MIKROKLIMA měření, hodnocení. Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory

Transkript

1 MIKROKLIMA měření, hodnocení Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory Hradec Králové,

2 Kvalita vnitřního prostředí staveb ovlivňuje pohodu, výkonnost i zdravotní stav člověka.

3 Vnitřní prostředí staveb Je definováno hodnotami fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů. Je ovlivněno větráním. HYGIENICKÉ POŽADAVKY JSOU MADŘAZENÉ HLEDISKŮM ÚSPOR ENERGIE a musí být ve vnitřním prostředí budov dodrženy i při zateplení obvodového pláště a výměně výplní okenních otvorů!!!!!

4 Které z faktorů vnitřního prostředí nejvíce vnímáme? Teplotu, vlhkost, proudění vzduchu Hluk Osvětlení Zápachy chemické látky Prašnost Mikrobiální kontaminaci Elektrická a elektromagnetická pole Ionizaci vzduchu Psychický komfort (barvy, povrchy, arch.)

5 Tepelné podmínky mají mnohem větší vliv na subjektivní pocit pohody člověka, míru odpočinku i skutečnou produktivitu práce než nežádoucí škodliviny či obtěžující hluk.

6 Individuální vnímavost tepelného stavu prostředí ČSN EN 7730 ještě přípustné optimální

7 Návrhové parametry vnitřního prostředí právní předpisy (zákony, nařízení vlády, vyhlášky), technické normy ČSN a ČSN EN, specifické údaje ve smlouvě mezi objednatelem a zhotovitelem, jsou-li použity údaje odchylné od technických norem ČSN, ČSN EN. Základním dokumentem pro návrh systému je smlouva mezi objednatelem a zhotovitelem, která kromě jiného určuje návrhové parametry vnitřního prostředí v ročním i denním období a specifikuje výchozí podklady pro návrh.

8 ZÁKONY č. 350/2012 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění č. 262/2006 Sb., zákoník práce č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, ve znění zákona č.13/2002 Sb.. chemický, o odpadech, o léčivech.

9 Prováděcí předpisy k zákonům (MZ ČR) NV č. 93/2012 Sb., kterým se mění NV č. 361/2007 Sb. pracovní prostředí Vyhláška č. 137/2004 Sb. stravování ve znění vyhlášky č. 602/2006 Sb. Vyhláška č. 410/2005 Sb. - školství ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. Vyhláška č. 238/2011 Sb. bazény Vyhláška č. 6/2003 Sb. pobytové prostory

10 NV č. 272/2011 Sb. o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací NV č. 106/2010 Sb., kterým se mění NV č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením Vyhláška č. 107/2013 Sb. - kategorizace

11 MMR Vyhláška č. 268/2009 Sb. stavební vyhláška, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. SÚJB Vyhláška č. 307/02 Sb., č. 499/05 Sb. o radiační ochraně.. Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy (PSP)

12 Platné předpisy stanovující limity pro jednotlivé faktory vnitřního prostředí + požadavky na větrání NV č. 9/2013 Sb., č. 93/2012 Sb., č. 68/2010 Sb., č. 361/2007 Sb. Byty? Výpočtové teploty, vlhkosti - vyhláška MPO č. 194/2007 Sb.

13 Mikroklimatické parametry vnitřního prostředí budov Pracovní prostředí Operativní teplota t o ( C) Výsledná teplota t g ( C) Teplota vzduchu t a ( C) Stereoteplota t st ( C) Relativní vlhkost rh (%) Rychlost proudění vzduchu v a (m.s -1 ) Pobytové prostory Výsledná teplota t g ( C) Teplota vzduchu t a ( C) Relativní vlhkost rh (%) Rychlost proudění vzduchu v a (m.s -1 )

14 Metodický návod na měření a hodnocení mikroklimatických podmínek na pracovišti a vnitřního prostředí staveb, Věstník MZ ČR, roč. 2013, částka 8 ČSN EN ISO 7726 Ergonomie tepelného prostředí - Přístroje pro měření fyzikálních veličin ČSN EN ISO 7730 Ergonomie tepelného prostředí Analytické stanovení a interpretace tepelného komfortu pomocí výpočtu ukazatelů PMV a PPD a kritéria místního tepelného komfortu ČSN..

