MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA"

Transkript

1 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 Molekulová fyzika studuje tepelné děje a děje s nimi související tak, že zkoumá pohyb částic, z nichž se tělesa skládají, termika a termodynamika naopak k složení těles z částic nepřihlíží (str. 168). TEPLOTA K pojmu teplota docházíme ze svých tělesných pocitů (chladno, teplo, vedro, ledový, vlažný, horký aj.). K objektivnímu měření teploty používáme teploměry. Při jejich konstrukci se vždy využívá změny nějaké veličiny, kterou měříme, s teplotou. Známé jsou a) kapalinové teploměry (rtuťový, lihový) využívá se změny objemu kapaliny s teplotou, b) bimetalické využívá se různé teplotní roztažnosti dvou kovů c) elektrické využívá se změny elektrického odporu s teplotou (odporové, dnes nejčastěji polovodičové) nebo vzniku termoelektrického napětí (termočlánky) d) žároměry (pyrometry) využívá se skutečnosti, že rozžhavené látky vysílají světlo, jehož složení závisí na teplotě viz též str. 169 Teploměr vždy uvedeme do kontaktu s měřenou látkou a počkáme, až se teplota látky a teplota teploměru vyrovnají, tj. nastane rovnovážný stav. Pak teplotu změříme. V různých teplotních stupnicích přiřazujeme teplotám různé číselné hodnoty a používáme také různých jednotek (str ). Nejznámější teplotní stupnicí je stupnice Celsiova (0 o C má směs tajícího ledu a vody při normálním tlaku, 100 o C směs vroucí vody a par za normálního tlaku). Teplotu v Celsiově stupnici značíme t a [t] = o C. Pro teoretické úvahy je vhodnější stupnice termodynamická (Kelvinova). Teplotu v ní značíme T a [T] = K kelvin. Kelvin patří mezi základní jednotky SI. Kelvinovy teploty jsou vyjádřeny číslem o 273,15 větším než Celsiovy teploty. Kelvinova stupnice má jen kladné hodnoty, 0 K je tzv. absolutní nula; ta odpovídá -273,15 o C. Absolutní nuly se nedá dosáhnout, představujeme si, že by při ní ustal neuspořádaný pohyb částic látky. Cv. Najděte odpovídající teploty v druhé stupnici: a) 10 K b) -15 C c) 293 K d) -150 C e) 350 K f) 0 C g) 20 C h) 0 K i) 550 C

2 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 2 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 Cv. Vypočítejte změny teploty t a T v obou teplotních stupnicích a číselné hodnoty porovnejte: a) teplota se z 10 K zvýšila na 55 K b) teplota se z 312 C snížila na 280 C Teplotní rozdíl je tedy v obou stupnicích vyjádřen stejným číslem. Podobně otázky a úkoly 1, 2, 3, 4 str. 173 (172) Ze ZŠ víme, že teplota souvisí s neuspořádaným pohybem částic látky: Při vyšší teplotě se částice látky pohybují většími rychlostmi. ČÁSTICOVÉ SLOŽENÍ LÁTEK Látky se skládají z částic, které jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Dokladem toho jsou např. difúze (vzájemné prolínání dvou různých látek) a Brownův pohyb (nepravidelný trhavý pohyb částic rozptýlených v kapalině způsobený nárazy molekul kapaliny) str Hřebík hmotnosti 14 g obsahuje asi 1, atomů, prázdná krabička od sirek obsahuje asi molekul plynů vzduchu, 1 mol látky obsahuje 6, částic látky (str. 184). MODELY LÁTEK RŮZNÝCH SKUPENSTVÍ (STR ) (V našich pokusech budou částice modelovány pomocí magnetů, které se budou pohybovat na vzduchovém polštáři). Plyn: malá hustota, velké vzdálenosti mezi částicemi, mezi srážkami rovnoměrný přímočarý pohyb částic, malé síly mezi částicemi, rychlost částic řádově stovky metrů za sekundu, v uzavřené nádobě narážejí částice na stěny nádoby a jsou příčinou tlaku plynu. Pevná látka: velká hustota, velké síly mezi částicemi, uspořádání částic v krystalové mřížce, kmitání částic kolem rovnovážných poloh krystalové mřížky, vzdálenosti částic řádově m. Kapalina: částice kmitají kolem rovnovážných poloh, ty se však s časem mění přechod mezi kapalinou a plynem. Cv. Pomocí těchto modelů vysvětlete: a) rozpínavost plynů b) dobrou stlačitelnost plynů c) tekutost kapalin d) nesnadnou deformovatelnost některých pevných látek Cv. Na základě našich modelů navrhněte postup pro: a) přeměnu kapaliny na plyn b) přeměnu plynu na kapalinu c) přeměnu kapaliny na pevnou látku d) přeměnu pevné látky na kapalinu

