FILOSOFICKÝ SEMINÁŘ KATEDRA TEORIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FILOSOFICKÝ SEMINÁŘ KATEDRA TEORIE"

Transkript

1 FILOSOFICKÝ SEMINÁŘ KATEDRA TEORIE BIOLOGICKÁ NEURO-PSYCHO-PATOLOGIE Jiří Adamec Brno

2 BIOLOGICKÁ NEURO-PSYCHO-PATOLOGIE Jiří Adamec F i l o s o f i c k ý s e m i n á ř K a t e d r a t e o r i e B r n o

3 Jiří Adamec ISBN

4 Ú V O D (k druhému vydání) Dostupnost novější literatury umožnila vytvořit v textu drobné úpravy. I tak se povšechné studium velkých biologických a neurologických témat z akademické literatury jeví stále nosnější, nežli je pouhé spolehání se na předložený manuál, který je třeba chápat vždy, jen jako vstup k základní, zejména pojmové orientaci a výbavě. 1. Z. Ambler a kol., Klinická neurologie, část obecná, (Triton), Praha 2008; 2. Z. Ambler a kol., Klinická neurologie, část speciální (sv. I. - II.), Praha (triton) 2010; 3. R. J. Sternberg, Kognitivní psychologie, Praha (Portál) 2009; 4. Netter s Neurologie, (Thieme Verlag) Stuttgart 2007; 5. N. A. Campbell, Biologie, München 2006 (a násl. vyd.); 6. J. Raboch, R. Jirák, I. Paclt, Psychofarmakologie pro praxi, Praha (Triton), 2007; 7. D. P. Clark, Molecular biology, (Southern Illinois University), San Diego, Callifornia (USA), 2010; 8. J. H. Menkes, H. B. Sarnat..., Dětská neurologie (sv. I. II.), Praha (Triton) Možnosti, které česká literatura nabízí je odborná a didaktická rovnocennost s publikacemi, vydávanými již po léta také v zahraničí. Adamec Jiří Brno, červen

5 Ú V O D (k prvnímu vydání) Po sedmnácti letech pravidelného fungování Filosofického semináře (první přednášky byly realisovány v květnu roku 1990) a jím otevíraného oborového studia psychologie, které se dnes rozrostlo do čtyř, poměrně bohatě koncipovaných ročníků a praktických cvičení jsem stejně, jako posluchači pociťoval nutnost vyrovnat se písemně s biologickou problematikou, která tak jako tak propojuje a stmeluje naprostou většinu předkládaného studijního zaměření. Tento příspěvek má studentům pomoci zorientovat se v náročném labyrintu prvního kontaktu s pojmy a hledisky, která jsou dnes neodmyslitelnou součástí psychologických věd. Nelze proto hovořit o původním autorském díle, které samo o sobě čerpá z jiných zdrojů, aby pouze vyhovělo specifickým požadavkům jednoho skromnějšího účelu. Velmi si cením odborné literatury, kterou dnes můžeme nalézt na knižních pultech a jejíž existence mi fakticky, jako jediný zdroj informací, pomohla koncipovat tento několika stránkový svazeček. Tituly jako Velký lékařský slovník (Vokurka, 2007; 6 vydání); Vnitřní lékařství (Klener, 2006); Duševní a behaviorální poruchy (Smolík, 2004); Klinická neurologie (Amber, 2004); Psychiatrie (Höschl, 2006); Psychiatrie (Raboch, 2002) mi byly zásadní oporou při sestavování inspiračního materiálu z nějž postupně vznikaly formulace vět a odstavců (paragrafů) odpovídajících představám o potřebě vyhovující posluchačům našeho semináře. Musel jsem brát v úvahu předně to, že většinu absolventů u nás tvoří posluchačky ženy, které se i po více letech rozhodly něco dalšího pro sebe vykonat ve věci vzdělávání. Zdráhal jsem se proto rozvíjet téma textu do podrobnějších citací a odkazů. Přijal jsem to, co ode mne často samy očekávají, stručně a výstižně. Rovněž jsem tentokrát, proti svému obvyklému zvyku upustil od filosofických spekulací, abych text nepřetěžoval tématickými přesahy. 5

6 Jelikož si to odborný přístup dnes nevyhnutelně vyžaduje, využil jsem rovněž materiálů, které nabízí zahraniční vědecká produkce, pokud mi to bylo časově dovoleno, během několika letošních zahraničních studijních pobytů: Einführung in die Neuro - psychopatologie (Kasten, München 2007); Psychoterapie Ausbildung in Östereich (Stumm, Wien 2006); Internationale Klassifikation psychischer Störungen (Verlag Huber, Bern 2005); Vademekum clinque Du diagnostic au traitement (Fattorusso, Paris 2006); Manie et dépresssion Comprendre et soigner les troubeles bipolaires (Bourgeois, Paris 2007). Musím přiznat, že doposud nejsem spokojen s celkovým výsledkem, který zde předkládám. Doufám, že v krátké budoucnosti budu mít dostatek času a chuti nastřádaný materiál rozvinout v druhém vydání, od něhož si slibuji další zveřejnění zajímavých poznatků v oboru čímž, jak pevně doufám, tak opět posílím studijního ducha posluchačů. Adamec Jiří Brno, srpen

