VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov"

Transkript

1 Termo realizaci inovovaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízen zení budov

2 Vodní ára - VP Vaříme a dodáváme vodní áru VP: mokrou, suchou, sytou, řehřátou nízkotlakou, středotlakou ostrou ro odborníky Vstuní údaje objednávky: stavové veličiny áry hmotnostní tok rovozní účel Parotechna s. a. Pára Voda Telo Turbolus generátor VP

3 1. Úvod Vodní ára (VP) je látka, l jejíž základem je voda. Voda ro chází v závislosti z na ůsob sobícím m tele q skuenskými změnami. Pro vznik VP je zásadnz sadní odařov ování a var. Dominantním m faktorem vzniku VP je var. V TZB ředstavuje řízený fyzikáln lní děj, robíhaj hající v uzavřen eném m rostoru (UP). V závislosti z na množstv ství vody a VP v UP se vyskytují dále uvedené skuenské fáze. Tyto fáze f a děje d jejich vzniku lze osat řadou fyzikáln lních veličin. in. Tání Tuhnutí Var Odar Zdroj tela Uzavřený rostor Volný rostor q q 3

4 1. Úvod okračov ování Charakteristiky dějůd sojených s vodní arou (VP) Odařov ování je samovolný odar do volného okolního rostoru nad vodní hladinou, robíhá za každé teloty, řičem emž se voda ochlazuje vlivem skuenského tela. Problematika řesahuje rámec r ředm edmětu. Blíže e alikované discilíny. V oborech TZB je VP telonosnou látkou l sloužící k řenosu tela či technologickým rocesům. Děje robíhaj hající ři i řírav ravě VP fázovými f změnami lze identifikovat řadou fyzikáln lních zejména tzv. stavových veličin. in. Základní veličiny iny jsou navzájem závislz vislé a měním se sojitě.. Konkrétn tní hodnoty zásadních veličin in se určuj ují exerimentáln lně a dokumentují omocí tabulek, jež jsou základem z tzv. teelných diagramů či i aroximačních funkcí. Dominantní ři i změnách stavů VP jsou meze sytosti. PředstavujP edstavují hranici, na které se náhle n měním charakter veličin in stavu., t, i, v, x, s c, l, λ,. Volný rostor Uzavřený rostor Odar Var q 4

5 2. Stavy vodní áry Kaalina Sytá kaalina Sytá ára Přehřátá ára Podchlazená ára (Přechlazená ára) Přehřátá kaalina t < t var t = t var t = t var t > t var t < t var t > t var Jednotlivé stavy jsou dány oměrem vody a áry v hmotnostní (objemové) jednotce. Základní veličiny stavů i měrná entalie t telota v měrný objem u měrná vnitřní energie tlak s měrná entroie x suchost áry y vlhkost áry 6

6 Ka. 2 Stavy áry okračov ování MPa kr Izobara K Kritický bod Tyické veličiny VP a jejich růběh je atrný z obr Dolní (levá) mezní křivka ozn. x Mez sytosti ro x = 0 ředstavuje očátek vyařování a konec kondenzace x = 1 0 x = 0 T Izochora v kr x suchost Obr. 2.1 Průběh veličin VP v diagramu v Izoterma Horní (ravá) mezní křivka ozn. x. Mez sytosti ro x = 1 ředstavuje konec vyařování a očátek kondenzace. 0,04 v m 3.kg 1 5 GG/012

7 Ka. 2 Stavy áry okračování CT07 Termomechanika P P P P P i, u, v, s t = 0 t var Mokrá ára Děj izobarotermický t = konst. t ř >t var Kaalina Heterogenní směs Plyn Obr. 2.2 Schéma stavů vodní áry 1-x x GG/013 7

8 Ka. 2 Stavy áry okračov ování MPa Fáze sojené s vodní arou 22,12 Voda 20 K K Přehřátá ára Horní mezní křivka x = 1 Dolní mezní křivka x = T Mokrá ára x = 1 Mokrá ára x = 0 x suchost Obr. 2.3 Stavy vodní áry zobrazené v diagramu v 0,04 v m 3.kg 1 8 GG/012

9 3. Sytá kaalina SK SK je tekutina tzn. voda v sytém stavu neobsahující žádnou áru a její suchost x = 0. Stav SK lze osat energetickými veličinami. Základní veličiny tohoto stavu jsou označovány indexem. 2 P Stav SK 3.1 Měrné telo kaalinné, t, i, s, v, Obecná formule q q k t = var c. d T t [ ] t ( ) [ ] var tvar c tvar t0 c var tvar k = ck d T = k = 0 0 x = 0. t k 0 q k Pro telotu SK t = 0 o Cse volí entalie i = 0 q k [ ] = i i 0 i J.kg 1 9

10 Ka. 3 Sytá kaalina okračov ování 3.2 Měrná entalie syté kaaliny Pro vodu a nízké tlaky i = [ ] tvar c tvar [ ] t var -1-1 = 4,186 kj.kg K c Měrná vnitřní energie syté kaaliny u Z obecné definice i = u +.v u = i.v 0 Stav SK, t, i, s, v, x = 0 2 P i = 4,186.t var v měrný objem syté kaaliny ři tlaku (m 3.kg 1 ) hodnoty jsou tabelovány 3.3 Měrné výarné telo l Množství tela nutného kvyaření 1 kg syté kaaliny ři stálém tlaku tabelováno q k 10

11 4. Sytá ára (SP) SP je stavem vodní áry, která se vyskytuje v uzavřeném objemu, ve kterém se řiváděným telem odaříveškerávoda. V teelných diagramech vodní áry se stav SP nachází na ravé mezní křivce (obr. 1.1, 2.2). Stav SP lze osat fyzikálními rovnice a energetickým veličinami, jejichž hodnoty se tabelují a běžně dokumentují teelnými diagramy event. regresními funkcemi. 6 P Základní energetické veličiny Indexy veličin 4.1 Měrná entalie SP sytá kaalina na mezi sytosti sytá ára na mezi sytosti q k i = i + l v l v = i i 11 GG/012

12 ka. 4 Sytá ára okračov ování Měrná vnitřní energie SP (zásadní je změna u) Δu = i.v hodnoty u se tabelují Stav SP, t, i, s, v, x = 1 P 4.4 Měrná vnitřní entroie SP (zásadní je změna s) Δs = s s = l v / T var hodnoty s, s se tabelují q k 12

13 5. Mokrá ára MP Stav MP, t, i, s, v MP je směsí syté áry a syté kaaliny téže teloty. Tvořítak heterogenní směs vody a áry. V diagramech vodní áry se MP nachází mezi dolní a horní mezní křivkou, atrné na obr. 1.1, 2.1, 2.2. Stavy MP lze osat základními veličinami. P P 5.1 Suchost x MP x = m m = m m + m kg.kg 1 x - hmotnost syté kaaliny x - hmotnost syté áry q 5.2 Vlhkost MP y = 1 x 13 GG/012

