Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Tebosko

Transkript

1 Agentura ochrany pírody a krajiny R Správa Chránné krajinné oblasti Tebosko Valy 121, Tebo Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Tebosko na období

2 2

3 Obsah strana 1. Úvod Základní údaje Strategie ochrany pírody a krajiny v CHKO 5 2. Cíle ochrany pírody Ochrana pírody CHKO Návrhy na úpravu hranic a na zmnu bližších ochranných podmínek Návrhy na zmnu zonace CHKO Vybraná zvlášt chránná území Návrhy vyhlášení nových zvlášt chránných území Pehlášení i úpravy stávajících zvlášt chránných území Poteba zajištní vybraných zvlášt chránných území Lokality soustavy Natura Památné stromy Návrh vyhlášení nových památných strom Opatení k ochran památných a významných strom Druhy rostlin a živoich významné pro OPK Záchrana genofondu chránných nebo významných druh Rostlinná spoleenstva Rostliny Živoichové Invazní a geograficky nepvodní druhy Neživá píroda Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Cíle OPK v ochran krajinného rázu Monitoring, výzkum Cíle OPK v oblasti terénní služby Lidské innosti ovlivující stav pírody a krajiny Lesní hospodáství Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) Stedndobé cíle a zpsoby pée o lesy Podporované aktivity lesního hospodáství Limity pro lesní hospodáství Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji Lesní hospodáství ve vztahu k pedmtným druhm PO Tebosko Hospodaení na zemdlské pd šetrné k životnímu prostedí ový stav na ZPF Cíle na významných nelesních biotopech Další obecná doporuení k aktivitám na zemdlské pd Myslivost a rybáství Cíle OPK v péi o zv Cíle OPK v péi o rybáské revíry Cíle OPK v hospodaení na rybnících Cíle OPK ve vodním hospodáství Pée o vodní plochy a toky Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových a podzemních vod 33 3

4 Hospodáské aktivity a rozvojové zámry Rozvojové aktivity sluitelné s posláním CHKO Cíle OPK v oblasti výstavby Cíle OPK v oblasti dopravy Prmysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady Zásady umísování technické infrastruktury a inženýrských sítí Cíle OPK v oblasti tžby nerostných surovin a rašeliny Rekreace, sport, turistika innosti v konfliktu s OPK Trvale udržitelné využívání oblasti s ohledem na turistiku, rekreaci a sport Stedndobé a krátkodobé cíle OPK Cíle OPK v oblasti práce s veejností Závrený pehled prioritních úkol za celou CHKO Literatura Seznam použitých zkratek Pílohy. 1 Požadavky ptaích druh a lokality se specifickým managementem v ptaí oblasti. 2 Opatení na ochranu druh pták a vymezení lokalit se zvýšenou ochranou na území ptaí oblasti Tebosko mimo hranice CHKO Tebosko. 3 Rámcové smrnice pée o les. 4 Rybníky ve II. zón CHKO Tebosko vyžadující zvýšenou pozornost z dvodu ochrany pírody. 5 Zásady sanace a rekultivace tžeben štrkopísku z hlediska ochrany pírody na území CHKO Tebosko 4

5 1. Úvod 1.1. Základní údaje Plán pée CHKO je odborný a koncepní dokument ochrany pírody, který na základ údaj o dosavadním vývoji a souasném stavu zvlášt chránného území navrhuje opatení na zachování nebo zlepšení stavu pedmtu ochrany ve zvlášt chránném území ( 38, odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní). Zpracování plán pée o CHKO zajišuje Ministerstvo životního prostedí eské republiky (dále MŽP) prostednictvím Agentury ochrany pírody a krajiny R (dále AOPK), zejména píslušné správy CHKO. Podrobnosti ke zpsobu zpracování a obsahu plán pée jsou stanoveny provádcím pedpisem a pro CHKO dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zveejnném ve Vstníku MŽP. 6/2004. Plán pée slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro rozhodování orgán ochrany pírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán pée neobsahuje opatení, která jsou povinností správy CHKO vyplývající pímo ze zákona o ochran pírody a krajiny. Plán pée o CHKO Tebosko je zpracován na období let 2008 až 2017 a navazuje na pedchozí plán pée schválený MŽP na období 1996 až 2005 (. j. OOP/3988/96 ze dne a OOP/7111/98 ze dne ) s platností následn prodlouženou do roku 2010 (. j. 620/6022/04 ze dne ). Termín jeho zpracování vychází z celostátního harmonogramu aktualizace plán pée CHKO. Plán pée byl zpracován kolektivem autor složeným z pracovník sekce ochrany pírody a krajiny editelství AOPK R a Správy CHKO Tebosko Strategie ochrany pírody a krajiny v CHKO CHKO Tebosko je rznorodou harmonicky utváenou krajinou s charakteristickým reliéfem. Typický charakter krajiny vytváí složitý systém pírodních i umlých vodních tok a ploch, jehož páteí je eka Lužnice, rozsáhlé plochy les a mozaika zemdlsky obhospodaovaných pozemk a drobných sídel s charakteristickými stavbami lidové architektury. Pirozeným centrem oblasti je lázeské msto Tebo s adou historických památek. Pírodní podmínky i dlouhodobá kultivace krajiny umožnily vznik a zachování široké škály rostlinných i živoišných spoleenstev s adou chránných druh. Poslání oblasti se odvíjí od defininích znak CHKO uvedených v 25 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny a od poslání a bližších podmínek uvedených ve stávajícím zizovacím výnosu CHKO, píp. v jeho aktualizované podob. V nm je poslání v 2 definováno takto: Posláním Chránné krajinné oblasti Tebosko je uchování a obnova jejího pírodního prostedí, zejména ekosystém a pírodních stanoviš s výskytem voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin, a zachování typického harmonického rázu krajiny za souasného rozvíjení ekologicky optimálního a trvale udržitelného systému využívání krajiny a jejích pírodních zdroj. V rámci poslání oblasti se rovnž realizují mezinárodní závazky eské republiky v ochran pírody, vyplývající zejména z Ramsarské úmluvy a z mezivládního programu lovk a biosféra UNESCO. 5

