VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov"

Transkript

1 Termo realizaci inovovaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízen zení budov

2 Vodní ára - VP Vaříme a dodáváme vodní áru VP: mokrou, suchou, sytou, řehřátou nízkotlakou, středotlakou ostrou ro odborníky Vstuní údaje objednávky: stavové veličiny áry hmotnostní tok rovozní účel Parotechna s. a. Pára Voda Telo Turbolus generátor VP

3 1. Úvod Vodní ára (VP) je látka, l jejíž základem je voda. Voda ro chází v závislosti z na ůsob sobícím m tele q skuenskými změnami. Pro vznik VP je zásadnz sadní odařov ování a var. Dominantním m faktorem vzniku VP je var. V TZB ředstavuje řízený fyzikáln lní děj, robíhaj hající v uzavřen eném m rostoru (UP). V závislosti z na množstv ství vody a VP v UP se vyskytují dále uvedené skuenské fáze. Tyto fáze f a děje d jejich vzniku lze osat řadou fyzikáln lních veličin. in. Tání Tuhnutí Var Odar Zdroj tela Uzavřený rostor Volný rostor q q 3

4 1. Úvod okračov ování Charakteristiky dějůd sojených s vodní arou (VP) Odařov ování je samovolný odar do volného okolního rostoru nad vodní hladinou, robíhá za každé teloty, řičem emž se voda ochlazuje vlivem skuenského tela. Problematika řesahuje rámec r ředm edmětu. Blíže e alikované discilíny. V oborech TZB je VP telonosnou látkou l sloužící k řenosu tela či technologickým rocesům. Děje robíhaj hající ři i řírav ravě VP fázovými f změnami lze identifikovat řadou fyzikáln lních zejména tzv. stavových veličin. in. Základní veličiny iny jsou navzájem závislz vislé a měním se sojitě.. Konkrétn tní hodnoty zásadních veličin in se určuj ují exerimentáln lně a dokumentují omocí tabulek, jež jsou základem z tzv. teelných diagramů či i aroximačních funkcí. Dominantní ři i změnách stavů VP jsou meze sytosti. PředstavujP edstavují hranici, na které se náhle n měním charakter veličin in stavu., t, i, v, x, s c, l, λ,. Volný rostor Uzavřený rostor Odar Var q 4

5 2. Stavy vodní áry Kaalina Sytá kaalina Sytá ára Přehřátá ára Podchlazená ára (Přechlazená ára) Přehřátá kaalina t < t var t = t var t = t var t > t var t < t var t > t var Jednotlivé stavy jsou dány oměrem vody a áry v hmotnostní (objemové) jednotce. Základní veličiny stavů i měrná entalie t telota v měrný objem u měrná vnitřní energie tlak s měrná entroie x suchost áry y vlhkost áry 6

6 Ka. 2 Stavy áry okračov ování MPa kr Izobara K Kritický bod Tyické veličiny VP a jejich růběh je atrný z obr Dolní (levá) mezní křivka ozn. x Mez sytosti ro x = 0 ředstavuje očátek vyařování a konec kondenzace x = 1 0 x = 0 T Izochora v kr x suchost Obr. 2.1 Průběh veličin VP v diagramu v Izoterma Horní (ravá) mezní křivka ozn. x. Mez sytosti ro x = 1 ředstavuje konec vyařování a očátek kondenzace. 0,04 v m 3.kg 1 5 GG/012

7 Ka. 2 Stavy áry okračování CT07 Termomechanika P P P P P i, u, v, s t = 0 t var Mokrá ára Děj izobarotermický t = konst. t ř >t var Kaalina Heterogenní směs Plyn Obr. 2.2 Schéma stavů vodní áry 1-x x GG/013 7

8 Ka. 2 Stavy áry okračov ování MPa Fáze sojené s vodní arou 22,12 Voda 20 K K Přehřátá ára Horní mezní křivka x = 1 Dolní mezní křivka x = T Mokrá ára x = 1 Mokrá ára x = 0 x suchost Obr. 2.3 Stavy vodní áry zobrazené v diagramu v 0,04 v m 3.kg 1 8 GG/012

9 3. Sytá kaalina SK SK je tekutina tzn. voda v sytém stavu neobsahující žádnou áru a její suchost x = 0. Stav SK lze osat energetickými veličinami. Základní veličiny tohoto stavu jsou označovány indexem. 2 P Stav SK 3.1 Měrné telo kaalinné, t, i, s, v, Obecná formule q q k t = var c. d T t [ ] t ( ) [ ] var tvar c tvar t0 c var tvar k = ck d T = k = 0 0 x = 0. t k 0 q k Pro telotu SK t = 0 o Cse volí entalie i = 0 q k [ ] = i i 0 i J.kg 1 9

10 Ka. 3 Sytá kaalina okračov ování 3.2 Měrná entalie syté kaaliny Pro vodu a nízké tlaky i = [ ] tvar c tvar [ ] t var -1-1 = 4,186 kj.kg K c Měrná vnitřní energie syté kaaliny u Z obecné definice i = u +.v u = i.v 0 Stav SK, t, i, s, v, x = 0 2 P i = 4,186.t var v měrný objem syté kaaliny ři tlaku (m 3.kg 1 ) hodnoty jsou tabelovány 3.3 Měrné výarné telo l Množství tela nutného kvyaření 1 kg syté kaaliny ři stálém tlaku tabelováno q k 10

11 4. Sytá ára (SP) SP je stavem vodní áry, která se vyskytuje v uzavřeném objemu, ve kterém se řiváděným telem odaříveškerávoda. V teelných diagramech vodní áry se stav SP nachází na ravé mezní křivce (obr. 1.1, 2.2). Stav SP lze osat fyzikálními rovnice a energetickým veličinami, jejichž hodnoty se tabelují a běžně dokumentují teelnými diagramy event. regresními funkcemi. 6 P Základní energetické veličiny Indexy veličin 4.1 Měrná entalie SP sytá kaalina na mezi sytosti sytá ára na mezi sytosti q k i = i + l v l v = i i 11 GG/012

12 ka. 4 Sytá ára okračov ování Měrná vnitřní energie SP (zásadní je změna u) Δu = i.v hodnoty u se tabelují Stav SP, t, i, s, v, x = 1 P 4.4 Měrná vnitřní entroie SP (zásadní je změna s) Δs = s s = l v / T var hodnoty s, s se tabelují q k 12

