FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982 IV, volební období

Transkript

1 FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982 IV, volební období 51 Návrh zásad zákona o státním dozoru nad jadernou bezpečností Jaderných zařízení

2

3 Zásady zákona o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení část první Úvodní ustanovení Zásada č. l 1. Při využívání jaderné energie je nezbytné zabezpečit jadernou bezpečnost jaderných zařízení a tím zabránit ohrožení životního prostředí. 2. Jadernými zařízeními se podle tohoto zákona rozumí investiční nebo provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci k výrobě energie nebo jako zdroj záření, dále zařízení pro skladování, přepravu, zpracování a ukládání jaderných materiálů, které se při štěpné řetězové reakci spotřebovávají nebo při ní vznikají. V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení podle tohoto zákona, rozhoduje československá komise pro atomovou energii /dále jen "Komise"/. 3. Jaderná bezpečnost je stav a způsobilost jaderného zařízení a jeho obsluhy zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce a nedovolenému úniku radioaktivních látek a ionizujícího záření do životního prostředí. Zdůvodnění Využívání jaderných zdrojů, které je v ČSSR pro výrobu energie nezbytné, přináší, kromě nesporných přínosů obdobně jako jiná průmyslová odvětví, i určitá rizika. Jaderná energetika se však na rozdíl od jiných průmyslových odvětví zabývá bezpečností provozu a tím zabránění ohrožení životního prostředí již od počátku své existence. Během této doby byl zpracován celý soubor požadavků pro zajištění jaderné bezpečnosti, jejichž realizací se jaderná energetika dostala mezi průmyslová odvětví, která mají z hlediska zajištění bezpečnosti provozu vynikající výsledky. Důkazem toho je, že za celou dobu provozu jaderných elektráren ve světe, která

4 - 2 - dnes již představuje více než 2500 reaktor-roků provozu, nedošlo k poruše, která by ohrozila významněji provozní pracovníky jaderného zařízení, okolní obyvatelstvo i životní prostředí. Významně se na této skutečnosti podílí důsledné prosazování požadavků jaderné bezpečnosti ve všech fázích realizace a provozu jaderných zařízení, které ve všech zemích s rozvinutou jadernou energetikou provádějí orgány státního dozoru nad jadernou bezpečností a tím hájí celospolečenské zájmy, tj. bezpečnost jaderné energetiky vůči obyvatelstvu a životnímu prostředí. Vzhledem k nutnosti zabezpečovat státní dozor nad všemi jadernými zařízeními i proto, že jaderná zařízení jsou jedním ze základních pojmů obsažených v tomto zákoně, je v úvodní části vymezen pojem "jaderné zařízení", a to siřeji než v 5 vyhl. č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu. S ohledem na vznik potenciálního rizika spojeného s jaderným zařízením od období jeho uvádění do provozu je vyjádřeno v pojmu, Že se tímto zařízením rozumí jak investiční celek, tj. zařízení od období výstavby, tak i provozní celek, tj. provozované zařízení. S využitím jaderných zařízení souvisí manipulace s jaderným palivem čerstvým i vyhořelým a s vysoce radioaktivními látkami vznikajícími při řetězové štěpné reakci, u nichž problém bezpečnosti je obdobný jako u reaktorů. Proto i zařízení pro jejich skladování, zpracování, ukládání a dopravu se zahrnují pod pojem jaderného zařízení /i když nejsou budovány v jednom celku s jaderným reaktorem/ a je nutno je též podrobit státnímu dozoru. Ochrana před možnými nepříznivými účinky jaderných zařízení spočívá v cílevědomé všestranné péči o jejich bezporuchový provoz a využití zvláštních ochranných zařízení, což vše ve svém souhrnu a vzájemných vazbách vytváří jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Část druhá Zřízení státního dozoru nad jadernou bezpečností Zásada č Zřizuje se státní dozor nad jadernou bezpečností jaderných zařízení /dále jen"státní dozor"/. 2. Státní dozor vykonávají pověření pracovníci Komise. Za řádný výkon státního dozoru odpovídá předseda Komise. 3. Státnímu dozoru podléhají jaderná zařízení. Jaderné zařízení s minimální rizikovostí nepodléhají státnímu dozoru, stanoví-li tak Komise.