6 Dlouhodobým cílem ochrany pírody a krajiny v CHKO je uchování typického rázu krajiny pi zachování pestré škály druhov bohatých pirozených a polopirozených spoleenstev se vzácnými druhy rostlin a živoich. V rámci plnní poslání CHKO dochází zárove k naplování tradiních funkcí biosférické rezervace podle klasické koncepce programu MAB UNESCO: Funkce konzervaní: Ochrana Teboska jako mezinárodn uznávaného píkladu harmonické krajiny, která vznikla v dlouhodobé interakci lovka a pírody a uchovala si svoji funknost i pírodní a kulturní hodnoty do souasnosti. Zajištní územní ochrany a vhodného managementu reprezentativních ástí pírody, ochrana biodiverzity oblasti se zvláštním drazem na mlké vody a mokady a na zvlášt chránné druhy v rzném stupni ohrožení, pro které má Tebosko mimoádný význam, se zvláštním drazem na druhy evropsky významné (nap. vodní ptáci, orel moský, vydra íní atd.). Ochrana krajinného rázu typického pro Tebosko ve volné krajin i v sídlech, regulace nové výstavby s ohledem na specifika krajinného rázu i tradiní formy místní architektury. Funkce logistická: Praktické naplování mezinárodních závazk a statutu Teboska Ptaí oblast Tebosko, evropsky významné lokality, mokady mezinárodního významu (Ramsar sites), biosférická rezervace MAB UNESCO, potenciáln plnní funkce ochranného pásma navržené památky Svtového ddictví UNESCO ( Teboské rybníkáské ddictví ) Pimené využívání pírody a krajiny a jejích složek pro ekologickou výchovu a osvtu a pro vdu a výzkum. Funkce rozvojová: Regulace hospodáských aktivit využívajících krajinu a místní pírodní zdroje (rybáství, lesnictví, zemdlství, tžba štrkopísk a rašeliny, turistika, rekreace, lázeství) s cílem zajistit jejich trvale udržitelné využívání. Podpora vhodných zpsob užívání krajiny a dalších opatení vedoucích k ekonomické prosperit a sociální stabilit oblasti pi souasném zachování jejích pírodních a kulturních hodnot. V ochran pírody bude pozornost zamena na následující okruhy: - zachování, ochrana a rozvoj všech vyskytujících se pirozených lesních spoleenstev - zvyšování ekologické stability lesních porost, podpora a prosazování pírod blízkého lesního hospodáství - udržování druhové pestrosti území péí o stávající cenná vodní, mokadní, rašelinná a písená stanovišt a vytváením podmínek pro obnovu nebo vznik nových stanoviš - udržování, píp. vytváení vhodných životních podmínek pro vzácné a chránné druhy rostlin a živoich a jejich spoleenstva - udržování, píp. vytváení vhodných podmínek pro rozvoj ptaích populací - prosazování a podpora šetrného, pírod blízkého rybníkáství zachovávajícího všechny mimoprodukní funkce rybník a podpora pírod blízké rekultivace pískoven V ochran krajiny bude pozornost soustedna na zachování a ochranu typického krajinného rázu, jeho pestrosti, vetn tradiních urbanistických forem sídel a architektury jednotlivých staveb, a na uchování volné krajiny jako specifické hodnoty. Obecn bude vnována pozornost plnní mezinárodních závazk realizovaných na území CHKO a dále ekologické výchov, osvt a vzdlávání obyvatel i návštvník CHKO. 6

7 2. Cíle ochrany pírody a krajiny 2.1. Ochrana pírody CHKO Návrhy na úpravu hranic a na zmnu bližších ochranných podmínek CHKO Tebosko byla vyhlášena v roce Hranice uvedená ve výnosu je v nkolika úsecích nesprávn nebo nedostaten pesn popsána. Navíc v prbhu let existence CHKO nkteré hranice uvedené ve výnosu v terénu zanikly. V roce 2005 byl pipraven návrh vládního naízení, který problémy ve vymezení CHKO odstrauje. Dochází v nm také ke sladní spolených úsek hranic CHKO a Ptaí oblasti Tebosko. Nové vedení hranic území CHKO nerozšiuje. Návrhy na zmny bližších ochranných podmínek jsou v souladu s aktuální legislativou a vychází z více než ptadvacetiletých zkušeností Správy CHKO Tebosko se spravováním oblasti. Zmny bližších ochranných podmínek jsou obsaženy v uvedeném návrhu naízení vlády. - zachování krajinných i pírodních hodnot území Navrhovaná opatení - podle pokyn a harmonogramu MŽP spolupracovat pi píprav koneného návrhu vládního naízení a pi jeho projednávání Návrhy na zmnu zonace CHKO Zonace CHKO Tebosko byla schválena MŽP R (. j. OOP/4976/95). Pro území CHKO, které je zárove biosférickou rezervací, byla zvolena tístupová zonace, ale dlouhodobé zkušenosti ukázaly na urité administrativní problémy spojené s ochranou území rozdleného jen do tí zón. V souladu s platným Metodickým pokynem MŽP k vymezení zón ochrany pírody v CHKO R z (viz Vstník MŽP, roník XVI, ástka 2 - únor 2006) se navrhuje zmna zonace CHKO Tebosko. Základními kriterii pro zonaci jsou pírodní hodnoty, krajinný ráz a další, zizovacím pedpisem specifikované hodnoty (nap. realizace mezinárodních závazk ochrany pírody na území CHKO, optimální a trvale udržitelné využívání pírodních ekosystém atd.). - zachování krajinných i pírodních hodnot území Navrhovaná opatení - pipravit návrh, podle pokyn a harmonogramu MŽP pedložit podklady pro zmnu zonace (vydání vyhlášky MŽP) a spolupracovat pi jejich projednávání - v návrhu zonace vycházet z tchto princip: 7

