VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Transkript

1 VYOKÁ ŠKOLA HOELOVÁ V PRAZE 8, POL..R.O. Jana Riznerová Makrobiotika versus racionální strava akalářská práce 2014

2 VYOKÁ ŠKOLA HOELOVÁ V PRAZE 8, POL..R.O. Jana Riznerová Makrobiotika versus racionální strava akalářská práce 2014

3 Makrobiotika versus racionální strava akalářská práce Jana Riznerová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra hotelnictví tudijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: doc. MUDr. Karel Dohnal Cc. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: riznerovaj@seznam.cz

4 achelor s Dissertation Macrobiotics diet versus rational diet Jana Riznerová he institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hotel management hesis Advisor: doc. MUDr. Karel Dohnal Cc. Date of submission: Date of hesis Defense: riznerovaj@seznam.cz Prague 2014th

5 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Makrobiotika versus racionální výživa zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 b., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o. V Praze dne. Jana Riznerová

6 ARAK RIZNEROVÁ, Jana. Makrobiotika versus racionální strava.. [akalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : V bakalářské práci se zabývám problematikou alternativního výživového směru makrobiotiky ve srovnání s běžnou racionální výživou. Práce má dvě části teoretickou a praktickou. eoretická část popisuje vývoj a filozofii makrobiotiky, principy makrobiotického režimu a běžné praktiky makrobiotiků. Dále stručně popisuje racionální stravování, zahrnující potřebu energie a nezbytných složek stravy. V praktické části jsem sestavila jídelníčky pro makrobiotickou i racionální výživu, které budu porovnávat právě podle těchto složek, sepsala nejčastější kritiku nutričních odborníků na makrobiotickou výživu a pokusila se analyzovat, zda může být adekvátní či nadsazená. Jako poslední jsem vypracovala dotazník s otevřenými otázkami, který mi zodpověděli čtyři respondenti z řady makrobiotiků. outo prací bych chtěla poukázat na to, že makrobiotika není jen velmi omezený styl výživy, jak je na ni často poukazováno na internetových diskuzních fórech apod. a také uvést, zda a popřípadě v jaké míře může být náhradou pestré stravy. Klíčová slova: Makrobiotika, otevřené rozhovory, racionální výživa, složky potravy, zdravý životní styl

7 ARAC RIZNEROVÁ, Jana. Macrobiotics versus rational diet. [achelor thesis] he Institute of Hospitality Management in Prague: his thesis deals with the issue of alternative nutrition direction - macrobiotics, as compared with the common rational nutrition. he thesis has two parts - theoretical and practical. he theoretical part describes the development of the macrobiotics philosophy, macrobiotic mode principles and common practices of people following the diet. It also briefly describes the rational nutrition, including the energy needs and necessary components of the diet. In the practical part, I assembled menus for the macrobiotic and rational nutrition, which I then compared according to these components, I wrote down the most common criticism of nutritional experts regarding macrobiotic diets and tried to analyze whether it is appropriate or exaggerated. As the last part, I prepared a questionnaire with open questions answered by four respondents among the macrobiotics-oriented persons. In this work, I'd like to point out that macrobiotics is not just a very limited nutrition style diet, as it is often denoted in the Internet forums etc., and also indicate whether and to what degree can it be a substitute for a varied diet. Keywords: Macrobiotic, open debates, rational nutrition, food ingredients, healthy lifestyle.

8 Obsah ÚVOD EOREICKÁ ČÁ Makrobiotika Principy makrobiotiky Energie jin a jang Nový pohled na zdraví a nemoc Rakovina, výživa a makrobiotika Orientální diagnostika Nový pohled na jednotlivé potraviny z hlediska makrobiotiky Racionální výživa Zásady racionální výživy a zdravého životního stylu Potřeba energie Živiny PRAKICKÁ ČÁ Příjem Příjem bílkovin Příjem tuků Příjem sacharidů Pohled na makrobiotiku očima nutričních odborníků Nedostatek tekutin Zavrhování užívání léků a lékařských zákroků Nedostatek živočišných bílkovin, vitaminu 12, vápníku a železa Nedostatek vitaminu C Nadměrné množství vlákniny a zhoršení využitelnosti minerálních látek Dotazování makrobiotické veřejnosti NÁVRHY: ZÁVĚR EZNAM POUŽIÝCH ZDROJŮ LIERAURA: ELEKRONICKÉ ZDROJE: PŘÍLOHA Racionální jídelníček... 56