5 - 3 - Zdůvodnění I v ČSSR se jeví potřebným zřídit státní dozor nad jadernou bezpečností, jako je tomu v SSSR i všech ostatních státech budujících ve větším rozsahu jaderné elektrárny, aby při zajišťování jaderné bezpečnosti byla nekompromisně uplatňována celospolečenská hlediska. československá komise pro atomovou energii je v současné soustavě ústředních orgánů státní správy jediným orgánem, jehož předmětem působnosti ze zákona je jaderná bezpečnost jaderných zařízení v předkládaném pojetí zajišťování této bezpečnosti na úrovni současného technického pokroku. Proto je také v její působnosti stanovené zákonem č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, vydávání obecně závazných právních předpisů o zajištění jaderné bezpečnosti při projektování, výstavbě a provozu jaderných zařízení, jakož i řízení čs. jaderného programu, který je státním výzkumným programem i v oblasti jaderné bezpečnosti. Z toho důvodu byla již také tato Komise zmocněna usnesením Předsednictva vlády ČSSR č. 156/1979 k výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností až do doby vydání zákona o státním dozoru nad jadernou bezpečností. Tato úloha je v souladu s odborným vybavením aparátu ČSKAE a je podporována i náplní organizací jí řízených. Protože ČSKAE neřídí přímo výstavbu ani provoz jaderných zařízení /s výjimkou výzkumných reaktorů v ÚJV Řež/, je splněna i podmínka její nezaujatosti. Státní dozor bude vykonáván pracovníky aparátu Komise a jeho posláním je dozor nad dodržováním podmínek jaderné bezpečnosti jaderných zařízení v jejich úplnosti a soustavnosti. V rámci této činnosti půjde převážně o typickou správní činnost a proto se navrhuje, aby za řádný výkon státního dozoru odpovídal předseda Komise, jako vedoucí federálního orgánu státní správy, přičemž vztah k ministru pro technický a investiční rozvoj, jak vyplývá z ustanovení 54 odst. 2 zákona č. 133/70 Sb., o působnosti federálních ministerstev, zůstává zachován. Odpovědnost jediné osoby se s ohledem na dosavadní zkušenosti, naše i zahraniční, ukazuje jako plně opodstatněná. Státní dozor, zřízený tímto zákonem, vyplňuje právně neupravenou oblast v soustavě dozorů působících na tomto úseku. Státnímu dozoru podléhají jaderná zařízení, jejichž vymezení je uvedeno v zásadě č. 1. Protože v některých případech není účelné podrobit státnímu dozoru nad jadernou bezpečností jaderná zařízení, která sice odpovídají uvedené definici, jejich rizikovost je však minimální - např. zařízení pro dopravu malých množství jaderných materiálů, ponechává se v pravomoci Komise, aby rozhodla o zařazení některých zařízení do kategorie jaderných zařízení podle povahy jejich rizikovosti.

6 - 4 - Zásada č Státní dozor a/ dozírá, jak orgány a organizace dodržují při činnostech uvedených v zásadě č. 13 požadavky jaderné bezpečnosti, zejména podmínky nezávadnosti chodu a připravenosti všech článků těchto zařízení rázu technického i činnosti pracovníků v jejich souhrnu i vzájemných vazbách tak, aby jaderné zařízení bylo trvale udržováno ve stavu a řízeno způsobem zabraňujícím vzniku nehod a omezujícím jejich případné následky, b/ spolupracuje v zájmu úplného a účinného zabezpečení všestranné nezávadnosti provozu jaderných zařízení s orgány státní správy, jejichž dozoru jaderná zařízení podléhají podle zvláštních předpisů, zejména s orgány hygienické služby, s orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce, orgány státního stavebního dohledu, s orgány vykonávajícími vodohospodářskou inspekci a technickou inspekci ochrany ovzduší; dále spolupracuje s orgány ochrany zemědělského půdního fondu, orgány státní správy lesního hospodářství, orgány zabezpečujícími úkoly veterinární péče a s orgány odborné státní kontroly v oblasti rostlinné výroby, c/ v zájmu trvalého zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti napomáhá k využívání výsledků rozvoje vědy a techniky, zkušeností získaných z provozu jaderných zařízení a z mezinárodní spolupráce v této oblasti; tyto výsledky a zkušenosti uplatňuje ve styku s orgány a organizacemi zajišťujícími přípravu, výrobu, výstavbu a provoz jaderných zařízení, d/ projednává s organizací zajištující výstavbu jaderného zařízení - stavebníkem a od jeho převzetí s organizací zajištující jeho provoz - provozovatelem /dále jen "odpovědná organizace"/ a s příslušnými orgány návrhy opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti jaderných zařízení,

