Rodina proteinů : Dvojsečná zbraň v nádorové biologii

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rodina proteinů 14-3-3: Dvojsečná zbraň v nádorové biologii"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav biochemie Rodina proteinů : Dvojsečná zbraň v nádorové biologii Bakalářská práce Brno 2011 Jana Nováková

2 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala Mgr. Pavlu Bouchalovi PhD. za odborné vedení, rady a korekce, poskytnuté materiály, cenný čas a za laskavý přístup. Také Mgr. Ivě Struhárové za neocenitelnou pomoc při provádění experimentu a jeho vyhodnocování, stejně tak jako za vstřícnost. Děkuji Mgr. Jakubu Tremlovi za vytvoření elektronické formy schémat působení proteinů v G 1 /S a G 2 /M kontrolních uzlech buněčného cyklu. Zároveň bych tímto ráda vyjádřila vděčnost své rodině a přátelům za blízkost a podporu během studia. Můj největší dík patří mému Bohu, Ježíši Kristu. Práce byla řešena v rámci grantového projektu Grantové agentury České republiky č. P304/10/0868 a s podporou Evropského fondu pro regionální rozvoj (RECAMO; CZ 1.05/2.1.00/ ). Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Rodina proteinů : Dvojsečná zbraň ve vývoji nádorů vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Pavla Bouchala PhD. za použití uvedených zdrojů a literatury. V Brně, Jana Nováková 2

3 Informovaný souhlas pacientů Pacienti Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) dávají informovaný souhlas s podstoupením operačního výkonu. MOÚ užívá řadu informovaných souhlasů podle účelu a povahy výkonu. Součástí souhlasů jsou také prohlášení, že pacient souhlasí s tím, že: v rámci běžných diagnostických postupů byl odebrán z jeho těla biologický materiál, který může být použit pro výzkumné účely a aby údaje z jeho zdravotnické dokumentace (demografické údaje, údaje o zdravotním stavu, údaje o poskytnuté zdravotní péči) mohly být využívány zdravotnickými pracovníky MOÚ pro vědecké studie v oboru lékařské vědy či v příbuzném oboru s tím, že mimo zdravotnické pracovníky MOÚ budou tyto údaje sdělovány výlučně v anonymizované podobě, tj. nikdo z těchto údajů nepozná, že se týkají pacientovy osoby. 3

4 OBSAH 1. SEZNAM ZKRATEK ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PROTEINŮ Objevení a název Výskyt Struktura Vazebné vlastnosti Význam a funkce REGULACE BUNĚČNÉHO CYKLU Přechod z G 2 fáze do mitózy Přechod z G 1 do S fáze FOXO APOPTÓZA Rodina Bcl POTENCIÁLNÍ ONKOGENY Ras-Raf-MAPK Bcr-Abl Cbl IGF-IR-IRS-1-PI-3K TERT Histonové deacetylázy (HDACs) Integriny Σ (STRATIFIN) Struktura Regulace exprese σ σ a vznik nádorů Metastázování a invazivita nádorů Terapeutika PRINCIP POUŽITÝCH METOD SDS Gelová polyakrylamidová elektroforéza (SDS PAGE) Western Blotting itraq-2dlc-ms/ms EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST MATERIÁL A METODY

5 4.1.1 Přístroje a materiál Použité chemikálie Metody VÝSLEDKY DISKUSE SOUHRN SUMMARY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

6 1. SEZNAM ZKRATEK Abl Abelson murine leukemia viral oncogene homolog 1 ADAM22 a disintegrin and metalloprotease domain 22 AKT proteinová rodina protein kinas b APS ammonium persulphate ASK apoptosis signal-regulating kinase BAD Bcl-2-associated death promoter BAK Bcl-2 homologous antagonist/killer BAX Bcl-2 associated X protein Bcl-2 B-cell lymphoma 2 Bcl-X L B-cell lymphoma-extra large Bcl-X S B-cell lymphoma-extra small Bcr breakpoint cluster region Bfl-1/A1 B cell lymphoma-2 related gene expressed in fetal liver-1/a1 BID BH3 domain interacting death agonist BRCA1 breast cancer growth suppressor protein 1 BSA bovine serum albumin Cbl casitas B-lineage lymphoma CDC2 cell division control protien 2 CDC25 cell division cycle 25 Chk1 checkpoint kinase 1 CDK cyclin-dependent kinase CRD cysteine rich domain CSB complete sample buffer C-TAK1 Cdc twenty-five C associated protein kinase DEAE diethylaminoethanole DNMT DNA methyltransferase ECL enhanced chemiluminiscence EFP estrogen-induced zinc finger protein FOXO the forkhead box O G x fáze gap phase 6

7 GPIbα glycoprotein Ib α HDACs histone deacetylases HPLC high performance liquid chromatography IGF-1R insulin-like growth factor 1 receptor IRS-1 insulin receptor substrate 1 itraq-2dlc- MS/MS isobaric tags for relative and absolute quantification and twodimensional liquid chromatography-tandem mass spectrometry M fáze mitosis phase MAPK mitogen-activated protein kinase Mcl-1 induced myeloid leukemia cell differentiation protein MEK = MAPKK mitogen-activated protein kinase kinase MOPS 3-(N-morpholino)propanesulfonic acid MOÚ Masarykův onkologický ústav NHS N-hydroxysuccinimide P130Cas protein 130 Crk-associated substrate p27 KIP1 protein 27 PBS phosphate buffered saline PI-3K phosphatidylinositol 3 kinase Raf rapidly accelerated fibrosacroma RAMPx rabbit anti mouse peroxidase Ras rat sarcinoma S fáze synthesis phase SDS sodium dodecyl sulphate SDS-PAGE sodium dodecyl sulphate polyacrylamide gel electrophoresis TEMED N, N, N, N - tetramethylethylendiamin TERT telomerase reverse transcriptase TRP tetratricopeptide repead helices 7

