Ochrana lesa proti lýkožroutu smrkovému

Transkript

1 Ochrana lesa proti lýkožroutu smrkovému Lýkožrout smrkový Ips typographus (L.) je jedním z nejnebezpečnějších hmyzích škůdců smrkových porostů, který stále způsobuje značné škody v našich lesích. Svým vývojem je vázán téměř výhradně na smrk ztepilý. Přednostně napadá stromy poškozené, vyvrácené či oslabené (suchem, václavkou apod.); vhodným materiálem k jeho vývoji je rovněž pokácené neodkorněné dříví. Příznivé klimatické podmínky a dostatek vhodného materiálu pro jeho vývoj mohou vést k výraznému nárůstu jeho početnosti a způsobit značné poškození lesních porostů. V takových obdobích se problematice lýkožrouta smrkového zpravidla dostává zvýšené pozornosti i ze strany veřejnosti a médií. Vzniká tak mylný dojem, že problematika ochrany lesa proti tomuto škůdci je záležitostí pouze mimořádných období. Ochrana lesních porostů proti lýkožroutu smrkovému však musí být trvalou součástí péče vlastníků lesa o svůj majetek. K vytvoření vhodných podmínek pro nárůst početnosti lýkožrouta došlo v zejména uplynulých dvou letech i v Plzeňském kraji. V důsledku rozsáhlého poškození lesních porostů větrnými kalamitami došlo k nárůstu početnosti tohoto škůdce a následně i k nárůstu jím působeného poškození lesních porostů. Povinnost provádět opatření v ochraně lesa je lesním zákonem uložena vlastníku lesa. Současný stav lesních porostů, výskyt lýkožrouta v nich a úroveň ochranných opatření proti němu však dokazují, že ne všichni vlastníci lesů věnují této problematice dostatečnou pozornost. Ochranná opatření a zásahy proti lýkožroutu jsou buď zcela opomíjeny, nebo je jejich provádění nedostatečné (nedůsledné). Za jednu z příčin tohoto stavu lze považovat i neznalost povinností souvisejících s vlastnictvím lesa a neznalost problematiky ochrany proti lýkožroutu. Ke zmírnění nedostatku ve znalostech vlastníků lesů, konkrétně v oblasti ochrany lesa proti lýkožroutu smrkovému, mají přispět dále uvedené informace. Vlastníci lesa, ale i jiní zájemci, v nich naleznou základní informace o povinnostech a právech souvisejících s vlastnictvím lesa ve vztahu k ochraně lesa, informace o biologii lýkožrouta smrkového, o metodách a postupech ochrany lesa proti němu a o odborné pomoci vlastníkům lesů. Povinnosti v ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému Problematika ochrany lesa proti hmyzím škůdcům je obecně upravena zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podrobněji jsou pak ochranná opatření upravena vyhláškou MZe ČR č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže. Povinnost provádět opatření v ochraně lesa je lesním zákonem uložena vlastníku lesa. Ten je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejména: zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy lesů a provést nezbytná opatření, preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Vlastník lesa je rovněž povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků (podrobně viz. Příloha č. 2). Povinnost důsledně dbát při výkonu své činnosti ochrany lesa a řádného hospodaření v něm je uložena i odborným lesním

