CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Faktory způsobující suicidální chování u dětí a dospívajících

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Faktory způsobující suicidální chování u dětí a dospívajících"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Faktory způsobující suicidální chování u dětí a dospívajících Petra Mócová Vedoucí práce: Mgr. Adéla Adámková Olomouc 2015

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracoval/a samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne Petra Mócová

3 Poděkování Za pomoc, odborné vedení, připomínky a cenné rady při vedení této absolventské práce velmi děkuji Mgr. Adéle Adámkové. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a blízkým za jejich velkou trpělivost a podporu.

4 Obsah Seznam pouţitých zkratek... 5 Úvod Suicidium Suicidální vývoj Dělení suicidií Dětství, dospívání a suicidium Vymezení dětství Vymezení dospívání Suicidalita dětí a dospívajících Rizikové faktory způsobující suicidální chování dětí a dospívajících Rodinná situace Školní situace Vrstevnické a partnerské vztahy Zdravotní stav Náboţenské skupiny Pomoc dětem a dospívajícím se suicidálním chováním Sociální práce s dětmi a dospívajícími se suicidálním chováním Sluţby poskytující pomoc suicidálním dětem a dospívajícím Závěr Bibliografický seznam Anotace Anotace v českém jazyce Anotace v anglickém jazyce Seznam příloh... 48

5 Seznam použitých zkratek ČR ČSÚ atd. apod. tzv. např. Česká republika Český statistický úřad a tak dále a podobně tak zvaně například 5

6 Úvod Absolventská práce se zabývá rizikovými faktory, které způsobují suicidální chování u dětí a dospívajících. Problematika suicidií v daném období představuje ve společnosti tabu, o kterém se moc nemluví. Je však problémem, kterému bychom se neměli vyhýbat a bagatelizovat ho. I přes to, ţe suicidia v období dětství a dospívání se nevyskytují tak často jak ve starší věkové kategorii, můţeme se setkat s mnoha jedinci, u kterých se projevil suicidální vývoj. Navíc, suicidium je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí či dospívajících. Proto shledávám jako důleţité zabývat se danou problematikou. Pro zpracování práce jsem si vybrala metodu kompilace. Pomocí rešerše odborné literatury a periodik shromáţdím data týkající se dané problematiky. Stěţejní literaturou pro mě bude kniha Sebevražedné chování od autorů Koutka a Kocourkové, jelikoţ daná publikace se orientuje na specifika suicidality u dětí a dospívajících. Na základě získaných dat poté zpracuji svoji práci a dosáhnu cíle práce. Cílem práce je zjistit jaké faktory mohou suicidální chování způsobovat. Mou snahou je také zjistit jak lze s danými faktory pracovat v rámci sociální práce. Jako sociální pracovníci se můţeme při práci setkat s dětmi či dospívajícími, kteří jsou ohroţeni suicidálním chováním. Ať uţ při práci v zařízení, které slouţí pro osoby v krizi, tak i ve všech ostatních sluţbách, které nabízí pomoc dětem a dospívajícím. Proto bychom se jako sociální pracovníci měli o danou problematiku zabývat a znát také způsob práce s takovým člověkem. Pro zjištění rizika suicidia mohou být nápomocné určité faktory, které eventuelně mohou způsobit takové chování. Znalost daných rizikových faktorů pomohou k včasnému odhalení suicidálního chování dítěte či dospívajícího a poskytnutí pomoci, kterou jedinec v dané chvíli velmi potřebuje. Daných faktorů samozřejmě můţe být velmi mnoho a nejspíše bychom nedokázali vyjmenovat všechny moţnosti. Avšak lze sledovat určité rizikové faktor, které se vyskytují nejčastěji a mají největší vliv na jedince. Na takové faktory je zaměřena má práce V první kapitole uvedu danou problematiku a stručně vymezím pojem suicidia. Také vysvětlím celý suicidální vývoj a představím některé typy suicidií. Druhá kapitola se bude věnovat věkové kategorii, na kterou je celá má práce zaměřena, tedy období dětství a dospívání. Stručně charakterizuji dané období a především se zaměřím na oblast sociální a psychiku jedince v průběhu těchto let. V této kapitole se také budu zabývat problematikou suicidia přímo v období dětství a dospívání. Suicidální chování 6

7 je v daném období mírně odlišné od suicidálního chování v pozdějším věku. Třetí kapitola bude zaměřena na rizikové faktory, které způsobují suicidální chování u dětí a dospívajících. Jak jiţ jsem zmínila, uvedu nejvýznamnější a nejčastější faktory, které se ve společnosti vyskytují. Budu se tedy věnovat rodinnému prostředí, školnímu prostředí, vztahům s vrstevníky či partnery, zdravotnímu stavu dítěte či dospívajícího a náboţenským skupinám. V poslední, čtvrté, kapitole spojím suicidální problematiku se sociální prací. Odkáţu především na důleţitost znalosti rizikových faktorů způsobující suicidální chování v práci sociálního pracovníka s dětmi či dospívajícími. V souvislosti s tím, také vymezím sluţby, které poskytují pomoc suicidálním dětem a dospívajícím. Ve své práci budu pro označení sebevraţdy vyuţívat pojem suicidium, jelikoţ se jedná o synonymum a v současné době je daný pojem v odborné literatuře mnohdy vyuţíván. Pro označení osoby, která se dopustila suicidia, budu pouţívat klasické označení sebevrah. Problematika suicidality v období dětství a dospívání představuje problém, který by se neměl přehlíţet ale naopak snaţit řešit. Je důleţité takovým dětem či dospívajícím nabídnout potřebnou pomoc a ochránit tak jejich mladý ţivot. Danou tématiku jsem si vybrala díky setkání se suicidálními mladistvými v rámci své praxe. Toto setkání ve mně zanechalo významnou zkušenost a současně podnítilo zvědavost o celou problematiku suicidií v období dětství a dospívání. 7

