Vídeňský program proti násilí Program pro pachatele domácího násilí zaměřený na oběť

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vídeňský program proti násilí Program pro pachatele domácího násilí zaměřený na oběť"

Transkript

1 Dr. Heinrich Kraus Männerberatung Wien 1100 Wien, Erlachgasse 95/5 Telefon: 0043/1/ DSA Rosa Logar Wiener Interventionsstelle gegen Gewalt in der Familie Amerlingstrasse 1/6, 1060 Wien Telefon: / Domovská stránka centra: Vídeňský program proti násilí Program pro pachatele domácího násilí zaměřený na oběť Heinrich Kraus, Rosa Logar 1

2 1. Úvod V posledních desetiletích minulého století dozrálo přesvědčení, že násilí v mezilidských vztazích představuje závažný společenský problém, přičemž OSN, WHO a EU uznaly, že takovéto násilí je porušením lidských práv. Jednotlivé státy byly vyzvány, aby k odstranění tohoto bezpráví přijaly vhodná opatření. Z podnětu spolkové vlády vstoupil v Rakousku v květnu 1997 v platnost balíček opatření k ochraně před domácím násilím, jehož cílem bylo nabídnout obětem prostřednictvím tří opatření co nejkomplexnější a nejúplnější ochranu před násilím: - V případě, že jsou dány skutečnosti, jež naznačují, že došlo k nebezpečnému útoku ohrožujícímu život, zdraví či svobodu jednotlivce, má policie povinnost zasáhnout a osobu představující ohrožení ze společného bytu vykázat a zakázat jí, aby do tohoto bytu a jeho okolí po dobu deseti dní vstupovala (vykázání, zákaz vstupu). - Podporou v podobě poradenství se vytváří situace, v níž mohou dotčené osoby samy rozhodnout, zda si přejí podat návrh na dlouhodobější ochranu prostřednictvím předběžného opatření. V tomto případě se zákaz styku prodlužuje na tři měsíce. - Podporu v podobě poradenství poskytovaného oběti a koordinaci opatření zaměřených na prevenci násilí zajišťují zvláště k tomuto účelu zřízené instituce intervenční centra. Takto jsou oběti i pachatelé * zapojeni do intervenčního systému, jehož součást tvoří policie, intervenční centra, soudy a dotýká-li se násilí přímo či nepřímo rovněž dětí i úřady pro mládež a rodinu. Za další prvek tohoto intervenčního systému zaměřeného na prevenci násilí lze považovat také práci s muži-násilníky. 2. Základní informace o vídeňském programu proti násilí Ve své současné základní podobě existuje tento program od roku Institucemi, jež tento program personálně a materiálně zajišťují, jsou Intervenční centrum na ochranu před násilím v rodině ( Interventionsstelle gegen Gewalt in der Familie IST) a Vídeňská poradna pro muže ( Männerberatung Wien MÄB); tyto instituce nabízejí poradenství po vykázání. V obou případech se jedná o obecně prospěšné spolky, jež prostředky na svou práci zaměřenou na prevenci násilí získávají od rakouského spolkového ministerstva vnitra. Financování probíhá na základě projektů, jež se předkládají každoročně a každoročně musí také být znovu schváleny. Pokusy o zajištění dlouhodobějšího financování doposud ztroskotaly. Program proti násilí si klade tyto cíle: - Změnit chování mužů-násilníků, a odstranit z něj veškeré formy tělesného a jiného násilí. - Vštípit těmto mužům pro účely styku s blízkými osobami vzorce nenásilného a partnerského chování. - Podpořit partnerky a jejich děti, kterých se násilí dotklo, a posílit jejich postavení. - Zlepšit kvalitu života všech osob, jež uvízly v systému násilí. * Obětmi domácího násilí jsou převážně ženy a děti, pachateli pak převážně rodinní příslušníci mužského pohlaví. Pojmy jako pachatel či násilný muž apod., jež jsou lingvisticky mužského rodu, tedy v tomto textu zahrnují i situace, kdy jsou role obou pohlaví opačné než ve většině případů (tj. násilníky jsou ženy a obětmi muži). 2

3 Cílovou skupinou jsou tedy muži, kteří se v rámci svých partnerských svazků uchylují k násilí, jakož i jejich ženy a děti. Vídeňský program proti násilí se od svého počátku řídil mezinárodními standardy pro práci s pachateli domácího násilí. Pro účely rakouského intervenčního systému byly přizpůsobeny skotský program CHANGE (Wilson & Morran, 1995), americký koncept D. A. I. P. (Pence & Paymar, 1993) a standardy vytvořené v Britské Kolumbii / Kanadě. Pokud jde o strukturu, tvoří tento program tři prvky: - školení pachatelů (zajišťuje MÄB), - podpůrný program pro partnerky (zajišťuje IST), - spolupráce obou institucí a jejich zapojení do intervenčního systému, v jehož rámci mají kontakt s institucemi dalšími. Z hlediska způsobu práce se při školení pachatelů upřednostňují otevřené, ale strukturované skupiny pod vedením školitelů ženského a mužského pohlaví. Vzhledem k různorodosti povahy osob představujících ohrožení se v programu uplatňují nejrůznější metody: od kognitivní behaviorální terapie a využívání scének, přes psychodynamické zpracovávání nezákonného chování a školení zaměřené na sociální kompetence až po terapeutické techniky pracující s tělem. Veškerá intervenční opatření jsou nastavena tak, aby odpovídala individuálnímu terapeutickému plánu, který vychází z rozsáhlé diagnostiky. V současnosti nabízíme dvě skupinová sezení, která probíhají vždy jednou týdně po dobu dvou hodin, přičemž velikost skupiny je 9 účastníků. Pokud muž ve svém zaměstnání pracuje na směny nebo dostatečně slovem a písmen neovládá německý jazyk, lze uspořádat také sezení individuální. V současnosti se takto individuálně věnujeme 6 osobám představujícím ohrožení. Někteří z mužů využívají také možnosti absolvovat v návaznosti na školení také psychoterapii. 3. Průběh vídeňského programu proti násilí Přesný průběh školení, jakož i těžiště a náplň práce obou spolupracujících institucí MÄB a IST jsou schematicky popsány v příloze 1 (diagram průběhu programu na s. 19); následující text se jim věnuje podrobněji. 3.1 Navázání kontaktu a úvodní rozhovor Všichni potenciální účastníci musí osobně navázat kontakt s MÄB a domluvit si termín úvodního rozhovoru. První kontakt je obvykle navázán telefonicky. Muži-násilníci se k účasti na programu dostávají různými způsoby. V zásadě lze říci, že jim: - účast může být nařízena, - nebo může být dobrovolná. Povinnost účastnit se školení může mužům-násilníkům uložit úřad pro ochranu dětí a mládeže a trestní justice. Právě trestní justice může násilnému partnerovi při podmínečném trestu se zkušební dobou a uložením povinnosti, podmínečném propuštění z vazby či mimosoudním řešení trestného činu (tzv. odklon) se zkušební dobou a uložením povinnosti nařídit účast na programu proti násilí. Také orgán pro ochranu dětí a mládeže, který zastupují úřady pro 3