2 hospodářům a zaměstnancům orgánů státní správy lesů. Vyhláškou č. 101/1996 Sb. je lýkožrout smrkový zařazen mezi tzv. kalamitní škůdce a vlastníkům lesa jsou v ní stanoveny následující povinnosti: O výskytu škůdců, jejichž populační hustota při zvýšeném* stavu hrozí vznikem kalamitního* výskytu informovat orgán státní správy lesů. Evidenci kalamitních škůdců, kteří dosáhli zvýšeného* nebo kalamitního* stavu, vést podle porostů [ 2 písm. s) lesního zákona]. Evidence obsahuje tyto údaje: a) druh kalamitního škůdce, b) lokalizace výskytu, c) rozsah škod (m 3 nebo ha), d) datum zjištění škody, e) datum a druh obranného zásahu proti škůdci. Vzniku zvýšeného stavu hmyzích škůdců předcházet zejména odstraňováním materiálu vhodného pro rozmnožování hmyzích škůdců a soustavným vyhledáváním a včasným zpracováváním všech napadených stromů, ošetřováním lesních porostů, zjišťováním výskytu a hubením škůdců. Jestliže existuje nebezpečí vzniku kalamitního stavu, nebo tento stav již nastal, je vlastník lesa povinen provést bezodkladně taková opatření, která povedou k redukci škůdce pod kalamitní stav, k odstranění škod nebo k zamezení dalšího šíření škůdce. Veškeré polomy, vývraty a dříví atraktivní pro rozvoj škůdců vzniklé do 31. března musí být zpracovány nebo asanovány nejpozději do 31. května, v lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, do 30. června běžného roku. * definice uvedených termínů viz. Příloha č. 2 Činnosti v ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému Cílem ochrany lesa proti hmyzím škůdcům je udržení jejich populací na takovém stavu, kdy jimi působené škody nepřesahují hospodářsky únosnou míru škůdci jsou v základním stavu. K udržení tohoto stavu je nezbytné trvalé, včasné a důsledné provádění preventivních opatření, jimiž bude bráněno nárůstu populací škůdců a tím i jimi působených poškození lesních porostů. V případech, kdy z různých příčin dochází nebo již došlo k nárůstu výskytu škůdců a škod jimi působených, je nutné okamžitě provést opatření, která povedou k opětovnému dosažení únosného stavu. Prevence Preventivní opatření jsou nezbytným předpokladem úspěšné ochrany lesa proti jeho škůdcům. V případě lýkožrouta smrkového jsou takovými preventivními opatřeními: - včasné a důsledné odstraňování kůrovcem napadených stromů a dříví, - včasné odstraňování veškerého materiálu vhodného k jeho vývoji, - soustředění jeho náletu v době rojení do připravených odchytových zařízení. Všechna výše uvedená opatření musí být trvalou součástí péče vlastníka o les.

3 Včasné a důsledné odstraňování kůrovcem napadených stromů a dříví Jedná se o základní činnost vlastníka lesa v ochraně proti lýkožroutu smrkovému. Důsledně musí být vyhledány a odstraněny všechny napadené stromy a dříví a tato činnost musí být prováděna nepřetržitě (celoročně). Je lepší včas odstranit několik jednotlivých stromů, nežli jich později kácet desítky či stovky. Napadený strom nebo dříví jsou odstraněny včas, jestliže je dosud lýkožrout neopustil. Je proto žádoucí odstranit veškerý lýkožroutem napadený materiál nejpozději ve stadiu larev, neboť v takovém stadiu vývoje, i když dojde k opadu kůry (např. při přibližování dříví), nedojde k dokončení vývoje lýkožrouta a jeho dalšímu rozšiřování v lesních porostech. Nejúčelnější je pak napadené dříví odvézt co nejdříve ke zpracování mimo les. Nelze-li toto zajistit, je nutné napadené dříví ošetřit (asanovat). Ponechání neošetřeného (neasanovaného) dříví v lesních porostech nebo v jejich blízkosti vede k dalšímu šíření lýkožrouta a znehodnocuje veškerou předchozí činnost a vynaložené prostředky. Vyskytuje-li se v napadeném dříví lýkožrout již ve stadiu brouka, je nutné provést asanaci takového dříví způsobem, který povede k jeho zahubení (chemická asanace, odkornění pomocí mechanizačních prostředků). Odstraňování stromů a dříví, které jsou již lýkožroutem opuštěny ke snižování výskytu lýkožrouta nevede. Včasné odstraňování veškerého materiálu vhodného k jeho vývoji Materiálem vhodným k vývoji lýkožrouta jsou vývraty, zlomy, čerstvě vyrobené dříví, stromy oslabené (mechanickým poškozením, onemocněním, suchem apod.). Takovýto materiál je vhodné odstranit dříve, než k jeho napadení lýkožroutem dojde, nejpozději v takovém stadiu vývoje lýkožrouta a takovým způsobem, který zamezí jeho dalšímu šíření (viz. předchozí odstavec). Vyhláška MZe ČR č. 101/1996 Sb., pak stanoví konkrétní termíny, ve kterých je nutné zpracovat veškeré pro lýkožrouta atraktivní dříví (viz. kapitola Povinnosti v ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému).