14 Ka. 5 Mokrá ára (MP) okračov ování 5.3 Měrný objem MP v P P m m m v = v + = + v =. v m m + m m ( 1 x). v + x v = v + x. v 3 1 ( v ) (m.kg ) 5.4 Měrná hmotnost MP q ρ = v 1 3 (kg.m ) 14 GG/012

15 Ka. 5 Mokrá ára (MP) okračov ování 5.5 Měrná entalie MP 4 P 5 P i 1 ( 1 x). i + x. i = i + x. ( i i ) i = i + x. l (J.kg ) = v 5.6 Měrná vnitřní energie MP u 1 ( 1 x). u + x. u = u + x. ( u u ) u = u + x. l (J.kg ) = v 5.7 Měrná vnitřní entroie MP lr s = s + x T var (J.kg 1 K 1 ) q 15 GG/012

16 6. PřehP ehřátá ára PP PP je ára, kterávznikáze syté áry omocí řehřátí tzn. řívodem tela. Jednoznačně lze stav lze osat omocí dvou stavových veličin, z nichž zásadní se získají exerimentálně. V odborné raxi se určení stavu PP využívají tabulky [1], rogramová řešení či regresní funkce. 6 P 6.1 Přehřívací telo q ř i ř = d i = i i i var ř 1 ( J.kg ) q k q ř i = ř ř c d t = i var [ ] t 1 c ( t t ) ( J.kg ) t var ř var 16 GG/012

17 Ka. 6 Přehřátá ára PP okračov ování 6.2 Měrná entalie PP i ř = i = i + q = i ř + + [ ] tvar 1 c ( t t ) ( J.kg ) t var ř t t var ř var c dt = Stav PP, t, i, s, v 6 P 6.3 Měrná entroie PP Hodnoty i ř se tabelují i ř = f(,t) [1] s ř = Tř dt s + c = Tvar T T T ř ř 1 [ c ] ln ( J.kg ) T var T var q k Hodnoty s ř se tabelují s ř = f(,t) [1] 17 GG/012

18 Ka. 6 Přehřátá ára PP okračov ování 6.4a Měrný objem PP v Stav PP, t, i, s, v 6 P Měrný objem PP je neřímo úměrný tlaku. Hodnoty měrných objemů jsou tabelovány v arních tabulkách ro stav daný tlakem a telotou. S klesajícím tlakem roste v řibližně odle hyerboly. Skutečnost je atrná na obr Hodnoty měrného objemu lze vyočíst dle emirického vztahu. Prof. Linde uvádí formuli ro telotu PP T u. v = 480,2. T u i q k Konstanta i = f(,t) = 0,016 latí ro tlak do 1 MPa a telotu 330 až 550 o C. 18 GG/012

19 Ka. 6 PřehP ehřátá ára PP okračov ování 6.4b Měrný objem Přetlak (kpa) , Obr. 6.1 Závislost v = f() Měrný objem v (m 3 /kg) 19

20 Ka. 6 PřehP ehřátá ára PP okračov ování 6.5a MěrnM rná teelná kaacita PP Měrná teelná kaacita c PP je funkcí teloty T a tlaku. Reálnou hodnotu lze určit exerimentálně ro konstantní tlaky PP. Vybrané hodnoty c = f(t,) uvádí tab. 6.1 a graf obr Tab. 6.1 MěrnM rná teelná kaacita řeh ehřáté áry vybrané hodnoty (kpa) t s 81,4 99,6 120,2 143,6 153,8 170,4 179,9 187,9 195 t = t s 2,00 2,03 2,09 2,20 2,30 2,42 2,53 2,65 2, ,98 2, ,97 2,00 2, ,96 1,99 2,05 2, ,96 1,98 2,04 2,14 2,25 2, ,95 1,98 2,03 2,12 2,22 2,33 2,44 2,57 2, ,95 1,98 2,02 2,10 2,19 2,28 2,38 2,50 2, ,95 1,97 2,01 2,09 2,17 2,26 2,34 2,43 2, ,95 1,97 2,01 2,08 2,15 2,23 2,30 2,38 2, ,96 1,97 2,01 2,08 2,14 2,20 2,28 2,34 2, ,96 1,98 2,01 2,07 2,13 2,19 2,26 2,32 2, ,97 1,98 2,01 2,07 2,13 2,18 2,24 2,29 2, ,97 1,98 2,01 2,07 2,12 2,17 2,23 2,28 2, ,97 1,98 2,01 2,07 2,12 2,16 2,21 2,26 2, ,97 1,99 2,02 2,07 2,11 2,15 2,20 2,25 2,29 GG/012 20

21 Ka. 6 PřehP ehřátá ára PP okračov ování 6.5b MěrnM rná teelná kaacita PP Měrná teel. kaacita řehráté áry 3,1 Kaacita c 1,85 2,85 2,6 2,35 2,1 Mezní křivka c klesá s rostoucí telotou 1400 kpa 50 kpa 1, Telota ( o C) Obr. 6.2 MěrnM rná teelná kaacita řeh ehřáté áry 21

22 7. Nestabilní stavy vodní áry Tyto nestabilní stavy tvoří: a. PřehP ehřátá kaalina b. Podchlazená = řechlazen echlazená ára a b a. Přehřátá kaalina má vyšší telotu než odovídá jejímu bodu varu ři daném tlaku. Výskyt tohoto stavu je v raxi TZB ojedinělý. b. Podchlazená = řechlazená ára ředstavuje stav áry, které vzniká ochlazení áry od bod varu, aniž by se srážela. Tento stav se vyskytuje nař. v kondenzátorech, kdy se ára sráží na chladných stěnách. Přechlazení áry v celém objemu se dosáhne také adiabatickou exanzí. Vyskytují li se v rostoru (objemu) kondenzační jádra (zrnka rachu) vytváříse mlha (mokrá ára). Pro technickou raxi TZB není roblematika obou zmíněných stavů zásadní. 22 GG/012

23 8. Přehled veličin stavu VP Č Stav Sytá ára Mokrá ára Přehřátá ára Sytá kaalina Veličiny stavu, x, t 1 Telota t var =f() t var =f() t =f(,v) t var =f() 2 Měrný objem v =f() v = v +x.(v v ) v =f(,t) v =f() 3 Hustota ρ =1/v ρ = 1/v ρ =1/v ρ =1/v 4 Vnitřní energie u = i.v u = u +x.(u u ) u = i.v u = i.v u = u.v u i 5 Entalie i = i l v i = i +x.(i i ) i = i x.l v i = i +c.(t l v ) i u q k 6 Entroie s = l v /T v s = s +x.(s s ) s = s +c.lnt/t v s = c.lnt v / GG/012

24 9. Vybrané teelné děje voblasti vodní áry (VP) 9.1 Základní ojmy Definice Teelné děje lze definovat jako oslounost změn stavů látky, robíhají v izolovaných a neizolovaných soustavách Klasifikace dějů kvazistatické vratné nestacionární nevratné Účel řešení Analýza jednoduchých teelných dějů a jejich alikace omocí triviálních řístuů Alikace Identifikace změn stavů soustavy (látky) omocí změn stavových veličin Δ, Δi, Δs, Δu, Δt, Δq, Δx 24 GG/012

