalil meziroční dynamiku růstu na 6,1 %, tj. na mld. Kč, dovoz dokonce o polovinu, na 4,2 %, tj. na 1 169,3 mld. Kč. Celkový obrat v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl o 145,2 mld. Kč na 2 872,3 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR ve výši 533,7 mld. Kč, což je o 51,9 mld. Kč více než v 1. pololetí Tyto výsledky potvrdily, že závislost České republiky na spolupráci se zeměmi Evropské unie stále roste a ekonomická situace v těchto zemích zpětně silně ovlivňuje výkon domácí ekonomiky. Pro Českou republiku je dlouhodobě významný zahraniční obchod především se sousedními státy, které jsou vesměs členskými zeměmi Evropské unie (Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko), a kam export dlouhodobě stoupá. Na pozici nejsilnějšího obchodního partnera se stabilně drží Německo, z teritoriálního hlediska pro ČR nejvýznamnější obchodní destinace. Solidní růst jeho hospodářství v první polovině roku se kladně odrazil i ve vzájemných obchodních vztazích. Vývoz sem vzrostl meziročně o 5,6 % na 652,1 mld. Kč, dovoz o 3,4 % na 460,4 mld. Kč. Podíl na celkovém vývozu se zvýšil na 32,2 % (o 0,2 p. b.), na dovozu na 26,7 % (o 0,5 p. b.). Protože bylo do Německa více vyvezeno, než odtud dovezeno, skončila bilance přebytkem ve výši 191,7 mld. Kč ve prospěch ČR, meziročně o 19 mld. Kč vyšším. Druhé nejvyšší kladné saldo vykázal obchod se Slovenskem, jehož hodnota vzrostla meziročně o 12,1 mld. Kč na 88,1 mld. Kč. Mezi pětici států, s nimiž měla ČR v 1. pololetí 2016 nejvyšší kladné saldo obchodní bilance, se dále zařadily Spojené království (63,3 mld. Kč), Francie (50,6 mld. Kč) a Rakousko (34,0 mld. Kč). Nadále však trvá negativní trend poklesu vzájemného obchodu se Společenstvím nezávislých států, způsobený přetrvávajícím geopolitickým napětím na východě Evropy a oboustrannými sankcemi s Ruskem. To se projevuje v koupěschopnosti ruských domácností i firem. Objem českého exportu do tohoto uskupení zemí v 1. pololetí 2016 sice zmírnil meziroční pokles na 7,3 %, tj. na 50,9 mld. Kč, s přispěním růstu exportu na Ukrajinu o 36,7 %, na 9,2 mld. Kč, nicméně tento strmý meziroční nárůst vývozu byl hlavně způsoben nízkou srovnávací základnou minulého roku. Nadále se nedařilo obchodním vztahům s Ruskou federací, na které stále nepříznivě působí sankce. Podíl Ruska na celkovém českém vývozu, který se již v závěru roku 2014 dostal pod dlouhodobě dosahovaná 3 %, v 1. pololetí 2016 meziročně dále klesl o 0,3 p. b. na 1,7 %. Vývoz se 7

8 Vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2016 snížil meziročně o 12,2 % na 34,1 mld. Kč a zároveň se o 37,5 % propadly ruské dovozy, které však stlačily klesající světové ceny minerálních paliv a nižší objem dovozu plynu. Rychlejší pokles dovozu než vývozu však způsobil obrat obchodní bilance s Ruskem do aktiva ve výši 0,2 mld. Kč (v 1. pololetí 2015 byla v deficitu 15,5 mld. Kč). Nejvyšším schodkem 186,2 mld. Kč, který se meziročně však snížil o 3,5 mld. Kč, skončila opět bilance zahraničního obchodu s Čínou. Druhým nejvyšším deficitem skončila obchodní výměna s Jižní Koreou, kde se pasivum meziročně prohloubilo o 3,5 mld. Kč na 37,9 mld. Kč. V 1. pololetí 2016 se v první trojici zemí s nejvyššími deficity umístilo Polsko se schodkem 32,0 mld. Kč, následované Japonskem (-18,9 mld. Kč) a Thajskem (-13,4 mld. Kč). Tabulka 2-1: Teritoriální struktura ZO se zbožím v 1. pololetí 2016 OBRAT Meziroční VÝVOZ Meziroční DOVOZ Meziroční SALDO OBCHODNÍ BILANCE 1-6/2016 změna 1-6/2016 změna 1-6/2016 změna 1-6/ /2016 Ukazatel mil.kč podíl v % v % mil.kč podíl v % v % mil.kč podíl v % v % mil.kč mil.kč Celkový zahraniční obchod ČR , , , Vyspělé tržní ekonomiky ,8 5, ,5 5, ,8 4, EU ,6 5, ,2 6, ,7 4, ESVO ,6-3, ,9-5, ,3-0, Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou ,6 5, ,4 5, ,8 5, Rozvojové ekonomiky ,0 1, ,2-5, ,2 5, Tranzitivní ekonomiky ,5 14, ,6 18, ,5 9, Společenství nezávislých států ,9-24, ,5-7, ,3-35, Ostatní * ,4-2, ,2-6, ,6-1, Nespecifikováno ,3 7, , ,7 13, Zahraniční obchod se zeměmi OECD ,0 5, ,4 5, ,5 4, *) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Zdroj: ČSÚ, tabulka MPO Země mil. Kč Tabulka 2-2: Zahraniční obchod ČR se zbožím s vybranými státy v 1. pololetí 2016 Obrat Vývoz Dovoz Saldo obchodní bilance 1- Meziroční 1-6/ / / /2015 6/2016 změna Meziroční změna Meziroční změna v mil. Kč v % podíl v % mil. Kč v mil. Kč v % podíl v % mil. Kč v mil. Kč v % SRN ,7 29, ,6 32, ,4 26, Polsko ,3 7, ,9 5, ,8 8, Slovensko ,0 6, ,0 8, ,6 5, Čína ,9 6, ,1 1, ,4 12, Itálie ,9 4, ,3 4, ,1 4, Francie ,1 4, ,6 5, ,2 3, V.Británie ,1 4, ,4 5, ,1 2, Rakousko ,8 3, ,0 4, ,5 2, Nizozemsko ,1 2, ,1 2, ,3 2, Maďarsko ,0 2, ,2 2, ,7 2, Španělsko ,8 2, ,1 3, ,3 1, USA ,0 2, ,6 2, ,1 2, Belgie ,1 2, ,3 2, ,7 1, Ruská federace ,0 1, ,2 1, ,5 2, Rumunsko ,8 1, ,1 1, ,8 1, Zdroj: ČSÚ, tabulka MPO Z hlediska komoditní struktury českého zahraničního obchodu přispěly k dobrému výsledku tradičně stroje a dopravní prostředky. Tato nejvíce obchodovaná skupina zboží v průběhu 1. pololetí 2016 nadále profitovala z vysoké zahraniční poptávky a tak byla nejen hlavním tahounem exportu, ale i celého českého průmyslu. Svůj dominantní podíl dále meziročně navýšily o 1,6 p. b., na 56,8 %, jak na celkových vývozech, tak ale i na celkových dovozech, o 1 p. b., na 45,7 %. Vývoz této komoditní skupiny se zvýšil meziročně o 7,8 %, dovoz o 3,8 %, takže saldo její obchodní bilance zvýšilo přebytek o 55 mld. Kč, na 359,3 mld. Kč. Největší váhu ve skupině strojů a dopravních prostředků měla opět silniční vozidla, jejichž export těžil z rostoucích prodejů na 8 Meziroční změna podíl v % v mil. Kč

9 Vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2016 evropských automobilových trzích a meziročně vzrostl o 13,1 %, takže jejich podíl na celkovém vývozu meziročně posílil na 21,8 %. Tabulka 2-3: Komoditní struktura ZO se zbožím v 1. pololetí 2016 Vývoz Meziroční Dovoz Meziroční Saldo obchodní bilance 1-6/2016 změna 1-6/2016 změna 1-6/ /2016 Ukazatel mil.kč podíl v % v % mil.kč podíl v % v % mil. Kč mil. Kč Celkový zahraniční obchod , , v tom: 0 Potraviny a živá zvířata ,5 3, ,0 3, Nápoje a tabák ,0 20, ,7 13, Suroviny nepoživatelné, bez paliv ,0-11, ,2-6, Minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály ,0-30, ,5-33, Živočišné a rostlinné oleje a tuky ,3 19, ,3 33, Chemikálie ,9-2, ,8 4, Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu ,9 1, ,7 0, Stroje a dopravní prostředky ,8 7, ,7 3, Různé průmyslové výrobky ,4 12, ,8 12, Nespecifikováno ,2-21, ,2-20, Zdroj: ČSÚ, tabulka MPO Vývoj zahraničního obchodu v roce 2016 Pro zbývající část roku 2016 předpokládáme pokračování příznivého trendu vývoje českého zahraničního obchodu, opět s mírnějšími, ale stabilizovanými tempy růstu, než v roce 2015, protože na ně působí efekt srovnávací základny loňského a hlavně předloňského roku. Příznivá situace na evropských automobilových trzích přetrvává, zahraniční zakázky průmyslovým podnikům přibývají zatím vcelku stabilním tempem a vzbuzují naději, že český vývoz bude i letos pokračovat v expanzi. Kladnému vývoji nahrávají náznaky stabilizace a postupného růstu ekonomické aktivity ve všech hlavních regionech jak ve vyspělé, tak v rozvíjející se části světa. Aktuální hodnoty předstihových indikátorů se momentálně nacházejí na slušné úrovni. Možné riziko pro vývoj zahraničního obchodu představuje nerovnováha v čínské ekonomice, prodloužení obchodních sankcí mezi Západem a Ruskem, případná eskalace napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, uspořádání obchodních vztahů v souvislosti s brexitem, ale i možný negativní dopad finančních problémů italského bankovního sektoru, migrační krize, včetně přetrvávajících deflačních tlaků především z titulu nízkých cen energetických komodit a některých dalších surovin. Pozitivně budou přispívat uvolněné domácí měnové podmínky prostřednictvím slabého kurzu koruny, jejichž efekt však v čase částečně vyprchává. 9