8. ročník/3. číslo škol. rok 2008/2009

Transkript

1

2 8. ročník/3. číslo škol. rok 2008/2009 2

3 Já jako křeček Jak se u nás v Křečkovicích slaví Vánoce? Skoro jako u vás. Dva dny před Vánocemi zdobíme stromeček, který je ve tvaru velkého křečka. Ten vánoční strom ve tvaru velkého křečka zdobíme úplně všichni, protože je opravdu velký. Den před Vánocemi se všichni z naší rodiny sejdou v jednom domě, a tak to dělají i ostatní rodiny. Vánoce, jupí! Všichni si sedneme k jednomu stolu a čekáme na křeččího Ježíška. Až přijde, rozbalujeme dárky. Tak končí naše Vánoce. Veronika Kozelková. 4. třída Vánoční pejsek Jsem malý pejsek z útulku a zatím si mě nikdo nekoupil. Už bych chtěl jít do krásné hodné rodinky, která by mě měla ráda. Už se blíží Vánoce a chtěl bych jít do rodiny. Jé, už někdo jde. Vybrali si mě. Mám rodinu. Ta rodina je milá už od pohledu. A prý mají dvě děti a budu jejich vánoční pejsek. Jsem moc šťastný pejsek. Andrea Novotná, 7. A Plyšový medvídek Ahoj! Já jsem plyšový medvídek a stojím mezi ostatními plyšovými hračkami. Už tu stojím půl roku a nikdo mě nechce koupit, sedím tu a volám: Haló, haló, kupte si mě prosím! Jednou si mě prohlíželi lidé, ale potom se rozhodli pro včelku Máju a Makovou panenku. Prohlížela si mě holčička, ale rozhodla se koupit si panenku Helenku. A takhle se rozhodovali lidé pořád pro někoho jiného. Až jednou přišel malý chlapec, bylo mu asi pět let, díval se na jednoho úžasného robota, ale uviděl mě. Přistoupil ke mně, a podíval se na mě svýma malinkýma očima. Říkal mamince, že toho medvídka chce, ale maminka mu řekla, že teď nemají na medvídka peníze. Chlapec proplakal celou cestu domů. Mamince ho bylo hrozně líto. Druhý den jela do obchodu podruhé, ale chlapce nevzala. Vzala si mě a dala mě k pokladně. Doma mě uložili do nějaké krabice a zabalili. 24. prosince si mě chlapec rozbalil a měl velkou radost. Ale za nějakou dobu vyrostl a už si se mnou nechtěl hrát, postavil mě na poličku a nechal mě tam. Po dvou měsících mu to bylo líto, vzal mě a položil do postele. Tak jsem ležel v posteli, dokud chlapci nebylo čtrnáct let. Zabalil mě do krabice a odnesl na půdu. Tam jsem byl zabalený, než mě vyhodili. Andrea Romanová, 7. A Auto na ovládání Já jsem malé auto na ovládání a nikdo mě nechce koupit, i když jsem levný. Všechny děti kupují velká auta a mě nikdo nechce jen proto, že jsem malý a méně výkonný. Dříve dětem stačila čokoláda, ale teď chtějí něco velkého. Takže už tady ležím půl roku a chtějí mě stáhnout z prodeje. Už mi zbývá jen týden. Tento den je poslední v této prodejně! Ale pozor, jde ke mně nějaký klučina, bere si mě, platí a já se raduju. Martin Dvořáček, 7. A Svíčka Ahoj, já jsem svíčka a stojím tady mezi ostatními. Haló, haló, kupte si mě někam na ozdobu, já už tu nechci jen tak stát a nehýbat se. Jé, paní, paní, pojďte pro si mě! Ano, hurá, vy si mě koupíte! Super! To je zima, právě jsme asi vyšli z prodejny. Jé, už jsme v teple. Už jsme přišli 3