13 5. Mokrá ára MP Stav MP, t, i, s, v MP je směsí syté áry a syté kaaliny téže teloty. Tvořítak heterogenní směs vody a áry. V diagramech vodní áry se MP nachází mezi dolní a horní mezní křivkou, atrné na obr. 1.1, 2.1, 2.2. Stavy MP lze osat základními veličinami. P P 5.1 Suchost x MP x = m m = m m + m kg.kg 1 x - hmotnost syté kaaliny x - hmotnost syté áry q 5.2 Vlhkost MP y = 1 x 13 GG/012

14 Ka. 5 Mokrá ára (MP) okračov ování 5.3 Měrný objem MP v P P m m m v = v + = + v =. v m m + m m ( 1 x). v + x v = v + x. v 3 1 ( v ) (m.kg ) 5.4 Měrná hmotnost MP q ρ = v 1 3 (kg.m ) 14 GG/012

15 Ka. 5 Mokrá ára (MP) okračov ování 5.5 Měrná entalie MP 4 P 5 P i 1 ( 1 x). i + x. i = i + x. ( i i ) i = i + x. l (J.kg ) = v 5.6 Měrná vnitřní energie MP u 1 ( 1 x). u + x. u = u + x. ( u u ) u = u + x. l (J.kg ) = v 5.7 Měrná vnitřní entroie MP lr s = s + x T var (J.kg 1 K 1 ) q 15 GG/012

16 6. PřehP ehřátá ára PP PP je ára, kterávznikáze syté áry omocí řehřátí tzn. řívodem tela. Jednoznačně lze stav lze osat omocí dvou stavových veličin, z nichž zásadní se získají exerimentálně. V odborné raxi se určení stavu PP využívají tabulky [1], rogramová řešení či regresní funkce. 6 P 6.1 Přehřívací telo q ř i ř = d i = i i i var ř 1 ( J.kg ) q k q ř i = ř ř c d t = i var [ ] t 1 c ( t t ) ( J.kg ) t var ř var 16 GG/012

17 Ka. 6 Přehřátá ára PP okračov ování 6.2 Měrná entalie PP i ř = i = i + q = i ř + + [ ] tvar 1 c ( t t ) ( J.kg ) t var ř t t var ř var c dt = Stav PP, t, i, s, v 6 P 6.3 Měrná entroie PP Hodnoty i ř se tabelují i ř = f(,t) [1] s ř = Tř dt s + c = Tvar T T T ř ř 1 [ c ] ln ( J.kg ) T var T var q k Hodnoty s ř se tabelují s ř = f(,t) [1] 17 GG/012

18 Ka. 6 Přehřátá ára PP okračov ování 6.4a Měrný objem PP v Stav PP, t, i, s, v 6 P Měrný objem PP je neřímo úměrný tlaku. Hodnoty měrných objemů jsou tabelovány v arních tabulkách ro stav daný tlakem a telotou. S klesajícím tlakem roste v řibližně odle hyerboly. Skutečnost je atrná na obr Hodnoty měrného objemu lze vyočíst dle emirického vztahu. Prof. Linde uvádí formuli ro telotu PP T u. v = 480,2. T u i q k Konstanta i = f(,t) = 0,016 latí ro tlak do 1 MPa a telotu 330 až 550 o C. 18 GG/012

19 Ka. 6 PřehP ehřátá ára PP okračov ování 6.4b Měrný objem Přetlak (kpa) , Obr. 6.1 Závislost v = f() Měrný objem v (m 3 /kg) 19

20 Ka. 6 PřehP ehřátá ára PP okračov ování 6.5a MěrnM rná teelná kaacita PP Měrná teelná kaacita c PP je funkcí teloty T a tlaku. Reálnou hodnotu lze určit exerimentálně ro konstantní tlaky PP. Vybrané hodnoty c = f(t,) uvádí tab. 6.1 a graf obr Tab. 6.1 MěrnM rná teelná kaacita řeh ehřáté áry vybrané hodnoty (kpa) t s 81,4 99,6 120,2 143,6 153,8 170,4 179,9 187,9 195 t = t s 2,00 2,03 2,09 2,20 2,30 2,42 2,53 2,65 2, ,98 2, ,97 2,00 2, ,96 1,99 2,05 2, ,96 1,98 2,04 2,14 2,25 2, ,95 1,98 2,03 2,12 2,22 2,33 2,44 2,57 2, ,95 1,98 2,02 2,10 2,19 2,28 2,38 2,50 2, ,95 1,97 2,01 2,09 2,17 2,26 2,34 2,43 2, ,95 1,97 2,01 2,08 2,15 2,23 2,30 2,38 2, ,96 1,97 2,01 2,08 2,14 2,20 2,28 2,34 2, ,96 1,98 2,01 2,07 2,13 2,19 2,26 2,32 2, ,97 1,98 2,01 2,07 2,13 2,18 2,24 2,29 2, ,97 1,98 2,01 2,07 2,12 2,17 2,23 2,28 2, ,97 1,98 2,01 2,07 2,12 2,16 2,21 2,26 2, ,97 1,99 2,02 2,07 2,11 2,15 2,20 2,25 2,29 GG/012 20

21 Ka. 6 PřehP ehřátá ára PP okračov ování 6.5b MěrnM rná teelná kaacita PP Měrná teel. kaacita řehráté áry 3,1 Kaacita c 1,85 2,85 2,6 2,35 2,1 Mezní křivka c klesá s rostoucí telotou 1400 kpa 50 kpa 1, Telota ( o C) Obr. 6.2 MěrnM rná teelná kaacita řeh ehřáté áry 21

22 7. Nestabilní stavy vodní áry Tyto nestabilní stavy tvoří: a. PřehP ehřátá kaalina b. Podchlazená = řechlazen echlazená ára a b a. Přehřátá kaalina má vyšší telotu než odovídá jejímu bodu varu ři daném tlaku. Výskyt tohoto stavu je v raxi TZB ojedinělý. b. Podchlazená = řechlazená ára ředstavuje stav áry, které vzniká ochlazení áry od bod varu, aniž by se srážela. Tento stav se vyskytuje nař. v kondenzátorech, kdy se ára sráží na chladných stěnách. Přechlazení áry v celém objemu se dosáhne také adiabatickou exanzí. Vyskytují li se v rostoru (objemu) kondenzační jádra (zrnka rachu) vytváříse mlha (mokrá ára). Pro technickou raxi TZB není roblematika obou zmíněných stavů zásadní. 22 GG/012