3 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 3 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 Cv. Proč se smetana snadno usazuje v chladné místnosti? Otázky a úkoly 1, 2, 3, str. 182 (180): Str.182, cv.1 Str.182, cv.2 Str.182, cv.3 VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA (STR ) Teplota určuje stav tělesa. Vnitřní stav tělesa je také určován jeho vnitřní energií, což je součet všech kinetických a všech potenciálních energií částic, z nichž je těleso složeno. Víme, že u plynů převažuje energie kinetická (velké rychlosti malé síly mezi částicemi), u pevných látek převažuje energie potenciální (velké síly mezi částicemi). Pokud se nemění skupenství látky, roste při zvětšování vnitřní energie také teplota látky. Bude-li se měnit skupenství látky (např. vypařováním vody při varu) bude se zvětšovat vnitřní energie látky, ale teplota zůstane stejná. Vnitřní energii tělesa lze měnit konáním práce nebo tepelnou výměnou. ZMĚNA VNITŘNÍ ENERGIE KONÁNÍM PRÁCE Cv. V následujících příkladech vždy vyberte těleso, které koná práci a těleso, které práci spotřebovává. Z nich vyberte těleso, jehož vnitřní energie se bude zvětšovat nebo zmenšovat konáním práce. a) stlačení plynu hustilkou b) ohýbání drátu c) rozpínání plynu u parního stroje, parní turbíny, spalovacího motoru, reaktivního motoru d) rozpínání plynu u chladicího stroje e) úder kladiva do kovadliny Cv. U případů, kdy mechanická energie těles přechází ve vnitřní energii těles třením, rozhodněte, zda se jejich vnitřní energie bude zvětšovat nebo zmenšovat a jak se to navenek projeví. Brzdění aut, tření rukou o sebe, tření při sjíždění ze šplhadla, pilování předmětu, obrábění výrobku, vrtání materiálu, tření v ložiskách, tření letadel, družic, meteorů o vzduch, míchání, mixování, drcení, mletí.

4 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 4 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 ZMĚNA VNITŘNÍ ENERGIE TEPELNOU VÝMĚNOU, TEPLO Uveďme do kontaktu těleso A s vyšší teplotou a těleso B, které má teplotu nižší. Z tělesa A začne přecházet vnitřní energie do tělesa B. Tomuto ději říkáme tepelná výměna. Tepelná výměna ustane, budou-li teploty obou těles stejné. Příklady: Nádobu s horkým nápojem dáme do studené vody Nad plamen hořáku postavíme nádobu s vodou Cv. Popište, co se bude dít při tepelné výměně s částicemi těles A a B. Část vnitřní energie, kterou předalo těleso A tělesu B při tepelné výměně se nazývá teplo a značí se Q. [Q] = J. Fyzici neradi slyší neurčitý pojem tepelná energie, který se často v praxi objevuje. Není jasné, zda má jít o vnitřní energii (je to nepřesné) nebo o teplo, což by bylo věcně nesprávné. Je třeba si uvědomit, že vnitřní energie udává stav tělesa, teplo charakterizuje ne stav, ale děj. Pokud by měla obě tělesa stejnou teplotu, k tepelné výměně nebude docházet a teplo by bylo rovno nule. Vliv kování práce i tepelné výměny na vnitřní energii tělesa shrnuje první termodynamický zákon: Přírůstek vnitřní energie tělesa je roven součtu práce vnějších sil působících na těleso a tepla, které těleso přijalo při tepelné výměně. (Pokud by těleso konalo práci, brali bychom ji jako zápornou, pokud by těleso předávalo teplo, brali bychom ho jako záporné, záporný přírůstek vnitřní energie bychom interpretovali jako úbytek vnitřní energie). TEPLO A TEPLOTA Nemění-li se skupenství látky, souvisí zvýšení teploty t s přijatým teplem známým vztahem kde m je hmotnost látky, c je měrná tepelná kapacita látky. [c] = J. kg -1.K -1. Měrné tepelné kapacity některých látek najdeme v tabulkách (v učebnici na str. 190) Cv. Vyhledejte měrné tepelné kapacity pro železo, měď, olovo a názorně vysvětlete, co údaj znamená. Cv. Porovnejte měrnou tepelnou kapacitu vody s hodnotami pro ostatní látky měrná tepelná kapacita vody je 4,186 kj.kg -1.K -1. Cv. Proč se jako náplň radiátorů topení používá voda? Cv. Vysvětlete fyzikálně rozdíl mezi přímořským a vnitrozemským podnebím. Q = m. c. t

5 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 5 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 Chceme-li řešit úlohy na smíchávání dvou látek a můžeme-li vypočítat teplo odevzdané jednou z látek, budeme znát i teplo druhou látkou přijaté (pokud předpokládáme, že se teplo nepředá dalšímu tělesu např. směšovací nádobě kalorimetru). Teplo se neztratí - platí zákon zachování energie. Chceme-li řešit úlohy, v nichž dochází ke smíchávání látky s hmotností m 1, měrnou tepelnou kapacitou c 1 a teplotou t 1 s látkou o hmotnosti m 2, měrné tepelné kapacitě c 2, a teplotě t 2 a zajímá nás výsledná teplota t směsi povyrovnání teplot, použijeme kalorimetrickou rovnici m 1.c 1.(t 1 -t) = m 2. c 2.(t-t 2 ). Předpokládáme-li, že teplota t 1 je vyšší než teplota t 2, představuje výraz na levé straně teplo odevzdané prvním tělesem a výraz na pravé straně teplo druhým tělesem přijaté. Otázky a úkoly 1 až 7 str. 193 ( ) Str. 193, cv.1: Str. 193, cv.2: Str. 193, cv.4: Str. 193, cv.6: Cv. 5ab str.193 (5ab/190) Cv. 7str.193 (7/190) ZMĚNY SKUPENSTVÍ Vztah Q = m.c. t platí pouze v případě, kdy nenastává změna skupenství. Změny skupenství jsou tání a tuhnutí, vypařování a kondenzace, sublimace a desublimace viz digram str Cv. Mokré prádlo v zimě zmrzne, ale ledu postupně ubývá. O jaký jev jde? Zahřejme krystalickou látku na teplotu tání (str ). Aby pak roztála na kapalinu této teploty, musíme jí dodat skupenské teplo tání L t. Teprve potom se bude teplota vzniklé kapaliny zvyšovat (jak víme podle vztahu Q = m.c. t).

