STRACH A ÚZKOST U DĚTÍ. Seminární práce
|
|
- Iva Marešová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 STRACH A ÚZKOST U DĚTÍ Seminární práce Vypracovala: Jana Kučerová Louny,
2 Obsah strana Úvod 3 Definice strachu a úzkosti 3 Vznik úzkosti a strachu 4 Matka jako základna bezpečí 5 Traumatizující a stresové situace 6 Dětské techniky překonávání strachu 12 Nepřiměřené dětské úzkosti 12 Neurotické příznaky v dětství 13 Chyby rodičů 15 Základní možnosti pomoci 15 Jak dětským úzkostem a obavám předcházet 19 Shrnutí 21 Literatura 22
3 Úvod Strach a úzkost jsou přirozenou součástí zkušenosti člověka, mají obrannou funkci a jako takové jsou nezbytné pro přežití. Na druhou stranu dětský strach rodiče a vychovatele většinou znejisťuje, a proto se mu snaží zabránit. Mnohdy se ukazuje, že dítě může s pomocí dospělích samo strach aktivně překonat, a tak ho využít ke svému růstu. Tímto procesem se zabývá plno pomáhajících profesí, učitelů, psychologů a hlavně rodiče, kteří chtějí svému potomku pomoci. Další možností je, že strach a úzkost znepříjemňuje dětem život a často jsou ochuzeny o radost z dětsví a o podání dobrého výkonu ve škole či doma. Proto je důležitá prevence takových nepříjemných stavů u dětí a porozumění hlubším příčinám, které přispívají ke vzniku a rozvoji projevů strachu a úzkosti. Významný vliv mají meziosobní vztahy, a zejména vztahy rodičů k dětem. Obecně bychom se měli vyvarovat chybného přístupu k dětem, které trpí úzkostí. Čehož se bohužel velmi často dopouštíme, ať už je to formou litování či popírání. Přičteme-li k tomu ještě násilí a agresivitu, které v dětském světě přibyli za posledních několik let, můžeme dnešní děti nalézt ve změti strachů a nejistot. Ani atmosféra soutěže, konkurence a kult úspěšnosti život dětem nijak nezlehčuje. Každý by si měl uvědomit skutečnost, že jedinou jistotu, které dítě má a v kterou by mělo věřit, je rodina. Ta je schopná dítěti poskytnout bezpečí a zázemí, ve kterém se s různými zátěžemi společnosti vyrovnává jako s výzvami potřebnými pro další vývoj (Rogge, 1999). Definice strachu a úzkosti Mezi pojmy úzkost a strach není přesná hranice, jejich používání je věcí konvence, zvyku, popř. jazykového citu. Strach se definuje jako nepříjemný prožitek vázaný na určitý objekt nebo na situaci, které v jedinci vyvolávají obavu z ohrožení. Je tedy reakcí na poznané nebezpečí a má signální a obrannou funkci. Pokud jde o fyziologické změny, zasahuje prakticky všechny orgány a funkční systémy. Bývá zrychlená činnost srdce (tachykardie, vyšší krevní tlak), dýchání shledáváme rychlejší či zpomalené (zatajování dechu), v ústech pociťujeme sucho, vyděšenému člověku naskakuje husí kůže, zvyšuje se svalové napětí apod. Ohrožení může být
4 vnější (např. provoz na ulicích velkoměsta) nebo vnitřní (např. obava, že na něco nestačím). Často bývají vnější a vnitřní faktory vyvolávající strach navzájem propojeny, protože lidská představivost, zkušenosti a schopnost předvídat způsobují, že oba světy subjektivní i objektivní často splývají. Výraz úzkost vyjadřuje hlavní pocit, který tento stav doprovází. Na rozdíl od strachu je pro úzkost typické, že si blíže neuvědomujeme konkrétní objekt nebo situaci, které ji vyvolávají, a proto bývá vedle napětí doprovázena bezradností, popř. panikou. Je tedy reakcí na tušené a neznámé nebezpečí a bývá zpravidla nepříjemnější než strach, neboť očekávání nemilé události je obvykle horší než událost