MASARYKOVA UNIVERZITA Pírodovdecká fakulta Ústav botaniky a zoologie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA Pírodovdecká fakulta Ústav botaniky a zoologie"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pírodovdecká fakulta Ústav botaniky a zoologie Jana NAVRÁTILOVÁ EKOLOGIE VEGETACE RAŠELINNÝCH OKRAJ RYBNÍK TEBOSKÉ PÁNVE Disertaní práce Školitel: doc. RNDr. Kamil Rybníek, CSc. Brno, 2006 [1]

2 BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE Jméno a píjmení autora: Jana Navrátilová Název disertaní práce: Ekologie vegetace rašelinných okraj rybník Teboské pánve Název disertaní práce anglicky: Ecology of mire vegetation on fishpond-margins in the Tebo Basin Studijní program: Biologie Studijní obor (smr), kombinace obor: Botanika Školitel: doc. RNDr. Kamil Rybníek, CSc. Rok obhajoby: 2006 Klíová slova v eštin: rašeliništní vegetace, faktory prostedí, zmny vegetace, Teboská pánev Klíová slova v anglitin: mire vegetation, environmental factors, vegetation changes, Tebo Basin [2]

3 Jana Navrátilová, Masarykova univerzita v Brn, 2006 [3]

4 Podkování Ráda bych na tomto míst podkovala vedoucímu práce doc. Kamilu Rybníkovi za vedení a pipomínky k práci. Mj velký dík patí také Michalu Hájkovi, bez jehož pipomínek a spolupráce by tato disertace nemohla vzniknout. Za vytvoení píjemného a podntného pracovního prostedí dkuji Milanu Chytrému a kolegm z katedry Botaniky PF MU v Brn. Za pomoc pi determinaci mechorost dkuji Svatav Kubešové. Za opravy anglických text dkuji Siee D. Stoneberg-Holt, Dan Truffer-Moudré a Janu Kvtovi. Za poskytnutí informací o lokalitách nkterých mén známých rašeliniš dkuji pracovníkm Správy CHKO Tebosko, za umožnní výzkumu na soukromých pozemcích pak Rybáství Tebo a.s. [4]

5 Prohlášení studenta o autorském podílu na pedkládané práci: Prohlašuji, že jsem pedkládanou disertaní práci vypracovala samostatn za spoluúasti spoluautor lánk, jejichž podíl je vymezen v kapitole struktura práce, za použití pramen a literatury uvedených v této práci a výsledk vlastního šetení. V Teboni dne podpis [5]

6 ABSTRAKT Disertaní práce se vnuje problematice vztah mezi druhovým složením vegetace a faktory prostedí na kontinuu od chudých po bohatá rašeliništ na okrajích rybník v Teboské pánvi (eská republika). Vztahy byly studovány zejména na rašeliništích obohacených o živiny a vápník z intenzivn využívaných rybník. Extrémn vysoký písun živin do rašeliniš na rybniních okrajích píliš nezmnil pozici vegetace na kontinuu chudých pechodových rašeliniš až bohatých slatiniš, ale projevil se na posunu limit chemismu jednotlivých spoleenstev. Jako faktory ovlivující druhové složení rašeliništní vegetace na okrajích rybník byly zjištny ph vody a výška hladiny vody. Hodnoty ph také ásten vysvtlují druhovou bohatost cévnatých rostlin i mechorost. Druhová bohatost mechorost je navíc urována rozsahem kolísání obsahu minerálních látek ve vod a koncentrací draslíku. V kolísání sledovaných parametr byly zjištny urité sezónní trendy. Nejnižší konduktivita byla na jae a zvyšovala se postupn bhem léta, s maximem na podzim. Voda naproti tomu klesala bhem léta, kdy byla zvýšená evapotranspirace a zaala rst až na podzim po vydatnjších deštích. Hodnota ph se zvyšovala od bezna do ervna, od konce léta pak klesala na poátení hodnoty. Kolísání mených faktor prostedí bylo nejvýraznjší u druhov chudé vegetace pechodových rašeliniš, zatímco druhov bohatá slatiništ se jevila z hlediska kolísání hladiny vody i chemizmu velmi stabilní. Práce zahrnuje také výsledky testování metody mení hladiny podzemní vody pomocí PVC elektroizolaní pásky a poskytuje alternativní postup který je pesný i na mineráln bohatých stanovištích a slatiništích. Dále se práce vnuje porovnání dvou rzných metod hodnocení zmn vegetace na píkladu zmny vegetace pechodového rašeliništ za 20 let metody opakovaného vegetaního snímkování a metody porovnávání vegetaních map pomocí GIS. Výsledky obou metod ukazují postupující sukcesi k více zapojeným vegetaním typm. Rozdíl mezi metodami je v mítku. První metoda podává detailnjší informaci o zmn v druhovém složení, zatímco druhá se zamuje na lokalizaci prostorových zmn. [6]

7 DISSERTATION ABSTRACT The dissertation contains a vegetation-environment study of mires on fishpond-margins in the Tebo Basin (Czech Republic). Vegetation-environment relationships were investigated in mires that are enriched with nutrients and especially calcium, from intensely managed and limed fishponds. As a result, the extremely high long-term nutrient supply to the mires on fishpond margins has not altered the gradient structure, but has shifted the chemical limits of plant communities. Water ph and position of water table were identified as the two main determinants of species variation in fishpond-margin mires. Species richness of both vascular plants and bryophytes was partly explained by ph. However, the variation in total mineral richness and potassium concentration in the water were the next two most important variables determining bryophyte species richness. We observed some seasonal trends in the dynamics of the water parameters. The lowest electrical conductivity was recorded in spring, and it increased continuously throughout summer; becoming highest in autumn. In contrast, the water table was falling in summer, when evapotranspiration was high, and rose in autumn after heavy rainfall. Water ph increased from March to June, then it remained stable and decreased at the end of summer. The fluctuations of the environmental factors measured were wider in species-poor fen vegetation than they were in rich fens, which seemed to be quite stable in all environmental factors measured. The dissertation also includes the results of a test of the PVC discoloration method for measurement of the water table, and recommends a new alternative method, which works precisely even in fens and in mineral soils. Further, a comparison was made between two different methods usually used for monitoring vegetation changes: repeated vegetation sampling, and comparison of vegetation maps using GIS, taking the example of changes in a moderately-rich fen after 20 years. The results of both methods showed successional changes to denser vegetation types. The difference between these two methods is in the scale. The first method provides more detailed information about species composition, but it can miss changes in spatial composition of the vegetation investigated. In this case, the other method is useful. [7]

