Zavlečené rostliny. Sklízíme, co jsme zaseli? Zelení cizinci a nové krajiny 1 PETR PYŠEK JIŘÍ SÁDLO BIOLOGICKÉ INVAZE
|
|
- Žaneta Lucie Horáčková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zelení cizinci a nové krajiny 1 Tímto článkem otvíráme volný seriál, jehož společným jmenovatelem jsou procesy v současné krajině. Jedním z jeho hlavních témat budou biologické (především rostlinné) invaze, tedy nový výskyt a šíření druhů v určitém území. Právě invaze jsou ilustrativním příkladem dějů, které v dnešní přírodě probíhají a které ji rychle a zásadně mění. Jejich problematiku s rozsáhlými důsledky pro lesnictví, zemědělství či ochranu přírody ovšem nelze dobře pochopit, dokud si neuvědomíme, jak silně jsou změny krajiny s invazemi provázány. Invaze jsou totiž zároveň motorem krajinných změn i jejich dílčím důsledkem. To nás nutí obrátit pozornost k procesům probíhajícím na úrovni celé české, či dokonce světové přírody. Téma je to široké a už jen proto se o něm nepíše snadno. Navíc je potřeba podat věc tak, abychom vyloučili střet se Skyllou pověr technokratických a stejně záhubnou Charybdou pověr staromilsko-ochranářských. Předem nevylučujeme ani určité názorové rozdíly mezi jednotlivými články, resp. autory. Jistě, celá věda roste z diskuse a konkurencí názorů se tříbí. Právě proto ale nechceme předstírat, že téma takto nové a problematické je předem jasné a na vše máme již definitivní a bezrozpornou odpověď. Zavlečené rostliny Sklízíme, co jsme zaseli? PETR PYŠEK JIŘÍ SÁDLO Článek vznikl na základě výsledků projektů financovaných grantem AV ČR č. AV0Z Rostlinné invaze nejsou žádným výdobytkem moderní vědy. V roce 1833 zakotvila loď Beagle v Bahia Blanca na pobřeží Argentiny a Charles Darwin se rozhodl, že oblast ležící odtud na sever, směrem k Buenos Aires, prozkoumá koňmo. Rozhodně nečekal, že tam jako zhoubné plevele najde dvě původně kulturní rostliny ze Středozemí: statné pichlavé druhy z čeledi hvězdnicovitých, artyčok kardový (Cynara cardunculus) a ostropestřec mariánský (Silybum marianum). Oba se vyskytovaly jako nejhojnější druhy tamní květeny, pokrývající celé čtvereční kilometry a téměř vytlačující druhy ostatní. Ostnité rostliny mají výhodu v tom, že je dobytek nežere a jejich porosty jsou pro člověka i zvířata téměř neprostupné. Invaze tu přitom musela proběhnout za pouhých několik desítek let, protože v roce 1769 artyčok v Argentině ještě prokazatelně nerostl. Řešit problém invazních druhů způsobem, který naznačuje tento snímek, není nutné a naštěstí nikdy nebude. Je však pravda, že málokterý invazní druh naší květeny vyvolává v lidech z postižených oblastí takové zoufalství jako bolševník (Heracleum mantegazzianum). Krajina v některých částech Slavkovského lesa zasažených touto invazí vyhlíží ponuře i bez vojenské techniky. Že člověk využije ke svému prospěchu všechno, dokumentuje příhoda z jedné pozdější Darwinovy cesty, kdy se dověděl, že se v porostech ostropestřce někdy skrývají lupiči přepadající pocestné. Když se zeptal, zda je cesta bezpečná, dostalo se mu ujištění, že ano, protože bodláčí ještě nenarostlo. Přestože se to příliš často neuvádí, tato invaze ostnitých hvězdnicovitých v Argentině patří svými rozměry mezi vůbec největší v historii. Patrně první ekologická zmínka přesahující pouhé konstatování přítomnosti nepů- BIOLOGICKÉ INVAZE Vesmír 83, leden
2 S invazními druhy to někdy není jednoduché ani po estetické stránce. Běžte a ničte takové krásné rostliny... Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) na břehu Vltavy v Praze. 1) Scientific Committee on Problems of the Environment. 2) Global Invasive Species Programme. vodních druhů pochází z pera Alphonse de Candolla. Ten roku 1855 ve svém fytogeografickém díle uvedl, že zavlečené druhy často patří do rodů, které se v původní flóře daného území nevyskytují. Charles Darwin pak de Candollovu myšlenku využil k podpoře své teorie o tom, že konkurence mezi blízce příbuznými druhy patřícími k témuž rodu je intenzivnější než mezi druhy, které příbuzné nejsou. Zhruba o 150 let později tuto myšlenku vykutala moderní invazní biologie, dala jí název Darwinova naturalizační hypotéza a začala ji seriózně testovat. Darwin sám si při svých cestách po světě šíření nepůvodních rostlin i živočichů pozorně všímal a očividně ho tento jev fascinoval neméně než přitahuje nás. Moderní základy oboru položil britský zoolog a ekolog Charles Elton. Poprvé se invazemi zabýval v článku, který vyšel roku 1933 v novinách London Times. V roce 1957 pak pro BBC připravil tři rozhlasové pořady pod názvem Balance and Barrier a během roku je rozpracoval do knihy The Ecology of Invasions by Animals and Plants, která se stala milníkem v oboru biologických invazí. Cituje ji téměř každý a všichni ji označují za zdroj inspirace. Charlese Eltona můžeme bez nadsázky označit za vizionáře; takové ostatně najdeme i mezi nevědecky založenými, o to však vnímavějšími umělci. Britská rocková skupina Genesis vydala v roce 1971 píseň The Return of Giant Hogweed, v níž varuje před zaplevelením britských ostrovů bolševníkem (Heracleum mantegazzianum). Ekologové ji jako problematickou začali vnímat mnohem později. Dalším významným počinem, který přišel zhruba 20 let po vydání Eltonovy knihy, byla iniciativa SCOPE, 1 která se zabývala nejrůznějšími ekologickými a environmentálními problémy