25 Ka. 9.1 Základní ojmy okračování Metody řešení dějů - analytické -grafické - graficko - analytické Výchozí hodnoty termodynamické veličiny a vlastnosti vodní áry dány tabulkami či grafy event. regresními funkcemi (hodnoty ro vodní áru se zřesňují) dvě stavové veličiny nař. h, v, v, h x,.. Výstu řešení Hledané veličiny stavu vodní áry 25 GG/012

26 Ka. 9.1 Základní ojmy okračování Předoklady řešení ideální lyn nejjednodušší řešení, reálné lyny a řehřáté áry řešení je zdůvodu jejich vlastností složitější. Praktická řešení základních dějů alikace termodynamických tabulek, teelných diagramůči rogramových řešení. Teelné tabulky, diagramy, výočetní rostředky klasický rostředek identifikace a řešení stavů vodní áry, diagramy jsou zracované ro různé kombinace stavových veličin souřadnic a umožňují řehledné řešení úloh, aktuálním rostředkem řešení je výočetní rostředky, vycházející z exaktního vyčíslení fyzikálních dějů VP. Základní diagramy T s, i s, i, log v, aod. 26 GG/012

27 9.2 Teelné tabulky VP t v' v" ρ' ρ" i' i" l kpa o C m 3 /kg m 3 /kg kg/m 3 kg/m 3 kj/kg kj/kg kj/kg 1 6,92 0, ,9 999,9 0, , ,84 0, ,68 989,8 0, , ,08 0, , ,2 0, , ,12 0, , ,3 0, , ,35 0, , ,0 0, , ,63 0, , ,6 0, , ,38 0, , ,9 0, , ,23 0, , ,0 1, , ,54 0, , ,7 1, , ,62 0, , ,8 2, , ,84 0, , ,2 2, , ,84 0, , ,5 3, ,

28 9.3 Teelné diagramy vodní áry Diagram v a dolní mezní křivka b hornímezníkřivka c izotermická exanze kaaliny d vyařování e izotermická exanze áry MPa 22, c a K d x=0 x=1 x=0,5 0,01 0,02 e 0,03 T v m 3.kg b

29 9.3.2 Diagram vodní áry i Diagram s lineární osou tlaku (MPa) kr = 22,12 t kr = 374,1 o C K kritický bod T 20 Voda Mokrá ára Přehřátá ára Sytá kaalina x = 0 10 Výarné telo Sytá ára x = i kr = 2095 kj/kg i (kj/kg) 29

30 9.3.3 Diagram log i Logaritmická osa tlaku log [MPa] K s Diagram je vhodný ro velký rozsah tlaků T (Obor chlazení) T K x s i x = 0 x x = 1 i [kj.kg 1 ] 30

31 9.3.4 Diagram T s k = 22,12 MPa Diagram T sumožňuje řešit exanzi z řehřáté áry do áry mokré a zobrazit děj jako souvislý. T [K] T kr = 647 K v [m 3.kg 1 ] [kpa] T v v i [kj/kg] x i s x = 0 s kr = 4,43 kj.kg 1.K 1 x = 1 s 31

32 9.3.5 Diagram log i s i kj/kg MPa Užívaná část 0, ,1 0,37 2 0,5 1,7 0,1 0, o C ,9 x= ,3 0,7 0,8 x=0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 s (kj/kgk) 0 2,1 4,2 6,3 8,4 10,6 12,6 32

33 10. ZákladnZ kladní děje v oblasti vodní áry ro TZB Základní děje VP nacházející ulatnění v TZB 1. Izochorický děj 2. Izobarický děj 3. Adiabatický děj 4. Izoentalický děj Q telo Parní kotel uzavřený rostor Pára Děje v uzavřeném rostoru. Veličiny stavu, t, i, s, v Voda Cíl řešení dějů veličiny návrhu teelných elementů soustav TZB 33 GG/012

34 10.1 Děj D izochorický v 1 = v 2 = konst v 3 = v 4 = konst 1 x=0 2 K MP PP x=1 x 2 x 3 v 1= v 2 v 3 = v 4 = v v Řešení stavů izochorických dějů Děj 1 2 odvod tela MP (chlazení) v 1 = v 1; v 2 = v 2 + x 2.(v 2 - v 2) v 1 = v 2 + x 2.(v 2 - v 2), v2 v2 x2 =,,, v v Děj 3 4 řívod tela MP (ohřev) v 4 = v 4; v 3 = v 3 + x 3.(v 3 - v 3) v 4 = v 4 = v 3 + x 3.(v 3 - v 3) x 3 v = v 2 3,, 3 v v Děj 4 5 řívod tela řehřáté áře (PP) 2, 3, 3 34

35 10.1 Děj D izochorický okračov ování Charakteristika děje v 3 = v 4 = v =konst. Schéma teelných dějů Schéma teelného zařízení Parní kotel Ventil uzavřen Voda K SP PP Q telo kaalinné M. ára 3 Voda Sytá ára 4 2 MP 3 4 x=1 x=0 x 2 x 3 v 1 = v 2 v 3 = v 4 v 35 GG/012

36 10.1 Děj D izochorický okračov ování Charakteristika děje: teelné soustavě se dodává nebo odebírá telo, děj ředstavuje základní zůsob ohřevu nebo ochlazování soustavy nař. náběh arního kotle. Řešení izochorického děje: veličiny děje MP, ideálního lynu a blízce odobné látky jsou dány rovnicemi: = r v. T = konst ( T ) q = u v nebo 2 u1 = c. 2 T1 T 2 2 = a s s1 = cv ln 1 T1 T T GG/012

37 10.2 Děj D j izobarický Charakteristika děje = 1 = konst. Soustavě se dodává nebo odebírá telo Alikace Základní zůsob ohřevu nebo ochlazování soustavy obecně latí ro ideální lyn a blízce odobné látky (ř.: rovoz arního kotle, vyařování chladiva, ) Základní veličiny a závislost r T = = v 2 2. T = konst T nebo = a s s1 1 T1 ( T ) q = i 2 i1 = c 2 T1 c v ln T T 1 37

38 10.2 Děj D j izobarický okračov ování t= konst K Charakteristika děje = konst. V oblasti mokré áry děj izotermický!!! = konst Voda x=0 x 1 MP PP v v 1 v 2 v v 4 x=1 x 3 v Platí: v 1 = v + x 1.(v v ) v 2 = v + x 2.(v v ) v 3 = v 3 Sotřebované telo q 12 = (x 2 x 1 ).l = i 2 i 1 q 34 = q ř = i 4 i 3.(v v ) = = [ ] t ř c ( t t ) t var ř var 38 GG/012

39 10.2 Děj D j izobarický okračov ování Charakteristika = konst. Q k telo kaalinné Q telo řehřívací Parní kotel M. ára 1, 2 Voda 0 4 PP Sytá ára 3 Výskyt děje TZB: Průtokové ohřívačea chladiče, arní kotel, výarníky, kondensátory Teelný tok ro výočet tela i ro nevratný růběh izobarického ohřevu nebo ochlazování. ( T ) q = i 2 i1 = c 2 T1 Pro ustálený stav ak latí Q = m.δi i 0 x=0 MP PP x 1 v2 v4 v v v 1 K x=1 39 x 3 v

40 10.3 Děj D j adiabatický Charakter děje dq= 0 Adiabatická komrese a exanze změna oměrné suchosti Řešení vychází z izoentroického děje s 1 = s s 2 3 = s 4 = s 5 K 5 1 PP 4 x x 2 3 = = s s s s, 1,, 2,, 4,, 3 s s s s, 2, 2, 3, 3 x =0 MP 2 3 x=1 x 2 x 3 Skutečnosti děje: Exanzí syté kaaliny roste x (stav 2) Exanzí syté áry klesá x (stav 3) Při komresi se x mění oačně v 1 v 2 v 5 v 4 v 3 v 40 GG/012

41 10.4 Děj D izoentalický Charakteristika entalie konstantní nevratný děje Zásadní modifikace děje ro TZB a. Škrcení mokré áry b. Škrcení syté áry Redukční uzel c. Škrcení řehřáté áry d. Směšovací rocesy Alikace škrcení VP Přírava áry změnou veličin výchozího stavu Možné koncové stavy:ára sytá, mokrá, řehřátá Realizace škrcení tlaku vloženou clonou vznik trvalé tlakové ztráty škrticí armaturou Tyické alikace obor chlazení, vytáění 41 GG/012

42 10.4 Děj D izoentalický okračov ování i a. Škrcení mokré áry Δi = 0 K s 1 s1 1 2 s2 x 2 T s1 T s2 x =1 Charakteristika děje Škrcením telota mokré áry rychle klesá, mokrá ára může řecházet do stavu větší suchosti event. do stavu řehřátí. Veličiny stavu 2 Výchozí veličiny 1, x 1, 2, i 1 z teelné bilance x ) i x x = i + x. ( i i 1 s 2 s Z hodnoty suchosti lze ro hodnoty na veličin mezních křivkách vyčíslit související veličiny ro stav o škrcení. 2 = i, 1, i2 + x l l GG/06

43 10.4 Děj D izoentalický okračov ování b. Škrcení syté áry Charakteristika děje i i 1 =i 2 1 s1 2 s2 T s2 T s1 Škrcením syté kaaliny klesá telota a současně se částečně odařuje kaalina (voda), tzn. že škrcením kaaliny tato řechází do stavu mokré áry. Tato skutečnost se využívá ve strojním chlazení k dosažení ožadovaných nízkých telot, nutných k odnímání tela (chlazení) látek. x =1 Škrcením syté áry klesá tlak i telota a ára se stává řehřátou. s 43

44 10.4 Děj D izoentalický okračov ování i i 1 =i 2 c. Škrcení řehřáté áry K 1 1 T 1 T s1 2 ΔT 2 2 T 2 x 2 s x=1 T s2 Charakteristika děje Škrcením řehřáté áry ze stavů blízkých mezi sytosti se zmenšuje tlak i telota, ale zvětšuje se řehřátí, rotože latí T 1 T s1 < T 2 T s2. Značně řehřátá ára ro i = konst. ři škrcení tlak snižuje, telota se nemění a řehřátí roste. a. Řešení teelná bilance b. Výchozí stav 1 a 2 c. Nevratný děj 2 v s2 s1 = ( d) 1 T d. Odvedené telo v.d = q ds = dq/ T ro dq= konst. T s 44

45 10.4 Děj D izoentalický okračov ování abc.. Technické řešení škrcení clona Technický rvek škrcení tlaku clona, regulační armatura Vložená clona do otrubí zdroj trvalé tlakové ztráty Clona m o 0 t 0 c, (Pa) m o 1 0 t 1 = t 0 c,1 = c,o 0 Δ 1 min l (m) Hmotnostní růtok řed i za clonou je konstantní 45

46 10.4 Děj D izoentalický okračov ování abc.. Technický rvek škrcení redukční ventil (RV) Princi škrcení RV snižování nebo zvyšování růtočného růřezu zasouvání a vysouváním nař. kuželky. Pohyb škrticího orgánu omocí membrány, servoohonu či neumaticky, atd. Průtok áry reguluje kuželka Výstuní tlak odvozen od ředětí ružiny. Pokud je výstuní tlak nižší než nastavený řeváží síla ružiny nad sílou od tlaku a kuželka se ohne směrem nahoru, čímž se zvětší růtočný růřez a růtok áry. 46 GG/06

47 10.4c Děj D izoentalický okračov ování abc. Škrcení omocí RV Účel RV regulaci růtoku tekutin, snížení tlaku tekutiny Návrh RV výchozí v odborné raxi je tzv. součinitele růtoku K v (blíže odborné ředměty) Z růtočného růřezu ventilem (funkce zdvihu regulačního orgánu) lze růtok řibližně vyočíst omocí součinitele růtoku K v K v = Q ρ Δ Výočet růtoku ro kaaliny dostatečně řesný omocí součinitele růtoku K v Výočet růtoku ro lynu a áry ři velkých změnám stavových veličin je výočet růtoku značně roblematický. 47 GG/06

48 10.4d Děj D izoentalický okračov ování Směšovací rocesy var. 1 Vstřikov ikování vody do áry var. 2 Směšov ování vody se sytou arou var. 3 Směšov ování vody s řeh ehřátou arou var 1. Vstřikov ikování vody do áry a. Účel regulace teloty řehřáté áry (PP), řírava syté áry z PP b. Výočet výchozí teelná a látková bilance m = m + m v = v = c. Měrná entalie i = m. i m + m + m v v. i v 48 GG/06

49 10.4d Děj D izoentalický okračov ování Směšovací rocesy var. 2 Směšov ování vody se sytou arou var. 3 Směšov ování vody s řeh ehřátou arou var 2. Směšov ování vody se sytou arou a. Účel ohřev vody (alikace v technologii), mokrá ára b. Výočet výchozí teelná a látková bilance m.u + m v.u v = (m + u v ).u s m + m v = m s c. Poměrné množství syté áry ve směsi x s = m /m s var 3. Směšov ování vody s řeh ehřátou arou a. Účel ohřev vody (alikace v technologii), mokrá ára b. Výočet výchozí teelná a látková bilance m.u + m v.u v = (m + u v ).u s m + m v = m s u s = m. u m m + m v v. i v 49 GG/06

50 Literatura [1] Ražnjevic K.: Termodynamické tabulky. Bratislava Alfa Brno, GG/06

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a

Více

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma : Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými 1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém

Více

SROVNÁNÍ VYBRANÝCH DĚJŮ V REÁLNÉM PLYNU MODELY, ANIMACE

SROVNÁNÍ VYBRANÝCH DĚJŮ V REÁLNÉM PLYNU MODELY, ANIMACE Záadočeská univerzita v Plzni Fakulta edagogická Dilomová ráce SROVNÁNÍ VYBRANÝCH DĚJŮ V REÁLNÉM PLYNU MODELY, ANIMACE COMPARISON OF SELECTED EFFECTS IN REAL GAS - MODELS, ANIMATIONS Jiří Prušák Plzeň