8 OBSAH 1. ÚVOD CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE HYDROGEOLOGICKÉ PODMÍNKY KLIMATICKÁ CHARAKTERISTIKA VÝVOJ VEGETACE V POSTGLACIÁLU ZMNY KRAJINY A VEGETACE VLIVEM INNOSTI LOVKA SOUASNÝ STAV POZNÁNÍ VÝZKUM VEGETACE RAŠELINIŠ VE SVT VÝZKUM VEGETACE RAŠELINIŠ NA TEBOSKU CÍLE DISERTANÍ PRÁCE STRUKTURA PRÁCE VYMEZENÍ PODÍLU SPOLUAUTOR HLAVNÍ VÝSLEDKY PRÁCE LITERATURA PUBLIKOVANÉ NEBO K TISKU PIPRAVENÉ TEXTY NAVRÁTILOVÁ J. & HÁJEK M. (2005): RECORDING RELATIVE WATER TABLE DEPTH USING PVC TAPE DISCOLORATION: ADVANTAGES AND CONSTRAINTS IN FENS. APPL.VEG. SCI. 8: NAVRÁTILOVÁ J. & NAVRÁTIL J. (2005): VEGETATION GRADIENTS IN FISHPOND MIRES IN RELATION TO SEASONAL FLUCTUATIONS IN ENVIRONMENTAL FACTORS. PRESLIA 77: NAVRÁTILOVÁ J., NAVRÁTIL J. & HÁJEK M. (2006): RELATIONSHIPS BETWEEN ENVIRONMENTAL FACTORS AND VEGETATION IN NUTRIENT-ENRICHED FENS AT FISHPOND MARGINS. FOLIA GEOBOT. [ACCEPTED] DÍT D., NAVRÁTILOVÁ J., HÁJEK M., VALACHOVI M. & PUKAJOVÁ D. (SUBMITTED): HABITAT VARIABILITY AND CLASSIFICATION OF THE BLADDERWORT (UTRICULARIA) COMMUNITIES: COMPARISON OF PEAT DEPRESSIONS IN SLOVAKIA AND IN THE TEBO BASIN NAVRÁTIL J. & NAVRÁTILOVÁ J. (SUBMITTED): THE COMPARISON OF TWO METHODS OF MONITORING VEGETATION DYNAMICS. CASE STUDY: CENTRAL EUROPEAN FEN NAVRÁTILOVÁ J. & NAVRÁTIL J. (2004): RAŠELINIŠTNÍ VEGETACE V SEVERNÍ ÁSTI TEBOSKO-JINDICHOHRADECKÉHO POMEZÍ. SBOR. JIHOES. MUZ. V ES. BUDJOVICÍCH PÍR. VDY 44: NAVRÁTILOVÁ J. & NAVRÁTIL J. (2005): HLAVNÍ TYPY NELESNÍ RAŠELINIŠTNÍ VEGETACE TEBOSKÉ PÁNVE. SBOR. JIHOES. MUZ. V ES. BUDJOVICÍCH PÍR. VDY 45: NAVRÁTILOVÁ J. & NAVRÁTIL J. (2005): STANOVIŠTNÍ NÁROKY OHROŽENÝCH A VZÁCNÝCH ROSTLIN RAŠELINIŠ TEBOSKA. ZPRÁVY ES. BOT. SPOLE. 40: PUBLIKACE [8]

9 1. ÚVOD Rašeliništ Teboské pánve mají mezi stedoevropskými rašeliništi specifické postavení. Na rozdíl od vtšiny z nich leží v relativn nízké nadmoské výšce a v lovkem siln využívané kulturní krajin. Drtivá vtšina rybník ve sledované oblasti je intenzivn hospodásky využívána (k produkci ryb pevážn kapra obecného a k chovu kachen), rašeliništ a zrašelinlé plochy pi jejich okrajích jsou bezprostedn ovlivnny periodickým kolísáním vodní hladiny (místy s peplavováním) a zmnami chemismu vody. Pesto si zachovaly polopirozený charakter a v nkterých pípadech i velmi pestrou skladbu vegetace. Pi srovnání s literárními údaji ze 70. a 80. let 20. století pozorujeme na Tebosku znaný ústup a degradaci bezlesých typ rašeliništní vegetace. Zatímco blatkové bory, jako jedny z nejznámjších rašeliništních typ Teboska byly podrobeny nkolika studiím (Rektoris 1997, Kuerová et al. 2000), problematice ústupu bezlesích rašeliniš v krajin Teboska pozornost soustavn vnována nebyla. Cílem této disertaní práce, která byla zadána v roce 2002, bylo dozvdt se více o ekologii rašeliništní vegetace v Teboské pánvi, pokusit se odhalit píiny mizení a degradace rašeliništní vegetace a tím usnadnit plánování budoucích opatení, které mají tomuto mizení zabránit. Jelikož je místy i oligotrofní oblast zasažena eutrofizací a zmnou vodního režimu, studie pináší také informace o fungování rašeliništní vegetace v lovkem siln ovlivnných podmínkách. [9]

10 2. CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ Sledované území bylo vymezeno v hranicích geomorfologického celku Teboská pánev (Demek 1987). Území je více než 60 km dlouhé ve smru sever jih a km široké ve smru východ západ Geologie a geomorfologie Geologické podloží je budováno horninami moldanubika. Pevažují nkolikrát pevrásnné pemnné horniny proterozoického stáí (muskoviticko-biotické ortoruly, ruly, migmatity), prostoupené pi varisském horotvorném procesu žulovými tlesy (stedn až drobn zrnitý granit až adamellit). Horniny podloží vystupují na povrch pedevším v oblasti Kardašoeické pahorkatiny, ale vzácn se s nimi mžeme setkat i v oblasti Lomnické pánve (nap. PP Kozí vršek). V prbhu horotvorných proces koncem druhohor vznikla v centrální ásti dnešního Teboska pomrn rozsáhlá tektonická sníženina, která byla v následujícím sedimentaním období vyplnna pedevším svrchn kídovými usazeninami klikovského souvrství (svtle šedé kaolinické pískovce, rudohndé a tmavošedé jílovité pískovce a jílovce), místy mocného až 300 m. V západní ásti Lomnické pánve vystupují na povrch sedimenty neogenního stáí (jíly, písky, xylity, diatomity, štrky, kemence), související s dalším poklesem pánve v pliocénu. V prbhu tvrtohor vznikly menší písené pesypy a rozsáhlejší pokryvy fluviálních štrk a písku niv a teras ek Lužnice a Nežárky (Malecha 1985, Novák 2003). Pi geomorfologické regionalizaci byly do celku Teboské pánve zalenny ti podcelky: Lomnická pánev v centrální ásti, na východ Kardašoeická pahorkatina a Lišovský práh pi západním okraji (Demek 1987). Lomnická pánev, je tektonicky podmínna, tvoí širokou od JJV k SSZ otevenou rovinu v nadmoské výšce mezi 420 a 450 m n. m. a je protékána ekou Lužnicí. Charakteristická je plochým nebo jen mírn zvlnným reliéfem, modelovaným ve svrchnokídových a terciérních sedimentech do plochých širokých mlkých údolí a nízkých plochých vyvýšenin. Na východ od roviny Lomnické pánve se nachází Kardašoeická pahorkatina, tvoená plochým pahorkatinným reliéfem v nadmoské výšce kolem 450 m n. m. Prmrná nadmoská výška, relativní výškové rozdíly a fragmentace krajiny rostou ve smru SSZ JJV. Krajinný ráz je dán sítí malých tvrdoš vynívajících z okolního plochého sedimentárního okolí. Pi JV okraji na styku s Novobystickou vrchovinou se nachází úpatní brázda vyplnná rašeliništi a rybníky (Stakovský, Velká Lásenice). Na východ se plochý reliéf Lomnické pánve jen pozvolna zvedá do Lišovského prahu uklonné plošiny zbrázdné zptnou erozí vodních tok smujících do Lomnické pánve k rudolfovskému zlomu na západ, kde pomrn prudce stupovit spadá do níže položené eskobudjovické pánve (Chábera 1985) Hydrogeologické podmínky Horniny krystalinického základu jsou propustné pouze v navtralých svrchních partiích obh podzemních vod je v nich tak vázán na zvtralinový pláš a zónu rozpukání hornin a je pouze lokální. K infiltraci dochází v celé ploše výskytu hornin a k drenáži v úrovni erozní báze prameny nebo výrony do povrchových vodoteí (Procházková 1978). Z hornin pánevní výpln mají nejvtší význam vodonosné vrstvy klikovského souvrství, které tvoí promnlivý komplex propustných písitých a relativn nepropustných jílových vrstev. Obh podzemní vody je v jižní ásti teboské pánve souvislý, k infiltraci dochází [10]