4 Rovněž při odstraňování materiálu vhodného pro vývoj lýkožrouta je nezbytná důslednost jeho provádění. Ponechání částí stromů vhodných pro vývoj lýkožrouta (např. špice, poškozené části kmenů apod.) v lesních porostech umožní jeho další šíření a tím znehodnocuje již provedená opatření i prostředky na ně vynaložené. Soustředění jeho náletu v době rojení do připravených odchytových zařízení Cílem tohoto opatření je zachycení co největšího počtu dospělců v době rojení do předem připravených odchytových zařízení. Takovými zařízeními jsou lapáky a lapače. Popis uvedených odchytových zařízení, stanovení jejich počtu a umístění, interval provádění kontrol a další podrobnosti jsou vedeny v kapitolách Kontrola, Obrana. Zcela zásadní pro účinnost všech uvedených ochranných opatření proti lýkožroutu je to, že musí být prováděna plošně, v lesích všech vlastníků (což souvisí s již výše zmíněnou povinností vlastníka lesa hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků). Nedostatečné provádění či dokonce opomíjení ochranných opatření některým vlastníkem lesa může způsobit (a často bohužel působí) šíření lýkožrouta nejen v lesích tohoto vlastníka, ale i v lesích dalších vlastníků. Význam celoplošného provádění ochrany proti lýkožroutu narůstá především v oblastech, kde jsou lesy tvořeny velkým počtem vlastníků lesů malých výměr. Kontrola Ke zjištění výskytu lýkožrouta smrkového v lesních porostech je nutné provádět kontrolu jeho výskytu a množství. Zjištěné údaje pak slouží ke stanovení dalšího postupu ochrany proti tomuto škůdci. Kontrola se provádí ve všech smrkových porostech starších 60 let, u smíšených porostů tam, kde zastoupení smrku dosahuje alespoň 20 %. Způsob provádění kontroly je odvozen od stavu populace lýkožrouta základní, zvýšený a kalamitní stav (viz. Příloha č.2).

5 V základním stavu se kontrola provádí pochůzkou, kdy se sleduje výskyt napadených stromů a dříví (příznaky napadení jsou uvedeny v příloze č. 1). Při stavu zvýšeném se kontrola provádí pomocí lapačů nebo lapáků, které se umisťují na nejvíce ohrožená místa (osluněné porostní stěny, místa s dřívějším výskytem lýkožrouta apod.). Počet těchto odchytových zařízení by měl být nejméně 1 ks na 5 ha. Tento způsob kontroly částečně plní i úlohu obranného opatření. Při zjištění stavu, který by hrozil vznikem většího poškození, je nutno bezodkladně provést opatření, která zabrání dalšímu šíření a nárůstu populace lýkožrouta. Obrana Při zvýšeném a kalamitním stavu se přistupuje k obraným opatřením pomocí odchytových zařízení - lapačů a lapáků. Ty se instalují v porostech na nejvíce ohrožená místa. Počet odchytových zařízení pro zachycení jarního rojení lýkožrouta se stanoví podle kalamitního základu (objem včas zpracovaného kůrovcového dříví za období od 1.8. do 31.3.) a rovná se 1/10 objemu kalamitního základu. K takto stanovenému počtu se přidá 1 odchytové zařízení na každý započatý 1 m 3 kůrovcového dříví, které je lýkožroutem čerstvě částečně nebo zcela opuštěno. Počet odchytových zařízení pro zachycení rojení letního vychází ze stupně odchytu, resp. stupně napadení z jarního rojení a stanoví se takto: Slabý stupeň odchytová zařízení je možno přemístit na vhodnější místo Střední stupeň počet odchytových zařízení zůstává nezměněn Silný stupeň počet odchytových zařízení se přiměřeně zvýší K takto stanovenému počtu odchytových zařízení se připočte jedno odchytové zařízení na každý započatý 1 m 3 kůrovcového dříví, které je lýkožroutem čerstvě částečně nebo zcela opuštěno. Stanovení stupně odchytu a napadení lýkožrouta smrkového Stupeň odchytu (napadení) Lapač, otrávený lapák Lapák Počet odchycených lýkožroutů Počet závrtů na 1 dm 2 Slabý do 1000 do 0,5 Střední ,5 1,0 Silný nad 4000 nad 1,0 Jestliže je předpoklad založení další (III.) generace lýkožrouta, postupuje se při stanovení počtu odchytových zařízení jako v případě letního rojení.