4 domů, do mého nového bydliště. Teď tu budu zase stát, ale konečně v hezkém prostředí. A můžu se dívat na vánoční stromeček. Ale doufám, že mě nezapálí, vždyť jsem tak hezká. Uběhl kus dne a je večer. Rodina se už schází u vánoční večeře a já mám tu čest, že můžu být uprostřed toho krásně nazdobeného stolu. Á, oheň, pomóc, moje vlasy, už zapalují, cítím svoji hlavu. Už jsem se do poloviny roztekla, už je ze mě jenom vosk. Klára Brodecká, 7. A Boxerka na pružině Ach jo, dva dny před tím, než mě vyklidí. Ale pozor, už si mě někdo koupil. Jééé, už se těším, až mě otevře. Dám mu přímo jednu do nosu. To bude švanda. Jen aby to nebylo malé dítě, aby se nerozbrečelo. Už budu venku, už to šustí, áá, bum, haha, to je legrace. David Klouda, 7. A O hvězdě a baňce Byly Vánoce. Hvězda se hádala s baňkou, kdo je výš. Hvězda byla každé Vánoce výš a baňka níž. Baňka to chtěla změnit. Hvězda věděla, co má za lubem. Přišla za baňkou a povídá: Já se s tebou vyměním. To je skvělé, takže já budu nahoře. Ale jenom jedny Vánoce. Tak jo. A co kdybychom se střídaly? Mně to nevadí. Jedny Vánoce budu tam nahoře já a jedny ty. A tak se hvězda a baňka rozumně domluvily. Veronika Kozelková, 4. třída Pan Rohlíček a paní Perníčková R: Dobrý den. Jak se máte? P: Dobrý den. Dnešní den jsem prožila dobře. Nikdo mě nesnědl a ani nesklidil ze stolu. A jak se máte vy? Vypadáte smutně. R: Ani se neptejte. Snědli mně manželku a já jsem teď sám. P: A nechtěl byste se jít se mnou večer dívat, jak děti rozbalují dárky? R: Ano, moc rád půjdu. A abychom nemuseli pěšky takovou dálku, tak pojedeme taxíkem. Večer P: Mají krásně nazdobený stromeček. A těch dárků mají taky spoustu. R: Ano, ten stromeček se mi taky líbí. Mám pro vás dáreček. Je malý, ale na větší nemám. P: Děkuji, ta je krásná. Čepice sice moc nenosím, ale kvůli vám začnu. R: Tak to jsem ráda, že se vám líbí. Lenka Komínková, 8. B Byla jedna rodina. Jednou věšeli baňky a svíčky na stromeček a baňka říká: Ahoj! A svíčka na ni: Ahoj! Dlouho jsme se neviděly. Baňka na ni: Jak se máš? Dobře, odpověděla svíčka a zeptala se: A jak se máš ty? Dobře, říká baňka, ale trápí mě bříško. A svíčka jí poradila: Nemáš jíst tolik bonbónů, zkus je nejíst vůbec. Ale já je mám ráda, já je jím jenom o Vánocích. No, ale zkusím to. Svíčka jí poradila, baňka se uzdravila, poděkovala jí za radu a vše dobře dopadlo. Michaela Kloudová, 4. třída 4

5 Lenka Komínková, 8. B 5

6 Sněhulák a kočka S: Ahoj, kočko! K: Ahoj, sněhuláku! S: Víš, že dneska jsou Vánoce? K: Ano. S: A těšíš se? K: Těším, protože večer dostanu kus kapříka a třeba mi něco naloží Ježíšek. A ty se těšíš? S: Taky se těším, sice nedostanu ani kapra, ani dárek, ale líbí se mi, jak krásně svítí stromeček, děti mají radost a třeba uvidím i Ježíška. K: Mně se vůbec nelíbí, jak svítí stromeček. Minulý rok jsem si spálila tlapičku. S: A jak sis ji mohla spálit? K: Protože jsem si s ní chtěla hrát. S: Tak vidíš, s žárovkami si hrát nemůžeš. Sněhulák nakonec kočku přemluvil, aby si s žárovkami nehrála a kočka už si nikdy tlapku nespálila. Kamila Vitulová, 8. A Rozhovor baňky a prskavky P: Ahoj baňko, jak se máš? B: No, ahoj, prskavko, nic moc a jak ty? P: Já hrozně! B: Proč? P: No, visím na stromečku a až přijde Štědrý den, zapálí mě a já vyprskám. Co je to za život. A co ty, baňko, jak se těšíš ty na Vánoce a na Štědrý den? B: Na Vánoce se těším a na Štědrý den taky! P: Jak se na Vánoce můžeš těšit? B: Vyndají mě z krabice, vyleští a pověsí na krásný stromeček. P: No jo, ale po Vánocích tě stejně dají do krabice a celý rok tě nevytáhnou. B: To je pravda, ale mně to vůbec nevadí. Andrea Novotná, 7. A Ztracený dárek Byly Vánoce. Všichni šli k vánočnímu stromečku a najednou tam nebyl jeden dáreček. Všichni ten dáreček hledali, ale nenašli. Byli moc smutní, a tak tatínek řekl: Pojďte ven. A ozvalo se: Jó, jupí, venku sněží! A tak šli ven a stavěli sněhuláka. Potom maminka uviděla v dálce malý dáreček a řekla: Hele, támhle je dáreček, to je ten ztracený dáreček. Běž pro ten dáreček, tatínku. A tak se ztracený dáreček našel a všichni byli šťastní. Veronika Kozelková, 4. třída 6

