Na cestě ke komunitní psychiatrii

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Na cestě ke komunitní psychiatrii"

Transkript

1 Na cestě ke komunitní psychiatrii sborník k 15 letům občanského sdružení Péče o duševní zdraví Obsah: Petr Hejzlar, Patnáct let na cestě 5 6 Jan Pfeiffer, Reflexe 8 16 Jan Paleček Opakujte po mně: duševní nemoc říkáte to stejně?!!? Pěč O., Koblic K., Lorenc J., Beránková A. Denní stacionáře s psychoterpeutickou péčí Pavel Říčan, Sociální pracovníci a zotavení Václava Probstová, Projekt PSYCHO-RESCUE Martin Jarolímek, Transformace psychiatrické péče Marek Fiala Práva duševně nemocných a jejich dodržování v psychiatrických léčebnách Filip Španiel, Česke psychiatrie nesměřování Petr Hejzlar Sociální rehabilitace duševně nemocných v současných podmínkách Antonín Šimek, Poznámky k Petrově práci O autorkách a autorech

2

3 Patnáct let na cestě Občanské sdružení Péče o duševní zdraví existuje 15 let. Máme radost z rostoucí organizace, která se úspěšně rozvíjí coby profesionální poskytovatel komunitních služeb pro vážně duševně nemocné lidi. 15 let úsilí, stovky jednání a žádostí o dotace na činnost, administrativní peripetie, tisíce klientů, kteří využili naši pomoc. Každý, kdo někdy pracoval v neziskovce, jistě chápe pocit uspokojení i určité úlevy, spojený s takovým výročím. Na druhou stranu ani po 15 letech působení (a zhruba 20 letech od vzniku Fokusu Praha, prvního poskytovatele komunitních služeb pro duševně nemocné v ČR) se jakoby mnoho nezměnilo. Stále máme systém péče o duševně nemocné lidi, který je především institucionální; např. 90% psychiatrických lůžek je ve velkých léčebnách, jejichž rozmístění vznikalo před téměř stoletím. Organizace jako ta naše sice rostou, ale stále hrají relativně okrajovou roli, alespoň co do dostupnosti jejich služeb v rámci celé republiky. Škarohlíd by mohl namítnout, jestli je vůbec co slavit. Myslíme si, že je. Asi proto, že jsme se po mladistvém nadšení z úvodních let stali realisty a vidíme, že i v jiných zemích deinstitucionalizace trvala desítky let. Oslavit 15 let existence občanského sdružení Péče o duševní zdraví jsme se rozhodli několika způsoby. Protože většina z nich byla prchavá a v lepším případě zůstane v paměti pouze přímých účastníků, chtěli jsme, aby alespoň jeden ze způsobů měl trvalejší charakter a svojí povahou přesahoval úzké hranice narozeninových oslav. Proto tento sborník s výmluvným názvem Na cestě ke komunitní psychiatrii. 5

4 Oslovili jsme několik kolegyň a kolegů, aby nám poskytli již dříve publikovaný text nebo napsali nový přímo pro tento sborník. Vybírali jsme z vlastních řad i mezi dlouhodobými spolupracovníky z jiných organizací, mezi odborníky, kteří nám pomáhali v rolích školitelů, nebo prostě mezi kamarády z branže. Přes tuto částečně osobní rovinu jsme výběrem autorů i textů sledovali záměr vytvořit kolážovou ilustraci, jak se u nás v republice systém péče mění (i nemění) a jaké výzvy, problémy i radosti nás při tom potkávají. Chtěli jsme spíše ukazovat procesy než demonstrovat jednoznačné závěry. Proto jsou témata i forma textů různorodé. Rozmanitost jsme umocnili i minimem typografických zásahů. Najdete zde stylisticky suché články z odborných časopisů i osobně laděné a osobitě podané úvahy. Některé myšlenky se v různých obměnách opakují, jindy jsou tvrzení protichůdná. Je na laskavých čtenářích, aby sami přemýšleli a vytvářeli si názor. Petr Hejzlar ředitel občanského sdružení Péče o duševní zdraví Pardubice, srpen

5

6 Reflexe Jan Pfeiffer Petr Hejzlar mne požádal o přispění do sborníku vydávaného k patnáctiletému výročí založení sdružení Péče o duševní zdraví v Pardubicích. Pro úspornost nároků na vyzvané autory laskavě navrhoval vybrat nějaký starší text a k němu doplnit jakousi reflexi z pohledu současné doby. Jednak přesně nevím, jaký text bych měl vybrat, jednak jsem nepořádný a texty bych musel hledat. Také si myslím, že si situace výročí zasluhuje trochu námahy a je vhodné pořídit text originální. Musím se i přiznat, nabídka vrátit se k té prošlé době s odstupem mne přišla lákavá a pro mne užitečná. Rozhodl jsem se tedy ve zkratce projít posledních patnáct, možná dvacet let dění v péči o duševní zdraví v české republice. Je to vzpomínání čistě subjektivní, narativní. Jistě se během této doby událo mnoho dalších věcí nějak souvisejících s tématem vývoje služeb, než kterých se v textu dotýkám. Popisuji však spíše to, čeho jsem byl nějak účasten. Vyprávění je bez ambice o přesnost dat a událostí. Mnoho se ani nezmiňuji o jménech. Činím tak ne snad z neúcty k osobám na dějích se podílejících, či z důvodů úcty k soukromí těchto jednotlivých osob. Činím tak spíše z důvodu, že se na popisovaných událostech různou měrou podílelo mnoho žen a mužů a text by se tak stal jmenným seznamem. Činím tak v neposlední řadě i proto, že si bohužel mnoho těch jmen již nepamatuji a musel bych je někde dopátrávat. Aby text o vývoji komunitních služeb v Česku byl pokud možno uceleným tvarem, vracím se krátce k době možná starší jak dvaceti let. V době Husákovy normalizace jen sporadicky přes tuhou železnou oponu prosakovaly zvěsti o tom, že přístup k péči může být i jiný než péče v klasických ambulancích, či péče v paternalistických nemocničních zařízeních, s hlavním důrazem na správné diagnostikování a farmakologickou léčbu. Jednu z cest jak v oficiální psychiatrii budovat alternativní ostrůvky umožňoval pojem či koncept rehabilitace. Ten ponechával dominující postavení klasické medicínsky orientované psychiatrii. Koncept shovívavě umožňoval po pořádném odléčení činit s pacientem nějaké hrátky. Naše malá rehabilitační skupinka v rámci Výzkumného ústavu psychiatrického ve spolupráci s Psychiatrickou léčebnou začala provozovat denní stacionář v rámci tak zvané Centrální terapie. 7