7 - 5 - e/ plní své úkoly v souladu s mezinárodními úmluvami, kterými je ČSSR v dané oblasti vázána. Zdůvodnění Úkolem státního dozoru nad jadernou bezpečností, který vykonává Čs. komise pro atomovou energii, je dozor nad dodržováním podmínek jaderné bezpečnosti jaderných zařízení v jejich úplnosti a soustavnosti. Výstavba a provoz jaderných elektráren je podrobena kontrole i jiných orgánů státní správy, které vykonávají dozor nad dodržováním některých požadavků, nezbytných pro splnění jaderné bezpečnosti jako celku. Jsou to zejména orgány hygienické služby, které působí podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a vyhlášek MZd ČSR č. 59/1972 Sb. a MZd SSR č. 65/1972 Sb. Předmětem jejich dozoru je zejména dodržení konečného cíle jaderné bezpečnosti, tj. ochrana zdraví člověka před ionizujícím zářením a možnými úniky radioaktivních látek z jaderného zařízení do pracovního a životního prostředí. Čistotu ovzduší a její zajištění kontrolují orgány technické inspekce ochrany ovzduší na základě zákona č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší. Problematikou ochrany vod se zabývá vodohospodářská inspekce ČSR a SSR, které působí podle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, zákona č. 130/1974 Sb. resp. č. 135/1974 Sb. vyhlášky č. 136/1960 Sb. ve znění vyhlášky č. 55/1966 Sb., resp. vyhlášky č. 117/1978 Sb. Ochranu zemědělské půdy a rostlinné a živočišné výroby včetně veterinárního dozoru zabezpečují příslušné inspekce podle zákona č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, zákona č. 66/1961 Sb., o veterinární péči a zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby. I s těmito inspekcemi spolupracuje v případě potřeby československá komise pro atomovou energii při výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností. Dozor nad dodržováním požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení vykonávají orgány státního odborného dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb. Předmět jejich dozoru je jednou z kličkových podmínek spolehlivého a bezpečného provozu jaderného zařízení. Státní dozor nad jadernou bezpečností využívá zejména výsledků dozoru nad jednotlivými zařízeními prováděného orgány státního odborného dozoru. Kladné hodnocení jaderného zařízení státním dozorem nad jadernou bezpečností je význam-

8 - 6 - ným podkladem pro posouzení ochrany zdraví a pracovního a životního prostředí orgány hygienické služby. Z toho též vyplývá, že je možné vyloučit duplicitu v činnosti orgánů dozoru. Rozumí se ovšem, že činnosti jednotlivých dozorných orgánů nelze úplně oddělit a zejména všestranně kladný závěr, nezbytný pro zásadní rozhodnutí při výstavbě a provozu jaderného zařízení, se musí opírat o dozor a hodnocení prováděné souběžně. Vzhledem k dosud poměrně malé praxi v součinnosti zmíněných orgánů se předpokládá, že na základě zkušeností s prováděním dozoru budou uzavírány dohody o spolupráci. Je žádoucí, aby státní dozor nad jadernou bezpečností postupoval v řešení otázek součinnosti iniciativně v zájmu zajištění úplnosti a soustavnosti řešení problémů jaderné bezpečnosti. Významným prvkem jaderné bezpečnosti je kvalifikovaná činnost pracovníků jaderných zařízení a proto je též předmětem státního dozoru. Jadernou bezpečnost je nutno trvale zdokonalovat s využitím výsledků pokroku a proto je zdůrazněna iniciativní úloha státního dozoru při působení na všechny organizace a orgány, jejichž činnost jadernou bezpečnost ovlivňuje. V průběhu získávání zkušeností z provozu jaderných zařízení a s dalším rozvojem jaderné techniky bude docházet k návrhům na úpravy a změny v jednotlivých systémech a zařízeních jaderného zařízení. Veškeré tyto návrhy musí být státním dozorem nad jadernou bezpečností posouzeny a musí být prokázáno, že tyto návrhy nesnižují jadernou bezpečnost jaderného zařízení. S rozvojem jaderné energetiky a v zájmu mezinárodního sjednocování požadavků jaderné bezpečnosti vznikají pro ČSSR závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a dohod / multilaterálních, bilaterálních/. Státní dozor nad jadernou bezpečností bude dozírat příp. plnit úkoly a závazky týkající se jaderné bezpečnosti z uvedených smluv. Část třetí Působnost a úkoly československé komise pro atomovou energii Zásada č Komise vydává z hlediska jaderné bezpečnosti na. základě žádosti odpovědné organizace souhlas

