Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. 2 Země pak byla pustá a prázdná,

Transkript

1 Genesis N počátku Příběh nebe země N počátku Bůh stvořil nebe zemi. 2 Země pk byl pustá prázdná, nd propstí byl tm nd vodmi se vznášel Boží Duch. 3 Bůh řekl: Ať je světlo! bylo světlo. 4 Bůh viděl, že světlo je dobré, Bůh oddělil světlo od tmy. 5 Bůh nzvl světlo den tmu nzvl noc. Byl večer bylo ráno, den první. 6 Bůh řekl: Ať je uprostřed vod obloh, by oddělovl vody od vod! 7 Bůh učinil oblohu oddělil vody pod oblohou od vod nd oblohou stlo se. 8 Bůh nzvl oblohu nebe byl večer bylo ráno, den druhý. 9 Bůh řekl: Ať se vody pod nebem shromáždí n jedno místo ť se ukáže souš! stlo se. 10 Bůh nzvl souš země shromáždění vod nzvl moře. A Bůh viděl, že je to dobré. 11 Tehdy Bůh řekl: Ať země zplodí zeleň: byliny nesoucí semeno různé druhy plodných stromů nesoucích ovoce, v němž je jejich semeno n zemi! stlo se. 12 Země vydl zeleň: různé druhy bylin nesoucích semeno různé druhy stromů nesoucích ovoce, v němž je jejich semeno. A Bůh viděl, že je to dobré. 13 Byl večer bylo ráno, den třetí. 14 Bůh řekl: Ať jsou n nebeské obloze svítilny, by oddělovly den od noci; budou znmeními k určování období, dnů let; 15 budou n nebeské obloze svítilnmi k osvětlování země! stlo se. 16 Bůh učinil dvě veliké svítilny: větší, by vládl dni, menší, by vládl noci; učinil rovněž hvězdy. 17 Bůh je umístil n nebeské obloze, by osvětlovly zemi, 18 by pnovly nde dnem nocí by oddělovly světlo od tmy. A Bůh viděl, že je to dobré. 19 Byl večer bylo ráno, den čtvrtý. 20 Bůh řekl: Ať se vody zhemží množstvím živočichů nd zemí pod nebeskou oblohou ť létjí ptáci! 21 Bůh tedy stvořil velké mořské obludy všemožné druhy čilých živočichů, jimiž se zhemžily vody, i všemožné druhy okřídlených ptáků. A Bůh viděl, že je to dobré. 22 Bůh jim požehnl řekl: Ploďte množte se nplňte vody v mořích; tké ptáci ť se rozmnožují n zemi. 23 Byl večer bylo ráno, den pátý. 24 Bůh řekl: Ať země vydá různé druhy živočichů: různé druhy dobytk, drobné hvěti i polní zvěře! stlo se. 25 Bůh učinil různé druhy polní zvěře dobytk i všemožné druhy zemské hvěti. A Bůh viděl, že je to dobré.

2 Genesis 1 26 Tehdy Bůh řekl: Učiňme člověk k nšemu obrzu, podle nší podoby! Ať pnují nd mořskými rybmi, nd nebeským ptctvem, nd dobytkem, nde vší zemí i nd veškerou hvětí lezoucí po zemi. 27 Bůh stvořil člověk ke svému obrzu, k obrzu Božímu stvořil jej: jko muže ženu stvořil je. 28 A Bůh jim požehnl. Bůh jim řekl: Ploďte množte se, nplňte zem, podmňte si ji pnujte nd mořskými rybmi, nd nebeským ptctvem i nd kždým živočichem lezoucím po zemi. 29 Bůh tké řekl: Hle, dl jsem vám všechny byliny vydávjící semeno n celém povrchu země i kždý strom, n němž je ovoce vydávjící semeno. To vám bude z pokrm. 30 Tké veškeré polní zvěři, všem nebeským ptákům i všemu, co leze po zemi, zkrátk všemu, co má v sobě život, jsem dl z pokrm všechny zelené byliny stlo se. 31 Bůh viděl všechno, co učinil, hle, bylo to velmi dobré! Byl večer bylo ráno, den šestý. 2 Tk bylo dokončeno nebe země s veškerou jejich rozmnitostí. 2 Sedmého dne Bůh dokončil dílo, n němž prcovl; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou děll. 3 Bůh sedmý den požehnl posvětil jej, neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díl, jež vykonl, když tvořil. 4 To je příběh nebe země, o jejich stvoření. V Boží zhrdě Tenkrát, když Hospodin Bůh učinil zemi nebe, 5 n zemi ještě nebylo žádné polní křoví nerostly žádné polní byliny. Hospodin Bůh n zem ještě nesesíll déšť nebyl ni člověk, který by obdělávl půdu. 6 Ze země všk vystupovl pár zvlžovl celý zemský povrch. 7 Hospodin Bůh pk z prchu země zformovl člověk do jeho chřípí vdechl dech život. Tk se člověk stl živou bytostí. 8 Hospodin Bůh vysázel v Edenu b n východě zhrdu do ní postvil člověk, jehož zformovl. 9 Hospodin Bůh nechl ze země vyrůst všelijké stromy lákvé n pohled dobré k jídlu, včetně stromu život uprostřed zhrdy stromu poznání dobr i zl. 10 Z Edenu vycházel řek, by zvlžovl zhrdu, odtud se rozdělovl do čtyř hlvních toků. 11 První se jmenuje Píšon. Obtéká celou zemi Chvílu, kde je zlto, 12 zlto té země je výborné. Je tm i vonná pryskyřice bdelium kámen onyx. 13 Druhá řek se jmenuje Gíchon; t obtéká celou zemi Hbeš. 14 Třetí řek se jmenuje Tigris teče n východ od Asýrie. A čtvrtá řek je Eufrt. 15 Hospodin Bůh tedy vzl člověk usdil ho do zhrdy Eden, by ji obdělávl střežil. 16 Hospodin Bůh člověku přikázl: Z kždého stromu v zhrdě můžeš svobodně jíst, 17 kromě stromu poznání dobr i zl. Z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš. 18 Hospodin Bůh tké řekl: Není dobré, by člověk byl sám; optřím mu rovnocennou oporu. 7 hebr. dm zní jko dm (země); oznčuje člověk, lidstvo nebo je použito jko vlstní jméno (v. 19 j.) b 8 hebr. Rozkoš 2

3 3 19 (Hospodin Bůh totiž zformovl ze země všechnu polní zvěř i všechno nebeské ptctvo přivedl je k Admovi, by viděl, jk je pojmenuje. Jkkoli pk Adm nzvl kterého živočich, tk se jmenovl. 20 Adm tedy pojmenovl všechen dobytek, nebeské ptctvo i všechnu polní zvěř. Pro Adm se le nenšl rovnocenná opor.) 21 Hospodin Bůh tedy n Adm přivedl hluboký spánek. Když usnul, vzl jedno z jeho žeber zplnil to místo tělem. 22 Z onoho žebr, které vzl z Adm, pk Hospodin Bůh vytvořil ženu přivedl ji k Admovi. 23 Adm tenkrát řekl: To je konečně on: kost z mých kostí, tělo z mého těl! Bude se nzývt mnželkou, neboť je vzt z mnžel! 24 To proto muž opouští otce i mtku by přilnul ke své mnželce stli se jedním tělem. 25 Ob dv, muž i jeho žen, byli nzí nestyděli se. První hřích Nejchytřejší ze všech polních zvířt, která Hospodin Bůh učinil, byl 3 hd. Ten řekl ženě: Oprvdu vám Bůh zkázl jíst ze všech stromů v zhrdě? 2 Ovoce stromů v zhrdě jíst smíme, odpověděl žen hdovi. 3 Ale o ovoci stromu uprostřed zhrdy Bůh řekl: Nejezte z něj, ni se ho nedotýkejte, jink zemřete. 4 N to hd ženě řekl: Určitě nezemřete! 5 Bůh le ví, že jkmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči budete jko Bůh: budete znát dobro i zlo. 6 Když tedy žen viděl, že onen strom je dobrý k jídlu lákvý n pohled, strom žádoucí k nbytí rozumu, vzl z jeho ovoce jedl. Dl i svému muži, který byl s ní, tké on jedl. 7 Tehdy se jim oběm otevřely oči poznli, že jsou nzí. Svázli tedy fíkové listí udělli si zástěrky. 8 Vtom le uslyšeli hls Hospodin Boh procházejícího se zhrdou z denního vánku. Tehdy se Adm jeho žen skryli před Hospodinem Bohem uprostřed stromů zhrdy. 9 Kde jsi? voll Hospodin Bůh n Adm. 10 Ten odpověděl: Slyšel jsem v zhrdě tvůj hls dostl jsem strch, protože jsem nhý. Proto jsem se skryl. 11 Kdo ti řekl, že jsi nhý? tázl se Bůh. Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zkázl jíst? 12 Adm odpověděl: Žen, kterou jsi mi dl, by byl se mnou, t mi dl z toho stromu, tk jsem jedl. 13 Cos to uděll? řekl Hospodin Bůh ženě. Hd mě podvedl, tk jsem jedl, odpověděl. 14 Hospodin Bůh tehdy řekl hdovi: 3 Gen 2:17 Z to, cos uděll, budeš zlořečený mezi vším dobytkem i divokými zvířty. Genesis 3