7 1. Způsob současného nahlížení na biologickou problematiku psychologie není samozřejmý. Předcházející vývoj je poměrně složitý a zahrnuje jak otázky exaktně vědecké, tak i témata výrazně filosofická, metafysická a náboženská. To je způsobeno zvl. tím, že problematika života je zásadní a odpovědět na nejdůležitější otázku: Co je smyslem života? - není také dnes nijak jednoduché a upřímně řečeno, tuto otázku doposud zodpovězenu nemáme. V jednotlivých postojích k otázce života se uplatňovaly v minulosti názory, které obsahovaly jednak mechanistická, ale i dynamická schémata. V mechanistickém pojetí to znamenalo, že se otázka života řešila jako následnost jevů, které měly své prvotní příčiny a které byly vzhledem k těmto příčinám rovněž definitivní (například stvoření světa bohem, působením ducha a nebo spirituální existencí). V dynamických systémech se začíná uplatňovat poněkud relativističtější pohled na kategorii života. Příroda si podle tohoto modelu již vystačí plně sama a je na člověku, co z jejích 7

8 fenoménů vypozoruje, aby tak mohl pro sebe odvodit znalost o její schopnosti tvořit život sám ze sebe ze své hmotné příčiny, která vzniká, proměňuje se, zaniká atd. 2. Pokud můžeme s jistotou konstatovat alespoň několik základních fakt, na něž je v současnosti upřena vědecká pozornost, právě vzhledem k problematice života a jeho nejobecnějším charakteristikám, potom je to vědomost o tom, že život se odvíjí tam, kde může probíhat látková výměna. Tato skutečnost je známa již několik staletí. Látková výměna tvoří složitý komplex biochemických reakcí, které uvádí do pohybu nejrůznější mechanismy na úrovni molekulární činnosti. Dokonce víme, že tato činnost je zaměřena na tzv. autoreprodukci, tj., že biologický útvar je schopen na základě takové činnosti sebe sama reprodukovat (rozmnožovat). Nejjednodušší organismy jsou toho schopny bez kontaktu s jiným organismem, například již rostlinná, ale i živočišná buňka se rozmnožuje sama dělením, tj. autoreprodukcí. Její struktura je následující: membrána, endoplasmatické 8

9 retikulum, Golgiho komplex, ribozomy, mitochondrie, jádro. 3. Membrána je obal, který odděluje buňku od vnějšího prostředí, obsahuje elektrický náboj (vně - na povrchu plusové hodnoty, uvnitř - těsně pod povrchem hodnoty mínusové); endoplasmatické retikulum je struktura biomechanismů, které dovolují uvnitř buňky tvorbu zejména bílkovinných látek; Golgiho komplex zpracovává látky, které jsou určeny k vyloučení z buňky, mimo buněčné tělo; ribozomy se spolupodílí na tvorbě bílkovin uvnitř těla buňky a současně na genetickém útvaru rrna (ribonukleová kyselina specifického druhu); mitochondrie tvoří základní energetickou zásobárnu pro impulsy umožňující látkovou výměnu (obsahuje rovněž základní genetickou informaci tzv. matrix DNA); jádro (nukleolus) obsahuje chromozomy DNA a nervové jádro (systém látek pro tvorbu šedé kůry mozkové atd.) Jak se ukazuje, tyto znalosti dnes nejsou definitivní a výzkumy buňky (cytologie) budou přinášet i nadále nová zjištění. 9

10 4. Každá buňka má schopnost prostřednictvím citlivosti na podněty prostředí (teplo, chlad, vůně, zápach, fysický kontakt hrubšího zacházení...) reagovat buďto sklonem tento podnět dále vyhledávat nebo se od podnětu distancovat. U vyšších organismů se to potom projevuje schopností zahájit konkrétní reaktivitu jako je boj nebo útěk. Pro buňky to však znamená, že při déletrvajícím nátlaku těchto podnětů si začínají vytvářet specifické obranné nebo jiné buněčné útvary jako je např. zmnožení buněk do systému ochlupení, tam kde je třeba se bránit chladu či utváření vnitřních možností přijmout určitý jev jako potravu přizpůsobením trávícího ústrojí atd. Naopak ty organické části, které již neslouží svému záměru organismus nechává postupně zakrňovat, až zmizí docela většinou zůstávají jen nepatrné anatomické stopy u člověka je to např. znát u chrupu nebo na zadní části skeletu pozůstatek původní oháňky na konci páteře atp. V této souvislosti potom můžeme hovořit o mechanismu vývoje a zániku orgánů. Jejich dynamickou složkou je vlastní účelnost působení. 10