11 pedevším na rozsáhlých plochách výchoz klikovského souvrství, k drenáži pak v údolí Stropnice, Lužnice, Spolského potoka, Podežanského potoka a v plochých sníženinách reliéfu. V severní ásti dochází k infiltraci ve všech výše položených partiích a proud podzemní vody smuje ke tem hlavním drenážním oblastem do oblasti borkovických blat zcela na severu pánve a dále do oblastí dnešních rybník Horusický a Záblatský (Procházková 1978). Drenáž v pánvi má charakter vývr artézských pramen (Pibá 1978). Vzhledem k charakteru geologického podloží s výrazným nedostatkem úinných dvojmocných bazí (Ca 2+, Mg 2+ ) a obecn nízkým obsahem živin bylo Tebosko pvodn územím velkoplošn spíše oligotrofním Klimatická charakteristika Klima Teboské pánve nelze na kontinuu oceanita kontinentalita jednoznan zaadit. Pánevní charakter oblasti se odráží v pomrn vysokém potu klidných dní, majících vliv na výskyt advekního typu poasí a s ním spojených teplotních inverzí s výskytem teplotních extrém. Tento stav je dále zvýraznn závtrnou polohou pánve vzhledem k Šumav (makroklimaticky k Alpám). Na druhou stranu pomry reliéfu, existence he propustných klikovských vrstev a množství pramenných vývr vyúsují ve špatné odtokové pomry pánve a mají za následek výskyt plošn velmi rozsáhlých zamokených oblastí, které psobí v krajin jako tepelný akumulátor (Pibá 1978). Prmrná roní teplota iní 7,8 C. Teplejší je oblast Lomnické pánve prmrná teplota 8 C, chladnjší je oblast Kardašoeické pahorkatiny prmrná teplota 6,5 C. Nejchladnjším msícem v roce je leden s prmrnou teplotou -2,2 C, nejteplejším msícem je ervenec s prmrnou teplotou 18 C. Prmrné roní srážky dosahují (700) mm. (Vesecký 1961) Vývoj vegetace v postglaciálu Teboská rašeliništ vznikla ukládáním vrstev organických, pevážn rostlinných, zbytk v podob rašelin a slatin pedevším v širokých terénních depresích na he propustných jílovitých vrstvách s vývry artézských vod bhem mladších tvrtohor. Dnešní spoleenstva jsou výsledkem dlouhodobého vývoje od skonení posledního glaciálu. Mokadní vegetace se na území Teboska zaala formovat koncem doby ledové. Bezlesá krajina charakteru lesotundry s dominancí keíkových formací (Betula nana, druhy rodu Salix a Juniperus) a ídkými skupinami borovic byla postupn osidlována teplomilnjšími druhy. Vyšší teplota a vyšší srážky podporovaly rozvoj moálové slatinné vegetace (z období allerödu se dodnes v území vyskytuje Menyanthes trifoliata, Equisetum fluviatile a Potentilla palustris). V preboreálu vegetanímu krytu Teboské pánve dominovaly lesní formace, pevážn borové lesy s bízou a osikou, mlké tn v depresích byly zarstány a promnily se v moály. V boreálu se objevila líska, dub, jilm, lípa a jasan. Na zamokené pdy kolem rašeliniš se šíil smrk a olše. V atlantiku se na Tebosku rozšíily plochy podmáených smrin a olšin, borovice ustoupila. V nivách Nežárky a Lužnice nastoupily listnaté lužní lesy, na sušších místech se usídlily doubravy dubu letního smíšené s lípou, jilmem, javorem a jasanem. Z ke stále pevažovaly vrby a krušina olšová. Kolem 5000 p. Kr. se na Tebosku objevil buk a pozdji i jedle. Rozšíily se tolik, že zpsobily pechodný ústup ostatních devin. Ve starším subatlantiku bylo území pokryto hustými jehlinatými lesy s naprostou pevahou jedle, rašeliništ zarostla borovicí blatkou, buk vtroušený do smíšených les pevládal na [11]

12 hornatých obvodech pánve. Toto složení les petrvalo až do doby první slovanské a pozdji i nmecké kolonizace ve století (Jankovská 1976, 1978, 1990, Dykyjová 2000) Zmny krajiny a vegetace vlivem innosti lovka Poátky osídlení oblasti a s ním i antropického vlivu na pirozená spoleenstva mžeme spatovat v mladší a pozdní dob kamenné. Spojeny jsou snad s využíváním eky Lužnice jako komunikaní cesty. Nález dokumentujících tuto skutenost je však poskrovnu a doklady osídlení v dob bronzové a železné tém chybí. K prvému osídlení krajiny tak došlo až ve slovanském období, 7./8. století (Beneš 1978). Vzrst potu sídel i obyvatel, který se zásadn podepsal na dalším ovlivnní vegetaního krytu pánve, ale pochází až z konce 12. století, kdy oblast získal v léno Vítek z Price. Fyzicko-geografické podmínky oblasti se odrazily v proporcích sídel. Sídla byla budována podél vodních tok (v místech pvodních luh a olšin) nejvlhí centrální ást protékána vodoteí byla upravena do podoby vlhké pastviny a voda byla zachycována v rybnících, jednotlivé usedlosti byly vystavny pi okrajích terénní deprese v míst snížení hladiny podzemní vody stažené do rybník, pozemky za nimi na stanovištích jedlových doubrav byly využívány polnohospodásky. Osamlé dvorce vznikaly na místech acidofilních bor (Nováková & Valtr 1978). Krom vlastní kolonizace do pírodních podmínek pánve významn zasáhla stavba rybník a technických dl pizpsobujících krajinu hospodáskému využití. Pravdpodobný vznik prvních rybník na Tebosku lze spojovat s obdobím vlády Karla IV. V roce 1359 založil Ojí z Landštejna rybníky v okolí Stíbce, které se zachovaly dodnes (Dykyjová 2000). Do konce 15. století šlo o zásahy spíše lokální, teprve století 16. pineslo zásadní úpravu teboských mokad a rašeliniš výstavba rybník (vetn tch nejvtších), Zlaté stoky a Nové eky. Ovšem i období následují pineslo zásadní zmny v hydrologii oblasti budování stok pivádjících vodu k rybníkm a pozdji systematická meliorace všech hospodásky využitelných pozemk (Nováková & Valtr 1978). Negativní vliv na staletí budovanou kulturní krajinu, vzdálenou sice pvodnímu pirozenému stavu, konzervující však etné a rozmanité pírod blízké segmenty, má pedevším zemdlská poválená velkovýroba, která vyžaduje co nejvtší scelení pozemk, úpravy nerovností a vodního režimu pdy i nevhodné výrobní technologie. Vliv na vegetaci má tžba písku a rašeliny, dále doprava, rozvoj obcí, imise škodlivin z ovzduší a mnoho dalších faktor. Celá oblast je v posledních desetiletích dosycována živinami ze zemdlské a rybáské innosti, nezanedbatelnou roli hraje rovnž písun dusíkatých slouenin dálkovým penosem, vyúsující v postupnou eutrofizaci pvodn živinami chudých pd a vod. Z uvedeného vyplývá, že souasný stav rašeliništní vegetace na Tebosku není jen výsledkem pírodních proces vývoje rašeliniš (jako je tomu alespo z vtší ásti na horských a severských rašeliništích). Vybudování velkého množství rybník, sice zpsobilo zánik rozsáhlých mokad a rašeliniš, na druhé stran však umožnilo zachování ady mokadních spoleenstev oproti oblastem více zemdlsky využívaným. V dnešní dob kdy fragmenty pvodních rozsáhlých rašeliniš vtšinou pežívají na humolitech pi bezích rybník a v jejich nepíliš intenzivn hospodásky využívaném okolí je rybniní hospodaení jedním z hlavních faktor ovlivujících Teboská bezlesá rašeliništ. [12]