8 1. Suicidium Suicidální tématikou se zabývá více autorů. V této kapitole zmíním charakteristiku suicidií dle vybraných autorů. Viewegh (1996: 19) definuje suicidium jako sebedestruktivní jednání člověka. Člověk chce úmyslně ukončit vlastní ţivot. Celé jednání je zaloţeno na dobrovolnosti. Jedinec není k danému jednání nucen, koná tak z vlastního rozhodnutí, tedy dobrovolně. Zároveň k takovému jednání vyuţívá prostředky, u nichţ je moţné předpokládat, ţe k smrti jedince povedou. Podobný náhled má Koutek. Koutek uvádí (2008: 405), ţe za suicidium lze povaţovat takový čin, který je vědomě sebedestruktivní a má za následek vlastní smrt člověka. Také uvádí, ţe dané jednání je úmyslné. Jedinec se vědomě snaţí ukončit svůj ţivot. Tématikou suicidií se zabýval také Masaryk. Dle Masaryka (1998: 16) lze suicidium rozlišovat na suicidium v uţším slova smyslu a v širším slova smyslu. V uţším slova smyslu Masaryk popisuje suicidium jako úmyslný a vědomý akt jedince, který si přeje ukončit svůj ţivot. Tato definice se shoduje s názory jiţ zmíněných autorů. Masaryk však dodává suicidium v širším slova smyslu, které popisuje jako: nepřirozený způsob smrti, jenţ byl přivozen neúmyslným vsahováním člověka v ţivotní proces, ať kladným, činným vlastním jednáním, nebo záporným, trpným chováním k nebezpečím ţivota. (Masaryk 1998: 16) Danou definici lze pouţít pro označení sebezabití, které se od klasického suicidia odlišuje (Masaryk 1998: 16). Sebezabití a dalším typům suicidia se budu věnovat v kapitole 1.3. Vágnerová uvádí (2012a: 496), ţe suicidální akt je moţný definovat jako důsledek poruchy postoje k vlastnímu ţivotu. Jedinec reaguje na významnou zátěţ, která způsobuje ztrátu nebo ohroţení jeho důleţitých osobních hodnot. Člověk tak můţe mít pocit ztráty smyslu ţivota a reaguje obrannými mechanismy. Dané mechanismy zahrnují jak útěk před problémem, tak i útok, tedy agresi zaměřenou na vlastní osobu 1. Viewegh (1996: 264) téţ spojuje pojmy suicidium a hodnoty. Podle autora jsou základy hodnot poloţeny především v dětství, tedy v rodině, ve které člověk vyrůstá. Pokud jedinci byly tyto základní hodnoty zničeny, nebo nebyly vůbec vytvořeny, zasahuje to člověka přímo ve zdrojích jeho existence a ztrácí tak sílu a schopnost ţít plnohodnotným ţivotem. Tato ztráta či zničení hodnotového systému často pak vede k suicidiu. 1 Existuje ještě třetí druh obranných mechanismů strnutí avšak ten pro suicidální tématiku nemá velký význam. 8

9 Dle statistik Českého statistického úřadu se počet suicidií v posledních letech zvýšil. Statistiky udávají 1573 dokonaných suicidií v ČR za rok Na tomto čísle má větší podíl muţská populace. Na jedno suicidium ţeny připadá pět suicidií muţů. Počet suicidií se také postupně zvyšuje věkem. Nejvyšších počtů suicidií lze sledovat v letech u muţů a let u ţen. Po tomto věku počet suicidií opět ubývá. V průměru se suicidia denně dopustí čtyři osoby (Sebevraţdy). Statistikám, orientovaným na počet suicidií v období dětství a dospívání, se budu věnovat v kapitole 2.3. Dle Koutka (2003: 11-12) je třeba odlišovat suicidální chování a jednání. Suicidální chování je širší pojem, tedy nadřazený samotnému suicidiu. Dané chování zahrnuje nápady, myšlenky, fantazie, záměry, které však nemusí nutně vyústit v samotný suicidální akt. Jako suicidální jednání autor označuje projevy chování, které aktivně vedou k suicidálním aktivitám, tedy příprava na vykonání suicidia, nebo vykonání suicidálního pokusu. Viewegh (1978: 269) dodává, ţe suicidální jednání vypovídá o postoji člověka vůči vlastnímu ţivotu a postoji ke smrti. Nejedná se tedy pouze o samotný akt. Suicidální jednání je většinou dlouhodobý proces, který můţe vést aţ k suicidiu. Suicidální jednání se musí odlišovat od autoagresivního chování. Autoagresivní chování je typické pro adolescenty. V tomto případě chybí úmysl zemřít, jak je tomu v případě suicidálního jednání. Autoagresivita se projevuje sebepoškozováním (řezání na paţi, stehnech), zneuţívání drog, alkoholu, medikamentů, či nevhodnými jídelními praktikami - anorexie, bulimie (Koutek 2003: 33). 1.1 Suicidální vývoj Jak píše Vágnerová: tendence k sebevraţednému jednání se obvykle po určitou dobu rozvíjí, nevznikne zcela náhle a nečekaně. (Vágnerová 2012a: 501) Suicidální vývoj obsahuje dvě navzájem protichůdné tendence. Těmi je tendence jedince ukončit svůj ţivot a naopak tendence zůstat naţivu, kterou člověk má díky pudu sebezáchovy. Cílem je pak oslabení a překonání tohoto pudu sebezáchovy, aby mohlo dojít k suicidiu. Suicidální vývoj se rozvíjí v několika etapách. Tyto relativně samostatné etapy jsou dohromady spojeny snahou jedince vykonat suicidium. Jedinec prochází skrze tyto etapy, avšak můţe se u kterékoli etapy zastavit a suicidální akt nevykonat. Lze 2 Statistiky z roku 2014 nebyly v době zpracování práce k dispozici. 9