11 5. Tak zvaně konzervativní fixace v souvislosti s působením vnějších podnětů způsobuje jednak udržování daného orgánu pro činnost a případně také jeho další specializaci. Pokud hovoříme o tzv. neidentičnosti, znamená to, že dané podněty vymizely a organismus již nemá potřebu příslušný nástroj k používání udržovat v provozu. Jak tedy vidíme, autoreprodukce nezahrnuje pouze roznožovací proces, ale také proces růstu a zániku orgánů potřebných k přežití organismu v daném prostředí. 6. Buňka a buněčné systémy pracují v souvislosti s autoreprodukcí na úrovni a prostřednictvím molekul, které mezi sebou vytváří nejrůznější syntézu bílkovinných sloučenin jakož i vazeb mezi atomy. Vzniklé látky a jiné charakteristiky pro metabolismus nazýváme metabolity. Látková výměna (metabolismus) zahrnuje 1. asimilaci (současně také anabolismus), kdy buněčný útvar přijímá 11

12 látky pro stavbu a udržování vlastního těla; 2. disimilaci (a katabolismus), kdy buněčný útvar látky, které nepotřebuje vylučuje z těla buňky ven. Enzymy v těle buňky umožňují rozdělovat potřebnou energii a nepotřebnou energii tak, aby potřebná energie zůstávala v těle buňky a nepotřebná energie byla z těla buňky vyloučena. Jedná se o různé druhy a stupně chemické energie, která tímto způsobem spoluutváří veškerou existenční podstatu života buňky a buněčných útvarů organismů na úrovni bytí v prostředí a možnostech účelného přizpůsobování se mu. 7. Vedle těchto schopností, které nám i přes svoji zjevnost zůstávají v mnohém zahaleny se buněčné útvary dokáží chovat přesto způsobem, kdy při vzniku vlastního rodu (fylogeneticky) zachovávají základní znaky v takové kvalitě, která je zkopírována každým další jedincem rodovým přenašečem (ontogeneticky) v pokračující linii. Tuto schopnost živým organismům umožňuje genetická informace, tzv. dědičnost. 12

13 Je to schopnost organismu předávat své znaky a vlastnosti dalším generacím. Dochází k ní teprve tehdy, až jsou molekuly určené pro autoreprodukci ve své fázi činnosti dostatečně stabilní, tj., až není na jejich činnost kladen prvořadý význam a mohou být zastoupeny enzymovým mechanismem. To umožňuje molekulární činnost, která utváří souběžně autoreprodukci a regulaci syntésy bílkovin nukleových kyselin (deoxyribonukleon acid DNA). 8. Lidský genom tvoří převážně látky, které označujeme jako: A (adenin), G (guanin), C (cytosin) a T (thymidin). Vedle jmenovaných látek jsou to, také ještě F (fosfor), B (báse) a U (uracil), D (deoxyribosa), P (fosfátové zbytky). Mezi jednotlivými dvojicemi látek jsou tzv. vodíkové můstky, které uspořádávají genetickou informaci do tvaru, kterému říkáme genetická dvoušroubovice. Výzkum uspořádání DNA, není doposud ukončen. Gen (genom) zajišťuje přenos informace v živých organismech, na molekulární úrovni (zápis, 13

14 uchování a přenos informace nelze slučovat s přenosem, přeměnou a uchováním látek v metabolickém významu). 9. Pokud dochází vlivem genetiky ke změnám organismu, hovoříme o mutacích. Rozdíl mezi metabolickou změnou a změnou vyvolanou geneticky je v tom, že u metabolické změny se jedná pouze o dodání látky, která působí v konkrétním místě organismu. U genetické změny můžeme již sledovat např. způsob růstu skeletu, např. končetiny proměňující se v ruku se schopností jemné motoriky. Otázka evolučnosti vývoje svá sporná místa nepochybně má, ovšem sledujeme-li vývoj živých organismů od mikrobů až k člověku a nemáme-li prozatím jinou exaktní teorii i s praktickými znalostmi o existenci života, musíme se, tak jako tak, smířit s faktem, že se život vyvíjí, a to je, zdá se, prozatím těžko napadnutelné. Vývoj věd o životě - - antropologie, embryologie, cytologie, medicína aj., z posledních staletí ukazují na fakt, že je to zejména dráždivost a nejrůznější 14