15 Důvod měření Kontrolní měření Měření pro kategorizaci Kolaudační měření (většinou ověření fce VZT)

16 Strategie měření? Musí být taková, aby výsledky měření co nejvíce odpovídaly skutečným tepelným podmínkám na pracovišti! (1 měření na pracovišti? 2 měření - v zimních a letních podmínkách?)

17 Rozhodující okolnosti: Místo a délka měření Počet měření Pomocné veličiny pro hodnocení: - energetický výdej - tepelný odpor oděvu - venkovní podmínky roční období

18 Vnímání teplot na pracovišti Kde zvolit místo měření? Kolik míst měření?

19 Tab. č. 2 Zátěž teplem na nevenkovním pracovišti... a na pracovišti s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem NV č. 93/2012 Sb. Třída práce M (W.m -2 ) Operativní teplota t o ( C) Výsledná teplota kulového teploměru t g ( C) v a (m.s -1 ) Rh (%) t o min nebo t g min t o max nebo t g max I IIa ,01 0,2 IIb ,05-0,3 IIIa IIIb až 70 IVa ,1 0,5 IVb V 301 a více (vyjímka vrácena)

20 Tab. č. 2 Celoročně přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek s výjimkou NV č. 361/2007 Sb. Třída práce M (W.m -2 ) Operativní teplota t o ( C) t o min t o opt t o max v a (m.s -1 ) I ± ,1-0,2 IIa ± ,1-0,2 IIb ± ,2-0,3 IIIa ± ,2-0,3 IIIb ± ,2 0,3 Informace pro projektanty, provozovatele Rh (%) 30 až 70 SR tomax (g.h -1 ) (g.sm -1 )

21 Tab. č. 3 Požadavky na mikroklimatické podmínky na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou po celý kalendářní rok NV č. 68/2010 Sb. (bez vyjímky.. ) Třída práce M (W.m -2 ) Operativní teplota t o ( C) Výsledná teplota kulového teploměru t g ( C) t o min nebo t o max nebo v a (m.s -1 ) Rh (%) t g min t g max I ,1-0,2 IIa ,1-0,2 IIb ,2-0,3 IIIa ,2-0,3 30 až 70 třída práce V

22 Tab. č. 2 Zátěž teplem na nevenkovním pracovišti... a na pracovišti s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem NV č. 93/2012 Sb. Třída práce M (W.m -2 ) Operativní teplota t o ( C) Výsledná teplota kulového teploměru t g ( C) v a (m.s -1 ) Rh (%) t o min nebo t g min t o max nebo t g max I IIa ,01 0,2 IIb ,05-0,3 IIIa IIIb až 70 IVa ,1 0,5 IVb V 301 a více (vyjímka vrácena)

23 Třída práce I Příklady činností Energetický Práce vsedě s minimální pohybovou aktivitou (kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech), práce vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží, psaní na stroji, práce s PC, jednoduché šití, laboratorní práce, sestavování nebo třídění drobných lehkých předmětů. výdej (W.m -2 ) 80

24 Třída práce II Příklady činností Energetický Práce vsedě s minimální pohybovou aktivitou (kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech), práce vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží, psaní na stroji, práce s PC, jednoduché šití, laboratorní práce, sestavování nebo třídění drobných lehkých předmětů. výdej (W.m -2 ) 81 až 105