7 V devadesátých letech existoval proreformní okruh kolem Kamila Kaliny. Asi zde jsem se prvně setkával s koncepty jako chráněné bydlení, domácí péče a i s informacemi, že existují místa na světě, kde celkem úspěšně plně nahrazují péči ve velkých léčebnách alternativami v malých nemocnicích a hlavně v péči v komunitě. Pamatuji, když jsem na jednom ze setkání tohoto volného společenství hrdě líčil, jak budujeme denní stacionář v rámci psychiatrické léčebny v Bohnicích, tak Kamil suše prohlásil, že je to navlékání zimníku na mrtvého. Snili jsme o vybudování nějaké služby mimo areál léčebny. Něco takového v té době technicky a organizačně dosti složité. Nakonec jsme našli řešení v propojení s Metou, což bylo zařízení Svazu invalidů. Jeden z mála subjektů, který měl možnost provozovat tak zvané chráněné dílny a místa chráněné práce. Pro tento plán jsme našli pochopení u vedení Botanické zahrady v Praze 8, která nám poskytla možnost práce a i zázemí v roztomilém malém domečku. Botanická zahrada kousek od místa, které nám pronajala jako zázemí dílny, provozovala kroužek mladých botaniků. Starost tehdejšího ředitele zahrady byla hlavně o tom, jestli nejsou ti blázni nebezpeční. Pamatuji, jak jsem argumentoval nějakými statistikami, že počet násilných činů mezi lidmi diagnostikovanými duševním je menší, než mezi tak zvaně normálními. Myslím, že jsem zamlčel, že jeden z klientů, který začne v chráněné dílně pracovat, má nařízenou ochranou léčbu pro sexuální delikt. Domek byl kousek od pražské zoologické zahrady. A tak do prvních sezení s klienty nad rehabilitačními plány a kontrakty nám vyli šakali a pokřikovali paviáni. Přišla sametová revoluce a objevil se prostor pro vznik doposud nepředstavitelných občanských sdružení. Naše skupinka, která vznikla kolem denního stacionáře v Bohnicích a chráněné dílny v botanické zahradě, se na jaře devadesátého roku rozhodla založit občanské sdružení. Při jedné mé noční službě jsme dlouho hledali název. Nakonec jsme vybrali jméno Fokus. Tuším, že autorem tohoto nápadu byl Luboš Krbec. Pojem Fokus znamená v užším slova smyslu zacílení. Pro nás to znamenalo zacílení na klienta a jeho skutečné potřeby. Termín Fokus byl v širším pojetí ve slovníku definován pojmy krb, rodina. Tedy něco jako přirozené lidské společenství. Toto vše značně vyjadřovalo, co jsme zamýšleli budovat. První prostor pro administrativu jsme získali od porevolučního ředitele bohnické léčebny a kamaráda Zdeňka Bašného. Uvolnil nám ohromné prostory v hlavní budově léčebny, kde před tím sídlil léčebenský kádrovák soudruh Hnízdo. V policích byly vzorně uspořádané metry sebraných spisů Lenina a Marxe. Byli jsme plní ideálů a, zpětně viděno, plní i kouzelné naivity, s kterou jsme byli rychle konfrontovaní. Projekty, na základě kterých jsme získávali dotace, byly dosti volné a nechávaly velký prostor pro upřesňování za pocho- 8

8 du. Na jednom sezení jsme s členy sdružení Fokus (členy byli jak zaměstnanci, tak klienti) diskutovali jak využít obdržené prostředky. Značnou podporu získal nápad jednoho klienta. Navrhl, že máme za prostředky ministerského grantu každému členovi koupit rádio, televizi a zaplatit dovolenou. Velice dobře argumentoval, že by tak všichni mohli být lépe v kontaktu s realitou kolem nás. Dalo pak hodně práce vysvětlit členstvu, že je to sice skvělý nápad, ale asi by nám to na ministerstvu neprošlo. Celkově byla doba prvních let demokracie našim snahám o rozvoj alternativ značně příznivá. Od ministerstva zdravotnictví jsme získali grant cca 8 milionů, což byla tehdy velká částka. Pražský magistrát i jednotlivé městské části celkem ochotně poskytovali prostory a tak pod občanským sdružením Fokus vznikalo v Praze jedno zařízení za druhým. Denní stacionář, chráněné dílny, chráněné bydlení Poměrně rychle jsme se začali propojovat s podobně smýšlejícími lidmi, které jsme povětšinou znali z výcviků SUR, i v jiných částech republiky. Začaly vznikat tak zvané pobočky pražského fokusu v Mladé Boleslavi, Havlíčkově Brodě, Liberci. Kapitolou samou pro sebe bylo vedení účetnictví. Bylo nelehké sehnat v té době účetního, který by byl schopen a ochoten řešit problematiku účetnictví ještě do nedávna v ČR neexistujících občanských sdružení. Dlužno také říct, že vedle velkých plánů a ideálů nám otázka vyúčtování za co jsme peníze vynaložili, připadala jaksi podružná a profánní. Nakonec se účetnictví ujal jeden náš známý, velice milý mladý ekonom. Myslím, že byl českým přeborníkem ve hře Go. Byl skoro geniálně schopen ekonomicky uvažovat a kombinovat. Například při přemýšlení kolik bude potřeba peněz na rehabilitační farmu, kterou jsme plánovali zřídit, z hlavy bleskově určil částku. Byla takřka na koruny přesná s tou, ke které jsme došli detailním propočítávání trvajícím několik hodin. Ale co se týká systému vedení účetnictví, byl tento muž řekněme velkorysý. Účetní doklady byly uschovávány v krabicích od bot. Tomuto systému rozuměl jen on. Krabice mimo jiné uschovával doma pod postelí. Jednoho dne dorazila na kontrolu využití ministerských dotací paní Rypáčková. Byla profesní finanční kontrolorka státních podniků již za dob totáče. Právě jsem se vrátil s nějaké stáže z Anglie. O kontrole jsem se dozvěděl až na místě v našem hlavním sídle v Dolákově ulici na Praze 8. Paní Rypáčková měla za sebou asi jednodenní zběžnou kontrolu našich dokladů. Uvítala mně slovy: Tak pane doktore, pane řediteli, dojděte si domů pro kartáček na zuby a čisté pijamo.. Žertovně tak naznačovala, že dle jejího zběžného odhadu mne vězení za defraudaci státních prostředků nemine. Nakonec u nás paní Rypáčková pobyla asi 14 dní. To co jsme vytvářeli a atmosféra našeho společenství pro ni byly doposud naprosto neznámé světy. Ukázalo se, že její matka zemřela v dosti hrozných podmínkách 9

9 psychiatrické léčebny, kde byla hospitalizována pro Alzheimerovu chorobu. Pochopila, o co nám jde a nakonec během pracovní doby prováděla kontrolu a v noci nám pomáhala připravit doklady na svou kontrolu na druhý den. K vykreslení tehdejšího kvasu jistě patří zmínit různé veřejné akce, semináře a konference, které se v té době na téma reformy systému a změny postojů veřejnosti pořádaly. V létě v roce 1990 skupinka lidí kolem Fokusu ale i mimo něj ve spolupráci s ředitelem bohnické léčebny uspořádala den duševního zdraví v Bohnicích. Brány do té doby v podstatě tabuizovaného areálu blázince se otevřely veřejnosti. Během víkendu v prostoru léčebny vystoupilo na třicet různých hudebních skupin či zpěváků. Myslím, že akci navštívilo kolem čtyř tisíc lidí. V rámci akce se s magistrátem Prahy podařilo domluvit otevření kostela v areálu léčebny. Ten v té době sloužil jako lapidárium Muzea hlavního města Prahy. Hned za hlavním vchodem stála na jedné straně nadživotní socha Karla IV a na protější straně ještě nadživotnější socha Lenina. V původní sakristii byly police a na nich bylo umístěno cca různých bust, jak jsme zběžně spočítali. Asi tolik, kolik v té době bylo v léčebně klientů. Prostředkem kostela byl v rámci dne otevřených dveří natažen červený koberec. Hrála psychedelická hudba podtrhující absurdní výjevy propojení sochařských děl starých mistrů se socialistickým realismem budovatelských skulptur. Byl jsem svědkem scény, kdy z kostela, trochu omámen zážitkem, vycházel mladý pár. Zastavili se na schodišti kostela, odkud byl výhled na bohnické sídliště. Muž říkal ženě: Jarčo, to bylo krásné a žena odpověděla: Ale koukni, Pepo, v jakém hnusu to bydlíme, a ukázala na sídliště. Jedna z prvních větších celonárodních konferencí na téma reforma, i se tak přímo jmenovala, proběhla tuším v roce 1992 právě v bohnické léčebně. Byla to jedna z prvních odborných konferencí, kdy byli hojně přítomni a i aktivně účastni klienti. Konference se účastnilo i dost zahraničních účastníků. Přijeli lidé, s kterými jsme již spolupracovali. Reformátoři z Anglie, Holandska, Rakouska a možná dalších zemí. Byla přítomna naše velká podporovatelka a tehdejší předsedkyně evropské pobočky Světové federace duševního zdraví paní Edith Morganová. Byli přítomni i lidé z kodaňské pobočky WHO. Na konferenci vznikla asi první oficiální deklarace popisující nutnost humanizace systému péče o duševně nemocné v ČR a nutnost její celkové reformy. Deklarace byla zaslána vládě a sdělovacím prostředkům. Na konferenci jsem měl přednášku o představách, kam se má dále systém vyvíjet. Hovořil jsem o tom, jak by se měly kapacity vázané v léčebnách využívat na vytváření mobilních týmů operujících jak na lůžkách tak i mimo ně. Jeden z primářů léčebny oděn v bílém nemocničním stejnokroji glosoval prezentované idey slovy: Aha, tak vy mladí to chcete celé postavit na hlavu. Vy se chcete kamarádíčkovat s pacientama a chodit k nim 10