13 3. SOUASNÝ STAV POZNÁNÍ 3.1. Výzkum vegetace rašeliniš ve svt Spoleenstva slatiniš, pechodových rašeliniš a vrchoviš v suprakolinním stupni jsou pedmtem botanického studia již více než 150 let. Studium vegetace rašelinných okraj rybník je však ve vtšin prací pouze druhoadou záležitostí, která dopluje charakter vegetace uritého území. K nejstarším geobotanickým pracím o rašeliništích stední Evropy patí díla Lorenze (Lorenz 1858). Rozdlení rašeliniš na vrchovišt, slatiništ a pechodová rašeliništ, které se pro svou jednoduchost a praktinost stále udržuje, bylo použito již v práci Sitenského (1886), nebo Früha a Schrötera (Früh & Schröter 1904). Ve dvacátých letech 20. století se zaalo se studiem fytocenologických jednotek rostlinných spoleenstev rašeliniš moderními metodami. Souasn se prohlubovalo jejich studium ekologické. Nastaly rozpory v oceování komplexu rostlinných rašelinných spoleenstev, rzn byly pojímány jejich základní jednotky podle zásad jednotlivých škol. Shromáždného materiálu mohlo být použito k vybudování floristického a ekologického systému. Klasifikaní systémy byly však velmi nejednotné a pokus o tídní rašeliništní vegetace je tém tolik, kolik je autor zabývajících se tímto problémem. Velká vtšina tchto systém sice jednotliv platí v uritém území, nevyhovuje však už bez výhrad potebám území sousedních (nap: Koch 1926, Klika 1935, Tüxen 1937, Hada 1939, Braun-Blanquet & Tüxen 1943, Duvigneaud 1949, Du Rietz 1954, Tüxen 1955, Oberdorfer 1957, Klika 1958, Passarge 1964, Malmer 1968, Moore 1968 a další). V novjších pracích je patrná snaha sjednotit použitý systém v rámci celé Evropy a vymezit vyšší jednotky tak, aby vyhovovaly širším územím (nap. Rybníek 1974, 1985, Rybníek et al. 1984, Steiner 1992, 1993, 1997, Pott 1995, Schamineé et al. 1995, Oberdorfer 1998, Dierssen & Dierssen 2001, Succow & Joosten 2001). V souasné dob existuje celá ada nejrznjších studií rašeliništních ekosystém. Vegetace rašeliniš je studována v širším kontextu (nap. Gore 1983). Sledováno není jen floristické složení rašeliništní vegetace, ale i stanovištní podmínky (vodní režim, trofie, chemismus, mikroklima) a dynamika rašeliništní vegetace. Pomocí paleoekologických metod je studována sukcese a historický vývoj rašeliniš. Dalším pedmtem studia je ovlivnní rašeliništních ekosystém inností lovka, studována jsou mizející spoleenstva, hledány jsou píiny jejich ústup. Cílem vtšiny z tchto studií je dokonale poznat fungování rašeliništních ekosystém jako celku, nauit se pedvídat jejich vývoj v dnes tak rychle se mnících podmínkách vodního i trofického režimu a zabránit úinnými zásahy jejich devastaci. Rovnž je zde snaha použít rostlinná spoleenstva jako bioindikátory kvality prostedí pi posuzování stanovištních pomr a funkce ekosystém v krajin vbec. Souhrn nejnovjších poznatk studia rašeliništních ekosystém pináší nap. Dierssen & Dierssen 2001, Succow & Joosten 2001, Charman V následujících odstavcích shrnuji hlavní publikace, na které navazoval výzkum v rámci této disertaní práce. Studium vztah mezi podmínkami prostedí a rašeliništní vegetací se zaali zabývat nap. Du Rietz 1949, Sjörs 1952, Økland 1989 ve Skandinávii. Obdobné práce pak pokraovaly po celém svt. Sledována byla zejména horská a boreální rašeliništ (nap. Gorham 1950, 1956, Gorham & Pearsall 1956, Malmer 1963, Rybníek 1974, Malmer 1986, Gerdol 1995, Glaser et al. 1997, Bragazza & Gerdol 1999, Wheeler & Proctor 2000, Økland et al. 2001, Hájek et al. 2002, Johnson & Steingraeber 2003, Miserere et al. 2003, Petraglia & Tomaselli 2003). Za hlavní faktor ovlivující složení rašeliništní vegetace zaal být považován vodní režim a [13]

14 složení vody na stanovišti (Bragazza 1997, de Mars et al. 1997, Asada 2002, Hájek 2002, Hájek et al. 2002, Tahvanainen et al. 2002, Hájková & Hájek 2004, Tahvanainen 2004, Koshikawa et al. 2005). Vztahem mezi druhovou bohatostí, produktivitou a chemismem vod rašeliniš se zabývají nap. Hájková & Hájek 2003, Olde Venterink et al S druhovou bohatostí souvisí i hledání hlavního gradientu v rašeliništní vegetaci, jako faktor nejastji korelující s druhovou bohatostí i hlavním gradientem v druhovém složení rašeliništní vegetace je nejastji uvádno ph, a koncentrace Ca 2+, popípad Mg 2+ (nap. Malmer 1986, Sjörs & Gunnarsson 2002, Tahvanainen 2004). Dalšími dležitými charakteristikami urujícími druhovou skladbu rašeliništní vegetace jsou výška hladiny vody, redox potenciál a konduktivita vody. Z ady studií popisujících vliv faktor prostedí na rašeliništní vegetaci vyplývá, že vliv na složení vegetace má krom výše zmínných charakteristik i pístupnost živin (Malmer 1986, Boeye et al. 1997, Bragazza & Gerdol 1999, 2002, Vitt et al. 2000, Haraguchi et al. 2000, Succov & Joosten 2001, Hájek et al. 2002, Malmer & Wallén 2005). Chemismus vody nejvíce ovlivuje složení mechového patra spoleenstev. Souvisí to se skuteností, že mechorosty pijímají kationty a anionty vícemén pasivn celým povrchem tla a tedy citliv reagují na zmny chemismu jejich vnitního prostedí (Proctor 1982, Andrus 1986). Ustup nkterých druh mechorost a naopak expanzi jiných na rašeliništích obohacených dusíkem a fosforem popisují nap. Labaugh 1986, Beltman & Rouwenhorst 1991, Kooijman 1993a,b, Limpens et al Vliv acidifikace na rašeliništní druhy popisuje nap. Kooijman & Bakker Velké množství prací rovnž ukazuje na vliv kolísání vodní hladiny i chemického složení vody na vegetaci (Malmer 1962, Dierschke 1969, de Mars et al. 1997, Asada 2002, Tahvanainen et al. 2003, Hájek & Hekera 2004) a uvádí opakované stanovení chemismu jako nezbytné pro vegetan-stanovištní studie. Vtšina takovýchto prací pochází z ombrotrofních vrchoviš (Damman 1988, Bragazza 1993, Proctor 1994, Bragazza et al. 1998), pouze málo je známo o kolísání faktor prostedí na minerotrofních rašeliništích (Malmer 1962, Proctor 1995, Vitt et al. 1995, Hájková et al. 2004). Jako nutnost se v posledních letech ukazuje hodnotit také zmny rašeliništní vegetace, zkoumat píiny tchto zmn ve snaze zabránit degradaci rašeliništních ekosystém. Zmny na rašeliništích jsou asto dosti pomalé, takže existuje jen málo studií zachycující delší asové období. Zmnu druhové bohatosti boreálního rašeliništ ve vztahu k ph za 50 let popisuje Gunnarsson et al Mezi další práce popisující kratší asové období patí nap. Chapman & Rose 1991, Kooijman 1992, Rybníek & Houšková 1994, Hogg et al. 1995, van Diggelen et al. 1996, Rybníek 1997, Feldmayer-Christe & Kuchler 2002, Southall et al. 2003). V návaznosti na zmny rašeliništní vegetace je stále vtší draz kladen na studium obnovy poškozených rašeliniš (nap. Lamers et al. 2002, Smolders et al. 2002, Campbell & Rochefort 2003, Tomassen et al. 2003, Cobbaert et al. 2004) Výzkum vegetace rašeliniš na Tebo sku Vývojem teboských rašeliniš se zabývali Rudolph (1917) a Puchmajerová (1948). Rudolph adí vtšinu jihoeských blat mezi vrchovišt, pozdji jsou oznaována jako rašeliništ pechodová (Válek 1947). S obma názory polemizuje Puchmajerová, která pedpokládá v centru teboské pánve humifikaci blízkou slatinní, zatím co pi okrajích pánve se ukládaly humolity spíše vrchovištní, pravá ombrogenní rašeliništ však v teboské pánvi nejsou. Základní geobotanickou prací pro Tebosko je Dominv (Domin 1904) pehled formací rostlin tetihorní pánve. Spoleenstva pechodových rašeliniš studoval Klika (1935). Vegetací Teboska se zabýval rovnž Bezina (1957, 1964) a Neuhäusl (1959), který z okolí [14]

15 rybník Starý Kanclí, Vizír, Nový Hospodá, Staré jezero a Humlenského rybníka uvádí spoleenstvo Rhynchospora alba-drosera anglica Klika 1935, asociaci Caricetum canescentis-fuscae (Braun-Blanquet 1915) Vlieger 1937 a spoleenstva z okruhu tídy Oxycocco-Sphagnetea Braun-Blanquet et Tüxen Neuhäusl (1965) na Tebosku (na rybnících Nový Kanclí a Nové jezero) studuje rovnž vegetaci rákosin a vysokých ostic. V roce 1960 vychází Studie o vegetaci blat III. (Holubiková 1960), jež se zabývá rostlinnými spoleenstvy na Píbrazských rašeliništích. Litorální vegetaci Opatovického rybníka studoval Hejný (1973), okrajov zmiuje též rašeliništní vegetaci. Ucelenjší pohled na vegetaci rašeliniš poskytuje studie zpracovaná kolektivem autor Bezina, Hada, Ježek a Kubika (Bezina et al. 1963). Celá studie obsahuje asi 60 snímk rašeliništní vegetace ze studované oblasti. Další fytocenologickou studií ze zmiované oblasti je práce Rybníka (Rybníek 1970), jež popisuje spoleenstva s druhem Rhynchospora alba v eské republice, nachází se zde asi 50 snímk z Teboska. Paleobotanikou se na Tebosku zabývala Jankovská (1976, 1978, 1980, 1990). Chemismem rostlin pechodových rašeliniš Teboska se zabývali Dykyjová a Drbal (1984). Vodní režim a dynamika blatkových bor byla studována Rektorisem (Rektoris 1997) a kolektivem autor (Kuerová et al. 2000). Také chemismu rybniních vod bylo z oblasti vnováno nkolik píspvk (nap. Lazar 1978, Cepák & Lukavský 1989, Janda et. al. 1996). Jednou z nejnovjších studií o mokadních ekosystémech Teboska je 28. díl série Man and The Biosphere Series vydávaných organizací UNESCO (Kvt et al. 2002). [15]

16 4. CÍLE DISERTANÍ PRÁCE 1) Popsat vliv hlavních stanovištních faktor na složení bezlesé rašeliništní vegetace (okraje rybník versus prameništní rašeliništ) a pokusit se tak odpovdt na otázku, zda dlouhodobé obohacení živinami mže pozmnit hlavní gradient ( poor-rich ) rašeliništní vegetace popisovaný z celého svta a zpsobit zmny druhové bohatosti studované vegetace. 2) Sledovat sezónní kolísání faktor prostedí (vodní hladiny, obsahu hlavních živin a bází) v jednotlivých typech rašeliniš a pilehlých rybnících a posoudit vliv na složení a druhovou bohatost vegetace (mechového i bylinného patra). 3) Získání poznatk o složení a ekologických nárocích vegetace s bublinatkami, která má v R tžišt svého výskytu práv pi okrajích rybník na Tebosku a pokusit se upesnit nejasné postavení tchto vegetaních typ v klasifikaním systému vegetace. 4) Dalším cílem, jež vyvstal až v prbhu terénních mení, se stalo ovení metody, která usnadní práci pi sledování kolísání hladiny vody. 5) Zjistit jakým zpsobem je vhodné v dané oblasti srovnávat souasného stavu vegetace s dívjšími údaji. Porovnat rzné pístupy co se týe vysvtlení zmn, popípad predikce budoucího vývoje spoleenstev na daných lokalitách. 6) K dalším souvisejícím cílm patí získání poznatk o vztazích mezi výskytem vzácných a ohrožených druh i vegetaních typ k hodnotám mených faktor a zpístupnit získaná data aby mohla být dále využita v ochranáské praxi. Metody sbru dat a zpsob jejich zpracování jsou uvedeny u jednotlivých lánk. [16]

17 5. STRUKTURA PRÁCE Práce se skládá z osmi publikovaných nebo k publikaci pipravených lánk: (1) Navrátilová J. & Hájek M. (2005): Recording relative water table depth using PVC tape discoloration: Advantages and constraints in fens. Appl.Veg. Sci. 8: (2) Navrátilová J. & Navrátil J. (2005): Vegetation gradients in fishpond mires in relation to seasonal fluctuations in environmental factors. Preslia 77: (3) Navrátilová J., Navrátil J. & Hájek M. (2006): Relationships between environmental factors and vegetation in nutrient-enriched fens at fishpond margins. Folia Geobot. (accepted). (4) Dít D., Navrátilová J., Hájek M., Valachovi M. & Pukajová D.: Habitat variability and classification of the bladderwort (Utricularia) communities: comparison of peat depressions in Slovakia and in the Tebo basin. (Submitted to Preslia) (5) Navrátil J. & Navrátilová J.: The comparison of two methods of monitoring vegetation dynamics. Case study: Central-European fen. (Submitted to W3M Conference book for Wetlands: Monitoring, Modelling, Management, A.A.Balkema Publishers, Rotterdam) (6) Navrátilová J. & Navrátil J. (2004): Rašeliništní vegetace v severní ásti teboskojindichohradeckého pomezí. Sbor. Jihoes. Muz. v es. Budjovicích Pír. Vdy 44: (7) Navrátilová J. & Navrátil J. (2005): Hlavní typy nelesní rašeliništní vegetace Teboské pánve. Sbor. Jihoes. Muz. v es. Budjovicích Pír. Vdy 45: (8) Navrátilová J. & Navrátil J. (2005): Stanovištní nároky ohrožených a vzácných rostlin rašeliniš Teboska. Zprávy es. Bot. Spole. 40: První lánek obsahuje testování metody mení kolísání hladiny vody pomocí PVC pásky. Druhý a tetí lánek eší problematiku vztahu jednotlivých faktor prostedí a jejich kolísání ke složení vegetace. Ve tvrtém lánku se zabýváme klasifikací a ekologií spoleenstev bublinatek. Pátý lánek eší problematiku sledování zmn vegetace. Poslední ti lánky jsou doplkem dokreslujícím složení vegetace a výskyt vzácných rostlin ve studované oblasti. [17]

18 5.1. Vymezení podílu spoluautor Dít Dano Motivoval terénní výzkum a pípravu publikace 4 a podílel se na sbru terénních dat o vegetaci bublinatek na území Slovenska. Hájek Michal Jako konzultant pedkládané disertaní práce se podílel na vytváení testovaných hypotéz, pomáhal pi analýzách dat a spolupracoval pi vytváení text nkterých publikací. Navrátil Josef Je nejastjším spoluautorem lánk, jelikož se vydatn podílel na terénním sbru dat po celý as výzkumu. Dále spolupracoval pi vytváení text jednotlivých lánk, grafické úprav nkterých obrázk v publikacích a provádl GIS analýzy v lánku 5. Pukajová Drahoslava Podílela se na sbru terénních dat o vegetaci bublinatek na území Slovenska. Valachovi Milan Podílel se na sbru terénních dat o vegetaci bublinatek na území Slovenska, klasifikaních analýzách vegetace bublinatek a tvorb textu lánku 4. [18]