6 Odchytová zařízení Lapač je past sloužící k zachycení lýkožroutů, u které je k jejich lákání použito feromonových návnad. Feromonová návnada je tvořena odparníkem, který obsahuje agregační feromon a zajišťuje jeho samovolné uvolňování do ovzduší v množství vhodném pro lákání lýkožrouta. Při instalaci (umístění) lapačů je nutno dodržet následující zásady: - vzdálenost lapače od nejbližšího zdravého smrku nesmí klesnout pod 10 m a neměla by překročit 25 m, - lapač nesmí být po celou dobu odchytu zakryt buření, - nárazová plocha lapače má být zhruba v prsní výšce, - minimální vzdálenost mezi lapači určenými k obraně nesmí klesnout pod 10 m. Feromonová návnada se vyvěšuje těsně před rojením. Výměna se provádí v termínech určených pro konkrétní feromonový odparník jeho výrobcem. Lapače se kontrolují pravidelně jednou za 7 14 dní. V době vrcholu rojení je vhodné interval kontrol zkrátit (zvyšuje se výše odchytů). Při kontrole lapače se stanoví počet odchycených brouků, které je nutné následně účinně zahubit. Při kontrole lapačů se současně kontrolují smrky v jejich okolí zda nejsou napadeny lýkožroutem. Lapače se evidují. Zaznamenává se jejich číslo, umístění, datum vyvěšení a výměn feromonových návnad, data kontrol s počtem odchycených brouků. Lapák je pokácený, evidovaný, zdravý, zpravidla odvětvený úrovňový smrk nebo jeho část, atraktivní pro lýkožrouta, připravený pro jeho kontrolu a hubení. Jako lapák je možné využít i vývraty nebo zlomy uvedených parametrů. Pro zamezení předčasného vysychání se lapák po celé délce zakrývá větvemi a pro zvýšení účinnosti se doporučuje jeho podložení (pro nálet lýkožrouta se zpřístupní i část kmene jinak ležící na zemi). Lapáky pro zachycení jarního rojení (I.série) se připravují nejpozději v březnu. V oblastech s dlouho ležící sněhovou pokrývkou je možno lapáky připravit na podzim. Z celkového množství lapáků I.série se 1/3 umístí do polostínu a zbylé 2/3 se umístí na osluněná místa. Lapáky pro zachycení letního rojení (II.série) se připravují zpravidla týden před předpokládaným začátkem letního rojení a umísťují se zpravidla do polostínu. Jestliže je na lapácích zjištěn střední a silný stupeň napadení, pokládají se pro zachycení přerojujících se brouků další lapáky. Další lapáky se