25 přípustná

26 Mikroklima Optimální Přípustné Dlouhodobě přípustné Krátkodobě přípustné

27 Teplota vzduchu t a ( C) Teplota v okolí lidského těla měřená jakýmkoli teplotním čidlem.

28 Výsledná teplota kulového teploměru t g ( C) je teplota v okolí lidského těla měřená kulovým teploměrem, která zahrnuje vliv současného působení teploty vzduchu, teploty okolních ploch a rychlosti proudění vzduchu. Operativní teplota t o ( C)

29 Operativní teplota t o ( C) je rovnoměrná teplota uzavřené černé plochy, uvnitř které by člověk sdílel sáláním a prouděním stejně tepla jako v prostředí skutečném A = 0,75. v 0,16

30 t o = At a + (1 A) t r t r = [(t g + 273) 4 + 2, v a 0,6 ( t g - t a )] 1/4 273 t g je výsledná teplota kulového teploměru o průměru 0,10 m (Vernon-Jokl) t r = [(t g + 273) 4 + 2, v a 0,6 (t g - t a )] 1/4 273 t g je výsledná teplota kulového tep. o průměru 0,15 m (Vernon) t a - teplota vzduchu ( C) v a - rychlost proudění vzduchu (m.s -1 )

31 Příklad MKL parametrů v horkém provozu t g170 t g110 t g10 t a rh v a 42,6 43,0 36,8 26,8 23 0,42 57,9 70,9 42,9 42,1 19 0,33 prům. t g t r t o 41,4 57,6 39,1 60,7 75,7 57,2

32 Stereoteplota t st [ C] směrová radiační teplota měřená kulovým stereoteploměrem, která charakterizuje radiační účinek okolních ploch ve sledovaném prostorovém úhlu stereoteploměr - umožňuje vyhodnotit všesměrové působení sálání a proudění a jeho nerovnoměrnosti v prostoru

33 Tab. č. 4 Přípustné horizontální rozdíly mezi stereoteplotou a výslednou teplotou kulového teploměru (t st -t g )] na úrovni hlavy pro práci tř. I a IIa vykonávanou na klim. pracovišti, přir. větraném pracovišti a na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání pro práci tř. I až V t g hlava C] Přípustný horizontální rozdíl (t st -t g ) C] vůči chlad. povrchu vůči tep. povrchu kat. A,B kat. C kat. A,B kat. C 19 0,4-0,9 6,8 8,1 20 0,1-1,2 6,6 7,9 21-0,3-1,6 6,2 7,5 22-0,9-2,2 5,6 6,9 23-1,6-2,9 4,9 6,2 24-2,5-3,8 3,9 5,3 25-3,6-4,9 2,9 4,2 26-4,6-6,2 1,9 3,2 27-6,1-7,4 0,6 1,9

34 Stereoteplota, asymetrie radiační teploty Kromě stereoteploměru je možné použít i dvoukulový radiometr (intenzita sálání I = 200 W.m -2 )

35 Sálavé teplo jako důsledek technologie Pracoviště I (W.m -2 ) Ocelárna Otevřená dvířka 2 m před pecí Otevřená dvířka 5,5 m před pecí Zavřená dvířka 2 m před pecí Odpich pece v 5 m Odpich pece v 7.5 m Válcovna Sázení (vyjímání) z pece 1. válcovací pořadí

36 Ochrana proti sálavému teplu Snížení u zdroje Odstínění, odclonění (i vzduchová clona) Místní odsávání Vzduchová sprcha Vzduchová oáza OOPP Režimová opatření

37 Tabulka č. 3 Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizovaná pracoviště třídy I a IIa 22 24,

38

39 Tabulka č. 5 Přípustný vertikální rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru na úrovni hlavy a kotníků pro všechna nevenkovní pracoviště, třída práce I a IIa t g na úrovni hlavy C] (t g hlava t g kotník) C] kategorie A,B kategorie C 19 0,0 0,5 20 0,0 1,0 21 0,0 1,5 22 0,5 2,0 23 1,5 3,0 24 2,5 3,5 25 3,5 4,5 26 4,5 5,5 27 5,5 6,5 A, B pro klimatizovaná pracoviště C pro všechna pracoviště Úroveň hlavy = 1100 mm