6 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 6 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 Podobným způsobem, ale v obráceném pořadí bude probíhat tuhnutí, přitom teplota tání a teplota tuhnutí bude stejná a tuhnoucí kapalina předá svému okolí skupenské teplo tuhnutí, stejné jako předtím skupenské teplo tání L t. Cv. Pokuste se vysvětlit tyto děje z hlediska molekulové fyziky: Otázky a úkoly str. 243 (226) Str.243, cv. 1 Str.243, cv. 3 Str.243, cv. 4 Cv. Proč dáváme med do teplé místnosti, aby nezcukernatěl? Cv. Proč při sněžení příliš nemrzne? Cv. Proč se před deštěm oteplí a po dešti ochladí? Z povrchu kapaliny probíhá vypařování, vzniká-li pára v bublinách uvnitř kapaliny, jde o var. Vypařování probíhá při každé teplotě, naproti tomu k varu dochází při určité teplotě varu. Budeme-li dodávat kapalině, která vře, teplo, nebude se její teplota dále zvyšovat, ale pouze se bude měnit její skupenství. Teplo, které je potřebné na přeměnu kapaliny v páru téže teploty se nazývá skupenské teplo vypařování L v. Stejně velké je opět skupenské teplo kondenzační, které pára předá svému okolí při přeměně na kapalinu stejné teploty. Cv. Vysvětlete vypařování z hlediska molekulové fyziky: Cv. Proč nám hrozí v mokrém oděvu i v létě nachlazení? Cv. Nemáme-li ledničku, obalíme láhev s nápojem do mokrého hadru. Vysvětlete. Cv. Vysvětlete pohyb žíznivého čápa, který se po určité době kývání vždy napije vody ze skleničky. (Zobák má z členitého materiálu, uvnitř je vysoce těkavý éter)

7 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 7 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 Otázky a úkoly str. 246 ( ) Str.246, cv.1 Str.246, cv.2 Str.246, cv.3 Str. 246, cv.7 Teplota tání a teplota varu závisejí na vnějším tlaku. Při vyšším tlaku se teplota varu zvyšuje, u látek, které při tání zvětšují svůj objem, se teplota tání také zvětšuje (je to většina látek, známou výjimkou je voda, která při tuhnutí objem zvětšuje a při tání objem zmenšuje). Otázky a úkoly str. 243 a 246 (226 a ) Str.243, cv.5 (5/226) Str.246, cv.5 (5/229) Str.246, cv.6 (6/229) Cv. Při rychlém pohybu lodního šroubu pozorujeme ve vodě vznik četných bublin. Jedná se o var vody? Se změnami skupenství úzce souvisí vlhkost vzduchu (str ). Absolutní vlhkost vzduchu, relativní vlhkost vzduchu. Vlhkoměry. Vlhkost vzduchu a životní prostředí.

8 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 8 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 PŘENOS TEPLA Teplo, které při tepelné výměně přechází z teplejšího tělesa na těleso chladnější, se přenáší třemi způsoby: vedením, prouděním a zářením. Příklady str Otázky a úkoly 1 až 7 str Str. 198, cv.1 Str. 198, cv.2 Str. 198, cv.3 Str. 198, cv.4 Str. 198, cv.5 Str. 199, cv.6 Str. 199, cv.7 Cv. Proč mají radiátory topení žebra? Cv. Proč zaujímají zvířata v zimě tvar blízký kouli? Cv. Proč jsou na válci motocyklu žebra? TEPELNÁ VÝMĚNA A EKOLOGIE K uskutečnění tepelné výměny často spalujeme fosilní paliva (hnědé a černé uhlí, zemní plyn, naftu, benzín). Přitom vznikají kromě popílku oxidy uhlíku a dusíku, z hnědého uhlí s obsahem síry ještě oxid siřičitý. Všechny tyto produkty mají neblahý vliv na přírodu a na zdraví lidí. Oxid siřičitý je zvláště známý svým vlivem na dýchací cesty, dále je příčinou kyselých dešťů, které ničí půdu, vegetaci a železné konstrukce. Stále se hledají ekologicky čistší cesty k uskutečnění tepelné výměny. Může to být např. využití odpadního tepla při výrobě, využití vulkanické nebo sluneční energie. Dalšími řešeními jsou čisticí zařízení tepelných elektráren a nové konstrukce automobilových motorů (výfuky s katalyzátory, elektromobily, automobily na spalování vodíku). Na závěr je třeba připomenout, že šetření teplem a energií může též výrazně pomoci vylepšit naše životní prostředí. Cv. Jmenujte nějaké možnosti výroby elektrické energie bez spalování paliv.

9 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 9 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 Nyní se budeme podrobněji věnovat vlastnostem jednotlivých skupenství látek. IDEÁLNÍ PLYN PLYNY Stav plynu budeme popisovat stavovými veličinami p, V, T. Budeme studovat především ideální plyn (v mechanice to byl plyn dokonale stlačitelný a bez vnitřního tření) z hlediska molekulové fyziky bude mít zanedbatelnou velikost částic a mezi částicemi nebudou působit žádné síly. Vnitřní energie ideálního plynu je rovna součtu kinetických energií všech částic, z nichž se plyn skládá. Příklady skutečných plynů, které se svými vlastnostmi blíží ideálnímu plynu: Každý plyn o malé hustotě a dosti vysoké teplotě, tj. plyn, který je daleko od stavu zkapalnění. Tedy i běžné plyny za normálních podmínek. Otázky a úlohy str.203 (194) Str. 203, cv. 1 Str. 203, cv. 2 Str. 203, cv. 3 Prostudujeme stavové změny ideálního plynu (str ) IZOTERMICKÝ DĚJ Probíhá při stálé teplotě, měnit se bude pouze tlak a objem plynu (viz str. 204!) V praxi jsou to děje, které probíhají pomalu, aby se stačila vždy uskutečnit tepelná výměna s okolím a ustálit teplota. Teoreticky i pomocí pokusů lze odvodit za zmíněných předpokladů vztah Tlak a objem ideálního plynu jsou při stálé teplotě navzájem nepřímo úměrné veličiny nebo také p.v = p 0. V 0 (tzv. Boylův Mariottův zákon). IZOBARICKÝ DĚJ p. V = konst. Nemění se tlak plynu, se vzrůstající teplotou, poroste objem : V = konst..t Objem ideálního plynu je při stálém tlaku přímo úměrný absolutní teplotě nebo také V V 0 (tzv. Gay Lussacův zákon). T T0