8 2. ÚVOD Rodina proteinů je velmi rozmanitá, přitažlivá a rozhodně ne nudná. Je zapojena v mnoha buněčných pochodech u živočichů i rostlin. Tato bakalářská práce však bude věnována okruhu jejich působení, o němž se ve společnosti mluví lehčeji, netýká-li se přímo nás nebo někoho blízkého, nikdy však ne lehce. Jde o rakovinu. Jak již název práce napovídá, proteiny zde budou nastíněny jako dvojsečná zbraň v nádorové biologii. Nebo možná jako herci. Herci s mnoha rolemi a mnoha tvářemi. Rádi se převlékají z jedné role, z jedné funkce v buňce, do druhé a nasazují si při tom masky. Jednou milé a dobré, když buňce s poškozenou DNA nedovolí pokračovat v buněčném cyklu, jindy zlé a škaredé, pokud té samé buňce umožní neuposlechnout příkaz o tom, že má raději sama sebe zabít, než aby později zničila celý organismus. K důkladnému pochopení charakteru divadelních postav je často potřeba podívat se i za jeviště do míst, která se samotným představením na první pohled příliš nesouvisí. Zaměříme se tedy i na strukturu a vazebné vlastnosti , protože právě z nich vyplývá způsob, jakým interagují s klientními proteiny. Hlavním hrdinou dramatu je σ, známý také jako stratifin. Ani kladný, ani záporný. I u něho se projevuje rozpolcený charakter vlastní celé rodině. Točit se kolem něj budeme rovněž v experimentální části práce. Všem čtenářům přeji, aby si na následujících stranách užili dobrodružství s rodinou a aby je uchvátila tak, jako si získala mě. 8

9 3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PROTEINŮ Objevení a název Proteiny jsou hojně se vyskytující polypeptidy kyselé povahy, o velikosti monomeru kda [1, 2] a velkém množství isoelektrických bodů [8]. Poprvé je identifikovali Moore a Perez v roce 1967 [3, 10, 12, 15], řidčeji se můžeme setkat i s letopočtem 1968 [11, 13]. Stalo se tak během analýzy proteinového složení hovězí mozkové tkáně, se zaměřením na bílkoviny rozpustné ve vodě. Při práci využívali podomácku vyrobenou aparaturu pro DEAE-celulózovou chromatografii a s její pomocí získané frakce dále vyhodnocovali elektroforézou na škrobovém gelu [8, 10, 12, 15]. A právě díky těmto dvěma separačním metodám dostaly své neobvyklé jméno. Z chromatografické kolony totiž vystoupily ve 14. frakci a v následujícím kroku se staly součástí podílu nazvaného 3.3 [12]. Rodina má různý počet členů v závislosti na zkoumaném organismu, u savců jich však najdeme sedm. Své pojmenování isoformy dostaly podle pořadí, v jakém eluovaly z HPLC [13]. Rozeznáváme tedy β, γ, ε, ζ, σ, τ a η [1, 2, 4, 5, 6]. Fosforylovaná forma β se značí jako α a pokud se setkáme se δ, jde o fosforylovanou ζ [15]. Každá z isoforem je kódována svým vlastním, charakteristickým genem [2, 4] Výskyt Rodina proteinů vykazuje vysokou homologii a nachází se ve všech eukaryotických organismech od kvasinek přes octomilky a africké žáby rodu Xenopus [4] až k savcům [2] včetně člověka [4]. Přičemž u kvasinek, Drosophila a Caenohabditis elegans se vyskytují dvě isoformy, u rostlin třináct (podle některých zdrojů patnáct [10, 14]) a u savců sedm [2]. A právě těmito sedmi členy rodiny se budeme dále zabývat. Je důležité, že každý ze sedmi podtypů má jiné rozšíření a lokalizaci. 9

10 14-3-3ζ se ve vysoké koncentraci nachází v šedé hmotě mozkové. Isoformy β, γ a η nalezneme především v Purkyňových buňkách mozečku, ε v hypofýze a τ v gliových buňkách bílé hmoty [15]. Jednotlivé isoformy jsou vysoce konzervativní a jsou přítomny nejen v mozku, ale i v různých lidských tkáních [7]. Například τ a σ jsou ve zvýšeném množství exprimovány v epiteliálních buňkách a T lymfocytech [12, 13]. Rozdíly v distribuci a množství odrážejí funkční rozdílnost jednotlivých podtypů [15] Struktura Trojrozměrná struktura proteinů byla odhalena rentgenovou strukturní analýzou u krystalů isoforem ζ a τ. S ohledem na vysokou homologii v rámci celé rodiny lze výsledky zobecnit na celou skupinu [8, 12]. Sekvenční homologie je vysoká jak v rámci jednotlivých isoforem, tak i mezi vyskytujícími se u různých živočišných druhů [15]. Proteiny se pořadím aminokyselin a tím pádem i strukturou odlišují od většiny ostatních bílkovin. Jedinou významnější podobnost lze najít v oblasti TRP (tetratricopeptide repeat helices), která se nachází u širokého spektra proteinů. Skládá se ze sady 3-16 motivů, které dohromady zformují nosné struktury schopné zprostředkovávat spojení mezi dvěma proteiny i sdružování multiproteinových komplexů [12]. Struktura monomeru Každý monomer se skládá z devíti antiparalelně uspořádaných α helixů [3], seskupených do N-koncové a C-koncové domény [12], takže v konečném důsledku vytvářejí formaci, která připomíná písmeno L [8] nebo třeba šálek na čaj [14]. Vnitřní část struktury se skládá ze čtyř helixů: α 3 a α 5, které obsahují polární, nabité aminokyseliny α 7 a α 9 s vysokým obsahem nepolárních, hydrofobních aminokyselin [8]. Velmi zajímavý je fakt, že struktura vnitřní části, tvořící vazebnou kapsu, je v rámci celé proteinové rodiny víceméně konzervativní. Naproti tomu vnější povrch monomeru vykazuje vysokou variabilitu [3]. 10