10 domu na kafe. Poznámka byla velice ironická, ale v zásadě shrnovala základní principy, které jsem měl na mysli. Za zmínku stojí i konference pořádaná v Krkonoších v hotelu Arnika tuším v roce Konferenci jsme pořádali ve spolupráci s Johnem Jenkinsem a jeho neformálním společenstvím reformátorů, které se jmenovalo International Mental Health Network. Společenství se vlastně na této konferenci setkalo poprvé jako celek a po čase se formalizovalo jako stále existující organizace, nyní registrovaná ve Francii pod názvem International Mental Health Collaboration Network. Konference byla unikátní příležitost seznámit se jak s názory, tak i se špičkovými osobami z okruhu budovatelů systému komunitní péče z celého světa. Přítomni byly lidé, které jsme znali z našich biblí - knih o komunitní péči. Byli přítomni lidé jako již zmíněný John Jenkins, John Holt, Pol Pollack, Len Stein i celá skupina z Trieste. Na konferenci byli pozváni krom jiných českých účastníků lidé, kteří měli být nominováni jako členové Ministerstvem zdravotnictví chystané komise pro vytvoření reformní politiky péče o duševně nemocné. Někteří z nich byli psychiatři reprezentující různá odborná uskupení, která však s proreformními myšlenkami měla málo co společného. Jeden z bloků byl na téma mezinárodní budoucnost systému péče o duševní zdraví. Na přednáškách bylo bohatě vysvětlováno, že pojem duševní zdraví (Mental Health) je ve světě používán jako alternativa k původnímu pojmu psychiatrie a že se tím vyjadřuje změna filosofie a orientace péče od původní klasické psychiatrie cílené hlavně na diagnostikování a léčení nemoci, ke komplexnějšímu přístupu směřujícímu k integraci a inklusi klienta do normálního života. Přesto jeden z českých renomovaných psychiatrů v diskusi na závěr bloku přednášek prohlásil něco v tom smyslu, že to duševní zdraví je hezká věc, ale že to je moc široké, protože duševní zdraví je vlastně všechno. A na to že on nemá čas, protože musí pořádně léčit pacienty. Nicméně nadále usiloval o to být členem výše jmenované komise pro definování reformy péče o duševně nemocné v ČR. Jako reakci na prohlášení onoho renomovaného a vlivného českého psychiatra jeden ze zahraničních kolegů v kuloáru poznamenal, že to budeme mít ještě dost složité, ale že takovéhle postoje a názory oni také dobře znají. Před třiceti lety to u nich bylo podobné. Svoje místo v tomto vyprávění jistě mají i každoroční konference sociální psychiatrie. Pořádala je sekce Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, jak zní celý její oficiální název, skoro tak dlouhý jako nejdelší název vesnice někde ve Walesu. Konference sociální psychiatrie měly dlouholetou tradici jakési alternativy k oficiálním konferencím psychiatrické společnosti, ještě za dob hlubokého totáče za vedení pana docenta Ctirada Škody. Byla sice za jeho vedení převážně orientována na epidemiologické a 11

11 sociální výzkumy, ale poskytovala prostor i pro prezentování a sdílení zkušeností v oblasti alternativní péče. Bylo možno se na nich setkávat s lidmi z míst po Čechách, kde se provozovaly nějaké formy sociální psychiatrie či psychiatrické rehabilitace, jak se tomu říkalo. Tradičně se pořádala v Kroměříži, na rehabilitačním oddělení. To se vždy pro účel konference vyprázdnilo a účastníci mohli za malý poplatek spát na oddělení v ohromném sále na nemocničních postelích. Ctirad byl vždy nakloněn inovačním snahám, které se naše skupinka ve VÚPs, kde byl také zaměstnán, pokoušela nějak realizovat. Když v devadesátých letech odcházel do důchodu, předal mi žezlo vedení těchto konferencí. Poměrně rychle se téma reformy a komunitních služeb stalo dominantním tématem konferencí. Konference opustila tradiční místo konání v Kroměříži a po nějakou dobu se každý rok stěhovala na jiné místo. Cílem bylo pokaždé v jiném kraji se i tímto způsobem snažit podpořit místní rozvoj. Jedním místem konání konference byla Dětská Psychiatrická léčebna v Opařanech. Mimo jiné je to místo, kde jsem začínal svou profesní psychiatrickou karieru. Byla a je to nevětší dětská psychiatrická léčebna v zemi. Teoreticky má spádovou oblast pro celou republiku. Přes všechny bohulibé snahy vedení léčebny o její modernizaci, koncept jako takový zůstával a asi zůstává dosti archaickým. Na podporu přemýšlení o tom, jak léčebnu reformovat jsme v rámci programu měli workshop zaměření na potřebnou síť alternativ k léčebně. Mapovali jsme, jaké služby už kde jsou, jak je jinak využít. Mohutně jsme brainstormovali, jaké služby by bylo pro děti zapotřebí nově vytvořit. To vše jsme psali na papírky a umísťovali na jakousi mapu kraje ležící na zemi. Skoro na konci workshopu stála paní ředitelka léčebny s lístečkem DPL (dětská psychiatrická léčebna) v ruce nad hustě pokrytou mapou a konstatovala: No kam to mám dát, vždyť tady pro tu naší léčebnu už není místo a myslela to jak doslovně, tak obrazně. Většina reformátorských účastníků workshopu myslím odcházela spokojeně, ale asi ne místní. Večer jsme jako společenský program pořádali procházku po krásném řetězovém mostě vedoucím přes Lužnici nedaleko léčebny. Šli jsme se svíčkami v ruce a byl to jakýsi symbolický pochod od starého k novému. Část mladých reformátorů začala zpívat parafrázi na píseň Červená se line záře, ale s textem Červená se line záře, instituce mizí v páře. V procesí byli i pracovníci léčeben, i několik jejich ředitelů. Předpokládám, že tato anekdotická epizodka nebyla z těch, které by přispěly k vytváření harmonických vztahů mezi klasickými a alternativními službami. Na konferenci pořádané nedaleko Opavy, nevím již, v kterém roce, bylo mimořádně silné zastoupení klientů a rodičů. Tuším, že doktor Pavel Baudiš poznamenal, že jako bychom tu měli dvě psychiatrie: jednu, která se sjíždí do Špindlu, a druhá - tahleta sociální. 12