10 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 10 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 IZOCHORICKÝ DĚJ Nemění se objem plynu, při zvýšení teploty se zvyšuje tlak: Tlaku ideálního plynu je při stálém objemu přímo úměrný absolutní teplotě nebo také p p 0 (tzv. Charlesův zákon). T T 0 p = konst..t Otázky a úlohy str ( ) Str. 206, cv. 1 Str. 207, cv. 4 Str. 207, cv. 6 Str. 207, cv. 7 Cv. Při izotermickém ději se tlak plynu zvětšil dvakrát. Jak se přitom změnil objem plynu? Cv. Při izobarickém ději se objem plynu zvětšil třikrát. Jak se přitom změnila absolutní teplota plynu? Cv. Při izochorickém ději se tlak plynu zmenšil čtyřikrát. Jak se přitom změnila absolutní teplota plynu? Cv.3 str.207 (3/197) Cv.5 str.207 (5/197) STAVOVÁ ROVNICE IDEÁLNÍHO PLYNU Budou-li probíhat současně změny všech tří stavových veličin, vyjde z našich tří zákonů pro jednoduché děje stavová rovnice ideálního plynu: p V T konst. nebo p V T p 0 T V 0 0

11 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 11 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 Cv.1 str.210 (2/200) Cv.2 str.210 (3/200) Plyn při tlaku 0,81 MPa a teplotě 12 C má objem 855 l. Jaký bude mít tlak, jestliže se jeho teplota zvýší o 35 C a objem se zmenší na 800 l? Plyn při tlaku 0,6 MPa a teplotě 20 C zaujímá objem 586 l. Jaký objem má tentýž plyn při teplotě -25 C a tlaku 0,4 MPa? PRÁCE PLYNU Budeme uvažovat, zda plyn při našich jednoduchých dějích může konat práci. Zahříváme-li plyn při izochorickém ději, jeho objem se nemění, zvýší se jeho vnitřní energie, ale plyn práci nekoná. Zahříváme-li plyn při izobarickém ději, bude se s rostoucí teplotou zvětšovat i jeho objem a plyn bude konat práci. Zahříváme-li plyn při izotermickém ději, musí zůstat jeho teplota stejná, ale to je možné jedině tak, že plyn bude konat stejně velkou práci jako přijaté teplo. Pokud si plyn s okolím nevyměňuje žádné teplo (např. dokonalá tepelná izolace nebo velmi rychlé rozpínání) může plyn konat práci jen na úkor své vnitřní energie a jeho teplota nutně klesne. Takový děj je v praxi velmi častý a nazývá se adiabatický. KRUHOVÝ DĚJ Aby mohl plyn konat práci trvale, je nutno ho po nějaké době vrátit do původního stavu a pracovní děj pak opakovat. Takový děj, který se po proběhnutí vrátí do výchozího stavu, se nazývá kruhový (cyklický). Nejjednodušší tepelný stroj, který trvale koná práci je na obrázcích na straně 217.

12 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 12 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 Využívá se u něj: zakroužkujte zvolenou variantu, ostatní škrtněte: 1. izochorické zahřátí: tlak plynu roste klesá zůstává stejný vnitřní energie plynu roste klesá zůstává stejná teplota plynu roste klesá zůstává stejná plyn koná práci nekoná práci 2. izobarické zahřátí: tlak plynu roste klesá zůstává stejný objem plynu roste klesá zůstává stejný plyn koná práci nekoná práci 3. izochorické ochlazení: tlak plynu roste klesá zůstává stejný teplota plynu roste klesá zůstává stejná plyn koná práci nekoná práci 4. izobarické ochlazování: tlak plynu roste klesá zůstává stejný objem plynu roste klesá zůstává stejný plyn koná práci spotřebovává práci Tyto změny nyní ještě vyznačíme na diagramu p-v: p V Ve fázi 2 kruhového děje plyn koná velkou práci při vysokém tlaku, ve fázi 4 plyn přijímá menší práci při tlaku nízkém, celkově vykoná jejich rozdíl W jako užitečnou práci. Ve fázi 1 kruhového děje plyn přijme od ohřívače velké teplo Q 1, ve fázi 3 odevzdá chladiči menší teplo Q 2. Ze zákona zachování energie plyne, že tepelný stroj vykoná během jednoho cyklu práci W = Q 1 - Q 2. Celé teplo od ohřívače se nedá využít ke konání práce, část se ho vždy musí předat chladiči. Tento důležitý poznatek se formuluje jako tzv. druhý termodynamický zákon: Není možné sestrojit periodicky pracující tepelný stroj, který by jen přijímal teplo od ohřívače a přeměňoval by ho na stejně velkou práci. Proto musí být také účinnost každého tepelného stroje menší než 1.