4 Genesis 3 Po všechny dny svého život polezeš po břiše žrát budeš prch. 15 Rozpoutám tké nepřátelství mezi tebou ženou i mezi tvým jejím potomkem. On ti rozdrtí hlvu ty mu rozdrtíš ptu Ženě řekl: Rozmnožím útrpy tvého těhotenství, své děti budeš rodit v bolestech. Po muži budeš dychtivě toužit, on ti všk bude poroučet. 17 Admovi řekl: Protožes poslechl svou ženu jedl ze zkázného stromu, země bude kvůli tobě zlořečená! Po všechny dny svého život z ní budeš jíst v útrpách; 18 bude ti plodit trní bodláčí ty budeš jíst polní byliny. 19 V potu tváře budeš jíst svůj chléb, dokud se nevrátíš do země, neboť z ní pocházíš: Prch jsi v prch se obrátíš! 20 Adm pk dl své ženě jméno Ev (to jest Živ), neboť on byl mtkou všech živých. 21 Hospodin Bůh uděll Admovi jeho ženě kožený oděv oblékl je. 22 Hospodin Bůh si tehdy řekl: Hle, člověk se stl jkoby jedním z nás, neboť zná dobro i zlo. Nyní se tedy postrám, by nevztáhl ruku, nevzl tké ze stromu život nežil nvěky. 23 Proto Hospodin Bůh člověk vyhnl ze zhrdy Eden, by obdělávl zemi, z níž byl vzt. 24 Vyhostil člověk n východní strně zhrdy Eden umístil cheruby s míhjícím se plmenným mečem, by střežili cestu ke stromu život. Kin Abel Adm se milovl se svou ženou Evou t počl porodil Kin. 4 Tehdy řekl: Získl jsem od Hospodin muže! 2 Porodil tké Ábel, jeho brtr. Ábel se pk stl pstýřem ovcí, le Kin obdělávl půdu. 3 Po nějké době se stlo, že Kin přinesl Hospodinu oběť z plodů země, 4 ztímco Ábel ji přinesl z prvorozených ovcí svého stád z jejich tuku. Hospodin nšel zlíbení v Ábelovi v jeho oběti, 5 le v Kinovi jeho oběti zlíbení nenšel. Kin to rozlítilo, ž se mu zkřivil tvář. 6 Hospodin tedy Kinovi řekl: Proč se zlobíš? Proč máš zkřivenou tvář? 7 Copk tě nepřijmu, když budeš jednt dobře? Když le nebudeš jednt dobře, 1 jméno Kin v hebr. zní podobně jko Zisk

5 5 pk ve dveřích číhá hřích dychtí po tobě. Ty le máš nd ním pnovt. 8 Kin svému brtru řekl: Pojďme n pole! A když byli n poli, Kin se n svého brtr Ábel vrhl zbil ho. 9 Kde je tvůj brtr Ábel? zeptl se Kin Hospodin. Nevím, odpověděl. Jsem snd strážcem svého brtr? 10 Cos to uděll? řekl mu Bůh. Slyš, krev tvého brtr ke mně volá ze země! 11 Teď budeš zlořečenější než země, která otevřel úst, by vpil krev tvého brtr, kterou jsi prolil! 12 Když budeš obdělávt zem, už ti nedá svoji sílu. Budeš n zemi tulákem štvncem. 13 Můj trest je větší, než lze unést, odpověděl Kin Hospodinu. 14 Pohleď, dnes mě vyháníš ze vší úrodné země budu se před tebou muset skrývt. Budu n zemi tulákem štvncem kdokoli mě njde, ten mě zbije! 15 Hospodin mu řekl: Kdokoli zbije Kin, ponese sedminásobnou pomstu. Hospodin pk n Kin vložil znmení, by ho nikdo, kdo ho njde, nezbil. 16 Kin tedy odešel od Hospodinovy tváře usdil se v zemi Nód b n východ od Edenu. 17 Kin se milovl se svou ženou t počl porodil Chnoch. Postvil město pojmenovl ho po svém synovi Chnoch. 18 Chnochovi se pk nrodil Ird, Ird zplodil Mechujele, Mechujel zplodil Metušele Metušel zplodil Lámech. 19 Lámech si vzl dvě ženy: jedn se jmenovl Ad, druhá Cil. 20 Ad porodil Jábl, jenž se stl otcem těch, kdo žijí ve stnech psou stád. 21 Jeho brtr jménem Jubl se stl otcem všech, kdo hrjí n citery píšťly. 22 Cil tké porodil, to Tubl-kin, mistr všech kovářů bronzu želez. A Tubl-kinov sestr byl Nm. 23 Lámech řekl svým ženám: Ado Cilo, poslouchejte mě, ženy Lámechovy, slyšte mou řeč: Zbil jsem muže z ránu, kterou mi zsdil, zbil jsem mldík z zrnění, jež mi způsobil. 24 Bude-li Kin mstěn sedmkrát, Lámech bude mstěn sedmsedmdesátkrát! Genesis 5 25 Adm se znovu milovl se svou ženou t porodil syn dl mu jméno Set (to jest Náhrd). Řekl si totiž: Bůh mi dl jiného potomk náhrdou z Ábel, kterého zbil Kin. 26 Tké Setovi se pk nrodil syn dostl jméno Enoš, Člověk. Tehdy zčlo vzývání Hospodinov jmén. Admovo potomstvo Toto je knih Admov příběhu. 5 Tenkrát, když Bůh stvořil člověk, učinil jej podle své podoby. c 2 Stvořil je jko muže ženu, požehnl jim v den, kdy byli stvořeni, jim dl jméno Adm, Člověk. 3 Když bylo Admovi 130 let, zplodil syn podle své podoby, ke svému obrzu, dl mu jméno Set. 4 Po zplození Set žil Adm ještě 800 let plodil syny dcery. 5 Adm žil celkem 930 let potom zemřel. 8 podle Sm, LXX, Syr, Vul (slov Pojďme n pole v MT chybí) Toulání (srov. v ) c 1 Gen 1:26 27 b 16 hebr. Bloudění,