10 definovat takzvané tři vývojové etapy suicidální tendence, suicidální pokus a dokonané suicidium (Viewegh 1978: ). Celému suicidálnímu jednání přechází tzv. presuicidální syndrom. Daný syndrom je typický zúţením subjektivního prostoru jedince, agresivitou a suicidálními fantaziemi. Jedinec má pocit, ţe jeho situace je neúnosná a převládají u něj pocity zoufalství, beznaděje, úzkosti a bezmoci. Jedinec není schopen náhledu na situaci a neuvědomuje si jiné moţnosti, které by pro něj byly nápomocné při řešení situace či problému. Člověk se začíná nenávidět, za to, ţe se dostal do problematické situace a obviňuje sám sebe. Svůj hněv projevuje pomocí agresivity, kterou směřuje vůči sobě samému. Poté přicházejí suicidální fantazie, které pro jedince znamenají řešení celé situace. Pro jedince je lákavé všechny problémy odloţit a zbavit se utrpení a bolesti. Suicidium mu v dané chvíli připadá jako nejlepší volba (Havránková 2002: ). Průběh, uvedený v tzv. presuicidálním syndromu, lze zařadit do první etapy, tedy suicidálních tendencí. V dané etapě člověk začíná uvaţovat o smrti a suicidiu. Pohrává si se suicidálními představami (Viewegh 1978: 285). Vágnerová definuje myšlenky jedince jako Mohl bych to udělat (Vágnerová 2012a: 501). Tyto myšlenky nemusejí přejít aţ k suicidálnímu jednání. Vţdy však upozorňují na konflikty v ţivotě jedince a nebezpečí zahájení suicidálního vývoje. Suicidální tendence jsou obdobím, kdy jedinec přijímá suicidium jako reálnou součást ţivota a jako potenciální nástroj k vyřešení osobních problémů. Jsou tedy základem pro suicidální jednání. Myšlenka na suicidium v jedinci zůstane, člověk s ní roste a zvyká si na ni. V této chvíli však na člověka působí i protichůdná tendence pud sebezáchovy. Jedinec je stále schopen bojovat o svoji záchranu. Jestliţe tedy nedojde k posilování a podporování myšlenky na suicidium, jedinec se zastaví jiţ v této etapě (Viewegh 1978: ). Druhá etapa je tentamen, neboli suicidální pokus. Tato etapa představuje významný skok pro jedince, jelikoţ suicidium jiţ přijal jako závazné řešení (Viewegh 1978: 286). Vágnerová (2012a: 501) popisuje fázi konkretizace způsobu suicidia a jeho realizaci. Člověk začíná uvaţovat o způsobu vykonání suicidia a vybírá vhodné prostředky. Myšlenky člověka v tomto období lze pojmenovat Jak bych to mohl udělat. Následně dochází k realizaci myšlenek a k vykonání suicidálního činu. Myšlenky člověka jsou směřovány k Udělám to. Viewegh popisuje tentamen jako praktické ověření, zda jiţ člověk dostatečně zpracoval svoji sebezáchovnou tendenci, a mohlo tak dojít k samotnému činu. Jedinec má sice strach a zná rizika svého chování. Chce si však sám sobě dokázat, ţe není zbabělcem. Provedení pokusu můţe mít tři různé vyústění. 10

11 V mnoha případech provedení tentamenu pomůţe jedinci si uvědomit, ţe není schopen spáchat suicidium a ztratí tak odvahu na další opakování. Mnohdy jsou jiţ pomocí tentamenu splněny cíle samotného suicidálního jednání (především při problémech ve vztazích), tudíţ k opakování není důvod. Jestliţe však okolí sebevraha dává jedinci najevo, ţe jeho suicidální pokus berou na lehkou váhu, či se o daný čin vůbec nezajímají, vzniká riziko, ţe ve svém suicidálním jednání bude pokračovat a o suicidium se pokusí znovu. Proto je důleţité tentamen chápat jako volání o pomoc. Toto vysvětlení tentamenu zároveň dokazuje, ţe i přes to, ţe se člověk opravdu rozhodne pro suicidium, stále cítí naději a přání zůstat naţivu. Aţ do poslední chvíle svého ţivota se jedinec zřejmě potýká s protichůdnými tendencemi ţít či zemřít (Viewegh 1978: 286). Poslední etapou je samotné dokonané suicidium. Jedinec jiţ nedokáţe jednat jinak neţ suicidálně a jeho suicidální tendence jsou stále silnější. V této etapě hraje významnou úlohu okolnost, ţe sebevrah jiţ nedokáţe ţít v nervové vyčerpávající nejistotě. Proto tento stav chce ukončit. Člověka velmi ovlivňují aktuální provokující okolnosti a podněty. Ty jsou pak závěrečným impulzem neboli poslední kapkou k popudu k činu. Tento závěrečný impuls většinou nemá souvislost s motivací jedince k vykonání suicidia. Poslední kapkou můţe být např. hádka v rodině či kamarády. Okolnost vypadá zdánlivě nepatrná a banální, avšak můţe mít katastrofické následky (Viewegh 1978: ). 1.2 Dělení suicidií V předcházející kapitole jsem definovala pojem suicidium. Ve společnosti se však objevuje několik různých typů suicidií, které jsou od sebe odlišné. V této kapitole se pokusím definovat základní typy a to na základě dvojího dělení: podle klasického dělení suicidií a dle dělení vytvořeného Émilem Durkheimem. Podle klasického dělení suicidií lze definovat sedm základních typů suicidií, které se ve společnosti objevují nejčastěji. Mezi ně patří bilanční suicidium, sebezabití, sebeobětování, suicidální dohoda, rozšířené suicidium, účelové a zkratkovité suicidální jednání (Koutek 2003: 31-33). Jako bilanční suicidium označujeme suicidium, kdy důvodem pro dobrovolné ukončení vlastního ţivota je neúnosná ţivotní situace člověka. Člověk nad provedením činu nejdříve přemýšlí, bilancuje mezi moţnými druhy řešení. Nakonec však dospěje 11