sama (Vymětal, 2004). Vznik úzkosti a strachu Tématem úzkosti a strachu se podrobně zabývá hlubinná psychologie. Její zastánci zdůrazňují, že lidské pohnutky jednání nejsou zřejmé a přímo poznatelné. Jsme určováni silami pudového charakteru působícími mimo naše vědomí a úzkost s nimi těsně souvisí. Zakladatelem hlubinné psychologie byl S. Freud ( ), rodák z Příbora na Moravě. Úzkost považují zastánci hlubinné psychologie za jeden z hlavních faktorů určujících utváření osobnosti. Domnívají se, že je odpovědí organismu na nebezpečí a vzniká jako následek oddělení separace od těla matky při porodu. Důležitým mechanismem pro hromadění úzkosti v pozdějším věku je vytěsňování vnitřních pudových impulzů člověka (zvláště agresivity a sexuality), které je nezbytné v zájmu zachování společenského života. Takto se lze vyrovnávat s vnitřními konflikty, avšak přílišné vytěsňování zvyšuje úzkostnost. Psychické obranné mechanismy jsou součástí osobnosti každého jedince. Rozeznáváme jich desítky (racionalizace, popření, projekce, vytěsnění, regrese atd.). Někteří hlubinní psychologové považují za prazáklad úzkosti strach ze smrti (Vymětal, 2004). O strachu a úzkosti v pravém smyslu lze mluvit zhruba od poloviny prvního roku života dítěte, neboť do té doby reaguje na nelibé podněty pouze odtažením, vyhýbáním se a křikem. Strach prožíváme obvykle při setkání se silnými, neobvyklými, nepříjemnými podněty, které nás, ať už zdánlivě, nebo skutečně, ohrožují, a signalizuje tedy nebezpečí. Lidský jedinec má pak tendenci reagovat strachem i na jiné podobné objekty a situace dochází ke generalizaci strachu. Případné negativní zkušenosti se upevňují posilováním, a naopak zeslabují
5 neposilováním, eventuálně navozením pozitivní zkušenosti. Humanistická psychologie vysvětluje vznik nadměrného strachu a úzkosti pomocí pojmu sebepojetí (selfkoncept). Sebepojetí obsahuje hodnocení a prožívání sebesamého i okolí. O sobě, druhých i okolním světě se můžeme vyjádřit, jak se nám jeví, jací podle našeho názoru jsou a jaké bychom si je přáli mít. Zážitky, které jsme nezařadili do našeho sebepojetí, vnitřně nezpracovali vedou k vnitřnímu rozporu. Vytvářejí úzkostnou tenzi a nazýváme je inkongruencemi (rozpory). Jako příklad vzniku inkongruence je situace, kdy rodič opakovaně dítě odmítá slovy: Nemám tě ráda, když zlobíš, nechci tě. Dítě toto odmítání cítí, může se cítit provinilé, zlobivé a špatné. Inkongruence spočívá v rozporu mezi jeho potřebou být milované a neselektivně akceptované ze strany nejbližších dospělích osob a tím, co zažívá. (Vymětal, 2004) Úzkost a strach se dostavují také tehdy, když jsme omezováni ve svých přirozených potřebách, které nejsou u člověka pouze biologické (např. potrava, teplo), ale i psychosociální (např. mít někoho rád a vědět, že někdo má rád nás) a duchovní (např. vztah k vyšším hodnotám). Matka jako základna bezpečí John Bowlby, anglický vědec zabývající se výzkumem odloučení, označuje matku jako secure base, jako bezpečnou základnu, na kterou se dítě může spolehnout vždy, když má strach, když mu hrozí nebezpečí, když je nejisté a když zažilo nepřehlednou životní situaci. Není-li matka fyzicky přítomna, přijímá dítě security blankets, ochranná opatření. Mohou to být oblíbená zvířátka, plyšové hračky, přikrývky a jiné předměty, jež dávají dítěti sílu a které si bere na cestu, když prozkoumává blízké okolí a vydává se do nových, ještě nezvyklých situací. Bezpečná vazba