23 8. Přehled veličin stavu VP Č Stav Sytá ára Mokrá ára Přehřátá ára Sytá kaalina Veličiny stavu, x, t 1 Telota t var =f() t var =f() t =f(,v) t var =f() 2 Měrný objem v =f() v = v +x.(v v ) v =f(,t) v =f() 3 Hustota ρ =1/v ρ = 1/v ρ =1/v ρ =1/v 4 Vnitřní energie u = i.v u = u +x.(u u ) u = i.v u = i.v u = u.v u i 5 Entalie i = i l v i = i +x.(i i ) i = i x.l v i = i +c.(t l v ) i u q k 6 Entroie s = l v /T v s = s +x.(s s ) s = s +c.lnt/t v s = c.lnt v / GG/012

24 9. Vybrané teelné děje voblasti vodní áry (VP) 9.1 Základní ojmy Definice Teelné děje lze definovat jako oslounost změn stavů látky, robíhají v izolovaných a neizolovaných soustavách Klasifikace dějů kvazistatické vratné nestacionární nevratné Účel řešení Analýza jednoduchých teelných dějů a jejich alikace omocí triviálních řístuů Alikace Identifikace změn stavů soustavy (látky) omocí změn stavových veličin Δ, Δi, Δs, Δu, Δt, Δq, Δx 24 GG/012

25 Ka. 9.1 Základní ojmy okračování Metody řešení dějů - analytické -grafické - graficko - analytické Výchozí hodnoty termodynamické veličiny a vlastnosti vodní áry dány tabulkami či grafy event. regresními funkcemi (hodnoty ro vodní áru se zřesňují) dvě stavové veličiny nař. h, v, v, h x,.. Výstu řešení Hledané veličiny stavu vodní áry 25 GG/012

26 Ka. 9.1 Základní ojmy okračování Předoklady řešení ideální lyn nejjednodušší řešení, reálné lyny a řehřáté áry řešení je zdůvodu jejich vlastností složitější. Praktická řešení základních dějů alikace termodynamických tabulek, teelných diagramůči rogramových řešení. Teelné tabulky, diagramy, výočetní rostředky klasický rostředek identifikace a řešení stavů vodní áry, diagramy jsou zracované ro různé kombinace stavových veličin souřadnic a umožňují řehledné řešení úloh, aktuálním rostředkem řešení je výočetní rostředky, vycházející z exaktního vyčíslení fyzikálních dějů VP. Základní diagramy T s, i s, i, log v, aod. 26 GG/012

27 9.2 Teelné tabulky VP t v' v" ρ' ρ" i' i" l kpa o C m 3 /kg m 3 /kg kg/m 3 kg/m 3 kj/kg kj/kg kj/kg 1 6,92 0, ,9 999,9 0, , ,84 0, ,68 989,8 0, , ,08 0, , ,2 0, , ,12 0, , ,3 0, , ,35 0, , ,0 0, , ,63 0, , ,6 0, , ,38 0, , ,9 0, , ,23 0, , ,0 1, , ,54 0, , ,7 1, , ,62 0, , ,8 2, , ,84 0, , ,2 2, , ,84 0, , ,5 3, ,

28 9.3 Teelné diagramy vodní áry Diagram v a dolní mezní křivka b hornímezníkřivka c izotermická exanze kaaliny d vyařování e izotermická exanze áry MPa 22, c a K d x=0 x=1 x=0,5 0,01 0,02 e 0,03 T v m 3.kg b

29 9.3.2 Diagram vodní áry i Diagram s lineární osou tlaku (MPa) kr = 22,12 t kr = 374,1 o C K kritický bod T 20 Voda Mokrá ára Přehřátá ára Sytá kaalina x = 0 10 Výarné telo Sytá ára x = i kr = 2095 kj/kg i (kj/kg) 29

30 9.3.3 Diagram log i Logaritmická osa tlaku log [MPa] K s Diagram je vhodný ro velký rozsah tlaků T (Obor chlazení) T K x s i x = 0 x x = 1 i [kj.kg 1 ] 30

31 9.3.4 Diagram T s k = 22,12 MPa Diagram T sumožňuje řešit exanzi z řehřáté áry do áry mokré a zobrazit děj jako souvislý. T [K] T kr = 647 K v [m 3.kg 1 ] [kpa] T v v i [kj/kg] x i s x = 0 s kr = 4,43 kj.kg 1.K 1 x = 1 s 31

32 9.3.5 Diagram log i s i kj/kg MPa Užívaná část 0, ,1 0,37 2 0,5 1,7 0,1 0, o C ,9 x= ,3 0,7 0,8 x=0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 s (kj/kgk) 0 2,1 4,2 6,3 8,4 10,6 12,6 32

33 10. ZákladnZ kladní děje v oblasti vodní áry ro TZB Základní děje VP nacházející ulatnění v TZB 1. Izochorický děj 2. Izobarický děj 3. Adiabatický děj 4. Izoentalický děj Q telo Parní kotel uzavřený rostor Pára Děje v uzavřeném rostoru. Veličiny stavu, t, i, s, v Voda Cíl řešení dějů veličiny návrhu teelných elementů soustav TZB 33 GG/012

34 10.1 Děj D izochorický v 1 = v 2 = konst v 3 = v 4 = konst 1 x=0 2 K MP PP x=1 x 2 x 3 v 1= v 2 v 3 = v 4 = v v Řešení stavů izochorických dějů Děj 1 2 odvod tela MP (chlazení) v 1 = v 1; v 2 = v 2 + x 2.(v 2 - v 2) v 1 = v 2 + x 2.(v 2 - v 2), v2 v2 x2 =,,, v v Děj 3 4 řívod tela MP (ohřev) v 4 = v 4; v 3 = v 3 + x 3.(v 3 - v 3) v 4 = v 4 = v 3 + x 3.(v 3 - v 3) x 3 v = v 2 3,, 3 v v Děj 4 5 řívod tela řehřáté áře (PP) 2, 3, 3 34