4 mládež a rodinu, může otci v případě, že se má za to, že násilí ohrožuje blaho dítěte, nařídit účast na tomto programu. Dobrovolně se muži mohou do programu zapojit z různých důvodů. O existenci takovéhoto programu se často dozví jejich partnerka, která účast na něm muži stanoví jako podmínku pokračování vztahu. Mnoho mužů si od účasti na školení ovšem také slibuje, že takto poskytnou své partnerce opravdový důkaz toho, že se snaží změnit své chování; doufají přitom, že se jim takto podaří zajistit pokračování vztahu. Účast na programu mohou doporučit také další instituce, např. Institut Antona Proksche (Anton Proksch Institut) či IST nebo jiné poradny či se o existenci programu může muž dozvědět z médií (plakáty White Ribbon, domovské internetové stránky programu, spolek Le-Kri atd.). Za šest let své existence vešel Vídeňský program proti násilí do povědomí daleko za hranicemi Vídně samotné. Odrazem toho je i vzrůstající počet doporučení ze spolkových zemí Dolní Rakousy a Burgenland; tato skutečnost zároveň důrazně naznačuje, že je programy školení pro muže, kteří se ve vztazích s partnerkami chovají násilně, zapotřebí zavést plošně. Obr. 1 ukazuje rozdělení četnosti jednotlivých cest k účasti na programu u 237 osob představujících ohrožení. Jak k nám muži přicházejí Prostřednictvím jiných institucí 13 % ATA 6 % Sami 31 % STA 17 % AJF 33 % AJF = úřad pro mládež a rodinu, STA = státní zastupitelství, ATA = mimosoudní vyrovnání. Celkem 79 mužů (tj. 34 %) se do programu dostalo prostřednictvím jednotlivých úřadů pro ochranu dětí a mládeže, což je cesta, na niž z hlediska celkového počtu účastníků programu připadá značný podíl. Násilí má vliv i na děti a úřady pro ochranu dětí a mládeže mají 4

5 možnost uložit osobě představující ohrožení účast na školicím programu jako tzv. opatření k podpoře výchovy. Rozdělení mezi kategoriemi mužů, kteří se přihlásili sami (32 %) a kteří se do programu dostali prostřednictvím jiných institucí (13 %) je v tomto diagramu spíše arbitrární: často totiž nelze jasně rozlišit, odkud přesně zájemce informace o školicím programu získal. Bylo by proto spíše namístě hovořit v případě obou skupin o jedné kategorii dobrovolný příchod. Tato kategorie představuje se 106 muži (45 %) hlavní způsob navázání kontaktu se školicím programem. Celkem 52 osob představujících ohrožení (21 %) se do programu zapojilo prostřednictvím justice. Toto číslo zahrnuje nepřímé doporučení státním zastupitelstvím v rámci mimosoudního vyrovnání, což je institut, jehož smyslem je dotčené osobě pomáhat v rámci probace a jež hrál roli zejména v počátcích školení. Jak záhy uvidíme, je rozšíření spolupráce mezi IST a MÄB na jedné a justicí na druhé straně velmi žádoucí. V současnosti dobře probíhá spolupráce se skupinou soudkyň a soudců a státních zástupkyň a zástupců. Politikou IST a MÄB je tedy podněcovat v případě všech potenciálních účastníků školení, u kterých probíhá trestní řízení, soud k tomu, aby jim účast na školení uložil jako povinnost. V rámci trestního práva existuje řada možností, jak se mohou muži-násilníci do programu dostat: počínaje opařeními v rámci odklonu a konče uložením povinnosti docházet na školení v rámci podmínečného propuštění či při odloženém výkonu trestu. Úvodní rozhovor se nejprve soustředí na objasnění problematického chování muže: do MÄB totiž směřuje i vysoký počet mužů-násilníků, kteří se násilí dopustili na dětech či ve veřejném prostoru a kteří spadají do oblasti působnosti jiných projektů. V případě, že součástí dotčeného násilí bylo i násilí vůči partnerce, je potenciálnímu účastníkovi školení k prostudování vydán informační leták, který shrnuje základní údaje o školicím programu. Tento informační leták je zařazen jako příloha 2. V návaznosti na tento krok se pak řeší případné nezodpovězené otázky. Pokud muž s účastí na školení a s jeho podmínkami souhlasí, přikročí se ke stanovení výše spoluúčasti na sezení, která činí 3 až 10 EUR. Zápisem výše spoluúčasti a jejím podpisem v rámci prohlášení o souhlasu se muž zavazuje dodržovat požadované podmínky a postupuje do tzv. prověřovací fáze. Komentář [ZH1]: Přílohu 2 se mi v ORIGINÁLU nepodařilo objevit Navrhuji celou větu odstranit. 3.2 Prověřovací fáze Tato fáze byla do školení zavedena z toho důvodu, že ne všichni muži, kteří o účast v programu projeví prvotní zájem, pro tuto účast skutečně mají vhodné předpoklady. Státní zastupitelství například účast často nařizuje bez osobního kontaktu s mužem, pouze na základě posouzení spisu. Přesné posouzení toho, zda má muž, jemuž se školení doporučuje, k účasti vhodné předpoklady nelze očekávat ani od sociálních pracovnic či pracovníků orgánu pro ochranu dětí a mládeže. Cílem prověřovací fáze je proto zjistit, zda je přijetí muže do školení zaměřeného na potlačování násilí namístě, nebo ne. Pokud si muž svůj problém dostatečně neuvědomuje, pokud v páchání násilí i nadále pokračuje či pokud je považován za velmi nebezpečného, nelze jej do školení přijmout. Jakmile muž podepíše prohlášení o souhlasu, vyplní se nejprve formulář účastníka (viz příloha 3), který kromě informací o osobě muže a jeho partnerky obsahuje také vstupní posouzení předchozího násilného chování, nebezpečnosti muže a případně problematiky Komentář [ZH2]: Opět v textu chybí, celou závorku bych odstranil 5

6 zneužívání návykových látek. Tento spis se neprodleně postupuje IST. Počínaje tímto okamžikem spolu obě instituce (MÄB a IST) na případu daného muže spolupracují. Úvodní rozhovor končí domluvou na termínu diagnostického pohovoru v dalším týdnu Prověřovací fáze u MÄB Prověřovací fáze školení zaměřeného na potlačování násilí spočívá, pokud jde o MÄB, téměř výlučně v diagnostickém šetření, jehož cílem je získat co nejvšestrannější obraz muženásilníka a situace, v níž se nachází. Za tímto účelem se nejprve na asi jedenapůlhodinovém sezení pracuje s baterií testů a provádí se strukturované interview. Získané údaje umožňují provést prvotní posouzení mužovy osobnosti, četnosti, forem a závažnosti násilí, způsobu, jak reaguje při rozčilení nebo vzteku, a stanovit prognózu jeho nebezpečnosti a určit jeho sociální situaci Prověřovací fáze u IST Pracovnice IST na základě postoupeného spisu o daném muži kontaktuje jeho partnerku a domluví si s ní schůzku. Nebyla-li žena klientkou IST už v minulosti (tedy v případě, že už jejího partnera policie někdy dříve vykázala z bytu a zakázala mu vstup do něj), tvoří obsah schůzky nejprve vzájemné poznávání a budování vztahu. Podaří-li se získat její důvěru, zjišťuje se v dalším kroku četnost a rozsah mužova násilí. Pracovnice IST k tomu využívá dotazník, jenž představuje paralelní verzi dotazníku pro násilné muže. Z výsledku se pak vychází při posouzení mužovy nebezpečnosti. Následně se rozhovor zaměřuje na otázky bezpečnostního plánování. Dále se poskytují informace o cílech a náplni školení pro pachatele domácího násilí, přičemž se žena žádá o vyjádření k motivaci svého partnera k účasti na školení. Pravidelně se jí také podávají informace o tom, že účast muže na školení nepředstavuje spolehlivou ochranu před opětovným násilím z jeho strany a že by této skutečnosti měla přizpůsobit své bezpečnostní plánování. Na závěr se pracovnice IST se ženou dohodnou na konkrétní podobě podpory Spolupráce mezi IST a MÄB v prověřovací fázi Při týmových poradách, které se konají každý měsíc a kterých se účastní zástupkyně a zástupci obou institucí, dochází k výměně všech informací získaných o muži a jeho partnerce. Shodě a výměně získaných informací se přitom přikládá velký význam. Celkový obraz pak doplňují informace institucí, které muži účast na školení doporučily/nařídily, informace z policejních protokolů (pokud došlo k vykázání) a informace z průběhu trestního řízení. Získané informace jsou základem pro vytvoření prognózy nebezpečnosti a posouzení toho, zda má muž k účasti na skupinovém školení vhodné předpoklady. Do školení nejsou přijímáni muži, u kterých násilné chování i nadále pokračuje. Pokud se muži násilí dopustili opakovaně, pak svým chováním dokazují, že nedodržují dohody, čímž porušují nastavené rámcové podmínky programu. Z těchto důvodů není možná ani účast muže, který se i nadále dopouští nebezpečného pronásledování (stalkingu). Někdy lze muže do programu přijmout pouze za předpokladu, že souhlasí s plněním doplňujících povinností. Je tomu tak například v případě, že měl až do doby, kdy se dopustil násilí, problémy s alkoholem jako návykovou látkou, přičemž ovšem ujišťuje, že od té doby 6