9 Makrobiotický jídelníček... 67

10 ÚVOD Je velmi důležité, aby se člověk cítil dobře po fyzické i duševní stránce. Díky technickému pokroku, který přinesl během posledních několika let výrazné změny ve způsobu stravování, působí na naše zdraví mnoho škodlivých faktorů. travovací návyky, které u lidí vznikají nejčastěji vlivem výchovy a stravovacím zvyklostem v rodině nejsou u mnoha lidí v souladu s potřebami lidského těla. V poslední době rapidně stoupá počet obézních lidí. V roce 1995 se počet obézních lidi na celém světě odhadoval na 200 milionů. V roce 2000 ovšem toto číslo stouplo na 300 milionů obézních lidí. Česká republika se propracovala na první místo v celé Evropě. 21% mužů a 31% žen je obézních. Jestliže sečteme nadváhu a obezitu, vyjde nám opravdu alarmující číslo 68% u žen a u mužů dokonce 72%. 1 Největší problém nastává u dětí. Jen mlčky můžeme kroutit hlavou nad tím, čím rodiče své děti krmí, aniž by si uvědomovali, jaký to má na jejich zdraví dopad. Děti jsou obézní jednak z nezdravé stravy, ale také z nedostatku pohybu. Názory odborníků na zdravý životní styl se v mnoha publikacích liší. Existuje také mnoho alternativních způsobů stravování, které se liší od běžného způsobu nebo oficiálními odborníky doporučovaného způsobu stravování. Například vegetariánství, které se pak dělí na několik tipů (demivegetariáni, lakto-ovo vegetariáni, laktovegetariáni, vegáni, frutariáni a vitariáni), makrobiotika jejímž smyslem je dělení potravin rostlinného původu na energie jin a jang a utvářet tak harmonii v těle, organická strava, která povoluje konzumaci pouze potravin organického původu a biopotravin (potraviny, které byly vypěstováni bez použití umělých hnojiv, pesticidů, herbicidů a nejsou průmyslově zpracovány), Atkinsova dieta, která minimalizuje množství sacharidů ve stravě a naopak zvyšuje poměr bílkovin, dále také dělená strava, která spočívá v oddělování konzumace jednotlivých skupin potravin, dieta podle krevních skupin, koktejly na hubnutí a další jednostranné diety (vajíčková, grapefruitová, tukožroutská atd.). 1 Obezita v ČR a ve světě: Vývoj ve světě. [online]. [cit ]. Dostupné na internetu: 8

11 Cílem této bakalářská práce je právě porovnání jednoho alternativního, v poslední době stále více populárního výživového směru makrobiotiky a racionální výživy, doporučované lékaři a nutričními terapeuty. Porovnávat budeme z hlediska nutričních hodnot a denního příjmu všech potřebných složek stravy. Zjistíme, jaké hodnoty v jakém množství makrobiotika postrádá, k čemuž nám pomůže propočítání hodnot sestaveného jídelního programu na celý týden, názory nutričních odborníků a také konkrétní zkušenosti makrobiotické veřejnosti. V teoretické části bakalářské stručně popíšeme historii makrobiotiky, blíže se seznámíme se s makrobiotickou filozofií a zásady stravování. Dále vymezíme zásady racionálního stravování a probereme jednotlivé složky potravy (bílkoviny, tuky, sacharidy). V praktické části sestavíme týdenní jídelníček pro oba výživové směry. Při důkladném propočítání nutričních hodnot obou jídelníčků probereme podrobněji výsledky výzkumu z hlediska racionální stravy. Zjistíme, jaké složky potravy v makrobiotické stravě chybí a v jaké míře může mít jejich úbytek vliv na zdraví člověka. Dále probereme kritiku nutričních odborníku na makrobiotiku a pokusíme se ji zdůvodnit, popřípadě vyvrátit. Jako poslední v praktické části, budeme dotazovat vybrané osoby z makrobiotické veřejnosti, zjistíme proč se rozhodli přejít na tento alternativní výživový směr a zjistíme jaký to mělo na jejich zdraví účinek. 9