40 Povrchová teplota t s ( C) teplota naměřená na povrchu těles a stavebních konstrukcí teplota podlahy

41 V předpisech nejsou řešeny povrchové teploty, jen hraniční hodnoty jako prahy popálení. materiál prahy popálení pro trvání dotyku 10 s 1 min 10 min 8 hod a déle C C C C kov keramické, skleněné a kamenné mat plasty dřevo

42 ČSN 563 Bezpečnost strojních zařízení teploty povrchů přístupných dotyku ergonomické údaje pro stanovení mezních hodnot teploty horkých povrchů I pro doby dotyku kratší než 10 s

43 Obdobně by měly být řešeny i chladné povrchy je také v ČSN: ČSN EN ISO Ergonomie tepelného prostředí Metody stanovení odezvy člověka na kontakt s povrchy Část 3: Chladné povrchy

44 Práh omrznutí jako funkce doby dotyku (dotyk prsty) hliník ocel kámen

45 Práh znecitlivění jako funkce doby dotyku (dotyk prsty) 1 hliník, 2 ocel, 3 kámen, 4 nylon, 5 dřevo

46 Práh bolesti jako funkce doby dotyku (dotyk prsty) 1 hliník, 2 ocel, 3 kámen, 4 nylon, 5 dřevo

47 Korigovaná teplota t korig ( C) je teplota vzduchu snížená vlivem proudění vzduchu, která se užívá např. při hodnocení účinku větru na člověka na venkovních pracovištích.

48 Korigovaná teplota Korekce teploty účinkem proudění vzduchu 65 km/h

49 Změny v chladové zátěži NV č. 68/2010 Sb. NV č. 93/2012 Sb. Teplota t g [ C] Doba práce [min] Teplota t g [ C] Doba práce [min] 13 až 4 max až -10 max až -10 max až -30 max 75-10,1 až ,1 až -30 max 60 max 30 4 C a nižší bezpečnostní přestávky min 10 min

50 Práce v chladu

51 venku: -3,0 C hala: 2,9 C buňka: 9,2 C limit IIa: 18 C vestavěné chráněné pracoviště v otevřené hale

52 Na pocitu tepelné pohody se kromě teplot podílí i další mikroklimatické faktory vlhkost vzduchu rychlost proudění vzduchu (ovlivňuje tok škodlivin v prostředí)

53 Pohoda prostředí v závislosti na vlhkosti vzduchu

54 Růst mikroorganismů v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu

55 Důsledek nedostatečného větrání P L Í S N Ě

56 Teplota rosného bodu t d ( C) je teplota, při níž dochází k orosování povrchů, tzn. vlhký vzduch je ochlazen až na teplotu, při níž se dosáhne stavu sytosti (relativní vlhkost je 100%). Stanoví se z teploty a vlhkosti vzduchu z psychrometrického diagramu nebo výpočtem.

57 Rychlost proudění vzduchu v a (m.s -1 ) je veličina charakterizující pohyb vzduchu v prostoru, je určená svojí velikostí a směrem proudění.

58 Rychlost proudění vzduchu 0,1 0,2 (0,3) m.s -1 vysoká nízká

59 Rozhodující parametry nuceného přívodu vzduchu množství vzduchu distribuce vzduchu vzhledem k toku škodlivin a uspořádání pracovního místa Ověření - kouřová zkouška

60 Lopatkový anemometr Termoanemometr (žhavená kuička, vlákno) 0,4 až 30 m/s 0,1 až 25 m/s teplota 0 až 50 C rozlišení 0,01 m/s

61 Měření rychlosti proudění vzduchu na vyústkách

62 NAMĚŘENÉ HODNOTY X SKUTEČNÁ TEPELNÁ ZÁTĚŽ

63 Kde měřit? na konkrétním pracovním místě - s člověkem! v prostředí

64 Pokladna supermarketu Nejde měřit v přítomnosti pokladní výsledkem jsou orientační hodnoty Jaká je skutečná chyba měření?