12 Myslím, že jsme se opakovaně snažili téma komunitní psychiatrie, reformy a celé této oblasti prosadit jako nosná témata na výroční konference Psychiatrické společnosti. Blok tohoto tématu byl snad vždy umístěn mimo plenární prostor. Mám dojem, že místo konání bloku bylo často někde v suterénu či suterénu suterénu. Jednou jsme jako hlavní přednášející skoro místo ani nemohli najít. Konkurence psychofarmakologických témat a různých akcí bohatě sponzorovaných firmami byla vidět na účasti našich přednášek, která nebývala valná. Téma vlivu farmakologických firem má jistě také své místo v líčení historie posledních cca dvaceti let. Nejsem asi ten nejpovolanější. Mám jen omezenou zkušenost s touto oblastí. V řadě organizací, kde jsem se pohyboval (jako například Mental Health Europe, nebo tým v kterém jsem pracoval při svém pobytu v Anglii) byla zásada nepřijímat žádné sponzorské dary od farmakologických firem. Farmakologické firmy byly a jsou těmito subjekty viděny jako komerční podniky, kterým nakonec vždy jde o to prodat svoje produkty v podstatě za jakoukoliv cenu. Tuto podstatu pak někdy halí do bohulibých záměrů. Možná je to názor extrémní. Nicméně moje omezená zkušenost to spíše potvrzuje. Někdy kolem roku 1995 se na mne obrátila jedna firma snažící se protlačit do seznamu plně hrazených léků ze zdravotního pojištění jeden svůj produkt. Tuto informaci však nijak neprezentovali. Prezentovali záměr finančně poměrně velkou částkou podpořit rozvoj alternativních služeb v ČR, konkrétně rozvoj case managementu. Již od počátku mi bylo zvláštní, že tento projekt chtějí podpořit v několika centrech, jak pracoviště nazývali. Jednalo se o psychiatrické léčebny či psychiatrické kliniky. Oponoval jsem, že by bylo perspektivnější podpořit rozvoj takovéto služby v místech, kde již zárodky něčeho podobného existují, což rozhodně nejsou lůžková zařízení, ale nestátky. Trvali na léčebnách a psychiatrických klinikách. Byl jsem pozván na pracovní seminář, kde se měl projekt diskutovat a připravit. Seminář byl na luxusním zámku někde za Prahou. Jako další experti byli pozváni ředitelé některých léčeben, profesoři klinik. Nechci se nikoho dotknout, ale rychle se ukázalo, že z přítomných odborníků takřka nikdo o pojmu case management mnoho nevěděl. Bylo zjevné, že někteří slyší tento pojem poprvé v životě. Zdálo se mi, že spíše než o experty v oblasti komunitní péče se jedná o osoby mající vliv na dění v oficiální psychiatrii, které mohou spíše než case management ovlivňovat to, jaký lék bude plně hrazen pojišťovnou. Za přítomnost na semináři byly vypláceny na tehdejší dobu pro mne překvapivě vysoké honoráře. Pokud si dobře pamatuji, tak poté, co se oné firmě myslím nepodařilo onen svůj produkt prosadit či bylo zjevné, že se jim to již nepodaří, nevím přesně, tak se projekt rozvoje case managementu tiše rozplynul. 13

13 V roce 1995 bylo zřetelné, že další rozvoj a proměna systému v ČR by bylo potřeba stimulovat ještě jiným způsobem než prostřednictvím sdružení Fokus. Jednalo se o sdružení několika samostatných právnických subjektů, do kterých se původní pražské pobočky přetransformovaly. Proto jsme po vzoru Johna Jenkinse založili Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (dále Centrum). Jméno bylo od Angličanů okopírované. Jejich centrum pro podporu realizace národní reformní politiky z devadesátých let se jmenovalo Centre for Mental Health Service Development. Centrum mimo jiné ve spolupráci s holandskými partnery a za holandské peníze rozvojového grantu jejich ministerstva zahraničních věcí, který se jmenoval Matra, realizovalo tři poměrně velké, navzájem navazující rozvojové projekty. Projekty vycházely z jejich analýzy stávajícího stavu u nás, kde bylo konstatováno, že na různých místech existují sice alternativy klasické péče, ale jsou fragmentované a nevytváří regionálně propojený systém. Dále se v analýze konstatovalo, že i propojenost lůžkových a mimolůžkových zařízení je minimální. Lůžková zařízení se do budování alternativ v komunitě zapojují minimálně. Další důležitou oblastí, na kterou se měl projekt soustředit, bylo vzdělávání. Bylo zjevné, že v systému pregraduálního, postgraduálního i kontinuálního vzdělávání všech typů relevantních odborností výrazně chybí oblast komunitní péče a všeho s ní spojeného. Nebudu se detailněji rozepisovat o celé historii projektu, který jsme pro sebe v Centru nazývali Matra, a jeho jednotlivých fázích. Pro účel tohoto vzpomínání je však dobré zmínit se o druhé fázi projektu zaměřené na podporu rozvoje komunitních služeb ze strany lůžkových zařízení. V rámci toho projektu totiž začaly vznikat komunitní služby v Pardubicích. V té době jsem byl jedním z lektorů psychoterapeutického výcviku SUR, který vedla Jitka Vodňanská. V roli jejího výcvikového kolegy byl Tonda Šimek. Jitka měla nápad, že abychom jako lektoři nebyli pro frekventanty, zvláště pro ty ze skupin, které nevedeme, tak anonymní, mohli bychom každý z nás v rámci ranní komunity během tak čtvrt hodinky popovídat o nějakém tématu z našeho profesního života. Já jsem tedy hovořil o reformování systému péče o duševně nemocné. Byl jsem v té době i v roli poradce ministra zdravotnictví doktora Rubáše pro tuto oblast. Tonda se na základě mého povídání začal zajímat, jestli by se něco takového nedalo také podniknout v Pardubicích, že tam dobře funguje malé psychiatrické oddělení a v rámci něho existuje denní stacionář. Jinak že tam nic moc jiného není. Ale že je tam spousta schopných a milých lidí. Tak se Pardubice staly pilotním místem projektu Matra II. Po dobu asi dvou let jsme pak zajížděli do Pardubic. Diskutovali, plánovali, trénovali, jezdili na stáže, seminářovali, chodili na radnici a další úřady. Tonda byl geniem loci. Lidi kolem něj byli prima. Asi to bude znít strojeně, ale fakt jsem se do Pardubic vždycky těšil, což se nedá říct 14

14 o některých dalších místech, kde jsme měli také rozvojové projekty. A nebylo to jenom kvůli chlebíčkům a jiným připraveným laskominám. Pardubický tým hrál důležitou roli i mezi ostatními týmy projektu. Inspiroval, ovlivňoval. Pamatuji, jak na jednom tréninku si pardubičtí vzali na paškál tuším jihlavské, že tam v Jihlavě nic pořádně reformního nedělají a že to je pro nás pro všechny ostuda. Když jsem si tak v duchu těmi posledními dvaceti lety prošel, mám pocit trochu ambivalentní. Na jednu stranu radost z toho, kolik práce se udělalo. Na druhou smutek, že se zatím nepodařilo hnout se systémem jako takovým. Léčebny zůstávají stále dost léčebnami, jako před dvaceti lety. Z transformace psychiatrické péče se zatím nepodařilo udělat skutečné politické téma. Koncepce a politiky zůstávají jen na papíře a leží kdesi v šuplících. Ale nastupuje nová generace. Asi již méně nadšená, o to více profesionální. Koncept transformace institucí se alespoň v oblasti zařízení sociální péče v posledních letech stává nejen teoretickým pojmem. Věřím, že za dalších dvacet let bude možno psát optimistické pokračování příběhu transformování péče o duševně nemocné v Česku. 15