12 1. EOREICKÁ ČÁ 1.1. Makrobiotika Makrobiotika je způsob stravování a života, známý několik tisíc let. lovo makrobiotika se poprvé objevilo v díle Hippokrata, otce medicíny, kde v jeho eseji Vzduch, voda a země (Airs, Waters, and Places) použil tento termín jako popis pro zdravého člověka, který se dožil dlouhého věku. kládá se ze dvou řeckých slov,,macro (velký) a,,bios (život). Ke konci 18. toletí začal tento termín používat německý fyzik a filozof Christophe W. Hufeland. Až téměř o sto let později se slovo makrobiotika objevilo v Japonsku. Dva učitelé, dr. agen Ishitsuka a Yukikazu akurazawa, se vyléčili ze závažných nemocí tím, že přijali jednoduchou stravu složenou z neloupané rýže, polévky miso, mořských rostlin a dalších tradičních potravin. Mnoho let zkoumali souvislost tradiční orientální medicíny a východní filozofie s židovskokřesťanskou naukou a novými holistickými směry ve vědě a lékařství. V roce 1920 přišel akurazawa do Paříže, kde přijal jméno George Oshawa a začal ve svém učení používat termín makrobiotika. Mezi jeho studenty patřil také autor mnoha knih Michio Kushi, který se vyučování teorie makrobiotiky začal věnovat a přizpůsobil ji požadavkům moderní doby. Makrobiotická teorie učí, že nemoci a smutek jsou přirozené obranné mechanismy, které nás nutí změnit stravu nebo dosavadní nezdravý způsob života. toupenci makrobiotiky zastávají názor, že obiloviny, luštěniny a zelenina z domácí produkce jsou primárními zdroji energie a výživy. Navíc je do této stravy zahrnuta sója, která se v Orientě používala stovky let, mořské řasy a ryby bohaté na minerály. Ryby a korýši podle nich nahrazují maso a drůbež. Mořská sůl nahrazuje kuchyňskou sůl a přírodní sladidla, jako rýžový sirup a ječmenný slad, řepný a třtinový cukr. V Americe spolupracovaly stovky lékařů a specialistů na výživu na výzkumném programu americké vlády, kteří se shodli, že změna stravy může vést ke snížení výskytu srdečních onemocnění, vysokého tlaku, obezity, jaterních a žlučových problémů a dokonce i rakoviny. Několik známých lékařů, dr. Keith lock, lékařský poradce ve věcech výživy pro C rádio v Chicagu a dr. Robert Mendelsohn, bývalý ředitel Americké mezinárodní nemocnice v Zionu ve státě Illinois, se kladně vyjádřilo o makrobiotické stravě jako o paprsku naděje při prevenci zdravotních potíží. Po 10

13 dlouhodobém zkoumání začala spousta lékařů doporučovat makrobiotiku svým pacientům Principy makrobiotiky Jednotný (universální) princip se zakládá na dvou základních protikladných energiích. yto dvě energie jsou centrem pro ovládání veškerého dění. V různých civilizacích byly nazývány odlišně. Na Dálném východě je to tzv. JIN (energie odstředivá, expanzivní) a JANG (energie dostředivá). Vzájemně se doplňují. tandardní makrobiotický způsob výživy představuje řadu obecných pokynů, vhodných pro každodenní dietní praxi v mírném klimatu se čtyřmi ročními obdobími. ento způsob je velmi vyvážený ve smyslu rovnováhy jin a jang. Lidé, kteří se dle tohoto režimu nestravují, přijímají dle makrobiotiků nadbytek potravin extrémně jin, extrémně jang nebo obojí a téměř všechny tzv. civilizační choroby včetně rakoviny, onemocnění kardiovaskulárního aparátu a sklerózy multiplex jsou důsledkem extrémní stravy: buď příliš jin nebo příliš jang nebo obojí. Zásady standardního makrobiotického režimu jsou: Nejméně 50% z celkového množství potravy by měly tvořit celozrnné obiloviny, připravené různými kuchyňskými způsoby, např. celozrnná rýže, kompletní pšeničné zrno (občas i ve formě chleba, placek a těstovin), ječmen (kroupy) proso, jáhly, oves, kukuřice (klasy, krupice, mouka), pohanka (celá zrna nebo nudle), žito atd. Zhruba 5% z denní stravy by měla tvořit polévka. Vhodná například polévka ochucená sójovou pastou miso nebo omáčkou tamari. Jedna až dvě misky za den. Chuť by neměla být příliš slaná. Do polévek se přidávají různé druhy zeleniny, mořské řasy a luštěniny. Každý pokrm by měl obsahovat asi 20%-30% zeleniny. Vhodná je zelenina, která vyrostla v našem nejbližším okolí. Dvě třetiny z celkového množství zeleniny by měly být tepelně zpracovány (varem ve vodě, varem v páře, dušením, zapečením). Luštěniny a řasy by měly tvořit asi 10-15% denní stravy. Pro denní spotřebu jsou nejvhodnější fazole azuki, cizrna, čočka a černá sója. Mořské řasy jako hiziki, 11