9 - 7 - a/ tvořící závazný podklad pro stavební tirád k rozhodování v územním, stavebním a kolaudačním řízení a v řízení o odstranění stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení, a to zejména po posouzení příslušné bezpečnostní dokumentace, b/ k jednotlivým etapám spouštění jaderného zařízení, zejména k zavážení jaderného paliva do reaktoru, k zahájení fyzikálního spouštění, energetického spouštění a zkušebního provozu jaderného zařízení na základě dokumentace dokládající připravenost zařízení a jeho pracovníků pro danou etapu, předložené odpovědnou organizací, a kladného posouzení ostatních orgánů dozírajících na jaderné zařízení podle zvláštních předpisů, c/ k provedení změn významně ovlivňujících jadernou bezpečnost, a to na základě dokumentace předložené odpovědnou organizací, d/ k použití zařízení pro přepravu jaderných materiálů a jejich přepravě orgánu odpovědnému za dopravu na základě dokumentace předložené přepravcem, e/ k ukládání a skladování jaderných materiálů. 2. Rozhodnutí vydá Komise do dvou měsíců po předložení požadované a vyhovující dokumentace. Zdůvodnění Uplatnění státního dozoru nad jadernou bezpečností je již nepřímo obsaženo ve stavebním zákoně č. 50/1970 Sb. a provádějících vyhláškách č. 83/1976 Sb. a 85/1976 Sb. vydaných FMTIR. Vzhledem k závažnosti těchto ustanovení v celém postupu uplatnění státního dozoru nad jadernou bezpečností je nezbytné je promítnout i do návrhu nového zákona. Při výstavbě zejména jaderných elektráren i stejného typu se může konkrétní řešení podmiňující jadernou bezpečnost odlišovat vzhledem k různým podmínkám umístění a hlavně vzhledem k tomu, že vlivem technického pokroku dochází k

10 - 8 - modernizaci a zdokonalení alespoň některých uzlů nebo soustav významných pro jadernou bezpečnost. Přitom s postupem realizace od přípravy výstavby až po trvalý provoz se praktická náplň jaderné bezpečnosti prohlubuje a zpřesňuje a metody uplatňování státního dozoru se mění. Při přípravě výstavby jde především o posouzení výběru staveniště jako podklad pro udělení souhlasu k územnímu rozhodnutí. K tomuto účelu předkládá stavebník zadávací bezpečnostní zprávu, ve které je jaderná elektrárna a její jaderná bezpečnost charakterizována výkonem jednotlivých bloků, jejich typovým provedením a základními parametry, a jsou charakterizována hlavní bezpečnostní opatření. Důležité jsou výsledky průzkumu navrhovaného staveniště, které mohou mít vliv na provoz elektrárny. Z druhé strany je nutno znát okolnosti, které elektrárna může ovlivnit. Možný účinek elektrárny v normálním provozu a při havarijních stavech se posoudí a stanoví se jeho mezní hodnoty, zejména krajní přípustné hodnoty výpustí radioaktivních plynů a aerosolů a radioaktivity v odpadních vodách. Přitom se předpokládá, že ve skutečnosti, zejména v dlouhodobém průměru, budou hodnoty výpustí podstatně nižší. Stanovení těchto hodnot z hlediska ochrany zdraví spadá do pravomoci orgánů hygienické služby, jejíž souhlas obdobně jako souhlasy ostatních orgánů dozoru, zejména pro ochranu ovzduší a vodohospodářského dozoru, je podmínkou vydání územního rozhodnutí stavebním úřadem. Další etapou je souhlas československé komise pro atomovou energii k vydání stavebního povolení a to zejména na základě posouzení předběžné bezpečnostní zprávy. Posouzení se soustřeďuje rovněž na to, aby stavebník prokázal, že původně stanovené mezní hodnoty působení na okolí nebudou překročeny ani v nejméně příznivých situacích, které lze v provozu zařízení očekávat. Stavebník v průběhu projednávání a hodnocení těchto údajů na žádost československé komise pro atomovou energii zpravidla předkládá doplňující údaje nebo další opatření, aby dodržení jaderné bezpečnosti bylo plně prokázáno. Konečnou etapou schvalování výstavby je vydání kolaudačního rozhodnutí, pro něž již je jaderná bezpečnost ověřena v průběhu spouštění a počátečního provozu. V této zásadě uvedená ustanovení týkající se vydávání souhlasu Komise, jakožto orgánu státní správy spolupůsobícím v územním a stavebním schvalovacím řízení, navazují na ustanovení 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a to s cílem zjednodušit a zkrátit schvalovací řízení. Současně pak je zajištěna i návaznost na příslušná ustanovení / 7 odst. 4, 20 odst. 4 a 39 odst. 2 písm e/ a odst. 3/ vyhlášky č. 85/1976 Sb. Kromě souhlasu státního dozoru v zásadních etapách schvalování investiční výstavby je souhlasu státního dozoru podroben i postup uvádění jaderného zařízení do provozu, provedení