Více

1/1 PŘEHLED TEORIE A VÝPOČTOVÝCH VZTAHŮ. Základní stavové veličiny látky. Vztahy mezi stavovými veličinami ideálních plynů

1/1 PŘEHLED TEORIE A VÝPOČTOVÝCH VZTAHŮ. Základní stavové veličiny látky. Vztahy mezi stavovými veličinami ideálních plynů 1/1 PŘEHLED TEORIE A VÝPOČTOVÝCH VZTAHŮ Základní stavové veličiny látky Vztahy mezi stavovými veličinami ideálních plynů Stavová rovnice ideálního plynu f(p, v, T)=0 Měrné tepelné kapacity, c = f (p,t)

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní

Více

Tepelná čerpadla. princip funkce topný faktor typy tepelných čerpadel hodnocení provozu tepelných čerpadel otopné soustavy

Tepelná čerpadla. princip funkce topný faktor typy tepelných čerpadel hodnocení provozu tepelných čerpadel otopné soustavy Tepelná čerpadla princip funkce topný faktor typy tepelných čerpadel hodnocení provozu tepelných čerpadel otopné soustavy Tepelná čerpadla zařízen zení k získz skávání využiteln itelné tepelné energie

Více

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 3.. 04 Název zpracovaného celku: MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Studuje tělesa na základě jejich částicové struktury.

Více

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE OBSAH 1 DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE (V. Kemka).............. 9 1.1 Zdvihadla a jeřáby....................................... 11 1.1.1 Rozdělení a charakteristika zdvihadel......................... 11 1.1.2

Více

Teplota a nultý zákon termodynamiky

Teplota a nultý zákon termodynamiky Termodynamika Budeme se zabývat fyzikou oisující děje, ve kterých se telota nebo skuenství látky (obecně - stav systému) mění skrze řenos energie. Tato část fyziky se nazývá termodynamika. Jak záhy uvidíme,

Více

TZB - VZDUCHOTECHNIKA

TZB - VZDUCHOTECHNIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT0-10 CHLAZENÍ PRO KLIMATIZACI STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Název

Více

Technické údaje SI 75TER+

Technické údaje SI 75TER+ Technické údaje SI 75TER+ Informace o zařízení SI 75TER+ Provedení - Zdroj tepla Solanky - Provedení Univerzální konstrukce reverzibilní - Regulace WPM 2007 integrovaný - Místo instalace Indoor - Výkonnostní

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Více

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost Teorie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost souvisí se změnou rozměru zahřívaného těles Při zahřívání se tělesa zvětšují, při ochlazování

Více

Termodynamika ideálních plynů

Termodynamika ideálních plynů Za správnost neručím, cokoli s jinou než černou barvou je asi špatně Informace jsou primárně z přednášek Termodynamika ideálních plynů 1. Definice uzavřené termodynamické soustavy - neprochází přes ni

Více

Změna skupenství Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Změna skupenství Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a uměleká Opava příspěvková organizae Praskova 399/8 Opava 7460 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkureneshopnost oblast podpory.5 Registrační

Více

VLHKÝ VZDUCH. - Stavová rovnice suchého vzduchu p v.v = m v.r v.t (5.4). Plynová konstanta suchého vzduchu r v 287 J.kg -1.K -1.

VLHKÝ VZDUCH. - Stavová rovnice suchého vzduchu p v.v = m v.r v.t (5.4). Plynová konstanta suchého vzduchu r v 287 J.kg -1.K -1. TEZE ka. 5 Vlhký zduch, ychrometrický diagram (i x). Charakteritika lhkých materiálů, lhkot olná, ázaná a ronoážná. Dehydratace otrainářtí. Změny ušicím zduchu komoroé ušárně. Kontrolní otázky a tyy říkladů

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

02-05.5 04.11.CZ Regulační ventil najížděcí G 93

02-05.5 04.11.CZ Regulační ventil najížděcí G 93 0-05.5 04..CZ Regulační ventil najížděcí G 9 -- Výpočet součinitele Kv Praktický výpočet se provádí s přihlédnutím ke stavu regulačního okruhu a pracovních podmínek látky podle vzorců níže uvedených. Regulační

Více

TEPELNÉ ČERPADLO S ODVODEM TEPLA NA TŘECH ÚROVNÍCH

TEPELNÉ ČERPADLO S ODVODEM TEPLA NA TŘECH ÚROVNÍCH Konference Alternativní zdroje energie 0. až. července 0 Kroměříž TEPELNÉ ČERPADLO S ODVODEM TEPLA NA TŘECH ÚROVNÍCH Michal Broum, Jan Sedlář, Bořivoj Šourek, Tomáš Matuška Regulus spol. s.r.o. Univerzitní

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Změna skupenství, Tání a tuhnutí, Sublimace a desublimace Vypařování a kapalnění Sytá pára, Fázový diagram, Vodní pára

Změna skupenství, Tání a tuhnutí, Sublimace a desublimace Vypařování a kapalnění Sytá pára, Fázový diagram, Vodní pára Zěny skupenství átek Zěna skupenství, Tání a tuhnutí, Subiace a desubiace Vypařování a kapanění Sytá pára, Fázový diagra, Vodní pára Zěna skupenství = fyzikání děj, při které se ění skupenství átky Skupenství

Více

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost Zůsobilost Menu: QExert Zůsobilost Modul očítá na základě dat a zadaných secifikačních mezí hodnoty různých indexů zůsobilosti (caability index, ) a výkonnosti (erformance index, ). Dále jsou vyočítány

Více

Název DUM: Změny skupenství v příkladech

Název DUM: Změny skupenství v příkladech Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Zpracováno v rámci OP VK - EU peníze školám Jednička ve vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.2759 Název DUM: Změny skupenství

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-2-3-14 III/2-2-3-15 III/2-2-3-16 III/2-2-3-17 III/2-2-3-18 III/2-2-3-19 III/2-2-3-20 Název DUMu Ideální plyn Rychlost molekul plynu Základní rovnice pro tlak ideálního

Více

21.1 VRATNÉ A NEVRATNÉ DĚJE 21.2 ENTROPIE. Probíhá-li v uzavřeném systému nevratný děj, entropie S systému vždy roste a nikdy neklesá.