6 Genesis 5 6 Když bylo Setovi 105 let, zplodil Enoše. 7 Po zplození Enoše žil Set ještě 807 let plodil syny dcery. 8 Set žil celkem 912 let potom zemřel. 9 Když bylo Enošovi 90 let, zplodil Kénn. 10 Po zplození Kénn žil Enoš ještě 815 let plodil syny dcery. 11 Enoš žil celkem 905 let potom zemřel. 12 Když bylo Kénnovi 70 let, zplodil Mhllel. 13 Po zplození Mhllel žil Kénn ještě 840 let plodil syny dcery. 14 Kénn žil celkem 910 let potom zemřel. 15 Když bylo Mhllelovi 65 let, zplodil Járed. 16 Po zplození Járed žil Mhllel ještě 830 let plodil syny dcery. 17 Mhllel žil celkem 895 let potom zemřel. 18 Když bylo Járedovi 162 let, zplodil Enoch. 19 Po zplození Enoch žil Járed ještě 800 let plodil syny dcery. 20 Járed žil celkem 962 let potom zemřel. 21 Když bylo Enochovi 65 let, zplodil Metuzlém. 22 Po zplození Metuzlém žil Enoch s Bohem ještě 300 let plodil syny dcery. 23 Enoch žil celkem 365 let. 24 Enoch žil s Bohem, ž jednou zmizel, neboť ho Bůh vzl. 25 Když bylo Metuzlémovi 187 let, zplodil Lámech. 26 Po zplození Lámech žil Metuzlém 782 let plodil syny dcery. 27 Metuzlém žil celkem 969 let potom zemřel. 28 Když bylo Lámechovi 182 let, zplodil syn 29 dl mu jméno Noe, Úlev, neboť řekl: Ten nám přinese úlevu od těžké dřiny nšich rukou, kterou máme se zemí, jíž Hospodin zlořečil. 30 Po zplození Noem žil Lámech 595 let plodil syny dcery. 31 Lámech žil celkem 777 let potom zemřel. 32 A když bylo Noemovi 500 let, zplodil Sem, Chm Jáfet. Zkžená země 6 Když se lidstvo n zemi zčlo množit rodily se jim dcery, 2 Boží synové viděli, jk jsou lidské dcery krásné, brli si z ženy všechny, jichž se jim zchtělo. 3 Tehdy si Hospodin řekl: Můj Duch nezůstne v člověku nvěky je to koneckonců smrtelník! Ať jeho život trvá jen sto dvcet let. 4 (V oněch dnech, tké později, se n zemi vyskytovli zrůdní obři. Boží synové totiž přicházeli k lidským dcerám ty jim je rodily. To jsou ti dávní hrdinové, ti muži slvné pověsti.) 5 Hospodin viděl, jk se n zemi množí lidské zlo že všechny myšlenky, jež spřádjí v srdcích, jsou den co den jen zlé. 6 Hospodin litovl, že vůbec učinil člověk, trápil se v srdci. 7 Tehdy si řekl: Člověk, jehož jsem stvořil, smetu z povrchu země s ním i dobytek, drobnou hvěť nebeské ptctvo! Je mi líto, že jsem je učinil. 8 Noe všk u Hospodin nlezl milost. Postv si rchu 9 Toto je Noemův příběh. Noe byl mezi svými součsníky sprvedlivý poctivý člověk. Noe žil s Bohem. 10 Noe zplodil tři syny: Sem, Chm Jáfet. 11 Země všk byl v Božích očích zkžená plná násilí. 12 Bůh pohlédl n zemi hle, byl zkžená! Kždý smrtelník n zemi žil zkženě. 13 Bůh Noemovi řekl: Se všemi smrtelníky je konec. Země je plná jejich násilí, tk je zničím i se zemí. 14 Postv si rchu z cypřišového dřev. 6

7 7 Archu propleteš rákosím zevnitř i zvenčí ji vymžeš smolou. 15 Uděláš ji tkto: rch bude 300 loktů dlouhá, 50 loktů široká 30 loktů vysoká. 16 V rše necháš průzor o loket výše ji zstřešíš; do boku rchy tké vsdíš dveře. Uděláš v ní spodní, druhé třetí ptro. 17 Hle, já sám způsobím n zemi záplvu vody, jež zničí všechny živé tvory pod nebem. Vše, co je n zemi, zhyne. 18 S tebou všk uzvřu smlouvu, tk vejdeš do rchy ty s tebou tví synové, tvá žen ženy tvých synů. 19 Ze všeho živého, z veškerého tvorstv, přivedeš do rchy po páru od kždého druhu, by přežili s tebou. Bude to smec smice 20 z různých druhů ptáků, z různých druhů dobytk i z všemožných druhů zemské hvěti. Z toho všeho k tobě přijde po páru, bys je zchovl nživu. 21 Proto si optři veškerou potrvu, která se jí, připrv zásoby jídl pro sebe i pro ně. 22 Noe tk učinil; učinil všechno přesně tk, jk mu Bůh přikázl. 7 Genesis 7 Hospodin potom Noemovi řekl: Vejdi s celou svou domácností do rchy. Viděl jsem totiž, že jsi přede mnou v tomto pokolení jediný sprvedlivý. 2 Ze všech čistých zvířt vezmeš k sobě po sedmi párech, vždy smce smici; ze všech nečistých zvířt všk jen po páru, smce smici. 3 Tké z nebeského ptctv vezmeš po sedmi párech, vždy smce smici, pro zchování jejich semene n zemi. 4 Už z sedm dní totiž n zem sešlu déšť, jenž potrvá čtyřicet dní čtyřicet nocí. Vše, co jsem učinil, smetu z povrchu země. 5 A Noe učinil všechno tk, jk mu Hospodin přikázl. Potop 6 Země byl zplven vodou, když bylo Noemovi šest set let. 7 Kvůli té vodní záplvě vešel Noe do rchy s ním jeho synové, jeho žen ženy jeho synů. 8 Ze všech čistých i nečistých zvířt, ze všech ptáků i ze všeho, co leze po zemi, 9 vešli k Noemovi do rchy vždy dv dv, smec smice, jk to Noemovi přikázl Bůh. 10 Po sedmi dnech pk byl země zplven vodou. 11 Stlo se to šestistého roku Noemov život, sedmnáctého dne druhého měsíce. Ten den vytryskly všechny prmeny veliké propsti nebeské průduchy se otevřely. 12 Průtrž vod trvl n zemi čtyřicet dní čtyřicet nocí. 13 Noe, jeho synové Sem, Chm Jáfet, Noemov žen tři ženy jeho synů vešli onoho dne do rchy. 14 Oni i všemožné druhy zvěře, dobytk, hvěti lezoucí po zemi i ptctv, všichni ptáci okřídlenci 15 přišli k Noemovi do rchy. Ze všeho, v čem je duch život, přišli po jednom páru. 16 Z veškerého tvorstv přišel smec smice, jk jim Bůh přikázl. A Hospodin z ním zvřel. 17 N zemi pk během čtyřiceti dní nstl potop. Vody přibývlo, ž ndnesl rchu, tkže se zvedl od země. 18 Vod se n zemi mohutně vzdouvl, rychle jí přibývlo rch plul po vodní hldině. 19 Vod se n zemi vzdouvl stále mohutněji, ž přikryl všechny vysoké hory pode vším nebem. 20 A když byly hory přikryty, vzedmul se vod ještě o ptnáct loktů. b 21 Veškeré tvorstvo n zemi, vše, co se hýbe, zhynulo ptctvo i dobytek, zvěř i veškerá hvěť hemžící se po zemi, i všichni lidé. 22 Vše, co mělo v chřípí dech život, vše, co žilo n souši, pomřelo. 23 Bůh smetl všechny 15 si m (1 loket = si 46 cm) b 20 si 7 m

8 Genesis 7 živé tvory z povrchu země. Vše od člověk ž po dobytek, drobnou hvěť i nebeské ptctvo bylo smeteno ze země. Zůstl jen Noe ti, kdo s ním byli v rše. 24 Vod se n zemi vzdouvl sto pdesát dní. Nový zčátek Bůh všk pmtovl n Noem i n všechnu zvěř dobytek, který 8 s ním byl v rše. Nechl nd zemí vát vítr vod se utišil. 2 Prmeny propsti i nebeské průduchy se zvřely průtrž z nebe přestl. 3 Vod zčl ze země zvoln ustupovt po sto pdesáti dnech konečně opdl. 4 Sedmnáctého dne sedmého měsíce rch spočinul n pohoří Arrt. 5 Vod zvoln opdl ž do desátého měsíce. Prvního dne desátého měsíce se ukázly vrcholky hor. 6 Po čtyřiceti dnech Noe otevřel okno, jež v rše uděll, 7 vypustil hvrn. Ten vylétl zse se vrcel, dokud vod n zemi nevyschl. 8 Potom vypustil holubici, kterou měl s sebou, by zjistil, zd vod ustoupil z povrchu země. 9 Holubice všk nenšl místo, kde by mohl nohm spočinout, vrátil se k němu do rchy, neboť vod ještě pokrývl celý povrch země. Noe tedy vystrčil ruku, chytil ji vzl ji k sobě do rchy. 10 Počkl ještě sedm dní znovu vypustil holubici z rchy. 11 Večer se k němu holubice vrátil hle, v zobáku měl čerstvý olivový lístek! Tk Noe poznl, že vod ustoupil ze země. 12 Počkl tedy dlších sedm dní, vypustil holubici znovu už se k němu nevrátil. 13 Šestistého prvního roku Noemov život, prvního dne prvního měsíce, zčl vod n zemi vysycht. Noe tedy odsunul příklop rchy, podívl se ven hle, zemský povrch osychl. 14 Dvcátého sedmého dne druhého měsíce byl země suchá. 15 Tehdy Bůh k Noemovi promluvil: 16 Vyjdi z rchy ty s tebou tví synové, tvá žen ženy tvých synů. 17 Vyveď s sebou všechno živé, co máš u sebe veškeré tvory z ptctv, dobytk i hvěti lezoucí po zemi. Ať se hemží n zemi ť se n zemi plodí množí. 18 Noe tedy vyšel ven s ním i jeho synové, jeho žen ženy jeho synů. 19 Všechn zvěř, všechn hvěť, kždý pták, všechno, co se hýbe po zemi, vyšlo z rchy podle svých čeledí. 20 Noe tehdy postvil Hospodinu oltář vzl ze všech čistých zvířt ze všeho čistého ptctv obětovl n oltáři záplné oběti. 21 Když Hospodin ucítil příjemnou vůni, řekl si v srdci: Už nikdy kvůli člověku neprokleji zem, i když jsou myšlenky lidského srdce už od mládí zlé. Nikdy už nepobiji vše živé, jko jsem to učinil. 22 Dokud bude trvt země, nikdy nepřestne setb žeň, chld horko, léto, zim ni noc den. Boží smlouv se stvořením Bůh tehdy Noemovi i jeho synům požehnl řekl jim: Ploďte množte se, nplňte zem. 2 Ať z vás má strch hrůzu všechn polní zvěř, 9 8