13 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 13 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 TEPELNÉ MOTORY Tepelný motor je zařízení, které přeměňuje část vnitřní energie pracovní látky (vodní páry, paliva) v energii mechanickou. Tepelné motory rozdělíme na parní a spalovací a reaktivní (str.219) Parní motory: parní stroj parní turbína Spalovací motory: plynová turbína zážehový motor vznětový motor Reaktivní motory proudový motor raketový motor Podrobnější informace o tepelných motorech najdete i s obrázky v učebnici na stranách 219 až 223. STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK PEVNÉ LÁTKY Částice pevných látek jsou více nebo méně pravidelně uspořádány. Částice krystalických látek jsou pravidelně uspořádány do určité geometrické struktury krystalové mřížky (str. 226) Monokrystal vznikne, když se základní buňka krystalické mřížky pravidelně opakuje v celém velkém objemu látky viz obrázky str V přírodě se vyskytují např. monokrystaly soli kamenné, křemene, diamantu, granátu, uměle vyrábíme monokrystaly mědi, zinku, germania, křemíku, rubínu, safíru aj. Je-li krystalická látka složena z velkého množství nahodile orientovaných drobných krystalů, nazývá se polykrystalická (všechny běžné kovy). Vykazují-li pravidelnost uspořádání k vybrané částici jen částice nejbližší, nazývá se pevná látka amorfní (beztvará)- str Struktura těchto látek se hodně podobá struktuře kapalin a tyto látky nemají určitý bod tání (sklo, pryskyřice, jantar, vosk, klih, asfalt, plastické hmoty). Pozn.: I v monokrystalu se vyskytují nepravidelnosti poruchy, např. v krystalu křemíku je vytváříme v polovodičové technice záměrně pomocí příměsí cizích atomů.

14 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 14 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 DEFORMACE PEVNÉHO TĚLESA V mechanice jsme se zabývali dokonale tuhými tělesy, která se nedeformovala. Nyní se budeme deformacemi těles zabývat. Na těleso necháme působit dvě síly nebo budeme působit silou na upevněné těleso. Rozdělení deformací: Nakreslete podle str : 1. tahem (lana, háky) 2. tlakem (pilíře, nosníky, podpěry, stěny) 3. ohybem (nosníky tvaru L, I, U, traverzy) 4. smykem, střihem (šrouby, nýty, střihaný materiál) 5. kroucením (vrtáky, šroubováky, hřídele) Cv. Předveďte uvedené deformace experimentálně na mycí houbě. KŘIVKA DEFORMACE, HOOKŮV ZÁKON Upevněnou tyč délky l budeme deformovat tahem silou o velikosti F: F l l Např. pro tyč z měkkého železa je vztah mezi prodloužením tyče l a působící silou F dán křivkou následujícího průběhu: l D C B A F O

15 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 15 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 Část OA křivky má přímkový charakter a odpovídá pružné deformaci, při níž se těleso vrací do původního stavu, když deformující síla přestane působit. Platí pro ni tzv. Hookův zákon, jehož zjednodušená formulace zní: Při pružné deformaci je prodloužení l přímo úměrné působící síle. Část AB odpovídá deformaci, při níž se deformovaná tyč vrátí do původního tvaru až po určité době. Část BC odpovídá plastické deformaci, i při malém přírůstku síly nastává velké prodloužení, materiál teče a do původního tvaru se již nevrátí. Bod D, ve kterém křivka končí, odpovídá přetržení tyče. TEPLOTNÍ DÉLKOVÁ ROZTAŽNOST (STR. 173) Pokus: Zahřejeme lihovým plamenem kovovou tyč. Měřicí mechanismus na konci tyče zaznamená její prodloužení. Různé materiály vykazují různá prodloužení. Pokusy ukazují, že prodloužení tyče l je přímo úměrné zvýšení teploty t a původní délce tyče l: Přitom je teplotní součinitel délkové roztažnosti a jeho hlavní jednotkou je K -1. Tento součinitel udává, o kolik by se prodloužila metrová tyč příslušného materiálu zahřátím o l K. Velikosti součinitelů některých látek jsou v učebnici na str. 175, další pak v tabulkách. Hodnoty součinitelů jsou malé, řádově pouze 10-6 až 10-5 K -1. l =. l. t S projevy teplotní roztažnosti se v praxi setkáváme v mnoha situacích: Cv. Proč se dělají mezery mezi kolejnicemi Cv. Porovnejte hodnoty pro zubní plomby a zuby. Cv. Proč praskne sklenice, když do ní nalijeme vroucí vodu? Cv. Najděte v učebnici dilatační smyčku na potrubí. Str. obr. Cv. Najděte v učebnici bimetalový pásek a vysvětlete jeho funkci. Str. obr.

16 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 16 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 Cv. 1 str.177 (1/174) Cv. 2 str.177 (2/174) Cv. 3 str.177 (3/174) Cv. 7 str.177 (6/175) Cv. 8 str.177 (7/175) Cv. 5 str.177 (4/174) Cv. 6 str.177 (5/175) STRUKTURA KAPALIN KAPALINY Kapaliny tvoří přechod mezi plyny a pevnými látkami. V kapalinách sice existují rovnovážné polohy pro jednotlivé molekuly, ale částice kolem nich kmitají jen krátkou dobu, pak se přemístí tím se liší od pevných látek. Od plynů se liší kapaliny výrazně vzdálenostmi částic a silami, které mezi nimi působí. Tato skutečnost má velký vliv na vlastnosti povrchové vrstvy kapaliny, která vzniká na rozhraní mezi kapalinou a plynem. POVRCHOVÁ VRSTVA KAPALINY Pokusy: Na vodě plave drobná mince, jehla, vodoměrky z drátků. Závěr pokusů: Povrch kapaliny se chová jako tenká pružná blána. Vysvětlení podáme pomocí molekulové fyziky: Výslednice přitažlivých sil, které působí na částici v povrchové vrstvě kapaliny je kolmá k povrchu směrem dovnitř kapaliny - viz obrázky str. 236! Proto při přechodu částice zevnitř kapaliny do její povrchové vrstvy je třeba proti této výslednici konat práci a částice v povrchové vrstvě má tedy větší potenciální energii než částice uvnitř o tzv. povrchovou energii.