7 už nepije. V tomto případě je zapotřebí, aby mužův alkoholismus kontrolovala jiná instituce, která se na tuto problematiku specializuje. Mezi pachateli domácího násilí, které po prověřovací fázi nelze přijmout do školení, jsou však nejvíce zastoupeni muži, jejichž problémem je nedostatečná motivace. Chybějící motivace vede k tomu, že na sezení nezvládají pravidelně docházet. Muži jsou zpravidla přijímáni do skupinového školení. V některých případech to však vzhledem k nedostatečné jazykové kompetenci není možné, protože školení v mateřštině daného muže k dispozici není. Muže do skupiny nelze přijmout ani v případě, že jeho pracovní doba neumožňuje pravidelnou docházku na sezení s pevně stanoveným termínem. V případě, že jsou všechna další kritéria pro přijetí splněna, lze v tomto případě muže přijmout do školení, kde se pracuje jinak, totiž na základě individuálních sezení. Vzhledem k omezené kapacitě byla stanovena další kritéria, jež vymezují, komu dát při naplňování programu přednost. Přednost mají muži, kterým byla účast nařízena v rámci trestního řízení či úřadem pro mládež a rodinu. V případě, že osoba představující ohrožení žije s partnerkou ve společné domácnosti, je po přijetí dohodnuto konání společného rozhovoru s oběma partnery. Pracovnice a pracovníci IST a MÄB tak mají možnost poznat muže i jeho partnerku při vzájemné interakci, a zároveň s nimi vést rozhovor i odděleně. Oběma partnerům se tak zároveň ukazuje i úzká spolupráce obou institucí. Instituce, které muži nařídily/doporučily účast, jsou o novém stavu osoby představující ohrožení písemně informovány. Pokud tato osoba není přijata, je poskytnuto odůvodnění. Partnerce přitom v těchto případech i nadále pomáhá IST. 4. Fáze školení Tato fáze trvá alespoň 8 měsíců, v důsledku prázdnin, nemoci nebo pracovních povinností se však může být i o jeden až dva měsíce delší. V každém případě je povinná účast na 30 skupinových či individuálních sezeních, jež se po obsahové stránce člení na moduly. Školení zaměřené na potlačení násilí se provádí formou otevřené strukturované skupiny, přičemž náplň její práce je uspořádána do modulů. V průběhu školení lze kdykoliv přibrat nového účastníka. Jednotliví členové skupiny se tak nacházejí v různých fázích školení a mohou si tedy v rámci skupiny, ale také mimo její rámec navzájem pomáhat při obtížných situacích. Bez ohledu na okamžik, kterým účast na skupinových sezeních začíná, projde každý z mužů v rámci uvedených 30 skupinových sezení všemi moduly školení. Nevýhody otevřené skupiny spočívají naopak v tom, že se hůře vytváří duch skupiny jako takové a že při práci v takovéto skupině nelze někdy jít do takové hloubky jako ve skupině uzavřené. Sezení se konají každý týden a trvají dvě hodiny. Instruktory skupin jsou muži i ženy; přítomnost obou pohlaví slouží jako vzor ohleduplného zacházení. Každý nováček je při prvním příchodu do skupiny požádán, aby se nejprve na základě několika otázek představil. Poté následuje úvodní kolo práce. 4.1 Náplň a průběh školení Prvním úkolem je zpracování jednotné definice násilí. Násilí je následně jako pojem popisující jednání postaveno proti pojmům rozčilení, vztek a hněv a představeno jako záměrné chování, jehož cílem je realizace moci a ovládání. Vedle tělesného násilí jsou 7

8 předmětem diskusí také veškeré další formy násilí, které jsou uvedeny v kolu moci a kontroly (Pence & Paymar, 1995). Každý člen skupiny musí své chování zhodnotit na základě seznamu relevantních způsobů chování, a dopracovat se k vymezení svého vlastního cíle, pokud jde o změnu chování. Ve cvičení zaměřeném na výhody a nevýhody násilí ve vztazích zpravidla vyjde najevo, jak vysokou cenu muži za násilí platí. Tématem dalších sezení jsou pak kořeny násilí. Kriticky se přitom posuzují obrazy mužství a jejich sociokulturní prezentace. Zvláštní pozornost je věnována účinkům mužské socializace na citový život a důsledkům takovéhoto citového života z hlediska vztahu k ženám a ženskosti. Počínaje tímto okamžikem se aktivně pracuje na schopnosti uvědomit si své chování a vyjádřit pocity, na niž je třeba pohlížet jako na nezbytný předpoklad pro práci v dalších modulech a pro jejich úspěšnou realizaci. Obdobně jsou sexistické poznámky a postoje, jež podporují násilí, předmětem reakce a tematizace bezprostředně poté, co se objeví. V rámci problematiky kořenů násilí se probírá také situace v rodině, z níž muž pochází. Nejdůležitější blízké osoby totiž nezprostředkovávají jen hodnotové postoje společnosti, ale také svým konkrétním chováním přispívají k tomu, zda se míra zažívání násilí a života s ním pro děti v jejich dalším životě zvyšuje, či nikoliv. Ačkoliv je jeden z modulů zaměřen speciálně na obranné strategie proti vlastnímu násilnému chování, jsou tyto strategie v průběhu celého školení tematizovány vždy, když je k tomu příležitost. Přebírání odpovědnosti je totiž jedním z nezbytných předpokladů ke změně násilného chování. Základem této změny je kritický pohled na strategie pachatele (popírání, bagatelizace, přičítání viny druhým a ztráta sebeovládání) a na vývoj a prohlubování empatického porozumění následkům násilí pro oběti. Následně se rozsáhlý prostor věnuje zpracování protiprávního jednání. Každý z účastníků hovoří o své nejnásilnější epizodě v rámci vlastního skupinového sezení, přičemž se pak tato epizoda zpracovává pomocí scének. K vytváření schopnosti vcítit se do oběti se používá také film Cesty ven ( Auswege ), který vznikl s pomocí a za podpory autonomních rakouských azylových domů pro ženy, IST a MÄB. Použití tohoto filmu zpravidla zcela změní energii v rámci skupiny, a to až k dotčenosti a studu. Tento film představuje vhodnou příležitost obrátit pozornost nejen k tomu, jak situaci prožívají ženy, ale také k tomu, jak ji prožívají děti. Proto se také tematizuje násilí na dětech. I v tomto případě jsou postoje podporující násilí ihned kriticky rozebírány, přičemž se pracuje i na obraně těchto postojů např. na identifikaci s agresorem ( mně výchovná facka taky neuškodila ). Modul vciťování se do oběti doplňují krátké referáty o psychických následcích násilí. Jestliže se členové skupiny doposud z hlediska tématu zabývali takřka výlučně násilím fyzickým, na následujících sezeních se pozornost zaměřuje hlavně na veškeré ostatní formy násilí: důvodem je skutečnost, že některé z těchto forem násilí obecně i v rámci individuálních vzorců chování násilí fyzickému předcházejí a zvyšují pravděpodobnost, že k němu dojde. Z hlediska oběti jsou tyto formy násilí navíc stejně neblahé jako násilí fyzické, vyjma případů, kdy se oběť potýká s častým fyzickým násilím v jeho těžké formě. V rámci každého sezení je jako téma k práci skupiny vždy předložen a podrobněji rozebrán jeden z následujících okruhů: psychické/verbální násilí, zastrašování a vyhrožování, izolace a ovládání, ekonomické násilí, sexuální násilí a realizace mužských privilegií. Každý z mužů si z forem jiného než fyzického násilí nadnesených na začátku sezení vybere jeden způsob chování, na který by se chtěl zvláště zaměřit a zpracuje jej formou referátu. Výhodou tohoto 8