9 9 všechno nebeské ptctvo, všechno, co se hýbe po zemi, i všechny mořské ryby: jsou vám vydáni do rukou. 3 Všechno živé, co se hýbe, vám bude z pokrm; to všechno vám dávám tk jko dříve zelené byliny. 4 Nesmíte všk jíst mso, dokud je v něm život, totiž krev. 5 Krev všeho život budu rozhodně mstít. Kždé zvíře i člověk z ni budu volt k odpovědnosti. Z lidský život budu volt k odpovědnosti kždého jeho brtr. 6 Kdo prolije krev člověk, toho krev bude člověkem prolit, neboť k obrzu Božímu učinil Bůh člověk. 7 Ploďte se tedy množte se, ť se vámi jen hemží zem, tkto se n ní rozmnožte! 8 Potom Bůh k Noemovi jeho synům promluvil: 9 Hle, já uzvírám smlouvu s vámi, s vším budoucím semenem 10 i s kždou živou bytostí, jež je s vámi s ptctvem, dobytkem i se vší polní zvěří se vším živým, co vyšlo z rchy. 11 Uzvírám s vámi tuto smlouvu: Veškeré tvorstvo už nikdy nebude vyhubeno záplvou vody. Už nikdy nenstne potop, jež by zničil zemi. 12 Tehdy Bůh řekl: Toto je znmení smlouvy, kterou uzvírám s vámi i s kždou živou bytostí, jež je s vámi, pro všechn příští pokolení: 13 N oblk pokládám duhu, by byl znmením smlouvy mezi mnou zemí. 14 Kdykoli zhlím zemi oblkem n oblku se ukáže duh, 15 připomenu si svou smlouvu s vámi i s kždou živou bytostí, už nikdy nepřijde záplv vody, by vyhubil veškeré tvorstvo. 16 Když bude n oblku duh, pohlédnu n ni, bych si připomněl věčnou smlouvu mezi Bohem kždou živou bytostí n zemi. 17 Bůh Noemovi řekl: Toto je znmení smlouvy, kterou jsem učinil s veškerým tvorstvem n zemi. Sem, Chm Jáfet 18 Noemovi synové, kteří vyšli z rchy, byli Sem, Chm Jáfet (onen Chm byl otcem Knán). 19 Tito tři byli Noemovi synové; z nich se zlidnil celá země. 20 Zemědělec Noe byl první, kdo vysdil vinici. 21 Npil se vín, opil se ležel obnžen ve svém stnu. 22 Chm, otec Knán, sptřil nhotu svého otce pověděl o tom oběm svým brtrům venku. 23 Sem Jáfet tedy vzli plášť ob si ho dli n rmen. Pk šli pozpátku přikryli nhotu svého otce. Byli obráceni čelem nzpátek, tk nhotu svého otce nesptřili. 24 Když se Noe probrl z opilosti dozvěděl se, co mu jeho nejmldší syn provedl, 25 řekl: Zlořečený buď Knán; ť je pro své brtry otrokem všech otroků! Genesis 9

10 Genesis 9 26 Řekl tké: 10 Požehnán buď Hospodin, Bůh Semův, jemuž bude Knán otročit! 27 Kéž Bůh rozšíří Jáfet, ť bydlí ve stnech Semových, jemuž bude Knán otročit! 28 Po potopě žil Noe ještě 350 let. 29 Noe žil celkem 950 let potom zemřel. Původ národů země Toto jsou rody Noemových synů Sem, Chm Jáfet. Po potopě se jim nrodili synové Synové Jáfetovi jsou: Gomer, Mgog, Mdj, Jvn, Tubl, Mešek Tirs. 3 Synové Gomerovi: Aškenáz, Rift Togrm. 4 Synové Jvnovi: Eliš Tršiš, Kitejští Rodnští. 5 Z nich se rozdělily přímořské národy podle svých zemí, jzyků, rodů národností. 6 Synové Chmovi jsou: Hbeš, b Egypt, Put Knán. 7 Synové Hbeše: Seb, Chvíl, Sbt, Rem Sbtek. Synové Removi: Šeb Dedn. 8 Hbeš tké zplodil Nimrod, jenž se stl prvním bojovníkem n zemi. 9 Byl to před Hospodinem udtný lovec, proto se říká: Jko Nimrod, udtný lovec před Hospodinem. 10 Hlvními městy v jeho království byly Bábel, Uruk, Akkd Klne v zemi Šineár. c 11 Z té země pk šel do Asýrie, kde vystvěl Ninive, Rechobot-ír, Kelch 12 Resen, jež leží mezi Ninive Kelchem, oním velikým městem. 13 Egypt zplodil Ludské, Anmské, Lehbské, Nftuchské, 14 Ptruské, Ksluchské (z nichž pocházejí Filištíni) Kftorské. 15 Knán zplodil Sidon, svého prvorozeného, dále Chet, 16 Jebusejce, Emorejce, Girgšejce, 17 Hivejce, Arkejce, Sinejce, 18 Arvdejce, Semrejce Chmtejce. Knánské rody se později rozšířily, 19 tkže hrnice Knánu vedly od Sidonu směrem přes Gerr ž ke Gze směrem přes Sodomu, Gomoru, Admu Cebojim ž k Leše. 20 To jsou synové Chmovi podle svých rodů, jzyků, zemí národností. 21 Semovi, otci všech Heberových synů, brtru stršího Jáfet, se tké rodili potomci. 22 Semovi synové jsou: Elm, Ašur, Arpkšd, Lud Arm. 23 Synové Armovi: Úc, Chul, Geter Mešek. d 24 Arpkšd zplodil Šelch Šelch zplodil Heber. 25 Heberovi se nrodili dv synové: jeden se jmenovl Peleg, Rozdělení, neboť z jeho dnů byl země rozdělen, jeho brtr se jmenovl Joktn. 26 Joktn zplodil Almodd, Šelef, Chsrmvet, Jerch, 27 Hdorm, Uzl, Diklu, 28 Obl, Abimele, Šebu, 29 Ofir, Chvílu Jobb; všichni 4 podle Sm, LXX někt. hebr. rukopisů (MT: Dodnští); srov. 1.Let 1:7 b 6 hebr. Kúš, oznčení Etiopie (Nubie) c 10 strodávný název pro území pozdější Bbylonie d 23 podle LXX (MT: Mš); 1.Let 1:17