14 kombu, wakame, nori, dulse, agar-agar a irský mech se mohou připravovat různými způsoby. Dochucujeme sójovou omáčkou nebo mořskou solí. Z nápojů jsou vhodné: čaj ancha (grilovaný čaj z tříletých větviček), čaj Mu (z kořenů bylin), pampelišková káva, obilné čaje, čaje z tradičních bylin nikoliv však průmyslově zpracované. ohle byl soubor potravin, které jsou základem pro makrobiotický režim. Pro příležitostní zpestření můžeme jídelníček doplnit následujícími potravinami: ílé rybí maso nebo několik mlžů jednou až dvakrát týdně. Dvakrát až třikrát týdně tepelně upravené ovoce jako moučník (ovoce musí právě dozrávat a musí být z klimatické zóny, ve které žijeme) Pro rychlé občerstvení v omezeném množství pražená semínka, ořechy, pražené luštěniny či sušené ovoce. Další poznámky a podněty k makrobiotické praxi: Při přípravě pokrmů by se měly používat jen rostlinné tuky. K dochucování pokrmů se používá mořská, nerafinovaná sůl, sójová omáčka tamari a sójová pasta miso. Jako koření se doporučuje: gomasio (rozetřená sezamová či lněná semínka s mořskou solí), opražené mořské řasy, slané švestičky umeboši. Může se jíst jednou, dvakrát až třikrát denně, chcete-li i vícekrát. Podmínkou jsou správné poměry a dokonalé žvýkání (každé sousto nejméně 50 x), jíst by se nemělo 3 hodiny před spánkem Energie jin a jang Jin a jang ovládají všechny jevy a vytvářejí i ovlivňují ven nebo dovnitř směřující pohyb nebo tendenci. Jin, ven obrácená odstředivá energie, vede k expanzi. 2 KUHI, Michio. Makrobiotika a přírodní léčení. Pragma, s. IN

15 Jang, dovnitř směřující dostředivá energie, vede ke stažení, kontrakci. yto ovládající tendence najdeme v lidském těle, např. ve střídavém uvolňování a stahování srdečního svalu, plic a především v ovlivňování pohybů v žaludku a střev během přirozených zažívacích pochodů. V astronomii a geofyzice se obě energie projevují takto: JANG energie dostředivá, vychází ze lunce, hvězd a vzdálených galaxií a směřuje do středu Země. JIN odstředivá, směrem ven se rozpínající energie, vzniká otáčením kolem své vlastní osy. Lidé ve starověku je nazývali jako síla nebeská a síla zemská. Rovnováha jin a jang ve stravě Pro přizpůsobení stravy každého člověka je nutné, aby pochopil princip vyváženosti potravin v makrobiotické stravě. V obecné moderní stravě jsou potraviny příliš jin nebo příliš jang. ato nevyváženost způsobuje ochablé držení těla (jin) a vnitřní strnulost a tvrdost (jang). Nejočividnější známkou nevyváženosti ve stravě je obezita. Přísun potravin extrémně jang se projeví strnulým svalstvem a klouby, vodnatostí a tvrdnutím tepenných stěn. Makrobiotickou stravou tělo dosáhne vzhledu jang - celkové štíhlosti, pružnosti a uvolnění. Jestliže však tělo příjme nadmíru potravin jang, dostaví se chuť na sladké jin. Proto musí být tyto energie ve stravě vyvážené. ělo se pak cítí plné elánu. Hlavní složkou makrobiotické stravy jsou obiloviny, které jsou z hlediska těchto energií vyvážené. Luštěniny jsou naopak více jin, protože obsahují více bílkovin a tuku. Ovoce a zelenina se v makrobiotice vyvažují např. trochou sójové omáčky či mořskou solí. K odpolednímu či večernímu jídlu se jí polévka miso, která je svou charakteristikou jang, jelikož je slaná a bohatá na minerály, proto ji makrobiotici doplňují čerstvou, lehce napařenou zeleninou, salátem či kvašenou zeleninou. Jangové potraviny, ryby a mořské produkty se vyrovnávají přidáním potravin s převažujícím prvkem jin - listové zeleniny, bílé ředkve daikon, zázvoru či přírodní hořčice. aké dezerty z čerstvého ovoce nebo celých zrn, které se konzumují občasně a uspokojují přirozenou chuť na sladké, jsou jinové povahy. Pro plnění dokonalé výživové role by tedy tělo mělo odrážet rovnováhu energií jin a jang. Rozdělení potravin podle jin a jang 13