12 k závěru, ţe jeho situaci dále nedokáţe snášet a svou smrt vidí jako jediné řešení. Příkladem bilančního suicidia mohou být např. nevyléčitelně nemocní lidé (Koutek 2003: 31). Sebezabití se od klasického suicidia liší. Rozdílem mezi těmito dvěma typy ukončení vlastního ţivota je vědomí úmysl zemřít. Ten u sebezabití člověku chybí. Jedinec si ve skutečnosti nepřál zemřít. Avšak z určitého důvodu nedokázal zhodnotit důsledky svého jednání, nebo jednal afektivně (Vágnerová 2012a: 489). Za sebezabití lze označit případ, kdy psychicky nemocný jedinec vyskočí z okna, jelikoţ chce utéci před svými bludy či halucinacemi. Jedinec tak tedy nejedná s úmyslem zemřít, ale naopak, touţí uprchnout a zachránit si svůj ţivot (Viewegh 1996: 19). Sebeobětování je zvláštním typem suicidia. Člověk dobrovolně obětuje svůj ţivot v zájmu určitých hodnot. Dle sebevraha mají dané hodnoty větší cenu neţ vlastní ţivot. Jedinec v tomto případě, stejně jako u sebezabití, netouţí po vlastní smrti. Avšak chce svým suicidiem něčeho dosáhnout, upozornit na význam dané hodnoty, změnit postoj ve společnosti apod. (Vágnerová 2012a: 490). Zvláštním rozdílem mezi sebeobětováním a suicidiem je pohled společnosti. K suicidiu se společnost staví spíše negativně, jelikoţ je povaţována za egoistický čin. Naopak sebeobětování je společností uznávána jako hrdinský čin a hodnotí ji kladně. Jako příklad sebeobětování lze označit smrt Jana Palacha (Viewegh 1996: 21-22). Dalším typem suicidia je suicidální dohoda. Za tento typ označujeme takovou formu suicidálního jednání, které se rozhodne spáchat více lidí dohromady. Často tomuto jednání iniciuje jeden člověk. Ten pak do svého plánu vztáhne i další osoby a přesvědčí je ke spáchání suicidia. Typickým příkladem suicidální dohody jsou sekty (Koutek 2003: 32). 3 Zvláštním typem suicidia je rozšířené suicidium. V tomto případě je sebevrah často duševně nemocný. Jedinec jedná v depresích či pod vlivem halucinací. Podlehne svým pocitům, rozhodne se spáchat suicidium, ale přitom vzít sebou i někoho ze svých blízkých osob. Má pocit, ţe jeho ţivot, i ţivot druhých, nemá ţádný smysl. Osobou, na kterou se rozhodne rozšířit suicidium, můţe být vlastní dítě, partner apod. Rozšířené suicidium je odlišné od vraţdy a následného suicidia. V tomto případě člověk nemá psychotickou motivaci k vykonání suicidia. Takovým příkladem můţe být pomstychtivost k partnerovi při rozvodu. Matka/otec se nedokáţe vyrovnat s tím, ţe by 3 Nejspíš nejznámější sektou je Chrám lidu neboli Svatyně lidu. Tato sekta způsobila největší počet suicidií. Na základě rozhodnutí vůdce sekty spáchalo suicidium přes 900 osob (Hromadná sebevraţda ). 12

13 jejich dítě vychovával druhý rodič, a proto zavraţdí své dítě a následně i sebe (Koutek 2003: 32). Za účelové suicidální jednání označujeme takové jednání, kdy člověk nevolí suicidium z důvodu touhy po smrti, ale z důvodu vyřešení jinak svízelné situace. Jedinec se ocitá uprostřed situace, která je pro něj velmi problémová, a kterou nedokáţe vyřešit. Proto jako jedinou cestu vidí suicidium. Účelovému suicidálnímu jednání je podobné demonstrativní suicidální jednání. Rozdílem mezi těmito typy je vědomí člověka při sledování cíle takového jednání. Při účelovém jednání není vědomě sledováno dosáhnutí cíle, avšak u demonstrativního je cíl sledován vědomě (Koutek 2003: 31). U zkratkovitého suicidálního jednání je typické co nejrychlejší dosáhnutí stanoveného cíle. Člověk neporovnává jednotlivé moţnosti, které by jeho problém vyřešily. Ani se nad moţnými řešeními nezamýšlí. Chce svůj problém vyřešit co nejrychleji, a jako vhodnou moţnost proto vidí vlastní smrt (Koutek 2003: 31). Příkladem mohou být suicidia školáků ze strachu před trestem kvůli špatnému vysvědčení, známce apod. (Viewegh 1996: 20). Druhým dělením, které bych ráda zmínila, je dělení suicidií podle Émila Durkheima. Émil Durkheim je významnou osobností v oblasti problematiky suicidií, proto vidím jako důleţité zmínit jeho dělení suicidií na tři druhy: egoistické, altruistické a anomické suicidium. Egoistické suicidium je důsledkem nedostatečné sociální integrace jedince. Člověk nepřispívá ke společenskému dobru, jelikoţ upřednostňuje vlastní potřeby. Poté nemá dostatek společenských vazeb, není začleněn do společenského řádu a cítí se tak odcizen. Následně hrozí riziko, ţe se takový člověk pokusí o suicidium. Druhým typem je altruistické suicidium. Naopak od egoistického suicidia jde o důsledek silné integrace jedince do společnosti. Altruistické suicidium vykonávají staří či nemocní muţi, a vdovy. Dané osoby ukončí svůj ţivot, jelikoţ to vidí jako svou povinnost vůči společnosti. Třetím typem je anomické suicidium. Daný typ je způsoben náhlou změnou ve společnosti z důvodu nedostatečné regulace (usměrňování, řízení) člověka vedenou společností. Sebevrah se nedokáţe vyrovnat s novými podmínkami a rozhodne se pro suicidium (Durkheim 2002). 13