se pro pevný citový vývoj ukazuje tak závažná proto, že nabízí oporu a spolehlivost. Je důležité, aby rodiče měnili chování a výchovné jednání, přizpůsobovali ho věku a vývoji dítěte. Chování, které u kojence nabízí podporu, může u tříletého dítěte vést k tomu, že se cítí utlačováno, nerozvíjí připravenost k výkonům, stává se neschopným převzít zodpovědnost. K pojetí vazby patří, aby byla oboustranně uvolňována, když je vztah mezi dětmi a rodiči zralejší, a aby bylo dosaženo vyváženého kompromisu mezi blízkostí a odstupem. Od třetího roku se děti vydávají na vlastní cesty, a to tím sebevědoměji, čím
6 hlouběji zvnitřněli svou bezpečnou základnu, čím jsou si jistější, že tato základna bude ještě existovat, až se vrátí. Pevnou vazbu nesmíme zaměňovat s nadměrným ochraňováním, s udržováním dítěte v závislosti na vlastní osobě. Pokud v této fázi dítě neuvolníme, mohou se z pevně vázaných dětí stát nejistí dospívající, kteří jen tápavě a opatrně objevují nové ( Rogge, 1999). Traumatizující a stresové situace Na to, jak se dítě s traumatizující situací vyrovná, má vliv jeho věk. Asi ve dvou letech věku je batole schopno rozlišovat osoby a začíná své zážitky oživovat ve hře. Tímto způsobem si dítě může uvědomovat, že k takovým událostem došlo, ale neumí je zasadit do žádného kontextu. To znamená, že v tomto věku dítě téměř neumí předvídat události či jejich důsledky, protože mu chybí vědomí souvislostí, které by mohlo působit jako varování. Kolem třetího roku věku se již hra dítěte stává více promyšlenou a začíná být prostředkem, pomocí něhož dítě hledá cestu k pochopení světa. S tímto vývojem nastává též zásadní změna v myšlení, protože dítě začíná ztrácet své přesvědčení o tom, že svět je ovládán výhradně jeho jednáním. Úmrtí blízké osoby Po úmrtí blízké osoby děti mladší pěti let smrt vnímají jako něco vratného. Představují si, že člověk prostě někam odešel a jednoho dne by se mohl vrátit. Okolo sedmého roku věku již dítě vnímá smrt jako konečný a trvalý fakt. Smrt milované osoby může mít na dítě v tomto věku silný dopad, protože dítě si již ztrátu uvědomuje, ale nemá emoční zkušenosti či zralost k tomu, aby se s ní vypořádalo. Bezprostředně poté, co se o ztrátě dozví, dochází k šoku a neochotě tomu uvěřit. Existují zhruba dva způsoby jak se mladí lidé chovají v týdnech po úmrtí důležité osoby z jejich okolí. Při prvním z nich je pro dítě tak obtížné se vyrovnat se ztrátou, že se snaží vztah nějakým způsobem zachovat. Schovává si věci na památku, má pocit, že daná osoba je i nadále nablízku (Silverman a kol., 1992). U druhého způsobu se cítí děti neštěstím zdrcené a přejí si vyhnout se jakýmkoli vzpomínkám na tragickou událost. Vyhýbají se věcem či situacím, které by mohly takové vzpomínky vyvolávat. To vede děti k
7 přesvědčení, že i jiné osoby mohou být v nebezpečí z důvodu jejich zlosti, a to podporuje další stažení do ústraní. Tento způsob, kdy se dítě vyhýbá společnosti a straní se jí, může výrazně deformovat proces zármutku, a pokud trvá příliš dlouho, je třeba odborného zásahu. V průběhu následujících týdnů silné emoce ustupují a jsou nahrazeny otupělým smutkem a podrážděností, někdy i projevy agresivity. Pokud je dítě schopno popsat své pocity, často uvádí, že se cítí zasaženo zejména vzpomínkami, věcmi, které mu danou osobu připomínají, či dny, které byly nějak specificky významné. V dalších měsících tyto stavy postupně mizí, takže po osumnácti měsících již