11 Struktura dimeru Monomery proteinů mají schopnost se samy sdružovat do homo nebo heterodimerů s tím, že někteří členové rodiny především σ a γ upřednostňují homodimerizaci, zatímco jiní hlavně ε preferují tvorbu heterodimerů [1]. Dimerizace nastává mezi N-koncovými doménami [12]; tedy mezi helixem α 1 prvního a řetězci α 3 a α 4 druhého monomeru. A právě vysoká podobnost v pořadí aminokyselin u α 1 a α 3 umožňuje výše zmíněnou heterodimerizaci [8]. Ale nezávisle na tom, jestli se dimer skládá ze dvou stejných nebo různých podjednotek, má vždy podobný tvar. Při pohledu zepředu připomíná řecké písmeno ω. Jeho vnitřní část je tvořena helixy α 1, α 3 a α 4 a šroubovice α 5 až α 9 jsou uskupeny do vnější struktury, která ohraničuje jako zeď dvě vnitřní vazebná místa pro ligandy z řad peptidů nebo proteinů [12]. Jsou uspořádána opačným směrem, jakoby naproti sobě [3, 12]. Tento fakt je velmi důležitý pro pochopení funkcí proteinů Díky dvěma vazebným místům mohou současně interagovat s: dvěma klientními proteiny a upravovat tak jejich aktivitu a účinky. Je pravděpodobné, že tento způsob existuje jen pro určité, specifické páry. Příkladem může být třeba souběžné vázání Raf-1 s Brc nebo A20. (Fyziologický dopad zatím nebyl objasněn.) pouze jediným proteinem, ovšem za vzniku daleko pevnější vazby, pokud ligand obsahuje vazebné motivy s nízkou schopností interakce. Za tuto skupinu můžeme jmenovat například Cbl. Nebo, pokud protein obsahuje dvě vazebná místa s vysokou afinitou ke , např. Raf-1, má spojení za následek změnu jeho konformace a tím pádem i funkce [3]. Jak nepřímo vyplývá z výše uvedeného, ke vzniku interakce musí být přítomen motiv o specifické struktuře nejen na , ale i na proteinu, který se s ním váže. Jelikož se jedná o velmi důležitou problematiku, bude jí věnována následující podkapitola Vazebné vlastnosti Homo i heterodimery proteinů interagují s řadou buněčných proteinů, jejichž počet se podle střízlivých odhadů pohybuje kolem dvou set [6], jiné zdroje mluví až o sedmi stech [4]. Jiné označení pro ně zní klientní proteiny. V antickém světě se klientem rozuměla osoba závislá na svém ochránci, zatímco v současném jazyce je jako klient 11

12 označován spíše někdo, kdo využívá služby jistého odborníka [9]. A přesně tyto dva významy vystihují vztah proteinů a jejich ligandů. V důsledku vazby na protein rodiny u klientního proteinu může dojít k aktivaci nebo represi jeho enzymové aktivity či funkce, zamezení jeho degradace či zabránění pohybu proteinu z cytoplazmy do jádra nebo naopak [4]. Vazebné motivy klientních proteinů Jak bylo objasněno výše, struktura vazebného místa je vysoce konzervativní, dokonce i mezi jednotlivými členy rodiny A proto musí ligandy obsahovat taktéž vysoce konzervativní vazebné motivy. Většina z nich je závislá na předchozí fosforylaci, avšak malé množství proteinů se může vázat na pomocí specifických sekvencí, které fosforylaci nevyžadují [4]. Motivy spojené s fosforylací K jejich odhalení došlo pomocí kinázy Raf [12]. Ukázalo se, že předchozí fosforylace proteinu je nepostradatelná pro jeho navázání na Muslin et al. poskytli důkaz o dvou vazebných motivech: RSXpSXP (modus 1) je podporovaný v pozici -1 aromatickými nebo kladně nabitými aminokyselinami RXXXpSXP (modus 2), u něhož nacházíme aromatické aminokyseliny v pozici -2, aminokyselinové zbytky s kladným nábojem v poloze -1 a Leu, Glu, Ala nebo Met v poloze +1 [15] V obou případech ps znamená fosfoserin [1], X značí aminokyselinu. Nově došlo k objevení C-koncového vazebného motivu SWTX (modus 3), známého u šesti vazebných proteinů; X znamená jakoukoli aminokyselinu kromě prolinu [14]. Mezi ligandy rodiny , které jsou závislé na fosforylaci, patří například [11]: o kinázy (Raf-1, kináza MEK, kináza P13) o receptory (receptor pro glukokortikoidy) o enzymy (tyrosin a tryptofan hydroxyláza, N-acetyltransferáza) o strukturní a cytoskeletální proteiny (vimentin a keratiny) o proteiny zapojené v regulaci buněčného cyklu (CDC25, p53, p27 a WEE1) o transkripční faktory (proteiny vážící se na TATA-box) 12

13 o proteiny navozující apoptózu (BAD) Motivy nezávislé na fosforylaci Ačkoli většina, minimálně více než polovina [14], proteinů využívá pro spojení se fosforylované sekvence, není tomu tak ve všech případech. Proteiny jsou schopné interakce i s nefosforylovanými ligandy a je více než pravděpodobné, že obě dvě skupiny využívají totéž vazebné místo na Napovídá tomu i fakt, že interakce s nefosforylovanými klientními proteiny neproběhne v přítomnosti fosforylovaných ligandů. Tato třída klientních proteinů využívá dva vazebné motivy [3]: RSESEE, který je podobný již zmiňovanému modu 1, tedy RSXpSXP RSX 1-3 E motiv objevený s využitím bakteriofágních proteinů Z proteinů, které se váží s nezávisle na fosforylaci, lze jmenovat například [10, 3]: o Exoenzym S o R18 o Raf-1, která obsahuje třetí, na fosforylaci nezávislé místo pro vazbu , velmi bohaté na Cys. Bývá proto označováno jako CRD (cysteine-rich domain) o GPIbα nacházející se v krevních destičkách o 5-fosfatáza Na první pohled by se mohlo zdát, že ligandy se sekvencí, jenž nevyžaduje fosforylaci, jsou znevýhodněné oproti silnější a početnější skupině. Není to však pravidlem, neboť vazba, kterou vytvoří, je velmi stabilní a vysokoafinitní, srovnatelná s vysokoafinitní u fosforylovaných proteinů, které ji však ne vždy musí vytvořit [3], jak bude vysvětleno dále. Síla interakce Nezávisle na potřebě fosforylace se zdá, že různá vazebná místa se na váží s různou silou či razancí a pokud je jich na proteinu víc, jejich účinek se násobí. Ligand se dvěma motivy se váže třicetkrát silněji než ten s jedním. U většiny proteinů najdeme jedno hlavní místo, které plní roli strážce nebo vrátného. Pokud chybí nebo není fosforylované, afinita druhotných vazebných míst k je příliš slabá na to, aby přerostla ve stabilní interakci. Na druhou stranu, když je dominantní místo fosforylované a spojí se s jedním z vazebných míst v molekule dimeru 13