14 2. Dětství, dospívání a suicidium Dle Viewegha (1996: 14) můţeme suicidální chování sledovat ve všech jednotlivých vývojích civilizace. Vyskytuje se ve všech zemích, ve všech společenských úrovních, i různých věkových kategoriích. Havránková (2002: 492) téţ uvádí, ţe o suicidium se mohou pokusit i mladší děti a dospívající, stejně jako dospělí a starší jedinci. S kaţdým období člověka jsou spojené krizové situace, se kterými se člověk setkává. Pokud člověk dané krizové situace nezvládne, mohou přejít v krizi. Kaţdý člověk má pak určité tendence k různým způsobům řešení daných krizí. Rizikem mohou být suicidální tendence a řešení krizí pomocí vykonání suicidálního činu (Vágnerová 2012a: 503). Takové krize se mohou projevovat právě v jednotlivých stádiích psychického vývoje podle Eriksona. Erikson dělí psychický vývoj na osm stádií, které mají kaţdý vlastní cíl. Jedinec musí v daných stádiích splnit nějaký úkol a splnit tak cíl, aby se mohl posunout do dalšího stádia vývoje. Tím, jak plní úkoly a přechází k dalším stádiím, tak se vyvíjí. Pokud však některý úkol pro jedince představuje problém a není schopen ho zvládnout, nemůţe se posunout do dalšího stádia. Představuje to tak pro něj problém a souvztaţně i moţné krize (Vágnerová 2012b: 41). 2.1 Vymezení dětství Člověk během svého ţivota prochází několika vývojovými etapami, které jsou rozděleny podle věku. Dané etapy lze rozlišit podle určitého vývoje jedince v daném období (Šimíčková-Číţková 2008:18). Jednou z etap je dětství, které v sobě zahrnuje další jednotlivé období. Jedná se o prenatální období, novorozenecké období, kojenecké období, batolecí věk, předškolní období a školní věk - raný školní věk, střední školní věk, starší školní věk (Vágnerová 2012b: ). Ve své práci se budu zabývat především dětmi v období středního a staršího školního věku. Střední školní věk trvá od 9 do 12 let věku dítěte. Dítě se v tomto období zpravidla nachází v přechodu na druhý stupeň základní školy a dochází k přípravě na dospívání. Jde většinou o klidné období, avšak mohou je narušovat konflikty v rodině, ve škole a s vrstevníky. Po středním školním věku nastupuje starší školní věk, kdy se dítě ocitá na druhém stupni základní školy. Dané období končí přibliţně ve 14 letech věku dítěte. Dítě se jiţ ocitá v období dospívání, jelikoţ se tyto fáze navzájem prolínají. 14

15 Také se mění psychika, především změnou proţívání, uvaţování a postupného odpoutávání od rodiny (Vágnerová 2012b: ). Dítě během svého ţivota prochází procesem socializace. Helus (2007: 67,71) popisuje tento proces jako zespolečenšťování. V jeho průběhu se člověk utváří a vyvíjí, stává se z něj tvor společenský. To vše se děje na základě působení vlivů ze strany společnosti vůči jedinci, ale také díky aktivitám jedince, kterými na dané sociální vlivy odpovídá. Člověk vlivům podléhá, zvládá je nebo se s nimi vyrovnává. Socializace lze dle Heluse (2007: 135) rozdělit na primární a sekundární. V primární socializaci má na jedince největší vliv rodina. Probíhá první kontakt jedince se společností a kulturou. 4 Po primární socializaci následuje sekundární. V sekundární socializace má velkou úlohu škola. Do procesu se promítají nejen pozitivní, ale uţ i negativní efekty rodinného působení. Ty mají velmi váţné důsledky. Období školního věku je důleţité období jedince, jelikoţ jej lze chápat jako oficiální vstup dítěte do společnosti, kterou představuje škola (Vágnerová 2012b: 255). Dítě se nachází ve čtvrté fázi Eriksonova psychického vývoje, tedy ve fázi snaţivosti. Dítě usiluje o dobrý výkon a snaţí se vyhnout neúspěchu. Jeho úsilím je potvrzení vlastních kvalit a ubránění se pocitům méněcennosti. Hodnocení, které dítě získává na základě svého výkonu, poté ovlivňuje jeho sebepojetí (Vágnerová 2012b: 42). Dle Petrové (2008: 84) můţe nástup dítěte do školy představovat velkou zátěţ. Od dítěte se najednou očekává soustavná činnost a plnění povinností. Zároveň je na určitou dobu odloučeno od rodičů a musí se začlenit do nového kolektivu se svými vrstevníky. Úspěch či neúspěch ve škole působí na psychiku dítěte a na jeho postavení v očích vrstevníků. Pokud dítě proţívá neúspěchy, sniţuje se jeho sebehodnocení a ovlivňuje to jeho další vývoj. Významnou úlohu pro dobrý start školního věku hraje osobnost učitele a celková atmosféra ve školní třídě. 2.2 Vymezení dospívání Dospívání je obdobím navazující na dětství a končící dospělostí, přibliţně tedy od 11 do 20 let jedince. V průběhu dospívání dochází ke kompletní proměně jedince (Vágnerová 2012b: 367). Daná proměna je úkolem, který jedinec musí v rámci svého 4 Rodina dítěti poskytuje a učí ho základní vzorce sociokulturního chování a myšlení. Na základě osvojení daných vzorců dítě přichází do kontaktu s druhými lidmi a vytváří si s nimi vztah. Vztah si nevytváří jen k ostatní lidem ale také k sobě samému či k věcem okolo něj. Probíhá v raném dětství, tudíţ se netýká období středního a staršího školního věku a není tak pro mou práci podstatná. 15

16 vývojového stádia splnit. Nachází se v pátém stádiu, tedy ve fázi rozvoje vlastní identity. Dospívající v tomto období stále rozvíjí své sebepojetí, hledá odpovědi na otázky ohledně ţivota, vlastní osoby a vlastní identity. Pokud osoba nebude mít vyjasněnou roli mezi ostatními lidmi, mohou u něj růst pocity nejistoty (Vágnerová 2012b: 42). Dospívající je vystaven potřebě zvládnutí celé proměny, vytvoření vlastní identity a dosáhnutí určitého sociálního postavení ve společnosti. Jedinci v období dospívání mají potřebu zbavení se statusu dítěte. Domáhají se získání veškerých svých práv a svobodného rozhodování, avšak zároveň odmítají s tím související povinnosti a zodpovědnost. Proměna jedince v tomto období závisí na podmínkách, které jsou stanoveny v konkrétní společnosti, ve které jedinec vyrůstá. Podmínky udávají očekávání a poţadavky na dospívajícího. Člověk se mění v oblasti somatické, psychické i sociální, jelikoţ všechny dané oblasti jsou navzájem v interakci. (Vágnerová 2012b: ). Celkově lze dospívání rozdělit na tři části - na časnou adolescenci, střední adolescenci a pozdní. Časná adolescence se projevuje jiţ v období dětství a trvá přibliţně od 11 do 14 let. Na časnou adolescenci navazuje střední adolescence, která trvá asi od 15 do 17 let a nakonec následuje pozdní adolescence, trvající od 18 do 20 let, někdy i déle (Macek, Beranová 2013: 53). V časné adolescenci (označované téţ jako pubescence) dochází k významnému tělesnému dospívání. Jedinci se mění zevnějšek a tím dochází i ke změně pojetí sebe sama i ze svého okolí. Mění se způsob myšlení a emoční proţívání jedince. Jedinec se stává se samostatnějším. Odlučuje od své vlastní rodiny a větší význam pro něj mají jeho vrstevníci. Střední adolescence většinou začíná pohlavní dozrálostí. Člověk se mění v celé psychosociální oblasti (Vágnerová 2012b: ). Potřebuje sociální ocenění od druhých lidí, coţ má vliv na rozvoj jeho sebevědomí (Macek, Beranová 2013: 53). V pozdní adolescenci jedinec ukončuje přípravu na profesy a nastupuje do zaměstnání, případně pokračuje v navazujícím studiu. Jedinec stojí před prvním velkým rozhodnutím o svém ţivotě a musí se rozhodnout mezi dvěma moţnostmi zda pokračovat ve vzdělávání, či nastoupit do pracovního procesu. Celkově se stává právně dospělým a také samostatným. Jedinec má stabilizované vztahy s rodinou a vytváří si partnerský vztah (Vágnerová 2012b: ). Dle Macka (2003: 61-62) je pro dospívaní charakteristická sebereflexe, jelikoţ ta je v tomto období značně zvýšená. Jedinec si začíná více uvědomovat svou vlastní osobu a své role, které hraje ve společnosti a sociálních situacích. Pohlíţí na sebe skrz 16