21.1 VRATNÉ A NEVRATNÉ DĚJE 21.2 ENTROPIE. Probíhá-li v uzavřeném systému nevratný děj, entropie S systému vždy roste a nikdy neklesá. 21 Entroie AnonymnÌ n is na zdi v jednè kav rniëce na Pecan Street v Austinu v Texasu n m sdïluje: Ñ»as je z sob, jak B h zajistil, aby se vöechno nestalo najednouì.»as m takè smïr: nïkterè dïje se odehr

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA VI TERMOMECHANIKA

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA VI TERMOMECHANIKA STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109 Josef Gruber MECHANIKA VI TERMOMECHANIKA Vytvořeno v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Sedlové ventily VF 2, VL 2 - dvoucestné VF 3, VL 3 trojcestné

Sedlové ventily VF 2, VL 2 - dvoucestné VF 3, VL 3 trojcestné Datový list Sedlové ventily VF 2, VL 2 - dvoucestné VF 3, VL 3 trojcestné Popis Ventily poskytují kvalitní a cenově příznivé řešení pro většinu aplikací vytápění i chlazení s médiem - voda. Tyto ventily

Více

1.5.5 Potenciální energie

1.5.5 Potenciální energie .5.5 Potenciální energie Předoklady: 504 Pedagogická oznámka: Na dosazování do vzorce E = mg není nic obtížnéo. Problém nastává v situacíc, kdy není zcela jasné, jakou odnotu dosadit za. Hlavním smyslem

Více

Aut 2- regulační technika (2/3) + prvky regulačních soustav (1/2)

Aut 2- regulační technika (2/3) + prvky regulačních soustav (1/2) Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: AUTOMATIZACE DRUHÝ ZDENĚK KOVAL Název zpracovaného celku: 27. 3. 2013 Aut 2- regulační technika (2/3) + prvky regulačních soustav (1/2) 5.5 REGULOVANÉ SOUSTAVY Regulovaná

Více

Obsah MECHANIKA IDEÁLNÍCH PLYNŮ. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Bohumil Vybíral. Předmluva 3

Obsah MECHANIKA IDEÁLNÍCH PLYNŮ. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Bohumil Vybíral. Předmluva 3 MECHANIKA IDEÁLNÍCH PLYNŮ Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Bohumil ybíral Obsah Předmluva 3 Základní veličiny a zákony ideálního lynu 4 Stavové veličiny lynu 4 eličiny oisující lyn

Více

Vytápění BT01 TZB II - cvičení

Vytápění BT01 TZB II - cvičení Vytápění BT01 TZB II - cvičení BT01 TZB II HARMONOGRAM CVIČENÍ AR 2012/2012 Týden Téma cvičení Úloha (dílní úlohy) Poznámka Stanovení součinitelů prostupu tepla stavebních Zadání 1, slepé matrice konstrukcí

Více

Vlhký vzduch a jeho stav

Vlhký vzduch a jeho stav Vlhký vzduch a jeho stav Příklad 3 Teplota vlhkého vzduchu je t = 22 C a jeho měrná vlhkost je x = 13, 5 g kg 1 a entalpii sv Určete jeho relativní vlhkost Řešení Vyjdeme ze vztahu pro měrnou vlhkost nenasyceného

Více

PRINCIPY ZPRACOVÁNÍ HLASU V KLASICKÉ A IP TELEFONII

PRINCIPY ZPRACOVÁNÍ HLASU V KLASICKÉ A IP TELEFONII PRINCIPY ZPRACOVÁNÍ HLASU V KLASICKÉ A IP TELEFONII Doc. Ing. Boris ŠIMÁK, CSc. racoviště: ČVUT FEL, Katedra telekomunikační techniky; mail: simak@feld.cvut.cz Abstrakt: Tento řísěvek si klade za cíl seznámit

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší udoucnosti Ekonomika odniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd akulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Vztahy

Více

TECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. Série 100. Oběhová čerpadla série 100 50 Hz

TECHNICKÝ KATALOG GRUNDFOS. Série 100. Oběhová čerpadla série 100 50 Hz TECNICKÝ KATALOG GRUNDFOS Série Oběhová čeradla série z Obsah Všeobecné údaje Výkonový rozsah Výrobní rogram, x V, z Tyové klíče 6 GRUNDFOS ALPA 6 GRUNDFOS ALPA+ 6 UP, UPS 6 GRUNDFOS COMFORT 6 Použití

Více

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec SŠT Mělník Číslo rojektu Označení materiálu ázev školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ..07/.5.00/34.006 VY_3_OVACE_H..05 ntegrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 566, 76 0 Mělník

Více

Jak správně provést retrofit. Když se to dělá správně, potom všechno funguje 2014

Jak správně provést retrofit. Když se to dělá správně, potom všechno funguje 2014 Jak správně provést retrofit Když se to dělá správně, potom všechno funguje 2014 Výzva poslední doby-náhrada chladiv R404A Jako náhrada za R404a jsou preferována chladiva R407A a R407F Problém teploty

Více

F-1 Fyzika hravě. (Anotace k sadě 20 materiálů) ROVNOVÁŽNÁ POLOHA ZAPOJENÍ REZISTORŮ JEDNODUCHÝ ELEKTRICKÝ OBVOD

F-1 Fyzika hravě. (Anotace k sadě 20 materiálů) ROVNOVÁŽNÁ POLOHA ZAPOJENÍ REZISTORŮ JEDNODUCHÝ ELEKTRICKÝ OBVOD F-1 Fyzika hravě ( k sadě 20 materiálů) Poř. 1. F-1_01 KLID a POHYB 2. F-1_02 ROVNOVÁŽNÁ POLOHA Prezentace obsahuje látku 1 vyučovací hodiny. materiál slouží k opakování látky na téma relativnost klidu

Více

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, DUKELSKÁ 13 PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE Provedl: Tomáš PRŮCHA Datum: 23. 1. 2009 Číslo: Kontroloval: Datum: 4 Pořadové číslo žáka: 24

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA VI TERMOMECHANIKA

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA VI TERMOMECHANIKA STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109 Josef Gruber MECHANIKA VI TERMOMECHANIKA Vytvořeno v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

8. Termodynamika a molekulová fyzika

8. Termodynamika a molekulová fyzika 8. erodynaika a olekulová fyzika Princi energie je záležitost zkušenosti. Pokud by tedy jednoho dne ěla být jeho všeobecná latnost zochybněna, což v atoové fyzice není vyloučeno, stal by se náhle aktuální

Více

Závěsné kondenzační kotle

Závěsné kondenzační kotle Závěsné kondenzační kotle VU, VUW ecotec plus a Zásobník s vrstveným ukládáním teplé vody actostor VIH CL 20 S Výhody kondenzační techniky Snižování spotřeby energie při vytápění a ohřevu teplé vody se

Více

Magnetokalorický jev MCE

Magnetokalorický jev MCE Magnetokalorický jev a jeho aplikační potenciál P. Svoboda Katedra fyziky kondenzovaných látek Magnetokalorický jev MCE MCE: znám déle než 120 let renesance zájmu během posledních 35 let PROČ? Připomínka

Více

Bilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3

Bilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3 Výpočtový seminář z Procesního inženýrství podzim 2008 Bilance Materiálové a látkové 10.10.2008 1 Tématické okruhy bilance - základní pojmy bilanční schéma způsoby vyjadřování koncentrací a přepočtové

Více

STANOVENÍ TOPNÉHO FAKTORU TEPELNÉHO ČERPADLA

STANOVENÍ TOPNÉHO FAKTORU TEPELNÉHO ČERPADLA STANOVENÍ TOPNÉHO FAKTORU TEPELNÉHO ČERPADLA 1. Teorie: Tepelné čerpadlo využívá energii okolního prostředí a přeměňuje ji na teplo. Používá se na vytápění budov a ohřev vody. Na stejném principu jako

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

Základní pojmy a jednotky

Základní pojmy a jednotky Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar

Více

Technický list pro tepelné čerpadlo země-voda HP3BW-model B

Technický list pro tepelné čerpadlo země-voda HP3BW-model B Technický list pro tepelné čerpadlo země-voda HP3BW-model B Technický popis TČ Tepelné čerpadlo země-voda, voda-voda s označením HPBW B je kompaktní zařízení pro instalaci do vnitřního prostředí, které

Více

KTEV Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí n.l. Průmyslové technologie 3 příklady pro cvičení. Ing. Miroslav Richter, PhD.