17 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 17 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 Kapalina proto sama zaujímá takový tvar, aby byla její povrchová energie co nejmenší, aby měla co nejmenší povrch (malé kapky nabývají tvaru kuliček, více kapek se spojuje v kapku větší, aby vznikl co nejmenší povrch). Je jasné, že zvětšení povrchu kapaliny o S a zvětšení povrchové energie o E jsou veličiny přímo úměrné. Zapíšeme to E =. S a konstanta úměrnosti se nazývá povrchové napětí kapaliny. Kapaliny s velkým povrchovým napětím mají velkou povrchovou energii a mají snahu se balit do kuliček a nerozlévat se. Cv. 1 str.237 (1/220) Cv. 2 str.237 (2/221) Cv. 6 str.238 (5/221) Cv. Proč je třeba na vytvoření bublin mýdlový roztok? Cv. Proč bábovičky z mokrého písku lépe drží? Cv. Horká voda má menší povrchové napětí než studená. Kdy toho využíváme? Cv. Vytváří větší kapky voda studená nebo horká? KAPILÁRNÍ JEVY Mezi kapalinou a pevnou látkou působí přitažlivé síly. Pokud jsou tyto síly přilnavosti větší než síly mezi částicemi kapaliny, kapalina pevnou látku smáčí. Jsou-li síly přilnavosti mezi kapalinou a pevnou látkou menší než mezi částicemi kapaliny, kapalina pevnou látku nesmáčí. Viz obrázek str. 238, nakresli: smáčí: nesmáčí:

18 FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 18 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 V úzkých trubičkách - tzv. kapilárách nastává pak jev kapilární elevace (vzestupu) u kapalin smáčejících a kapilární deprese (poklesu) u kapalin nesmáčejících pevnou látku. Viz obrázek str. 239, nakresli: k. elevace: k. deprese: Příklady z praxe: vsakování vody do textilií, petroleje do knotu, vzlínání vody v rostlinách, vzlínání vlhkosti v pórovitých materiálech neizolovaných staveb. Chceme-li kapilární elevaci zabránit, napouštíme materiály kapalinami vykazujícími kapilární depresi (impregnace textilu, penetrace podkladu před nátěrem atd.) Cv. Ulehlá zem se má kypřit, aby nepřicházela o vláhu. Proč? Cv. 1 str.239 (1/222) Cv. 2 str.239 (2/222) Cv. 3 str.239 (3/223) Cv. 4 str.239 (4/223)

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Více

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení

Více

Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník

Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník 1. Z jakých základních poznatků vychází teorie látek + důkazy. a) Látka kteréhokoli skupenství se skládá z částic molekul, atomů, iontů. b) Částice se v látce pohybují,

Více

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika VNITŘNÍ ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika Zákon zachování energie Ze zákona zachování mechanické energie platí: Ek + Ep = konst. Ale: Vnitřní energie tělesa Každé těleso má

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA TERMODYNAMICKÁ TEPLOTNÍ STUPNICE, TEPLOTA 1) Převeďte hodnoty v

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid

Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných

Více

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Molekulová fyzika a termika Základní poznatky Základní poznatky Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Termika = část fyziky zabývající se studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 516 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 22. 1. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK Základními vlastnosti pevných látek jsou KRYSTALICKÉ A AMORFNÍ LÁTKY Jak vzniká pevná látka z kapaliny Krystalické látky se vyznačují uspořádáním Dělíme je na 2 základní

Více

Molekulová fyzika a termika

Molekulová fyzika a termika Molekulová fyzika a termika Fyzika 1. ročník Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace výuky oboru Informační technologie MěSOŠ Klobouky u Brna Mgr. Petr Kučera 1 Obsah témat v kapitole Molekulová fyzika

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 21. 4. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Pevné látky dělíme na látky: a) krystalické b) amorfní

Více

Teplota a její měření

Teplota a její měření Teplota a její měření Teplota a její měření Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_03_01 Teplota, Celsiova a Kelvinova teplotní stupnice, převodní vztahy, příklady. Tepelná výměna, měrná

Více

Název DUM: Změny skupenství v příkladech

Název DUM: Změny skupenství v příkladech Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Zpracováno v rámci OP VK - EU peníze školám Jednička ve vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.2759 Název DUM: Změny skupenství

Více

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 3.. 04 Název zpracovaného celku: MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Studuje tělesa na základě jejich částicové struktury.

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Termika (Fyzika zajímavě) Pachner Úvodní obrazovka Obsah učebnice (vlevo) Seznamy a přehledy (tlačítka dole) Teorie Zajímavosti Osobnosti Úlohy Pokusy Pojmy Animace Lišta s nástroji (vpravo nahoře) Poznámky

Více

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost Teorie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost souvisí se změnou rozměru zahřívaného těles Při zahřívání se tělesa zvětšují, při ochlazování

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_15_OC_1.01 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Tématický celek Ing. Zdenka

Více

TESTY Závěrečný test 2. ročník Skupina A

TESTY Závěrečný test 2. ročník Skupina A 1. Teplota tělesa se zvýšila o o C. Analogicky tomu lze říci, že se a) snížila o K. b) zvýšila o 93,15 K c) snížila o 53,15 K d) zvýšila o K. Částice v látce se pohybují a) neustáleným a uspořádaným pohybem

Více

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ Výhody: medium (vzduch) se nachází všude kolem nás možnost využití centrální výroby stlačeného vzduchu v závodě kompresor nemusí pracovat nepřetržitě (stlačený

Více

JEVY NA ROZHRANÍ PEVNÉHO TĚLESA A KAPALINY

JEVY NA ROZHRANÍ PEVNÉHO TĚLESA A KAPALINY Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Dagmar Horká MGV_F_SS_1S3_D17_Z_MOLFYZ_Jevy_na_rozhrani_pevneho_tel esa_a_kapaliny_pl Člověk a příroda Fyzika