9 postupu je také to, že umožňuje hovořit i o otázkách a zkušenostech, kterými už si část skupiny prošla nebo jimi s velkou pravděpodobností projde. Například téma izolace a ovládání nabízí možnost tematizovat žárlivost jako nejistou vazbu či přimět účastníky skupinového sezení k diskusi o různých scénářích rozchodu. V této souvislosti lze tematizovat i stalking. Po tematizaci jiných forem násilí než násilí fyzického sice těžiště práce spočívá i nadále ve zlepšování sociální kompetence účastníků školení, nyní se ovšem navíc představují a nacvičují komunikační dovednosti a zvládání konfliktů. Zprvu se zvláštní váha přikládá bezprostřednímu sdělování vlastních pocitů a potřeb ve smyslu Rosenbergově (1995). Vysvětlí se práce pomocí sdělení v první osobě a parafráze a následně se systematicky nacvičuje. Objasněno a systematicky nacvičováno v rámci scének je i chování v konfliktních situacích, které přispívá ke snižování napětí. Školení uzavírá modul věnovaný prevenci recidivy, v jehož rámci jsou tématem ohrožení a podpora. Vzhledem k tomu, že skupina je otevřená, nedochází prakticky k případům, kdy by školení pro pachatele domácího násilí zároveň dokončovali více než dva muži: v závěru školení se tedy lze věnovat každému jednotlivému účastníkovi. Na předposledním sezení obdrží tito muži úkol napsat své partnerce dopis, jenž by měl začínat: Milá..., po absolvování školení bych ti nyní řád řekl toto. Posledních 15 minut závěrečného sezení je pak vyhrazeno předčítání dopisu a skupinové reflexi o jeho pisateli. Nakonec se s mužem domluvíme na termínu závěrečné diagnostiky. Do této struktury sestávající z po sobě jdoucích modulů lze podle potřeb skupiny začlenit moduly další. Pokud násilné epizody u některých účastníků významně souvisejí s požíváním alkoholu, je třeba se této souvislosti věnovat v průběhu celého školení, a to nejen při osobních intervencích, ale také formou samostatného modulu. Čas od času může být vzhledem k tendenci účastníků přeceňovat sebe sama vhodné provést předběžné hodnocení všech členů skupiny. Každý z účastníků se přitom nejprve na základě určitých kritérií posuzuje sám, načež dostává zpětnou vazbu od ostatních členů skupiny a nakonec i od školitelů. Hrubá struktura pořadí jednotlivých modulů je sice dána, přesto je však nutné minulou látku stále znovu opakovat či dát aktuálně probíranou látku do širších souvislostí. V praxi se proto k předešlým modulům vždy vracíme. Každá z ohrožujících osob je jiná. Z předešlého textu mělo proto mj. vyplynout i to, že jsou vedle modulů určeným všem mužům důležité i intervence, jež jsou jednotlivým účastníkům a jejich situaci střiženy na míru. Namístě je rovněž průběžné hodnocení nebezpečnosti mužů vůči partnerce a dětem, ale také vůči sobě samým tak, aby bylo možno v případě potřeby přikročit k vhodným opatřením. 4.2 Opatření na podporu partnerky Partnerky mužů samozřejmě nemají povinnost se nabízených podpůrných opatření účastnit, přesto klade IST velký důraz na to, aby si s nimi vytvořil vztah a vybudoval v jeho rámci důvěru. Jen takto lze totiž naplnit nejdůležitější cíl programu, jímž je zajistit oběti ochranu a bezpečí. Zejména v počáteční fázi nebo při přerušení účasti na školení může znovu dojít k násilí. Především v této situaci hraje pak podpora dotčené ženy významnou roli. 9

10 Dalším důvodem těsné spolupráce s dotčenými ženami je skutečnost, že jsou někteří mužinásilníci s to své partnerky velmi dovedně manipulovat, přičemž k tomu mohou využívat i školicí program. Mohou např. své partnerce např. tvrdit, že se v jeho rámci dozvěděli, že za násilí může ona či že je za něj alespoň částečně odpovědná, že se musí chovat jinak, častěji muži dopřávat sexu apod. Je proto navýsost důležité, aby partnerka věděla, že tomu tak není. Musí tedy vědět, co se v rámci školení pro pachatele domácího násilí aktuálně probírá a musí školitelům důvěřovat. Pokud je to bezpečné a partnerka souhlasí, proběhne rozhovor ve čtyřech. Při tomto rozhovoru má pracovník MÄB možnost poznat partnerku násilníka a promluvit si s ní a poradkyně IST se zase může seznámit s mužem-násilníkem. Všem ženám je nadto třeba stále poskytovat podporu a povzbuzovat je tak, aby dbaly své osobní bezpečnosti. Skutečnost, že se jejich partner účastní školení totiž v počáteční fázi, respektive pokud muž přestal na školení docházet, nepředstavuje žádnou záruku toho, že se neuchýlí k násilí. Podpory se partnerce dostává po celou dobu trvání programu, přičemž její poskytování formou dodatečné pomoci pokračuje i v případě, že muž účast na školení ukončil či z něj byl vyloučen. Aktuálně nabízíme: - vyjasnění současné situace a předchozího násilí, - posouzení nebezpečnosti situace, vytvoření bezpečnostního plánu, - průběžné bezpečnostní plánování, - varování ženy v případech, že v rámci školení nastane krize, - poradenství a podpora v sociálních a právních otázkách, - posílení postavení (empowerment), - rozmluva o účinnosti školení, - pomoc, pokud žena chce muže opustit. Tato podpora se poskytuje individuálně prostřednictvím telefonních či osobních rozhovorů. Jednou za šest až osm týdnu se také nabízejí skupinové rozhovory v IST. Zkušenost ovšem ukazuje, že ženy dávají přednost rozhovorům individuálním. 4.3 Spolupráce mezi IST a MÄB v průběhu školení Těsná spolupráce obou institucí na společném programu je nezbytným předpokladem pro co nejefektivnější zajištění ochrany a bezpečnosti mužovy partnerky a dětí. Každý týden se proto IST podávají informace o průběhu skupinových i individuálních sezení. Tyto informace se poskytují em a tematicky se týkají následujících oblastí: - přítomnost, či nepřítomnost muže na školení, - ukončení účasti muže na školení, - případné násilné incidenty, - zásadnější změny v životní situaci muže, - hrozby či bezpečnostní rizika pro partnerku a/nebo děti, - náplň sezení, - upozornění na blížící se konec školení, Ukázalo se, že nezbytné je si alespoň jednou týdně zatelefonovat a probrat postup v jednotlivých konkrétních případech. 10