8 dosavadní tístupová zonace bude nahrazena zonací tystupovou, nov tedy dojde k vymezení tvrté zóny, která by mohla zahrnovat souvisle zastavná území, vtší výrobní areály a pozemky v jejich blízkosti, jejichž pípadným zastavním nedojde k narušení krajinného rázu zonace bude koncipována tak, že tetí a tvrtá zóna CHKO budou dohromady tvoit pechodovou zónu (transitional area) biosférické rezervace Tebosko dosavadní pomrn rozsáhlá druhá zóna CHKO (pevážn tvoená lesem a soustavami rybník) bude zmenšena tak, že ást nejhodnotnjších lesních porost a dalších pírodních stanoviš vetn MZCHÚ bude zaazena do první zóny, a ást mén kvalitní pejde do zóny tetí v zonaci se výrazn promítne existence pomrn velkého potu MZCHÚ vyhlášených v období a existence 16 evropsky významných lokalit uvedených v národním seznamu významným kritériem pro zonaci bude kvalita krajinného rázu; zde se bude vycházet z existujících studií klasifikace krajinného rázu CHKO (VOREL a kol. 1996) a z jejich plánované aktualizace zonace CHKO Tebosko musí i do budoucna umožovat tradiní hospodáské využívání ásti pírodních a pírod blízkých ekosystém (lesy, louky, rybníky) a vhodné formy cestovního ruchu Vybraná zvlášt chránná území Území chránná v MZCHÚ podchycují nejvýznamnjší typy stanoviš a nejdležitjší lokality výskytu chránných rostlinných a živoišných druh a nkterá cenná území z hlediska geologie. V MZCHÚ mají nejvtší zastoupení lesní ekosystémy, zejména na rašeliništích, významný je i poet MZCHÚ chránících vodní a mokadní ekosystémy. Poet MZCHÚ je pomrn vysoký a jejich podíl na celkové ploše CHKO iní 5,75 %. Pomrn velký poet MZCHÚ byl vyhlášen Správou CHKO v letech Pesto zstávají cenná území, jejichž ochrana není zajištna zonací CHKO nebo vyhlášením MZCHÚ. Pro nkterá MZCHÚ rzných kategorií je vhodné zpracovat návrh pehlášení s úpravou hranic, zahrnující zmenšení o mén hodnotné ásti, rozšíení o dosud nezahrnuté hodnotné pírodní lokality a v nkolika pípadech sjednocení nkolika menších MZCHÚ navazujících na sebe. - zajištní ochrany cenných území doplnním sít MZCHÚ v CHKO o další území a zabezpeení odpovídající pée o n Návrhy vyhlášení nových zvlášt chránných území - zpracovat návrh a vyhlásit PP Branské doubí - návrh na ochranu lesního spoleenstva (smíšený porost s výskytem vtšího množství starých exemplá dubu letního) s výskytem zvlášt chránných druh živoich, zejména hmyzu - zpracovat návrh a vyhlásit PR V luhu - zachovalý zbytek lužního lesa u Frahelže s pevahou dubu letního - na základ aktuálních przkum a analýzy možného ohrožení lokalit zvážit možnost vyhlášení PR Opatovický rybník, PR Rašeliništ Vimperky, PR Rašeliništ Kramáka, PP Vstavaová louka u Pístiny 8

9 - provést botanický a zoologický (bezobratlí) przkum geologických lokalit (zejména skalní výchozy v oblasti Chlum u Tebon - Maršovina a v oblasti Jemina - Lannv kíž) a na jeho základ pípadn vybrat nkterou z lokalit k vyhlášení v kategorii PP - pipravit podklady pro pípadné vyhlášení PP v nkterých ástech EVL, jejichž základní ochranu není vzhledem k tvaru nebo velikosti lokality možné zajistit zonací CHKO (nap. hráze rybník v EVL Tebo, drobné rybníky s výskytem puchýky útlé) Pehlášení i úpravy stávajících zvlášt chránných území - pipravit odborné podklady pro vyhlášení NPR Stará a Nová eka; návrh spojí stávající NPR Stará eka, PR Novoecké moály a PR Meandry Lužnice, z území NPR budou vypuštna mén hodnotná území (zejména kulturní lesní porosty v NPR Stará eka) - pipravit odborné podklady pro pehlášení NPR Žofinka; návrh spojí stávající NPR Žofinka a PR Trpnouzské blato - po pedchozím pehlášení uvedených NPR zajistit zrušení PR Novoecké moály, PR Meandry Lužnice, PR Trpnouzské blato - pipravit odborné podklady pro pehlášení NPR ervené blato rozšíením na celé území EVL ervené blato Poteba zajištní vybraných zvlášt chránných území - provést zamení u MZCHÚ PR Draice, PP Hliní, PR Horní Lužnice, PP Kozí vršek, PR Krabonošská niva, PP Lhota u Dynína, PR Na Ivance, PR Olšina u Peseky, PR Rašeliništ Hovízna, PR Rašeliništ Pele, PR Rod, PR Ruda u Kojákovic, PP Slepií vršek, PP Soví les, NPP Vizír, PR Výtopa Rožmberka - zajistit u všech pístupných MZCHÚ návštvnickou infrastrukturu (viz kap ) Lokality soustavy Natura 2000 V souvislosti s pipojením eské republiky k Evropské unii a s implementací její legislativy, konkrétn smrnice. 79/409/EEC o ochran voln žijících pták a smrnice. 92/43/EEC o ochran pírodních stanoviš, voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin, byla na Tebosku v roce 2004 vyhlášena Ptaí oblast Tebosko (naízení vlády. 680/2004 Sb.) a 16 (resp. po úprav 15) evropsky významných lokalit (EVL), zaazených do Národního seznamu v rámci území sít Natura 2000 (naízení vlády. 132/2005 Sb.). Ptaí oblast se nachází z velké ásti uvnit hranic CHKO (centrální a severní ást Teboska s malým rozšíením za hranice CHKO na východ území - oblast Homolky) a na severu (rybníky severn od Drahova), její ochrana a management jsou z velké ásti pokryty plány pée o CHKO a MZCHÚ. Vhodná opatení jsou i souástí rámcových smrnic pée o lesy. Vzhledem k plošnému výskytu naturových druh (nap. vydra íní, orel moský) i nkterých evropsky významných stanoviš (rašeliništ a rašelinné lesy), zahrnuje sí chránných území soustavy NATURA 2000 znanou ást území Teboska. Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ. 9