15 schopnosti živých organismů se s touto skutečností vyrovnávat. Buďto se objevují nové organismy nebo jejich mutace či patofysiologické obměny, které sledujeme v jejich vývoji jako předmět medicíny. Konečně mít odpověď na všechny otázky, působí rovněž přinejmenším lehký úsměv či podezření Dráždivost představuje ve vývojovém světě organismů novou kvalitu bytí. Jednak je to vznik nervových vláken a rovněž specifická forma uspořádání neuronových sítí v organismu. Vedle toho je to také vznik hladkého a příčně pruhovaného svalstva čili tkání, které jsou schopné nejrůznějšími stahy reagovat na podněty, které tyto nervy umožňují a tím organismu dopomoci ke specifickému způsobu reagování pohybem, který může přerůst až do schopnosti měnit prostředí, doposud považované za jediný a výlučný způsob existence. Dochází tedy ke vzniku nervové buňky a jejích částí stejně jako ke shlukování nervových buněk do konkrétních míst, která jsou tak přízpůsobována vnímání. 15

16 11. Nervová buňka: je v současnosti předmětem bezpočtu výzkumů po celém světě. Každoročně vychází stovky publikací s novinkami, které jsou zjišťovány vzhledem k její funkci, zejména v lidském těle. Zásadní zastoupení zde mají výzkumy týkající se lidského mozku. Je to vcelku pochopitelné neboť se za poslední desetiletí zmnohonásobil počet duševních poruch, takže psychopatologie má co dělat, aby exaktními výzkumy dokázala tomuto nárůstu čelit zejména tím, že bude schopná dávat odpovídající informace o možnostech léčebných vlivů, které budou s to pacientům pomáhat při odstraňování jejich duševních obtíží. Složení nervové buňky je diferencováno obdobně jako klasická živočišná buňka. Má ovšem jednu zásadní změnu ve svém postavení - - je specialisována pouze k tvorbě, přenosu a předávání impulsů (vzruchů), a to je vše. Nervovou buňku označujeme jako neuron. Základním fysickým fenoménem je tzv. tělo buňky a jeho rozložení do buněčných výčnělků. Ty se dělí na tzv. dendrity převádí vzruchy z jiné nervové buňky do 16

17 vlastního buněčného těla a tzv. neurity odvádí své vzruchy po nervových vláknech mimo vlastní buněčné tělo. Nervová buňka, její membrána má své vlastní elektrické pole. Dalšími součástmi nervové buňky jsou synapse mikroskopické otvory vyplněné neurotransmiterovými látkami - zapadající do opačně uzpůsobených výstupů mezi tzv. neuromuskulární ploténkou a svalovým vláknem. Neurotransmitery umožňují, aby se nervový vzruch po nervovém vláknu šířil co nejvyšší rychlostí (dnes se uvádí cca 3000 m/s). Počet neuronů v lidském těle se předpokládá až do 20 miliard jednotlivých buněk. Stejně tak jejich druhy podle specialisace jsou, až na několik vyjímek, vlastně stále ještě neznámé. Nervová vlákna (axony) mohou být dlouhá jen nanometrické hodnoty, stejně jako mohou mít délku od hlavy až k palci u nohy. Nejjednodušší funkci zajišťují nervy ve svalech. Složitější funkčnost představují nervy našich smyslových orgánů - - oko, čich, sluch, hmat, chuť. Dalším stupněm složitosti nervové organisace a funkčnosti představuje mozek a prodloužená mícha, kde 17

18 jsou nervy umožňující funkci vnitřních orgánů: žaludek, plíce, hormony, krvetvorba, srdce atd. Nejsložitější je nervová soustava tam, kde se utváří citové a myšlenkové jevy a v neposlední řadě také vědomí - - frontální lalok mozku (šedá kůra mozková, která je tvořena tzv. gliovými buňkami). Dráždivost, zdůrazněme, sama o sobě je také součástí regulace adaptivního chování a její zvláštností je, že prostřednictvím ní se organismus stává schopným samoregulace těchto adaptačních potřeb, a to zejména v souvislosti s prostředím. 12. Obecně lze říci, že se dá velmi dobře vysledovat vývoj nervového systému člověka podle znaků na jeho antropoidních předchůdcích. Zejména tam, kde se jedná o možnosti ontogenetického nabývání vědomí ve vztahu k potřebám člověka. V této souvislosti se již v 19. století uplatňují nové vědní obory: srovnávací anatomie, srovnávací embryologie, paleontologie, fysiologie a patofysiologie aj. Tyto obory tvoří součást antropogenese, která se postupně rozrůstá do dalších 18