11 Při týmových poradách mezi IST a MÄB, které se konají každý měsíc, se podrobně diskutuje o případech všech jednotlivých mužů, kteří se nacházejí ve fázi vlastního školení či ve fázi prověřovací. Posouzení mužů se přitom porovnává se zpětnou vazbou od partnerek. V případě akutní krize následují okamžitě krizová sezení a diskuse o vhodných opatřeních, jimiž by se případně měla zajistit ochrana a bezpečnost žen a dětí. Školicí program se vyznačuje mj. i tím, že je napojen na celou řadu institucí. Lze si např. telefonicky vyměňovat informace s úřady pro mládež a rodinu. V případě potřeby se k řešení krizového vývoje pořádají konference ke konkrétnímu případu. 5. Závěr školení Po 30 individuálních nebo skupinových sezeních absolvuje muž závěrečné diagnostické šetření. Jakmile je dotazník obou partnerů vyhodnocen, přikročí se v případě, že je to možné, k závěrečnému pohovoru, v němž se výsledky hodnocení představí účastníkům a konfrontují s osobním dojmem, který účastníci během školení nabyli. Cílem je, aby se zamysleli nad současným stavem a uvědomili si možná budoucí bezpečnostní rizika. Pokud problémy přetrvávají, vypracují se postupy k jejich řešení. V případě osob představujících ohrožení, kterým byla povinnost návštěvy kurzu uložena, je příslušná instituce písemně vyrozuměna o tom, že byla tato povinnost splněna. Stále častěji se stává, že na sobě samotní absolventi školení chtějí po skončení školení dále pracovat. Někteří z nich se posléze vydají cestou psychoterapie, jiní po dobu několika dalších měsíců pokračují ve skupinové práci. Jakmile pravidelný kontakt mužů s MÄB skončí, jsou po uplynutí 3, 6 respektive 12 měsíců po ukončení kontaktováni a v rámci dodatečné pomoci pozváni na individuální pohovor. V průběhu následujícího roku také IST pokračuje v dodatečné podpoře partnerky. Údaje z dotazníků se zanesou do tabulek a statisticky zpracují, obsahová analýza probíhá také u rozhovorů ve čtyřech. Tato interní evaluace poskytuje vodítko pro účely neustálého rozvoje programu, který je třeba pojímat nikoliv staticky, ale dynamicky; právě díky shromažďování zkušeností se program stále vyvíjí dále. Jak již patrně vyplynulo z našeho výkladu, je náš postup z hlediska logistického i časového velmi náročný, což nelze podceňovat. Náročný postup je nicméně nutným předpokladem pro to, aby byl alespoň v hrubém nárysu naplněn hlavní cíl programu, jímž je nejen zajistit, ale také posílit ochranu a bezpečnost obětí. Náročnost školení proti násilí má nicméně smysl pouze tehdy, pokud se dotyčným ženám a dětem následně vede lépe, tj. pokud mohou žít svobodněji a s menším strachem. Na základě našich dosavadních zkušeností lze říci, že se tento cíl podařilo u většiny žen přinejmenším po dobu kontaktu dosáhnout. Některým ženám náš program také pomáhá k bezpečnějšímu rozchodu s násilným mužem. Z hlediska dlouhodobé účinnosti program hodnotit nemůžeme, protože externí kvantitativní vyhodnocení zatím neproběhlo. Externí evaluace doposud proběhla pouze v počáteční fázi, a byla tak primárně kvalitativní. 11

12 6. Úspěchy a výzvy Vídeňského programu proti násilí se v současné době ve fázi školení účastní 25 a ve fázi prověřování 18 násilných mužů, přičemž počet partnerek v podpůrném programu je ještě větší, a program tak dosáhl své mezní kapacity. Se stávajícím rozpočtem je jeho další rozšíření možné pouze na úkor kvality. Díky četným pozvánkám do rozhlasu i televize měli pracovníci a pracovnice programu možnost představit jej veřejnosti a vyjádřit se k aktuálním otázkám týkajícím se domácího násilí. Vídeňský program proti násilí se také dočkal mezinárodního uznání. Jeho pracovníci a pracovnice byly pozváni na zasedání odborníků do Štrasburku v rámci jednání Rady Evropy; vídeňský model nadto představili i Berlíně, Brně, Lipsku a Ankaře. IST a MÄB navštívily četné mezinárodní delegace (z Ruska, Chorvatska, Švédska či Řecka), aby získaly informace o zdejším školení. V současnosti pracovníci a pracovnice IST a MÄB v rámci projektu Daphne zkoumají aktuální situaci v oblasti práce s pachateli v Evropě, přičemž tento výzkum má poskytnout základ k propojení všech relevantních evropských institucí. Většina cizinců, kteří se na program obracejí, pochází z bývalé Jugoslávie. Pokud nedisponují dostatečnými znalostmi němčiny, musí být v současné době odmítnuti. Plánujeme tedy i školicí programy v srbochorvatštině. Největší nebezpečí pro program představuje jeho nejistá finanční situace. Jak již bylo uvedeno v úvodu, finanční prostředky na tři poloviční úvazky (dva v MÄB a jeden v IST) výbor spolkového ministerstva vnitra od roku 1999 až doposud poskytoval vždy pouze na období jednoho roku (každoročně se přitom předkládají projektové zprávy, žádosti atd.). Prostředky na určitý rok byly obvykle schvalovány v listopadu nebo prosinci roku předcházejícího. V roce 2006 jsme příslib finančních prostředků obdrželi teprve v průběhu března, v důsledku čehož byla naše finanční situace v 1. čtvrtletí roku 2006 velmi nejistá. Stávající financování nám navíc samo o sobě vzhledem ke vzrůstajícímu počtu klientů nestačí, a to ani na podporu poskytovanou obětem ani na práci s pachateli. Co se kapacity týče, dosáhli jsme svých hranic. V současnosti přitom existuje poptávka přinejmenším po další terapeutické skupině pro pachatele domácího násilí. Na vládnoucí politiky se obracíme s žádostmi o dostatečné, víceleté, stabilní finanční zdroje (pravidelné financování). Naše žádosti byly bohužel zamítnuty, a tak musíme dále bojovat o přidělení finančních prostředků na každý rok. 7. Vybraná klíčová statistická data k Vídeňskému programu proti násilí Vzhledem k tomu, že se od sebe muži-násilníci vybraní do mezinárodních vzorků z jednotlivých školicích programů v důležitých ohledech liší, představujeme níže několik významných parametrů našich klientů (n = 250). Průměrný věk mužů, kteří svým podpisem vstoupí do prověřovací fáze, činí 36 let. Věkové spektrum přitom sahá od 19 let věku až po věk důchodový. Podstatná část (42 %) mužů žije s partnerkou a dětmi ve společné domácnosti. Celkem 21 % mužů sice s partnerkou bydlí, avšak děti doposud nemají. Téměř čtvrtina mužů (23 %) ovšem už nežije ve vztahu, ale sama. Podíl kategorie ostatní je 14 %, jedná se přitom o různé způsoby života, počínaje bydlením u rodičů, přes sdílení domácnosti s dalšími osobami a konče bezdomovectvím. 12

13 Pracovní stav Nezaměstnaný / stav nouze 36 % Není znám Ve vzděláv. proc. 2 % 2 % Důchodce 2 % Výdělečná činnost plný úvazek 51% Výdělečná činnost část. úvazek 7 % Obr. 2 (pracovní stav) znázorňuje četnost různých pracovních stavů 238 mužů, kteří jsou v současnosti klienty programu. Jak vyplývá z grafu, v okamžiku sběru dotčených údajů byla polovina mužů (n = 124) výdělečně činná na plný úvazek; podíl mužů ve vzdělávacím procesu, v důchodu a mužů, u kterých se nepodařilo zjistit přesné údaje, dosahoval celkem 6 % (n = 13). Na částečný úvazek bylo zaměstnáno 7 % všech mužů (n = 16), kteří absolvovali prověřovací fázi. Nezaměstnaných mužů-násilníků a mužů-násilníků pobírajících dávky v hmotné nouzi bylo 36 % (n = 86), což ukazuje, že nezaměstnanost je zapotřebí považovat za charakteristický rys naší populace pachatelů domácího násilí vzhledem k průměrné populaci. U nemalého počtu mužů-násilníků se přitom předpokládá nejistá finanční situace, což vyplývá i z obr. 3. Obr. 3 (dluhy) znázorňuje četnost úrovní dluhu v eurech, který muži (n = 254) udávají. 13

14 Dluhy Více než % % Žádné dluhy 29 % % % % % Pouze necelá třetina násilných mužů (n = 74) je bez dluhů. Dluhy ve výši nepřesahující 7900 EUR má 22 % (n = 56) mužů. Jedná se přitom převážně o spotřebitelské úvěry, které se hradí v pravidelných splátkách. Na druhém konci spektra se nachází 30 násilných mužů (12 %), jejichž dluhy přesahují EUR a 18 násilných mužů (7 %) s dluhy většími než EUR. I při zaměstnání na plný úvazek takto vysoké dluhy pro muže i jeho rodinu představují významnou zátěž. Obr. 4 (násilí v rodinách, z nichž muži pocházejí) znázorňuje procentuální podíl mužů (n = 254), kteří udávají, že v rodinách, z nichž pocházejí, docházelo k násilí. Násilí v rodinách, z nichž muži pocházejí Násilí v rodině 59 % Vyrůstal bez násilí 41 % Více než polovina mužů (n = 150) udává, že ve svém dětství zažila násilí ze strany blízké osoby: toto násilí přitom sahá od výchovného pohlavku až po otcem patnáctkrát přeražený nos. Údaje, které máme k dispozici, tak rovněž potvrzují, že se násilí předává z generace na generaci, a podtrhují potřebu zabývat se touto tematikou během školení pachatelů. 14