35 10.1 Děj D izochorický okračov ování Charakteristika děje v 3 = v 4 = v =konst. Schéma teelných dějů Schéma teelného zařízení Parní kotel Ventil uzavřen Voda K SP PP Q telo kaalinné M. ára 3 Voda Sytá ára 4 2 MP 3 4 x=1 x=0 x 2 x 3 v 1 = v 2 v 3 = v 4 v 35 GG/012

36 10.1 Děj D izochorický okračov ování Charakteristika děje: teelné soustavě se dodává nebo odebírá telo, děj ředstavuje základní zůsob ohřevu nebo ochlazování soustavy nař. náběh arního kotle. Řešení izochorického děje: veličiny děje MP, ideálního lynu a blízce odobné látky jsou dány rovnicemi: = r v. T = konst ( T ) q = u v nebo 2 u1 = c. 2 T1 T 2 2 = a s s1 = cv ln 1 T1 T T GG/012

37 10.2 Děj D j izobarický Charakteristika děje = 1 = konst. Soustavě se dodává nebo odebírá telo Alikace Základní zůsob ohřevu nebo ochlazování soustavy obecně latí ro ideální lyn a blízce odobné látky (ř.: rovoz arního kotle, vyařování chladiva, ) Základní veličiny a závislost r T = = v 2 2. T = konst T nebo = a s s1 1 T1 ( T ) q = i 2 i1 = c 2 T1 c v ln T T 1 37

38 10.2 Děj D j izobarický okračov ování t= konst K Charakteristika děje = konst. V oblasti mokré áry děj izotermický!!! = konst Voda x=0 x 1 MP PP v v 1 v 2 v v 4 x=1 x 3 v Platí: v 1 = v + x 1.(v v ) v 2 = v + x 2.(v v ) v 3 = v 3 Sotřebované telo q 12 = (x 2 x 1 ).l = i 2 i 1 q 34 = q ř = i 4 i 3.(v v ) = = [ ] t ř c ( t t ) t var ř var 38 GG/012

39 10.2 Děj D j izobarický okračov ování Charakteristika = konst. Q k telo kaalinné Q telo řehřívací Parní kotel M. ára 1, 2 Voda 0 4 PP Sytá ára 3 Výskyt děje TZB: Průtokové ohřívačea chladiče, arní kotel, výarníky, kondensátory Teelný tok ro výočet tela i ro nevratný růběh izobarického ohřevu nebo ochlazování. ( T ) q = i 2 i1 = c 2 T1 Pro ustálený stav ak latí Q = m.δi i 0 x=0 MP PP x 1 v2 v4 v v v 1 K x=1 39 x 3 v

40 10.3 Děj D j adiabatický Charakter děje dq= 0 Adiabatická komrese a exanze změna oměrné suchosti Řešení vychází z izoentroického děje s 1 = s s 2 3 = s 4 = s 5 K 5 1 PP 4 x x 2 3 = = s s s s, 1,, 2,, 4,, 3 s s s s, 2, 2, 3, 3 x =0 MP 2 3 x=1 x 2 x 3 Skutečnosti děje: Exanzí syté kaaliny roste x (stav 2) Exanzí syté áry klesá x (stav 3) Při komresi se x mění oačně v 1 v 2 v 5 v 4 v 3 v 40 GG/012

41 10.4 Děj D izoentalický Charakteristika entalie konstantní nevratný děje Zásadní modifikace děje ro TZB a. Škrcení mokré áry b. Škrcení syté áry Redukční uzel c. Škrcení řehřáté áry d. Směšovací rocesy Alikace škrcení VP Přírava áry změnou veličin výchozího stavu Možné koncové stavy:ára sytá, mokrá, řehřátá Realizace škrcení tlaku vloženou clonou vznik trvalé tlakové ztráty škrticí armaturou Tyické alikace obor chlazení, vytáění 41 GG/012

42 10.4 Děj D izoentalický okračov ování i a. Škrcení mokré áry Δi = 0 K s 1 s1 1 2 s2 x 2 T s1 T s2 x =1 Charakteristika děje Škrcením telota mokré áry rychle klesá, mokrá ára může řecházet do stavu větší suchosti event. do stavu řehřátí. Veličiny stavu 2 Výchozí veličiny 1, x 1, 2, i 1 z teelné bilance x ) i x x = i + x. ( i i 1 s 2 s Z hodnoty suchosti lze ro hodnoty na veličin mezních křivkách vyčíslit související veličiny ro stav o škrcení. 2 = i, 1, i2 + x l l GG/06

43 10.4 Děj D izoentalický okračov ování b. Škrcení syté áry Charakteristika děje i i 1 =i 2 1 s1 2 s2 T s2 T s1 Škrcením syté kaaliny klesá telota a současně se částečně odařuje kaalina (voda), tzn. že škrcením kaaliny tato řechází do stavu mokré áry. Tato skutečnost se využívá ve strojním chlazení k dosažení ožadovaných nízkých telot, nutných k odnímání tela (chlazení) látek. x =1 Škrcením syté áry klesá tlak i telota a ára se stává řehřátou. s 43

44 10.4 Děj D izoentalický okračov ování i i 1 =i 2 c. Škrcení řehřáté áry K 1 1 T 1 T s1 2 ΔT 2 2 T 2 x 2 s x=1 T s2 Charakteristika děje Škrcením řehřáté áry ze stavů blízkých mezi sytosti se zmenšuje tlak i telota, ale zvětšuje se řehřátí, rotože latí T 1 T s1 < T 2 T s2. Značně řehřátá ára ro i = konst. ři škrcení tlak snižuje, telota se nemění a řehřátí roste. a. Řešení teelná bilance b. Výchozí stav 1 a 2 c. Nevratný děj 2 v s2 s1 = ( d) 1 T d. Odvedené telo v.d = q ds = dq/ T ro dq= konst. T s 44

45 10.4 Děj D izoentalický okračov ování abc.. Technické řešení škrcení clona Technický rvek škrcení tlaku clona, regulační armatura Vložená clona do otrubí zdroj trvalé tlakové ztráty Clona m o 0 t 0 c, (Pa) m o 1 0 t 1 = t 0 c,1 = c,o 0 Δ 1 min l (m) Hmotnostní růtok řed i za clonou je konstantní 45