19 vědních disciplín. Největší zásluhu na tom mají dnes již klasické osobnosti: Darwin, Huxley, Haeckel, Mendel, Galton, Weisman, De Vries, Morgan, J.D. Watson. 13. Abychom mohli i my lépe prostudovat základy lidské nervové soustavy, tak budeme respektovat v současné době uznávanou vývojovou teorii. Srovnávací studie výše jmenovaných badatelů, se ve většině základních poznatků shoduje v tom, že člověk vznikl z nižších druhů živočichů, primátů s antropoidními znaky. Tito živočichové se nazývají driopithecus. Doba, v níž se patrně poprvé začínají objevovat spadá do mladších třetihor (tj. asi 15 miliónů let před naším letopočtem). Člověk však není přímým potomkem těchto pralidí, ale je patrně pouze jednou ze souběžných vývojových řad, vedle dnes již známých primátů: orangutanů, šimpanzů a goril. Co prakticky způsobilo toto rozvětvení vývojové linie je dnes předmětem neutuchajících badatelských zájmů. Otázka je na výsost důležitá, neboť možná odpověď by 19

20 nabízela přiblížení k tajemství smyslu bytí člověka ve světě, alespoň co se týče zdůvodnění tohoto osamostatnění lidské existence vedle existence ostatních živočichů. 14. Tato badatelská rozhraní jsou navíc předmětem kritiky i z jiného důvodu. Existuje totiž hledisko vysvětlující vznik a vývoj člověka na základě respektování tzv. monofyletického pojetí, kdy se uvažuje o jediném výchozím předchůdci člověka a nebo polyfyletickém určení, kde se uvažuje hned několik na sobě nezávislých druhů, z nichž je (souběžně) vznik člověka možno vysvětlovat. Konečně, doposud také nepadl jednotný názor o místě vzniku člověka, pokud vůbec něco takového určit lze. 15. Poměrně známé je, v tomto ohledu, základní dělení antropoidních živočichů a skupin předlidí na: australopithecus, pithecantropus, sinanthropus, 20

21 neandrtálec a homo sapiens... Všechny uvedené skupiny charakterizuje nějaký životní styl, z něhož můžeme odvodit poznatek k našemu tématu - - vývoj nervové soustavy člověka. Pro určování vývoje nervové soustavy nehrají nejdůležitější roli pouze poznatky z oblasti obecné biologie, ale stejně tak i poznatky z kulturně - společenského života našich předchůdců. Pro austrolopitheca je charakteristické lovení ve vzpřímené pozici, tedy na dvou nohách a s předníma končetinama schopnýma zápasu za pomocí samostatně zhotoveného nástroje. Tato okolnost svědčí o jisté nemalé dávce sebevědomí, podstupovat takové střety, tedy o síle paží a celkové fysické zdatnosti. Fakt, že mohly být vytvářeny zbraně (opracované kameny, větve atp.) k záměrnému užívání pro lov a tím i získání potravy svědčí ve prospěch doměnky, že tito pralidé chápali také potřebu, plánovitost, tedy schopnost uvědomovat si kvantitu úlovku vzhledem k množství těch, kteří náleželi k tlupě atd. S největší pravděpodobností lze na tomto místě již hovořit o plném vědomí, čili sebereflexi. 21

22 16. Vedle těchto poznatků existují také nálezy nejstarších nástěnných maleb (Španělsko) dosvědčujících, že tito pralidé se potřebovali se svým prostředím zcela konkrétně identifikovat - - nástěnné kresby lovených zvířat, výjevy z přírodního prostředí, scenérie aj. Je tak možno chápat, že celkový vývoj těchto pralidí dosáhl vysokého stupně racionality; vnímání významu starat se o vlastní existenci vlastními způsoby jednání. Smyslové vnímání a vědomá zangažovanost na každodenním životě již znamenají vyrovnané a plně lidským způsobem uplatňované schopnosti. Jak to bylo, v této době s řečí a myšlením možná není až toliko nejdůležitější otázkou, i když najít nějaký směr k vědomosti a způsobu dorozumívání mezi sebou, by současnému badateli mnohé osvětlilo. 17. Antropologické učebnice udávají, po srovnávacích zjištěních, že velikost mozku u našich předků se pohybovala někde mezi 600 až 800 ccm 22

23 (australopithecus) a 1300 až 2400 ccm (homo sapiens). Nechali se slyšet i někteří vědci (H. Spencer, Lévy-Bruhl) že současného člověka odlišuje od pračlověka, co do vědomí a inteligence, jen jiné množství konkrétně uplatňovaných informací. Pakliže budeme vycházet z tohoto tvrzení, můžeme také dojít k závěru, že vskutku nějaký konkrétní jazykový materiál tu byl již používán, neboť se, např. lovci patrně museli umět správně informovat o místě a způsobu lovu. Jen stěží si dokážeme představit, že australopithecus vyrazil na lov jako pouze instinktem nebo jen hladem poháněné zvíře, které bezprostředně po dopadení své kořisti se na ně vrhne a hltavě je sežere bez toho, aniž by se dělilo. Co je však záhadou je společenský život australopitheca. Jeho život se patrně utvářel jen ve velmi malých skupinkách, spíše charakteru rodinného počtu příslušníků. 18. Druhá skupina antropoidních pralidí (pithecanthropus, sinanthropus, neandrtálci) je typisována již širším polem schopností, zejména v oblasti sociálního soužití. Tito 23