14 14-3-3, druhotná místa jsou rovněž schopná interakce a dodávají celému komplexu mnohem vyšší stabilitu Význam a funkce V době svého objevu byly považovány za sice hojně rozšířené (tvoří 1% všech ve vodě rozpustných bílkovin v centrální nervové soustavě [3]), avšak funkčně nikterak důležité proteiny. Na své znovuobjevení si musela tato jedinečná rodina zhruba dvě desetiletí [15] počkat. První funkcí, připsanou těmto proteinům, byla aktivace tyrozinových a tryptofanových hydroláz, což jsou enzymy podílející se na syntéze serotoninu, katecholaminu, dopaminu a dalších neurotransmiterů. Následně se ukázalo, že regulují (konkrétně inhibují) aktivitu protein kinázy C a jsou schopny interakce s Brc. Od tohoto objevu byl již jen krůček ke zjištění, že tvoří komplexy s nepřeberným množstvím kináz, fosfatáz a dalších proteinů [12], které kontrolují například [2, 4, 12, 13]: průběh buněčného cyklu (CDC25) vnitrobuněčnou signalizaci (Raf-1) odpověď na stres a apoptózu (BAD, což je protein vázající se na Bcl-2) regulaci transkripce buněčný metabolismus integritu cytoskeletu Mimo to hrají díky svému přirozenému výskytu v savčím mozku roli při vzniku neurodegenerativních onemocnění jako je Creutzfeldt-Jakobova nemoc nebo Alzheimerova a Parkinsonova nemoc [12]. To staví do role velice důležitých buněčných regulátorů a mnohé způsoby jejich působení jistě ještě čekají na své odhalení. Následující kapitoly však budou pojednávat o úloze v oblasti vývoje nádorů. Na základě mnohých výzkumů má největší vliv při tomto procesu jejich zapojení v regulaci buněčného cyklu a apoptózy. Následně se více zaměříme na negativní stranu charakteru shrneme si jejich roli ve tvorbě nádorů, kdy se mohou chovat jako 14

15 možné onkogeny. Tento potenciál je dán schopností regulovat rozmanité produkty vzniklé transkripcí onkogenů stejně jako produkty genů, jenž vznik nádorů potlačují [14, 15]. V předposlední kapitole teoretické části se zastavíme u zcela výjimečného člena rodiny , a to u isoformy σ. Ze strukturních odlišností pochopíme důvody jeho jedinečné reaktivity, shrneme způsoby, jakými může být regulován a nakonec bude rozvinuta i jeho úloha v tumorigenezi, metastázování nádorů a ve spojitosti s nádorovými terapeutiky. 15

16 3.2 REGULACE BUNĚČNÉHO CYKLU V následujících dvou kapitolách rozebereme úlohu v průběhu života buňky i při její smrti: buněčný cyklus a apoptózu. Čtenář při tom bude mít možnost porozumět dvojsečnému charakteru ve vývoji a vzniku nádorů. Buněčný cyklus je uspořádaný sled událostí v životě eukaryotické buňky, od jejího vzniku dělením rodičovské buňky až do jejího vlastního rozdělení na dvě nové buňky. Skládá se z fází M, G 1, S a G 2 [30]. Zdárný průběh buněčného cyklu je velmi důležitý pro udržení integrity genomu. Proto se hned několik kontrolních mechanismů stará o to, aby buňka do další fáze cyklu vstoupila až po zkontrolování dokončení fáze předchozí [4]. V buňce proto nalézáme tzv. řídící soustavu buněčného cyklu. Občas bývá přirovnávána k programátoru automatické pračky. Stejně jako on pracuje i řídící soustava samovolně, poháněna zabudovaným časovačem. A stejně jako prací cyklus je i ten buněčný ovlivněn vnějšími (u pračky např. dodávka vody) i vnitřními (čidla hlídající, kdy se buben naplní vodou) zásahy. Buněčný cyklus lze takto ovlivnit ve třech místech, nazývaných jako kontrolní nebo též rozhodovací uzly. Nacházejí se v G 1, G 2 a M fázi [30]. Rodina proteinů je významně zapojena v G 2 a G 1 kontrolním uzlu buněčného cyklu [4]. Obr. č. 1: Řídící soustava buněčného cyklu na mechanickém modelu [30]. 16

17 3.2.1 Přechod z G 2 fáze do mitózy U dělící se buňky se střídá mitotická fáze s interfází, růstovým obdobím. Po první části interfáze (G 1 ) následuje S-fáze, kdy se zdvojují chromozomy. Závěrečná část interfáze se označuje G 2. V průběhu M-fáze dochází k rozdělení jádra na dvě dceřiná se stejnou genetickou informací [30]. Stěžejním regulačním krokem pro přechod G 2 /M je u eukaryot aktivace komplexu CDC2-cyklin B, který spouští vstup do mitózy a stal se proto díky této své funkci rovněž známý pod názvem faktor podporující M-fázi. Hlavním místem zásahu regulačních faktorů je v komplexu právě protein kináza CDC2. Aktivuje se defosforylací [3, 24]. Obr. č.2: Schématické působení v souvislosti s komplexem CDC2-cyklin B v G 2 /M kontrolním uzlu buněčného cyklu (nakresleno podle [4]). CDC25 Fosfatáza CDC25 je klíčový aktivátor kinázy CDC2. Není proto překvapením, že díky své důležitosti je silně regulována [3]. V následující části budou shrnuty hlavní regulátory, mezi nimiž mají výsadní postavení právě proteiny Proteiny Ovlivňují fosfatázu CDC25 dvěma způsoby. Jednak změnou funkce a jednak změnou lokalizace. Během interfáze, kdy je nežádoucí vstup do mitózy, je CDC25 deaktivována vazbou po předchozí fosforylaci. Pokud je neschopen vazby, dojde ke vstupu do mitózy i v případě poškození DNA. 17

18 Aby mohla CDC25 vykonávat svou funkci iniciátora mitózy, je potřebný vstup do jádra, kde se nachází CDC2. Interakce se velmi dobře koreluje s jejím umístěním v cytoplazmě, ačkoli mechanismus tohoto děje nebyl doposud spolehlivě objasněn. Vlastní interakce CDC rovněž podléhá regulaci. Kinázy jako Chk1, Chk2 nebo C-TAK1 specificky fosforylují v reakci na buněčné signály fosfatázu CDC25 na Ser216 [3, 4, 25]. Chk1 Po poškození DNA je aktivována Chk1 [11], která, jak už bylo zmíněno výše, fosforyluje CDC25. K její aktivaci je však potřebná i vazba [4], což znamená, že jsou jí nejen regulovány, ale vystupují rovněž jako její regulátory. WEE1 Tato kináza inaktivuje komplex CDC2-cyklin B fosforylací CDC2. Rovněž patří mezi regulační cíle Při společné expresi WEE1 a β roste účinnost WEE1 a tím i zabránění vstupu buňky do mitózy. Avšak isoforma τ má na WEE1 naprosto opačný účinek: pokud se na ni po předchozí fosforylaci naváže, deaktivuje WEE1 rozpadem v cytoplazmě. To umožňuje vstup do mitózy. Tyto poznatky nutně vedou k závěru, že jednotliví členové proteinové rodiny mají při regulaci buněčného cyklu odlišné funkce [4, 24]. Protein σ (Stratifin) Po poškození DNA se zvýší produkce σ. Jistou úlohu sehrává i BRCA1 ve spolupráci s p53. Stratifin inaktivuje CDC2 a zabraňuje tím vstupu buňky do mitózy [4]. Děje se tak změnou její lokalizace, protože σ znemožní vstup do jádra a tím pádem i zahájení mitotické fáze [3]. Buňky, kterým chybí σ, po poškození DNA ztrácí schopnost zastavit se v G 2 /M kontrolním bodu a začnou se nekontrolovatelně dělit [4]. Pokud bychom tedy měli shrnout funkci při přechodu z G 2 do M fáze buněčného cyklu, lze konstatovat, že po poškození DNA či jiných signálech zadržují buňku v G 2 fázi a brání jejímu dalšímu dělení. 18