15

16 Opakujte po mně: duševní nemoc říkáte to stejně?!!? O překládání duševní nemoci Jan Paleček Abstrakt This work is primarily concerned with how mental illness is established in psychiatric care. Based on the analysis of a number of examples of care events, an empirical conclusion was reached. Namely that the existence of mental illness is not as self-evident as it might seem - borders of mental illness are arranged and created by psychiatric care. Every care arrangement builds specific links between illness and normality but also separates the former from the latter in a specific way. Borders of illness are commonly realigned in everyday practice and as such psychiatric care arrangements locally arrange and produce illness. However, whilst some arrangements and care interventions do this with respect to this local context, others disregard this. This can be demonstrated here by 3 examples: from an acute care department in a psychiatric hospital, from an initial psychiatric examination in a day clinic and by an example of community social work. Each case represents a specific apparatus producing reality, i.e. a visible illness. The conlusions illustrate that mental illnes is heterogenous and a locally produced entity, the formation of which the care participates in. Psychiatric care should more overtly admit this in its self-reflection and in its organisation. It would be helpful to explicitly change the model of illness, leaving behind a model of diffusive illness and moving towards a model of translated illness. If care would be described and understood as mediator and translator rather than as the medium affecting independently existing illness, then care arrangements would reflect more properly their interferences in patient s relationships and in the world in which the patient lives. The question which should be answered by psychiatric care arrangements is no longer: How to react to illness? How to influence it? Rather, it should be: How is it possible to create illness differently? I. NORMÁLNÍ NEJISTOTA Západní medicína není koherentní celek, píší Mol a Berg v úvodu jimi editovaného sborníku (1998). Nejde o jednotu, nýbrž o amalgám myšlenek, zvyků, technik, o zacházení s těly, studium snímků, výpočty, konverzaci. Nejsou jen 18

17 různé ne-, para-, anti- nebo mimovědecké jazyky vedle biomedicíny, samotná tzv. vědecká biomedicína je mnohojazyčná, citují Mol a Berg Donnu Haraway (1991). Mnohojazyčnost a střet perspektiv a praktik uvnitř organické medicíny - toto utváří tělesnou chorobu. Psychiatrie to má s těmi jazyky a střety perspektiv ještě těžší. Nestačí, že i slovník samotné vědecké a klinické psychiatrie je mnohojazyčný (jazyk diagnostiky, jazyk neurobiologie, neurochemie, jazyk anamnézy...). Je tu také psychiatrie komunitní. Zatímco ta první si klade za cíl zabývat se prevencí, diagnostikou a léčbou duševních poruch (Raboch, Zvolský 2001), ta druhá se definuje například jako síť služeb, které nabízejí kontinuální léčbu, ubytování, zaměstnání a sociální podporu a které společně pomáhají lidem s duševními problémy znovuzískávat jejich normální sociální role (Thornicroft, Szmukler 2003). Soudě podle definic se první zabývá pouze nemocemi a druhá se zas spíše než nemocem samotným věnuje duševně nemocným lidem a jejich sociálním rolím. V psychiatrii, pokud je pojímána takto široce, není cílem jenom léčit, ale také, zdá se, ubytovávat, zaměstnávat, podporovat... To všechno do ní patří. Ale i toto se pak týká nemoci. Předmětem tohoto článku je právě to, jak se jí všechny ty rozmanité akce či intervence psychiatrické péče týkají. Vrátím se ještě jednou k textu Mol a Berga (1998) a skrze něj k článku Barbary Smith Black lung: Social production of a disease (1981), o němž se zmiňují. V něm Smithová klade přímo do nitra, do podstaty nemoci sociální vztahy. Černý kašel horníků ze Západní Virginie není žádné jsoucno jednoduše reprezentované objektifikovaným snímkem z rentgenu, neplatí prosté: čím bělejší snímek, tím černější kašel. Při posuzování, zda nemocnému přiznat či nepřiznat kompenzace za zdravotní postižení, se lékařská kategorie rozdělila do dvou kategorií soupeřících. Jeden černý kašel (ztělesněný rentgenovými snímky) reprezentoval zájem těžební společnosti, která potřebovala jasné kritérium pro určení zdravotních potíží, nezohledňující názor samotných horníků. Druhý černý kašel byl vyjadřován v termínech subjektivních potíží a posléze i v diagnostickém kritériu "omezené dýchací schopnosti", které nevedlo ke stejným výsledkům jako pohled na rentgenové snímky. A tenhle kašel zas reprezentoval zájmy horníků - ti cítili, že si zaslouží odškodnění ne proto, že jejich rentgenové snímky jsou špatné, ale proto, že trpí. Jejich subjektivní pocit se nutně neshodoval s posouzením podle rentgenu. Pacientská interpretace vlastní situace se tak dostala přímo do středu biomedicíny. A s ní i - podle marxistky Smithové - třídní kon- Tento text vznikl přepracováním jednoho z výstupů výzkumu podpořeného grantem Interní grantové agentury MZČR (reg.č. projektu NO6656-3/2001) s názvem Model sledování, hodnocení a zkvalitňování komunitní péče o duševně nemocné. (Výzkum probíhal v letech Realizátorem bylo Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví.) 19

18 flikt. Ten nerespektuje hranice vědy a prostě je překročí, stává se tedy součástí vědy. Něco podobného bychom mohli říci i o psychiatrické péči. O té klinické i o té komunitní. Třenice, nesourodost popisů jsou přímo v jejich nitru. Například ve formě nesouladu mezi pacientskou interpretací a interpretací psychiatra nebo jiného pomáhajícího pracovníka. Nebo ve formě střetu nároků či norem určitého prostředí a jednáním/ myšlením uživatele péče. V diagnostické příručce nebo v učebnici je to jakž takž jasné: pacientova výpověď, zjev a další informace z pacientova okolí se propasírují skrze algoritmus diagnostického rozhodovacího procesu a objeví se nemoc. V této zkratce duševní nemoc splývá s diagnózou. A pravda a objektivita splývá s psychiatrickou definicí, zatímco subjektivita zůstala na straně pacienta. Ale učebnicový výsledek není v praxi přítomný napořád a ani neplatí všude stejně. Co je vlastně duševní nemoc, které projevy uživatele jsou zdravé, které lze přičíst osobním vlastnostem a které patří nemoci... nic z toho není samosebou. A jestliže je něco z toho jednoznačné, znamená to jen to, že někde muselo být k dosažení této jednoznačnosti vynaloženo nějaké úsilí. Například ve vzdělávání psychiatrů, kteří jsou teprve až po několika letech tréninku schopni spatřovat ve svých pacientech diagnostické typy. Ale ani pro vidoucího psychiatra není takto otázka, co je vlastně duševní nemoc, definitivně prakticky vyřešena. Psychiatr Jan Lorenc mluvil na Konferenci sociální psychiatrie v roce 2003 o svojí práci v krizovém týmu. Jeho intervence, jak říkal, mají povahu jakéhosi přeskakování, přepínání mezi tím, co prožívá pacient, a tím, co vidí on jako psychiatr. Dovolím si to interpretovat jako pohyb v různých realitách. A také jako budování různých realit. Právě toto je základní pohyb psychiatrické péče. A v něm se také děje skutečnost nemoci. Zdá se, že skutečnost (nemoci) je spíš něco, co se děje, než co prostě je. Foucault (1993, 1999) předvedl nesamozřejmost duševní nemoc v historickém pohledu. V tomto textu docházím ke stejné pointě. Duševní nemoc ukazuji jako nesamozřejmou kategorii a nesamozřejmé jsoucno. Činím tak ale s pomocí rozboru každodennosti péče, analýzou několika momentů současné psychiatrické praxe, v níž je nemoc dennodenně re-produkována. Jakou teoreticko-výzkumnou optikou se však dívat na skutečnost nemoci, když si ani z událostí odehrávajících se v psychiatrické péči neproblematicky nemohu vypůjčit žádnou platnou a jistou skutečnost, poněvadž každá je tam z různých stran neustále překládaná? Stačí chvíli pozorně naslouchat různým aktérům. Kdybych si jednu z výpovědí vybral za pevné východisko, bylo by to nefér vůči jedné, druhé či nějaké další straně. Spíš to vypadá tak, že skutečnost nemoci je potřeba tematizovat velmi opatrně, jako nehotovou. 20