24 pralidé svůj společenský život již organisovali (rozložení staveb a pohřebišť), vyráběli vlastní a nikoliv jen přírodní nástroje k lovu, obživě, opracování kůže, výzdoba... Zejména estetisace předmětů (nádoby, zbraně) a kult zemřelých - - ukládání do země, přidávání posmrtných artefaktů, poloha hrobů a pozice mrtvých. Také nálezy zásobáren obilí a jiných potravin naznačují, že vědomí těchto našich předků mělo již ve svém obsahu časové, roční plánování, bylo vnímáno střídání ročních období. 19. Pro naše téma je tak jisté, že se v této epoše vývoje člověka setkáváme s rozvinutím druhé signální soustavy. Tj., že již není uplatňováno pouze hledisko instinktivně pudové, ale záměrného vědomí, které svým tvůrčím naplněním překračuje hodnocení pouze toho, co jest, směrem k uvědomování si toho, co má nebo by mělo být. Od jednoduchého vnímání se vývoj posunul k vědomé, záměrné činnosti v níž je zahrnuto také vnímání sebe sama. Než-li však k tomuto způsobu vědomé operace s informacemi mohlo dojít, musely se jednotlivé počitky 24

25 v nervovém systému specializovat do té míry, aby jako funkce první signální soustavy vymezovaly jen tu oblast vnímání, která bude zajišťovat konkrétní reaktivitu na jevy jako je vůně, zrakový počitek, sluchový atd. 20. Počitek je, ve své podstatě, jednoduchý signál. Utváří se jako vztah mezi specialisovaným receptorem (např. okem) a vnějším prostředím, které produkuje impulsy k dráždění (např. světlo). Tato specialisace oka na světelné dráždění mu dovoluje reagovat vždy stejným způsobem. Nervová zakončení v oku zachytí signál dráždění a inervují nervové vlákno vedoucí od oka do mozku (occipitální lalok). Tam je signál světelného dráždění předán a CNS stimuluje obsah signálu zpět do výkonného orgánu oka. Říkáme, že signál dráždění je centrálně zprostředkován. Aby celá operace mohla proběhnout co nejrychleji, prochází informace od CNS do výkonného orgánu, zajišťujícího vnímání specialisovaného počitku, nejbližší nervovou drahou zpět, avšak nikoliv tou stejnou, kterou byla do CNS přivedena. Během prvního 25

26 převodu vzruchu (od oka do CNS) došlo vlivem inervace nervového vlákna k jeho částečné únavě. Myelinové složky byly narušeny a proces vedení vzruchu zpět, po stejné dráze by tak hrozil nebezpečím, že by informace nebyla stoprocentní. Podobně, jako když nám vlivem nějakého rušení vypadává nebo zrní obraz při televizním přenosu. Vzruch zpět do výkonného orgánu je veden proto nejblíže těsnou cestou, vedle původního nervového vlákna. Zde užíváme označení nervový oblouk. Dále, proces vedení vzruchu od výkonného orgánu do CNS a zpět je trvale kontrolován dalšími neuronovými sítěmi, aby byl jednak doveden do správného místa zpracování v CNS a opět vrácen přesně tam odkud byl původně vyslán. Nervy, které odvádí informaci (vzruch od výkonného orgánu do CNS) nazýváme aferentní nervy. Ty nervy, které vedou vzruch od CNS zpět k výkonnému orgánu nazýváme eferentní nervy. Tyto nervy však fungují také u vnitřních orgánů (srdce, plíce, žaludek atd.). Jejich rozložení a vzájemná propojenost je velmi provázána a souvisí s míchou. Na její vnitřní straně, směrem do těla jsou nervy zajišťující funkci vnitřních 26

27 orgánů; vně míchy, směrem k zádům jsou uložena nervová zapojení ovlivňující funkci svalové hmoty pro pohyb končetin a jejich koordinaci. To vše samozřejmě za přispění vzájemné komunikace s CNS (cerebellum, senzomotorické centrum in lobus parietalis, viz níže). 20. Vývoj samotného mozku je rovněž předmětem specialisovaných studií a oborových zaměření. Lidský mozek - telencefalon představuje několika stupňovou složeninu. Jednak je to původní mozková hmota uložená v samém středu, pod dvěma viditelnými mozkovými polokoulemi - hemispheras a jeho levá a pravá strana rozdělená tzv. centrální rýhou sulcus na dvě téměř rovnocenně velké části a dále tzv. závity - gyrus. V přední (čelní) části mozku lobus frontalis jsou uložena centra myšlení, vědomí, plánování, ukládají se tam nejnovější poznatky informace a tvoří se i logika. V oblasti spánkové se nachází lobus temporalis. Jeho funkce zajišťuje zejména propojení motorické schopnosti řeči (Broccovo centrum) s myšlením rozpoznáváním 27