16 Prostřednictvím každého sousta do sebe tělo přijímá souhrn celého okolního prostředí: sluneční svit, půdu, vzduch a vodu. Klasifikace potravin do kategorií jin a jang je základem pro sestavení vyvážené diety. Různé faktory růstu a struktury označují u jednotlivých potravin, kterou energií jsou ovládány více. Jin energii vytváří a ovlivňuje: růst v horkém klimatu potraviny obsahující více vody ovoce a listy růst od základny přímo a vysoko vzhůru potraviny kyselé, hořké, ostře sladké a aromatické Jang energii vytváří a ovlivňuje: růst v chladném klimatu sušší strukturu stonky, kořeny a semena růst směrem dolů slanou, jemně sladkou a pikantní chuť Všechny potraviny mají zároveň vlastnosti typu jin a jang. Jedna z nejpřesnějších metod klasifikace je pozorování růstového cyklu rostlin. V zimě je klima chladnější (jang) = energie rostlin sestupuje do kořenového systému. Listí vadne, míza proudí do kořenů, rostlina se zhutňuje. Poživatelné rostliny, které rostou v pozdním podzimu, jsou sušší a hutnější. Je možné je déle skladovat. Když pak na jaře míza opět stoupá a pod vlivem teplého počasí způsobuje rašení zeleně, mají rostliny strukturu více jin. Letní zelenina je vodnatější, kazí se rychleji, ale v horkých měsících poskytuje nutné ochlazení. Největší životodárnou sílu má rostlina v pozdním podzimu. Plody dozrávají a 14

17 jsou sladké. Roční cyklus ukazuje střídání energií jin a jang. Obdobně může být tento cyklus aplikován i na oblasti z nichž potraviny pochází. Potraviny, které rostou hojně v tropech, jsou více jin, naopak potraviny pocházející ze severu či chladnějších oblastí více jang. Pro přesné určení v praxi je nutné přesně vybrat druh, kvalitu a množství rostlinné a živočišné potravy. Rostlinné druhy se jsou ve své podstatě více jin než živočichové, nicméně i mezi zeleninami lze rozlišovat zeleniny více jin a více jang. Obecně: jestliže se konzumuje rostlinná strava v létě nebo v teplé oblasti, vyvažují se jangové složky zeleninou z kategorie jin. Naopak v chladném ročním období je zastoupeno větší množství potravin z kategorie jang. Živočišná strava je extrémně jangové povahy (klasifikace od nejvíce jang k méně: sůl, vejce, maso, drůbež, slané sýry, ryby). Naopak ovoce, mléčné výrobky, cukr a kouření jsou povahy extrémně jin (klasifikace od nejvíce jin k méně: mléko a mléčné výrobky, tropické zeleniny a ovoce, káva a čaj, alkohol, koření, med, cukr). Uprostřed kategorie jin a jang se nacházejí obilná zrna, luštěniny a zelenina. Potraviny jednoho extrému jsou přitahovány potravinami druhého extrému. 15