19 3.2.2 Přechod z G 1 do S fáze Tento kontrolní uzel se zdá být pro většinu buněk nejdůležitějším. Jestliže v něm buňka obdrží signál, obvykle dokončí cyklus a rozdělí se. Jestliže v tomto bodu naopak spouštěcí signál neobdrží, přenese se do nedělícího se stavu, nazývaného G 0 fáze. V té se nachází většina buněk lidského těla [30]. Pro přechod G 1 /S je rozhodující přítomnost a aktivita CDK komplexů, analogů mitotického komplexu CDC2-cyklin B. Pro svoji důležitost jsou i ony vysoce regulovány různými molekulami, mezi nimiž jsou opět důležité V následujících podkapitolách budou uvedeny podrobnější informace o jednotlivých regulátorech CDK komplexů, které souvisejí se [4]. Obr. č. 3: Schématické působení v souvislosti s komplexem CDK-cyklin v G 1 /S kontrolním uzlu buněčného cyklu (nakresleno podle [4]). CDC25A Fosfatáza CDC25A zaujímá funkci ústředního regulátora v tomto kontrolním bodě buněčného cyklu. Defosforyluje CDK2 na Thr-14 a Thr-15 a tím jí umožňuje vykonat její úlohu. Proteiny ji inaktivují rozpadem v cytoplazmě σ Stratifin je v rámci své rodiny skutečně výjimečný, neboť jako jediný může interagovat přímo s kinázami CDK2 a 4. Výzkumy ukázaly, že σ zabránil inaktivací činnosti komplexu CDK-cyklin pokračování buněčného cyklu u buněk rakoviny prsu [4]. 19

20 p27 KIP1 Tento buněčný regulátor inaktivuje komplex CDK-cyklin a zapříčiňuje tím zastavení v G 1 fázi buněčného cyklu [4]. Plní tedy funkci nádorového supresoru a jeho hladina je snížena v mnoha typech lidských nádorů [2]. Jestli však p27 KIP1 bude skutečně působit jako inhibitor, závisí na jeho koncentraci, případné vazbě s dalšími komplexy a jeho lokalizaci. A právě umístění je regulováno fosforylačně-dependentní vazbou s proteiny rodiny Je k němu, jako ve většině případů, potřebná předchozí fosforylace, o níž se stará kináza zvaná AKT. Svou práci může vykonat na dvou odlišných threoninových zbytcích: Po fosforylaci na Thr-198 se p27 KIP1 váže s ε, η a τ ( nikoli však s β a ζ) a je zadržen v cytoplazmě. To znamená, že AKT tímto způsobem podporuje aktivaci CDK a pokračování v buněčném cyklu. Pokud proběhne fosforylace na Thr-157, vytvoří se vazebné místo pro β, ε, γ, τ, ζ (avšak nikoli pro σ) a dochází k přemístění p27 KIP1 v cytoplazmě a opět se tím otevírá cesta k pokračování v buněčném cyklu [4]. Jde tedy o v této skupině výjimečný případ, kdy nezastavily, ale pomohly spustit průběh buněčného cyklu FOXO Transkripční faktory FOXO (the forkhead box O) neovlivňují přímo aktivitu CDK ani CDC2 komplexů. Jejich vliv na průběh buněčného cyklu je však natolik významný, že je nelze opomenout. Jde o klíčové regulátory funkcí inzulinu a ostatních faktorů, které aktivuje níže zmíněná dráha PI-3K-AKT. Jsou zapojené v mnoha biologických procesech, jako je délka života buňky, buněčná smrt a buněčný cyklus [2]. Konkrétně v buněčném cyklu zprostředkovávají zastavení v G 1 fázi aktivací genu pro p27 KIP1, která probíhá přes jednu z isoforem Zároveň jsou zapletené do regulace přechodu z G 2 do M fáze buněčného cyklu. Zřejmě i v tomto případě jsou zapojené proteiny [4]. Znamená to tedy, že transkripční faktory FOXO patří mezi nádorové supresory a rodina jejich práci zdárně podporuje. 20

21 3.3. APOPTÓZA Apoptózou rozumíme konečné stádium geneticky řízeného děje, kdy geny, které jsou naprogramované k buněčné smrti, spustí na základě určitých podnětů kaskádu sebevražedných proteinů [30]. Fenomén programované buněčné smrti je běžným jevem u obratlovců i bezobratlých a poprvé byl pozorován v 50. letech 20. století. Sehrává důležitou úlohu v mnoha fyziologických pochodech, jako je například embryonální vývoj, homeostáza již diferenciovaných tkání nebo odstranění imunitních buněk, které reagují s vlastními strukturami a vyvolaly by tak vznik autoimunitního onemocnění. Selhání apoptózy je příčinou řady nemocí, mimo jiné i rakoviny [30]. Za normálních podmínek buňka osciluje v rovnováze mezi pro-apoptickými a antiapoptickými signály, které mohou být posunuty extracelulárními vlivy. Proteiny hrají důležitou roli v několika apoptických drahách [16]. Nejvýznamnější z nich jsou spojeny s rodinou Bcl-2, kterou se budeme nadále zabývat Rodina Bcl-2 Členové této rodiny jsou významnými regulačními proteiny v oblasti apoptózy indukované mnoha rozdílnými stimuly [27]. Lze je rozdělit na: o Proteiny pro-apoptické (BAD, BID, BAX, Bak, Bcl-x s ) o Proteiny anti-apoptické (Bcl-2, Bcl-X L, Bfl-1/A1, Mcl-1) Nejrozsáhleji studovanými proteiny, u kterých se navíc jako u jediných prokázala vazba se , jsou BAD a BAX [16]. BAX Za normálních okolností se BAX vždy nachází v cytoplazmě v neaktivním stavu. Po poškození DNA, pokud v buňce z nějakého důvodu chybí σ, se BAX přemístí do mitochondrie a do oblasti centrosomů a nutí buňku k rychlé apoptóze. Pokud je však σ přítomen, situace vypadá naprosto jinak. Interaguje s BAX a zadrží jej v cytoplazmě [11]. To buňce umožní neuposlechnout apoptické signály a existuje dále i s poškozenou DNA. 21