19 Pokud bych to chtěl vyhrotit, řekl bych, že mne nezajímá, zda je ta či ona výpověď bláznivá, objektivní, odborná, subjektivní, nenormální, pravdivá, lékařská, nepravdivá, nemocná, skutečná Zajímá mne, jak se takovou stává. Nezajímá mě hotový status různých fenoménů. Zajímá mě nehotovost statusů různých ne/skutečností, vyjednávání a ustavování jejich ne/reálnosti, ne/normálnosti. Latour (1999) navrhuje koncept relativní existence, který popisuje reálnost něčeho jako množství a pevnost vztahů, s jejichž pomocí je této reálnosti dosahováno. Což znamená reálnosti faktu je dosahováno asociacemi prvků. Něco je reálné tehdy, když je to dobře konstruované. V jakých propojeních, souvislostech, asociacích vzniká něco tak místy pevného a jinde zas křehkého a nejistého, jako je duševní nemoc? Tahle otázka provází celý následující text. Jak může být ale zrovna toto téma zajímavé pro profesionály (sociální pracovníky, psychiatry, terapeuty, psychology, zdravotní sestry )? Ti, nemajíce pohodlí výzkumného odstupu, se totiž musejí rozhodovat a jednat. Nemohou donekonečna přemítat o tom, jak se nemoc, problémy a prožitky uživatelů péče dají nazývat různými jmény, jak se na ně dá různě reagovat a jak se tím všechno a všichni (tu více, tu méně) proměňuje. Pohled prezentovaný v této studii by jim snad mohl nabídnout jistou úlevu. Poněvadž profesionálové stojí každodenně před komplikovanou otázkou: Co si s různými a s různě silnými definicemi skutečnosti a problémů prakticky počít? Nejistota a nehotovost, střety různých pravd nejsou nějakým pouze průvodním jevem, který v ideálním případě zmizí. Jsou spíš ustavující součástí psychiatrické praxe. Jsou legitimní! Praktickým problémem proto není, jak se různorodosti zbavit nýbrž jak ji sdílet. Právě toto psychiatrie den co den řeší. Když profesionálové reagují na nemoc, stojí vždy před problémem překladu. Překládají například zkušenost uživatele/pacienta do jazyka klinické psychiatrie. Nebo do jazyka sociální práce. Každý takový překlad může mít odlišné důsledky pro to, co nakonec nemoc vlastně je, co všechno do ní patří a co už ne. Budu mluvit o podílu péče na tom, co je to duševní nemoc. To však není obvinění a byl bych nerad, aby to tak vyznělo. Profesionálové vstupují do již rozehrané hry. Duševní nemoc už dávno existuje ustavená v souvislostech, které sahají daleko do historie a také široko do současnosti a které se netýkají zdaleka jenom lidí. Ale každý vstup, každá intervence, akce profesinálů nebo třeba vznik a působení nové psychiatrické služby tyto souvislosti ovlivňují. Někdy stvrzují zaběhaný chod věcí, jindy ho naopak podvracejí. Když mluvím o podílu, spoluvytváření, produkci nemoci, nemluvím o vině, ale o příležitosti. Mít moc ovlivňovat, co je to duševní nemoc a co je to být duševně nemocný, není nic samo o sobě špatného. Není to žádný strašák. Vlivy profesionálů, psychiatrického diskurzu, učebnic, oběhu peněz ve zdravotnictví, moc legislativy 21

20 jsou pragmaticky vzato nástroji, jež lze používat s dobrými (ale i se špatnými) výsledky. Nejde mi o nic jiného než podpořit senzitivitu ve vnímání důsledků toho, jak je uspořádána a jak působí péče. Určit místa, kde se ustavuje podstata duševní nemoci, by stálo za samostatnou studii. Je jasné, že nemoc se neustavuje pouze v péči. Psychiatrie je nicméně významným hráčem, nebo lépe řečeno polem s významnými hráči. Já se omezím právě na oblast psychiatrie, kde jsem měl možnost se několik let pohybovat. Nejdříve jako socioterapeut v domě na půli cesty a poté jako výzkumník. Pro tuto studii jsem využíval vlastních polních poznámek z návštěv komunitního denního stacionáře pro duševně nemocné a také polních poznámek Davida Kocmana z jeho návštěv psychiatrické léčebny. 1 V analýze jsem použil i zápis z jedné ohniskové skupiny 2 a jednu kazuistiku vypracovanou sociální pracovnicí z komunitní organizace pro vzdělávací kurz. Kromě takto získaného materiálu jsem pracoval i s psychiatrickou literaturou a s články uživatelů péče, publikovanými v časopise Esprit, který vydává Česká asociace pro psychické zdraví. II. NEJISTÉ HRANICE DUŠEVNÍ NEMOCI Pokusím se nejprve na třech příkladech předvést, co to znamená vidět duševní nemoc. Přiblížím tři různé optiky. Každá z nich je spojena s určitým materiálněsociálním uspořádáním 3 péče a intervencí, které ustavuje duševní nemoc specifickým způsobem. Vidět duševní nemoc znamená zároveň ji nějak zviditelnit, učinit ji viditelnou a viděnou. Každý objektivní fakt nemoci je nesamozřejmým výsledkem uspořádání péče a profesionálních intervencí. Konstitutivní optiky se však mohou lišit. Hranicemi nemoci je manipulováno, její propojení nebo naopak rozpojení s normalitou se v péči může vykonávat rozličnými způsoby. II.1. Nemoc na první (intenzivní) pohled Ošetřovatel Erik z neklidového oddělení v psychiatrické léčebně říká: U nás jsou symptomy nemoci vidět na první pohled. Jsou tady učebnicoví blázni. Jinde na jiných pavilonech symptomy časem ustupují. Nebo je pacienti umí disimulovat. To se tu nestane. Jakmile symptomy ustupují, pacienti jsou překládáni na klidové pavilony. (polní poznámky, neklidové oddělení psychiatrické léčebny v C.) 4 Na první pohled... V jakém smyslu lze na neklidovém pavilonu vidět symptom nemoci na první pohled, tedy tak, že stačí jedno pozvednutí zraku a všechno je jasné? Rychle a bez nějaké zásadní mýlky. Podle toho, co ošetřovatel Erik říká, to vypadá jednoduše: na pavilonu jsou prostě hospitalizováni učebnicoví blázni. Jejich učebnicovost je něco neproblematicky zjevného a samozřejmého. 22