18 abulka potravin z hlediska kvality energie Maximum energie odstředivé - JIN Drogy, většina léků Koření, alkohol, slazená zrnková káva Med, všechny druhy cukru Potraviny a nápoje s cukrem Ovocné džusy a šťávy ubtropické ovoce a tropická zelenina Kečupy, majonézy, ostře kořeněné omáčky Oleje, tuky Mléko a mléčné výrobky (kromě slaných sýrů) Aromatické bylinné čaje Papriky, houby, brambory, rajčata Pásmo zdraví: nearomatické čaje bez cukru kukuřice) radiční Ovoce naší klimatické zóny Ořechy, mandle, obilná káva emena Listová zelenina Kulatá tvrdá zelenina Kořenová zelenina Luštěniny Obilí (oves, žito, ječmen, Rýže natural Pásmo zdraví 16

19 Obilí (pohanka, jáhly, pšenice) Ryby a mořští živočichové lané sýry Vepřové maso Drůbež Hovězí maso Vejce ůl, sójová omáčka, sójová pasta Maximum energie dostředivé JANG Zdroj: PRŮCHOVÁ, Jarmila a Jaroslav PRŮCHA. O zdraví úplně jinak: Otevřeně, bez iluzí, z různých hledisek i pramenů. 1. vydání. Hradec Králové: VÍÁNÍ, IN Nový pohled na zdraví a nemoc Základní kritéria zdraví podle Oshawy: Dobrý spánek nerušená proměna energie únavy v energii odpočinku a svěžesti. Dobrá chuť k jídlu se dostaví při respektování polarity a neustálé výměny mezi námi a královstvím rostlin, mezi námi a vodou, mezi námi a vzduchem. Dobrá vitalita je svěží výměna obou polaritních energií. Je to schopnost soustředit se, přijímat železo z rostlinných zdrojů (ze živočišných je méně hodnotné), přijímat hořčík a kyslík. Dobrá paměť schopnost přijímat energii přicházející z kosmu. Radost a dobrá nálada, to je polarita daná v pásmu zdraví tabulky potravin vzájemným doplňováním hodnost nad středem, kde je rýže natural, a hodnot pod tímto středem. mysl pro pořádek, disciplínu a efektivnost na všech úrovních a ve všech oblastech života to je i schopnost mít intuici, která pomáhá dělat věci ve správnou chvíli, ve správný čas. mysl pro spravedlnost. Je-li nám vlastní, vše přichází automaticky. 17

20 ohle vše jsou v podstatě myšlenky G. Oshawy. Jeho největší přínos světu je myšlenka, že uskutečňujeme polaritu (výměnu energií) mezi největším jangem a největším jinem (nekonečnem). Dosáhnout všech sedmi kritérií je cílem makrobiotiky. Při makrobiotice není důležitá pouze strava, ale také voda, vzduch, vibrace energií z vesmíru a ze země. 3 Co je nemoc? Na tuhle otázku se ptal Oshawa ve svém spisku Zázrak dietetiky. Nemoc obecně vzniká především z přejídání a přepíjení se extrémními potravinami, jelikož vzniká nerovnováha v těle, která se pák následně projeví v jednotlivých stádiích chorob. Již od mládí bojoval Oshawa s plicní tuberkulózou, žaludečními vředy a dalšími chorobami. Přesto, že moderní západní medicína mu nedávala naději na uzdravení, studoval od osmnácti let nepřetržitě všechny prameny přírodní energetické medicíny, kde se zaměřil především na teorii a praxi výživy. ěhem pěti let se dopracoval až k úplnému zdraví. Po dalších dvaceti letech bádání našel klíč k problémům života, zdraví a nemoci. Potvrdil, že Člověk je jako ostatní bytosti přeměněná potrava a že pouze ten kdo správně jí, správně a dobře žije, správně myslí, mluví, jedná. Uvědomil si, že všechny potraviny vzešly z chlorofylu, tudíž nemůžeme jíst a žít bez rostlin a že živočišné produkty nejsou pro člověka původní hmotou, což znamená: máme si živit pouze rostlinami a jejich produkty. Nauka o výživě, která doporučuje maso, mléko a mléčné výrobky, je placená propaganda. Obyvatelé Dálného východu byli po tisíciletí vegetariány. yl to však vegetarianismus vybudovaný podle řádu vesmíru podle jednotného principu. Jeho konzumenti jsou naprosto zklamáni západním pojetí vegetariánství. Japonská vegetariánská jídla léčí, omlazují a posilují život. Nejzázračnější klinikou může být proto kuchyně. Dílna života Rakovina, výživa a makrobiotika Příčinou úmrtí jsou z 80% nemoci. Rakovina je v moderní době obrovskou hrozbou. Písemné záznamy sahají 2500 let nazpět. Zmínky jsou o ní také v bibli a základním díle lékařství staré Číny Nei-ching. V původně domorodých společnostech byla ovšem rakovina neznámou chorobou, což potvrdili četní badatelé, lékaři a 3 PRŮCHOVÁ, Jarmila a Jaroslav PRŮCHA. O zdraví úplně jinak: Otevřeně, bez iluzí, z různých hledisek i pramenů. 1. vydání. Hradec Králové: VÍÁNÍ, IN