65 autobus Místo měření? (vlevo otevřené okno, naměřili bychom podstatně nižší teploty, než na místě vpravo, kam bylo možné stativ umístit)

66

67 Výroba skleněných baněk ochranná zástěna (vertik. posun cca 500 mm)

68 3 protokoly o měření stejná činnost, cca podobné podmínky t g ( C) t a ( C) rh (%) M (W.m -2 ) R (clo) 1. prot. 37,0 31, ,50 2. prot. 66,5 49, ,87 3. prot. 35,6 33, ,52 pot (g/h) (litr/8h) 285 2, , ,1

69 Umíme změřit vysoké hodnoty sálání? Skutečné místo výkonu práce tam se se stojanem nedostaneme: a) překážíme, b) seškvaří se polyuretan na kulovém teploměru

70 Jak řešit nerovnoměrnost osálání, krátkodobou a lokální tepelnou zátěž? časový snímek (přechody)

71 Neobvyklá měření: Příklad lokálního přehřívání části těla teplem z PC (pracovníci celní správy) Pracovníci mobilní kontroly (pozice referent mobilního dohledu) vykonávají kontrolu výkonového zpoplatnění (elektronické mýto) u řidičů na dálnicích a vybraných rychlostních komunikacích ( i kontrola dálničních kupónů)

72 12ti hodinové pracovní směny v nepřetržitém režimu (i noční práce) dvě 30ti minutové přestávky začátek a konec směny (cca ½ a 1 ½ hod) administrativní úkony a předání vozidla cca 9,5 hod jízdní výkon pravidelné střídání 2 pracovníků (řízení vozidla, kontrola, práce s klienty)

73 Ve výšce hlavy naměřeno prům. 23 C

74 Naměřené hodnoty - není homogenní pole; jen t a a ne t g? (v a?) řidič spolujezdec t a kot ( C) t a bř ( C) t a hl ( C) t a ( C) Δ t a ( C) 21,5 26,2 26,2 25,7 b/k 4,7; h/k 4,7 21,5 29,5 26,6 26,8 b/k 8,0 ; h/k 5,1 Požadované hodnoty, klimatizované pracoviště, tř. práce I, kat B: t g 23,5 až 26,0 C Δ t g 4,5 C (pro teplotu u hlavy 26 C)

75 Chyba stanovení energetického výdeje

76 Třída práce I Příklady činností Energetický Práce vsedě s minimální pohybovou aktivitou (kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech), práce vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží, psaní na stroji, práce s PC, jednoduché šití, laboratorní práce, sestavování nebo třídění drobných lehkých předmětů. výdej (W.m -2 ) 80

77 Metabolická produkce energetický výdej Bazální metabolizmus (BM): muži 44 W/m 2, ženy 41 W/m 2 Pomocí srdeční frekvence Přímá kalorimetrie stanovuje se ze spotřeby O 2 Ventilometrie M brutto = min. ventilace x 14,0 (W) Z tabelárních hodnot ČSN EN ISO 8996 nahradila ČSN EN 28996:96

78 ČSN EN ISO 8996 Ergonomie tepelného prostředí Určování metabolizmu Část těla Obě ruce Jedna paže Obě paže Tělo Tělesná zátěž lehká střední těžká Střední hodnota Rozsah < až 90 > 90 Střední hodnota Rozsah < až 120 > 120 Střední hodnota Rozsah < až 150 > 150 Střední hodnota Rozsah < až 285 > 285 Tělesné polohy (sezení, klečení, skrčení, stání, skloněné stání) Činnosti (sezení, ležení, stání, chůze po rovině, svahu, se zátěží, bez zátěže, ) Druh činnosti ( kancelář. práce, řemeslník, tiskař, doprava, důlní průmysl)