11 - 9 - změn na zařízení a jeho odstranění po skončení provozu. Pokud se požaduje i v některých těchto etapách rozhodnutí stavebního Úřadu, slouží stanovisko státního dozoru za příslušný podklad. S ohledem na to, Že rizika při přepravě jaderných materiálů /čerstvého a vyhořelého paliva/ mají obdobný charakter i když jejich dopad je podstatně nižší, je nutno posoudit bezpečnostní dokumentaci zpracovanou přepravcem, aby mohl být vydán souhlas pro realizaci přepravy (orgánu odpovědnému za dopravu. Zásada č Komise schvaluje pro jednotlivá jaderná zařízení na podkladě zdůvodněného návrhu předloženého odpovědnou organizací a/ souhrn jejich mezních stavů a parametrů, které nesmějí být z hlediska jaderné bezpečnosti překročeny a podmínky, které musí být zároveň dodrženy /dále jen "limity a podmínky"/, b/ programy zajištění jakosti vybraných zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti, c/ programy fyzikálního a energetického spouštění, d/ změny schválených limitů a podmínek programů fyzikálního a energetického spouštění a způsob zabezpečení jaderné bezpečnosti a provádění změn na jaderném zařízení. 2. Rozhodnutí vydá Komise do dvou měsíců po předložení požadované a vyhovující dokumentace. Zdůvodnění Před zahájením provozu předkládá stavebník, příp. provozovatel tzv. předprovozní bezpečnostní zprávu, která obsahuje údaje zpřesněné podle provádění stavby. Tato zpráva také obsahuje návrh limitů a podmínek, tj. soubor technických předpisů, mezních parametrů a požadované funkční způsobilosti jednotlivých funkčních souborů, vymezujících bezpečnost provozu a dále základní požadavky na činnost pracovníků zařízení. Zároveň jsou předloženy programy jednotlivých etap spouštění, jako je zavážení jaderného paliva, fyzikálního a energetického spouštění. Tyto programy podléhají schválení státního dozoru, který též dá souhlas k postupu spouštění po předložení dokladů o splnění podmínek nezbytných pro bezpečný průběh jednotlivých etap spouštění, zejména dokladů o připravenosti zařízení a dokončenosti objektů i o připravenosti přísluš-

12 Rovněž musí být předloženy doklady o kladném výsledku kontroly státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení. Jednotlivé etapy spouštění slouží k ověření provozní způsobilosti zařízení a celých jejich systémů při zkouškách za podmínek, které se postupně přibližují skutečnému provozu. Zejména se přistoupí k výrobě energie v reaktoru/tzv. energetické spouštění/ teprve když je prokázána správná funkce všech zabezpečovacích systémů. Přitom orgány hygienické služby posoudí dodržení požadavků jimi stanovených. Podle výsledků spouštěcích zkoušek provozovatel zpřesní údaje v předprovozní bezpečnostní zprávě a v návrhů limitů a podmínek pro provoz elektrárny, jež státní dozor posoudí, schválí a po splnění ostatních podmínek pro vydání kolaudačního rozhodnutí dá příslušný souhlas k zahájení trvalého provozu. Obdobně v jednotlivých etapách výstavby posoudí státní dozor a v kladném případě schválí programy zajištění jakosti, které se též postupně prohlubují a zpřesňují. V dlouhodobém průběhu provozu jaderného zařízení je obvykle zapotřebí provést úpravy na zařízení, jako např. výměnu některých jednotek nebo celých systémů za jednotky a zařízení odlišného provedení nebo jiného výkonu. Případně intenzifikací dojde k zvýšení celkového výkonu nebo naopak opotřebením se dosažitelný výkon jaderného zařízení sníží. Nutno též počítat s tím, že po vyčerpání fyzické nebo morální životnosti bude zařízení trvale vyřazeno z provozu. V tomto případě reaktor přestane pracovat, trvalá obsluha se sníží na minimum a na základě konzervačních opatření, příp. demontáží některých částí se dosáhne dlouhodobé odolnosti proti korozním a podobným zhoršujícím vlivům, takže možnost uvolnění radioaktivních látek a ovlivnění okolí se podstatně omezí. K těmto zásadním změnám musí provozovatel vypracovat dokumentaci specifikující zejména všechna opatření k zajištění jaderné bezpečnosti při provádění úpravy i v plánovaném novém stavu. Před provedením změn státní dozor posoudí předloženou dokumentaci, v kladném případě dá ke změně souhlas a schválí způsob zabezpečení jaderné bezpečnosti v novém stavu. Provádění úprav a výsledný stav podléhají též kontrole státního dozoru.