a zařadila mezi ně i biologické invaze. Význam programu, zahájeného r. 1982, spočíval především v tom, že spojil vědce ze všech částí světa a odstartoval plodnou mezinárodní spolupráci. Vyústil v řadu regionálních monografií. V roce 1986 vyšel svazek Biological Invasions, který shrnul status quo probouzejícího se oboru a pro další rozvoj studia invazí měl podobný význam jako slavná Harperova kniha Population Biology of Plants pro populační ekologii rostlin. Pak už to šlo ráz naráz; s publikacemi zabývajícími se zavlečenými rostlinami a živočichy se roztrhl pytel, invaze studuje kdekdo a specializují se na ně dva mezinárodní časopisy. V devadesátých letech odstartoval v norském Trondheimu nový mezinárodní projekt GISP, 2 v němž se pokračuje dodnes. Odkud kam se stěhují? Ekologie si v invazních druzích našla nové nosné téma, což má svůj líc (víme toho čím dál víc) i rub: Invazní biologie se trochu izolovala od ostatních oborů a někdy k objektům studia přistupuje, jako by to ani nebyly rostliny jako každé jiné. A jsou to rostliny jako každé jiné? Co je na nich tak zajímavého? Něco přece nebýt člověka, nerostly by dnes tam, kde rostou, a nepůsobily by potíže, z nichž jde vědcům, ochranářům a krajinářům hlava kolem. Mění totiž vlastnosti celých ekosystémů, ohrožují biodiverzitu a podceňovat nelze ani jejich ekonomický dopad. Historickou kolébkou biologických invazí je Středozemí, hnací silou kulturně historické procesy. Počátky procesu totiž sahají do neolitu, kdy člověk začal přetvářet přírodu kvalitativně jiným způsobem než ostatní velcí savci. Druhy Starého světa mají vyšší invazní potenciál než druhy z jiných kontinentů. Získaly jej v nedávné geologické historii díky dlouhému spojení s člověkem, který je vystavil častým a rozmanitým jevům narušujícím jejich stanoviště (tzv. disturbancím, viz Vesmír 77, 558, 1998/10), a díky pozitivní zpětné vazbě, již si na tyto jevy vytvořily. Po několika tisíciletích, kdy se ve Středozemí vytvářely vztahy mezi člověkem a dnešními invazními druhy, přišel průlom v podobě objevení Ameriky. Období objevných plaveb po r nesmírně zvýšilo objem světového obchodu a prolomilo bariéry oddělující biogeografické říše. Tím se zejména evropským druhům otevřela cesta do ostatních částí světa. Z Evropy se čím dál intenzivněji vyvážely nejen ekonomické komodity, ale bohužel i cizorodé organizmy. Dodnes jsme například schopni na základě složení flóry a fauny čtyř neevropských ob- 36 Vesmír 83, leden
3 lastí s mediteránním klimatem (Jižní Afriky, Kalifornie, Chile a Austrálie) rozpoznat, kterou z nich kolonizovali Angličané a kde jako první přistáli Španělé. Světová mapa rostlinných invazí přesně odráží dědictví především britské koloniální expanze. Evropané si na nově dobytá nová území přiváželi rostliny a zvířata, ale také po svém přetvářeli osídlenou krajinu. Vytvářeli takové podmínky, na které byly dovezené organizmy zvyklé. V důsledku toho dnes evropské rostliny škodí po celém světě. Tok rostlin a živočichů byl dosti jednostranný; opačným směrem, ze světa do Evropy, to zdaleka nebylo takové. Přesto i starý kontinent má své pappenheimské. Bohužel se nedá říci, že by je dokonale znal, a tak ho nepřestávají překvapovat K nejzasaženějším typům krajin ve světovém měřítku patří již zmíněné oblasti s klimatem středomořského rázu. Problém je o to palčivější, že většina z nich náleží k místům s nejbohatší flórou na světě. Původní květena Jižní Afriky zahrnuje přes druhů, z nichž přes 80 % je endemických (nevyskytují se nikde jinde). Přitom v Kapské oblasti se plocha, kterou v nejcennějších rostlinných společenstvech ovládly invazní druhy, v posledním desetiletí 20. století zdvojnásobila. Vysoký stupeň endemizmu je příznačný i pro další území zasažená silnými invazemi Kalifornii (1500 endemických druhů z 5500) a Chile (47 % z 5000). Není divu, že biologové z těchto oblastí bijí na poplach. Invaze travinných společenstev s převahou jednoletých druhů v Severní a Jižní Americe a Austrálii svou dramatičností hravě strčí do kapsy kterýkoli filmový příběh (viz rámeček Sveřep střešní ). Odhaduje se, že za posledních 300 let (většinou však posledních 100 let) byla plocha 2 milionů km 2 (což odpovídá souhrnné ploše Španělska, Portugalska, Francie, Belgie a Německa) nevratně přetvořena lidským osídlením a zavlečenými exotickými rostlinami. Původní flóra doplatila na to, že se v těchto oblastech před příchodem člověka nevyskytovali velcí stádoví býložravci, kteří vegetaci spásají velmi intenzivně ( jihoamerické lamy nebo australští klokani mají pastevní strategii odlišnou). Domácí jednoleté druhy nebyly tudíž na jejich působení adaptovány, zatímco druhy, které přišly s člověkem z oblastí, kde měly tu čest setkávat se s krávami, bizony, ovcemi či kozami, pochopitelně adaptovány byly. Proto třeba euroasijské stepi, kde velcí kopytníci patří k původní fauně, invazemi příliš neutrpěly. V jiných oblastech však byla náhrada původních trávníků za porosty invazních druhů rychlá a dramatická. V tropických a subtropických oblastech Severní, Střední a Jižní Ameriky se zásadně změnil krajinný pokryv. Rozsáhlé lesy byly přeměněny v pastviny a při zakládání pastvin se od 19. století používaly africké trávy s typem metabolizmu C4 (viz Vesmír 74, 573, 1995/10), které jsou v daných podmínkách produktivnější (dovedou využít i nižší koncentrace CO 2 ). Celkem byl zhruba milion km 2 vlhkých tropů Mexika, Střední Ameriky, Brazílie, Kolumbie a Venezuely přeměněn na pastviny, kde africké trávy převažují a dále se zde šíří. Geografická podmíněnost rostlinných invazí má řadu dalších zákonitostí. Kupříkladu tropy jsou vůči rostlinným vetřelcům odolnější díky rychlé produkci velkého množství biomasy a s ní související schopnosti obnovy po narušení vegetace a půdy. Když už se ale nějakou rostlinu, zpravidla dřevinu, podaří do tropických lesů zavléci, stojí to za to. Velmi náchylné k invazím jsou ostrovy. V důsledku izolovaného vývoje tam chybějí některé ekologicky významné skupiny. Kupříkladu na Havajských ostrovech, výkladní skříni rostlinného endemizmu 3 a pohříchu také rostlinných invazí, nejsou původní druhy mravenců, hlodavců, masožravých savců a přežvýkavců. Proti případné introdukci těchto živočichů jsou tedy původní druhy rostlin takřka bezmocné, neboť postrádají obranné mechanizmy. Genetická izolovanost vede ke specializaci a specializované druhy jsou zranitelnější. Vysoký stupeň vzájemně podmíněného vývoje a úzké vazby mezi druhy přispěly v řadě případů k vyhynutí rostlinných druhů poté, co vyhynuly živočišné druhy odpovědné za rozrušení povrchu semen či za jejich šíření. Kolik na nich vyděláme a kolik nás stojí? Mohli bychom pokračovat dalšími ekosystémy, oblastmi, druhy a čísly. Pro představu, o jak závažný celosvětový problém jde, však uvedené příklady postačí. Dnes už je mimo veškerou pochybnost, že tu máme problém nejen biologický, ale i ekonomický a sociální. Zavlékání organizmů znamenalo na jedné straně pro člověka zásadní přínos v podobě šíření kulturních druhů (viz rámeček Naše tradiční plodiny nejsou původní na s. 39); světová potravinářská produkce do značné míry závisí na introdukovaných rostlinách a živočiších. Těžko to chtít nějak měnit a napravovat po mnohatisícileté tradici chovu a pěstování domestikovaných organizmů cizího původu ale kdopak si v každodenním životě uvědomuje, že jihoamerická káva je Tab. I. Odhad ekonomických ztrát způsobovaných zavlečenými organizmy v USA a ve Velké Británii (v miliardách dolarů za rok;? data nejsou k dispozici). Ztráty způsobené plevelnými rostlinami cizího původu zahrnují redukci výnosů a náklady vynaložené na kontrolu. Převzato z Pimentel D.: Biological invasions: Economic and environmental costs of alien plant, animal, and microbe species, CRC Press ) Ze zhruba 1000 druhů je téměř 90 % endemických a má se za to, že se vyvinuly z přibližně 250 původních typů. SVEŘEP STŘEŠNÍ Jedním z nejvykřičenějších rostlinných zlosynů severoamerického kontinentu je sveřep střešní (Bromus tectorum), domovem ve Středozemí a Asii. Před několika tisíci lety byl zavlečen i k nám, u nás se ale chová slušně. Je zajímavým dokladem o tom, že mnohé invaze probíhají stupňovitě a ne vždy je samozřejmé, že rostlina s určitým původem přišla přímo z oblasti, kde je doma. Máme totiž k dispozici důkazy založené na genetických metodách, že severoamerické populace sveřepu pocházejí z oblasti mezi Prahou a Halle nad Sálou. Do kalifornského Central Valley přibyl poprvé po železnici na konci 19. století a v letech 1890 až 1930 nahradil původní prérii na více než km 2. Podobných příkladů evropských druhů, které se v Severní Americe nebezpečně rozšířily, je mnoho. Vesmír 83, leden
4 V severoamerickém rodu Helianthus často vznikají nové druhy hybridizací. Statné a dekorativní rostliny vytvářejí rozsáhlé porosty; platí to i pro slunečnici pozdní (Helianthus laetiflorus) v okolí německého Halle nad Sálou. doma v Africe a africké kakao v Jižní Americe? Nebo že steaky z argentinských býků mají původ někde jinde, protože tur domácí je v Argentině jenom hostem? Na druhé straně jsou tu invazní organizmy, tak jak je chápeme dnes, a tady už je to s přínosem horší. V literatuře najdeme odhady, kolik že nás (lidstvo) invaze stojí. Roční Andělika lékařská (Angelica archangelica), původem ze severní Evropy, byla u nás pěstována jako významná léčivka už od středověku. Během posledních 30 let se rozšířila na více než stokilometrovém úseku Labe. Přispívá k tomu vysoká produkce plodů, které se snadno šíří vodou. 38 Vesmír 83, leden
5 ztráty na úrovni států mohou dosahovat desítek až stovek miliard dolarů (nesmíme zapomínat, že mezi invazní organizmy patří i virus HIV, který vznikl ve střední Africe, nové kmeny chřipky a řada dalších nemocí). Jedna z nejnovějších studií odhaduje, že biologické invaze stojí lidstvo 5 % světového HDP a problém se stupňuje. Jakkoli jsou tyto odhady napadnutelné a leckdo by mohl říci vágní, protože ve hře je příliš mnoho proměnných, nelze zpochybnit, že řády, ve kterých se pohybují, odpovídají skutečnosti. A ta je opravdu varující. Je to paradox, protože tu v určitém ohledu platí ono neslavné čím hůře tím lépe kdyby byly deklarované škody pouze biologické, těžko by byli ekologové vpuštěni do kanceláří politiků, aby tam mohli tlouci o stůl čísly. Takhle máme aspoň naději, že ekonomické argumenty, na které začínají mocní tohoto světa slyšet, je přesvědčí, o jak závažný problém jde, a na jeho řešení se přiživí i naše původní a ohrožené, nebo naopak zavlečené a invazní kytky či zvířata. Jak o invazích mluvit? Terminologie je při studiu rostlinných invazí klíčová, snad ještě důležitější než v jiných ekologických oborech. Bohužel zde nepanuje taková shoda, jakou bychom si přáli. Autoři chápou statut jednotlivých druhů různě a údaje z jednotlivých oblastí se pak obtížně srovnávají. Jako první se tříděním jevů souvisejících se zavlékáním rostlin začala zabývat středoevropská fytogeografická škola, jejímž otcem byl švýcarský botanik Thellung. Je to názvosloví velmi komplikované, pro každou speciální situaci má samostatné pojmenování, už samy termíny odrazují (kozel aby si pamatoval slova jako ergasiofygofyty či epoekofyty). NAŠE TRADIČNÍ PLODINY NEJSOU PŮVODNÍ Kulturní organizmy jsou většinou nepůvodní, ačkoli jsme si na ně dávno zvykli. Platí to i pro naše země. Většina našich zdánlivě tradičních druhů obilí je původem z východního Středomoří. Téhož původu je však i většina plevelů, dotažených s obilím už během pravěku (třeba vlčí mák, Papaver rhoeas). Naše širé rodné lány jsou tedy jakousi volnou obdobou původních (a dnes už vlastně zaniklých) obilných stepí východního Středomoří. A co celá chudá a tou měrou vynalézavá lidová kuchyně Podkrkonoší od sejkor přes apamafelsk po lamprdonu, verncouchák a devítipodlahovou bábu? Příznačné pro ni jsou opět samé zavlečené druhy bandory (Solanum tuberosum) jsou jihoamerické, koziště (Capra hircus) je východomediteránní, vopich čili libeček (Levisticum officinale) pochází z íránských hor, i ta jabčišťata (Malus domestica) mají prapůvod kdesi v Orientě. Opačným a stejně disgustujícím extrémem jsou vágní a víceznačné klasifikace, dosti oblíbené v anglofonní literatuře. Nelze se divit, že zmíněná středoevropská terminologie nezískala v anglicky mluvících zemích širší pozornost. Jenže právě v těchto zemích je dnes centrum výzkumu rostlinných invazí (největší problémy dnes invaze působí v Severní Americe, Jižní Africe, Austrálii, na Novém Zélandu, na Havajských a dalších ostrovech). Navíc je dnes věda mezinárodní fenomén a angličtina je jejím hlavním jazykem. Proto se dnes v souvislosti s invazemi čím dál víc používá terminologie anglická. Podstatné ale je, že principy, kterými se řídí oba klasifikační přístupy tradiční středoevropský i současný anglosaský jsou v zásadě stejné. Užitečné je klasifikovat zavlečené druhy podle čtyř základních kritérií: Kdy se na dané území dostaly? Ve střední Evropě v tomto ohledu tradičně rozlišujeme mezi archeofyty a neofyty a dělicí čarou je objevení Ameriky. Toto členění se v současné době ujímá i ve Velké Británii. Kde zavlečené druhy rostou? Tj. na jakých typech stanovišť se usazují? Zde se zpravidla Lebeda lesklá (Atriplex sagittata) je jedním z úspěšných archeofytů; její plody se širokými krovkami jsou dobře uzpůsobené k šíření větrem a vodou. Všechny snímky na s Petr Pyšek RNDr. Petr Pyšek, CSc., (*1958) vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Botanickém ústavu AV ČR se zabývá rostlinnými invazemi. RNDr. Jiří Sádlo, CSc., (*1958) vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Botanickém ústavu AV ČR se zabývá historií a současností vegetace. Vesmír 83, leden
6 Laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), pocházející ze Střední a Severní Ameriky, se stal běžnou složkou naší květeny rumišť a okopaninových polí. rozlišují stanoviště vytvořená člověkem a stanoviště původní, popř. různé typy přechodů mezi nimi. Jakým způsobem byl druh zavlečen? Úmyslně, či neúmyslně? Jakého postavení druh dosáhl v invazním procesu? Tady je situace nejkomplikovanější, TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍČEK Původní druh vznikl v dané oblasti bez přispění člověka nebo se do ní dostal nezávisle na činnosti člověka z oblasti, kde je původní. Ve střední Evropě jsou považovány za původní druhy, které zde rostly od konce doby ledové do počátku neolitu (snad s výjimkou opozdilců, jako jsou buk a jedle). Zavlečený druh se v dané oblasti vyskytuje v důsledku úmyslné či neúmyslné činnosti člověka nebo se do ní dostal nezávisle na člověku z oblasti, ve které je nepůvodní. Počátek lidské činnosti u nás se v této souvislosti datuje do začátku neolitu, neboť do té doby měl člověk na zavlékání rostlinných druhů stejný vliv jako jiní velcí savci. Podle postavení v invazním procesu lze rozlišovat: Přechodně zavlečený druh se ve volné přírodě pravidelně nereprodukuje a jeho případný trvalejší výskyt je závislý na opakovaném, člověkem zprostředkovaném přísunu diaspor. Naturalizovaný druh se v přírodě rozmnožuje nezávisle na člověku, generativně či vegetativně, jeho výskyt není závislý na dalších introdukcích a na určité lokalitě či v určitém území je dosti trvalý. Invazní druh je naturalizovaný druh, který se v území šíří; postupně vzrůstá počet jeho lokalit a velikost populací. Podle doby zavlečení se ve střední Evropě rozlišuje: Archeofyt zavlečen od počátku neolitu do roku Neofyt zavlečen po roce Datum, na jehož základě se tyto dvě skupiny rozlišují, vychází z objevení Ameriky (1492). /Podle Richardson et al., Diversity and Distributons 6, , 2000; upraveno a doplněno./ literatura se přímo hemží různými termíny popisujícími tytéž situace, a naopak tentýž termín v pojetí různých autorů znamená něco jiného. Začíná se ujímat klasifikace založená na schopnosti reprodukce v přírodě bez přispění člověka a rychlosti zvyšování počtu jedinců v krajině. V tomto ohledu se ukazuje jako účelné dělit zavlečené druhy na tři základní skupiny: přechodně zavlečené, naturalizované a invazní. Proč je terminologie tak důležitá? Invazní biologie je obor, který v zásadě hledá poučení v minulosti (studujeme něco, co započalo kdysi dávno), a navíc je mu odepřena možnost experimentovat s velkými soubory druhů (těžko někde technicky provést a z etického hlediska obhájit pokusnou introdukci několika set druhů a sledovat, co se stane). Při hledání obecných principů proto spoléhá na analýzy druhových souborů rozličných regionů a z historického pozadí a přírodních podmínek takových oblastí se snaží odvodit zákonitosti celého procesu. Existují globální studie, které přinesly cenné poznatky o tom, jak invaze fungují; takové práce navíc mohou formulovat hypotézy, které lze testovat jinými přístupy. Pro tyto studie je ale nutná aspoň rámcová terminologická shoda, nechceme-li srovnávat jablka s hruškami. Často se ptáme kupříkladu po faktorech ovlivňujících stupeň naturalizace, a pokud různé prameny dávají tomuto termínu různou náplň, snadno dospějeme k nevěrohodným výsledkům. Kvalitní data o velkých souborech druhů využívají nejen srovnávací ekologické studie, ale také systémy předvídající, které druhy by se mohly invazivními stát. O dováženém druhu toho potřebujeme vědět co nejvíce, aby se dalo na základě jeho vlastností a chování v jiných částech světa odhadnout, jak se bude chovat u nás. Některé předpovědní systémy jsou velmi úspěšné, podíl druhů předem usvědčených z nebezpečnosti se pohybuje mezi 70 a 90 % (úspěšnost intuitivních předpovědí, založených jen na znalosti ekologie určitého druhu, nepřevyšuje 40 %). I předpovědní systémy ale mají svá úskalí. Když odhalíme potenciálně nebezpečný druh, zakážeme jeho dovoz, když se druh jeví jako neškodný, dovoz povolíme. Omylem v prvním případě riskujeme škody plynoucí z konkrétní invaze, omylem v druhém případě můžeme přijít o ekonomický zisk (toho lze ovšem v řadě případů docílit využitím druhu domácího). Každá klasifikace je jen soustavou škatulek, do níž se snažíme přírodu napasovat. V řadě případů je obtížné rozhodnout, zda jde o druh původní či zavlečený, původní či archeofyt, archeofyt či neofyt, druh přechodně zavlečený či naturalizovaný, naturalizovaný či invazní. Takové oříšky nejsou často schopni rozlousknout ani specialisté zabývající se dotyčnou skupinou rostlin; přesto lze říci, že o většině zavlékaných druhů dnes víme, jaké je jejich rozšíření. Pro další pokračování seriálu je však důležité si uvědomit, že terminologie a s ní související znalost invazního statutu druhů je základní podmínkou studia rostlinných invazí. Ö 40 Vesmír 83, leden
původní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti
Přílohy: 1. Tabulky 2. Grafy (dostupné v elektronické verzi BP) 3. Mapy (dostupné v elektronické verzi BP) 4. Fotografická příloha (dostupná v elektronické verzi BP) PROANTROPOFYTY původní druhy, jejichž
VíceBiologické invaze z pohledu ekologie společenstev a makroekologie
Biologické invaze z pohledu ekologie společenstev a makroekologie Invazní ekologie Charles Elton (1900-1991) Ricciardi & MacIsaac 2008, Nature 452 Invazní ekologie Hlavní tématické okruhy Invazivnost druhů
VíceFlóra České republiky (původní a nepůvodní druhy) Lenka Nováková Pavlína Kosíková Renáta Strohová
Flóra České republiky (původní a nepůvodní druhy) Lenka Nováková Pavlína Kosíková Renáta Strohová Oproti jiným částem světa Evropa, tedy i ČR poměrně druhově chudé. Dnes původní květena ČR zastoupena více
VíceIntrodukce a vymírání organismů
Introdukce a vymírání organismů Introdukce - zavlékání Terminologie Expanze invaze Antropogenní podmíněnost Zavlečený druh (introdukovaný, cizí, adventivní) Synantropní (eusynantropní druh) Naturalizovaný
VíceInvazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava
Invazní druhy rostlin NP Šumava Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Rostlinné invaze v Národním parku Šumava Národní park Šumava 2 Lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Bobovité
VíceGenofond Země nezvaní návštěvníci (introdukce)
Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Genofond Země nezvaní návštěvníci (introdukce) Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.29 Vzdělávací oblast:
VíceNezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem
Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem .jen strašák??? aneb zkušenosti z Labských pískovců Invaze a expanze rostlinných druhů Invaze
VícePŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.4.2018 C(2018) 2526 final ANNEX 1 PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, pokud
VícePředmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79
Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -
VíceNejnebezpečnější invazní druhy naší flóry
Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně
VíceDRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno
DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI David Zelený Masarykova univerzita Brno HLAVNÍ OTÁZKY: Co je to diverzita, biodiverzita a druhová bohatost? alfa, beta a gama diverzita endemismus Kde na Zemi je největší
VíceSeznam prioritních invazních druhů pro ČR
Tisková zpráva Seznam prioritních invazních druhů pro ČR Čeští vědci sestavili seznamy významných nepůvodních invazních druhů rostlin a živočichů, které budou podkladem pro jejich další regulaci Invazní
VícePŘÍRODA A BIOLOGICKÁ ROZMANITOST. Proč jsou pro vás důležité?
PŘÍRODA A BIOLOGICKÁ ROZMANITOST Proč jsou pro vás důležité? Biologická rozmanitost odráží různorodost života na naší planetě, posiluje naši prosperitu i hospodářství Na přírodě jsme závislí, ať jde o
VíceBolševník velkolepý mýty a fakta o ekologii invazního druhu
Bolševník velkolepý mýty a fakta o ekologii invazního druhu Irena Perglová, Jan Pergl, Petr Pyšek, Lenka Moravcová Autoři věnují honorář Nadaci Živa Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je pravděpodobně
Více135 str., 70 barevných fotografií, 3 pérovky, 52 druhů nejohroženějších mexických kaktusů, fotografie z naleziště, množení, pevná vazba, anglicky,
135 str., 70 barevných fotografií, 3 pérovky, 52 druhů nejohroženějších mexických kaktusů, fotografie z naleziště, množení, pevná vazba, anglicky, 890,- Kč. 315 str., druhé vydání dobré příručky sloužící
VíceVědní odvětví orientovaná na poznávání rostlinstva. Nauka o lese 001
Vědní odvětví orientovaná na poznávání rostlinstva Nauka o lese 001 Rostliny a člověk Rostliny jsou po tisíciletí předmětem zájmu člověka. Důvodem je jejich všestranná upotřebitelnost jak z hlediska užitečnosti
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
VíceNEPŮVODNÍ DRUHY MĚKKÝŠŮ (EVROPY)
NEPŮVODNÍ DRUHY MĚKKÝŠŮ (EVROPY) Lenka Hubáčková http://www.europe-aliens.org/ Terminologie některé základní termíny Nepůvodní druh (alien species): druh, poddruh nebo nižší taxon, introdukovaný mimo svůj
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
VícePolitické rozdělení Střední Ameriky
Politické rozdělení Střední Ameriky Přírodní podmínky celoroční pěstování subtropických a tropických plodin (cukrová třtina, citrusové ovoce, mango, avokádo, kávovník, banány) Pevninské státy Střední Ameriky
Více2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika
2. Globální aspekty světového hospodářství Ekonomika 2.1. Ekonomika a populační problém 2.1.1 Vývoj lidské populace Ekonomika je úzce spojena s populací.proto dříve než se zaměříme na jednotlivé ekonomické
VíceInvazní rostliny v naší krajině. Seminář o šíření invazních rostlin a možnostech jejich likvidace. Mgr. Veronika Kalníková
Invazní rostliny v naší krajině Seminář o šíření invazních rostlin a možnostech jejich likvidace Mgr. Veronika Kalníková Program semináře 9:00 9:30 registrace 9:30 10:15 Mgr. Veronika Kalníková obecně
VíceKameny a voda. Geobotanika
Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Geobotanika Mgr. Irena Žáková březen 2014 FYTOGEOGRAFIE Vědní obory všeobecné
VícePlevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace. Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.
Plevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Co jsou to plevele? Rostliny rostoucí v kulturním porostu proti vůli pěstitele. stejná rostlina může být žádoucí
VíceVýznam organismů pro člověka
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 10 Význam organismů pro člověka
VíceVýukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,
VíceÚvod k semináři : Rostlinné invaze a ochrana přírody. Einführung : Pflanzeninvasionen und Naturschutz. Handrij Härtel
Úvod k semináři : Rostlinné invaze a ochrana přírody Einführung : Pflanzeninvasionen und Naturschutz. Handrij Härtel Hlavní faktory ohrožení biodiverzity na Zemi (1) globální změny klimatu (2) ničení a
VíceInvazní druhy. Co je to invazní druh? Jsou i u nás? Rostlinné invaze. Živočišné invaze
Invazní druhy Co je to invazní druh? Invazní druh je druh živého organismu (rostlina, živočich, houba, atd.), který je na daném území nepůvodní a nekontrolovaně se šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní
VíceBiotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení
Biotické faktory Kompetice Migrace Uchycení Cílové společenstvo tu je ale je potlačeno kompeticí Je v semenné bance je v porostu je v blízkém okolí snažíme se potlačit konkurenci a zároveň změnit podmínky
VíceObecně Proces domestikace divokých zvířat, zahájený před 10 aţ 15 tisíci lety V HVZ tvoří dnes hlavní článek zemědělství, v přepočtu na hektar dává ob
Živočišná výroba Obecně Proces domestikace divokých zvířat, zahájený před 10 aţ 15 tisíci lety V HVZ tvoří dnes hlavní článek zemědělství, v přepočtu na hektar dává obvykle podstatně větší uţitek neţ RV.
VíceKOLONIALISMUS DĚJINY 20. STOLETÍ ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_2,3_31
DĚJINY 20. STOLETÍ KOLONIALISMUS Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Název projektu: Zlepšení podmínek pro vzdělávání na SUŠ, Ostrava ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_2,3_31 K čemu jsou kolonie Po staru:
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ HÁĎÁTKO BOROVICOVÉ BURSAPHELENCHUS XYLOPHILUS Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Petr Kapitola Ing. Martina Jurášková Ztracená 1099, Praha 6, PSČ
VíceProsíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.
Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení australská pevnina je nejsušší kontinent na obrovské ploše Oceánie vyvinuta
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VíceTrendy globální diverzity Jak jsme na tom s biologickou rozmanitostí. David Storch Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR & Katedra ekologie PřF UK
Trendy globální diverzity Jak jsme na tom s biologickou rozmanitostí David Storch Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR & Katedra ekologie PřF UK Mammalia Case: 59 long: 133.5 lat: 68.25 Mammalia: 28
VíceInvazní ekologie II. Transport Evžen Tošenovský (evzen.tosenovsky@upol.cz) FRVŠ F4b 2863/2010
Invazní ekologie II. Transport Evžen Tošenovský (evzen.tosenovsky@upol.cz) FRVŠ F4b 2863/2010 Invazní proces Transport 1. Transport Vymření nebo zajetí Introdukce 2. Establishment Neúspěšná Úspěšná 3.
VíceKolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky
KOLONIZACE SVĚTA KOLONIZACE Kolonizace je proces záměrného osidlování či osvojování určitého území. Dělí se na: Vnitřníkolonizaci (osidlovánívlastního územísvým obyvatelstvem). Vnější kolonizaci (osídlení
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
VíceZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU
egistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.13/03.0046 ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU 5. listopadu 2009 Lesná v Krušných horách O projektu Projekt Ekologická měření v praxi odborné kompetence žáků představuje
Víceends/pictures/f10_1.gif
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Půdní degradace, odlesňování a eroze biodiverzity Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2011 OSNOVA Klíčové pojmy 1. PŮDNÍ DEGRADACE Půda základní charakteristika Člověk
VíceZkrácený obsah učiva a hodinová dotace
Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,
VíceInvazní druhy rostlin právní aspekty
INVARO - CZ.11.4.120/0.0/0.0/15_006/0000059 Invazní druhy rostlin právní aspekty Ing. Hana Švehláková Setkání Orlová, 12.6.2018 Hodnocení zdrojů a rizik spojených s invazními druhy rostlin v příhraniční
VíceInvazní rostliny v Krkonoších oblast Benecko
Středoškolská technika 2016 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Invazní rostliny v Krkonoších oblast Benecko Magdaléna Šandová, Niels Van der Meer, Martin Zelený, Jiří Ondráček,
VícePraktická aplikace evropské a národní legislativy invazních druhů v botanických zahradách
Botanické zahrady a invaze 4. 4. 2017 hotel Absolutum v Praze Holešovicích Praktická aplikace evropské a národní legislativy invazních druhů v botanických zahradách Jana Pěknicová, Jan Šíma Právní úprava
VíceVývoj ekologického zemědělství ve světě
Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VíceInvazní druhy rostlin v ČR
Invazní druhy rostlin v ČR Lenka KŘÍŽOVÁ GR-KA 3. ročník Invazní druh druh nepůvodní druh, který se zde nevyskytoval od posledního zalednění, byl zavlečen člověkem (ať již úmyslně nebo neúmyslně) a po
VíceInvazní druhy a invaze
Invazní druhy a invaze Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
VíceProdukce vybrané zemědělské komodity ve světě
UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly
VíceLes provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a
I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla
VíceAOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost
Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního
VíceVĚDNÍ OBORY ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍRODOU ŽIVOU A NEŽIVOU
VĚDNÍ OBORY ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍRODOU ŽIVOU A NEŽIVOU PŘÍRODOPIS toto označení zahrnuje soubor věd zkoumajících přírodu živou i přírodu neživou. Pokud bychom měli rozdělit vědní obory zkoumající živou přírodu
VíceZánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět
Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Zánik lidských kultur, přírodních národů Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.33 Vzdělávací oblast: Autor:
VícePodnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY
* Podnebí, rostliny a ţivočichové 5. třída ZŠ BŘEŢANY Podnebí Podnebné pásy Jak uţ víte z učiva přírodovědy, planeta Země nemůţe být Sluncem ohřívaná stejně po celém povrchu. Podle mnoţství dopadajících
VíceOTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Oteplování v ČR V této kapitole se dozvíte: Co je to paleoklimatologie. Že se klima v minulosti měnilo. Zda víno, může poskytnout informaci o vývoji klimatu.
VíceBIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.
BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,
VíceVýstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.
Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a
VíceTaxonomický systém a jeho význam v biologii
Taxonomie Taxonomický systém a jeho význam v biologii -věda zabývající se tříděním organismů (druhů, rodů, ), jejich vzájemnou příbuzností a podobností. 3 úrovně: 1) charakteristika, pojmenování, vymezení
VíceCo je a co není PRA. Petr Kapitola Státní rostlinolékařská správa, Praha
Co je a co není PRA Petr Kapitola Státní rostlinolékařská správa, Praha Analýzy rizik škodlivých Praha, Těšnov organismů v ČR a EU 12.3.2010 Co je PRA? PRA = Pest Risk Analysis = analýza rizika škodlivého
VíceTémata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola
Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická
VíceVýstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém
Výstava kamélií v Kroměříži Kamélie v novém Velmi cennou součástí sbírky rostlin pěstovaných v Květné zahradě v Kroměříži je také kolekce kamélií čítající 40 vzrostlých stromů a stejný počet menších rostlin
VícePodnebí a počasí všichni tyto pojmy známe
Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice
VíceInovace výuky Člověk a jeho svět
Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná
VíceENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST. Tomáš Hák, Alena Oulehlová, Svatava Janoušková a kolektiv
ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST Tomáš Hák, Alena Oulehlová, Svatava Janoušková a kolektiv Kniha svým obsahem navazuje na projekt Integrované hodnocení dopadů globálních změn na environmentální bezpečnost České
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceZeměpis - 6. ročník (Standard)
Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus
VícePěstování okrasných rostlin a invaze nepůvodních druhů. Martin Hejda, Petr Pyšek & kolektiv
Pěstování okrasných rostlin a invaze nepůvodních druhů Martin Hejda, Petr Pyšek & kolektiv změny v intenzitě využívání krajiny - rozsáhlé narušené oblasti a naopak pokles intenzity managementu dramatické
VíceDetekce a monitoring invazních druhů pomocí dálkového průzkumu
Detekce a monitoring invazních druhů pomocí dálkového průzkumu Jana Müllerová 1 Josef Brůna 1, Jan Pergl 1, Petr Pyšek 1 Petr Dvořák 2 Luboš Kučera 3, Tomáš Bartaloš 3 1 Botanický ústav AV ČR, Průhonice
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
VíceGlobální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod
Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou
Vícefytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky
VícePodpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade
Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade Radomil Doležal Generální ředitel CzechTrade Praha, 15. 6. 2015 www.czechtrade.cz 1. Realita a budoucnost českého exportu Exportní průzkum potvrdil,
VíceDYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj
VíceLekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země
VícePrávní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.
Právní režim ochrany přírody a krajiny JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Cíl právní úpravy Zajištění péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické
VíceVýznamný příspěvek Přírodovědecké fakulty UK k zachycení stavu světové biodiverzity
Přírodovědecká fakulta UK Tisková zpráva Významný příspěvek Přírodovědecké fakulty UK k zachycení stavu světové biodiverzity Poznání druhové rozmanitosti živé přírody, tedy biodiverzity, je důležité zejména
VícePořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Datum:
ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 Litoměřice 412 01 www.zsladovaltm.cz vedeni@zsladovaltm.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948 Šablona: Šablona:
VíceŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013
5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně
VíceCABI Compendia a elektronické knihy dostupné na MENDELU
CABI Compendia a elektronické knihy dostupné na MENDELU 25. 3. 2013 O čem bude řeč? CABI Publishing CABI Compendia ebooks dostupné na MENDELU představení a vyhledávání CABI CABI je nezisková organizace
VíceModrá kniha biodiverzita
Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Modrá kniha biodiverzita Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.36 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr. Aleš Hruzík
VíceFunkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VícePříčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
VíceUdržování biologické rozmanitosti v jihoafrické savaně Krugerův národní park jako modelové území
Udržování biologické rozmanitosti v jihoafrické savaně Krugerův národní park jako modelové území Ať už jsou primárním objektem vašeho zájmu rostliny nebo živočichové, africká savana je pro každého ekologa
VíceSylaby k předmětu Inženýrská ekologie. Invazní rostliny a jejich management v CHKO Poodří
Sylaby k předmětu Inženýrská ekologie Invazní rostliny a jejich management v CHKO Poodří Co jsou to invazní rostliny? Rostliny geograficky nepůvodní Zavlečení, introdukce Zplaněly, adaptovaly se Snadno
Více57.Afrika rostlinstvo a živočišstvo Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Světadíly a oceány 57.Afrika Afrika Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními pojmy nového
VíceEkologie tropických lesů a jejich obyvatel
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů
VícePlocha vinic (2008) celkem 7,86 mil. ha Španělsko 15%
Vinařství ve světě v roce 28 Evropská unie hraje stále zásadní roli v oboru. Současná plocha vinic světa činí 7.861 tisíc ha. V EU se z toho nachází 3.818 tisíc ha a zavedení prémií za klučení vinic znamenalo
VíceOP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Žádost o fin. podporu z OP VK - IP obl. podpory unit costs
Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu
VíceZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO SEBRANÉ SPISY PROJEKTU VAV 610/6/02 SVAZEK 3 ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ
VíceAmbrozie peřenolistá Ambrosia artemisiifolia L. Mgr. Samuel Lvončík Oddělení metod integrované ochrany rostlin Zemědělská 1a, Brno
Ambrozie peřenolistá Ambrosia artemisiifolia L. Mgr. Samuel Lvončík Oddělení metod integrované ochrany rostlin Zemědělská 1a, 613 00 Brno Ambrosia artemisiifolia L. 1753 říše Plantae - rostliny oddělení
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VíceTygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.
Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě
VíceSeznam šablon - Zeměpis
Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové
VíceVLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů
VíceVyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.
Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční
VíceZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí
OPVK Šablona klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU Název sady: Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku Číslo a název DUM: VY_32_INOVACE_14_Severní
VíceLesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit
Lesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit Praha, 23. 11. 2017 Česká veřejnost vnímá lesy v širokých souvislostech ochrany životního prostředí, současně si je vědoma
Více