79 Chyby stanovení energetického výdeje Tabelární odhad až 20 % Přímá kalorimetrie, ventilometrie až 5 %

80 Příklad stanovení energetického výdeje (vychází od třídy práce I až po hranici IIIa) Řidič autobusu třída práce IIa NV č. 93/20123 Sb. M = 81 až 105 W.m -2 ČSN EN ISO podle činnosti 75 až 125 W.m -2 - podle kategorií (nízký metabolizmus) 70 až 130 W.m -2 8hod směna - 4 hod jízda, 4 hod odpočinek výpočtem podle M = 1/480 (M 1.t 1 + M 2.t 2 ) = 77 W.m -2 8hod směna - 7 hod jízda, 1 hod odpočinek M = 105 W.m -2

81 Tepelný odpor oděvů a ČSN EN ISO 7730

82 I cl? Jak stanovit u ochranných oděvů? Zohlednění OOPP při kategorizaci prací?

83 přípustná

84 Počet měřicích míst z hlediska vertikálního rozložení mikroklimatických parametrů V homogenním prostředí stačí jedno místo měření v prostoru ve výšce břicha stojící nebo sedící osoby. Jako homogenní prostředí lze označit takové prostředí, kde jsou v daném okamžiku odchylky jednotlivých mikroklimatických veličin měřených v doporučených výškách hlava-břicho-kotníky od jejich střední hodnoty menší než ± 5 %. (hlava 26,5 C, břicho 26 C, nohy 24 C stř. h. 25,5 C, 5 % = 1,3 C homogenní prostředí je 24,2 až 26,8 C, uvažovat nejistotu měření)

85 V prostředí heterogenním se musí měřit na několika místech v prostoru a ve všech třech výškách t t hlava 2t břicho t kotníky 4

86 Volba míst měření je závislá na činnosti a pohybu osob, doporučené výšky umístění snímacích čidel jsou uvedeny pro úroveň hlavy, břicha a kotníků člověka Podmínky měření MKL

87 Počet měřicích míst z hlediska horizontálního rozložení mikroklimatických parametrů nebo změny činností zaměstnance je závislý na tom, jak se mění mikroklimatické veličiny v blízkosti pohybující se osoby v průběhu dne. stacionární - nestacionární prostředí

88 V prokazatelně stacionárním prostředí, tj. kde jsou v průběhu dne odchylky jednotlivých mikroklimatických veličin od jejich střední hodnoty menší než ± 5 %, stačí měřit dvě hodiny s pravidelnými půlhodinovými odečty jednotlivých veličin (respektovat dobu ustálení čidel).

89 Pokud je prostředí nestacionární, nebo pokud se osoba pohybuje na různých místech, musí se mikroklimatické veličiny sledovat tak, aby doba měření umožnila popsat měnící se mikroklimatické parametry během celé směny nebo doby pobytu osoby. Obvykle postačí měřit v případě osmihodinové směny 6 hodin s odečty veličin nejdéle v hodinových intervalech, optimálně v půlhodinových intervalech.

90 Hodnocení MKL Součástí akreditovaného protokolu může být základní hodnocení, tj. konstatování, zda naměřené hodnoty odpovídají limitům v NV č. 361/2007 Sb. ve znění NV č. 93/2012 Sb.