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Michaela Růžičková 10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Železných hor extrémně silná sociální

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Období do r. 1918 České země součástí Rakousko-Uherska (Rakouského

Více

Monitoring a účast při implementaci Transformace (klientů zákazníků) Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS

Monitoring a účast při implementaci Transformace (klientů zákazníků) Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS Monitoring a účast při implementaci Transformace (klientů zákazníků) Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS OBJEVUJEME NOVÝ SVĚT PSYCHIATRIE A PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ PRO UŽIVATELE PSYCHIATRICKÉ

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

XXXI. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 2. OZNÁMENÍ. www.socialnipsychiatrie2010.cz

XXXI. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 2. OZNÁMENÍ. www.socialnipsychiatrie2010.cz XXXI. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE Zotavení jako koncept péče o osoby se závažným duševním onemocněním pro 21.století Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje 2. OZNÁMENÍ

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

CO BUDE ZNAMENAT REFORMA PRO VZDĚLÁVÁNÍ PSYCHIATRICKÝCH SESTER

CO BUDE ZNAMENAT REFORMA PRO VZDĚLÁVÁNÍ PSYCHIATRICKÝCH SESTER CO BUDE ZNAMENAT REFORMA PRO VZDĚLÁVÁNÍ PSYCHIATRICKÝCH SESTER Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. 33.konference sociální psychiatrie, Přerov, 22.11.2014 Obsah Stávající situace Vzdělávání psychiatrických sester Mezinárodní

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

Fokus Mladá Boleslav pobočka Karlovy Vary. Dagmar Zomerská Zuzana Habrichová Dis. Jaroslav Hodboď

Fokus Mladá Boleslav pobočka Karlovy Vary. Dagmar Zomerská Zuzana Habrichová Dis. Jaroslav Hodboď Fokus Mladá Boleslav pobočka Karlovy Vary Dagmar Zomerská Zuzana Habrichová Dis. Jaroslav Hodboď Sociálně terapeutická dílna Karlovy Vary Dagmar Zomerská Co nabízíme? Zaplnění volného času pro dospělé

Více

PROHLOUBENÍ ODBORNÉ SPOLUPRÁCE A PROPOJENÍ ÚSTAVŮ LÉKAŘSKÉ BIOFYZIKY NA LÉKAŘSKÝCH FAKULTÁCH V ČESKÉ REPUBLICE CZ.1.07/2.4.00/17.

PROHLOUBENÍ ODBORNÉ SPOLUPRÁCE A PROPOJENÍ ÚSTAVŮ LÉKAŘSKÉ BIOFYZIKY NA LÉKAŘSKÝCH FAKULTÁCH V ČESKÉ REPUBLICE CZ.1.07/2.4.00/17. PROHLOUBENÍ ODBORNÉ SPOLUPRÁCE A PROPOJENÍ ÚSTAVŮ LÉKAŘSKÉ BIOFYZIKY NA LÉKAŘSKÝCH FAKULTÁCH V ČESKÉ REPUBLICE CZ.1.07/2.4.00/17.0058 Zpráva z odborné stáže na pracovišti Protonového centra v Praze na

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz 4 Problematické situace v péči o seniory PhDr. Martina Venglářová PROBLEMATICKÉ SITUACE V PÉČI O SENIORY Příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky

Více

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského

Více

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ Petr Lesný 1, Kryštof Slabý 1, Tomáš Holeček 2, Jan Vejvalka 1 1 Fakultní nemocnice v Motole, Praha 2 Fakulta humanitních studií UK, Praha

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Výroční zpráva 2009. Celonárodní organizace příbuzných duševně nemocných

Výroční zpráva 2009. Celonárodní organizace příbuzných duševně nemocných Celonárodní organizace příbuzných duševně nemocných Výroční zpráva 2009 SYMPATHEA, o. p. s. Bulharská 26 101 00 Praha 10 - Vršovice tel.: +420 776 061 541 www.sympathea.cz e-mail: sympathea@sympathea.cz

Více

Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb. O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP

Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb. O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP Bio-psycho-sociální koncept duševních poruch BIO PSYCHO SOCIÁLNÍ Lékař, psychiatr

Více

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice Marek Páv AGENDA Strana 2 PN Bohnice Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče- probíhající Počet nasmlouvaných lůžek PN Bohnice Strana 3 1460 1440

Více

Obsah. Co to je MojeMedicína. Nabídka pacientům a jejich blízkým. Nabídka odborníkům. Budoucnost

Obsah. Co to je MojeMedicína. Nabídka pacientům a jejich blízkým. Nabídka odborníkům. Budoucnost Multimediální průvodce světem medicíny pro lékaře, nelékařský zdravotnický personál, studenty, pacienty a jejich blízké a pro každého, kdo se zajímá o zdraví a medicínu Spuštěno v létě 2010 Obsah Co to

Více

Z činnosti sociální a zdravotní komise

Z činnosti sociální a zdravotní komise Z činnosti sociální a zdravotní komise Ustavující schůze a zahájení činnosti dne 30.1.2007. Plán práce na rok 2007 Provedení analýzy současného stavu v sociální a zdravotní oblasti v obci. Organizace přednáškové

Více

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v National Health Service Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v UK. Národní zdravotní služba poskytuje zdravotní péči ve Velké Británii a je financován zdanění.

Více

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání

Více

Dotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE

Dotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE Vyhodnocení dotazníku Dotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE Projekt: Komunitní plán sociálních služeb ORP Strakonice Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/45.00079

Více

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se Duben 1 Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se spánkem přetrvávají. Čeští lékaři a sestry se proto

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Investiční příležitost - Opočno

Investiční příležitost - Opočno Areál bývalé nemocnice Budova A Budova B Budova D Strana 1 z 7 Základní informace o areálu Areál bývalé okresní nemocnice je plně ve vlastnictví města Opočno Investiční příležitost zahrnuje 4 z 6 objektů

Více

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Kolektiv autorů: Jan Běhounek Erik Herman Martin Hollý Karel Koblic

Více

M Ě S T O K A D A Ň Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Mírové nám. 1, 432 01 Kadaň; pracoviště Jana Roháče 1381

M Ě S T O K A D A Ň Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Mírové nám. 1, 432 01 Kadaň; pracoviště Jana Roháče 1381 Zápis pracovní schůzky ze dne 1. 3. 2006 Manažerský tým Místo konání: budova MěÚ v ulici Jana Roháče 1381; jednací místnost (č.dveří 48) Materiály: 1. Cíle a Opatření všechny PS Program: Před zahájením

Více

Jak dál s pražským zdravotnictvím?

Jak dál s pražským zdravotnictvím? Jak dál s pražským zdravotnictvím? Ing. Zeno Veselík, MBA 18. 4. 2012 Jakou roli by mělo hrát v pražském zdravotnictví hlavní město Praha? Jakou roli by mělo hrát v pražském zdravotnictví hlavní město

Více

SíťIT: Portál na podporu sociální sítě informatiků v ČR http://www.sitit.cz/

SíťIT: Portál na podporu sociální sítě informatiků v ČR http://www.sitit.cz/ SíťIT: Portál na podporu sociální sítě informatiků v ČR http://www.sitit.cz/ Projekt SoSIReČR SoSIReČR = Sociální síť informatiků v regionech České republiky Projekt je hrazen z rozpočtu Evropského sociálního

Více

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Aktivita termín Schválení akčního plánu prevence stresu a duševní zdraví Ministerstvem zdravotnictví ČR 30.4.2015 I. tematická oblast: Tvorba

Více

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?...

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... Obsah 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... 5 4. Nechejte si poradit od odborníka... 6 www.anekamickova.cz 1 Zdravím

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Program. CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví. PA 27-1 Psychiatrická péče. Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví

Program. CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví. PA 27-1 Psychiatrická péče. Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví Program CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví PA 27-1 Psychiatrická péče Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví Registrační číslo projektu NF-CZ11-OV-02-032-2015 Název projektu: Psychiatrická

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

ZPRÁVA. České odborné společnosti klinické farmacie ČLS JEP ROK 2013

ZPRÁVA. České odborné společnosti klinické farmacie ČLS JEP ROK 2013 ZPRÁVA České odborné společnosti klinické farmacie ČLS JEP ROK 2013 O SPOLEČNOSTI Aktivity ČOSKF od r. 2010 1. ČOSKF se svou činností zasadila o prosazení klinickofarmaceutické péče do Zákona o zdravotních

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

2. Konference o.s. Lékaři pro reformu. Standardizace odborné zdravotní péče v České republice. Dnešní stav v oblasti standardizace

2. Konference o.s. Lékaři pro reformu. Standardizace odborné zdravotní péče v České republice. Dnešní stav v oblasti standardizace 2. Konference o.s. Lékaři pro reformu Standardizace odborné v České republice Mgr. Petr Panýr Brno, Kongresové centrum v areálu Výstaviště 25.4.2009 Dnešní stav v oblasti standardizace Existence množství

Více

Péče o duševní zdraví v České republice

Péče o duševní zdraví v České republice Péče o duševní zdraví v České republice Zpráva z pracovního setkání, listopad 2014 Dr. Matt Muijen, programový manažer pro oblast péče o duševní zdraví Regionální úřad WHO pro Evropu Úvod Na žádost Ministerstva

Více

Sociální pracovník jako case manager. Pavel Nepustil, Ph.D.

Sociální pracovník jako case manager. Pavel Nepustil, Ph.D. Sociální pracovník jako case manager Pavel Nepustil, Ph.D. Osnova 1. Vyjasnění pojmu case management 2. Současná situace v ČR a ve světě 3. Jednotlivé úkoly a role case managera 4. Podmínky pro case management

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Pracovní podmínky nutričních terapeutů

Pracovní podmínky nutričních terapeutů Pracovní podmínky nutričních terapeutů Bc. T. Starnovská ČAS Různé kvalifikace, stejné použití? Zaplaťte si terapeuta, může všechno (ale ne tak docela)! Má specializaci? Kolik a co je reálné udělat za

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

CASE MANAGEMENT S DROGOVÝMI UŽIVATELI

CASE MANAGEMENT S DROGOVÝMI UŽIVATELI CASE MANAGEMENT S DROGOVÝMI UŽIVATELI Ondřej Jedlička Renata Školoudová Sananim z.ú. ondrej.jedlicka@sananim.cz skoloudova@sananim.cz VZNIK PROGRAMU V RÁMCI SANANIM Z.Ú. v první polovině roku 2012 pod

Více

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN Péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN O.Pěč 17.3.2011 Karlovy Vary Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory.

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Obrázky silně působí na mozek. Vidět tohle: se velmi rychle pochopí a pamatuje. Lépe než slova "pokleslo o třicet procent" Trochu profesionálněji

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice.

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. CO JE DNESKA ŠIKK? UČÍME NADACE SE A OPEN ROSTEME SOCIETY VŠICHNI FUND SPOLEČNĚ PRAHA Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. Patří mezi 5 největších českých nadací. Má více

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

www.galenis.cz Elektronická zdravotní dokumentace pacienta a proč Galenis?

www.galenis.cz Elektronická zdravotní dokumentace pacienta a proč Galenis? www.galenis.cz Elektronická zdravotní dokumentace pacienta a proč Galenis? Některé aspekty a otazníky kolem budování ehealth v ČR a některé odpovědi, které s budováním ehealth a elektronickou zdravotní

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

POČET SÍŤOVÝCH LŮŽEK V NĚKTERÝCH PSYCHIATRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Psychiatrická léčebna Horní Beřkovice 7 Bílá Voda 6 Petrohrad 25 Opařany 15 min. Jihlava 19 Bohnice 14 Opava 27 Kosmonosy 42 Havlíčkův Brod 68

Více

ILP Institute for leading people. Basic Four. vzdělávací program

ILP Institute for leading people. Basic Four. vzdělávací program Basic Four vzdělávací program Cílem vzdělávacího programu Basic Four je poskytnout vedoucím pracovníkům v sociálních službách ucelené vzdělávání, které jim poskytne znalosti a dovednosti ve všech oblastech,

Více

Pracovní podmínky zdravotníků v ČR. Veronika Di Cara, Petra Charvátová Tomáš Petr Prezidium ČAS

Pracovní podmínky zdravotníků v ČR. Veronika Di Cara, Petra Charvátová Tomáš Petr Prezidium ČAS Pracovní podmínky zdravotníků v ČR Veronika Di Cara, Petra Charvátová Tomáš Petr Prezidium ČAS Úvod Informace z praxe o nevhodných pracovních podmínkách ohrožujících kvalitu péče Dotazníkové šetření červen

Více

PEER průvodce pro osoby s duševním onemocněním, jako příklad dobré praxe Ing. Václav Rolenec

PEER průvodce pro osoby s duševním onemocněním, jako příklad dobré praxe Ing. Václav Rolenec PEER průvodce pro osoby s duševním onemocněním, jako příklad dobré praxe Ing. Václav Rolenec Realizováno v rámci projektu CZ.1.04/3.3.05/D6.00237 Práh-podpora zaměstnávání osob s duševním onemocněním 2.

Více

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,

Více

Zápis ze setkání zástupců MAS ORLICKO a neziskových organizací

Zápis ze setkání zástupců MAS ORLICKO a neziskových organizací Zápis ze setkání zástupců MAS ORLICKO a neziskových organizací Místo konání: Dne: Účastníci: Středisko volného času, ANIMO, Žamberk 9. 4. 2014 od 16.00 hodin zástupci neziskových organizací z území MAS

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Občané se sluchovým či zrakovým postižením při katastrofách

Občané se sluchovým či zrakovým postižením při katastrofách Občané se sluchovým či zrakovým postižením při katastrofách Projekt : Asistence lidem s disabilitou při katastrofách Evropská síť pro psychosociální krizové řízení European Network for Psychosocial Crisis

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ CASE MANAGEMENT Ivana Kaniová Katedra sociální práce FSS OU OTÁZKA NA ÚVOD Co potřebuje

Více

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě V Moravskoslezském kraji se rodí unikátní projekt operačního a krizového řízení

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

Metodická příručka aktivity 7 Dobrovolnictví Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0204 Další vzdělávání občanů Liberecka

Metodická příručka aktivity 7 Dobrovolnictví Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0204 Další vzdělávání občanů Liberecka Metodická příručka aktivity 7 Dobrovolnictví Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0204 Další vzdělávání občanů Liberecka Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0204 Další vzdělávání občanů Liberecka 1 I. ÚVOD Metodická př í řuc

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

Studium všeobecného lékařství s rozšířenou vědeckou průpravou. (P-PooL LF MU Brno)

Studium všeobecného lékařství s rozšířenou vědeckou průpravou. (P-PooL LF MU Brno) Studium všeobecného lékařství s rozšířenou vědeckou průpravou Pregraduální Program pro motivované studenty Lékařství s rozšířenou vědeckou přípravou (P-PooL LF MU Brno) Cíle programu P- PooL připravit

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více