15 Obr. 5 (konflikty při rozchodu) ukazuje četnost odpovědí mužů (n = 252) na dotaz, zda se v jejich vztahu vyskytly v průběhu uplynulého roku konflikty související s rozchodem nebo rozvodem. Více než polovina mužů (n = 163) odpověděla, že ano, což naznačuje vztahovou nejistotu a podtrhuje nutnost neustále provádět posouzení rizika, a to vzhledem k tomu, že při konfliktech v souvislosti s rozchodem riziko opětovného výskytu násilí jak známo narůstá. Konflikty v souvislosti s rozchodem Ke konfliktu nedošlo 35 % V souvislosti s rozchodem došlo ke konfliktu 65 % Obr. č. 6 (četnost stavu opilosti) znázorňuje jednu z proměnných, jež se zjišťovaly v souvislosti s konzumací alkoholu muži-násilníky (n = 207), konkrétně ukazuje rozložení četnosti různých odpovědí na otázku: Jak často jste opilý? Četnost stavu opilosti Nikdy 23 % Denně 4 % 1x týdně 17 % 1x ročně 9 % 1x za pololetí 20 % 1x měsíčně 27 % Necelá čtvrtina mužů (n = 49) udává, že alkohol nepije nikdy. Často tomu tak je z náboženských důvodů (v případě muslimů). Několik málo násilných mužů nepije alkohol zásadně. Na druhou stranu je však nutné předpokládat, že 21 % mužů (n = 44) má s konzumací alkoholu akutní problém: udávají totiž, že jsou denně, nebo alespoň jednou týdně opilí. Celých 26 % dotazovaných (n = 56) udává, že se opijí přinejmenším jednou měsíčně. Vzhledem k tomu, že se ve studiích podařilo prokázat, že v případě, kdy se muži-násilníci opijí alespoň jednou měsíčně, roste riziko opětovného výskytu násilí na trojnásobek (Gondolf, 2000), je při školení pachatelů domácího násilí zapotřebí zvláště se zabývat vazbou 15

16 mezi konzumací alkoholu a násilím. V nezveřejněné studii (Kraus, 2004) jsme prokázali, že většina násilných mužů pije ze sociálních důvodů, že se však také požíváním alkoholu vyrovnává s konflikty v partnerském svazku. Obr. 7 (projevy násilí na veřejnosti) znázorňuje rozdělení četnosti odpovědí mužů (n = 255) na otázku Choval jste se násilně i na veřejnosti? Projevy násilí na veřejnosti Na veřejnosti se projevoval násilně 44 % Na veřejnosti se násilně neprojevoval 56 % Z grafu vyplývá, že více než polovina mužů (n = 145) se násilí dopouští pouze v domácnosti. Navzdory tomu přiznává značně vysoké procento mužů (n = 110), že se násilí dopustili již také na veřejnosti. Mnohým z nich byl již dříve uložen trest za ublížení na zdraví. Antisociální potenciál mnohých účastníků školení je zřejmý z počtu odsouzení za různé delikty. Jeden z mužů byl v minulosti trestán až osmnáctkrát. Obr. 8 (vykázání) pak znázorňuje procentuální podíl mužů (n = 222), kteří byli přinejmenším jednou vykázáni z bytu, v němž společně s partnerkou žili. Vykázání Vykázání neproběhlo 29 % Vykázání proběhlo 71 % 16

17 Více než 71 % našich klientů (n = 158) uložila policie přinejmenším jednou zákaz vstupu. V mnoha případech tak IST partnerky mužů již zná. Tento vysoký podíl lze vysvětlit zapojením Programu proti násilí do stávajícího intervenčního systému. Na druhou stranu nelze opomenout, že se více než čtvrtina mužů (n = 64), která se účastnila prověřovací fáze, s vysokou pravděpodobností v souvislosti se svým násilným jednáním doposud do kontaktu s žádnou institucí nedostala. Seznam literatury Dobash, Emerson R. / Dobash, Russel, P / Cavanagh, Kate / Lewis, Ruth (2000): Changing Violent Men [Jak změnit násilné muže], London: Sage. Fröschl, Elfriede/Logar, Rosa (1996): Konzept Wiener Interventionsstelle zur Verhinderung von Gewalt an Frauen und Kindern [Koncept Vídeňské intervenční služby pro prevenci násilí páchaného na ženách a dětech], vlastní náklad, Wien. Gondolf, W. Edward (2001): Batterer Intervention Systems. Issues, Outcomes and Recommendations [Intervenční systémy proti násilníkům. Systémy. Témata, výstupy a doporučení], London: Sage. Kraus, Heinrich (2003): Ausgeübte und in der Kindheit erlebte Gewalt im häuslichen Nahraum von Männern mit einer Borderlinepersönlichkeitsstörung: Zur externen Validierung von MMPI Cluster 1 Tätern [Muži s hraniční poruchou osobností jako násilníci a dětské oběti domácího násilí: k externí validaci stupnic pachatelů z klastru 1 MMPI]: Psychotherapie Forum. Logar, Rosa / Rösemann, Ute / Zürcher, Urs (eds.) (2002) : Gewalttätige Männer verändern (sich). Rahmenbedingungen und Handbuch für ein soziales Trainingsprogramm [Jak docílit toho, aby se muži-násilníci (sami) změnili. Rámcové podmínky a příručka pro sociální školicí program], Bern/Stuttgart/Wien. Logar, Rosa (2005): Nicht nur wegweisen, sondern auch den Weg weisen Erfahrungen mit dem Gewaltschutzgesetz in Österreich [Nejen vykázat, nýbrž i ukázat cestu zkušenosti s ochranou před násilím v Rakousku], in: Kury, Helmut / Obergfell-Fuchs, Joachim (eds.): Gewalt in der Familie. Für und Wider den Platzverweis [Násilí v rodině. Pro a proti vykázání], Lambertus Verlag, Freiburg im Preisgau, s Marshall, L. L. (1992): The Severity of Violence Against Men Scales [Stupnice závažnosti násilí páchaného na mužích]. Journal of Family Violence, 7, s Pence, Ellen / Paymar, Michael (1993): Educational Groups for Men who Batter. The Duluth Modell [Vzdělávací modely pro násilné muže. Duluthský model], New York. Tolman, R. (1989): The development and validation of a non-physical abuse scale [Vývoj a validace stupnice nefyzického násilí]. Violence and Victims, 4, Wilson, Monica. (1996). Working with the CHANGE Men's Programme [Práce s programem CHANGE pro muže]. In Cavanagh, Kate and Cree, Viviene E. (eds.). Working With Men: Feminism and Social Work [Práce s muži: feminismus a sociální práce]. London & New York: Routledge. 17

18 Příloha 1 Diagram průběhu školení zaměřeného na potlačování násilí 18

19 Instituce, které muže posílají (AJF, státní zastupitelství, soudy) Muži, kteří přicházejí sami Úvodní pohovor v MÄB - budování vztahu - objasnění toho, jak se muž k programu dostal - informace o školení - podpis - založení spisu Prověřovací fáze v MÄB - předání spisu IST - diagnostika za účelem: určení rizikové prognózy určení předpokladů ke školení interního výzkumu a evaluace Prověřovací fáze v IST - budování vztahu, důvěra jako základ - bezpečnostní plánování - informace o školení - posouzení muže - podpora Rozhodnutí o přijetí - podání zprávy institucím, přes které se muž k programu dostal - rozhovor ve čtyřech ŠKOLENÍ Spolupráce mezi MÄB a IST v průběhu školení - týdenní zprávy o školení - pravidelné telefonní rozhovory - měsíční diskuse o konkrétních případech - konference o průběhu konkrétních případů ZÁVĚR ŠKOLENÍ MÄB IST - Diagnostika muže - Dotazník pro ženu - Společná diskuse o výsledcích v rámci rozhovoru ve čtyřech - Odkaz na další služby - Podpora - podání zprávy institucím, přes které se muž k programu dostal - Dodatečné poradenství 19