7 přikacují rovněž v případech, kdy jsou již položené lapáky plně obsazeny. Zásadním momentem je v případě lapáků jejich včasná asanace. Ta by měla být provedena nejlépe ve stadiu larev. Výlet lýkožrouta z lapáku v důsledku neprovedení jeho asanace, nejen že popírá jeho účel, ale současně vede k dalšímu šíření lýkožrouta. Lapáky se kontrolují pravidelně jednou za 7 14 dní, a to až do doby jejich asanace. Při jejich kontrole se současně kontrolují okolní smrky zda nejsou napadeny lýkožroutem. Lapáky se evidují. Zaznamenává se číslo lapáku, série, datum jejich položení, místo položení, data kontrol, stupeň napadení a stádium vývoje, datum a způsob asanace. Otrávený lapák je pokácený a odvětvený smrk nebo jeho část, který je po celém povrchu ošetřen vhodným insekticidem těsně před předpokládaným začátkem rojení a opatřený feromonovou návnadou. Jako otrávený lapák se mohou používat i čerstvá polena sestavená do trojnožek s feromonovou návnadou umístěnou pod vrcholem. Pro stanovení počtu otrávených lapáků platí obdobné zásady jako při stanovení počtu lapačů. Otrávené lapáky se používají pouze k obraně, a to zejména v nepřístupných lokalitách. Jejich účinnost se v průběhu celé sezóny udržuje opakovaným ošetřením insekticidem a výměnou feromonových návnad. Účinnost se kontroluje namátkově pomocí kontrolního rámu, na kterém se zjišťuje počet usmrcených jedinců. Současně je nezbytné kontrolovat, zda nedochází k vývoji lýkožrouta pod kůrou těchto lapáků. Asanace Asanaci lýkožroutem napadeného dříví je možno provést odkorněním nebo ošetřením chemickými přípravky. Odkornění lze provést buď ručním oloupáním kůry (loupáky) nebo jejím odstraněním pomocí stroje (např. frézový odkorňovací adaptér k motorové pile). Asanaci odkorněním je nejlépe provést ve stadiu larev. Jsou-li v požercích již kukly nebo žlutí brouci, je při ručním odkornění nutné sloupanou kůru spálit nebo chemicky ošetřit. Při odkorňování mechanizačními prostředky dochází ke spolehlivé likvidaci lýkožrouta i ve stadiu žlutého brouka. V případě chemické asanace je možné používat pouze přípravky uvedené pro příslušný rok v Seznamu povolených přípravků na ochranu lesa. Odborný lesní hospodář Mohlo by se zdát, že problematika odborného lesního hospodáře nepatří mezi informace věnované ochraně lesa proti lýkožroutu smrkovému. Řádná činnost odborného lesního hospodáře je však pro hospodaření v lese velice důležitá, v některých jeho oblastech zcela zásadní. S hospodařením v lese je spojena řada povinností, k jejichž plnění jsou nutné určité odborné znalosti. Dokladem toho jsou i informace o ochraně lesa proti lýkožroutu uvedené v předchozím textu. Je zřejmé, že takovými znalostmi nemůže disponovat každý vlastník lesa. A právě proto je k zabezpečení odborné úrovně hospodaření v lesích všech vlastníků zaveden lesním zákonem institut odborného lesního hospodáře. V součinnosti s ním jsou pak všichni vlastníci lesa povinni zajišťovat hospodaření v lese, tudíž i jeho ochranu ( 37 odst. 1 lesního zákona).

8 Kdo je odborný lesní hospodář Odborný lesní hospodář je osoba, která zabezpečuje vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lese podle lesního zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení a má k této činnosti licenci udělenou orgánem státní správy lesů. Vlastníkům lesa, kteří jsou povinni hospodařit podle lesního hospodářského plánu (lesy ve vlastnictví státu, ostatní vlastníci s výměrou lesa 50 ha a více) ukládá lesní zákon povinnost uzavřít s odborným lesním hospodářem smlouvu o výkonu této činnosti; v tomto případě hradí činnost odborného lesního hospodáře sám vlastník lesa. V ostatních případech (tzv. drobní vlastníci lesů) vykonává činnost odborného lesního hospodáře právnická osoba, která v určeném území vykonává právo hospodaření ve státních lesích, pokud orgán státní správy lesů nerozhodne o pověření jiné právnické nebo fyzické osoby; v těchto případech, pokud si vlastník lesa sám nevybere odborného lesního hospodáře, hradí jeho činnost stát. Na území Plzeňského kraje vykonávají v naprosté většině případů funkci odborného lesního hospodáře pro drobné vlastníky lesů, která je hrazena z veřejných prostředků, Lesy České republiky, s.p. Výjimku tvoří území Národního parku Šumava, kde tuto funkci vykonává Správa NP a CHKO Šumava a dále oblast sušicka a horažďovicka, kde je výkonem této funkce pověřeno několik fyzických osob. Informace o příslušných odborných lesních hospodářích lze získat na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, odborech životního prostředí od pracovníků státní správy lesů (viz. kapitola Kontakty). Spolupráce vlastníka lesa a odborného lesního hospodáře Hospodařit v lese v součinnosti s odborným lesním hospodářem je zákonnou povinností vlastníka lesa, jejímž účelem je zabezpečit řádné hospodaření v lese všech vlastníků. Aby však byl tento účel naplněn, musí se jednat o oboustrannou aktivní spolupráci vlastníka lesa a odborného lesního hospodáře. Jak vyplývá z předchozího textu, poskytuje odborný lesní hospodář vlastníku lesa odborné rady jak v lese hospodařit aby nedošlo k jeho ohrožení či poškození nebo k porušení právních předpisů. Provést potřebné zásahy (zajistit jejich provedení) však přísluší pouze vlastníku lesa. Je bohužel smutnou skutečností, že mnozí vlastníci lesa povinnosti spojené s jeho vlastnictvím neplní. Přestože příčiny takového jednání mohou být různé (značná vzdálenosti bydliště vlastníka a jeho lesa, zpřetrhání vlastnických vztahů, nezájem vlastníka o svůj majetek apod.), jejich důsledek se projeví na stavu lesa negativně. Zvláště negativně se pak takový přístup projevuje při zanedbání ochrany lesa proti lýkožroutu, kdy dochází k jeho dalšímu šíření do lesních porostů, a to nejen těch vlastníků, kteří plnění svých povinností zanedbali, ale mnohdy jsou poškozovány i lesy dalších vlastníků. Výrazně vyšší je pak nebezpečí poškozování lesů jiných vlastníků především v oblastech, kde se vyskytují drobné lesní majetky. Pro zachování řádného stavu lesů a nepoškozování zájmů jiných vlastníků lesa je proto nutné, aby se každý vlastník lesa aktivně zajímal o svůj les, o spolupráci s odborným lesním hospodářem a veškeré činnosti v lese prováděl ve spolupráci s ním. Je bezpodmínečně nutné, aby vlastník lesa vždy bezprostředně reagoval na podněty odborného lesního hospodáře, a to i v těch případech, kdy se z různých příčin sám o hospodaření v lese aktivně nezajímá. Rychlost a důslednost provedených zásahů je totiž v případě ochrany lesa proti lýkožroutu smrkovému rozhodující pro jejich účelnost. Liknavost či nezájem vlastníků lesa vede k tomu, že zásahy jsou prováděny (jsou-li vůbec provedeny) v době, kdy jsou napadené stromy a dříví lýkožroutem již opuštěny a tudíž rozšířeny v okolních lesních porostech. Takový přístup je nejen porušením právních předpisů, ale především vede, jak již bylo zmíněno, k poškozování lesů, a to i lesů a zájmů jiných vlastníků. Je-li proto vlastník lesa postaven před problém provedení zásahu proti

