Postup tvorby studijní opory

Transkript

1 Postup tvorby studijní opory RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D. Klíčová slova: Studijní opora, distanční studium, kurz, modl řízní vztahů dat, fáz tvorby kurzu, modl modulu Anotac: Při přípravě a vlastní tvorbě studijních opor, přdvším multimdiálních projktů, by měl být dodržn určitý obcný postup zahrnující stanovní cílů kurzu, cílové skupiny, vstupních požadavků, z ktrých vyplynou obsah kurzu, scénář, grafický návrh, funkční návrh, výběr prostřdí a vývoj produktu, akcptaci projktu a implmntaci produktu. Tvorba kurzu Měli bychom si uvědomit, ž tvorba kurzu j přdvším o pdagogic, nikoliv o informačních tchnologiích. Cílm každého kurzu by mělo být naučit studující lép, snadněji a s co njvyšší fktivitou. Jdním z hlavních přdpokladů dosažní tohoto cíl j dobř navržný obsah. Tvorbu kurzu si můžm z obcného hldiska rozdělit na jdnotlivé kroky a jjich cíl 1 : 1. Analýza (analysis) idntifikujm hlavní problém. Dochází k spolupráci návrhář s odborným xprtm, dfinuj s problémm, provádí s analýza potřb, výběr úlohy, stanovují s měřítka výkonu a provádí s odhad nákladů. 2. Dsign spcifikuj cíl programu a j zaměřn na činnosti, měřítka výkonu a podmínky výkonu. Cíl, obvykl hirarchi cíl hlavního a cílů dílčích, rprsntují požadovaný výstup uční. K jjich dosažní s projktují jdnotlivé kroky uční. Navrhují s nástroj hodnocní, vzdělávací matriály a další nástroj uční. 3. Vývoj (dvlopmnt) rozpracovává aktivity vdoucí k nauční. Konstruují s např. vzdělávací moduly, vzdělávací objkty, ktré jsou využitlné pro dané przntační prostřdky a pokud možno sdílní schopné nbo opakovaně použitlné. 4. Implmntac (implmntation) znamná uvdní kurzu do provozu. Výstupm j plán řízní kursu s sznamm courswar, stanovním přípravy -lktorů, popism 1 PAVLÍČEK J.: ISD vs svoboda -žáka. BELCOM'02 Praha 2002 On lin:

2 administrování kursu. Současně s spcifikuj výstupní balík programu dl standardů, spustitlnost v prostřdí LMS. J nutné s zabývat i činností lktorů. 5. Hodnocní (valuation) prochází clým procsm tvorby kursu. Hodnocní určuj hodnotu programu, stanovuj kritická místa, odhaluj vntuální chyby. Do hodnocní samozřjmě patří i to, zda byly splněny didaktické cíl a zda kurz má očkávané výstupy. Fáz tvorby kurzu Přístup k návrhu vzhldu a navigac aplikac by měl být mtodický. Návrh aplikac j možný např. pomocí modlu řízní vztahů dat (Rlationship Managmnt Data Modl - RMDM), ktrý s využívá na podporu tvorby hyprmdiálních aplikací nbo při tvorbě wbovských aplikací. RMDM vytváří určité řzy (slics), mohli bychom rovněž použít trmín sgmnty, tvořné ntitami, atributy a vztahy. Přístup k jdnotlivým základním prvkům podporuj navigac, např. jdnosměrné spojní, oboustranné spojní, sskupní, sznam apod. 2 Kroky RMM mtodologi jsou: 1. Požadavky, analýza. Na začátku vývoj j nutné si uvědomit, účl systému, ktrý tvořím, a požadavky, ktré musí tnto systém splňovat. Na základě analýzy požadavků návrhář začn určovat informační doménu, aplikační funkčnost, očkávané uživatl a jak aplikac bud používána. 2. E-R dsign. Vytvářní E-R diagramu, ktrý má zachycovat charaktristiky aplikační domény. Třmi základními objkty jsou ntity, atributy a vztahy. Entita j lmnt domény, charaktrizovaný souborm atributů. Atribut rprzntuj jdnotku informací. Atributy mají jméno, typ a jsou vždy spojny s jdinčnou ntitou nbo vztahm. Vztah j pojmové propojní mzi dvěma nbo víc ntitami. Vztah má kardinalitu 1:1, 1:N, N:1 nbo N:M. E-R dsign pomáhá určit kontxt jdnotlivých uzlů a funkcionalitu systému. ER-diagram nám pomůž vytvořit informační strukturu aplikac. 3. Dsign řzů. Návrhář vytváří vnitřní strukturu ntit, dfinuj jdnotlivé řzy. Řz j soubor atributů, patřících k dané ntitě. Něktrý atribut můž být částí víc nž jdnoho řzu. Przntační 2 WHITE B.: Wb Documnt Enginring. Stanford Linar Acclrator Cntr (SLAC) On lin: www5conf.inria.fr/fich_html/slids/tutorials/t14/all.htm