KTEV Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí n.l. Průmyslové technologie 3 příklady pro cvičení. Ing. Miroslav Richter, PhD. KTEV Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí n.l. Průmyslové technologie 3 příklady pro cvičení Ing. Miroslav Richter, PhD., EUR ING 2014 Materiálové bilance 3.5.1 Do tkaninového filtru vstupuje 10000

Více

Datová centra a úložiště. Jaroslav G. Křemének g.j.kremenek@gmail.com

Datová centra a úložiště. Jaroslav G. Křemének g.j.kremenek@gmail.com Datová centra a úložiště Jaroslav G. Křemének g.j.kremenek@gmail.com České národní datové úložiště Součást rojektu CESNET Rozšíření národní informační infrastruktury ro VaV v regionech (eiger) Náklady

Více

Porovnání dostupnosti různých konfigurací redundance pro napájení stojanů

Porovnání dostupnosti různých konfigurací redundance pro napájení stojanů Porovnán dostunosti různých konfigurac redundance ro naájen stojanů White Paer č. 48 Resumé K zvýšen dostunosti výočetnch systémů jsou ro zařzen IT oužvány řenače a duáln rozvody naájen. Statistické metody

Více

Charakteristika čerpání kapaliny.

Charakteristika čerpání kapaliny. Václav Slaný BS design Bystřice nad Pernštejnem Úvod Charakteristika čerpání kapaliny. Laboratorní zařízení průtoku kapalin, které provádí kalibraci průtokoměrů statickou metodou podle ČSN EN 24185 [4],

Více

Závěsné plynové průtokové ohřívače TV PANDA

Závěsné plynové průtokové ohřívače TV PANDA Závěsné plynové průtokové ohřívače TV PANDA PANDA 19 POG průtokový ohřívač TV na zemní plyn s výkonem 7,7 19,2 kw, odvod spalin do komína PANDA 24 POG průtokový ohřívač TV na zemní plyn s výkonem 9,8 24,4

Více

TEPELNÁ ČERPADLA VZDUCH - VODA

TEPELNÁ ČERPADLA VZDUCH - VODA TEPELNÁ ČERPADLA VZDUCH - VODA Inverter TEPELNÁ ČERPADLA VZDUCH - VODA Budoucnost patří ekologickému a ekonomickému vytápění ekologicky šetrná technologie Okolní vzuch Ventilátor Rotační kompresor Topná

Více

UT Ústřední vytápění

UT Ústřední vytápění UT Ústřední vytápění Františka 2.01 D.1.4A TZ UT - 1 z 6 OBSAH: Úvod:... 3 Situace:... 3 Tepelná bilance a výpočty:... 3 CELKOVÁ ENERGETICKÁ NÁROČNOST STAVBY :... 3 Zdroj tepla:... 4 Odvod spalin... 4

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta elektrotechnická. Katedra měření BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Aerometrický systém pro malá letadla

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta elektrotechnická. Katedra měření BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Aerometrický systém pro malá letadla ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Katedra měření BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Aerometrický systém ro malá letadla Praha, červen 006 Zadání (vložit) Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Protokol o zkoušce tepelného výkonu solárního kolektoru při ustálených podmínkách podle ČSN EN 12975-2 Kolektor: SK 218 Objednatel:

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC. Kapitola 12 - vysokotlaké chlazení při třískovém obrábění

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC. Kapitola 12 - vysokotlaké chlazení při třískovém obrábění KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC Kapitola 12 - vysokotlaké chlazení při třískovém obrábění Siemens 840 - frézování Kapitola 1 - Siemens 840 - Ovládací panel a tlačítka na ovládacím

Více

Průtok [m 3 /h] [l/s] Výkon [kw] ProdukTy Pro aplikace na Pevná Paliva PrůVodCE ESBE

Průtok [m 3 /h] [l/s] Výkon [kw] ProdukTy Pro aplikace na Pevná Paliva PrůVodCE ESBE dimenzování PlNÍCÍ jednotky ŘAdy ltc dimenzování PlNÍCÍ jednotky ŘAdy ltc 1 Začneme v dolní části diagramu s výkonem kotle (například 18 kw), pokračujeme horizontálně k hodnotě Δt (doporučená výrobcem

Více

Základní definice el. veličin

Základní definice el. veličin Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala, Jan Dudek Oddíl 1 Určeno pro studenty komb. formy FBI předmětu 452081 / 06 Elektrotechnika Základní definice el. veličin Elektrický

Více

Molekulová fyzika a termika

Molekulová fyzika a termika Molekulová fyzika a termika Fyzika 1. ročník Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace výuky oboru Informační technologie MěSOŠ Klobouky u Brna Mgr. Petr Kučera 1 Obsah témat v kapitole Molekulová fyzika

Více

Nová technologie pro vysokoteplotní tepelná čerpadla

Nová technologie pro vysokoteplotní tepelná čerpadla Nová technologie pro vysokoteplotní tepelná čerpadla Autor: Ing. Vladimír Macháček Jednookruhová nízkoteplotní tepelná čerpadla vzduch-voda a jejich porovnání s novým kaskádovým řešením vysokoteplotního

Více

Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru

Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.11.2013 Název zpracovaného celku: Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru Úkolem palivové soustavy je dopravit

Více

KDE VZÍT PLYNY? Václav Piskač, Brno 2014

KDE VZÍT PLYNY? Václav Piskač, Brno 2014 KDE VZÍT PLYNY? Václav Piskač, Brno 2014 Tento článek se zabývá možnostmi, jak pro školní experimenty s plyny získat něco jiného než vzduch. V dalším budu předpokládat, že nemáte kamarády ve výzkumném

Více

& S modulovaným plynovým hořákem MatriX compact pro obzvláště

& S modulovaným plynovým hořákem MatriX compact pro obzvláště Vitocrossal 300. Popis výrobku A Digitální regulace kotlového okruhu Vitotronic B Vodou chlazená spalovací komora z ušlechtilé oceli C Modulovaný plynový kompaktní hořák MatriX pro spalování s velmi nízkým

Více

Hydromechanické procesy Obtékání těles

Hydromechanické procesy Obtékání těles Hydromechanické procesy Obtékání těles M. Jahoda Klasifikace těles 2 Typy externích toků dvourozměrné osově symetrické třírozměrné (s/bez osy symetrie) nebo: aerodynamické vs. neaerodynamické Odpor a vztlak

Více

STANOVENÍ TOPNÉHO FAKTORU TEPELNÉHO ČERPADLA

STANOVENÍ TOPNÉHO FAKTORU TEPELNÉHO ČERPADLA STANOVENÍ TOPNÉHO FAKTORU TEPELNÉHO ČERPADLA 1. Teorie: Tepelné čerpadlo využívá energii okolního prostředí a přeměňuje ji na teplo. Používá se na vytápění budov a ohřev vody. Na stejném principu jako

Více

STATISTICKÉ METODY. (kombinovaná forma, 8.4., 20.5. 2012) Matěj Bulant, Ph.D., VŠEM

STATISTICKÉ METODY. (kombinovaná forma, 8.4., 20.5. 2012) Matěj Bulant, Ph.D., VŠEM STATISTICKÉ METODY A DEMOGRAFIE (kombinovaná forma, 8.4., 2.5. 22) Matěj Bulant, Ph.D., VŠEM Řekli o statistice Věřím ouze těm statistikám, které jsem sám zfalšoval. Tři stuně lži - lež, hnusná lež, statistika.