13 Zásada č Komise k zabezpečení náležité odborné činnosti pracovníků, jejichž výkon práce v jejich pracovním zařazení má bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, stanoví a/ okruh pracovních činností, kterými může být pověřen pouze pracovník, jehož zvláštní odborná způsobilost byla ověřena /dále jen "vybraný pracovník"/, b/ způsob, lhůty a podmínky ověřování a osvědčování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků, kteří mohou pracovní činnosti stanovené podle písm. a/ vykonávat jen na základě úspěšného složení zkoušky před státní zkušební komisí, c/ které ze souboru provozních předpisů pro jaderné zařízení jsou povinnou součástí náplně znalosti jako zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků /dále jen "vybrané provozní předpisy"/. 2. Komise a/ uděluje a odnímá organizacím, po posouzení jejich technickoodborných předpokladů, oprávnění k přípravě vybraných pracovníků, b/ schvaluje učební osnovy a způsob přípravy vybraných pracovníků na základě návrhu organizace oprávněné k zabezpečování této přípravy, c/ vydává a obnovuje příslušná osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků; vydáváním a obnovováním těchto osvědčení může Komise pověřit organizace uvedené v písm. a/. 3. Předsedu a členy státní zkušební komise jmenuje a odvolává předseda Komise.

14 Zdůvodnění Vzhledem k závažnosti úlohy pracovníků provozu, kteří řídí především reaktor a hlavní zařízení na něj navazující, musí být zaručena jejich náležitá odborná způsobilost. Tuto kvalifikaci získají jednak prohloubením odborných znalostí o jaderném zařízení a hlavně praktickým výcvikem na jaderném zařízení a pro vybrané činnosti na speciálních trenažérech pro osvojení všech postupů při řízení provozních režimů. Pro výcvik provozních pracovníků těchto vybraných kategorií specializovaná organizace v dostatečném předstihu musí předložit učební osnovy i celou metodiku přípravy, která podléhá schválení státního dozoru. Na základě toho Československá komise pro atomovou energii tuto organizaci autorizuje jak pro výcvik, tak pro vydávání příslušného oprávnění k výkonu funkce, pro níž kandidát se podrobí v zájmu objektivního a vysoce kvalifikovaného posouzení zkoušce před státní komisí, kterou jmenuje předseda československé komise pro atomovou energii. Státní zkušební komise bude plnit funkci celospolečenského garanta za odbornou kvalitu a připravenost vybraných pracovníků jaderných zařízení. Předpokládá se, že předsedou komise bude některý vedoucí pracovník československé komise pro atomovou energii nebo přední odborník z vysokých škol. Členy státní zkušební komise budou i představitelé příslušných orgánů dozoru. Tuto odbornou způsobilost bude třeba v průběhu výkonu funkce pravidelně ověřovat. Pro méně závažné pracovní zařazení nebude zkouška před státní komisí požadována a oprávnění k výkonu činnosti bude vydávat autorizovaná organizace na základě výsledků přípravy pracovníků. Zásada č. 7 Část čtvrtá Kontrola a sankce Kontrolní činnost provádějí pracovníci Komise /dále jen "inspektoři jaderné bezpečnosti"/ na základě pověření předsedy Komise. Zdůvodnění Vzhledem k tomu, že kontrolní činnost je typickou správní činností stanoví zákonná úprava, že tuto činnost jsou oprávněni vykonávat v rámci výkonu státní správy pouze pracovníci aparátu Komise mající potřebnou odbornou a politickou způsobilost k výkonu kontroly musí být inspektoři, kteří jsou považováni za veřejné činitele, pověřeni předsedou Komise.

15 Zásada č. 8 Inspektoři jaderné bezpečnosti kontrolují a/ jak je zajišťováno dodržování požadavků jaderné bezpečnosti při plnění úkolů pro výstavbu a provoz jaderných zařízení, b/ zda odpovědná organizace zajišťuje jadernou bezpečnost v souladu s podmínkami stanovenými ve vydaných souhlasech státního dozoru a schválenou dokumentací, c/ připravenost jaderného zařízení k zavážení jaderného paliva do reaktoru, k jednotlivým etapám fyzikálního a energetického spouštění a ke zkušebnímu provozu a k trvalému provozu, d/ stav jaderného zařízení, dodržování limitů a podmínek a vybraných provozních předpisů, e/ činnost a zvláštní odbornou způsobilost vybraných pracovníků, f/ opatření k zajištění jaderné bezpečnosti při provádění změn na jaderném zařízení, při vyřazování z provozu a po vyřazení jaderného zařízení z provozu. Zdůvodnění Kontrolní činnost státního dozoru nad jadernou bezpečností se vztahuje na celý postup navrhování, výstavby i provozu jaderného zařízení. Její rozsah při tomto postupu narůstá a její forma provádění se mění. Při výběru staveniště, projektování, výrobě zařízení a výstavbě státní dozor dozírá na zajišťování požadavků jaderné bezpečnosti, tj. zda dokumentace činnosti v těchto etapách odpovídá platným předpisům a splňuje kvalitativní požadavky. Dále státní dozor zjišťuje, zda orgány odpovědné za kontrolu činností v těchto etapách kontrolu provádějí a zda je tato kontrola náležitě dokumentována. Jakmile započne výstavba na staveništi jaderného zařízení, k níž byl dán souhlas a stanoveny jeho podmínky státním dozorem, uplatňuje se přímá kontrola inspektory jaderné bezpečnosti nad jejich dodržováním. Tento rozsah přímé