22 BAD BAD, stejně jako ostatní homology Bcl-2, je schopný dimerizovat s některými členy své vlastní proteinové rodiny. Má nespornou důležitost jako mediátor apoptózy hned ze dvou důvodů, kterými je vysoké rozšíření v lidských tkáních a koncentrace dynamicky regulovaná apoptickými stimuly [3]. BAD zapříčiňuje buněčnou smrt tím, že svou vazbou inaktivuje anti-apoptické proteiny Bcl-2 nebo Bcl-x. To se může změnit díky fosforylačně-dependentní vazbě Ta způsobí konformační změny BAD, které vyústí v jeho oddělení od Bcl-2 a Bcl-x. Vliv BAD, jenž by vedl k apoptóze, je tím potlačen. Na jednu stranu to buňce poskytuje více času na opravy DNA, na druhou stranu se může začít nekontrolovatelně dělit a v případě nerozeznání imunitním systémem se změnit v nádor [11]. Lze si tedy povšimnout skutečně dvojí tváře proteinů : na jednu stranu figurují jako ochránci v kontrolních uzlech buněčného cyklu, kdy svými regulačními mechanismy nepustí do další fáze buňku s poškozenou DNA. Navíc působí synergisticky s proteinem p53 [4]. Na druhou stranu umožňují svým anti-apoptickým působením buňce nepodlehnout signálu, který ji nutí spáchat sebevraždu. To jim propůjčuje masku potenciálních onkogenů. Protože však nejde o jediný případ takovéhoto jejich chování, bude čtvrtá část shrnutí vlastností proteinů věnována právě případům, kdy svým regulačním působením podporují tumorigenezi. 22

23 3.4 POTENCIÁLNÍ ONKOGENY Jak jsme si ukázali v kapitole 3.1.4, proteiny mají schopnost vázat a regulovat veliké množství klientních proteinů. Mezi nimi také produkty onkogenů stejně jako produkty genů potlačujících vnik a rozvoj nádorů. Oprávněně proto zaznívají úvahy, že se podílejí na karcinogenezi [2]. Na druhou stranu je nutno podotknout, že se zatím nezískaly žádné důkazy o přímé roli ve vzniku rakoviny [11]. Výjimku tvoří pouze σ, který bude rozvinut v příští kapitole Ras-Raf-MAPK Raf-1 je kináza regulována extracelulárními signály. Lze se s ní rovněž setkat pod názvem MAP (mitogen-activated protein). MAPK signální kaskáda kontroluje buněčný růst, dělení a přežití. Je rozdělena do mnoha kroků o ještě větším množství substrátů [11] mohou regulovat Raf dvojím způsobem: V G 0 buňkách, které nedostávají žádný singál zvenčí, udržují Raf kinázu v neaktivním stavu tím, že stabilizují její konformaci (děje se tak vazbou přes konkrétní serinový zbytek). Pokud je však přijat vnější signál, podporují aktivaci Raf a stabilizují její aktivní konformaci (opět díky vazbě na serinový zbytek). Aktivovaná Raf se naváže na Ras a aktivuje MAPK signální dráhu [2, 3]. Na Raf lze dobře vysledovat protichůdné působení Mohou totiž buněčný růst jak potlačit inhibicí Raf, tak i navodit tím, že umožní její aktivaci. Ačkoli mutace Raf nejsou přímo spojené s výskytem rakoviny, je funkce této kinázy potřebná pro růst rakovinných buněk indukovaný změnami v hladinách růstových faktorů a nebo mutacemi v genu Ras [2]. A protože se na její aktivaci přímo podílí, mají zde funkci potenciálních onkogenů Bcr-Abl Jde o protein vytvořený z produktu genu BCR a Abl tyrosin kinázy. Přestože se jedná o jeden z prvních objevených klientních proteinů , přesný způsob regulace zůstává 23

Western blotting. 10% APS 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl

Western blotting. 10% APS 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl Western blotting 1. Příprava gelu složení aparatury hustotu gelu volit podle velikosti proteinů příprava rozdělovacího gelu: 10% 12% počet gelů 1 2 4 1 2 4 objem 6 ml 12 ml 24 ml 6 ml 12 ml 24 ml 40% akrylamid

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

METODY STUDIA PROTEINŮ

METODY STUDIA PROTEINŮ METODY STUDIA PROTEINŮ Mgr. Vlasta Němcová vlasta.furstova@tiscali.cz OBSAH PŘEDNÁŠKY 1) Stanovení koncentrace proteinu 2) Stanovení AMK sekvence proteinu Hmotnostní spektrometrie Edmanovo odbourávání

Více

PROTOKOL WESTERN BLOT

PROTOKOL WESTERN BLOT WESTERN BLOT 1. PŘÍPRAVA ELEKTROFORETICKÉ APARATURY Saponátem a vodou se důkladně umyjí skla, plastové vložky a hřebínek, poté se důkladně opláchnou deionizovanou/destilovanou vodou a etanolem a nechají

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Buněčný cyklus

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu

Více

Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk

Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk

Více

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží

Více

Obsah Protein Gel Electrophoresis Kitu a jeho skladování

Obsah Protein Gel Electrophoresis Kitu a jeho skladování Obsah Protein Gel Electrophoresis Kitu a jeho skladování Protein Gel Electrophoresis Kit obsahuje veškerý potřebný materiál provádění vertikální polyakrilamidové gelové elektroforézy. Experiment provádějí

Více

WESTERN BLOT. Velikost signálu je vyhodnocována srovnáním s naneseným proteinovým markerem, což je komerčně dostupná směs proteinů o známé velikosti.