Více

VIESMANN VITOTRANS 100. List technických údajů Obj. č. aceny:vizceník VITOTRANS 100. Deskový výměník tepla. Pokyny pro uložení:

VIESMANN VITOTRANS 100. List technických údajů Obj. č. aceny:vizceník VITOTRANS 100. Deskový výměník tepla. Pokyny pro uložení: VIESMANN VITOTRANS 100 Deskový výměník tepla List technických údajů Obj. č. aceny:vizceník Pokyny pro uložení: Složka Vitotec, registr 17 VITOTRANS 100 Typ PWT Pro předávací stanice zásobovacích tepelných

Více

Úvod. rovinný úhel např. ϕ radián rad prostorový úhel např. Ω steradián sr

Úvod. rovinný úhel např. ϕ radián rad prostorový úhel např. Ω steradián sr Úvod Fyzikální veličina je jakákoliv objektivní vlastnost hmoty, jejíž hodnotu lze změřit nebo spočítat. Fyzikálním veličinám přiřazujeme určitou hodnotu (velikost). Hodnota dané veličiny je udávána prostřednictvím

Více

Název školy. Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková. Autor

Název školy. Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková. Autor Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název škol Moravské gmnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková Matematika. Funkce. Definice funkce, graf funkce. Tet a příklad.

Více

Měření vlhkosti vzduchu Úkol měření:

Měření vlhkosti vzduchu Úkol měření: Měření vlhkosti vzduchu Úkol měření: ) Orientačně změřte hodnoty vlhkosti vzduchu, kterou měníte zvlhčovačem omocí rofesionálního měřiče vzduchu, omocí vlasového vlhkoměru a omocí nerofesionálního měřiče

Více

TEPLOTNÍHO POLE V MEZIKRUHOVÉM VERTIKÁLNÍM PRŮTOČNÉM KANÁLE OKOLO VYHŘÍVANÉ NEREZOVÉ TYČE

TEPLOTNÍHO POLE V MEZIKRUHOVÉM VERTIKÁLNÍM PRŮTOČNÉM KANÁLE OKOLO VYHŘÍVANÉ NEREZOVÉ TYČE TEPLOTNÍHO POLE V MEZIKRUHOVÉM VERTIKÁLNÍM PRŮTOČNÉM KANÁLE OKOLO VYHŘÍVANÉ NEREZOVÉ TYČE Autoři: Ing. David LÁVIČKA, Ph.D., Katedra eneegetických strojů a zařízení, Západočeská univerzita v Plzni, e-mail:

Více

Dnes jsou kompresory skrol Copeland vyráběny v moderních výrobních závodech v Belgii, Severním Irsku, ve Spojených Státech, Thajsku a Číně.

Dnes jsou kompresory skrol Copeland vyráběny v moderních výrobních závodech v Belgii, Severním Irsku, ve Spojených Státech, Thajsku a Číně. Úvod Kompresory skrol Copeland Výrobní program kompresorů skrol Copeland je výsledkem rozsáhlého výzkumu a vývoje, který probíhá již od roku 1979. Vynaložené úsilí vedlo k zavedení do výroby moderních

Více

Posouzení klimatizačních a chladících systémů v energetických auditech z pohledu energetického auditora Ing. Vladimír NOVOTNÝ I&C Energo a.s., Seminář AEA 26.5.2005 FAST Brno Veveří 95 Regionální kancelář

Více

Protokol č. V- 213/09

Protokol č. V- 213/09 Protokol č. V- 213/09 Stanovení součinitele prostupu tepla U, lineárního činitele Ψ a teplotního činitele vnitřního povrchu f R,si podle ČSN EN ISO 10077-1, 2 ; ČSN EN ISO 10211-1, -2, a ČSN 73 0540 Předmět

Více

Využití separačního parogenerátoru v čistých technologiích

Využití separačního parogenerátoru v čistých technologiích Využití separačního parogenerátoru v čistých technologiích Ing. Jan Koloničný, Ph.D., Ing. David Kupka Abstrakt Při spalování uhlovodíkových paliv v bezemisních parních cyklech, tzv. čistých technologiích,

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Úvod

Více

Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy

Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy Dřevostavby komplexně Energetická náročnost budov a nové energetické standardy Ing. arch. Tereza Vojancová Technický poradce tech.poradce@uralita.com 602 439 813 www.ursa.cz OBSAH 1 ÚVOD 2 ENERGETICKY

Více

DN k VS Rozsah nastavení Δp Připojení (mm) (m 3 /h) (bar) 1,6. Rozsah nastavení Δp (mm) (m 3 /h) (bar) (bar) 1,6. Připojení

DN k VS Rozsah nastavení Δp Připojení (mm) (m 3 /h) (bar) 1,6. Rozsah nastavení Δp (mm) (m 3 /h) (bar) (bar) 1,6. Připojení Datový list Regulátor diferenčního tlaku s omezovačem průtoku (PN 16) AVPB montáž do vratného potrubí, měnitelné nastavení AVPB-F montáž do vratného potrubí, pevné nastavení Použití Regulátor se skládá

Více

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku. Pracoval: Jakub Michálek

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku. Pracoval: Jakub Michálek Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 15 dne: 20. března 2009 Odevzdal dne: Možný

Více

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud FYZIKA II Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud Osnova přednášky Elektrický proud proudová hustota Elektrický odpor a Ohmův zákon měrná vodivost driftová rychlost Pohyblivost nosičů náboje teplotní

Více

Jaderné reaktory a jak to vlastně vše funguje

Jaderné reaktory a jak to vlastně vše funguje Jaderné reaktory a jak to vlastně vše funguje Lenka Heraltová Katedra jaderných reaktorů Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze 1 Výroba energie v České republice Typy zdrojů elektrické energie

Více

Pracovní list žáka (ZŠ)

Pracovní list žáka (ZŠ) Pracovní list žáka (ZŠ) Účinky elektrického proudu Jméno Třída.. Datum.. 1. Teoretický úvod Elektrický proud jako jev je tvořen uspořádaným pohybem volných částic s elektrickým nábojem. Elektrický proud

Více