16 kontroly narůstá v etapách spouštění a provozu, kdy pro dané jaderné zařízení je v platnosti dokumentace schválená státním dozorem pro toto zařízení. To zejména platí pro dodržování limitů a podmínek a předpisů pro činnost pracovníků jaderného zařízení. Zásada č Inspektoři jaderné bezpečnosti jsou oprávněni a/ nařídit odpovědné organizaci, aby v přiměřené lhůtě zpracovala opatření k odstranění odchylek od podmínek souhlasu uděleného státním dozorem, od schválené dokumentace, zejména limitů a podmínek a časový postup provedení těchto opatření, b/ nařídit, pokud zjistili odchylku od schválených limitů a podmínek bezprostředně ohrožující jadernou bezpečnost, aby odpovědná organizace bezodkladně provedla nezbytná opatření, c/ nařídit odpovědné organizaci provedení technických kontrol, revizí nebo zkoušek provozní způsobilosti strojů nebo jejich souborů, jestliže jsou podle názoru inspektora nezbytné pro ověření jaderné bezpečnosti, d/ prověřovat zvláštní odbornou způsobilost vybraných pracovníků jaderných zařízení, zejména znalost limitů a podmínek a vybraných provozních předpisů, e/ nařídit odpovědné organizaci zákaz výkonu činnosti vybraného pracovníka v zařazení, pro které nesplňuje stanovené podmínky zvláštní odborné způsobilosti., nebo nepodrobí-li se prověření podle písm. d/. 2. Při výkonu kontroly je inspektor jaderné bezpečnosti oprávněn vstupovat do prostoru jaderných zařízení a vyžadovat potřebné doklady a informace.

17 O provedené kontrole vypracuje inspektor jaderné bezpečnosti protokol a projedná jej s vedoucím odpovědné organizace, popřípadě jeho zástupcem. Při zjištění zvláště závažných skutečností a naléhavosti jejich nápravy s ohledem na bezprostřední ohrožení jaderné bezpečnosti informuje inspektor jaderné bezpečnosti neprodleně předsedu Komise a orgán nadřízený odpovědné organizaci. Zdůvodnění Za soustavnou kontrolu plnění požadavků jaderné bezpečnosti během výstavby, spouštění a provozu odpovídá odpovědná organizace. Inspektor státního dozoru nad jadernou bezpečností z tohoto důvodu v podstatě dozírá na činnost této organizace. Tento svůj úkol však plní přímou kontrolou konkrétních zařízení a konkrétních činností prováděných pracovníky jaderného zařízení. Při této kontrole musí inspektor postupovat tak, aby nesnímal odpovědnost ze stavebníka, popř. provozovatele, ale na druhé straně nepřipustil ohrožení jaderné bezpečnosti. Pravomoc inspektora v řešení zjištěných skutečností snižujících jadernou bezpečnost je vymezena ve dvou směrech: - v případě dostatečných časových možností nařídí odpovědné organizaci, aby sama navrhla potřebná opatření - v případech Časově naléhavých nebo v případech závažného ohrožení jaderné bezpečnosti jaderného zařízení nařídí provedení bezodkladných opatření tak, aby byl obnoven soulad s limity a podmínkami bezpečného provozu. Pokud inspektor zjistí mimořádně závažnou závadu, zejména, která nebyla limity a podmínkami předvídána, svým postupem, tj. informováním předsedy ČSKAE, vyvolá rozhodnutí na vyšší úrovni, /viz zásada 11/, které může být podle potřeby a s respektováním časové naléhavosti podloženo analýzou a posouzením problému dalšími odborníky. Pravomoc inspektorů je dále směřována k řešení nedostatků, které neohrožují jadernou bezpečnost bezprostředně a jejichž odstranění neznamená mimořádný ekonomický problém.