28 řečových signálů (Wernickeovo centrum). Obě centra jsou uložena v tzv. Brodmannově oblasti představující svým rozsahem plošné celky. Lobus parietalis je uložený v temenní oblasti a zajišťuje senzomotorické funkce, kožní citlivost a reaktivitu na ni. Lobus occipitalis v zadní části hlavy je specializován jako zrakové centrum a prostorová orientace. Zadní mozek (někdy též jako mozeček) cerebellum v týlní oblasti, vyhodnocuje svalovou tenzi, rovnováhu těla, koordinovanost pohybů končetin. Je také přímo napojen na prodlouženou míchu. Mozkový kmen truncus cerebri v týlní oblasti hlavy, jako součást hlavového zakončení prodloužené míchy, se podílí na funkčnosti krevního oběhu jako celku, dýchání aj. vnitřních orgánů a zajišťuje retikulární formace (přepojování impulsů v mozku mezi L a P hemisférou, důležité pro vnitřní neuro-bio-komunikaci CNS). Tímto rozdělením a popisem zdaleka nevyčerpáváme všechnu bohatost složení lidského mozku. Chceme postupovat pomalu, neboť množství informací je široké, a tak nyní popíšeme další souvislosti s tím, co již víme a můžeme tak učinit provázanou informací. 28

29 21. Počitky se nachází nejblíže instinktivně pudovému způsobu chování jedince. Představují nezměnitelný soubor reakcí mezi potřebami a možnostmi jejich dosažení v prostředí, které je z hlediska naučených signálů živočich schopen zvládnou jako směřování ke zdroji nebo činností vedoucí od zdroje, který vyvolal počitek. Tento soubor jednání zahrnujeme do oblasti tzv. první signální soustavy, která je utvořena z tísícileté zkušenosti a představuje základní funkční složky pro organické přežití. Zahrnuje rovněž Pavlovem zjištěné reflexní jednání na základě vrozených a během života (např. učením) získaných impulsů. 22. Vrozené reflexy jsou utvořeny z jednoduchých nebo kombinovaných reakcí na jednoduché nebo kombinované signály: např. hlad a orientačně pátrací způsob chování spadají do vrozených reflexů stejně jako úhybný manévr rukou tam, kde hrozí nebezpečí popálení. 29

30 Získané reflexy charakterizuje jejich dočasnost a specifičnost pro pobývání jen v určité době a na určitém místě. Např. po přestěhování do jiného bytu s odlišnou architekturou budu ještě po několik dní z ložnice do kuchyně vycházet vlevo namísto vpravo, neboť jsem se doposud nenaučil správně rozlišovat rozdíl nového prostředí oproti předešlému. Rozdíl mezi vrozenými reflexy a získanými reflexy spočívá v rozdílu mezi neměnnými reakcemi, tvořícími součást instinktivně pudového chování od chování dočasně naučeného a vlivem prostředí a jiných situací měnitelného podle stávajících potřeb. Tuto schopnost organismu, jednat naučeným nebo vrozeným způsobem zajišťuje dynamika nervových spojů. Naše individuální rozlišení potom spočívá ve vzájemném poměru těch impulsů, které je třeba ustálit, zaměňovat nebo na ně nereagovat vůbec, případně tuto reakci dynamicky zvýšit na úroveň dosažení předpokládaného výsledku. Tzv. vyšší nervová činnost zajišťuje naši schopnost rozvíjet získané impulsy také v dalších souvislostech. 30

31 23. Pro rozvinutí vrozených a zejména získaných reflexů (první signální soustava) člověku pomáhá tzv. druhá signální soustava. Je to soubor schopností vědomě a řečí se spolupodílet na vlastní existenci a nebýt závislým pouze na instinktivně pudovém základu. Druhá signální soustava obsahuje zejména řeč a její schopnost zobecňování. Ve vztahu k určitému jevu, např. teplu nezalézám do ledničky, ale beru si z ní pouze chladivý nápoj pro osvěžení. Tuto okolnost jsem schopen také převyprávět ve srozumitelném podání, kterému ten, ke komu hovořím, jednoduše porozumí. Druhá signální soustava má i jiné vymoženosti. Když zvolám: Hoří!!! s náležitým důrazem, okolní lidé budou s největší pravděpodobností jednat útěkem z budovy, kde se právě nachází. Druhá signální soustava nám tedy umožňuje do pojmů vložit celé soubory obsahů, které můžeme využívat jako znaky reality, která se buďto právě uskutečňuje nebo nikoliv a přesto budou tyto znaky chápány jako fakt přítomného stavu věcí. Např. při hovoru o blížící se bouřce. 31