3 jdnotky s rozkládají do mnších jdnotk, ktré nazvm m-řzy ( m-slics ). Zajímavý j původ onoho "m" v "m-slic", údajně pochází z ruského matrjoška. Skládání a rozkládání pannk přsně vystihuj vytvářní řzů. M-řzy jsou užitčné k sskupování vlastností dané ntity do důlžitějších jdnotk. 4. Navigační dsign. Popisují s navigační vlastnosti aplikac. Navigační kontxt pracuj s řzy, ntitami a vztahy. V tomto kontxtoví návrháři vytvoří mnu uspořádání, používající sskupní a různé přístupové csty, používají indxy a další objkty. 5. Dsign konvrzního protokolu. Jd o konvrzi vzniklého modlu do sítě jdnotlivých stránk, obrazovk, dokumntů apod. J nutné určit postup přměny diagramů do sítě uzlů. Něktré vývojové systémy mají schopnost vykonat přměnu do jisté míry automaticky. Mzi řzy jsou vazby ralizovány prostřdnictvím kotv. 6. Dsign uživatlského intrfac. U lktronického systému s jdná přdvším o tvorbu obrazovk. Cílm j vytvořní co njpřívětivějšího uživatlského intrfac. Při jho tvorbě musím brát ohld na platformy, na ktrých bud systém provozován. Pro každý typ uzlu j nutné vybrat vhodné objkty z hldiska barvy, tvaru, funkčnosti, rozmístění, orintac na pracovní ploš atd. Tato fáz vlastně vd k vytvořní souboru spcifických šablon. 7. Vytvářní provozního chování. Do tohoto kroku s dají zařadit např. sznamy histori, sznamy čtností průchodů, statistiky odpovědí, zahrnutí vyhldávacích nástrojů, dynamická gnrac stran atd. 8. Instalac a tstování. Hotová aplikac j instalována do vzdělávacího systému, uvdna do provozu a tstována.

4 Postup tvorby studijní opory Dfinování vzdělávacího cíl Stanovní cílové skupiny Vysvětlivky: Hlavní kroky Vytvořní osnovy opory Urční vstupních znalostí Vytvořní sznamu témat Pomocné činnosti Napsání základního studijního txtu Rozdělní do kapitol Rozdělní na části s různou formou zpracování a przntac Vytvořní linárního txtu Volba ilustrací Vytvořní lktronické učbnic Volba multimdiálních objktů Tvorba samostatných úkolů Volba multimdiálních objktů Tvorba kontrolních dotazů Spsání shrnutí Vytvořní sznamu litratury a zdrojů Vytvořní sznamu klíčových slov Končný dsign studijní opory Vytvořní tstů Pilotní ověřní Vyhodnocní Obrázk 1 Schéma postupu tvorby studijní opory

5 Schéma postupu tvorby j znázorněno na přdchozím obrázku. Na začátku j potřba si stanovit vzdělávací cíl, popř. si jj rozdělit do skupiny podcílů, např.: - prohloubní znalosti v daném oboru, - prohloubní praktických znalostí při využívání praktických instrumntů, - nauční s vytvářt a modifikovat stratgi řšní konkrétních úkolů, - nauční s plánovat práci a formulovat úkoly, promýšlt odpovědi a jjich prcizní vyjádřní, - rozvíjní obcných komptncí pro výkon konkrétní profs apod. S stanovním vzdělávacího cíl úzc souvisí urční cílové skupiny pro daný kurz, např.: - vysokoškolští studnti, - pracovníci s vysokoškolským vzděláním apod., - pracovníci podstupující rkvalifikaci atd. Nsmím také podcnit formulaci požadovaných vstupních požadavků, např.: - požadované střdoškolské vzdělání, - absolvované kurzy na vysoké škol apod., - spciální odborné znalosti a dovdnosti atd. Tprv potom přistoupím k stanovní obsahu kurzu a vytvořní osnovy studijní opory. Vytvořím základní studijní txt, ktrý rozdělím do kapitol nbo mnších logických clků. Dl formy opory vybrm vhodné objkty (obrázky, animac, intraktivní prvky apod.). Vytvořím modl opory, z ktrého nám vyplynou vazby mzi částmi txtu a dalšími objkty a jjich rozdělní do jdnotlivých stránk, popř. obrazovk. Z modlu nám můž vyplynout i rozdělní na části s různou formou zpracování a przntac. Studijní opora by měla obsahovat i různé motivační a kontrolní prvky, jako jsou otázky, úkoly, zadání samostatných prací, různé tsty atd. Modl studijní opory Jak již bylo řčno, při návrhu aplikac j vhodné vytvořit modl aplikac. Řšní przntované v tomto článku vychází z modlu řízní vztahů dat, ktrý jsm doplnil o další prvky, potřbné pro vývoj lktronických kurzů. Prvky používané v diagramch při návrhu kurzů jsou obsažny v násldující tabulc.

6 Tabulka 1. Prvky v diagramch návrhu kurzů txt txt rám korspondnč ní úkol rolovaný txt zvuk intrnt vido obrázk hlasová komunikac obsah hirarchický mail obsah cíl pro zájmc spustit aplikaci animac přsun vstup diagram graf 0 nbo 1 tabulka průvodc 1 nbo víc shrnutí čas řšný příklad klíčová slova řšní písmná komunikac důlžité zdroj vidokonfrn c výběrová 1 správná odpověď s jdnoduchou odpovědí, možnost automatickéh o hodnocní přiřazovací oboustranný dichotomická (ano/n) výběrová víc správných odpovědí s rozsáhlou odpovědí, nmožnost automatického hodnocní uspořádací současný náhodný přístup otvřít dokumnt výstup 0 nbo víc něktrý odkaz přístup ntita atribut linární průchod ntitou linární průchod ntitou s odkazm podmíněný odkaz (ano) podmíněný odkaz (n)

7 odkaz przntační jdnotka slic m-slic xtrní indx nbo skupina, sskupní Na násldujícím obrázku j příklad modlu, v ktrém jsou obsažny prvky txtu, obrázky, řšné příklady, intraktivní prvky, otázky a úkoly s vyhodnocním atd.

8 vstup obsah modulu úvodm modulu cíl modulu klíčová slova průvodc průvodc p r ů v o d c t x t m Kapitola 1 cíl úvodm důlžité výklad ilustrac řšný příklad otázky a úkoly s vyhodnocním shrnutí p r ů v o d c t x t m Kapitola 2 cíl úvodm důlžité výklad ilustrac řšný příklad otázky a úkoly s vyhodnocním shrnutí průvodc shrnutí modulu další zdroj intrnt výstup Obrázk 2. Modl modulu

9 Ověřní výsldků Opomíjnou fází tvorby kurzu j ověřování výsldků. J vhodné pilotní ověřní na malém vzorku studntů pomocí didaktických tstů. Vyhodnocní fktivnosti programu na základě přírůstku vědomostí studntů s stan podkladm pro doporuční modifikac konstrukc studijní opory. Závěr Při přípravě a vlastní tvorbě studijních opor j vhodné dodržt určitý obcný postup i přsto, ž vývoj opory, multimdiální przntac nbo intraktivního vzdělávacího programu j individuální zálžitostí. Rozdělní procsu vývoj produktu do několika tap dává možnost vytvořit časově ohraničné úsky řšní. Při tvorbě kurzu bychom přd tchnologimi měli dát přdnost pdagogic, dfinovat cíl, ktré chcm dosáhnout, stanovit cílovou skupinu a na základě toho stanovit obsah kurzu a přistoupit k jho ralizaci. Při přípravě kurzu j vhodné vytvořit modl studijní opory. Litratura: PAVLÍČEK J.: ISD vs svoboda -žáka. BELCOM'02 Praha 2002 On lin: WHITE B.: Wb Documnt Enginring. Stanford Linar Acclrator Cntr (SLAC) On lin: www5conf.inria.fr/fich_html/slids/tutorials/t14/all.htm VANĚK, J.: Systémový i systmatický přístup k distančnímu vzdělávání. Acta acadmica karvininsis 1/2002, OPF SU Karviná 2002, ISSN X, str VANĚK J. Systmatický přístup k tvorbě lktronického kurzu. Sborník příspěvků z konfrnc Pdagogický softwar 2004, Čské Budějovic, 2004, ISBN VANĚK, J. Využití multimédií v řízní jakosti. Disrtační prác. VŠB-TU, Fakulta mtalurgi a matriálového inžnýrství, Ostrava 2006