WESTERN BLOT. Velikost signálu je vyhodnocována srovnáním s naneseným proteinovým markerem, což je komerčně dostupná směs proteinů o známé velikosti. WESTERN BLOT Western blot je metoda používaná pro kvalitativní nebo semikvantitativní detekci určitého proteinu ve vzorku. Metoda je tvořena třemi základními kroky: 1. elektroforetickou separací proteinů,

Více

Stanovení koncentrace (kvantifikace) proteinů

Stanovení koncentrace (kvantifikace) proteinů Stanovení koncentrace (kvantifikace) proteinů Bioanalytické metody Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Úvod Kritéria výběru metod stanovení koncentrace proteinů jsou založena na možnostech pro vlastní analýzu,

Více

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím

Více

Antiparalelní beta list

Antiparalelní beta list Antiparalelní beta list Paralelní beta list Schematický model beta listu (stužkový) Proteiny obsahují zpětné kličky (beta kličky nebo vlásenkové ohyby). Obvykle je CO skupina i-té aminokyseliny vázána

Více

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom (RBL) zhoubný nádor oka, pocházející z primitivních

Více

tky proti annexinu V Protilátky u trombofilních stavů u opakovaných těhotenských ztrát 2003 By Default! Slide 1

tky proti annexinu V Protilátky u trombofilních stavů u opakovaných těhotenských ztrát 2003 By Default! Slide 1 Slide 1 Protilátky tky proti annexinu V u systémových onemocnění pojiva u trombofilních stavů u opakovaných těhotenských ztrát VFN 24.4.2007 Slide 2 ANNEXINY Annexiny jsou proteiny, společnou vlastností

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Protokoly Transformace plasmidu do elektrokompetentních buněk BL21 Pracovní postup:

Protokoly Transformace plasmidu do elektrokompetentních buněk BL21 Pracovní postup: Protokoly Pracovní potřeby, pufry a chemikálie jsou uvedeny na konci protokolu. Pracovní postupy jsou odvozeny od těchto kitů: Champion pet160 Directional TOPO Expression Kit with Lumio Technology (Invitrogen)

Více

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc. Genomické databáze Shlukování proteinových sekvencí Ivana Rudolfová školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc. Obsah Proteiny Zdroje dat Predikce struktury proteinů Cíle disertační práce Vstupní data

Více

Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin

Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin Ing. Kateřina Tmejová, Ph. D.,

Více

laktoferin BSA α S2 -CN α S1 -CN Popis: BSA bovinní sérový albumin, CN kasein, LG- laktoglobulin, LA- laktalbumin

laktoferin BSA α S2 -CN α S1 -CN Popis: BSA bovinní sérový albumin, CN kasein, LG- laktoglobulin, LA- laktalbumin Aktivita KA 2340/4-8up Stanovení bílkovin v mléce pomocí SDS PAGE (elektroforéza na polyakrylamidovém gelu s přídavkem dodecyl sulfátu sodného) vypracovala: MVDr. Michaela Králová, Ph.D. Princip: Metoda

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních

Více

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN Primární struktura primární struktura bílkoviny je dána pořadím AK jejích polypeptidových řetězců

Více

Metody práce s proteinovými komplexy

Metody práce s proteinovými komplexy Metody práce s proteinovými komplexy Zora Nováková, Zdeněk Hodný Proteinové komplexy tvořeny dvěma a více proteiny spojenými nekovalentními vazbami Van der Waalsovy síly vodíkové můstky hydrofobní interakce

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_419 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty

Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty J.Berkovcová, M.Dziechciarková, M.Staňková, A.Janošťáková, D.Dvořáková, M.Hajdúch Laboratoř

Více

SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU

SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU Nikola Burianová Experimentální biologie 2.ročník navazujícího studia Katedra Fyziky Ostravská univerzita v Ostravě OBSAH

Více

ELEKTROFORETICKÉ METODY

ELEKTROFORETICKÉ METODY ELEKTROFORETICKÉ METODY ELEKTROFORETICKÁ SEPARACE AMINOKYSELIN NA PAPÍROVÉM NOSIČI Aminokyseliny lze rozdělit elektroforézou na papíře. Protože molekulová hmotnost jednotlivých aminokyselin není příliš

Více

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést

Více

Výroba normálních a abnormálně dlouhých huntingtinů je řízena odlišným způsobem. Našli jsme novou cestu, jak udržet buňky při HCH zdravé?

Výroba normálních a abnormálně dlouhých huntingtinů je řízena odlišným způsobem. Našli jsme novou cestu, jak udržet buňky při HCH zdravé? Novinky ve výzkumu Huntingtonovy nemoci. Ve srozumitelném jazyce. Napsáno vědci. Určeno široké huntingtonské veřejnosti. Potíže s translací? Nový pohled na výrobu proteinů, které způsobují Huntingtonovu

Více

KOMBINACE PEPTIDŮ BRÁNÍCÍCH STÁRNUTÍ

KOMBINACE PEPTIDŮ BRÁNÍCÍCH STÁRNUTÍ KOMBINACE PEPTIDŮ BRÁNÍCÍCH STÁRNUTÍ GMP PEPTIDY PRO KOSMETICKÉ PŘÍPRAVKY NOVÁ SYNTETICKÁ SLOŽKA KOSMETICKÝCH PŘÍPRAVKŮ PŘEHLED Výzkum základních biochemických mechanismů působení proti vráskám vedl k

Více

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Obecné informace: Aminokyseliny příručka pro učitele Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Aminokyseliny probereme

Více

Jaderné receptory. ligand. cytoplazmatická membrána. jaderný receptor DNA. - ligandem aktivované transkripční faktory

Jaderné receptory. ligand. cytoplazmatická membrána. jaderný receptor DNA. - ligandem aktivované transkripční faktory Jaderné receptory Jaderné receptory - ligandem aktivované transkripční faktory - pokud není znám ligand ORPHAN receptors - ligand nalezen adopted orphan ligand DNA cytoplazmatická membrána jaderný receptor

Více

1. Metodika. Protokol č. F1-4 Metodika: Srovnávací analýza efektivity přípravy rekombinantního proteinu ve fermentoru

1. Metodika. Protokol č. F1-4 Metodika: Srovnávací analýza efektivity přípravy rekombinantního proteinu ve fermentoru Protokol č.: F1-4 Datum: 20.12.2010 Metodika: analýza efektivity přípravy výběr z výsledků ze zkušebních provozů výroby antigenů. Vypracoval: Ing. Václav Filištein, Mgr. Tereza Chrudimská, Spolupracující

Více

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu Petra Kleiblová Ústav biochemie a experimentální onkologie, 1. LF UK - skupina molekulární biologie

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

Vizualizace DNA ETHIDIUM BROMID. fluorescenční barva interkalační činidlo. do gelu do pufru barvení po elfu SYBR GREEN

Vizualizace DNA ETHIDIUM BROMID. fluorescenční barva interkalační činidlo. do gelu do pufru barvení po elfu SYBR GREEN ETHIDIUM BROMID fluorescenční barva interkalační činidlo do gelu do pufru barvení po elfu Vizualizace DNA SYBR GREEN Barvení proteinů Coommassie Brilliant Blue Coomassie Blue x barvení stříbrem Porovnání