21 misionáři, kteří cestovali po celém světě. Pokoušeli se poté lidem objasnit, proč jsou přírodní národy v tropech, polárních krajinách a na ostrovech tak jako další národy nedotčené civilizací imunní proti rakovině, srdečním chorobám a dokonce i vůči zubnímu kazu. Na základně důkladných výzkumů podložených laboratorními testy došli k závěru, že svůj původ má rakovina ve stravě bohaté na cukr, bílou mouku a dalších rafinovaných potravinách Orientální diagnostika Orientální diagnostika je významnou součástí orientální medicíny, kterou rozšířil Georges Oshawa. Umění diagnostikovat se mu podařilo prohloubit díky zkušenostem, které získal při styku s mnoha nemocnými. Metoda diagnostikování nevyžaduje žádnou obtížnou techniku, důležité je rychlé a přesné vnímání. Orientální medicína je svou filosofií protikladná a zároveň doplňuje běžnou západní medicínu, která léčí především příznaky pomocí léků a operací. V této západní medicíně slouží diagnostika k rozpoznání nemoci tím, že pozoruje její příznaky. Orientální diagnostik může předvídat vývoj nemoci, a to dříve, než člověk nemocný cítí příznaky jako například bolest. Hlavní nástroj diagnostiky je fyziognomie umět posoudit zdraví člověka podle rysů jeho tváře nebo podle tvarů a charakteristiky těla. Jejím základem je předpoklad, že na každém jedinci je viditelný dynamický průběh jeho vývoje. ilné a slabé stránky rodičů, okolí, prostředí, v němž byl vychováván, strava, kterou konzumoval to vše se projevuje na současné kondici jedince. Postava, držení těla, barva kůže, hlasové zabarvení a další rysy jsou vnější projevy toho, v jakém stavu je krev, orgány, nervový systém a kostra člověka. Orientální diagnostika umožní rozpoznat znaky nemoci, než se dostane do pokročilejšího stadia. Je možné dříve vědět, že se tvoří ledvinové kameny, rozšiřuje srdce nebo rozvíjí rakovina Nový pohled na jednotlivé potraviny z hlediska makrobiotiky 19

22 Mléko Některé kulturní oblasti (např. Dálný východ) měly k mléku velmi negativní postoj. Před několika lety napsal švýcarský autor Frank Oski knihu Nepijte mléko (Don t drink your milk), kde upozorňoval na škodlivost konzumace mléka a mléčných výrobků. Měl experimentálně vyzkoušeno, že vynecháním všeho z krávy přispívá k lepšímu zdraví. Od té doby přinesla věda spoustu argumentů proti nemateřskému mléku. O těch vážnějších naše oficiální věda do dneška nepřipouští diskuzi. Publikace argumentují, že kvality kravského mléka jsou určené pro vývoj telete, nikoli lidského těla. Po kravském mléce jiný živočišný druh nadměrně, neúměrně roste. Některé z výzkumů zjistily, že některé složky obsažené v mléce zabraňují využití vápníku pro stavbu kostí a kostry jsou mléčným vápníkem naopak odvápňovány. Při časté konzumaci mléko také zahleňuje, což způsobuje blokování nejen trávící a vstřebávací kapacitu střev, ale i přínos kyslíku do plic. Názory vědců se v tomhle smyslu stále rozdělují. Maso Podle Jednotného principu nelze dosáhnout harmonie v těle při konzumaci masa. Citát, který pochází od Michia Kushiho říká: nejezte maso savců, pojídali byste své bratrance. Konzumace rostlinné a živočišné potravy byla v minulosti závislá na klimatu čím tropičtější, tím větší podíl rostlinné potravy, čím blíže k pólu, tím větší podíl masa (např. potrava Eskymáků). My však žijeme mezi polární oblastí a tropy, kde archeologové na zbytcích sídlišť nalézají jak nádoby na obilná zrna, tak rybí kosti a kosti zvěře. Poživači masa tento tímto faktem argumentují. Konzumenti pouze rostlinné stravy naopak tím, že v dávných dobách se prostý lid živil převážně kašemi z obilných zrn a masožravé panovnické rody na rozdíl od nich degenerovaly. Cukr Profesor Renzebrink na svých přednáškách prezentoval, že látková výměna v mozku je odkázaná na určité množství cukru, cukr je v podstatě nositel lidského JÁ. Ovšem jedná se pouze o cukr složitý polysacharid, který získáme z obilných zrn, nikoli o disacharidy, ani cukr hroznový, řepný třtinový a ovocný ani jiné jednoduché cukry. yto jednoduché cukry jsou z hlediska makrobiotiky zdrojem agresivity, rozrušení, zloby, nesnášenlivosti a nesoustředěnost. Lidské JÁ by se mělo spojovat 20