17 názory, standardy a normy jiných významných osob či vrstevníků. Jedinec v tomto období také přehodnocuje svoji minulost a svoji pozornost spíše věnuje budoucnosti. Dospívající má určité představy a přání do budoucnosti. Jeho ideální představa o vlastní osobě v budoucnosti můţe být kolizní s představami společnosti, tedy jejich představami, jaký by měl jedinec být. Souhrnně lze říci, ţe dospívající hledá sám sebe. Snaţí se porozumět okolnímu světu a přehodnocuje své vztahy s ostatními lidmi. Mění se sebepojetí jedince, objevují se hlubší erotické vztahy, mění se také postavení jedince ve společnosti. Jedinec jedná více emotivně a dochází k intenzivním emočním výbuchům (Marhounová 1996: 17-18). 2.3 Suicidalita dětí a dospívajících Suicidalita v mladších věkových kategoriích (v dětství a dospívání) je velký problém, jelikoţ je jednou z nejčastějších důvodů úmrtí, hned po nehodách (Orvin 2001: 154). Za rok 2013 ukončilo suicidiem 48 dětí a dospívajících ve věku let (Zemřelí ). Kübler-Rossová (2003: ) uvádí, ţe některé suicidia být navíc označovány pouze jako nehody. Pro společnost je zřejmě jednodušší definovat smrt dítěte jako nehodu, neţ čelit skutečnosti a přijmout, ţe dítě zemřelo následkem suicidia, či vraţdy. Někdy samozřejmě nelze definovat, zda dítě jednalo úmyslně, či se opravdu jednalo o náhodu např. sráţka s dopravním prostředkem, skoky z výše apod. Dle údajů, zveřejněných ČSÚ (Zemřelí ), je počet suicidií v dětství menší. Za rok 2013 dokonalo suicidium 7 dětí ve věku let. V dospívání se počet suicidií zvyšuje. Celkem 41 dospívajících ve věku let v roce 2013 ukončilo svůj ţivot suicidiem. V přílohách přikládám přehled s počty suicidií v období dětství a dospívání v průběhu let , který jsem vytvořila na základě statistik ČSÚ (Příloha č. 1 Počet suicidií v období dětství a dospívání). Obecně lze říct, ţe mladší děti nemají velké sklony k suicidiu. Starší jedinci, adolescenti, jiţ pojmu smrti více rozumí a také mají více moţností a prostředků k vykonání suicidálního činu. Přechod mezi dětstvím a dospělostí můţe pro některé jedince znamenat nesnadný proces. Někteří jedinci mohou mít pocit, ţe problémy spojené se změnami v dospívání nejsou schopni zvládnout. S takovým postojem jsou spojeny pocity méněcennosti a vlastní bezvýznamnosti. Jedinci jsou k sobě příliš kritičtí (Orvin 2001: ). Vágnerová (2012a: 498, ) dodává, ţe nejvýznamnější emoce, které svádí jedince k suicidiu, jsou pocity beznaděje a bezvýchodnosti. Člověk 17

18 má pesimisticky orientované myšlení a negativistické hodnocení vlastní osoby. Mohou se objevit deprese, úzkosti, pocity zklamání, někdy i vztek, který poté obrací na vlastní osobu. U dětí a dospívajících sehrává větší roli emotivní hodnocení jejich problémové situace, neţ racionální. Daný postoj vychází z emotivní lability jedince v daném věku. Jejich silná emotivita vede k impulzivnímu jednání. Problémy jedince se mohou zdát banální a nevýznamné, avšak pro mladistvého představují velký význam a zátěţ. Často se problém pojí s pocitem jedince, ţe situace je bezvýchodná a neřešitelná, tudíţ ţe vlastní selhání je definitivní. Celou vlastní budoucnost vidí negativně. Viewegh (1978: 276) uvádí, ţe taková situace je pro dítě či dospívajícího stresová a představuje pro něj velkou zátěţ. Je logické, ţe se jí chce jedinec zbavit. Z tohoto důvodu jsou suicidia u nedospělých jedinců často bezprostřední odpovědí na konkrétní a v mnoha případech jednorázovou událost. Jako příklad takové události můţe být neúspěch ve škole, hádka v rodině apod. Tím se suicidální jednání mladistvých odlišuje od dospělých. Pro tuto skupinu je suicidální vývoj spíše delší, jelikoţ dospělý jedinec celou situaci více generalizuje. Proto lze říct, ţe jednorázové konflikty či stresové situace jsou pro děti a dospívající více rizikové a ohroţující neţ pro dospělé jedince. Nelze však tvrdit, ţe kdyţ se mladistvý setká s negativní událostí, suicidální jednání se projeví ihned, bezprostředně po události. Takové negativní zkušenosti a záţitky se mohou v člověku uloţit a postupně růst. Poloţí tak jakýsi základ pro suicidální vývoj a suicidální jednání se můţe projevit aţ v pozdějším věku. V období dospívání se zvyšuje počet suicidálních pokusů. Dané pokusy je moţno chápat několika způsoby. Často se jedná o způsob volání o pomoc či o oporu, nebo je lze také chápat jako prostředek k dosáhnutí svých potřeb (Vágnerová 2012a: 504). Dané pokusy lze označit jako demonstrativní. Suicidální pokus typu volání o pomoc představuje určité upozornění okolí dítěte či dospívajícího na to, ţe se jedinec ocitá v tíţivé situaci, ale se svými suicidálními tendencemi není brán váţně. Osoby blízké takovému člověku by měly na tento způsob volání o pomoc reagovat a vyslechnout či pomoci jedinci s jeho problémy. V druhém případě, kdy jedinec vyuţívá suicidální pokus k dosáhnutí svých cílů, či k vydírání a manipulování s ostatními, se jedná o účelové jednání. I dané jednání je třeba brát váţně a adekvátně na ně reagovat. Takový jedinec nechce doopravdy ukončit svůj ţivot, ale jeho jednání je velmi rizikové a nebezpečné. Proto je třeba takovou situaci zavčas začít řešit (Havránková 2002: 494). 18