Více

Teplota. fyzikální veličina značka t

Teplota. fyzikální veličina značka t Teplota fyzikální veličina značka t Je to vlastnost předmětů a okolí, kterou je člověk schopen vnímat a přiřadit jí pocity studeného, teplého či horkého. Jak se tato vlastnost jmenuje? Teplota Naše pocity

Více

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3811 Název DUM: Teplota Číslo DUM: III/2/FY/2/1/13 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Fyzikální veličiny

Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3811 Název DUM: Teplota Číslo DUM: III/2/FY/2/1/13 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Fyzikální veličiny Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3811 Název DUM: Teplota Číslo DUM: III/2/FY/2/1/13 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Fyzikální veličiny a jejich měření Autor: Mgr. Petra Kejkrtová Anotace:

Více

R9.1 Molární hmotnost a molární objem

R9.1 Molární hmotnost a molární objem Fyzika pro střední školy I 73 R9 M O L E K U L O V Á F Y Z I K A A T E R M I K A R9.1 Molární hmotnost a molární objem V čl. 9.5 jsme zavedli látkové množství jako fyzikální veličinu, která charakterizuje

Více

Kalorimetrická rovnice, skupenské přeměny

Kalorimetrická rovnice, skupenské přeměny Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9 Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_STEIV_FYZIKA1_11 Název materiálu: Teplo a teplota. Tematická oblast: Fyzika 1.ročník Anotace: Prezentace slouží k vysvětlení základních fyzikálních veličin tepla a teploty.

Více

1. Molekulová stavba kapalin

1. Molekulová stavba kapalin 1 Molekulová stavba kapalin 11 Vznik kapaliny kondenzací Plyn Vyjdeme z plynu Plyn je soustava molekul pohybujících se neuspořádaně všemi směry Pohybová energie molekul převládá nad energii polohovou Každá

Více

Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo

Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo teplo, teplota, práce, tepelná vodivost Teplo část vnitřní energie tělesa = součet kinetické

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita

Více

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika

Více

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s 1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření

Více

STRUKTURA KAPALIN STRUKTURA KAPALIN

STRUKTURA KAPALIN STRUKTURA KAPALIN Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 18. 5. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA KAPALIN STRUKTURA KAPALIN Struktura kapalin, povrchová vrstva kapaliny: Každá molekula kapaliny

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Termika VY_32_INOVACE_0301_0212 Teplotní roztažnost látek. Fyzika 2. ročník, učební obory Bez příloh

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Termika VY_32_INOVACE_0301_0212 Teplotní roztažnost látek. Fyzika 2. ročník, učební obory Bez příloh VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele

Více

2. Molekulová stavba pevných látek

2. Molekulová stavba pevných látek 2. Molekulová stavba pevných látek 2.1 Vznik tuhého tělesa krystalizace Při přeměně kapaliny v tuhou látku vzniknou nejprve krystalizační jádra, v nichž nastává tuhnutí kapaliny. Ochlazování kapaliny se

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

2.1 Empirická teplota

2.1 Empirická teplota Přednáška 2 Teplota a její měření Termika zkoumá tepelné vlastnosti látek a soustav těles, jevy spojené s tepelnou výměnou, chování soustav při tepelné výměně, změny skupenství látek, atd. 2.1 Empirická

Více

12. Tepelné stroj 12.1 Přeměna tepelné energie na práci Izotermické rozpínání plynu Adiabatické rozpínání plynu kruhovým dějem

12. Tepelné stroj 12.1 Přeměna tepelné energie na práci Izotermické rozpínání plynu Adiabatické rozpínání plynu kruhovým dějem 1. Tepelné stroj 1.1 Přeměna tepelné energie na práci Mají-li plyny vysoký tlak a teplotu převládá v celkové vnitřní energii energie kinetická. Je-li plyn uzavřený ve válci s pohyblivým pístem, pak při

Více

[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o

[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o 3 - Termomechanika 1. Hustota vzduchu při tlaku p l = 0,2 MPa a teplotě t 1 = 27 C je ρ l = 2,354 kg/m 3. Jaká je jeho hustota ρ 0 při tlaku p 0 = 0,1MPa a teplotě t 0 = 0 C [1,29 kg/m 3 ] 2. Určete objem

Více

Těleso. Těleso je osoba, rostlina, zvíře nebo věc, které můžeme přisoudit tvar, rozměry, polohu.

Těleso. Těleso je osoba, rostlina, zvíře nebo věc, které můžeme přisoudit tvar, rozměry, polohu. Těleso a látka Těleso Těleso je osoba, rostlina, zvíře nebo věc, které můžeme přisoudit tvar, rozměry, polohu. Z více těles, z více látek.. domácí úkol - 2 experimenty difuze v chladné vodě krystalizace

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0215 Anotace

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0215 Anotace VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika

ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika Částicová struktura látek Látky jakéhokoli skupenství se skládají z částic Částicemi jsou

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Autor Mgr. Vladimír Hradecký Číslo materiálu 8_F_1_02 Datum vytvoření 2. 11. 2011 Druh učebního materiálu

Více

Stanovení měrného tepla pevných látek

Stanovení měrného tepla pevných látek 61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,

Více

17. Celá čísla.notebook. December 11, 2015 CELÁ ČÍSLA

17. Celá čísla.notebook. December 11, 2015 CELÁ ČÍSLA CELÁ ČÍSLA 1 Teploměr na obrázku ukazuje teplotu 15 C Říkáme: je mínus 15 stupňů Celsia je 15 stupňů pod nulou je 15 stupňů mrazu Ukaž na teploměru: 10 C, 8 C, +3 C, 6 C, 25 C, +36 C 2 Teploměr Teploměr