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015 STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění Platnost od 1. 3. 2015 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele KPS. Struktura zaměstnanců

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji Zlín, 14. 5. 2009 Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Osnova: 1. Právní zakotvení inspekcí 2. Provedené inspekce v ZK v roce

Více

P o s t u p. při realizaci adaptačního procesu nových zaměstnanců ve sjednané zkušební době, se závěrečným hodnocením

P o s t u p. při realizaci adaptačního procesu nových zaměstnanců ve sjednané zkušební době, se závěrečným hodnocením P o s t u p při realizaci adaptačního procesu nových zaměstnanců ve sjednané zkušební době, se závěrečným hodnocením P o s t u p při realizaci adaptačního procesu nových zaměstnanců ve sjednané zkušební

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

Agenda zprostředkování řešení konfliktu

Agenda zprostředkování řešení konfliktu Agenda zprostředkování řešení konfliktu Statistika PMS + Kvantitativní monitoring ZRK 2012 / 2013 Č. j.: Spr 00196/2014-022-2 Agenda dospělých (18 +) Zprostředkování řešení konfliktu Teoretický rámec Činnosti

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Podpořeno z Programu švýcarsko české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Podpořeno z Programu švýcarsko české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Zpráva k jednání k rozšíření Programu pro dospělé pachatele trestné činnosti spojené s dopravou, zejména řízení pod vlivem alkoholu ze dne 4.prosince 2014 Dne 4. prosince 2014 proběhl na ředitelství PMS

Více

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram Věznice Příbram Terapeutické programy Specializované oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování v důsledku d užíváníu psychotropních látek 40 odsouzených mužů umístěných ve věznici s ostrahou

Více

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 V současnosti existuje množství projektů, o kterých není mezi občany dostatečné povědomí. Jejich dopad je v řadě případů relativně malý v porovnání

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Projekt mediace na Vysočině

Projekt mediace na Vysočině MEDIACE na Vysočině Tremedias o.s. o.s. Tremedias - sdružuje již 5 let odborníky z pomáhajících profesí náplň rodinná mediace, facilitace případových konferencí, supervize akreditovaná vzdělávací instituce

Více

NABÍDKA TRÉNINKOVÉHO KURZU PRO ZAMĚSTNANCE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

NABÍDKA TRÉNINKOVÉHO KURZU PRO ZAMĚSTNANCE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Dodavatel C.S.Safe Solutions s.r.o. Hradčanské náměstí 67/8 118 00 Praha 1 E-mail: office@cssafe.cz Web: www.cssafe.cz 30.10.2014 Dobrý den, v souvislosti s množícími se útoky na školách a ve školských

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

ROZVODOVÉ A POROZVODOVÉ KONFLIKTY A PRÁCE S RODINOU. Asistenční, mediační a terapeutické centrum Mgr. Eva Dobrušová, sociální pracovník.

ROZVODOVÉ A POROZVODOVÉ KONFLIKTY A PRÁCE S RODINOU. Asistenční, mediační a terapeutické centrum Mgr. Eva Dobrušová, sociální pracovník. ROZVODOVÉ A POROZVODOVÉ KONFLIKTY A PRÁCE S RODINOU Asistenční, mediační a terapeutické centrum Mgr. Eva Dobrušová, sociální pracovník Benešov 2012 PRÁCE S RODINOU OBSAH PREZENTACE 1. Komplexní pohled

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí při poskytování sociálněprávní ochrany zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc 1a 1b 2a 2b 2c 3a 3b 3c 1. Cíle a způsoby činnosti zařízení pro dčti

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Postup při přijetí žádosti a jejím projednání v komisi

Postup při přijetí žádosti a jejím projednání v komisi Domov se zvláštním režimem Pržno Pržno 9 75623 Jablůnka Postup při přijetí žádosti a jejím projednání v komisi Postup stanovuje, jak se evidují došlé žádosti, jak se postupuje při složení komise a při

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

Výroční zpráva Linky důvěry Liberec 2014

Výroční zpráva Linky důvěry Liberec 2014 Centrum intervenčních a psychosociálních služeb Libereckého kraje, p.o. Tanvaldská 269, 463 11, Liberec 30 Výroční zpráva Linky důvěry Liberec 2014 Poslání Linky důvěry Liberec Posláním Linky důvěry Liberec

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum prevence Vedoucí: Mgr. Ivana Petřeková Kontakt: 599 505 324, 602 264 018, 599

Více

Činnosti PMS v trestním řízení

Činnosti PMS v trestním řízení Postavení PMS PMS jako složka ministerstva spravedlnosti přispívá k efektivnímu řešení věcí projednávaných soudy. Mezi její přinos patří zejména zrychlení, zefektivnění a zjednodušení trestního řízení

Více

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Závěrečná zpráva o činnosti 2014 Obsah Kontaktní údaje... 3 Adresa:... 3 Úvodní slovo... 3 Přehled činnosti... 5 Statistika

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Výstupy závěrečné evaluace projektu Kariérový koučink do škol

Výstupy závěrečné evaluace projektu Kariérový koučink do škol Výstupy závěrečné evaluace projektu Kariérový koučink do škol V průběhu projektu byly připraveny, odzkoušeny a do základních a středních škol zavedeny účinné nástroje kariérového poradenství: 1. V první

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz LINKA DŮVĚRY ML. BOLESLAV S S 326 741 481 Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz Naším hlavním úkolem je poskytování pomoci klientům, kteří se dostali do krizových stavů v souvislosti

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Postup při administraci žádostí: Obsah žádosti: Kritéria posouzení: Povinnosti příjemce finančního příspěvku:

Postup při administraci žádostí: Obsah žádosti: Kritéria posouzení: Povinnosti příjemce finančního příspěvku: MĚSTO DESNÁ Rada města 468 61 Desná v Jizerských horách, Krkonošská 318, Tel. 483 337 941, Fax. 483 337 953, Mobil:737248436 e-mail : epodatelna@mesto-desna.cz Pravidla pro poskytování finančních příspěvků

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

Standard kvality sociálně-právní ochrany

Standard kvality sociálně-právní ochrany Standard kvality sociálně-právní ochrany dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění Obecní úřad Ploskovice Ploskovice 2015 1 Obecní úřad Ploskovice je v souladu s ustanovením

Více

Evaluace česko-německých projektů předškolních zařízení

Evaluace česko-německých projektů předškolních zařízení Evaluace česko-německých projektů předškolních zařízení Koncepce Stav: 4. 2. 2011 Tandem Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch V

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974 SMĚRNICE RADY ze dne 17. prosince 1974 o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatně výdělečné činnosti na území jiného členského státu (75/34/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015 Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015 Strategie primární prevence rizikových projevů chování (dále jen Strategie) 2013-2015 vychází z: 1. Závěrečné zprávy - hodnocení

Více

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků 7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 7.1 Hodnocení žáků 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků Účelem hodnocení je poskytnout žákům i jejich rodičům co nejčastější zpětnou vazbu. Hodnocení současně přispívá i

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

. -. (uveďte školní rok)

. -. (uveďte školní rok) MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM. -. (uveďte školní rok) ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa všech škol a školských zařízení (dle rejstříku), pro které platí tento Minimální preventivní program (MPP) 1) : 1. 2.