11 11 Genesis 11 tito jsou synové Joktnovi. 30 Jejich bydliště se prostírlo od Mešy směrem k hoře Sefr n východě. 31 To jsou synové Semovi podle svých rodů, jzyků, zemí národností. 32 To jsou rody Noemových synů podle svých pokolení národností; z nich se po potopě rozdělily národy země. Bábel 11 Celá země mluvil jednou řečí, jedněmi slovy. 2 Když lidé putovli n východ, nšli plninu v zemi Šineár usdili se n ní. 3 Tehdy si spolu řekli: Pojďme, udělejme cihly vyplme je v ohni. A tk měli cihly místo kmene sflt místo mlty. 4 Řekli si totiž: Pojďme, postvme si město věž, jejíž vrchol dosáhne ž k nebi. Tk si uděláme jméno, bychom nebyli rozptýleni po celé zemi! 5 Hospodin všk sestoupil, by sptřil to město tu věž, kterou lidští synové stvěli. 6 Hospodin si řekl: Hle, lid je zjedno všichni mjí jednu řeč. A toto je jen zčátek jejich díl. Nic jim už nezbrání vykont, cokoli si předsevzli. 7 Nuže, sestoupíme zmteme tm jejich řeč, by jeden nerozuměl řeči druhého. 8 Hospodin je odtud rozptýlil po celé zemi, tk to město přestli stvět. 9 Proto se to město jmenuje Bábel, Zmtek, neboť tm Hospodin zmátl řeč všech obyvtel země. Hospodin je odtud rozptýlil po celé zemi. Semovo potomstvo 10 Toto je Semův rod. Dv roky po potopě zplodil Sem ve věku 100 let Arpkšd. 11 Sem žil po zplození Arpkšd ještě 500 let plodil syny dcery. 12 Arpkšd ve věku 35 let zplodil Šelch. 13 Po zplození Šelch žil Arpkšd ještě 403 let plodil syny dcery. 14 Šelch ve věku 30 let zplodil Heber. 15 Po zplození Heber žil Šelch ještě 403 let plodil syny dcery. 16 Heber ve věku 34 let zplodil Peleg. 17 Po zplození Peleg žil Heber ještě 430 let plodil syny dcery. 18 Peleg ve věku 30 let zplodil Reú. 19 Po zplození Reú žil Peleg ještě 209 let plodil syny dcery. 20 Reú ve věku 32 let zplodil Serug. 21 Po zplození Serug žil Reú ještě 207 let plodil syny dcery. 22 Serug ve věku 30 let zplodil Náchor. 23 Po zplození Náchor žil Serug ještě 200 let plodil syny dcery. 24 Náchor ve věku 29 let zplodil Terch. 25 Po zplození Terch žil Náchor ještě 119 let plodil syny dcery. 26 Terch ve věku 70 let zplodil Abrm, Náchor Hárn. Terchovo potomstvo 27 Toto je Terchův rod. Terch zplodil Abrm, Náchor Hárn; Hárn pk zplodil Lot. 28 Hárn všk zemřel ve své vlsti, v chldejském Uru, dříve než jeho otec Terch. 29 Abrm Náchor se oženili. Abrmov žen se jmenovl Srj 2 viz pozn. u Gen 10:10

12 Genesis 11 Náchorov žen Milk, dcer Hárn, otce Milky Jisky. 30 Srj všk byl neplodná, neměl děti. 31 Terch vzl svého syn Abrm, Hárnov syn Lot svou snchu Srj, ženu svého syn Abrm, vydli se spolu n cestu z chldejského Uru do knánské země. Když všk přišli do Chárnu, usdili se tm. 32 Terch žil 205 let zemřel v Chárnu. 12 Protcové Odejdi ze své země Hospodin Bůh řekl Abrmovi: Odejdi ze své země, ze svého příbuzenstv ze svého otcovského domu do země, kterou ti ukážu Učiním z tebe veliký národ požehnám ti. Zjednám ti veliké jméno budeš požehnáním. 3 Požehnám těm, kdo ti žehnjí, toho, kdo ti zlořečí, prokleji. Všechny rodiny země dojdou požehnání v tobě. 4 Abrm tedy šel, jk mu řekl Hospodin, šel s ním i Lot. Když odešel z Chárnu, bylo Abrmovi sedmdesát pět let. 5 Abrm s sebou vzl svou ženu Srj, svého synovce Lot všechen mjetek, jehož nbyli, i čeleď, kterou získli v Chárnu. Vydli se n cestu do knánské země přišli do ní. 6 Abrm procházel tou zemí ž k místu zvnému Šechem, ž k dubu More. (V zemi tenkrát žili Knnejci.) 7 Tehdy se Abrmovi ukázl Hospodin řekl: Tuto zem dám tvému semeni. Abrm tm proto postvil oltář Hospodinu, jenž se mu ukázl. 8 Odtud se přesunul k horám n východ od Bet-elu. Vztyčil svůj stn mezi Bet-elem n zápdě Ajem n východě, postvil tm oltář Hospodinu vzývl Hospodinovo jméno. 9 Potom Abrm pokrčovl v cestě putovl n jih, k Negevu. Abrm v Egyptě 10 V zemi pk nstl hld, tk se Abrm vydl dolů do Egypt. Chtěl tm nějkou dobu pobýt, neboť v zemi pnovl krutý hld. 11 Cestou, když se blížil k Egyptu, řekl své ženě Srj: Pohleď, vím, jk překrásná jsi žen. 12 Až tě Egypťné uvidí, řeknou: To je jeho žen! zbijí mě, le tebe nechjí nživu. 13 Říkej prosím, že jsi má sestr, by se mi díky tobě vedlo dobře bych díky tobě zůstl nživu. 14 Abrm tedy přišel do Egypt Egypťné viděli, jk je t žen velmi krásná. 15 A když ji uviděli fronovi hodnostáři, vychválili ji před fronem tk, že byl vzt do fronov domu. 16 Abrmovi se díky ní vedlo velmi dobře měl brv, skot i osly, otroky, otrokyně, oslice velbloudy.

13 13 Genesis Hospodin všk kvůli Abrmově mnželce Srj bil fron jeho dům velikými rnmi. 18 Fro si proto Abrm zvoll. Cos mi to uděll? řekl mu. Proč jsi mi ztjil, že je to tvá mnželk? 19 Proč jsi říkl: Je to má sestr? Vždyť jsem si ji vzl z ženu! Zde máš svou mnželku, vezmi si ji jdi! 20 Fro pk o něm svým mužům přikázl, by ho vyhostili i s mnželkou se vším, co měl. Rozchod s Lotem Abrm tedy se svou mnželkou se vším, co měl, i s Lotem odešel 13 z Egypt vzhůru do Negevu. 2 (Abrm byl velmi bohtý ve stádech, ve stříbře i ve zltě.) 3 A šel po svých strých cestách od Negevu ž k Bet- -elu, k místu, kde zpočátku stávl jeho stn mezi Bet-elem Ajem, 4 k místu oltáře, který tm předtím postvil. Tm Abrm vzývl Hospodinovo jméno. 5 Tké Lot, který šel s Abrmem, měl brv, skot stny. 6 Země jim všk nemohl stčit, by bydleli spolu. Jejich jmění bylo totiž tk rozsáhlé, že nemohli bydlet pohromdě. 7 Proto došlo mezi pstýři Abrmov stád pstýři Lotov stád k rozepři. (V zemi tenkrát bydleli Knnejci Perizejci.) 8 Abrm tehdy Lotovi řekl: Prosím, ť mezi mnou tebou mezi mými tvými pstýři není rozepře jsme přece brtři. 9 Neleží snd před tebou celá země? Odděl se ode mě, prosím. Půjdeš-li vlevo, já půjdu vprvo; půjdeš-li vprvo, půjdu vlevo. 10 Lot pozvedl oči viděl, že celá jordánská rovin je ž k Coru bohtě zvlžován jko Hospodinov zhrd, jko egyptská země ( bylo to předtím, než Hospodin zničil Sodomu Gomoru). 11 Lot si tedy vybrl celou jordánskou rovinu vydl se n východ. Tk se jeden od druhého oddělili. 12 Abrm bydlel v knánské zemi, le Lot bydlel ve městech jordánské roviny postvil své stny ž k Sodomě. 13 Sodomští lidé všk byli zlí velmi hřešili proti Hospodinu. 14 Poté, co se od něho Lot oddělil, řekl Hospodin Abrmovi: Pozvedni oči z míst, n němž jsi, rozhlédni se n sever, n jih, n východ i n zápd. 15 Všechnu zemi, kterou vidíš, dám tobě tvému semeni ž nvěky. 16 Způsobím, že tvého semene bude jko prchu země: bude-li možné sečíst zemský prch, půjde sečíst i tvé símě. 17 Vstň, projdi tu zemi ndél i nšíř, neboť tobě ji dám. 18 Abrm tedy přesunul svůj stn usdil se u háje Mmre, který je v Hebronu, postvil tm oltář Hospodinu. Lotovo vysvobození V oněch dnech šineárský král Amrfel, elsrský král Arioch, elmský král Kedor-lomer král národů Tidl 2 válčili proti Berovi, králi 14 Sodomy, Biršovi, králi Gomory, Šineábovi, králi Admy, Šemeberovi, králi Cebojim, proti králi Bely (to jest Coru). 3 Ti se spolčili v údolí Sidim (což je teď Mrtvé moře). 4 Dvnáct let sloužili Kedor-lomerovi, le třináctého roku se vzbouřili. 5 Čtrnáctého roku tedy Kedor-lomer přitáhl s králi, kteří byli s ním, pobili Refjce v Ašterot-krnjim, Zuzejce v Hmu, Emejce n pláni