91 Subjektivní hodnocení tepelně vlhkostních podmínek na pracovišti

92 Individuální vnímavost tepelného stavu prostředí ČSN EN 7730 ještě přípustné optimální

93 ČSN EN ISO 7730

94 Vnímání teplot na pracovišti

95 P ř í k l a d s u b j e k t i v n í h o h o d n o c e n í Považujete pracovní prostředí v letním období z hlediska tepelné pohody za: Muž Žena Počet Procent Počet Procent Dobré 9 11,8% 12 4,1% Nesnesitelné 13 17,1% ,7% Nevyhovující 33 43,4% ,7% Velmi dobré 1 1,3% 0 Vyhovující 20 26,3% 28 9,5% Celkem ,0% ,0% Výsledky dotazníkové akce Muž Žena Pociťoval jste žízeň? Počet Procent Počet Procent Neměl jsem pocit žízně 6 7,6% 12 4,1% Silný pocit žízně 56 70,9% ,4% Slabý pocit žízně 17 21,5% 43 14,6% Celkem ,0% ,0%

96 Celkovou celosměnovou tepelnou zátěž je třeba zhodnotit na základě vypočítané produkce potu. Stejným způsobem je třeba zkontrolovat, zda při dvanáctihodinové směně není překročena přípustná produkce potu, tj. 4 litry potu za směnu.

97 Celoročně přípustné teploty při v a = 0,1 až 0,2; rh = 30 až 65 %; t 3 C školy Typ prostoru Výsledná teplota ( C) t g min t g opt t g max Učebny, pracovny ± 2 28 Tělocvičny ± 2 28 Šatny ± 2 28 Sprchy Záchody Chodby Vyhláška č. 343/2009 Sb.

98 Pobytové prostory vyhláška č. 6/2003 Sb. Typ pobytové místnosti Výsledná teplota t g ( C) období roku teplé chladné Ubytovací zařízení 24,0 2,0 22,0 2,0 Zasedací místnosti 24,5 1,5 22,0 2,0 Haly kulturní i sportovní 24,5 1,5 22,0 2,0 Učebny 24,5 1,5 22,0 2,0 Ústavy sociální péče 24,0 2,0 22,0 2,0 Zdravotnická zařízení 24,0 2,0 22,0 2,0 Výstaviště 24,5 2,5 22,0 3,0 Stavby pro obchod 23,0 2,0 19,0 3,0

99 Rychlost proudění vzduchu teplé období roku 0,16 0,25 m.s -1 chladné období roku 0,13 0,20 m.s -1 Relativní vlhkost vzduchu teplé období roku nejvýše 65 % chladné období roku nejméně 30 %

100 Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 292/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 135/2004 Sb.

101 Relativní vlhkost v bazénu by se měla pohybovat do 60 %, měrná vlhkost by neměla překročit 14,3 g/kg s.v. Při vyšší než optimální vlhkosti vzniká mnoho negativních jevů, například začíná docházet k povrchové korozi železných předmětů, na chlad-nějších plochách a místech dochází ke kondenzaci vodní páry. Tím narůstají další škody na stavební konstrukci a tvoří se vhodné prostředí pro růst nežádoucích plísní a mikroorganizmů. Při nízkých vlhkostech sice nedochází k žádným škodám či nebezpečím, jen se zvyšuje odpar z vodní hladiny, což vyvolává potřebu intenzivnějšího odvlhčování.

102 Teplota vzduchu t a : Bazény V hale bazénu - o 1 až 3 C vyšší než teplota vody Sprchy 24 až 27 C Šatny a místnosti pro pobyt osob 20 až 22 C Vstupní hala 17 C Relativní vlhkost - max 65 / 85 / 50 %

103 Intenzita výměny vzduchu Hala bazénu Sprchy Šatny Vstupní hala min 2x/hod min 8x/hod 5 až 6x/hod min 1x/hod V ostatních prostorech taková, aby byla splněna limitní hodnota relativní vlhkosti 50 %

104 Místo sauny Výška od podlahy (m) t a min ( C) t a max ( C) Rh max (%) Výměna vzduchu/os (m 3 /h) Čekárna 1, Chodba 1, x/hod Šatna 1, Prohřívárna 0, , , , Vnitř.ochlaz Vněj.ochlaz Odpočívárna 1, Záchod 1, /kloz.mísu