Více

Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace PREVENTIVNÍ PROGRAM září 2015 červen 2016 Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Realizátor:

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

S t ř e d i s k o Z l í n. PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa

S t ř e d i s k o Z l í n. PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa S t ř e d i s k o Z l í n PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa PRÁCE S PACHATELI NÁSILNÝCH TRESTNÝCH ČINŮ Zahajovací konference v rámci projektu Zlínského kraje NEPŘEHLÍŽEJME DOMÁCÍ

Více

Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD:

Obecní úřad je v souladu se zákonem o SPOD: Obecní úřad Bříza je v souladu s ustanovením 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, (dále jen zákon o SPOD) orgánem sociálně-právní ochrany. Výkon sociálně-právní ochrany

Více

IV. PŘEKLADY TEXTŮ V GESCI MINISTERSTVA FINANCÍ (GŘC) USNESENÍ RADY. ze dne 9. června 1997. o příručce pro společné celní kontrolní akce (97/C 193/03)

IV. PŘEKLADY TEXTŮ V GESCI MINISTERSTVA FINANCÍ (GŘC) USNESENÍ RADY. ze dne 9. června 1997. o příručce pro společné celní kontrolní akce (97/C 193/03) IV. PŘEKLADY TEXTŮ V GESCI MINISTERSTVA FINANCÍ (GŘC) USNESENÍ RADY ze dne 9. června 1997 o příručce pro společné celní kontrolní akce (97/C 193/03) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na význam zlepšování účinnosti

Více

PRAVIDLA ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ

PRAVIDLA ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ 1 PRAVIDLA ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ vnitřní předpis závazný pro zaměstnance, vázané zástupce a ostatní spolupracující osoby společnosti Květen 2014 2 Společnost, IČ 030 02 578, sídlem K Moravině 7, Praha 9,

Více

Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, registrační číslo: CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, registrační číslo: CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Návrh systému odborného poradenství v oblasti rovných příležitostí na MěÚ Slaný klíčová aktivita 7 projektu Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný Základní teze a cíle Cílem aktivity je nastavit systém

Více

Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče, Velké Meziříčí K Rakůvkám 1, Středisko výchovné péče Velké Meziříčí

Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče, Velké Meziříčí K Rakůvkám 1, Středisko výchovné péče Velké Meziříčí Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče, Velké Meziříčí, K Rakůvkám 1, tel., fax.: 566 523 132, e-mail: velmez@vuvm.cz Středisko výchovné péče Velké Meziříčí Náměstí 79/3,

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Mateřská škola Duha Oslavany okres Brno venkov příspěvková organizace

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Mateřská škola Duha Oslavany okres Brno venkov příspěvková organizace MATEŘSKÁ ŠKOLA DUHA OSLAVANY Mateřská škola Duha Oslavany okres Brno venkov příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD Účinnost: od 1.9.2015 Schválila: Bc. Hana Kűfhaberová ředitelka školy 1 1. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Zahajovací konference v rámci projektu Zlínského kraje Nepřehlížejme domácí násilí. 4. května 2011, Zlín

Zahajovací konference v rámci projektu Zlínského kraje Nepřehlížejme domácí násilí. 4. května 2011, Zlín Zahajovací konference v rámci projektu Zlínského kraje Nepřehlížejme domácí násilí 4. května 2011, Zlín Intervenční centrum Zlínského kraje (dále jen IC) Služba sociální prevence 60a) zák. 108/2006 Sb.

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

Možný postup policie v boji proti kybernetické kriminalitě ve školách

Možný postup policie v boji proti kybernetické kriminalitě ve školách Možný postup policie v boji proti kybernetické kriminalitě ve školách Mgr. Lukáš Habich Anotace Příspěvek se zabývá problematikou preventivního programu ve Walesu a návrhem preventivního programu pro Policii

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Koučinkový program pro firmy na téma Technologický roadmapping

Koučinkový program pro firmy na téma Technologický roadmapping Příručka pro žadatele Průvodce výzvou pro malé a střední firmy Koučinkový program pro firmy na téma Technologický roadmapping Výzva ÚVOD Inovace jsou dnes rozhodujícím faktorem úspěchu malých a středních

Více

PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ. Karlovarský kraj

PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ. Karlovarský kraj PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ Karlovarský kraj Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o.s. založeno 1994 27 zaměstnanců 150 externích spolupracovníků 10 000 klientů/40 projektů Poslání a

Více

Výkaznictví v rámci Projektu

Výkaznictví v rámci Projektu Individuální projekt Podpora a rozvoj služeb v sociálně vyloučených lokalitách Moravskoslezského kraje (číslo projektu: CZ.1.04/3.2.00/15.00008), dále jen Projekt Výkaznictví v rámci Projektu Výklad pojmů

Více

Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis

Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis název projektu: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Znojemska číslo: CZ.1.04/3.1.03/45.00142 název akce: datum: místo: Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis 1. 2. 2011, od 14,00 do 15,45

Více

Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit

Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit Datum zveřejnění: 19. 12. 2010 Verze: 1.7 (finální) 1 Manažerské

Více

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Management Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů 15. listopadu 2005 Kulíková Daniela 2A SOP Molková Michaela Nováková Daniela

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ ZBRASLAVICE PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 Zpracovala: Aneta Zdeňková OBSAH: Společné vzdělávání a supervize Užší realizační tým Zmapování situace a motivování pedagogů pro změnu

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj PRAVIDLA NÁZEV: PRAVIDLA PRO PŘIJÍMÁNÍ A VYŘIZOVÁNÍ PETIC A STÍŽNOSTÍ FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB ČÍSLO: NOVELIZACE Č.: PLATNOST OD: 1. 1. 2010 ROZSAH PŮSOBNOSTI: KRÁLOVÉHRADECKÝ

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Důležité aspekty týkající se dokumentace a vyhodnocování programů práce s muži dopouštějícími se domácího násilí

Důležité aspekty týkající se dokumentace a vyhodnocování programů práce s muži dopouštějícími se domácího násilí Důležité aspekty týkající se dokumentace a vyhodnocování programů práce s muži dopouštějícími se domácího násilí POZNÁMKA NA ÚVOD Version 1.1 Tento dokument je nutné považovat spíše za soubor důležitých

Více

Vnitřní řád školní družiny

Vnitřní řád školní družiny Vnitřní řád školní družiny 1 Práva a povinnosti žáka a jeho zákonných zástupců 1.1 Práva žáka: Žák má právo účastnit se výchovných, vzdělávacích a zájmových akcích zajišťovaných ŠD. Žák má právo na odpočinek,

Více

Předběžná zpráva o průběhu druhé celoplošné generální zkoušky ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol

Předběžná zpráva o průběhu druhé celoplošné generální zkoušky ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol Předběžná zpráva o průběhu druhé celoplošné generální zkoušky ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol ZÁKLADNÍ OBECNÉ INFORMACE v rámci 4. klíčové aktivity projektu Národní systém

Více

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT

Více

Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice

Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice Základní škola a Mateřská škola Radňovice, příspěvková organizace Radňovice 54, 592 31 Nové Město na Moravě Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice Účinnost od: 1. 1. 2011 Obsah Úvod Vytýčení sociálně patologických

Více

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Projekt Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel ČR Ekonomikcko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Citi Foundation

Více

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Internetové poradenství drogové problematice v ČR v III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Úvod všechna odvětví včetně pomáhajících profesí jsou zasažena fenoménem internetu a jsme

Více

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Ing. Iva Merhautová, MBA Násilí na pracovištích Násilí na pracovištích se stalo stejným rizikem jako

Více

Centrum pobytových a terénních sociálních služeb Zbůch. Pravidla pro podávání a vyřizování stížností nebo připomínek

Centrum pobytových a terénních sociálních služeb Zbůch. Pravidla pro podávání a vyřizování stížností nebo připomínek Centrum pobytových a terénních sociálních služeb Zbůch Pravidla pro podávání a vyřizování stížností nebo připomínek Veškeré stížnosti a připomínky jsou posuzovány jako podnět ke zlepšení poskytovaných

Více

Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu.

Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu. Škola Čakovičky Pokyn ředitele mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Účinnost od: 1.9. 2015 Tento pokyn vychází z: - 123 odst. 2 a odst. 4, školského zákona a dále podle - 6 vyhlášky

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková Klepněte pro vložení textu Konference Dejme (že)nám šanci, 20.11. 2014 Jindřiška Krpálková Pro

Více