14 Genesis 14 Kiritjim 6 Chorejce n jejich pohoří Seír ž k El-prnu, který je nd pouští. 7 Potom obchvtem přitáhli k En-mišptu (což je Kádeš) udeřili n celý krj Amlekovců tké n Emorejce bydlící v Chsson-tmru. 8 Králové Sodomy, Gomory, Admy, Cebojim Bely (to jest Coru) tedy vytáhli seřdili se v údolí Sidim k bitvě proti nim: 9 proti elmskému králi Kedor-lomerovi, králi národů Tidlovi, šineárskému králi Amrfelovi elsrskému králi Ariochovi čtyři králové proti pěti. 10 Údolí Sidim je ovšem plné ložisek sfltu. Sodomský gomorský král do nich při útěku zpdli; osttní utekli do hor. 11 Vítězové pobrli všechen mjetek Sodomy Gomory i všechny jejich potrviny odtáhli. 12 Vzli tké Abrmov synovce Lot (neboť bydlel v Sodomě) i jeho mjetek odjeli. 13 Jeden uprchlík přišel vyprávěl to Hebreji Abrmovi. Ten se mezitím usdil u háje Emorejce Mmreho, příbuzného Eškol Aner, což byli Abrmovi spojenci. 14 Když Abrm uslyšel, že jeho příbuzný byl zjt, vyprvil 318 vycvičených služebníků, nrozených v jeho domě, sledovl ty krále ž k Dnu. 15 Abrm jeho služebníci se rozdělili, v noci je přepdli pronásledovli je ž k Chobě (jež leží n sever od Dmšku). 16 A tk dobyl zpět všechen mjetek. Přivedl i svého příbuzného Lot jeho mjetek tké ženy lid. Melchisedech 17 Když se pk vrcel od porážky Kedor-lomer králů, kteří byli s ním, vyšel mu král Sodomy nproti do údolí Šve (což je Královské údolí). 18 Melchisedech, král Sálemu, který byl knězem Nejvyššího Boh, přinesl chléb víno 19 požehnl mu těmito slovy: Požehnán buď Abrm od Nejvyššího Boh, Stvořitele nebe i země! 20 Požehnán buď Nejvyšší Bůh, jenž ti tvé nepřátele vydl do rukou! Abrm mu tehdy ze všeho dl desátek. 21 Král Sodomy mu řekl: Dej mi lidi. Mjetek si nech. 22 Abrm mu le odpověděl: Příshám před Hospodinem, Nejvyšším Bohem, Stvořitelem nebe i země, 23 že ze všeho, co ti ptří, si nevezmu nic ni nitku, ni sndálový řemínek bys neřekl: Já jsem obohtil Abrm. 24 Nechám si jen to, co snědli služebníci, podíl mužů, kteří šli se mnou. Aner, Eškol Mmre si vezmou svůj podíl. Boží smlouv s Abrmem Po nějké době měl Abrm vidění, ve kterém dostl Hospodinovo 15 slovo: Neboj se, Abrme, já jsem tvůj štít, tvá nesmírná odměn. 2 Abrm odpověděl: Hospodine, Pne můj, co mi chceš dát? Chodím životem bezdětný svůj dům znechám Eliezerovi z Dmšku. 3 Pohleď, nedl jsi mi potomk, pokrčovl Abrm, tk mým dědicem bude můj čeledín! 4 Vtom dostl Hospodinovo slovo: Ten tvým dědicem nebude; tvůj dědic vyjde z tvých vlstních beder! 5 Vyvedl jej ven řekl: Pohlédni k nebi 14

15 15 spočítej hvězdy, budeš-li je moci spočítt. Pk dodl: Tolik bude tvého semene. 6 Abrm tehdy uvěřil Hospodinu ten mu to počítl z sprvedlnost. 7 Řekl mu tké: Já jsem Hospodin, jenž tě vyvedl z chldejského Uru, bych ti dl z dědictví tuto zem. 8 Abrm se zeptl: Hospodine, Pne můj, podle čeho poznám, že ji zdědím? 9 On mu odpověděl: Přines mi tříletou jlovici, tříletou kozu, tříletého bern, tké hrdličku holoubě. 10 Abrm mu všechn t zvířt přinesl, rozťl je npůl položil jednu část proti druhé; ptáky všk neroztínl. 11 K mrtvým tělům se snášeli drvci, le Abrm je odháněl. 12 Když pk slunce zčlo zpdt, přišel n Abrm hluboký spánek. Náhle jej sevřel hluboká, děsivá tm. 13 Tehdy Hospodin Abrmovi řekl: Buď si jist, že tví potomci budou přistěhovlci v zemi, jež nebude jejich; tm budou zotročeni utiskováni po čtyři st let. 14 Já všk tké budu soudit národ, jemuž budou otročit, tk odtud potom vyjdou s velikým jměním. 15 Ty sám se odebereš ke svým otcům v pokoji budeš pohřben ve šťstném stáří. 16 Sem se le vrátí ž čtvrté pokolení, neboť neprvost Emorejců ještě není dovršen. 17 Když slunce zpdlo nstl tm, objevil se kouřící pec mezi těmi díly zvířt prošl ohnivá pochodeň. 18 V ten den Hospodin vstoupil s Abrmem do smlouvy. Řekl: Tuto zem dávám tvému semeni; od Egyptské řeky ž po tu velikou řeku, řeku Eufrt: 19 Kenijce, Kenizejce Kdmonce, 20 Chetejce, Perizejce, Refjce, 21 Emorejce, Knnejce, Girgšejce Jebusejce. Genesis 16 Izmel Srj, Abrmov mnželk, mu nerodil děti; měl všk egyptskou 16 otrokyni jménem Hgr. 2 Proto Srj Abrmovi řekl: Pohleď, Hospodin mi nedopřál, bych rodil. Spi tedy s mou otrokyní snd získám syny skrze ni. A Abrm ji poslechl. 3 Deset let poté, co se Abrm usdil v knánské zemi, vzl Abrmov mnželk Srj svou otrokyni, Egypťnku Hgr, dl ji svému muži Abrmovi z ženu. 4 Spl tedy s Hgr on počl. A když uviděl, že je těhotná, zčl svou pní pohrdt. 5 Srj pk Abrmovi řekl: Z mé příkoří můžeš ty! Sm jsem ti dl svou otrokyni do náručí, le když uviděl, že je těhotná, zčl mnou pohrdt. Ať mě s tebou rozsoudí Hospodin! 6 Abrm Srj odpověděl: Pohleď, je to tvá otrokyně, je ve tvé moci. Udělej s ní, co chceš. Srj ji tedy pokořovl, ž od ní Hgr utekl. 7 U prmene vody v poušti, u onoho prmene při cestě do Šuru, ji nšel Hospodinův nděl. 8 Řekl: Hgr, Srjin otrokyně, odkud jsi přišl? Km jdeš? Odpověděl: Utíkám od své pní Srj. 9 Hospodinův nděl jí řekl: Vrť se ke své pní pokoř se pod její ruku. 10 Hospodinův nděl jí řekl: Nesmírně rozmnožím tvé símě. Bude ho tolik, že nepůjde sečíst. 11 Hospodinův nděl jí řekl:

16 Genesis 16 Hle, jsi těhotná porodíš syn. Dáš mu jméno Izmel, Bůh slyší, neboť Hospodin slyšel tvé trápení. 12 Bude jk divoký hřebec: on proti všem, všichni proti němu; v neshodě se všemi brtry bude žít Hospodin, jenž k ní promluvil, pk nzvl Ty jsi Bůh, který mne vidí! Řekl totiž: Právě zde jsem pohlédl k Tomu, který mne vidí. 14 A tk t studn dostl jméno Beer-lchi-roi, Studnice Živého, který mne vidí. Jk známo, leží mezi Kádešem Beredem. 15 Hgr pk Abrmovi porodil syn. Abrm dl svému synovi nrozenému z Hgr jméno Izmel, Bůh slyší. 16 Když mu Hgr porodil Izmele, bylo Abrmovi osmdesát šest let. Potvrzení smlouvy Když bylo Abrmovi devdesát devět let, ukázl se mu Hospodin 17 řekl mu: Já jsem Všemohoucí Bůh. Choď stále přede mnou buď poctivý. 2 Splním svou smlouvu s tebou nesmírně tě rozmnožím. 3 Abrm pdl n tvář Bůh k němu mluvil: 4 Hle, já sám s tebou činím smlouvu: budeš otcem mnohých národů. 5 Nebudeš se už jmenovt Abrm, Vznešený otec, le Abrhm, Otec množství, neboť jsem tě učinil otcem mnohých národů. 6 Způsobím, by ses nesmírně rozplodil, učiním z tebe národy i králové z tebe vzejdou. 7 Potvrzuji svou smlouvu s tebou i s tvým budoucím semenem ve všech jejich pokoleních: je to věčná smlouv, že budu tvým Bohem i Bohem tvého budoucího semene. 8 Tobě tvému budoucímu semeni dám zem tvého putování, celou knánskou zem, do věčného vlstnictví budu jejich Bohem. 9 Bůh Abrhmovi řekl: Ty budeš zchovávt mou smlouvu ty i tvé budoucí símě ve všech jejich pokoleních. 10 Toto je má smlouv s vámi s tvým budoucím semenem, toto budete zchovávt: kždý, kdo je u vás mužského pohlví, bude obřezán. 11 Obřežete předkožku svého údu to vám bude znmením smlouvy, kterou máte se mnou. 12 Kždý, kdo je u vás mužského pohlví, jk nrozený v domě, tk koupený z peníze od kteréhokoli cizince, jenž není ze tvého semene, bude ve všich pokoleních obřezán, když mu bude osm dní. 13 Musí být obřezán, ť je nrozen ve tvém domě nebo koupen z tvé peníze. Tk bude má smlouv n tvém těle smlouvou věčnou. 14 Neobřeznec mužského pohlví, jenž by si nenechl předkožku obřezt, bude vyobcován ze svého lidu, neboť porušil mou smlouvu. 15 Bůh Abrhmovi řekl: Své mnželce Srj už nebudeš říkt Srj, Bojovnice, le bude se jmenovt Sár, Kněžn. 16 Požehnám ji dám ti z ní syn. Požehnám ji budou z ní národy, vzejdou z ní králové národů. 17 Abrhm pdl n tvář, zsmál se pomyslel si: Copk se stoletému nrodí syn? Copk Sár v devdesáti letech porodí? 18 Odpověděl tedy Bohu: Kéž je před tebou živ spoň Izmel! 19 Bůh všk řekl: Nikoli! Tvá mnželk Sár ti vskutku porodí syn dáš mu jméno Izák, Smíšek. Jemu potvrdím svou smlouvu, by byl věčnou smlouvou pro jeho budoucí símě. 20 Vyslyšel jsem tě i ohledně Izmele. Hle,

17 17 Genesis 18 požehnám mu způsobím, by se nesmírně rozplodil rozmnožil; zplodí dvnáctero knížt učiním z něj veliký národ. 21 Svou smlouvu všk potvrdím Izákovi, jehož ti Sár porodí příští rok touto dobou. 22 A když s ním domluvil, vznesl se Bůh od Abrhm. 23 Abrhm potom vzl svého syn Izmele všechny nrozené ve svém domě i všechny koupené z peníze, všechny, kdo byli v Abrhmově domácnosti mužského pohlví, ještě téhož dne jim obřezl předkožky, jk mu to řekl Bůh. 24 Abrhmovo neobřezné tělo bylo obřezáno, když mu bylo devdesát devět let. 25 Neobřezné tělo jeho syn Izmele bylo obřezáno, když mu bylo třináct let. 26 Abrhm jeho syn Izmel byli obřezáni ještě téhož dne 27 všichni jeho domácí, jk nrození v domě, tk koupení od cizince z peníze, byli obřezáni s ním. Tři hosté Hospodin se pk Abrhmovi ukázl u háje Mmre, když seděl 18 v poledním horku u vchodu do stnu. 2 Abrhm pozvedl oči hle, stáli před ním tři muži. Jkmile je sptřil, vyběhl jim ze stnového vchodu nproti. Poklonil se ž k zemi 3 řekl: Pne můj, prokž mi prosím lskvost zstv se u svého služebník! 4 Když dovolíš, nechám přinést trochu vody. Umyjete si nohy odpočinete si pod stromem. 5 Přinesu kousek chleb posilníte se, než půjdete dál. Přišli jste přece ke svému služebníkovi. Udělej, jk jsi řekl, odpověděli. 6 Abrhm odspěchl do stnu z Sárou řekl: Rychle vezmi tři míry jemné mouky, zdělej těsto upeč chleb! 7 Odběhl ke stádu, vzl pěkné útlé tele dl je služebníkovi, který je odspěchl připrvit. 8 Potom vzl máslo, mléko dobytče, které připrvil, položil to před ně. Sám pk stál u nich pod stromem, ztímco jedli. 9 Kde je tvá mnželk Sár? zeptli se ho. Zde ve stnu, odpověděl. 10 N to host řekl: Z rok touto dobou se k tobě jistě vrátím hle, tvá mnželk Sár bude mít syn! Sár všk poslouchl vzdu u vchodu do stnu. 11 (Abrhm i Sár už byli velmi stří Sár už nebyl v plodném věku.) 12 Sár se v duchu zsmál: Teď, když jsem sešlá stářím, mám zkusit rozkoš? Nvíc, můj pán je střec! 13 Hospodin se Abrhm zeptl: Proč se Sár smál říkl: Copk ještě oprvdu mohu rodit, když jsem tk strá? 14 Je snd pro Hospodin něco nemožné? V dný čs, z rok touto dobou, se k tobě vrátím Sár bude mít syn. 15 Sár to ze strchu zpírl: Nesmál jsem se. On le řekl: B ne, smál ses! Deset sprvedlivých 16 Potom ti muži vstli zmířili odtud k Sodomě. Abrhm šel s nimi, by je vyprovodil. 17 Tehdy si Hospodin řekl: Ztjím snd před Abrhmem, co se chystám udělt? 18 Vždyť z Abrhm jistě bude věhlsný mocný národ v něm 6 hebr. 3 sey = si 16 kg

18 Genesis 18 dojdou požehnání všechny národy země. 19 Vyvolil jsem jej, by přikázl svým synům své budoucí rodině, ť zchovávjí Hospodinovu cestu konáním sprvedlnosti práv, by Hospodin Abrhmovi splnil, co mu zslíbil. 20 Hospodin řekl: Křik Sodomy Gomory je velký jejich hřích velmi těžký. 21 Proto sestoupím uvidím: pokud jednli tk, jk nsvědčuje křik, jenž se mi donesl, je s nimi konec; pokud ne, poznám to. 22 Ti muži odtud pokrčovli k Sodomě, le Abrhm ještě zůstl před Hospodinem. 23 Přistoupil blíž řekl: Cožpk smeteš s ničemným tké sprvedlivého? 24 Možná, že je v tom městě pdesát sprvedlivých. Smeteš je tké? Neušetříš to místo kvůli pdesáti sprvedlivým, kteří tm jsou? 25 Tkovou věc bys nikdy neuděll usmrtit s ničemným tké sprvedlivého! Tk by byl sprvedlivý jko ničemný to bys neuděll! Cožpk Soudce vší země nebude jednt podle práv? 26 N to Hospodin řekl: Njdu-li v tom městě, v Sodomě, pdesát sprvedlivých, ušetřím kvůli nim celé to místo. 27 Abrhm odpověděl: Pohleď prosím odvžuji se mluvit ke svému Pánu, čkoli jsem prch popel 28 možná, že bude do těch pdesáti sprvedlivých pět chybět. Zničíš kvůli těm pěti celé město? Nezničím, njdu-li jich tm čtyřicet pět, odpověděl. 29 Abrhm k němu promluvil znovu: Co když se jich tm njde jen čtyřicet? Neudělám to kvůli těm čtyřiceti, odpověděl. 30 Ať se můj Pán prosím nehněvá, když promluvím, řekl Abrhm. Co když se jich tm njde jen třicet? Neudělám to, njdu-li jich tm třicet, odpověděl. 31 Pohleď prosím, dovolím si znovu promluvit ke svému Pánu, řekl Abrhm. Co když se jich tm njde jen dvcet? Nezničím je kvůli těm dvceti, odpověděl. 32 Ať se prosím můj Pán nehněvá, když promluvím ještě jednou, řekl Abrhm. Co když se jich tm njde jen deset? Nezničím je kvůli těm deseti, odpověděl Hospodin. 33 Tk dokončil rozmluvu s Abrhmem odešel. Tké Abrhm se vrátil domů. Zkáz Sodomy Večer dorzili ti dv ndělé do Sodomy. Lot seděl v sodomské bráně, 19 jkmile je sptřil, vstl šel jim nproti. Poklonil se tváří k zemi 2 řekl: Snžně prosím, páni moji, uchylte se do domu svého služebník! Umyjete si nohy, přenocujete, ž ráno vstnete, vydáte se znovu n cestu. To ne, odpověděli. Přenocujeme n tomto prostrnství. 3 Když všk n ně velmi nléhl, uchýlili se k němu vešli do jeho domu. Vystrojil jim tedy hostinu npekl nekvšené chleby oni jedli. 4 Ale než ulehli, obklíčili dům obyvtelé měst, sodomští muži od mldíků ž po strce, všechen lid ze všech strn. 5 Kde jsou ti muži, co k tobě přišli n noc? volli n Lot. Vyveď je k nám, ť si jich užijeme! 6 Lot k nim tedy vyšel do vchodu, zvřel z sebou dveře 7 řekl: Brtři moji, nedělejte prosím nic zlého! 8 Hle, mám dvě dcery, které ještě nepoznly 18