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

Sraz studentů v 8:00 před laboratoří A5/108, s sebou plášť a přezutí PRINCIP. Polyakrylamidová gelová elektroforéza v přítomnosti SDS (SDS-PAGE)

Sraz studentů v 8:00 před laboratoří A5/108, s sebou plášť a přezutí PRINCIP. Polyakrylamidová gelová elektroforéza v přítomnosti SDS (SDS-PAGE) PRINCIP Sraz studentů v 8:00 před laboratoří A5/108, s sebou plášť a přezutí Polyakrylamidová gelová elektroforéza v přítomnosti SDS (SDS-PAGE) SDS-PAGE slouží k separaci proteinů na základě jejich molekulové

Více

Mnohobuněčné kvasinky

Mnohobuněčné kvasinky Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz

Více

Dána geometrickým uspořádáním polypeptidového řetězce

Dána geometrickým uspořádáním polypeptidového řetězce Otázka: Bílkoviny Předmět: Chemie Přidal(a): denisa Základní stavební jednotka živé hmoty, přítomné ve všech buňkách. Složení: z 20 základních aminokyselin Funkce: Stavební- kolagen-chrupavky, elastin-el.vazivo,

Více

Vakcíny z nádorových buněk

Vakcíny z nádorových buněk Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Vyučující: Ing. et Ing. David Hynek, Ph.D., Prof. Ing. René

Více

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších

Více

Vazebné interakce protein s DNA

Vazebné interakce protein s DNA Vazebné interakce protein s DNA Vazebné možnosti vn jší vazba atmosféra + iont kolem nabité DNA vazba ve žlábku van der Waalsovský kontakt s lé ivem ve žlábku interkalace vmeze ení planárního aromat.

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Izolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie

Izolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie Izolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie IZOLACE GENOMOVÉ DNA Deoxyribonukleová kyselina (DNA) představuje základní genetický materiál většiny

Více

Laboratorní úloha Diluční měření průtoku

Laboratorní úloha Diluční měření průtoku Laboratorní úloha Diluční měření průtoku pro předmět lékařské přístroje a zařízení 1. Teorie Diluční měření průtoku patří k velmi používaným nepřímým metodám v biomedicíně. Využívá se zejména tehdy, kdy

Více

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní

Více

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních

Více

CHROMATOGRAFIE ÚVOD Společný rys působením nemísících fází: jedna fáze je nepohyblivá (stacionární), druhá pohyblivá (mobilní).

CHROMATOGRAFIE ÚVOD Společný rys působením nemísících fází: jedna fáze je nepohyblivá (stacionární), druhá pohyblivá (mobilní). CHROMATOGRAFIE ÚOD Existují různé chromatografické metody, viz rozdělení metod níže. Společný rys chromatografických dělení: vzorek jako směs látek - složek se dělí na jednotlivé složky působením dvou

Více

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový

Více

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové

Více

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH Michaela Nesvadbová Význam identifikace živočišných druhů v krmivu a potravinách povinností každého výrobce je řádně a pravdivě označit

Více

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady

Více

Sbohem, paní Bradfordová

Sbohem, paní Bradfordová Sbohem, paní Bradfordová aneb IČ spektroskopie ve službách kvantifikace proteinů Mgr. Stanislav Kukla Merck spol. s r. o. Agenda 1 Zhodnocení současných možností kvantifikace proteinů Bradfordové metoda

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Název: Vypracovala: Datum: 7. 2. 2014. Zuzana Lacková

Název: Vypracovala: Datum: 7. 2. 2014. Zuzana Lacková Název: Vypracovala: Zuzana Lacková Datum: 7. 2. 2014 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 Název projektu: Partnerská síť centra excelentního bionanotechnologického výzkumu MĚLI BYCHOM ZNÁT: informace,

Více

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.

Více

Prů r v ů od o c d e e T -ex e kur u z r í Pe P t e r t a a M e M n e y n ja j r a ov o á 18.12.2010

Prů r v ů od o c d e e T -ex e kur u z r í Pe P t e r t a a M e M n e y n ja j r a ov o á 18.12.2010 Průvodce T-exkurzí Petra Menyjarová 18.12.2010 Krátce o T-exkurzích T-exkurze je součástí projektu Vzdělání a rozvoj talentované mládeže JMK. Jsou určeny pro studenty středních škol se zájmem o přírodní

Více

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie

Více

Světlo: vliv na časový systém, pozornost a náladu. Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.

Světlo: vliv na časový systém, pozornost a náladu. Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. Světlo: vliv na časový systém, pozornost a náladu Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. CIRKADIANNÍ RYTMY ve spánku bdění v tělesné teplotě v chování v příjmu pití a potravy v tvorbě hormonů

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě

Více

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin

Více

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. ENZYMY RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. Enzymy: katalyzátory živé buňky jednoduché nebo složené proteiny Apoenzym: proteinová část Kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně nutná pro funkci

Více

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci

Více

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální

Více

Určení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách

Určení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách Určení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách Teorie Stanovení celkových proteinů Celkové množství proteinů lze stanovit pomocí několika metod; například: Hartree-Lowryho

Více

Aspartátaminotransferáza (AST)

Aspartátaminotransferáza (AST) 1 Aspartátaminotransferáza (AST) AST je buněčný enzym přítomný v řadě tkání, jako jsou srdce, kosterní svaly, ledviny, mozek, játra, pankreas či erytrocyty. Vyskytuje se ve dvou izoformách, cytoplazmatické

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Přehled Byl-li podle obecných norem nebo regulačních směrnic detekovány souvislé trhliny na vnitřním povrchu, musí být následně přesně stanoven rozměr.

Více

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ 1 PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ LINII Být štíhlý je přirozené, být zdravý je normální Martin Hyroš www.pustemkezdravi.cz 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

Chelatometrie. Stanovení tvrdosti vody

Chelatometrie. Stanovení tvrdosti vody Chelatometrie Stanovení tvrdosti vody CHELATOMETRIE Cheláty (vnitřně komplexní sloučeniny; řecky chelé = klepeto) jsou komplexní sloučeniny, kde centrální ion je členem jednoho nebo více vznikajících kruhů.

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová Radiobiologický účinek záření Helena Uhrová Fáze účinku fyzikální fyzikálně chemická chemická biologická Fyzikální fáze Přenos energie na e Excitace molekul, ionizace Doba trvání 10-16 - 10-13 s Fyzikálně-chemická

Více