10 - zachování a obnova ekosystém významných pro druhy pták, pro které je oblast vyhlášena, v jejich pirozeném areálu rozšíení a zajištní podmínek pro zachování populací tchto druh ve stavu píznivém z hlediska ochrany. - zachování stavu biotop a druh, které jsou pedmtem ochrany v EVL Navrhovaná opatení pro ptaí oblast - pi hospodaení v lesích využívat pírod blízké zpsoby hospodaení, podporovat pvodní druhy lesních devin, ponechávat v porostech výstavky a stromy trouchnivjící, odumelé a stromy doupné (viz kap ) - zachovat pirozený charakter beh vodních tok, zejména obnažených behových stn vhodných pro hnízdní ledáka íního - ízenou péí zvýšit a udržet kvalitu lokalit druh obývajících koviny a litorální porosty, podpoit lenitost krajiny výsadbou remízk a stromoadí - iniciovat snížení stav prasete divokého z dvodu snížení predace ptaích hnízd - provádt monitoring hnízd, hnízdních lokalit a stavu populací druh pták, uvedených v píloze I. smrnice 79/409/EHS, vyskytujících se v oblasti - omezit rušivou innost v okolí známých hnízd ápa erného, dravc a sov (uvedených v píloze I. smrnice 79/409/EHS) v dob hnízdní a vyvádní mláat - omezit rušivou innost na shromaždištích vodních pták - zvýšit informovanost veejnosti o ptaí oblasti a soustav Natura v návaznosti na poteby jednotlivých druh pták, pro které je ptaí oblast Tebosko zízena, byly vymezeny další specifické požadavky tchto druh a lokality se specifickým managementem (viz píloha. 1) - pro ást ptaí oblasti, která pesahuje hranice CHKO Tebosko, byly sestaveny požadavky a navrhovaná opatení na ochranu jednotlivých druh pták a vymezení lokalit se zvýšenou ochranou tchto druh (viz píloha. 2) pro Evropsky významné lokality - monitorovat spoleenstva obnažených den rybník (M2.1) s výskytem Coleanthus subtilis v EVL Malý Horusický ryb., Velký a Malý Tisý, Lomnický rybník a Štií rybník a monitoring rozšíit na další lokality druhu v rámci CHKO - udržovat vlhké louky s výskytem modráska bahenního v EVL Žofina Hu (zamezení odvodování luk a úpravy vodního režimu, pravidelné kosení - jednosené, mozaikovité, runí a ped obdobím letu modrásk) - v EVL ervené blato a Široké blato zabezpeit vhodný hydrologický režim lokalit a tím cílen pedcházet postupující genetické korozi populace blatkových bor (nap. hrazení melioraních píkop) - v EVL Tebo, Purkrabský ryb. a Toník, Nadjská soustava a Tebosko-sted ve zvýšené míe dbát na ochranu a obnovu hrázových porost starých dub, z dvodu ochrany páchníka hndého a tesaíka obrovského - pravideln odstraovat náletové deviny v EVL Ruda u Horusického rybníka a monitorovat zdejší populaci Liparis loeselii - v EVL Cepská pískovna a Hliní zamezit zarstání lokalit náletovými devinami a vhodným managementem odstraovat zazemující materiál - v EVL Lužnice-Nežárka monitorovat kvalitu vodního prostedí a pípadné zmny geomorfologie toku v souladu s aktuálními metodikami a monitorovacími 10

11 programy, v pípad zalesování nivy prosazovat výsadbu stanovištn pvodních devin - monitorovat populaci vydry íní Památné stromy Cílevdomá ochrana významných strom jejich vyhlašováním za památné je na území CHKO dlouhodob uplatována. Památných strom je vyhlášeno velké množství (celkem 227 ks), vtšina z nich je v nkolika památných alejích. Správa CHKO zajišuje pravidelné sledování zdravotního stavu památných strom a vhodné ošetování a údržbu, do které vkládá desítky tisíc K ron. V krajin je zachováno další velké množství významných strom. Krom strom již vyhlášených se na území CHKO vyskytuje ada jedinc nadstandardních dimenzí, jedinc zvláštních svým tvarem, vkem, estetickým psobením i jiným zpsobem zajímavých. Správa CHKO Tebosko má v evidenci údaje o cca 400 významných stromech. I když nkteré z nich svými parametry odpovídají památným stromm, není úelné všechny vyhlašovat, ale k vyhlášení vybrat jen nejohroženjší nebo nejmohutnjší i jinak významné. Zachování významných strom je možné dosáhnout dohodou s obcemi nebo vlastníky pozemk. - zachování významných strom v krajin Dílí cíle - uchování dobrého zdravotního stavu a estetické hodnoty památných strom - zajištní dobrého stavu ostatních významných strom Návrh vyhlášení nových památných strom - vyhlásit následující stromy a zajistit péi o n: duby a lípy v okolí Nežárky mezi Jeminou a Metelem (cca 5-10 ks), k. ú. Hatín a Stráž nad Nežárkou Krínv dub na Hrádek hrázi, k.ú. Tebo duby na hrázi Opatovického rybníka (cca 5 ks), k. ú. Domanín duby na hrázi rybníka Starý Kanclí (cca 3 ks), k. ú. Lutová duby u ervené bašty poblíž Novoecké hráze (cca 3 ks), k. ú. Holiky - zvážit možnost vyhlásit za památné nkteré ze strom neplatn vyhlášených bývalým ONV Tábor - zrušit ochranu strom padlých Opatení k ochran památných a významných strom - dokonit ošetení stávajících památných strom (cca 30-50) - stav památných strom prbžn monitorovat, v pípad poteby provést nutná opatení k jejich stabilizaci (zdravotní oez, ošetení dutin, vazby, odstranní výmladk apod.) - prbžn aktualizovat databázi významných strom a stromoadí a zajistit sledování jejich stavu 11