7 Ztracený dárek Jednou večer před Vánocemi se mamince narodil malý synáček. Maminka s tatínkem jeli rychle nakupovat dárky. Na Štědrý den dali dárky pod stromeček a šli se najíst. Po večeři šli ke stromečku. Ale co to? Jeden dárek chybí! To je záhada, říká tatínek a hledají dál, ale nikde není. Najednou zjistili, že je otevřené okno. Tatínek vykoukne z okna a tam jsou stopy. Jde po stopách, až přijde k chaloupce. U ní sedí starý dědeček. A má v ruce dárek. Tatínek říká: Dejte nám ten dárek, prosím. Když tak prosíš, dostaneš ho. Děkuji. A tak měli veselé Vánoce. Veronika Zichová, 4. třída Jsem vánoční dárek Ahoj, jsem zelené autíčko, které vyrobili v továrně na hračky. A s dalšími autíčky jsem se dostal do krabice (kde jsem se cítil jako sardinka v konzervě), kterou odvezli do obchodu. Tam nás pán naskládal do velké dřevěné police. Potom si nás začali prohlížet lidé a my jsme se všichni strašně báli. Pokaždé, když jsem slyšel zazvonit zvonek u dveří, hrůzou mi ztuhl motor. A najednou to přišlo, vybrali si mě! Byl to pán s paní, kteří se mi docela líbili, ale měl jsem obavy z toho, co se mnou bude dál. Vzali mě do auta, kde to se mnou při jízdě pořádně házelo. Když jsme dojeli do cíle (bolely mě snad všechny součástky), ocitl jsem se na stole. Tam mne do něčeho zabalili a strčili hluboko do skříně. Zde jsem ležel hróóózně dlouho. Až jednou! Vzali mě a položili pod stromeček. Mezitím jsem ucítil vůni cukroví a smaženého kapra. Zazvonil zvoneček a lidé začali zpívat koledy. Pak se děti vrhly na dárky. Rozbalil mě kluk a začal hrozně řvát. Já jsem se lekl tak, že jsem strachem málem vypustil benzin. Ale potom mi to došlo! Křičel radostí, že mě má! Uklidnil jsem se a rozhlédl se okolo. Všude to bylo krásné: samé ozdoby, svítící a blikající světýlka, krásně nazdobený stromek cítil jsem se jako v ráji. Můj kluk měl obrovskou radost a šli jsme se rovnou projet. Od této doby jsme nejlepší kamarádi a každý den spolu jezdíme. Michal Malásek, 9. A Vánoční dárek Můj příběh začíná v jedné továrně na plyšové hračky v Číně, kde mě vyrobil neznámý šikmooký člověk. Moje dobrodružství pokračuje dlouhou cestou z Číny do Evropy. Jel jsem v kamionu až do České republiky, kde jsme zastavili ve městě jménem Brno, v hračkářství Sparkys. Poznal jsem to podle toho, že slečny, co mně vybalovaly a dávaly do polic, měly na trikách velký žlutý nápis Sparkys. Za tu dobu, co jsem strávil v hračkářství, jsem viděl opravdu hodně lidí. Hlavně děti, kterým jsem se moc líbil, ale žádné si mě nekoupilo. Až jednoho dne jsem se dočkal. Přistoupila ke mně jedna paní, chvíli si mě prohlížela a pak řekla:,,to je ten pravý dárek pro mou holčičku. Dala si mě do košíku a šla k pokladně. Zaplatila za mě a vložila do tašky. Pak si jen pamatuji, že už jsem byl v nějakém pokoji, nejspíše v ložnici. Paní mě pečlivě schovala do skříně, aby mě tam nikdo až do Vánoc nenašel. 7