19 19 Genesis 19 muže; vyvedu je k vám. Udělejte s nimi, co se vám zlíbí, jen nic nedělejte těm mužům vešli přece pod ochrnu mé střechy. 9 Oni všk zvolli: Uhni strnou! Tenhle přistěhovlec nám tu bude dělt soudce? Nložíme s tebou hůř než s nimi! Tehdy se n Lot prudce vrhli chystli se vylomit dveře. 10 Ti dv všk vystrčili ruce, vtáhli Lot k sobě do domu dveře zse zvřeli. 11 A ty muže u vchodu do domu, od nejmenších po největší, rnili slepotou, tkže mrně hledli vchod. 12 Potom ti dv Lotovi řekli: Koho tu ještě máš zetě, syny, dcery? Kohokoli máš ve městě, odveď je odsud, 13 neboť toto místo zničíme. Jejich křik se před Hospodinem tk rozmohl, že nás Hospodin posll, bychom je zničili. 14 Lot tedy šel promluvit se svými zeti, kteří si měli brát jeho dcery: Vstňte pojďte odsud pryč, neboť Hospodin toto město zničí! Jeho zeťové si všk mysleli, že žertuje. 15 Když zčlo svítt, ndělé n Lot nléhli: Vstň, vezmi svou ženu své dvě dcery, které tu jsou, by tě nesmetl trest tohoto měst. 16 Když všk otálel, vzli ho ti muži z ruku tké jeho ženu i obě dcery, neboť se nd ním Hospodin smilovl. Odvedli ho ven teprve z městem ho propustili. 17 Když ho vedli ven, jeden z nich řekl: Utíkej o život! Neohlížej se nikde n této rovině se nezstvuj. Uteč do hor, bys nebyl smeten. 18 Lot jim le řekl: Prosím ne, Pne můj! 19 Jsi ke svému služebníku nesmírně lskv. Prokázl jsi mi veliké milosrdenství, když jsi mi zchránil život. Já všk nebudu moci utéct do hor, tk mne to neštěstí postihne zemřu. 20 Pohleď prosím, tmto město je dost blízko, bych tm utekl, je mličké. Nech mě prosím utéct do něj vždyť je tk mlé zůstnu nživu. 21 On odvětil: Hle, i v této věci jsem tě vyslyšel; město, o němž jsi mluvil, nevydám zkáze. 22 Pospěš si! Uteč tm, neboť nebudu moci nic udělt, dokud tm nepřijdeš. (A proto se to město jmenuje Cor, Mličké.) 23 Když Lot vešel do Coru, vycházelo nd zemí slunce. 24 A Hospodin dštil n Sodomu Gomoru síru oheň; bylo to od Hospodin z nebe. 25 On měst s celou okolní rovinou, se všemi obyvteli i se vším, co roste ze země, propdl zkáze. 26 Lotov žen se všk ohlédl zpět proměnil se v solný sloup. 27 Druhého dne čsně zrán Abrhm odešel k místu, kde předtím stál před Hospodinem. 28 Když se podívl k Sodomě Gomoře n celou tu rovinu, viděl, jk ze země stoupá kouř jko z pece. 29 Tenkrát, když Bůh ničil měst oné roviny, pmtovl n Abrhm propustil Lot zprostřed zkázy, jež zchvátil měst, v nichž Lot bydlel. Lotovy dcery 30 Lot potom z Coru odešel bydlel se svými dvěm dcermi v horách, neboť se bál bydlet v Coru. Bydlel tedy se svými dvěm dcermi v jeskyni. 31 Prvorozená jednou řekl té mldší: Náš otec je strý v celém krji není nikdo, s kým bychom mohly otěhotnět běžným způsobem. 32 Pojďme, opijme svého otce vínem spěme s ním, bychom zchovly símě nšeho

20 Genesis 19 otce. 33 A tk té noci opily svého otce vínem. Prvorozená šl spát se svým otcem, který nic nevěděl, ni když ulehl, ni když vstl. 34 Druhého dne pk prvorozená řekl té mldší: Hle, včer v noci jsem spl se svým otcem. Opijme ho vínem tké dnešní noc. Potom jdi spi s ním, bychom zchovly símě svého otce. 35 I té noci tedy opily svého otce vínem. T mldší s ním šl spát, on všk nic nevěděl, ni když ulehl, ni když vstl. 36 Tk obě Lotovy dcery otěhotněly ze svého otce. 37 Prvorozená pk porodil syn dl mu jméno Moáb, Z otce vzešlý. Ten je otcem Moábských ž do dnešního dne. 38 I t mldší porodil syn dl mu jméno Ben-mí, Syn mého příbuzného. Ten je otcem Amonců ž do dnešního dne. Sár mezi Filištíny Abrhm se pk odtud vydl n cestu do negevského krje, by 20 se usdil mezi Kádešem Šurem. A když pobývl v Gerru, 2 říkl Abrhm o své mnželce Sáře: Je to má sestr. Gerrský král Abimelech tedy pro Sáru posll vzl si ji. 3 V noci le k Abimelechovi ve snu přišel Bůh řekl mu: Kvůli ženě, kterou sis vzl, teď zemřeš. Vždyť je vdná z jiného muže! 4 Abimelech s ní le ještě nic neměl, tk řekl: Pne, cožpk zbíjíš i sprvedlivé lidi? 5 Cožpk mi sám neřekl: Je to má sestr? I on sm přece říkl: Je to můj brtr. Uděll jsem to s poctivým úmyslem. Mám čisté ruce! 6 Bůh mu ve snu odpověděl: Jistě, vím, že jsi to uděll s poctivým úmyslem. Proto jsem tě tké zdržel, bys proti mně nezhřešil, nedovolil jsem ti dotknout se jí. 7 Nyní tu ženu vrť jejímu muži, neboť je to prorok. Bude se z tebe modlit zůstneš nživu. Jestliže ji všk nevrátíš, věz, že jistě zemřeš ty i všichni, kdo k tobě ptří. 8 Abimelech tedy čsně ráno vstl svoll všechny své služebníky. Když jim celou věc vylíčil, dostli ti muži veliký strch. 9 Abimelech si potom zvoll Abrhm řekl mu: Cos nám to uděll? Čím jsem se proti tobě provinil, že jsi n mě n mé království přivedl tk veliký hřích? To, cos mi uděll, se nedělá! 10 Abimelech se Abrhm zeptl: Co tě to npdlo, udělt tkovou věc? 11 Abrhm odpověděl: Pomyslel jsem si: N tomto místě určitě chybí Boží bázeň; třeb mě kvůli mé ženě zbijí! 12 Kromě toho, je to oprvdu má sestr. Je dcerou mého otce, le ne mé mtky, tk se stl mou ženou. 13 A když mne Bůh posll, bych putovl dleko od domu mého otce, řekl jsem jí: Prokž mi tuto lskvost. Všude, km přijdeme, o mně říkej To je můj brtr. 14 Abimelech tedy vzl brv, skot, otroky otrokyně, dl je Abrhmovi vrátil mu jeho mnželku Sáru. 15 Řekl: Hle, má země je před tebou; bydli, kde se ti zlíbí. 16 Sáře pk řekl: Hle, dl jsem tvému brtru tisíc šekelů stříbr; to ti bude zdostiučiněním přede všemi, kdo jsou s tebou. Tím vším budeš osprvedlněn. 17 Abrhm se pk modlil k Bohu Bůh uzdrvil Abimelech i jeho ženu jeho děvečky, by mohly rodit děti. 18 Hospodin totiž kvůli Abrhmově mnželce Sáře pevně zvřel kždé lůno v Abimelechově domě. 16 si 11,5 kg 20