18 Zásada č. 10 Předseda Komise, popřípadě v jeho nepřítomnosti jím pověřený pracovník Komise, v případě nebezpečí z prodlení při vzniku závažných skutečností ohrožujících jadernou bezpečnost, nařídí nezbytná opatření včetně snížení výkonu nebo zastavení provozu jaderného zařízení. Zdůvodnění Tato zásada předvídá nezbytnost řešení zvláště závažných problémů, jejichž vznik nebylo možno předvídat a které naléhavě vyžadují nápravu. I když se předpokládá, že se vyskytnou výjimečně, je nutno pro ně stanovit jednoznačnou zásadu, v níž se završuje pravomoc státního dozoru jako garanta společenských zájmů. Přitom postavení předsedy Komise dává možnost rozhodování podle celospolečenských hledisek zejména v případě, že by provozovatel a jeho nadřízené orgány se střetávaly při návrhu potřebných opatření s ekonomickou problematikou. Pro případ nepřítomnosti předsedy je stanoveno, že k nařízení nezbytných opatření je zmocněn jím pověřený pracovník. Ustanovení této zásady má i význam mezinárodně politický jako záruka nekompromisního prosazení zájmů jaderné bezpečnosti. Zásada č Komise může uložit odpovědné organizaci a/ za ohrožení nebo porušení jaderné bezpečnosti tím, že nesplnila podmínky souhlasu vydaného Komisí, nepřijala včas opatření k odstranění nedostatků a závad zjištěných při kontrole jaderného zařízení, popřípadě nesplnila stanovená opatření v určených lhůtách, nedodržela programy zajištění jakosti zařízení, porušila program fyzikálního nebo energetického spouštění, schválené limity a podmínky nebo obecně závazné právní předpisy o jaderné bezpečnosti jaderných zařízení pokutu až do částky l 000 OOO Kčs,

19 b/ za zatajení skutečnosti významné pro výkon dozoru nebo neoznámení včas události důležité z hlediska jaderné bezpečnosti pokutu až do částky Kčs. 2. Pracovníkům odpovědné organizace může Komise uložit pokutu až do částky rovnající se trojnásobku jejich průměrného měsíčního výdělku a/ dojde-li jejich zaviněním k ohrožení nebo porušení jaderné bezpečnosti jaderného zařízení tím, že nedodrželi předpisy pro zajištění jaderné bezpečnosti, zejména schválené programy fyzikálního a energetického spouštění, vybrané provozní předpisy, limity a podmínky, b/ zatajili-li skutečnost důležitou pro výkon dozoru nebo jestliže odmítli při kontrole spolupracovat s inspektory jaderné bezpečnosti, nejde-li o trestný čin nebo přečin. 3. Pokutu podle bodu l a 2 lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy státní dozor zjistil porušení povinností, nejdéle však do tří let od dne, kdy došlo k porušení povinností. Byla-li uložena pracovníkům pokuta podle bodu 2, nelze mu uložit pokutu podle jiných předpisů. 4. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu Československé socialistické republiky? jejich správu vykonává Komise. Zdůvodnění Státní dozor nad jadernou bezpečností musí přispívat k neustálému uplatňování pracovní discipliny všech pracovníků a zvyšování jejich odpovědnosti za jejich činnost ve vztahu k jaderné bezpečnosti jaderných zařízení. Při plnění tohoto svého úkolu musí využívat všech možností výchovy od vysvětlování a domluvy až po uložení pokuty. Z toho důvodu je třeba zakotvit v zákoně oprávnění státního dozoru nad jadernou bezpečností ukládat pokuty. Předkládaný návrh zásady se přidržuje výše pořádkových pokut uvedených v předpisech o jiných kontrolních činnostech v ČSSR. Ve vážnějších případech, kdy jde skutečně o porušení jaderné bezpečnosti, mají se podle

20 zásad ukládat vyšší pokuty hospodářské organizaci. Výše pokuty ukládaná organizaci byla limitována obdobně jako v předpisech o jiných kontrolních činnostech s ohledem na závažnost dodržení jaderné bezpečnosti. Pokuty pracovníkům organizací budou ukládat inspektoři, organizacím Komise zpravidla na návrh inspektora. Ukládání pokut se bude řídit ustanovením zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení. část pátá Povinnosti orgánů a organizací Zásada č Odpovědná organizace je povinna: a/ předkládat Komisi veškerou dokumentaci dokládající zajištění jaderné bezpečnosti, potřebnou pro vydání souhlasu, schválení nebo posouzení, b/ prokazovat plnění všech stanovených povinností při zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení, c/ vytvořit inspektorům jaderné bezpečnosti podmínky pro výkon dozoru, d/ neprodleně informovat inspektora jaderné bezpečnosti a Komisi o závažných skutečnostech, zejména o mimořádných událostech ovlivňujících jadernou bezpečnost jaderného zařízení, e/ provést bezodkladně, v případě odchýlení od schválených limitů a podmínek, nezbytná opatření k obnovení souladu s limity a podmínkami; nelze-li tento soulad obnovit, snížit výkon jaderného zařízení popřípadě zastavit jeho provoz.