32 24. Pokusme se problematiku funkce druhé signální soustavy pochopit také z jiného úhlu pohledu a lépe porozumět jejímu významu pro praktický život člověka. Uveďme v této sovislosti některé důležité znaky související s logikou. Druhou signální soustavou se člověk vyděluje od pouze biogenně (smyslově a reflexivně) podmíněného vnímání reality k čistě racionálnímu zacházení s realitou. V minulosti, v době kdy vznikala klasická psychoanalýsa se zvl. němečtí filosofové, neokantovských škol dopracovali k tvrzení, že vnímání a myšlení není odrážení reality nýbrž její vytváření. Problematika biologické elementace v té době ještě zdaleka nebyla na úrovni dnešních znalostí a tak, se v teorii a praxi od sebe oddělovali obě funkce jako v podstatě neprovázané, neslučitelné. To však nemohlo zabránit dalšímu vývoji výzkumu, který se zaměřoval na dynamické faktory (Pavlov a behavioristé). Jinými slovy, mezi chováním a jeho podmíněním, zejm. vzhledem k neurogenní problematice byly nacházeny vztahy se zákonitými propojeními. 32

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, DATUM: 8., 26. 4. 2012 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Přírodopis,

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních

Více

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_12_BI2 NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK MOZEK vznikl během evoluce postupným rozšiřováním nervové trubice zakládají se 3 váčky: první

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Hav17 Vypracoval(a),

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524 769 01 Holešov www.gymhol.cz PSYCHIKA - test Název projektu Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity Označení DUM Název školy Autor Předmět Tematický

Více

5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE

5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE 5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT K Obratlovci kmen: Strunatci podkmen: Obratlovci

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly

a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly Otázka: Psychické procesy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): mirka 1)Poznávací procesy a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly - podnět-> počitek->

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 8. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Biologie živočichů porovná základní vnější a vnitřní stavbu těla vybraných živočichů; určí vybrané zástupce

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD537 Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem předmětu Biologie je zprostředkovat základní biologické principy a biologické pojmy a pomocí příkladů z praxe demonstrovat

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH

TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH DOVEDNOSTI Spektrum herní činnosti tvoří hokejové dovednosti. Bruslení, střelba, přihrávání, kličkování. Opakováním se dovednost stává návykem. Dovednostní návyky

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Prvouka - 1. ročník MÍSTO, KDE ŽIJEME Škola Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí - prostředí školy, činnosti ve škole,

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, zdravotnického pracovníka nebo

Více

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS PŘÍRODOPIS 8.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Úvod, opakování učiva ue

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Cíle (výsledky vzdělávání): Žák: - žák vyjmenuje biologické podmínky psychiky - na příkladu vyjádří vliv biologických faktorů na osobnost člověka

Cíle (výsledky vzdělávání): Žák: - žák vyjmenuje biologické podmínky psychiky - na příkladu vyjádří vliv biologických faktorů na osobnost člověka Manuál č. 12 NÁZEV HODINY/TÉMA: BIOLOGICKÁ DETERMINACE PSYCHIKY Časová jednotka (vyuč.hod.): 1h (45min.) Vyučovací předmět: Aplikovaná psychologie Ročník: třetí Obor vzdělání: 4letý Použité metody: Pětilístek,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Floating vodoléčebná zdravotní technika

Floating vodoléčebná zdravotní technika Floating vodoléčebná zdravotní technika Rozhodnutím Státního ústavu pro kontrolu léčiv Praha a pověření Ministerstva zdravotnictví ČR je floatingová vana díky svým prokazatelným léčebným účinkům zařazena

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

NĚMECKÉ MUZEUM HYGIENY V DRÁŽĎANECH SE PŘEDSTAVUJE...

NĚMECKÉ MUZEUM HYGIENY V DRÁŽĎANECH SE PŘEDSTAVUJE... NĚMECKÉ MUZEUM HYGIENY V DRÁŽĎANECH SE PŘEDSTAVUJE... 3. SMRTELNÁ MEDICÍNA heißt duben 2007 workshop Kultur verbindet Kultura spojuje přenos informací NMH kraje - školy zajištění servisu a služeb muzea

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč Otázka: Psychické procesy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Rosova12 Děj, část průběhu činnosti, které má krátké trvání Dělí se: Poznávací-vnímání, představy, řeč : Paměti-zapomínání, uchování

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Vznik a vývoj života na Zemi

Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi VY_32_INOVACE_02_03_01 Vytvořeno 11/2012 Tento materiál je určen k doplnění výuky předmětu. Zaměřuje se na vznik života na Zemi. Cílem je uvědomit

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Proč rehabilitace osob vyššího věku?

Proč rehabilitace osob vyššího věku? Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více