8 Na Štědrý den mě ze skříně vyndala, položila na balicí papír a zabalila. Pak jsem pocítil, že se se mnou pohybuje. Slyšel jsem hrát koledy a nějaký hlas, co se ptal:,,táto, kdy už přijde Ježíšek?. Tatínek odpovídal:,,brzo, holčičko, brzo. Najednou jsem byl někam položen. Chvíli jsem slyšel jen cinkání příboru o talíř. Najednou jsem slyšel, jak zazvonil zvonek a tu holčičku, co křičela:,,ježíšek je tady! Uslyšel jsem otvírání dveří a cupitání nohou. Doběhla přímo ke mně, rozbalila a řekla:,,to je ale pěkný méďa. Od té doby mě nedala z ruky. Hrála si se mnou každý den, dokonce jsem s ní i spal v posteli. Jak léta plynula, holčička dostávala i jiné hračky, které měla radši než mě. Byl jsem položen na polici mezi ostatní plyšáky. Časem si holčička už nehrála ani se mnou, ani s ostatními hračkami. Hračky nahradil počítač a televize. Lukáš Raichl, 9. A Lenka Komínková, 8. B Lucie Kozelková, 3. třída 8

9 Obrázek nakreslila Lenka Komínková, 8. B Obrázek nakreslila Veronika Kozelková, 4. třída 9

10 Žáci 6. třídy byli v prosinci na týdenním pobytu v ekologickém středisku Chaloupky a zde si můžete přečíst, jak se jim tam líbilo. Chaloupky Bylo pondělí a my jsme jeli na Chaloupky. Přijeli jsme do Okříšek, odvezli nám autem zavazadla a šli jsme na Chaloupky. Bylo to asi 8 km. Na Chaloupkách jsme se naobědvali, oblékli a šli ven. Měli jsme poznávat zvířecí stopy a popisy zvířat. Ve středu Vítek upadl na led a způsobil si lehký otřes mozku. Udělal si ho, když jsme byli v Brtnici. Ve čtvrtek jsme káceli stromy a řezali dříví a taky jsme se střídali ve štípání dřeva. Ale všichni jsme mysleli na Vítka, jak asi dopadne. V pátek jsme měli výstavu, já a Ondra jsme měli svíčky z vosku. Po obědě jsme dali zavazadla do auta a jeli jsme autobusem do Okříšek, vzali jsme si zavazadla, nastoupili do vlaku a jeli až do Čebína. Tam na nás čekali rodiče a jeli jsme domů. Jarek Bedáň, 6. třída CHALOUPKY V pondělí jsme jeli na školu v přírodě na Chaloupky. Vlakem jsme dojeli do Okříšek, kde jsme vystupovali a čekali na auto, až nám odveze batohy. Když přijelo auto, vystoupila paní Iva, která nám dala batohy s mapou, buzolou a dalekohledem. Na Chaloupky jsme šli 5 6 kilometrů. První den jsme se všichni sešli v sále, kde jsme si dělali jmenovky, abychom věděli, jak se kdo jmenuje. První úkol byl venku, kde jsme museli poznávat stopy lesních živočichů. Ve středu jsme šli na výlet do Brtnice, kde jsme poznávali staré znaky, například na radnici. Ve čtvrtek k nám přišel pan řezbář, u kterého jsme si mohli zdarma vyřezat ze dřeva rybičky, křížek a srdíčka. Večer kolem půl osmé nám přednášel o hudebních nástrojích. V pátek ráno jsme se sbalili a chystali se na cestu domů. Týdenní pobyt na Chaloupkách se mi moc líbil. Lucie Hotařová, 6. třída 10