12 - u evidovaných významných strom v lese dohodnout jejich ponechání na dožití bez nutnosti vyhlašovat je za stromy památné a spolupracovat s vlastníky lesa pi pípadných návrzích vhodného zpsobu jejich ošetení - u evidovaných významných strom mimo les zpracovat návrh nutného ošetení a dohodnout jeho provedení vlastníkem nebo obcí nebo z píslušných dotaních titul Druhy rostlin a živoich významné pro OPK Záchrana genofondu chránných nebo významných druh Rostlinná spoleenstva CHKO Tebosko je typické zvýšeným výskytem mokadních a rašelinných biotop, vázaných na íní nivu ek Lužnice a Nežárky a na ložiska rašeliny, protínající CHKO od severu k jihu podél prastarého tektonického zlomu. Území má pomrn vysokou lesnatost, ale devinná skladba souasných lesních porost se výrazn liší od porost pvodních. Reliktní zbytky pirozených lesních spoleenstev se zachovaly jen na rašelinných pdách (rašelinné a blatkové bory), na písitých terasách (acidofilní bory, borové doubravy a kyselé doubravy) a v pozmnné form ásten i jako pozstatek tvrdého luhu v niv Lužnice. Velké nelesní enklávy jsou intenzivn obhospodaované a rozsáhlé luní porosty jsou vesms druhov velmi chudé, nekvtnaté a s úastí ruderálních druh. Bohat zastoupené hydrosérie litorálních porost nízkých a vysokých ostic a vlastního litorálu jsou na vtšin lokalit v pímém stetu s intenzivním rybniním hospodaením a zvýšeným eutrofním zatížením. - udržení a pípadné zlepšení stavu rašelinných spoleenstev blatkových a rašelinných bor - zachování travních porost pravidelnou seí i pastvou pi souasném vylouení dodatkového hnojení v souladu s evidencí v databázi LPIS - prosazení maximální míry zvyšování podílu pvodních, zejména listnatých devin pi obnov lesních porost a v íní niv - snížení tlaku intenzivního rybniního hospodáství na litorální porosty Dílí cíle - zabránit zhoršování stavu rašelinných a mokadních biotop v území - údržba luních a mokadních porost s významným výskytem druh erveného seznamu R - zachování nivních ekosystém seením navazujících luk a nahrazováním topolových výsadeb devinami tvrdého luhu Navrhovaná opatení - zachovat píznivý vodní režim blatkových rašeliniš (nap. hrazení melioraních píkop) - peovat o cenné luní porosty (pedevším sv. Molinion, Calthion), aby byla zachována plná diverzita jejich spoleenstev i druh (pravidelná se, 12

13 naasovaná podle typu spoleenstva a období kvtu ohrožených druh), nutno zohlednit výskyt vzácných druh živoich (viz kap ) - aktivn vytváet v lesních pískovnách a na okraji velkých DP vhodné lokality pro rozvoj spoleenstev vlhkých písk - zasazovat se o ástené letnní v period 1-3 let rybník s výskytem ohrožených druh spoleenstev obnažených den, zejména letnných pldkových a výtažníkových rybník, s puchýkou útlou - zabránit poškozování cenných litorálních porost vyhrnováním rybník - pi obnov lesa v MZCHÚ nevysazovat žádné stanovištn nepvodní deviny a odstranit i jejich pípadné samovolné zmlazení (viz kap ) Rostliny Tebosko je floristicky relativn bohaté, aktuáln se zde vyskytuje 75 druh zvlášt chránných druh cévnatých rostlin, jak je uvádí 14 odst. 1 vyhlášky MŽP. 395/1992 Sb. a píloha. II této vyhlášky. Ve zvýšené míe jsou zastoupeny pedevším druhy mokadních a rašelinných biotop. Významné jsou populace zejména Liparis loeselii, Pulsatilla vernalis, Chimaphilla umbelata a Carex chordorrhiza. Praktická ochrana vtšiny druh spoívá v zachování jejich stanoviš a je uskuteována údržbou jejich biotop a bezprostedního okolí. - zachování diverzity rostlinných druh v životaschopných populacích Dílí cíle - podpora zvlášt chránných druh aktivním managementem na stanovištích - aktivní podpora kriticky ohrožených druh s omezeným výskytem vytvoením náhradních populací nebo záchrannou kultivací ve spolupráci s odbornými botanickými pracovišti Navrhovaná opatení - ve spolupráci s BÚ AVR v Teboni pokraovat v projektu záchranných kultivací a s následným vysazováním na vhodné lokality pro druhy: Centunculus minimus, Crassula aquatica, Cyperus flavescens, Illecebrum verticillatum, Juncus capitatus, Juncus tenageia, Lindernia procumbens, Littorella uniflora, Nuphar pumila, Pilularia globulifera, Pseudognaphalium luteo-album, Radiola linoides, Ranunculus lingua, Sparganium minimum - inventarizovat vlhké louky v CHKO a zajistit kosení lokalit s výskytem chránných druh (nap. Dactylorhiza majalis, Gentiana pneumonanthe, Iris sibirica, Orchis morio, Parnassia palustris, Pedicularis palustris, P. sylvatica, Tephroseris crispa, Carex pulicaris) - sledovat lokality dalších chránných, vzácných a ohrožených druh s cílem zabránit jejich možné likvidaci (nap. zavážením, odvodnním nebo lesní tžbou) a nepipustit jejich omezování a poškozování - monitorovat a aktivn zvýhodovat na stanovišti populaci Chimaphilla umbelata - sbírat vyzrálá semena Pulsatilla vernalis z populace na Kozím vršku a rozpstované semenáe zptn vysazovat na historicky uvádné lokality 13

14 - v NPR Ruda likvidací náletových devin a travin podporovat populaci Carex chorrdorhiza a Liparis loeselii - pravideln monitorovat a kosit významnou lokalitu Dactylorhiza majalis u obce Pístina - sledovat a stanovištn zvýhodovat populaci Ajuga pyramidalis u PR Pele - peovat o lokality chránných druh hub údržbou jejich biotop (mokadní stanovišt viz kap ; na hrázích zachovat porosty dub) - o realizaci zásah na podporu chránných druh budou dotení vlastníci (píp. nájemci) informováni Živoichové CHKO Tebosko patí mezi faunisticky nejvýznamnjší území celé eské republiky. Vztaženo na pomrn malou plochu 700 km 2 se zde vyskytuje velké množství druh živoich v rámci celého státu. ada z nich zde má navíc své vbec nejbohatší populace v rámci celého areálu rozšíení. Toto bohatství je dáno pedevším obrovskou diverzitou biotop, od rzných typ mokad na jedné stran až k extrémn suchým a písitým lokalitám na stran druhé. ada cenných druh živoich je vázána na nejvýznamnjší fenomén oblasti - rybníky - a konen nkteré druhy se zde vyskytují i v závislosti na rozsáhlých, i když vtšinou kulturních, lesních komplexech. Tyto podmínky vytváejí základní pedpoklad pro dlouhodobé udržení druhové rozmanitosti, což platí jak pro bezobratlé živoichy, tak i pro obratlovce. Ochrana druh, v drtivé vtšin bezobratlých, ale z velké ásti i obratlovc, je dána pedevším ochranou biotop. Z toho vyplývá strategie ochrany druh v prostoru CHKO Tebosko. Vtšina níže uvedených plánovaných terénních zásah se tedy netýká pouze jednoho uritého druhu, ale vždy uritých spoleenstev. - zachování souasné rozmanitosti biotop jako základního pedpokladu druhové diverzity živoich - zachování a úprava pírodních pomr území CHKO s ohledem na výskyt významných a zvlášt chránných druh živoich a druh soustavy Natura 2000 Dílí cíle - i nadále zajišovat ochranu významných druh pták (jejich hnízd, hnízdních kolonií, shromaždiš apod.) - udržovat stávající a vytváet nová stanovišt pro obojživelníky - stabilizovat populaci piskoe pruhovaného na území CHKO - zachování a odpovídající ochrana mokadních biotop jako stanoviš mnoha druh živoich Navrhovaná opatení - pokraovat ve výstavb lagun a obnov zaniklých slepých ramen v inundaním území ek, které jsou stanovištm cenných spoleenstev a významných druh - nap. piskoe pruhovaného (Misgurnus fossilis) 14

15 - udržovat stávající a pokraovat v obnov drobných pískoven a zemník, které jsou mimo jiné stanovištm ady cenných druh obojživelník nap. ropucha krátkonohá (Bufo calamita) a olek velký (Triturus cristatus) - pípadnou tžbu v lesní pískovn u Cepu smovat tak, aby byly vytvoeny další tn s maximální diverzitou stanoviš - prbžn odstraovat nálet devin v PR Pískový Pesyp, PP Slepií vršek a PR Pískovna u Draice - monitorovat známá a vyhledávat nová hnízda orla moského (Haliaeetus albicilla), zajišovat jejich ochranu, provádt zimní pikrmování tohoto druhu (viz kap ) - monitorovat známá a vyhledávat nová hnízda dravc a zabezpeit jejich ochranu, a to pedevším luáka hndého (Milvus migrans), luáka erveného (Milvus milvus), velojeda lesního (Pernis apivorus), motáka pochopa (Circus aeruginosus), motáka lužního (Circus pygargus) a jestába lesního (Accipiter gentilis) - zajistit klid na letních a migraních shromaždištích vodních pták, pedevším husy velké (Anser anser) viz také kap zajistit ochranu v koloniích hnízdících druh pták, kvakoše noního (Nycticorax nycticorax), rybáka obecného (Sterna hirundo) a volavky popelavé (Ardea cinerea) a dále kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) - zajistit ochranu kolonií behule íní (Riparia riparia) - zejména regulací tžby v bezprostední blízkosti hnízdích kolonií v dob hnízdní - pokraovat v instalaci nových a údržb stávajících budek pro vybrané druhy pták, pedevším hohola severního (Bucephala clangula) a sovu pálenou (Tyto alba) - ešit negativní vliv vysazovaných kachen divokých z farmových chov na rybniní ekosystémy viz kap v pípad nové výstavby a rekonstrukcí odstraovat migraní pekážky pro vydru íní vylepšováním parametr mostních objekt, propustk apod. - o realizaci zásah na podporu chránných druh budou dotení vlastníci (píp. nájemci) informováni Invazní a geograficky nepvodní druhy Invazní druhy pedstavují v dané oblasti geograficky nepvodní taxony, které se v území nekontrolovan šíí. Invazní druhy rostlin asto mají sklony vytváet celé porosty a negativn tak ovlivují pvodní vegetaci. Mezi problematické druhy, vysazované v minulosti jako souást hrázových porost rybník, patí na Tebosku dub ervený (Quercus rubra) a trnovník akát (Robinia pseudacacia) a kultivar topolu kanadského (Populus x canadensis), vysazovaný v minulém století jako zpevující devina behových porost eky Lužnice a Nežárky. Nivy ek elí po povodních v letech 2002 a 2006 intenzivní invazi netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), v lesních porostech piléhajících k niv se masov šíí netýkavka malokvtá (Impatiens parviflora). Do volné krajiny se šíí kídlatky (Reynoutria japonica, R. sachalinesis) a v blízkosti sídelních útvar topinambur (Helianthus tuberosus), tapatka dípatá (Rudbeckia laciniata), a asto i celíky (Solidago canadensis, S. gigantea). 15

16 Nepíznivý vliv na cenná rostlinná spoleenstva mohou mít také expanzivn se šíící druhy, hlavn ttina kovištní (Calamagrostis epigejos). Z invazních druh živoich je nejvýznamnjší výskyt raka pruhovaného (Orconectes limosus), který vytlauje pvodního raka íního (navíc je odolný vi raímu moru a funguje jako jeho penaše), a dále výskyt norka amerického (Mustela vison), který má na nkterých rybnících zásadní negativní vliv na populace ady mokadních druh živoich, mimo jiné vodních pták. - zamezení výskytu a rozšiování invazních druh - pednostn na cenných lokalitách, vetn likvidace jejich ohnisek v okolí - zamezení výskytu expanzivních druh na lokalitách, kde dochází ke stetu s ochranou ohrožených druh a spoleenstev Dílí cíle - zabránní šíení invazních i expanzivních druh rostlin na ochranásky cenných plochách (lokality ohrožených druh a spoleenstev) - odstraování stávajících výskyt invazních i expanzivních druh rostlin na lokalitách vzácných a ohrožených spoleenstev a druh - likvidace ohnisek i všech výskyt v území u nejrychleji se šíících invazních druh rostlin Navrhovaná opatení - odstranit akáty a dub ervený z MZCHÚ a snižovat jejich zastoupení v I. a II. zón CHKO - omezit výskyt i šíení ttiny kovištní na cenných lokalitách psamofilní vegetace (vyhrabávání oddenk a se) - soustavn potlaovat výskyt bolševníku a kídlatek na všech lokalitách - možná je kombinace postiku herbicidem a kosení; bolševníku je teba zabránit v kvtu, u kídlatky je vhodný postup nejprve rostliny pokosením oslabit a po následném zmlazení aplikovat postik ke konci vegetaní sezóny - o realizaci zásah proti invazním druhm budou dotení vlastníci (píp. nájemci) informováni - monitorovat výskyt dalších invazních a expanzivních druh rostlin na celém území CHKO, pedevším na území MZCHÚ, I. zóny a lokalit chránných druh rostlin - sledovat výskyt raka pruhovaného - monitorovat výskyt norka amerického, pedevším v centrální ásti CHKO (NPR Stará eka, PR Novoecké moály, PR Meandry Lužnice) Neživá píroda V CHKO Tebosko jsou geologickým podkladem pedevším nezpevnné sedimenty, pouze ve východní ásti vystupují metamorfity a granitoidy moldanubika. Ve srovnání s jinými CHKO je Tebosko na jevy neživé pírody, zasluhující ochranu, pomrn chudé. Vtšina významných geologických lokalit (písené pesypy, rašeliništ, balvanitý tok Draice aj.) se nachází ve vyhlášených maloplošných zvlášt chránných územích. Dosud nechránny jsou jen dv lokality evidované eskou 16