19 6. HLAVNÍ VÝSLEDKY PRÁCE 1) Mezi hlavní typy bezlesé rašeliništní vegetace Teboska patí spoleenstva bublinatek (svaz Sphagno-Utricularion), chudých rašeliniš (sv. Rhynchosporion albae a sv. Sphagno recurvi-caricion canescentis), stedn bohatých slatiniš (sv. Eriophorion gracilis), a v oblasti vzácná vegetace bohatých prameniš (sv. Caricion demissae). Ze sledovaných faktor prostedí mají na složení vegetace nejvtší vliv ph, výška hladiny podzemní vody a konduktivita. Obsah hlavních bází (Ca 2+, Mg 2+ a K + ) koreluje s ph a uruje hlavní gradient vegetace stejn jako ve vtšin dalších studiích z jiných typ + rašeliniš. Obsah ostatních iont (hlavn N-NH 4, - NO3 a PO 3-4 ) je na lokalitách dosti rozkolísaný, zde se projevuje souvislost s narušením a eutrofizací jednotlivých stanoviš více než vazba na jednotlivé vegetaní typy. Hodnoty mených faktor prostedí + v rybniní vod se lišily podle typu rybník. Vyšší hodnoty N-NH 4, NO - 3, PO 3-4, 2- celkový P a SO 4 a Ca 2+ byly u intenzivn využívaných rybník s kapro-kachním zpsobem hospodaení, nižší naopak u menších mén hospodásky využívaných rybník s písitým, popípad rašelinným podložím. Ovlivnní rašeliništní vegetace rybniní vodou bylo patrné hlavn v podobných hodnotách mených faktor prostedí ve vegetaci sv. Sphagno-Utricularion a v pilehlých rybnících. (viz lánky 2 a 3). 2) V kolísání sledovaných parametr byly zjištny urité sezónní trendy. Nejnižší konduktivita byla na jae a zvyšovala se postupn bhem léta, s maximem na podzim. Obdobný trend byl pozorován u Ca 2+, Mg 2+ a ásten i Fe. Voda naproti tomu klesala bhem léta, kdy byla zvýšená evapotranspirace, a zaala rst až na podzim po vydatnjších deštích. Hodnota ph se zvyšovala od bezna do ervna, od konce léta ph pak klesalo na poátení hodnoty. N-NH 4 +, NO 3 -, PO 4 3-, celkový P a K + kolísaly u jednotlivých ploch rzn, bez výraznjšího trendu. Pesto i zde bylo možné pozorovat napíklad souvislost mezi negativn korelovanými N-NH 4 + a NO3 -. Kolísání mených faktor prostedí bylo tak výrazné, že by mohlo ovlivnit spolehlivost vegetanstanovištních analýz. Hladina vody i její chemické složení nejvýraznji kolísaly v druhov chudých typech vegetace (ve spoleenstev sv. Sphagno-Utricularion a sv. Sphagno recurvi-caricion canescentis), naproti tomu druhov bohatá prameništ (sv. Caricion demissae) se jevila jako velmi stabilní z hlediska sezónního kolísání faktor prostedí. Jak se ukázalo druhová bohatost cévnatých rostlin je ovlivována jinými faktory než druhová bohatost mechorost v rašeliništích. Zatímco na druhovou bohatost cévnatých rostlin má nejvtší vliv ph a s ním související koncentrace hlavních bází ve vod, druhová bohatost mechorost je více ovlivována rozkolísaností a obsahem nkterých živin (K, N-NH 4 + ) (viz lánky 2 a 3). 3) Pro upesnní klasifikace vegetace bublinatek a jejich ekologických nárok byla krom dat z Teboska využita data ze Slovenska. Zjištna byla plynulá zmna druhového složení spoleenstev v závislosti na ph vody a pdy, minerální bohatosti a obsahu živin na stanovišti od mineráln chudých spoleenstev s Utricularia ochroleuca s.l. a U. intermedia po mineráln bohatá spoleenstva s U. minor a U. australis. Stanovišt s U. vulgaris jsou na studovaných biotopech vzácná a leží ve stední ásti popisovaného gradientu. tyi z rozlišených spoleenstev patí ke tíd Isöeto-Littoreletea. Vegetaní typ bez bublinatek s dominancí Eleocharis quinqueflora, zjištný na Slovensku, patí mezi vápnitá slatiništ tídy Scheuchzerio-Caricetea fuscae (svaz Caricion davallianae). [19]

20 Vegetace s U. intermedia je charakteristická velkou pokryvností bylinného patra a patí rovnž ke tíd Scheuchzerio-Caricetea fuscae. U. ochroleuca s.l. upednostuje otevené kyselé rašelinné deprese, zatímco U. intermedia roste zejména pod vegetaním zápojem. Druhy U. minor a U. australis mají v našem studovaném území optima posunuta k bazitjším a mineráln bohatším stanovištím, oba druhy tolerují i extrémn velkou minerální bohatost (viz lánek 4). 4) Maximální hladina vody mže být ve studovaných typech rašeliniš mena metodou sledování zmny zabarvení PVC elektroizolaní pásky, zatímco minimum hladiny podzemní vody takto ve studovaných biotopech sledovat nelze. Navržena byla alternativní metoda pro urování minima vodní hladiny pomocí zmny zabarvení zelených bambusových tyí. Tato metoda je velmi spolehlivá a pesná i v minerotrofních rašeliništích na rozdíl od PVC metody, která funguje pouze ve vrchovištních typech rašeliniš s dostaten mocnou vrstvou rašeliny. Kombinace obou metod je tedy užiteným nástrojem pro asov a finann nenároné sledování dynamiky vodní hladiny (viz lánek 1). 5) Ob použité metody pro hodnocení zmn rašeliništní vegetace v dané oblasti za uplynulých 20 let ukázaly stejný trend zmny a to urychlenou sukcesi k zapojenjším, vývojov pokroilejším typm vegetace. Zatímco metoda porovnávání starých a nových fytocenologických snímk pináší detailnjší informaci o zmn druhového složení jednotlivých vegetaních typ a mže nap. použitím Ellenbergových indikaních hodnot odhalovat možné píiny zmny, nepináší mnoho informací o plošném rozsahu zmn a jejich pesné lokalizaci. Metoda sledování zmn vegetace pomocí opakovaného vegetaního mapování je tedy vhodná zejména tam, kde je poteba zmny pesn lokalizovat, vyíslit jejich rozsah, popípad navrhnout pesná místa pro odpovídající ochranáský management (viz lánek 5). 6) Dílím výsledkem práce je i rozšíení poznatk o výskytu ohrožených rostlin a vegetaních typ v oblasti Teboska. Akoli tento výsledek nemusí mít význam v posunu poznání ekologie rašeliništních ekosystému na mezinárodní úrovni, považuji za dležitý úkol vdy i zpístupnní zjištných závislostí ochranáské a jiné veejnosti, a poroto pipojuji lánky 6, 7 a 8 s primárními daty a praktickými ekologickými interpretacemi výše zmínných výsledk. [20]

Vliv přístupnosti živina na vegetaci rašelinných okrajů rybníků Třeboňské pánve

Vliv přístupnosti živina na vegetaci rašelinných okrajů rybníků Třeboňské pánve Vliv přístupnosti živina na vegetaci rašelinných okrajů rybníků Třeboňské pánve Jana Navrátilová spoluřešitel: : Michal Hájek Cíle: Zjištění vlivu přístupnosti živin na jednotlivé typy vegetace rašelinných

Více

Plán pée o PP Lom u Kozolup. na období 2009-2023

Plán pée o PP Lom u Kozolup. na období 2009-2023 Plán pée o PP Lom u Kozolup na období 2009-2023 1. Základní identifikaní a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenní kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Lom u Kozolup Kategorie PP Evidenní kód 691 Kategorie

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.

Více

Mapování svahových deformací ve východní ásti Vsetínských vrch. Jan Klimeš

Mapování svahových deformací ve východní ásti Vsetínských vrch. Jan Klimeš Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2007 s. 67-72 Mapování svahových deformací ve východní ásti Vsetínských vrch Jan Klimeš jklimes@centrum.cz Ústav struktury a mechaniky hornin AV

Více

Odhad dlouhodobého a hloubkového geochemického vývoje důlních vod rosicko-oslavanské uhelné pánve ve vztahu k optimalizaci nutného čištění důlních vod

Odhad dlouhodobého a hloubkového geochemického vývoje důlních vod rosicko-oslavanské uhelné pánve ve vztahu k optimalizaci nutného čištění důlních vod MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd JAN JAROLÍM Odhad dlouhodobého a hloubkového geochemického vývoje důlních vod rosicko-oslavanské uhelné pánve ve vztahu k optimalizaci

Více

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Czech Phycology, Olomouc, 2: 115-124, 22 115 Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Changes of the trophic potential and

Více

Vznik oddělení : 2003 na půdě ústavu Ekologie krajiny delimitací pracovníků z Botanického ústavu AVČR

Vznik oddělení : 2003 na půdě ústavu Ekologie krajiny delimitací pracovníků z Botanického ústavu AVČR Vznik oddělení : 2003 na půdě ústavu Ekologie krajiny delimitací pracovníků z Botanického ústavu AVČR Zaměření: ekosystémově pojatý výzkum mokřadů a mělkých vod. Modelovými lokalitami jsou slatinné louky,

Více

Plán pée o PP Hvížalka. na období 2009-2023

Plán pée o PP Hvížalka. na období 2009-2023 Plán pée o PP Hvížalka na období 2009-2023 1. Základní identifikaní a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenní kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Hvížalka Kategorie PP Evidenní kód 1111 Kategorie IUCN

Více

Reliéf R. Reliéf R. typy reliéfu základní regionalizace. lenitost reliéfu - absolutní

Reliéf R. Reliéf R. typy reliéfu základní regionalizace. lenitost reliéfu - absolutní Reliéf R Reliéf R typy reliéfu základní regionalizace hlavní rysy: 2 odlišné typy: * eská vysoina (geologicky eský masív) * Karpaty - odlišné typy zemské kry Z - stará, konsolidovaná kra západoevropské

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.

Více

Skalní mísy Novohradských hor a jejich podhí

Skalní mísy Novohradských hor a jejich podhí Skalní mísy Novohradských hor a jejich podhí Václav Pavlíek Jihoeská univerzita v eských Budjovicích, katedra biologie vaclav@pf.jcu.cz Novohradské hory jako výrazný geomorfologický celek pedstavují vrchol

Více

Mapování makrofyt ve vodním toku či vodní nádrži

Mapování makrofyt ve vodním toku či vodní nádrži Mapování makrofyt ve vodním toku či vodní nádrži RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Katedra biologie, Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň, GSM: +420724745117;

Více

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Distribuce sluneční energie Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Jan Pokorný, David Pithart ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie AVČR Třeboň Les Kulturní krajina s dostatkem vody

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy Vegetační stupně, trofické a hydrické řady na příkladu střední Evropy Sled orobiomů (veget. stupňů) dán: FG pásmem, (geobiomem) Teplotní a Srážkovou kontinentalitou / oceanitou Poloze pohoří v rámci FG

Více

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY OBSAH Úvod do problematiky hydroizolací spodní stavby 2 stránka Rozdlení hydroizolací spodní stavby a popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Hydroizolace

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

Miniprojekt Objevy ekají na Tebe

Miniprojekt Objevy ekají na Tebe Miniprojekt Objevy ekají na Tebe Škola: ZŠ Chomutov, Zahradní 5265, 430 05 Chomutov ( obtížnost tématu pizpsobena znalostem a schopnostem žák 6. roníku s aktivní pomocí žákyn 9.roníku ) Vedoucí geologického

Více

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

EKOLOGIE SPOLEENSTEV Popisné a funkní pístupy

EKOLOGIE SPOLEENSTEV Popisné a funkní pístupy EKOLOGIE SPOLEENSTEV Popisné a funkní pístupy Co je spoleenstvo? Obvykle íkáme, že spoleenstvo je souborem všech populací (populace je tedy hierarchicky nižší jednotkou než spoleenstvo), hierarchicky vyšší

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT

Více

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází lesa pro TP1 cílový v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Blaník Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem

Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Water and energy in airconditioning of planet Earth Jan Pokorný, ENKI,.p.s. Česká republika Česká zemědělská univerzita Praha Voda pre ozdravenie klímy

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s

Více

Ochrana půdy. Michal Hejcman

Ochrana půdy. Michal Hejcman Ochrana půdy Michal Hejcman Ochrana půdy Půda je nejsvrchnější část zemského povrchu (pedosféra). Je živým tělesem, které se neustále přeměňuje a vyvíjí. Existuje zde úzké vazby mezi jejími organickými

Více

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva.

Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva. VY_32_INOVACE_Z1.20 Název vzdlávacího materiálu: Hydrosféra. Autor: Mgr. Martin Kovaka Pedmt: Zempis Roník: 6. Tematický celek: Hydrosféra. Struný popis aktivity: Zápis a studijní materiál pro Hydrosféra.

Více

Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol.

Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol. Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci e-mail: borivoj.sarapatka@upol.cz 54 % of arable land - problems with water erosion velikost pozemků

Více

Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra)

Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra) Metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru íní (Lutra lutra) 24.10.2008 K. Poledníková 1, L. Poledník 1, V. Hlavá 2, J. Maštera 2, T. Mináriková 2, D. Rešl 2, L. Tomášková 2, J. Šíma 3, A. Toman 4,1,

Více

Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen

Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen Územní studie horských oblastí Gebietsstudie von Bergregionen Bc. Vlastimil Veselý, Karlovarský kraj Informaní systém pro územní plánování pomže pekonat hranice plánování CROSS-DATA Závrená konference

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nástroje udržitelného ÚP dle zákona. 83/6 Sb. (stavební zákon) rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ)

Více

Verkohlte Holzfunde auf der Lokalität Mladá Boleslav-Čejetičky (Choboty)

Verkohlte Holzfunde auf der Lokalität Mladá Boleslav-Čejetičky (Choboty) Bohemia centralis 20: 29-34, 1991 Nálezy zuhelnatělého dřeva na lokalitě Mladá Boleslav- Čejetičky (Choboty) Verkohlte Holzfunde auf der Lokalität Mladá Boleslav-Čejetičky (Choboty) Emanuel OPRAVIL POPIS

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Role a integrace HR systém

Role a integrace HR systém Role a integrace HR systém Ing. Michal Máel, CSc., Ing. Bc. Jaroslav Šmarda Vema, a. s. Okružní 3a 638 00 Brno macel@vema.cz, smarda@vema.cz Abstrakt Postavení systému ízení lidských zdroj (HR systému)

Více

Princip fotovoltaika

Princip fotovoltaika Fotovoltaiku lze chápat jako technologii s neomezeným r?stovým potenciálem a?asov? neomezenou možností výroby elektrické energie. Nejedná se však pouze o zajímavou technologii, ale také o vysp?lé (hi-tech)

Více

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV ING.ARCH. O.FÁRA ATELIER A.F.I. PLZE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, URBANISMUS, ARCHITEKTURA, PROJEKTOVÁ, PORADENSKÁ A KONZULTANÍ INNOST Železniní 28, 326 00 Plze, Telefon-záznamník-fax-377241839, E-mail- afi.atelier@volny.cz

Více

PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU

PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU Mach P., Tesařová M., Mareček J. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty of Agronomy,

Více

Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníků u Protivanova

Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníků u Protivanova Czech Phycology, Olomouc, 1: 45-51, 2001 45 Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníků u Protivanova Seasonal dynamic of the phytoplankton in two fishponds near Protivanov (Moravia, the Czech Republic)

Více

Voda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez

Voda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez Voda ve městě a v krajině ve čtvrtek, 29. ledna 2015 od 9:00 hod v Městské hale Roháč, v kavárně v II. patře, Na Sadech 349/II, Třeboň Bez Doc. RNDr. Jan Pokorný CSc., ředitel ENKI o.p.s., člen komise

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Time accessibility píklad deformace prostoru generované dopravou. Stanislav KRAFT

Time accessibility píklad deformace prostoru generované dopravou. Stanislav KRAFT Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 77-84 Time accessibility píklad deformace prostoru generované dopravou Stanislav KRAFT kraft@pf.jcu.cz Katedra geografie, Pedagogická fakulta,

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

øez A ( 1:100) pùdprys 3.n.p. pùdprys 2.n.p. pùdprys 1.n.p. ( m 1:100) A A A A E N

øez A ( 1:100) pùdprys 3.n.p. pùdprys 2.n.p. pùdprys 1.n.p. ( m 1:100) A A A A E N W S E N A A A A A A ( m 1:100) byt 1 byt 2 pùdprys 1.n.p. pùdprys 2.n.p. pùdprys 3.n.p. øez A ( 1:100) 2323 ok Prvodní technická zpráva - 1 - 2323 ok Container for life Koncept Koncept se zabývá širším

Více

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření topolu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření topolu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina. Dopad změn klimatu na porost topolu (Populus nigra, P. alba, P. tremula) v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti

Více

Melting the ash from biomass

Melting the ash from biomass Ing. Karla Kryštofová Rožnov pod Radhoštěm 2015 Introduction The research was conducted on the ashes of bark mulch, as representatives of biomass. Determining the influence of changes in the chemical composition

Více

SOUČASNÉ TENDENCE VYBRANÝCH METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ VE STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPĚ

SOUČASNÉ TENDENCE VYBRANÝCH METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ VE STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPĚ SOUČASNÉ TENDENCE VYBRANÝCH METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ VE STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPĚ Rudolf Brázdil a, Petr Dobrovolný a, János Mika b, Tadeusz Niedzwiedz c, Nicolas R. Dalezios d a katedra geografie, Masarykova

Více

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains OPERA CORCONTICA 37: 47 54, 2000 MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains BUDSKÁ EVA 1, FRANČE PAVEL 1, SVĚTLÍK IVO

Více

INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE

INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE INTEGROVANÝ PŘÍSTUP KE KRAJINĚ INDIKÁTORY UDRŽITELNOSTI JAKO NÁSTROJ ROZVOJOVÉ

Více

Mohamed YOUSEF *, Jiří VIDLÁŘ ** STUDIE CHEMICKÉHO SRÁŽENÍ ORTHOFOSFOREČNANŮ NA ÚČOV OSTRAVA

Mohamed YOUSEF *, Jiří VIDLÁŘ ** STUDIE CHEMICKÉHO SRÁŽENÍ ORTHOFOSFOREČNANŮ NA ÚČOV OSTRAVA Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava Řada hornicko-geologická Volume XLVIII (2002), No.2, p. 49-56, ISSN 0474-8476 Mohamed YOUSEF *, Jiří VIDLÁŘ ** STUDIE CHEMICKÉHO

Více

Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky. Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i.

Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky. Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. TEKTONICKÉ POHYBY Mechanický pohyb částí zemské kůry a vnějšího pláště, který

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH

KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH QVANTIFICATION OF A NUTRIENT CONTENT IN YOUNG CARPATHIAN BIRCH STANDS AND THE DISTRIBUTION

Více

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density.

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density. INFLUENCE OF TRACTOR AND SEEDING MACHINE WEIGHT AND TIRE PRESSURE ON SOIL CHARACTERISTICS VLIV HMOTNOSTI TRAKTORU A SECÍHO STROJE A TLAKU V PNEUMATIKÁCH NA PŮDNÍ VLASTNOSTI Svoboda M., Červinka J. Department

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním

Více

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] 7-8 10-11 5-6 8-9 11-12 6-7 9-10 izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] 7-8 10-11 5-6 8-9 11-12 6-7 9-10 izolinie 8 Lesy v Karpatech Dopad změn klimatu na porost topolu (Populus nigra, P. alba, P. tremula) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn srážkami. Vliv

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

B. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství

B. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Žádost o udlení úelových prostedk MPSV R Strana B.1 Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Úvod Pojem multifunkního zemdlství (MFZ) se v posledních letech stal

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

RybníčekKamil, Doc.dr.CSc.

RybníčekKamil, Doc.dr.CSc. RybníčekKamil, Doc.dr.CSc. - PF MU Brno (botanika), abs. 1956 - vědecký pracovník - člen ČBS, IMCG, čestný dopisující člen Soc. Fauna Flora Fennica Zaměření: Kvartérní paleoekologie, stratigrafie a vegetace

Více

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Autor: Michal Mulač Studijní program: B7202 Mediální a

Více

Silicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins

Silicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Geologie Studijní obor: Paleobotanika Mgr. Václav Mencl Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské

Více

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,

Více

You cannot step twice into the same river: the transformation of Central European temperate forest communities over the past century

You cannot step twice into the same river: the transformation of Central European temperate forest communities over the past century You cannot step twice into the same river: the transformation of Central European temperate forest communities over the past century Radim Hédl, Markéta Chudomelová, Martin Kopecký, Martin Macek, Vladan

Více

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION

CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION UHLÍKATÉ ČÁSTICE V OVZDUŠÍ MORAVSKO- SLEZSKÉHO KRAJE CARBONACEOUS PARTICLES IN THE AIR MORAVIAN-SILESIAN REGION Ing. MAREK KUCBEL Ing. Barbora SÝKOROVÁ, prof. Ing. Helena RACLAVSKÁ, CSc. Aim of this work

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Příloha č. 4 Výzvy pro předkládání žádostí v rámci Programu podpory zajištění komplexního monitorování stavu vod v ČR

Příloha č. 4 Výzvy pro předkládání žádostí v rámci Programu podpory zajištění komplexního monitorování stavu vod v ČR Příloha č. 4 Výzvy pro předkládání žádostí v rámci Programu podpory zajištění komplexního monitorování stavu vod v ČR Přehled jednotlivých projektů, které jsou předmětem podpory maximální alokované částky,

Více

Výsledky hydrogeologické studie vybraných lučních rašelinišť na Jihlavsku a její praktické výstupy

Výsledky hydrogeologické studie vybraných lučních rašelinišť na Jihlavsku a její praktické výstupy Výsledky hydrogeologické studie vybraných lučních rašelinišť na Jihlavsku a její praktické výstupy Ochrana našich nejohroženějších biotopů mokřadů a stepí prostřednictvím pozemkových spolků, aktivita Hydrogeologická

Více

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha

Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha Soubor map: Hodnoty biodiverzity jednotlivých SLT podle výskytu prioritních přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 ve vybraných VZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek,

Více

Srovnávací studie zdrojnic Berounky ve vztahu k území msta Plzn. Jan Kopp

Srovnávací studie zdrojnic Berounky ve vztahu k území msta Plzn. Jan Kopp Miscellanea Geographica 12 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2006 s. 35-46 Srovnávací studie zdrojnic Berounky ve vztahu k území msta Plzn Jan Kopp kopp@kge.zcu.cz Katedra geografie, Západoeská univerzita

Více

Termální vody severních Čech vznik, výskyt a optimalizace využití

Termální vody severních Čech vznik, výskyt a optimalizace využití Termální vody severních Čech vznik, výskyt a optimalizace využití Grant Grantové agentury ČR: Geotermální zdroje, jejich limity a trvale udržitelné využití: benešovsko-ústecký zvodněný systém Hlavní řešitel:

Více

Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu

Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Vimperk, 2009 1. ÚVOD 2. VÝCHOZÍ STAV 2.1. Lokalizace: Dolní úsek Hučiny je součástí širokého údolního systému na horním toku

Více

EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS

EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS VLIV RŮZNÝCH TECHNOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ CHOVU NA VYBRANÉ UKAZATELE VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ NOSNIC Pavlík A. Ústav morfologie,

Více

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT VLIV LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPŇŮ NA KVALITU SEMEN JEDLE BĚLOKORÉ (ABIES ALBA MILL.) FOREST VEGETATION ZONES INFLUENCE ON SEED QUALITY OF SILVER FIR (ABIES ALBA MILL.).) JANA STEJSKALOVÁ, IVO KUPKA ABSTRACT

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více