11 CHALOUPKY Naše třída jela na týdenní pobyt na Chaloupky. Přijeli jsme Hráli jsme různé hry, také jsme dělali sýr, tvaroh a máslo. Tkali jsme a předli. Prohlédli jsme si farmu, kde mají kozla Matěje, ovečky, holuby, slepice, kočku a psa Hafušku. Kdo chtěl, mohl zvířata krmit. Poznávali jsme různé stopy ve sněhu. Měli jsme hezké počasí, protože byl sníh. Také jsme šli do Brtnice, kde jsme poznávali různé památky. Všude nás provázela paní Iva. Předposlední den jsme dělali svíčky z včelího vosku. Řezali jsme z kůry různé postavičky. Poslední den jsme se sbalili a odjeli. Byl to krásný týden. Petra Štursová, 6. třída Chaloupky Minulý týden jsme jeli na ekologický pobyt Chaloupky. Nastoupili jsme v Čebíně na vlak. V 11:00 jsme dojeli do Okříšek, kde na nás čekala paní Iva. Dala nám batoh s mapou, buzolou a dalekohledem. Na Chaloupky jsme šli asi 7 km. Po příchodu na Chaloupky, jsme se měli jít převléct a hned do sálu, aby nám paní Iva řekla, co na Chaloupkách máme dělat a naopak, co nesmíme dělat. Poté jsme šli na oběd, po obědě jsme měli polední přestávku. Paní Iva nám připravila na každý den program. Večer jsme se vydali do lesa na stezku odvahy. Když jsme došli na konec, paní učitelka nás postupně pouštěla, abychom šli zpátky na Chaloupky. Další den jsme šli do města Brtnice. V Brtnici jsme plnili úkoly. Po splnění úkolů jsme měli chvíli volno. Poté jsme se sešli na autobusové zastávce. Za chvíli přijel autobus, nastoupili jsme a jeli zpátky na Chaloupky. Autobus nám zastavil blízko Chaloupek, ale přesto jsme museli dojít. Jak jsme šli, spadl Vítek na namrzlé silnici. Ale říkal, že mu nic není. Když jsme došli na Chaloupky, sedl si na lavičku a říkal, že se mu motá hlava. Paní učitelka zavolala záchranku a Vítka odvezli. Byli jsme z toho hodně smutní. Ale měli jsme jiný program. V pátek jsme jeli domů a před odjezdem jsme měli výstavu. Po výstavě jsme nasedli na autobus a jeli domů. Bylo to tam hezké a jela bych tam znovu. Šárka Závodníková, 6. třída 11

12 MOJE ZÁŽITKY Z CHALOUPEK V pondělí jsem se třídou jela na rekreační pobyt na Chaloupky. Nejprve jsme jeli 3 hodiny vlakem. Na poslední zastávce jsme vystoupili a už tam na nás čekalo auto, které nám mělo odvézt tašky. Pak jsme šli přibližně 6 až 7 km pěšky. Když jsme přišli do střediska, všichni byli velmi nadšeni. Potom jsme se seznámili s jejich pravidly ohledně chování. Každý den se konaly velmi zajímavé programy a hry. Např: vyrábění svíček z vosku, domácího sýru a másla, krmení zvířat. A tak čas pořád rychle utíkal a už byl pátek. Museli jsme se balit a uklízet pokoje. Po obědě jsme vyrazili na autobus, který jel do Okříšek na nádraží. Za chvíli si všichni vzali svá zavazadla a my nastoupili do vlaku. Za 3 hodiny cesty jsme už byli v Čebíně. Tenhle pobyt se mi hodně líbil. Jela bych ráda příští rok znovu. Veronika Zmeškalová, 6. třída 12

13 Žáci 9. B kreslili obrázky vyjadřující lidová rčení. Poznáte je? Obrázek nakreslila Eva Konečná, 9. B Obrázek nakreslil Jan Vejrosta, 9. B 13

14 Obrázek nakreslila Eva Konečná, 9. B 14

15 Obrázek na titulní stránce nakreslila Adriana Kováčová, 9. B DRÁSOVÁČEK Školní časopis Základní školy T. G. M. v Drásově číslo 3 / ročník 8. leden 2009 Vydává ZŠ a MŠ T. G. Masaryka Drásov, Drásov 167 výhradně pro vnitřní potřebu. Číslo 3 vyšlo v nákladu 25 výtisků. 15