17 geologickou službou (Bor-Synochov, U Huberta) a lokalita Rybník Švarcenberk navržená z dvod archeologických a paleoekologických. Mnohé zajímavé lokality vznikají (a zanikají) v tžebnách písku. Zde bylo v minulosti vyhlášeno i MZCHÚ Pírodní památka Pískovna u Draice. Mezi jevy potenciáln navržené k ochran je nutno zaadit i skalní útvary a balvany v místech žulových výchoz ve východní ásti CHKO. - zachování všech významných geologických lokalit - aktivní pée o vybrané lokality Navrhovaná opatení - udržovat MZCHÚ s eolickými písky (ochrana ped zarstáním, udržování bezlesí a volných ploch istého písku) - podporovat rašelinotvorné procesy v MZCHÚ s rašeliništi (udržením, píp. úpravou vodního režimu) - zachovat pírodní procesy v poíních MZCHÚ (dynamika eky, geomorfologie íní nivy, profily behových nátrží apod.) - zabránit nevhodným rekultivacím i zavážení starých pískoven a lom - zvážit vyhlášení dalších MZCHÚ geologického charakteru (nap. skalní výchozy a solitérní balvany vetn skalních mís, skalní hib a viklan - oblast Jeminska /Lannv kíž/ nebo Chlumecka /Maršovina, Klikov Františkov/) a zajistit a vyhodnotit k tomu potebné terénní przkumy a jiné odborné podklady - zajistit základní evidenci nejvýznamnjších lokalit a jejich ochranu ped poškozováním (právní a ekonomické nástroje existující pro CHKO), pípadn je zpístupnit veejnosti (spolu s poskytnutím základních informací na vybraných místech) - ve spolupráci AOPK R a eské geologické služby vydat informaní materiál o geologii CHKO Tebosko (ediní ada skládaek Geologie NP a CHKO) - zajistit pomocí právních nástroj CHKO základní ochranu lokality bývalého jezera Švarcenberk u obce Pondrážka s cílem zamezit nežádoucím zmnám sediment píbežní zóny bývalého jezera (obsahujícím unikátní paleoekologický záznam historie krajiny a osídlení na Tebosku v posledních letech) Zóna 1 (píbežní zóna jezera se zachovalými sedimenty): Navrhuje se zachování stávajícího stavu, je teba zamezit pedevším terénním zmnám (bagrování píbežních partií vyjma již existujících deponií, stavba nových odvodovacích kanál, stavby všeho druhu). Rušivým elementem jsou existující deponie materiálu vyhrnutého z rybníka, jejich odstranní v budoucnu by bylo žádoucí. Vegetace by mla být udržována ve stávajícím stavu, pedevším v jižní partii je teba zabránit postupnému zarstání vrbami (které mimo jiné urychlují mineralizaci organického sedimentu). Zóna 2 (nejlépe dochovaný okrajový písený val jezera): Navrhuje se zachování stávajícího stavu, je teba zamezit všem terénním zmnám (bagrování a tžba písku, stavební aktivity). - v rámci povolovacích proces a regulace tžby nerostných surovin a rašeliny (souhlasy s vyhlášením nových dobývacích prostor, souhlasy se zizováním tžeben na nevýhradních ložiscích, schvalování plán pípravy, otvírky a dobývání, schvalování plán rekultivace) zajistit doasnou nebo trvalou ochranu zajímavých jev neživé pírody (viz Zásady pro pírod blízkou rekultivaci tžeben nerostných surovin a rašeliny v CHKO Tebosko v kap ) 17

18 Územní systém ekologické stability Stávající kostru ekologické stability krajiny v CHKO Tebosko je možno ve srovnání s jinými oblastmi eské republiky hodnotit celkov jako vyhovující. Na území CHKO jsou zastoupeny pevážn existující funkní nebo ásten funkní skladebné prvky ÚSES. Neexistujících skladebných prvk, navržených k založení, je vzhledem k celkovému potu prvk minimum (cca 20 biocenter a 30 biokoridor místní úrovn). Zejména se jedná o oblasti soustedné zemdlské výroby a potenciální biocentra navržená ve vytžených dobývacích prostorech s poínající pírodní sukcesí. Územní systém ekologické stability krajiny je na celém území CHKO Tebosko vymezen dostaten v podob jednoho spojitého generálního plánu, dílí plány ÚSES jsou prbžn aktualizovány a schvalovány jako souást územních plán obcí zpracovávaných na celé správní území obce. Nadregionální a regionální úrove ÚSES je zanesena v aktuální podob v konceptu územního plánu VÚC Jihoeského kraje. - zajištní funknosti ÚSES na celém území CHKO, budování dosud nefunkních prvk a posilování funknosti stávajících skladebných prvk ÚSES, definitivní zakotvení a schválení ÚSES ve všech územních plánech na území CHKO a jejich promítnutí do komplexních pozemkových úprav Navrhovaná opatení - chránit stávající prvky ÚSES a posilovat jejich funknost, zejména NRBC (Stará eka, ervené blato a Ruda-Horusický rybník) a NRBK (Lužnice v úseku státní hranice NRBC Stará eka) - iniciovat a podporovat budování nových skladebných prvk ÚSES - biocentra, biokoridory i interakní prvky (zejména v zemdlské krajin), využít stávajících i pipravovaných dotaních program MZe a MŽP podporovat rekultivaci tžených pískoven a rašeliniš pirozenou sukcesí jako cestu ke vzniku nov navržených skladebných prvk ÚSES - zlepšovat migraní propustnost krajiny zajištní funknosti regionálního biokoridoru Bukovského potoka (kížení s železniní tratí Veselí nad Lužnicí eské Budjovice a dálnicí D3) jako významné migraní trasy pro velké obratlovce Cíle OPK v ochran krajinného rázu Krajinným rázem se ve smyslu 12 zákona. 114/1992 Sb. míní zejména pírodní, kulturní a historická charakteristika uritého místa i oblasti. Krajinný ráz je tedy tvoen souborem pírodních i lovkem vytváených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvoí obraz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen pírody samotné, ale v souasné dob zejména charakteru využívání zemského povrchu lovkem. Území CHKO není terénn lenité, mnohé krajinné prostory jsou pohledov uzavené a jejich hranici vytváí okraj lesa. Území CHKO není od okolní krajiny morfologicky výraznji oddleno, pechody do jiných morfologických celk jsou 18

19 plynulé. Na ráz krajiny má vliv i lesní a zemdlské hospodáství a tžba nerostných surovin, ale problémy ve vztahu ke krajinnému rázu mže psobit pedevším výstavba, zejména prmyslové objekty a rozšiování sídel. Znan mohou ovlivnit krajinný ráz výškové stavby, které se vzhledem k charakteru terénu (výškov málo lenitá pánev) uplatují i v širších vztazích a dálkových pohledech. Podle zákona ( 12) je na území CHKO k innostem, které by mohly snížit nebo zmnit estetickou nebo pírodní hodnotu krajinného rázu, nezbytný souhlas orgánu ochrany pírody. - uchování souasného stavu tam, kde se zachovaly pírodní prvky nebo kde je hospodáské využívání provádno zpsoby šetrnými k pírod, pi rozvoji sídel udržení jejich architektonicko - urbanistického charakteru Navrhovaná opatení - ovlivováním dokument územního rozvoje, zejména územních plán i jednotlivých stavebních projekt v rámci územního, stavebního a kolaudaního ízení chránit krajinný ráz Teboska ped nevhodnými zásahy, které by ho mohly trvale poškodit nebo nepijateln zmnit; úzce pitom spolupracovat s orgány územního plánování a stavebními úady - pi ochran krajinného rázu vycházet ze zpracovaných a periodicky aktualizovaných studií a z klasifikace hodnot krajinného rázu na území CHKO Tebosko (VOREL a kol. 1996) a ve složitjších pípadech z individuálních posudk nezávislých externích odborník; zásahy do krajinného rázu posuzovat s pihlédnutím na umístní stavby v píslušném pásmu ochrany krajinného rázu - mimoádnou pozornost vnovat ochran krajinného rázu a hledání ešení, která nesníží jeho pírodní a estetickou hodnotu, pi jednání o zámrech staveb výškového charakteru (nap. telekomunikaní vže, elektrické vedení vysokého a velmi vysokého naptí, výškové budovy, komíny, zásobní sila na rybnících, vodojemy, vtrné elektrárny), staveb s velkým záborem plochy (nap. mimoúrovová kížení silnic a železnic, fotovoltaické solární parky, skladové a nákupní haly) nebo s výrazným estetickým psobením - prosazovat umisování rozvodných energetických a telekomunikaních vedení v zastavných ástech obcích pod zem (v souladu s vyhláškou 137/1998 Sb). - pi rekonstrukcích stávajících negativních krajinných dominant snižovat vhodnými opateními jejich úinek na krajinný ráz, pípadn dosáhnout jejich odstranní - stavby pro bydlení a rekreaci situovat pevážn do stávajících obcí v rámci jejich historického pdorysu a v tsné návaznosti na nj, s pednostním využitím proluk a území vhodných k pestavb ( brownfields opuštné prmyslové a zemdlské areály) - omezovat prnik nové zástavby do volné krajiny; zejména na území rozptýlené zástavby, v menších sídlech a na pechodu do volné krajiny udržet tradiní formy vesnické zástavby charakteristické pro Tebosko (parcelace, pdorysné, hmotové a výškové ešení objekt, použité materiály, barevnost, použití zelen). - místa zaniklých obcí (Nová Ves u Klikova, Kunšach), která jsou dnes již zcela zapojena do okolních pírodních ekosystém a jsou tvoena nezastavnými a nezastavitelnými pozemky, považovat nadále za volnou krajinu, v rámci projednávání ÚPD je chránit ped zastavním 19

20 - v rámci procesu EIA posuzovat vliv staveb na krajinný ráz na území CHKO Tebosko u staveb umístných uvnit CHKO; u staveb umístných mimo CHKO, které však jeho území mohou vizuáln ovlivovat (nap. telekomunikaní vže nebo vtrné elektrárny tsn za hranicí CHKO), spolupracovat v procesu EIA s doteným orgánem ochrany pírody Monitoring, výzkum V CHKO Tebosko byla až doposud nejvtší pozornost vnována monitoringu cévnatých rostlin a monitoringu rostlinných spoleenstev. Pedevším údaje o ohrožených a botanicky významných druzích je teba prbžn aktualizovat. V souasné dob se vybraná MZCHÚ doplují o recentní údaje výskytu a tyto se zapisují do databáze. Opomíjeny byly doposud bezcévné rostliny (houby, mechorosty a lišejníky). Zoologické przkumy se zamovaly na obratlovce, pedevším ptáky, z bezobratlých pak nejvíce na motýly a vážky a vybrané skupiny brouk. Staršího data jsou údaje o mkkýších. Z nkterých MZCHÚ dosud chybí jakékoliv zoologické údaje. Pro další zajištní následné pée o druhy, stanovišt i krajinu je nutné sledovat a vyhodnocovat provádné managementové zásahy, stejn jako vliv dalších initel na cílovou biotu (hospodaení, tlak zve, sukcese apod.). - získání uceleného pehledu znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živoišných druh i jejich spoleenstev, o jejich vývoji a dlouhodobjších zmnách - definování významných ohrožujících faktor a stanovení vhodných managementových opatení pro jednotlivé druhy i celá spoleenstva (jako základní podklad pro praktickou ochranu pírody v území) Dílí cíle - komplexní inventarizace území pipravovaných k vyhlášení - zpracování inventarizaních przkum pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy pokryty nebo pro nž jsou údaje již zastaralé - monitoring výskytu ohrožených druh v CHKO - vyhodnocování vlivu managementových opatení na cílové druhy i spoleenstva - podrobný monitoring ohrožených populací vybraných chránných rostlinných druh (viz kap ) - monitoring vybraných invazních a geograficky nepvodních druh Navrhovaná opatení - komplexn zpracovat lokalitu navrhované PP Branské Doubí - dokonit rozpracované mykologické przkumy, pedevším v NPR Stará eka a PR Bukovské kopce, a dále zamit mykologický przkum na NPR ervené blato, NPR Žofinka a PR Široké blato - získat aktuální informace o mechorostech a lišejnících ve vtšin MCHÚ, zpoátku zejména na rašelinných a mokadních lokalitách 20