23 s polysacharidem obilovin, který je pro něj přirozený. Představitelé fylosofie Dálného východu konstatují, že jednoduché cukry tělo rychle přijme, vstřebá a využije. Jsou to obrazně reakce výbuchu prudce a rychle se cukr přijme, zpracuje a pak vybuchne jako zločinná gesta a aktivity Racionální výživa Racionální výživa je výživa, při správném, optimálním poměru základních živin, minerálních látek a vitamínů. ato výživa je v souladu se současnými vědeckými výzkumy a pokrývá fyziologické potřeby člověka. Pro člověka je přirozená smíšená strava, která by měla být pestrá a měla by zahrnovat základní skupiny potravin: 1. Obilniny, celozrnné výrobky, pečivo, těstoviny 2. Rýže, luštěniny, ořechy 3. Zelenina 4. Ovoce 5. Mléko a mléčné výrobky 6. Maso, drůbež, ryby, masné výrobky, vejce Zásady racionální výživy a zdravého životního stylu 21

24 Energetická hodnota potravy energetický příjem stravy by měl odpovídat energetickému výdeji. U dětí se energetický příjem zvyšuje, jelikož se tělo vyvíjí. Postupem věku se energetický příjem snižuje. ložení stravy - je velmi důležité jej dodržovat, jelikož jeho nesprávné zvolení může vést ke vzniku civilizačních nemocí. Optimální množství a poměr živin ovlivňuje několik faktorů jako například hmotnost, pohlaví, věk, fyzické zatížení, zdravotní stav. Denně by tělo mělo přijmout zhruba 15% bílkovin, 30% tuků a 55% sacharidů. Z nejnovějších doporučení vyplývá snížená potřeba bílkovin živočišného původu, zvýšení podílu vlákniny a vitaminů ve stravě. Příprava potravy je nutné dbát na šetrnou úpravu pokrmů pro zachování jejich výživových vlastností. Časové rozložení jídel pro tělo je optimální pestrá strava rozložená do pěti jídel (snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře) v časovém intervalu asi tří hodin. Důležité je nevynechávat snídani. Prostředí, ve kterém je jídlo konzumováno vzhled prostředí a pokrmu. Příměřená stálá tělesná hmotnost - je definována výpočtem MI (ody mass index) = hodnota vypočtená dle vzorce: váha v kg dělená výškou v metrech na druhou. Kategorie MI: Méně než 18,5 podváha (vysoké zdravotní riziko) 18,5 24,9 norma (minimální zdravotní riziko) 25,0 29,9 nadváha (nízká a lehce vyšší zdravotní rizika) 30,0 34,9 obezita 1. stupně (zvýšená zdravotní rizika) 35,0 39,9 obezita 2. stupně závažná (vysoká zdravotní rizika) 40,0 a více obezita 3. stupně těžká (velmi vysoká zdravotní rizika) Z důvodu určení rozložení tělesného tuku je vhodné výpočet MI kombinovat také s měřením obvodu pasu. Člověk s výpočtem MI nad 30 by se měl snažit svoji váhu 22