9 lýkožroutu, měl by si vždy uvědomit, zda by sám byl ochoten připustit poškozování svého majetku či svých zájmů jen proto, že jiný vlastník plní své povinnosti liknavě nebo je dokonce neplní vůbec.

10 Kontakty Městský úřad Blovice, odbor ŽP, Masarykovo nám. 143, Blovice, Městský úřad Domažlice, odbor ŽP, U Nemocnice 579, Domažlice, Městský úřad Horažďovice,odbor ŽP, Mírové nám. 1,34101Horažďovice, Městský úřad Horšovský Týn, odbor ŽP, Nám. Republiky 52, Horšovský Týn, Městský úřad Klatovy, odbor ŽP, Náměstí Míru 62, Klatovy, Městský úřad Kralovice, odbor ŽP, Manětínská 493, Kralovice, Městský úřad Nepomuk, odbor ŽP, Nám. Augustina Němejce 63, Nepomuk, Městský úřad Nýřany, pracoviště Plzeň, odbor ŽP, Americká 39, Plzeň, Magistrát města Plzně, odbor ŽP, Kopeckého sady 11, Plzeň, Městský úřad Přeštice, odbor ŽP, Husova 465, Přeštice, Městský úřad Rokycany, odbor ŽP, Masarykovo náměstí 1, Rokycany, Městský úřad Stod, odbor ŽP, Sokolská 566, Stod, Městský úřad Stříbro, odbor ŽP, Masarykovo náměstí 1, Stříbro, Městský úřad Sušice, odbor ŽP, Náměstí Svobody 138, Sušice, Městský úřad Tachov, odbor ŽP, T.G.Masaryka 1326, Tachov, Lesy České republiky, s.p. Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk, Odkazy: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Lesní ochranná služba Použitá literatura: M. Švestka, R. Hochmut, Vlastislav Jančařík, 1996: Praktické metody v ochraně lesa, Praha, Nakladatelství Silva Regina P. Zahradník, 2006: Základy ochrany lesa v praxi, Lesnická práce, s.r.o., VÚLHM P. Zahradník, M. Knížek, Lýkožrout smrkový (leták LOS), VÚHLM, v.v.i. Jíloviště - Strnady ČSN Ochrana lesa proti kůrovcům na smrku Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MZe ČR č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže