DSÚP PŘEDN. Č. 6 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY MĚSTO A KRAJINA, ZELEŇ VE MĚSTĚ. Ivan Vorel, K127 FSv ČVUT, 2014_15

Transkript

1 DSÚP PŘEDN. Č. 6 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY MĚSTO A KRAJINA, ZELEŇ VE MĚSTĚ Ivan Vorel, K127 FSv ČVUT, 2014_15

2 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY STRUKTURA HMOT OBJEKTŮ Skladba hmot (bodové domy, deskové domy, bloky, kobercová zástavba atd.) Charakter zástavby (hustá, volná, vysoká, nízká atd.) STRUKTURA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Funkce a charakter prostranství (pěší komunikace, obchodní ulice, náměstí se zastávkami MHD, parčíky a ulice se zelení atd.) Rozlišitelnost veřejných prostranství (rozlehlé, stísněné, klidné, rušné, s významnými budovami atd.)

3 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Motorové a pěší komunikace, cyklistické stezky, trasy a zastávky MHD Technické plochy pro dopravní infrastrukturu SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA Rozložení objektů občanské vybavenosti (školy, školky, jesle, zdravotnická zařízení atd.) EXISTUJE VZÁJEMNÁ VAZBA MEZI OBYTNÝMI OBJEKTY, VEŘEJNÝMI PROSTORY, DOPRAVNÍMI KORIDORY, OBJEKTY VYBAVENOSTI A DALŠÍMI FUNKCEMI

4 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY - SHRNUTÍ Skladba hmot objektů do záměrné prostorové struktury Skladba volných prostorů veřejných prostranství do takové skladby, která je funkční, příjemná, má ohled na orientaci i na bezpečnost Vytváření lokalit s rozdílným charakterem zástavby, s vlastním výrazem a identitou Využití architektury jako dominant nebo objektů, které od sebe odlišují jednotlivé prostory a jednotlivé lokality Využití existujících přírodních podmínek a vytváření nových ploch zeleně a vody uvnitř i na okrajích městské zástavby

5 Stavby pro bydlení prostorové a provozní požadavky při jejich umístění

6 Stavby pro bydlení Rodinný dům více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomu účelu určena nejvíce tři samostatné byty nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví Bytový dům Více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena

7 Stavby pro bydlení Stavební pozemek se vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno Umístění odstavných a parkovacích státní v počtu podle normy Nakládání s odpady a odpadními vodami Vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných a zpevněných ploch Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo k souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná komunikace široká min. 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby

8 Zástavba rodinnými domy - poloha RD na pozemku

9 Zástavba rodinnými domy - atriový dům

10 Odstupy a parkování prostorové a provozní požadavky

11 Mnohá ustanovení Vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území se týkají způsobů řešení obytné zástavby a umístění objektů vybavenosti. Pro území Hl.m. Prahy je tato vyhláška upřesněna Vyhláškou č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze dnes byly vypracovány PŘAŽSKÉ STAVEBNÍ PŘEDPISY PLATNOST POZASTAVENA MMR

12 Pokud jsou odstavná a parkovací stání pozemků staveb pro bydlení nebo rodinnou rekreaci umístěna na samostatném pozemku, musí být umístěna ve skutečné docházkové vzdálenosti do 300 m

13 Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10.5 m Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6.5 m.

14 Vzájemné odstupy staveb Volný prostor mezi rodinnými domem nesmí být menší než 7m Vzdálenost RD od společných hranic nesmí být menší než 2 m

15 Vzájemné odstupy staveb Vzdálenost mezi stěnami RD, ve kterých nejsou okna odbytných místností může být ve stísněných podmínkách min. 4 m Volný prostor mezi stavbami pro rodinnou rekreaci je min. 10m Volný prostor mezi stěnami RD i bytových domů, ve kterých jsou okna, je min. roven výšce vyšší z protilehlých stěn Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace je min 3m

16 Podmínky pro umístění garáže Vzdálenost garáže od hranice pozemku je min. 2m RD i garáž je možno umístit (s ohledem na charakter zástavby) až na hranici pozemku (nesmí být ve stěnách otvory, nesmí stékat voda a sjíždět sníh, nesmí nic přesahovat nad sousední pozemek)

17 Počty parkovacích míst Počty potřebných míst pro parkování nebo odstavování vozidel najdeme v normě místní komunikace

18 Počty parkovacích míst Parkování (podle Vyhl. OTP pro Prahu) u bytového domu Byt do 100 qm Byt nad 100 qm 1 park. stání 2 park. stání Rodinný dům 1 garážové stání na jeden byt + dohromady 1 stání pro návštěvníky

19 MĚSTO A KRAJINA, ZELEŇ VE MĚSTĚ

20 VÝZNAM ZELENĚ VE STRUKTUŘE MĚSTA Zeleň jako prostor pro pobyt (součást veřejných prostorů) Zeleň jako prostorotvorný činitel Zeleň jako provozní a pohledová bariéra Zeleň jako součást urbánního systému ÚSES Zeleň a retence vody v území

21 VLIVY VEGETACE NA KVALITY PROSTŘEDÍ ZMENŠENÍ ROZPĚTÍ EXTRÉMNÍCH HODNOT TEPLOTY VZDUCHU Průměrná vzdušná teplota vegetačních ploch bývá ve dne nižší o 0,5-3st.C ve srovnání s tzv. tvrdými povrchy ZVYŠOVÁNÍ VLHKOSTI VZDUCHU Na vegetačních plochách dochází ke zvýšení relativní a absolutní vzdušné vlhkosti vzduchu poznámka: ve městech je trvale snížena relativní vlhkost vzduchu o 5-10% oproti okolní krajině, zvýšení o 15% je pociťováno jako snížení teploty vzduchu asi o 3,5st.C

22 VLIVY VEGETACE NA KVALITY PROSTŘEDÍ OVLIVŇVÁNÍ RYCHLOSTI PROUDĚNÍ VZDUCHU Teplotní gradient mezi vegetační plochou a okolím může vyvolat za bezvětří samovolný pohyb vzduchu gradientový vítr SNIŽOVÁN LOKÁLNÍ PRAŠNOSTI PROSTŘEDÍ Zachycení prachu na nadzemních částech, hlavně listech (záleží na jejich velikosti kvalitě, orientaci, pohyblivosti atd.) urychlení sedimentace částic snížením rychlosti proudění znečištěného vzduchu vegetační plochy nejsou zdrojem primární ani sekundární prašnosti (s výjimkou tvorby pylu)

23 VLIVY VEGETACE NA KVALITY PROSTŘEDÍ SNIŽOVÁNÍ LOKÁLNÍ HLUČNOSTI PROSTŘEDÍ vegetační pásy podél komunikací nemívají vyšší účinnost než snížení hladiny hlučnosti o 2-5 db(a); pokles o 10dB(A) je pociťován jako poloviční hlasitost nejlépe působí víceřadé pásy dřevin (výška 13-20m, šířka pásu 20-30m), u komunikací 7-10m UVOLŇOVÁNÍ BIOLOGICKY AKTIVNÍCH LÁTEK Rostliny uvolňují do prostředí biologicky aktivní látky např. reaktivní kyslíkaté látky, látky bakteriostatické až bakteriocidní, repelentní, látky vylučované do půdy

24 Park FUNKČNÍ TYPY ZELENĚ Parkově upravená plochy Nábřežní zeleň, pobřežní zeleň Rekreační zeleň Ochranná zeleň Zeleň hřbitovů Stabilizační vegetace svahů Uliční stromořadí Zeleň obytných souborů Zeleň školních a kulturních zařízení Zeleň zdravotnických zařízení

25 FUNKČNÍ TYPY ZELENĚ Zeleň sportovních areálů Zeleň průmyslových závodů Zeleň lázeňských a hotelových domů Zeleň železničních tratí Zeleň dopravních staveb Zeleň letišť Zeleň ostatní občanské a technické vybavenosti Zahrádkářské kolonie a osady Zeleň na střechách

26 PRVKY, PLOCHY A STRUKTURY KRAJINY V ÚZEMNÍM PLÁNU Vyhl. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využití území stanovuje plochy s rozdílným způsobem využití (PRZV) Ploch s vegetačním pokryvem nebo vodních ploch se týkají následující PRZV: Plochy vodní a vodohospodářské Plochy zemědělské Plochy lesní Plochy přírodní (podmínky pro ochranu přírody a krajiny) Plochy smíšené nezastavěného území

27 CELOMĚSTSKÝ SYSTÉM ZELENĚ systém je tvořen některými plochami zeleně, které se mohou podílet na funkcích systému a které mají vzájemnou prostorovou vazbu je součástí funkční a sociální prostorové struktury města Plní funkce Ekologické (ekostabilizační) Rekreační Prostorotvorné

28 Děkuji za pozornost