46 10.4 Děj D izoentalický okračov ování abc.. Technický rvek škrcení redukční ventil (RV) Princi škrcení RV snižování nebo zvyšování růtočného růřezu zasouvání a vysouváním nař. kuželky. Pohyb škrticího orgánu omocí membrány, servoohonu či neumaticky, atd. Průtok áry reguluje kuželka Výstuní tlak odvozen od ředětí ružiny. Pokud je výstuní tlak nižší než nastavený řeváží síla ružiny nad sílou od tlaku a kuželka se ohne směrem nahoru, čímž se zvětší růtočný růřez a růtok áry. 46 GG/06

47 10.4c Děj D izoentalický okračov ování abc. Škrcení omocí RV Účel RV regulaci růtoku tekutin, snížení tlaku tekutiny Návrh RV výchozí v odborné raxi je tzv. součinitele růtoku K v (blíže odborné ředměty) Z růtočného růřezu ventilem (funkce zdvihu regulačního orgánu) lze růtok řibližně vyočíst omocí součinitele růtoku K v K v = Q ρ Δ Výočet růtoku ro kaaliny dostatečně řesný omocí součinitele růtoku K v Výočet růtoku ro lynu a áry ři velkých změnám stavových veličin je výočet růtoku značně roblematický. 47 GG/06

48 10.4d Děj D izoentalický okračov ování Směšovací rocesy var. 1 Vstřikov ikování vody do áry var. 2 Směšov ování vody se sytou arou var. 3 Směšov ování vody s řeh ehřátou arou var 1. Vstřikov ikování vody do áry a. Účel regulace teloty řehřáté áry (PP), řírava syté áry z PP b. Výočet výchozí teelná a látková bilance m = m + m v = v = c. Měrná entalie i = m. i m + m + m v v. i v 48 GG/06

49 10.4d Děj D izoentalický okračov ování Směšovací rocesy var. 2 Směšov ování vody se sytou arou var. 3 Směšov ování vody s řeh ehřátou arou var 2. Směšov ování vody se sytou arou a. Účel ohřev vody (alikace v technologii), mokrá ára b. Výočet výchozí teelná a látková bilance m.u + m v.u v = (m + u v ).u s m + m v = m s c. Poměrné množství syté áry ve směsi x s = m /m s var 3. Směšov ování vody s řeh ehřátou arou a. Účel ohřev vody (alikace v technologii), mokrá ára b. Výočet výchozí teelná a látková bilance m.u + m v.u v = (m + u v ).u s m + m v = m s u s = m. u m m + m v v. i v 49 GG/06

50 Literatura [1] Ražnjevic K.: Termodynamické tabulky. Bratislava Alfa Brno, GG/06

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 Entalická bilance výměníků tela Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní

Více

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.

Více

Zpracování teorie 2010/11 2011/12

Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Cykly Děje Proudění (turbíny) počet v: roce 2010/11 a roce 2011/12 Chladící zařízení (nakreslete cyklus a nakreslete schéma)... zde 13 + 2 (15) Izochorický děj páry (nakreslit

Více

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma : Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku

Více

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu: Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 3. cvičení Příklad 1: Rankin-Clausiův cyklus Vypočtěte tepelnou účinnost teoretického Clausius-Rankinova parního oběhu, jsou-li admisní parametry páry tlak p a = 80.10 5

Více

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní 4 Ztráty tlaku v trubce s výlní Miloslav Ludvík, Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Proudění kaaliny či lynu nehybnou vrstvou částic má řadu alikací v chemické technologii. Částice tvořící vrstvu

Více

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok. 8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S

Více

Teplovzdušné motory motory budoucnosti

Teplovzdušné motory motory budoucnosti Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Telovzdušné motory motory budoucnosti Text byl vyracován s odorou rojektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání

Více

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ Výhody: medium (vzduch) se nachází všude kolem nás možnost využití centrální výroby stlačeného vzduchu v závodě kompresor nemusí pracovat nepřetržitě (stlačený

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Elektroenergetika 1. Termodynamika Elektroenergetika 1 Termodynamika Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013 Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Energetický ústav Odbor fluidního inženýrství Victora Kaplana

Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Energetický ústav Odbor fluidního inženýrství Victora Kaplana Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Energetický ústav Odbor fluidního inženýrství Victora Kalana Měření růtokové, účinnostní a říkonové charakteristiky onorného čeradla Vyracovali:

Více

IV. Fázové rovnováhy dokončení

IV. Fázové rovnováhy dokončení IV. Fázové rovnováhy dokončení 4. Fázové rovnováhy Ústav rocesní a zracovatelské techniky 1 4.3.2 Soustava tuhá složka kaalná složka Dvousložková soustava s 2 Křivka rozustnosti T nenasycený roztok nasycený

Více

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 10

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 10 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 10 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního

Více

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry Úvod Znalosti - klíč k úspěchu Materiál přeložil a připravil Ing. Martin NEUŽIL, Ph.D. SPIRAX SARCO spol. s r.o. V Korytech (areál nádraží ČD) 100 00 Praha 10 - Strašnice tel.: 274 00 13 51, fax: 274 00

Více

PRŮTOK PLYNU OTVOREM

PRŮTOK PLYNU OTVOREM PRŮTOK PLYNU OTVOREM P. Škrabánek, F. Dušek Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko technologická Katedra řízení rocesů a výočetní techniky Abstrakt Článek se zabývá ověřením oužitelnosti Saint Vénantovavy

Více

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů Základy elektrických ohonů, otelování,ochlazování motorů Určeno ro studenty kombinované formy FS, ředmětu Elektrotechnika II an Dudek únor 2007 Elektrický ohon Definice (dle ČSN 34 5170): Elektrický ohon

Více

7. Fázové přeměny Separace

7. Fázové přeměny Separace 7. Fázové řeměny Searace Fáze Fázové rovnováhy Searace látek Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 7. Fázové řeměny Searace fáze - odlišitelný stav látky v systému; v určité

Více

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I.

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Označení...3

Více

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu. 7. Měření dutých objemů omocí komrese lynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol : Určete objem skleněné láhve s kohoutem komresí lynu. Pomůcky Měřený objem (láhev s kohoutem), seciální lynová byreta

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými 1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o. Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK. 2010-01 Ing.

Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o. Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK. 2010-01 Ing. Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o Diagram chladícího okruhu Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK 2010-01 Ing. Jiří Brož Úvod k prezentaci Tato jednoduchá

Více

Teplota a její měření

Teplota a její měření Teplota a její měření Teplota a její měření Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_03_01 Teplota, Celsiova a Kelvinova teplotní stupnice, převodní vztahy, příklady. Tepelná výměna, měrná

Více

CHLADICÍ TECHNIKA A TEPELNÁ ČERPADLA

CHLADICÍ TECHNIKA A TEPELNÁ ČERPADLA CHLADICÍ TECHNIKA A TEPELNÁ ČERPADLA PODKLADY PRO CVIČENÍ Ing. Miroslav Petrák, Ph.D. Praha 2009 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Obsah Popis diagramů... 2 Řešené příklady...

Více

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá

Více

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par

12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par 1/2 1. Určovací veličiny pracovní látky 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 3. Směsi plynů, měrné tepelné kapacity plynů 4. První termodynamický zákon 5. Základní vratné

Více

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele

Více

Povrchová vs. hloubková filtrace. Princip filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob

Povrchová vs. hloubková filtrace. Princip filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob Tekutiny Dorava tekutin Filtrace Princi iltrace Povrchová vs. hloubková iltrace» Dělení evných částic od tekutiny na orézní iltrační řeážce Susenze, Aerosol Filtrát Filtrační koláč Filtrační řeážka Tyy

Více

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1 Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci

Více

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2

KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2 Obsah KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových dějů s ideálním lynem Přehled základních dějů v ideálním

Více

Obecné informace. Oběhová čerpadla. Typový identifikační klíč. Výkonové křivky GRUNDFOS ALPHA+ GRUNDFOS ALPHA+ Oběhová čerpadla.

Obecné informace. Oběhová čerpadla. Typový identifikační klíč. Výkonové křivky GRUNDFOS ALPHA+ GRUNDFOS ALPHA+ Oběhová čerpadla. Čeradla ředstavují komletní konstrukční řadu oběhových čeradel s integrovaným systémem řízení odle diferenčního tlaku, který umožňuje řizůsobení výkonu čeradla aktuálním rovozním ožadavkům dané soustavy.

Více

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku. Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 4. cvičení Příklad 1: Přihřívání páry Teoretický parní oběh s přihříváním páry pracuje s následujícími parametry: Admisní tlak páry p a = 10 MPa a teplota t a = 530 C. Tlak

Více

Numerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou

Numerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou Konference ANSYS 2009 Numerické výočty roudění v kanále stálého růřezu ři ucání kanálu válcovou sondou L. Tajč, B. Rudas, a M. Hoznedl ŠKODA POWER a.s., Tylova 1/57, Plzeň, 301 28 michal.hoznedl@skoda.cz

Více

Příklady k opakování TERMOMECHANIKY

Příklady k opakování TERMOMECHANIKY Příklady k opakování TERMOMECHANIKY P1) Jaký teoretický výkon musí mít elektrický vařič, aby se 12,5 litrů vody o teplotě 14 C za 15 minuty ohřálo na teplotu 65 C, jestliže hustota vody je 1000 kg.m -3

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

III. Základy termodynamiky

III. Základy termodynamiky III. Základy termodynamiky 3. ermodynamika FS ČU v Praze 3. Základy termodynamiky 3. Úvod 3. Základní ojmy 3.3 Základní ostuláty 3.4 Další termodynamické funkce volná energie a volná entalie 3.5 Kritérium

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém

Více

ZÁKLADNÍ POZNATKY Hydrostatika Kapaliny málo stlačitelné, za rovnovážného stavu nemohou vznikat tečná napětí, jsou dokonale pružné.

ZÁKLADNÍ POZNATKY Hydrostatika Kapaliny málo stlačitelné, za rovnovážného stavu nemohou vznikat tečná napětí, jsou dokonale pružné. ZÁKLDNÍ POZNTKY Hydrostatika Kaaliny málo stlačitelné, za rovnovážného stavu nemohou vznikat tečná naětí, jsou dokonale ružné. Tlak v kaalině F, F. S S tlaková síla Pascalův zákon : Tlak je na všech místech

Více

definovat pojmy: PI člen, vnější a vnitřní omezení, přenos PI členu popsat činnost PI regulátoru samostatně změřit zadanou úlohu

definovat pojmy: PI člen, vnější a vnitřní omezení, přenos PI členu popsat činnost PI regulátoru samostatně změřit zadanou úlohu . PI regulátor Čas ke studu: 5 mnut Cíl Po rostudování tohoto odstavce budete umět defnovat ojmy: PI člen, vnější a vntřní omezení, řenos PI členu osat čnnost PI regulátoru samostatně změřt zadanou úlohu

Více

TECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. Série 100. Oběhová a cirkulační čerpadla 50 Hz 2.1

TECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. Série 100. Oběhová a cirkulační čerpadla 50 Hz 2.1 TECNICKÝ KATALOG GRUNDFOS Série. Oběhová a cirkulační čeradla z Obsah Obecné informace strana Výkonový rozsah Výrobní rogram Tyové klíče 7 Použití 8 Otoné systémy 8 Systémy cirkulace telé (užitkové) vody

Více

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7. Výrobní činnost odniku Ekonomika odniku - 2009 7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU 7.1. Produkční funkce teoretický základ ekonomiky výroby 7.2. Výrobní kaacita Výrobní činnost je tou činností odniku, která

Více

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604 .6.6 Sytá ára Předolady: 604 Oaování: aaliny se vyařují za aždé teloty. Nejrychlejší částice uniají z aaliny a stává se z nich ára. Do isy nalijee vodu voda se ostuně vyařuje naonec zůstane isa rázdná,

Více

Tepelná čerpadla. princip funkce topný faktor typy tepelných čerpadel hodnocení provozu tepelných čerpadel otopné soustavy

Tepelná čerpadla. princip funkce topný faktor typy tepelných čerpadel hodnocení provozu tepelných čerpadel otopné soustavy Tepelná čerpadla princip funkce topný faktor typy tepelných čerpadel hodnocení provozu tepelných čerpadel otopné soustavy Tepelná čerpadla zařízen zení k získz skávání využiteln itelné tepelné energie

Více

TYPY KOTLŮ, JEJICH DĚLENÍ PODLE VYBRANÝCH HLEDISEK. Kotel horkovodní. Typy kotlů 7.12.2015. dělení z hlediska:

TYPY KOTLŮ, JEJICH DĚLENÍ PODLE VYBRANÝCH HLEDISEK. Kotel horkovodní. Typy kotlů 7.12.2015. dělení z hlediska: Typy kotlů TYPY KOTLŮ, JEJICH DĚLENÍ PODLE VYBRANÝCH HLEDISEK dělení z hlediska: pracovního média a charakteru jeho proudění ve výparníku druhu spalovaného paliva, způsobu jeho spalování a druhu ohniště

Více

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní

Více

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky , "Zracováno odle Skácel F. - Tekáč.: Podklady ro Ministerstvo životního rostředí k rovádění Protokolu o PRTR - řehled etod ěření a identifikace látek sledovaných odle Protokolu o registrech úniků a řenosů

Více

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách Tepelně vlhkostní mikroklima Vlhkost v budovách Zdroje vodní páry stavební vlhkost - vodní pára vázaná v materiálech v důsledku mokrých technologických procesů (chemicky nebo fyzikálně vázaná) zemní vlhkost

Více

6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy

6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy 6. Vliv zůsobu rovozu uzlu transformátoru na zemní oruchy Zemní oruchou se rozumí sojení jedné nebo více fází se zemí. Zemní orucha může být zůsobena řeskokem na izolátoru, růrazem evné izolace, ádem řetrženého

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314

Více

1/1 PŘEHLED TEORIE A VÝPOČTOVÝCH VZTAHŮ. Základní stavové veličiny látky. Vztahy mezi stavovými veličinami ideálních plynů

1/1 PŘEHLED TEORIE A VÝPOČTOVÝCH VZTAHŮ. Základní stavové veličiny látky. Vztahy mezi stavovými veličinami ideálních plynů 1/1 PŘEHLED TEORIE A VÝPOČTOVÝCH VZTAHŮ Základní stavové veličiny látky Vztahy mezi stavovými veličinami ideálních plynů Stavová rovnice ideálního plynu f(p, v, T)=0 Měrné tepelné kapacity, c = f (p,t)

Více

Zákon o vyrovnání relativní mezní produktivity (MP) (týká se výrobce), pro výrobce užitek = produktivita, chová se jako viz výše MU

Zákon o vyrovnání relativní mezní produktivity (MP) (týká se výrobce), pro výrobce užitek = produktivita, chová se jako viz výše MU Úvod do ekonomické teorie (body k řednášce) zásadní konstatování (A + B): (A) Užitek (Utilita) vyjadřuje míru usokojení sotřebitele ři získání určitého statku (výrobku, služby) Užitek je určen ředevším:

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Více

Vliv zateplení objektů na vytápěcí soustavu, nové provozní stavy a topné křivky

Vliv zateplení objektů na vytápěcí soustavu, nové provozní stavy a topné křivky Vliv zateplení objektů na vytápěcí soustavu, nové provozní stavy a topné křivky V současnosti se u řady stávajících bytových objektů provádí zvyšování tepelných odporů obvodového pláště, neboli zateplování

Více

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelná technika Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelné konstanty technických látek Základní vztahy Pro proces sdílení tepla platí základní

Více

Ing. Jan Sedlář Matematický model chladicího zařízení s odtáváním výparníku ODBORNÁ KONFERENCE SCHKT 26. LEDNA 2016, HOTEL STEP, PRAHA

Ing. Jan Sedlář Matematický model chladicího zařízení s odtáváním výparníku ODBORNÁ KONFERENCE SCHKT 26. LEDNA 2016, HOTEL STEP, PRAHA Ing. Jan Sedlář Matematický model chladicího zařízení s odtáváním výparníku ODBORNÁ KONFERENCE SCHKT 26. LEDNA 216, HOTEL STEP, PRAHA UCEEB ČVUT Fakulta strojní Ústav energetiky Výuka Vývoj tepelných čerpadel

Více

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému

Více

Identifikátor materiálu: ICT 2 58

Identifikátor materiálu: ICT 2 58 Identifikátor materiálu: ICT 58 Registrační číslo projektu Název projektu Název příjemce podpory název materiálu (DUM) Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity

Více

STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ

STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ Zadání: 1. Stanovte oxygenační kapacitu a procento využití kyslíku v čisté vodě pro provzdušňovací porézní element instalovaný v plexi válci následujících rozměrů:

Více

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA Měření na výměníku tepla Protokol obsahuje 13 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování: 7.5.2011

Více

Zkoušení a dimenzování chladicích stropů

Zkoušení a dimenzování chladicích stropů Větrání klimatizace Ing. Vladimír ZMRHAL, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky rostředí Zkoušení a dimenzování chladicích stroů Ústav techniky rostředí Chilled Ceilings Testing and Dimensioning

Více

Dynamické programování

Dynamické programování ALG Dynamické rogramování Nejdelší rostoucí odoslounost Otimální ořadí násobení matic Nejdelší rostoucí odoslounost Z dané oslounosti vyberte co nejdelší rostoucí odoslounost. 5 4 9 5 8 6 7 Řešení: 4 5

Více

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE OBSAH 1 DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE (V. Kemka).............. 9 1.1 Zdvihadla a jeřáby....................................... 11 1.1.1 Rozdělení a charakteristika zdvihadel......................... 11 1.1.2

Více

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 8. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 8. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6 Elektrárny A1M15ENY řednáška č. 8 Jan Šetlík setlij@fel.cvut.cz -v ředmětu emailu ENY Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická, 166 7 Praha 6 První říad bez řihřívání: T = 1 MPa

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

SROVNÁNÍ VYBRANÝCH DĚJŮ V REÁLNÉM PLYNU MODELY, ANIMACE

SROVNÁNÍ VYBRANÝCH DĚJŮ V REÁLNÉM PLYNU MODELY, ANIMACE Záadočeská univerzita v Plzni Fakulta edagogická Dilomová ráce SROVNÁNÍ VYBRANÝCH DĚJŮ V REÁLNÉM PLYNU MODELY, ANIMACE COMPARISON OF SELECTED EFFECTS IN REAL GAS - MODELS, ANIMATIONS Jiří Prušák Plzeň

Více

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší

Více

POROVNÁNÍ VODNÍCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE

POROVNÁNÍ VODNÍCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE 19. Konference Klimatizace a větrání 21 OS 1 Klimatizace a větrání STP 21 POROVNÁNÍ VODNÍCH KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ Z HLEDISKA SPOTŘEBY ENERGIE Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky

Více

Technické údaje SI 75TER+

Technické údaje SI 75TER+ Technické údaje SI 75TER+ Informace o zařízení SI 75TER+ Provedení - Zdroj tepla Solanky - Provedení Univerzální konstrukce reverzibilní - Regulace WPM 2007 integrovaný - Místo instalace Indoor - Výkonnostní

Více

Řešení: Fázový diagram vody

Řešení: Fázový diagram vody Řešení: 1) Menší hustota ledu v souladu s Archimédovým zákonem zapříčiňuje plování jedu ve vodě. Vodní nádrže a toky tudíž zamrzají shora (od hladiny). Kdyby hustota ledu byla větší než hustota vody, docházelo

Více

CVIČENÍ 1 - část 3: PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY

CVIČENÍ 1 - část 3: PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY CVIČENÍ 1 - část 3: PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY Na úvod řehled Jak vyočítat množství řiváděného vzduchu - ouze řiomenutí a ár dolňkových informací Množství řiváděného vzduchu V : Standardně:

Více

PARNÍ TURBÍNY EKOL PRO VYUŽITÍ PŘI KOMBINOVANÉ VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA

PARNÍ TURBÍNY EKOL PRO VYUŽITÍ PŘI KOMBINOVANÉ VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA PARNÍ TURBÍNY EKOL PRO VYUŽITÍ PŘI KOMBINOVANÉ VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA PARNÍ TURBÍNY EKOL PRO VYUŽITÍ PŘI KOMBINOVANÉ VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA Ing. Bohumil Krška Ekol, spol. s r.o. Brno

Více

Řetězy Vysokovýkonné IWIS DIN 8187

Řetězy Vysokovýkonné IWIS DIN 8187 Vysokovýkonné válečkové řetězy IWIS Přednosti a výhody Všechny komonenty jsou vyrobeny z vysokojakostních ušlechtilých ocelí s maximální řesností. V souladu s ředokládaným namáháním komonentu jsou teelně

Více

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost Teorie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost souvisí se změnou rozměru zahřívaného těles Při zahřívání se tělesa zvětšují, při ochlazování

Více

Univerzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů

Univerzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA Měření součinitele tření potrubí Protokol obsahuje 14 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování:5.5.2011

Více

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 3.. 04 Název zpracovaného celku: MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Studuje tělesa na základě jejich částicové struktury.

Více

ADC (ADS) AIR DATA COMPUTER ( AIR DATA SYSTEM ) Aerometrický počítač, Aerometrický systém. V současné době se používá DADC Digital Air data computer

ADC (ADS) AIR DATA COMPUTER ( AIR DATA SYSTEM ) Aerometrický počítač, Aerometrický systém. V současné době se používá DADC Digital Air data computer ADC (ADS) AIR DATA COPUTER ( AIR DATA SYSTE ) Aerometrický očítač, Aerometrický systém V současné době se oužívá DADC Digital Air data comuter Slouží ke snímání a komlexnímu zracování aerometrických a

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 2 TERMODYNAMIKA

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ APLIKOVANÁ FYZIKA MODUL 2 TERMODYNAMIKA YSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ BRNĚ FAKULA SAEBNÍ PAEL SCHAUER APLIKOANÁ FYZIKA MODUL ERMODYNAMIKA SUDIJNÍ OPORY PRO SUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOANOU FORMOU SUDIA Recenzoval: Prof. RNDr. omáš Ficker, CSc. Pavel Schauer,

Více

a) Jaká je hodnota polytropického exponentu? ( 1,5257 )

a) Jaká je hodnota polytropického exponentu? ( 1,5257 ) Ponorka se potopí do 50 m. Na dně ponorky je výstupní tunel o průměru 70 cm a délce, m. Tunel je napojen na uzavřenou komoru o objemu 4 m. Po otevření vnějšího poklopu vnikne z části voda tunelem do komory.

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA VI

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA VI STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109 Josef Gruber MECHANIKA VI TERMOMECHANIKA PRACOVNÍ SEŠIT Vytvořeno v rámci Operačního programu Vzdělávání

Více

Experimentální identifikace tepelného výměníku. Bc. Michal Brázdil

Experimentální identifikace tepelného výměníku. Bc. Michal Brázdil Exerimentální identifikace teelného výměníku Bc Michal Brádil STOČ 9 UTB ve Zlíně, Fakulta alikované informatiky, 9 ABSTRAKT Cílem této ráce je senámení čtenáře s laboratorním aříením Armfield PCT 4 a

Více

TZB - VZDUCHOTECHNIKA

TZB - VZDUCHOTECHNIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-08 KLIMATIZACE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA TZB Vzduchotechnika,

Více

TECHNICKÉ INFORMACE. Alfea. tepelné čerpadlo vzduch/voda

TECHNICKÉ INFORMACE. Alfea. tepelné čerpadlo vzduch/voda TECHNICKÉ INFORMACE Alfea tepelné čerpadlo vzduch/voda Alfea řez kondenzátorem 2 Atlantic Alfea - technické informace 2014 LT Alfea tepelné čerpadlo vzduch / voda údaje elektro Typ 11,4 A 11 A - - - Typ

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 7, 8

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 7, 8 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 7, 8 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento stuijní materiál vznikl za finanční popory Evropského

Více

TERMOMECHANIKA 12. Cykly tepelných motorů

TERMOMECHANIKA 12. Cykly tepelných motorů FSI U v Brně, Energetický útav Odbor termomechaniky a techniky rotředí rof. Ing. Milan Pavelek, Sc. ERMOMEHANIKA. ykly teelných motorů OSNOA. KAPIOLY Přehled cyklů teelných motorů ykly alovacích motorů

Více

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost Zůsobilost Menu: QExert Zůsobilost Modul očítá na základě dat a zadaných secifikačních mezí hodnoty různých indexů zůsobilosti (caability index, ) a výkonnosti (erformance index, ). Dále jsou vyočítány

Více

Změna skupenství Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Změna skupenství Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a uměleká Opava příspěvková organizae Praskova 399/8 Opava 7460 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkureneshopnost oblast podpory.5 Registrační

Více

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Věda, která oisuje kaaliny v klidu se nazývá Věda, která oisuje kaaliny v ohybu se nazývá Věda, která oisuje lyny v klidu se nazývá Věda, která oisuje lyny v ohybu se nazývá VLATNOTI

Více