umí dítě své pocity zvládnout a přestává truchlit. Jen u malého počtu mladých lidí se důsledky úmrtí blízké osoby projevují v dospělosti (Fristed a kol., 1993). Nejvýznamnějším faktorem, který to ovlivňuje, je kvalita péče o dítě, která je mu poskytována v době po prodělané ztrátě blízké osoby (Breier a kol., 1988). U některých lidí může vést jejich utrpení nad ztrátou blízkého člověka v dětství k větší zralosti a lepší připravenosti zvládat nepříjemné situace v budoucnosti (Balk, 1990). Dalším velmi významným faktorem, který ovlivňuje reakci dítěte na úmrtí, je kvalita vztahu k zemřelému. Pokud jde o úmrtí jednoho z rodičů, ke kterému mělo dítě důvěrný vztah, pak může dítě prožívat silný pocit opuštěnosti a intenzivní pocit ztráty. Násilí v rodině Je zřejmé, že vyrůstání v domácnosti, kde je běžné násilí, poškozuje vývoj dítěte. Dochází k tomu nejen vlivem toho, že dítě násilí přihlíží, ale i tím, že taková rodinná atmosféra neumožňuje řádnou rodičovskou péči. Výzkum v této oblasti ukazuje, že fyzicky týrané malé děti mají mnohem větší sklon k zlostnému chování než jejich vrstevníci a při neúspěchu při plnění úkolů či při hře jsou snadno frustrovány (Erikson a kol., 1989). Starší děti vyrůstající v atmosféře násilí v rodině často reagují agresivně (Shields a kol., 1994). Obzvláště zajímavé je, že chlapci, kteří v atmosféře násilí vyrůstali, snadněji podléhají emocím spojeným se zlostnými hádkami než jejich vrstevníci a častěji se do takových hádek zapojují (Cumming a spol., 1994). Tato tendence často přetrvává až do dospělosti a v podobě násilí a zneužívání se odráží v jejich dospělích vztazích (Riggs a spol., 1990). Titch a Toth (1995) popsali, jak atmosféra násilí v rodině nebo zkušenosti oběti jakéhokoli druhu zneužívání může nepříznivě působit na čtyři následující oblasti fungování dítěte:
8 emoční regulace přilnutí (attachment) pocit jáství vztahy s vrstevníky Emoční regulace zahrnuje způsob, jakým mladý člověk zvládá své city. Může jít o přehnané či zbrklé reakce, agresivitu. Na druhé straně se mohou objevit pocity nadmědného zoufalství či smutku, které jsou však vyvolány banálními a nepřiléhavými situacemi, což může vyvolat dojem, že mladý člověk je náladový či trpí depresivním onemocněním, i když je problém právě v narušeném regulačním mechanismu. Přilnutí k rodičům je prvním a zřejmě nejdůležitějším vztahem dítěte, pomáhá mu vytvořit si názory a představy, které se mu v budoucnosti stanou úhelným kamenem dalších vztahů. U zneužívaných dětí je tato vazba nejistá (Crittenden, 1988), takže malé dítě se pak obtížněji, jakoby chaoticky a zmateně, vypořádává s každodenními situacemi, které ji nevyhnutelně přináší. Ovšem, když v raném věku nedojde k ničemu závažnému a negativní zkušenosti se objeví až v pozdějším věku, riziko narušení této vazby se výrazně snižuje (Lynch a Cicchetti, 1991). Pokud děti mají osobní zkušenost s narušenou vazbou k rodičům, je větší pravděpodobnost, že v dospělosti budou jako rodiče špatně zacházet s vlastními dětmi (Main a Goldwyn, 1984). Je to do značné míry tím, že se u nich v dětství nevyvinuly pevné vazby, a proto to neumí ani se svými dětmi. Vědomí vlastního já se utváří ve věku kolem dvou let. Začíná tím i současně proces rozvoje schopnosti používat hru k symbolickému vyjadřování, což dítěti pomáhá pochopit, za co je samo zodpovědné, a jaký podíl na události mají ostatní lidé. Pokud děti zažily zneužívání ještě před dosažením tohoto věku, potom je u nich vědomí vlastního já deformováno. Pro tyto děti je obtížnější zapojit se do symbolické hry typické pro batolata (Alessandri, 1991). Mají sklon k větší agresivitě a jsou méně obratné v porovnání s vrstevníky. Mají nízké sebehodnocení a pocit nedostačivosti (Lynch a Toth, 1995). Navázání kvalitních vztahů s vrtevníky je klíčovým vývojovým úkolem u všech dětí. Prožitky násilí mohou tento vývoj narušit, protože takové děti jsou fyzicky i verbálně agresivnější a mohou takto reagovat i na pokus o přátelské přiblížení či dokonce známky nepohody u jiných
9 lidí (Mueller a Silverman, 1989). Také se mohou vyhýbat vzájemnému kontaktu s vrstevníky a společným činnostem (Rogosh a Cicchetti, 1994). Z dlouhodobého hlediska je důležité, že u dětí, které vyrůstaly v domácnostech s násilím, se může vyvinout deprese a častěji dochází k delikventnímu chování a ke sklonům násilí v jejich vlastních vztazích (Elliott a Place, 2002). Sexuální zneužívání Sexuální zneužívání je termín, který může označovat širokou škálu nevhodných forem sexuální aktivity od mazlení až po pohlavní styk, přičemž asi v 5 % incidentů dochází ke skutečnému pohlavnímu styku (Baker a Duncan, 1985). Dívky se stávají obětmi 2,5krát častěji než chlapci (Finkelhor, 1986). Ačkoli dítě může být postiženo v jakémkoli věku, nejčastěji k tomu dochází mezi 8. a 12. rokem života (Monek a kol., 1993). Ke zneužívání dochází bez ohledu na sociální postavení a náboženské přesvědčení dospělého a v mnoha případech je zneužívání opakované a trvá několik let (Russel, 1983). Druh potíží, které zneužívané dítě prožívá záleží na následujících faktorech: věk a fáze vývoje, ve které ke zneužívání dochází druh zneužívání kvalita adaptačních mechanismů dítěte, které mu pomáhají zvládat emoce spojené s takovou zkušeností chování a vrozený mechanismus pro zvládání emocí, které zneužívání vyvolává na straně pečující osoby faktory životního prostředí, např.: Je dítě stále v kontaktu s tím, kdo jej zneužíval? Sexuální zneužívání vyvolává závažné poruchy u oběti, nejčastěji opoziční vzdor, úzkost a depresi (Merry a Andrews, 1994). Nejnápadnějšími symptomy zkušenosti sexuálního zneužívání bývají příznaky úzkosti - nespavost, noční můry a somatické potíže. V polovině z těchto případů jde o těžké symptomy, které jsou spojeny s posttraumatickou stresovou poruchou (angl. PTSD post-traumatic stress diorder) znovu prožívání traumatu v představách, záblesky minulosti (tzv. flashback) a vyhýbání se situacím, které by mohli trauma připomínat (McLeer, 1988). Nebo se děti snaží zapomenout na traumatické zážitky
10 pomocí mechanismu popření. Dalším obranným mechanismem je disociace, kdy dítě utíká do jiného života, kde se takové bolestné zážitky nevyskytují. Typické jsou přitom období ztráty paměti (amnézie), denního snění a stavy podobné transu, což někdy vede k tomu, že dítě má více osobností, přičemž každá z nich je jiná. Většina obětí zneužití má k sobě negativní postoj, pohlíží na sebe jako na poškozenou věc. Trpí velmi často pocitem zoufalství a depresí. Z tohoto důvodu se u mnoha obětí projevují v dospělosti výrazné psychické problémy, jako jsou těžká deprese, poruchy příjmu potravy a drogová závislost (Elliott a Maurice, 2002). Pravidlem je, že zkušenost sexuálního zneužívání deformuje vlastní sexuální fungování dítěte, zejména dojde-li k němu před sedmým rokem věku (McClellan, 1996). Pro děti je pak obtížné rozlišit mezi přiměřenými projevy náklonnosti a sexuální aktivitou. Rozchod a rozvod rodičů Separace od rodičů je jednou z nejběžnějších traumatizujících událostí, s níž se dítě může setkat. U dětí, které prožily rozchod či rozvod rodičů, je až třikrát větší pravděpodobnost výskytu emočních potíží a problémů s chováním než u běžné populace. V naprosté většině případů je však velmi vzácné, že by došlo pouze k ojedinělé události (konfliktu) mezi rodiči před jejich vlastní rozlukou či rozvodem. Většinou jde o déletrvající potíže v jejich vztahu. Častým a smutným důsledkem rozchodu rodičů jsou pokračující neshody mezi nimi, které se oficiálně týkají dohody o kontaktu s dětmi a finančních záležitostí, ale ve skutečnosti se jedná o pokračování jejich konfliktu. Když dítě čelí bolesti z rozchodu rodičů, reagují stejně jako na kteroukoli jinou bolestnou událost. Na počátku převládá pocit, že jejich svět se hroutí, zažívají úzkost, strach z budoucnosti. Jejich zármutek nad ztrátou rodiny je obvykle doprovázen strachem o rodiče, kteří jsou v tíživé situaci, a zmatkem z toho, že jejich loajalita k oběma rodičům vyvolává poblémy. Předškolní děti v takové situaci vyžadují více pozornosti, vynucují si ji pláčem, také mohou zapomenout již naučené dovednosti, jako je správné stolování, či vývojové dovednosti, např. dodržování osobní hygieny. Běžné jsou poruchy spánku, stejně jako agresivnější chování vůči rodičům, sourozencům a vrstevníkům. Když k rozchodu dojde před pubertou, je schopnost dítěte pochopit problémy větší a vlastní reakce je složitější. Obecně však situaci vnímá spíše černo-bíle často se zlobí na špatného rodiče, který rozchod způsobil, a projevuje oddanost a péči raněnému rodiči. To může negativně
11 ovlivnit vztahy mezi vrstevníky a výkony ve škole, protože tyto záležitosti jsou odsouvány až na druhé místo za péči o rodiče, který dítě potřebuje. Je šest úkolů, které musí děti úspěšně vyřešit, aby se minimalizoval dopad rozchodu rodičů (podle Wallersteina, 1983): přijmout realitu rozchodu rodičů distancovat se od konfliktů rodičů a jejich potíží vyrovnat se se ztrátami, které rozchod přinese zbavit se pocitu zlosti a sebeobviňování přijmout fakt trvalosti separace stanovit si realistické cíle pro budoucí vztahy s rodiči a novými rodičovskými figurami Dospělí v kontaktu s dítětem mu mohou pomoci tím, že mu jsou k dispozici, jsou nápomocní a chápající a nedají s zatáhnout do hodnotících soudů o chování rodičů, což je na začátku rozchodu časté téma, kterým se dítě zaobírá. Tělesné onemocnění, postižení V západním světě trpí asi 5 % dětí závažnou omezující tělesnou poruchou (Pless a Nolan, 1991). Děti na tyto potíže reagují rozdílně. Většinou ale platí, že čím těžší handicap, tím větší je riziko, že se u mladého člověka objeví psychické potíže (Daud a kol., 1993). Většina mladých lidí tyto problémy zvládne. Pokud se vyskytnou problémy, projevují se často buď jako emoční poruchy, nebo anomálie v příjmu jídla (Pearson a kol., 1991). U některých onemocnění je tíživější smířit se s určitým omezením. Například diabetes vyžaduje dodržování diety, kterou ostatní děti nepotřebují, děti s mozkovou obrnou mají zase tělesné omezení a omezenou pohyblivost, což jim brání v plné účasti na všech činnostech s kamarády. Když má dítě kvůli nemoci neobvyklé vzezření nebo zvláštnosti v jednání, lze u něj očekávat nízké sebevědomí. Reakce dítěte na nemoc či invaliditu je značně ovlivněna reakcí rodiny.
12 Dětské techniky překonávání strachu Jestliže děti pozorujeme a bereme vážně bohatství jejich zkušeností, můžeme rozlišit různé překonávání strachu (Rogge, 1999) : Fantazie, tvoření vlastních slov, konkrétně názorný svět obrazů, jejichž pomocí jsou zaplňovány mezery ve vědomostech a vytvářeny významové souvislosti. Děti přetvářejí hrozivé zážitky a nebezpečné postavy silou své fantazie. Jsou tvůrci svých představ. V kouzelných příbězích a pohádkách se dětem nabízejí vysvětlení, jež je citově posilují. Někdy vyvolávají úžas a údiv, protože dítě už ví, že vše nemůže být tak, jak se to děje v příbězích. Ale perspektiva mohlo by to tak být představuje vedle realistického pohledu jiný způsob vidění skutečnosti. Ve hře zpracovávají děti hrozivé dojmy, které jim nahánějí strach. Ve hře dítě prožívá celou škálu citů, proto má hra léčivé síly, jak to formuloval psycholog Hans Zullinger. Podobně to platí pro rituál, který si děti vytvářejí, aby nepřehledným, nejasným zkušenostem daly strukturu. V rituálu mohou jako kouzlem spoutat životní situace vyvolávající strach a nejistotu. Občas se u dětí projeví regrese (tj. návrat k dřívějším vývojovým fázím) jako způsob, jak se vyhnout duševní nebo citové zátěži. Nepřiměřené dětské úzkosti (Vymětal, 2004) Sociální úzkostná porucha Bývá diagnostikována u dětí předškolního věku a je pro ni typické, že se dítě vyhýbá a nepřiměřeně bojí vrstevníků či neznámých dospělých s následkem omezení jeho běžného rozvoje a života. Bývají to děti plaché a úzkostné v neznámém prostředí i v prostředí známém, pokud se tam vyskytují nové osoby. Mnohdy v jednání jednoho či obou rodičů shledáváme výchovné závady. Rodiče je straší, vedou přísně, nejednotně nebo děti mají velmi malou
13 zkušenost s mimorodinným prostředím. Při nástupu do školy jsou s nimi velké potíže a nejvíce se trápí samy. Sociální úzkostná porucha limituje jeho zkušenosti a zvláště je postiženo osvojování sociálních dovedností a rozvoj meziosobních vztahů. Porucha je častější u děvčat než u chlapců, a není-li včas odstraněna, pokračuje i ve školním věku. Fobie V předškolním věku trpívají děti strachy mající charakter fobií, tedy strachů velmi silných a neodůvodněných. Vznikají na základě jednorázové nebo opakované negativní zkušenosti. Dost často se bojí zvířat a tmy. Separační úzkostná porucha Začíná se u dětí objevovat v předškolním věku a projevuje se nepřiměřenou reakcí na nepřítomnost matky. U některých dětí však potřeba blízké osoby přetrvává a vývoj separace je zpomalen čili při ohrožení této potřeby nastoupí silná úzkost, pláč, ale i neklidný spánek či řada psychosomatických příznaků (např. zvracení, bolesti břicha a hlavy). Neurotické příznaky v dětství (Otto Čačka, 1997) Úzkosti a fobie Jedná se o přemrštěně úzkostné reakce na zevní podněty, doplněné i dalšími příznaky neurastenického syndromu, stejně jako různé předtuchy. Jsou doprovázeny pocity nejistoty vedoucí až k těsnému přimykání k jedné osobě, nejčastěji k matce, a to i v prepubertě (školní fobie). Zahrnují panické reakce, celkové nebo lokálně vázané na některý orgán (dechové potíže, bušení srdce atp.), psychomotorický neklid, nesoustředěnost, popř. utlumenost spontánních dětských projevů, sebevědomí i rozhodnosti. Může jít o dlouhodobé a intenzivní fobie. Výjimečná není ani několikaminutová noční agitovanost ve stavu zúženého vědomí (pavor nocturnus). Příčinnou je intropsychická tenze, kterou lze odstranit jen psychoterapií.