19 Macek (2003: 77) popisuje adolescenci jako velmi citlivé období, ve kterém se u jedince mohou projevovat problémové a rizikové chování. Havránková (2002: 493) dodává, ţe pokud se adolescenti ocitnou v určité krizi, začínají se chovat riskantně. Začnou pít alkohol, uţívat drogy, chovat se promiskuitně. Dané typy chování se mohou navzájem střetávat a doplňovat. Macek (2003: 77) představuje šest hlavních typů takového chování: predelikvetní chování a trestní činnost agrese, násilí, šikana a týrání uţívání návykových látek alkohol, cigarety drogy sexuální rizikové chování poruchy příjmu potravy anorexie, bulimie tentamen a dokonané suicidium. Jak jiţ jsem nastínila, suicidalita u dětí a dospívajících je v určitých ohledech odlišná od suicidálního chování v dospělosti, jelikoţ daná věková kategorie je charakteristická určitými rysy. Děti a dospívající ještě nemají jasně vymezené postoje a hodnoty, jsou méně odolní vůči zátěţi. Děti a dospívající nemají dostatek zkušeností, které by získali během ţivota, tudíţ je diskutabilní, zda dokáţou správně pochopit smrt a její nenávratnost. Tudíţ pokud jedinec vykoná suicidium, je moţné se setkat s pojmenováním daného činu jako sebezabití, jelikoţ není jasné, zda opravdu touţil po své smrti, a zda lze tedy jeho smrt povaţovat jako dobrovolné a svobodné rozhodnutí zemřít. Uvědomělost stoupá společně s věkem jedince. U starších jedinců lze jiţ zřetelněji odlišit suicidium od sebezabití (Viewegh 1978: ). 19

20 3. Rizikové faktory způsobující suicidální chování dětí a dospívajících Jak píše Vágnerová (2012a: 497), není moţné stanovit typický profil sebevraha. Klinická psychologie se v minulých letech pokoušela takovýto profil definovat, pomocí hledání rizikových vlastnosti člověka. Takový profil by mohl slouţit pro prevenci suicidií a poskytnutí včasné pomoci. Nicméně se zjistilo, ţe najít rizikové vlastnosti člověka, které by mohly vést k suicidálnímu jednání, je problematické. Jednak byla studie moţná pouze na osobách, které suicidální pokus přeţily, a ty nemusejí mít stejné vlastnosti jako sebevrazi, kteří čin dokonali. Také k tomu přispíval fakt, ţe osoby byly posuzovány aţ po vykonání činu, tudíţ jejich postoje se mohly změnit následkem proţití celého činu. Typické vlastnosti sebevraha tedy stanovit nelze, avšak lze definovat některé rizikové faktory, které mohou podněcovat vznik suicidálního chování u dětí a dospívajících. V této kapitole se budu věnovat právě daným rizikovým faktorům, které způsobují suicidální chování dětí a dospívajících. Dle Fishera a Škody (2009: 76) lze celkově období adolescence povaţovat za rizikový faktor způsobující suicidální chování (zároveň s mladší dospělostí a vyšším věkem člověka). Kaţdé období sebou přináší mnohé útrapy a problémy. U člověka, který dané situace nedokáţe vyřešit či se s nimi vyrovnat, se mohou objevit suicidální myšlenky. U dospívajících můţe být suicidální chování projev volání o pomoc, kdy jedinec doopravdy netouţí zemřít, ale potřebuje podporu a pomoc od druhých. Avšak i takové chování můţe mít nebezpečné důsledky. Jedinec naznačuje, ţe se v jeho ţivotě něco děje a potřebuje pomoc. Pokud by se mu nedostávala, mohou se jeho negativní myšlenky stále prohlubovat a objevuje se riziko, ţe jeho počínání doopravdy skončí letálně. Nejčastějšími rizikovými faktory je rodinná situace jedince, školní situace, vrstevnické vztahy a postavení jedince, zdravotní stav a mnoho dalších. Některé faktory mohou působit společně, navzájem se doplňovat, či dokonce umocňovat. Samozřejmě nelze vymezit veškeré faktory, které mohou způsobit suicidální chování u dítěte či dospívajícího. Také záleţí na individuální zkušenosti a schopnosti jedince adaptovat se na danou situaci, tudíţ ne všechny zmíněné faktory musejí způsobit suicidální jednání. Rizikové faktory lze určitým způsobem rozdělit na specificky a nespecificky působící. Nespecificky působící faktor je takový, který nepůsobí přímo na rozvoj suicidálního chování. Za takový faktor lze označit dlouhodobé konflikty v rodině, rozvedenou rodinu 20

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova Příloha ŠVP č.2 Ve školním roce 2014-2015, 2015-2016, 2016-2017 se uvedené předměty rozšiřují o tyto očekáváné výstupy a učivo. Jedná se o očekávané výstupy, které byly dříve v předmětu Výchova ke zdraví,