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Měření délky Jak se nazývá základní jednotka délky? Jaká délková měřidla používáme k měření rozměrů a) knihy b) okenní tabule c) třídy.. d) obvodu svého pasu.. Jaké díly a násobky

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií

Více

Název: Ověření kalorimetrické rovnice, tepelná výměna

Název: Ověření kalorimetrické rovnice, tepelná výměna Název: Ověření kalorimetrické rovnice, tepelná výměna Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika) Tematický celek:

Více

Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky

Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 3 Termodynamika - určení měrné

Více

Zpracování teorie 2010/11 2011/12

Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Cykly Děje Proudění (turbíny) počet v: roce 2010/11 a roce 2011/12 Chladící zařízení (nakreslete cyklus a nakreslete schéma)... zde 13 + 2 (15) Izochorický děj páry (nakreslit

Více

VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO A PRÁCE

VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO A PRÁCE VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO A PRÁCE 1. Vnitřní energie (U) Vnitřní energie je energie uložená v těleseh. Je těžké určit absolutní hodnotu. Pro většinu dějů to není nezbytné, protože ji nejsme shopni uvolnit

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

T0 Teplo a jeho měření

T0 Teplo a jeho měření Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná

Více

3.2 Látka a její skupenství

3.2 Látka a její skupenství 3.2 Látka a její skupenství Skupenství látky a jejich změny sublimace PEVNÁ LÁTKA tání desublimace tuhnutí PLYN vy pa řo vá ní KAPALINA zka pal ňo vá ní Látka a změna vnitřní energie Změna vnitřní energie

Více

Řešení: Fázový diagram vody

Řešení: Fázový diagram vody Řešení: 1) Menší hustota ledu v souladu s Archimédovým zákonem zapříčiňuje plování jedu ve vodě. Vodní nádrže a toky tudíž zamrzají shora (od hladiny). Kdyby hustota ledu byla větší než hustota vody, docházelo

Více

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova 1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota

Více

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V).

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V). 1) a) Tepelné jevy v životě zmenšení objemu => zvětšení tlaku => PRÁCE PLYNU b) V 1 > V 2 p 1 < p 2 p = F S W = F. s S h F = p. S W = p.s. h W = p. V 3) W = p. V Práce, kterou může vykonat plyn (W), je

Více

SKUPENSTVÍ LÁTEK Prima - Fyzika

SKUPENSTVÍ LÁTEK Prima - Fyzika SKUPENSTVÍ LÁTEK Prima - Fyzika Skupenství látek Pevné skupenství Skupenství látek Skupenství látek Pevné skupenství Kapalné skupenství Skupenství látek Pevné skupenství Kapalné skupenství Plynné skupenství

Více

Fyzikální praktikum 1

Fyzikální praktikum 1 Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: č. 5 - Kalibrace teploměru, skupenské teplo Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 6.10.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly 1.1 - Kalibrace

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti"

Evropský sociální fond Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti Střední škola umělecká a řemeslná Projekt Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Fyzika Obory nástavbového studia

Více

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. 1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Z hlediska použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé dělení

Více

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva

Více

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky 1. Fyzikální obraz světa - metody zkoumaní fyzikální reality, pojem vztažné soustavy ve fyzice, soustava jednotek SI, skalární a vektorové fyzikální veličiny, fyzikální

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA

Více

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při

Více

SEZNAM POKUSŮ TEPLO 1 NÁVODY NA POKUSY MĚŘENÍ TEPLOT. Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2.

SEZNAM POKUSŮ TEPLO 1 NÁVODY NA POKUSY MĚŘENÍ TEPLOT. Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2. TEPLO TA1 419.0008 TEPLO 1 SEZNAM POKUSŮ MĚŘENÍ TEPLOT Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2.) KALORIMETRIE Teplotní rovnováha. (2.1.) Studium kalorimetru. (2.2.) Křivka

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

Fyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné.

Fyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné. Fyzika kapalin Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné. Plyny nemají stálý tvar ani stálý objem, jsou velmi snadno stlačitelné. Tekutina je společný název pro kapaliny

Více

1. Látkové soustavy, složení soustav

1. Látkové soustavy, složení soustav , složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových

Více

Tématický celek - téma. Magnetické vlastnosti látek Laboratorní úloha: Určení hmotnosti tělesa podle rovnoramenných vah

Tématický celek - téma. Magnetické vlastnosti látek Laboratorní úloha: Určení hmotnosti tělesa podle rovnoramenných vah 6. ročník květen Stavba látek Stavba látek Elektrické vlastnosti látek Magnetické vlastnosti látek Laboratorní úloha: Určení hmotnosti tělesa podle rovnoramenných vah Magnetické vlastnosti látek Měření

Více

Elektrický proud. Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů

Elektrický proud. Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů Elektrický proud Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů Vodivé kapaliny : Usměrněný pohyb iontů Ionizované plyny: Usměrněný pohyb iontů

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Složení látek VY_32_INOVACE_03_3_02_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou SLOŽENÍ LÁTEK Fyzikálním kritériem

Více

MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN

MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN Struktura kapalin Povrchová vrstva kapaliny Povrchová energie, povrchová síla, povrchové napětí Kapilární tlak Kapilarita Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. STRUKTURA KAPALIN Tvoří

Více

Základní pojmy a jednotky

Základní pojmy a jednotky Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Elektroenergetika 1. Termodynamika Elektroenergetika 1 Termodynamika Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o. Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK. 2010-01 Ing.

Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o. Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK. 2010-01 Ing. Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o Diagram chladícího okruhu Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK 2010-01 Ing. Jiří Brož Úvod k prezentaci Tato jednoduchá

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník šestiletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník

Více

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_466A Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více