Více

Psychická krize. Pojem krize

Psychická krize. Pojem krize Tento text je určen pouze ke studijním účelům; použité zdroje (a zároveň velmi doporučená literatura): Špatenková,N.a kol.: Krize psychologický a sociologický fenomén, Vodáčková,D.: Krizová intervence,

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ

KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ PhDr. Jan Lašek, CSc. Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Vstupem do školy se z dítěte stává ţák. Od počátku je nucen

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií Hledám práci- nezaměstnanost Klášterková Lenka 28.3.2013 Obrázek č. 1- work [2] Osnova: Úvod: Hlavní část: Závěr Literatura -

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE. MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže

SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE. MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže DEFINICE SEBEVRAŽDY Sebevražda je úmyslný, vědomý, proti sobě samému obrácený a život

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel). Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Velká Hradební 484/2 Ústí nad Labem francova@socialniagentura.cz 724 363 553 NABÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ PRO PĚSTOUNY

Velká Hradební 484/2 Ústí nad Labem francova@socialniagentura.cz 724 363 553 NABÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ PRO PĚSTOUNY Velká Hradební 484/2 Ústí nad Labem francova@socialniagentura.cz 724 363 553 Kapitoly z vývojové psychologie dítěte 1. část Uspokojování potřeb dítěte patří k nejdůležitějším požadavkům péče o dítě. Optimální

Více

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové OP v oblasti sebeúcty a sebekoncepce 1. Charakteristika sebekoncepce a sebeúcty 2. Problematika sebekoncepce

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Tělesné a hormonální změny v dospívání

Tělesné a hormonální změny v dospívání EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Tělesné a hormonální změny v dospívání Vliv

Více

Floriánová Jana Metodologie 2 322008. Závěrečný projekt. Vliv virtuálních drog na chování a ţivotosprávu ţáků 8. třídy základní školy.

Floriánová Jana Metodologie 2 322008. Závěrečný projekt. Vliv virtuálních drog na chování a ţivotosprávu ţáků 8. třídy základní školy. Závěrečný projekt Téma: Netolismus a jeho vliv na chování a ţivotosprávu ţáků 8. tříd základních škol. Výzkumný problém: Vliv virtuálních drog na chování a ţivotosprávu ţáků 8. třídy základní školy. Představení

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

MEDIACE alternativní řešení konfliktů. 2. října 2014. Ing. Šárka Jarolímková

MEDIACE alternativní řešení konfliktů. 2. října 2014. Ing. Šárka Jarolímková MEDIACE alternativní řešení konfliktů 2. října 2014 Ing. Šárka Jarolímková 1 MOŽNOSTI MEDIACE (spory pro mediaci vhodné ) Strany, jejichž vztah pokračuje i v budoucnu Strany, které mají pocit odpovědnosti

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

Psychologie dětské oběti kyberšikany a dalšího elektronického násilí" Mgr. Martina Viewegová

Psychologie dětské oběti kyberšikany a dalšího elektronického násilí Mgr. Martina Viewegová Psychologie dětské oběti kyberšikany a dalšího elektronického násilí" Mgr. Martina Viewegová Slovy nelze popsat, co jsem cítila - izolaci, odmítání, nejistotu, depresi a další pocity. Myslím, že nejhorší

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Výtvarná soutěž STRAŠÁK STRES

Výtvarná soutěž STRAŠÁK STRES Příloha 3 Výtvarná soutěž STRAŠÁK STRES Instruktážní materiál Pracovní stres: příčiny a projevy 2015 PŘÍČINY STRESU nadměrné pracovní vytížení a trvalý tlak (velké množství úkolů, nepřiměřená pracovní

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Ing. Iva Merhautová, MBA Násilí na pracovištích Násilí na pracovištích se stalo stejným rizikem jako

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný Zaostřeno na zdraví Žák: uplatňuje zásady zdravého způsobu života předvede kompenzační a relaxační cvičení vhodné k překonání únavy a stresu jedná citlivě a ohleduplně s handicapovanými

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky respektuje přijatá pravidla soužití mezi spolužáky a vrstevníky

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

5.9.3. Vzdělávací obsah předmětu Výchova ke zdraví

5.9.3. Vzdělávací obsah předmětu Výchova ke zdraví 5.9.3. Vzdělávací obsah předmětu Výchova ke zdraví Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Zpracoval: Vyučuje: Strana: Člověk a zdraví Zdeňka Říhovská 1./3 VkeZ 6. roč. VZTAHY MEZI LIDMI

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. DATUM VZNIKU: Prosinec 2012 Luboš Nergl, Andrea Skokanová

LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace. DATUM VZNIKU: Prosinec 2012 Luboš Nergl, Andrea Skokanová NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_3B_07_Motivace Seminář z

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura

Více

Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010

Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010 Základní škola Roštín PSČ 768 03, Roštín 148,tel. 573 368 075 Obsah Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010 1 Drogová prevence 2 Předpoklady pro splnění "Minimálního preventivního programu"

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 Jana Šeblová Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 Charakteristické rysy domácího násilí Identifikace podle 4 znaků 1. Opakování - (dlouhodobé, na pokračování) 2. Eskalace - (stupňuje se, je stále častější)

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196 OBSAH RECEPTY OSUDU Lekce 1: Jak správně vybrat cíl a prostředky pro uskutečnění změny ve svém životě.. 11 Lekce 2: Jak spravedlivý a neustále štědrý je vesmír... 12 Lekce 3: Jak dosáhnout celistvosti,

Více

Budu školákem Budu školákem

Budu školákem Budu školákem Budu školákem Název dokumentu: Budu školákem Vypracováno pro: Pohlaví: Muž Věk: 6 Datum narození: 2004 Identifikační kód testu: abcdefgh Verze dokumentu: 1.0 Datum a čas generování dokumentu: 20.07.2010

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Dlouhodobý program primární prevence rizikového chování a prevence kriminality (DPPPPK) Mgr. Adam Rádl vedoucí odborné sekce školské primární prevence, lektor prevence Bc. Adéla Dvořáková vedoucí pracoviště

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více