14 Hysterické reakce Chování dítěte je plné teatrální předvádivosti, hašteřivosti, hlučnosti, nestabilnosti sympatií, bájivé lhavosti, občas i překvapivé prohnanosti, strhávání pozornosti, dokonce i imitací nejrůznějších forem záchvatů atp. V pozadí je typický pocit nenaplněnosti života mizící jen při vzbuzování obdivu, soucitu a závisti. Pomoci může jen psychoterapie odstraňující nejen příznaky, ale i jejich příčiny. Noční pomočování (enuresis nocturna) Vyskytuje se u 6 % populace jako neurotický příznak bez organické příčiny. Trestáním se jen zhoršuje. Má řadu příčin a druhů. Vedle pochval a povzbuzování k sebekontrole je třeba předcházet i možným nežádoucím sociálním důsledkům (např. výsměch). Doporučuje se trénink svěrače přerušovaným močením. Koktavost Je nejčastěji posuzována jako forma dětské neurózy. Je to funkční porucha postihující dynamiku a někdy i sdělovací stránku řeči. Bývá vázána na určité specifické situace či prostředí, a navíc často mizí, jsou-li věty pronášena za nějakých odlišných podmínek (šeptem, změněným hlasem, zpěvně, potmě). V pozadí bývá sumace akutních i vleklých frustrací, vyvolávajících duševní napětí, zvláště u dětí psychomotoricky neklidných. Postihuje asi 1 % populace. Neléčená se spontánně zhoršuje, s vrcholem okolo 15. a 16. roku ustupuje a mizí. Mutismus Mutismus je psychogenní a přechodný stav utlumení řečových projevů. Dítě přestává hovořit buď postupně, nebo náhle, obyčejně nejprve s cizími, pak i s kamarády a rodiči. Mutismus bývá totální nebo jen selektivní, trvá různě dlouhou dobu a pak opět mizí, buď náhle, nebo pozvolna. Postižené dítě je také nápadně nepohyblivé. Terapie nebývá snadná, je třeba
15 vzbudit sympatie dítěte, navádět je na věci, které vzbuzují jeho živý zájem, usilovat o převýchovu povahy a chránit před akutními traumaty. Tiky Jsou to mimovolně opakované neúčelné pohyby různých svalových skupin (mrkání, škrábání, vrtění částí těla, někdy bývá i verbální), které nemizí ani ve spánku. Jsou-li neurotického původu, vznikají obyčejně v dětství a v době dospívání jich většina mizí. Na jejich trvání se podílejí vleklé problémy, tělesný stav atp. Nelze je odnaučit trestáním, naopak následnou tenzí jejich frekvence roste. Formou pomoci je farmakoterapie a psychoterapie. Bolest hlavy Nemívá konstantní charakter ani lokaci. U bolestí hlavy jako výrazu zvýšení duševní tenze se v rámci psychoterapie dbá také na správnou životosprávu a častý pobyt na čerstvém vzduchu. Chyby rodičů Při překonávání strachu je základní jedno pravidlo: aby dítě konstruktivně zpracovalo strach, jsou tvořivé a vlastní úspěšné výkony nepostradatelné. Rodiče mohou svými reakcemi blokovat konstruktivní zacházení se svým strachem. Chceme-li brát dětský strach vážně, nesmíme nad něj být povzneseni a zesměšňovat jej. Děti se pak mohou cítit, že nejsou přijímány a získávají dojem, že jsou samy. Ani nadměrně ochraňující výchovný styl, který strach zveličuje, není správným přístupem. Ani přehnané dramatizování, kdy má dítě pocit, že je strachu vydáno napospas. Děti kvůli strachu málo experimentují ze strachu z frustrace a selhání. Avšak rodiče často reagují nejistě a bezmocně, když děti chtějí vyrovnat se se strachem vlastními prostředky. Mnohdy se rodiče snaží děti při zpracovávání strachu zastoupit, což je chyba. Jelikož dítě disponuje možnostmi, jak se vyrovnat se strachem, jako jsou rituály, magie a hra. A může se z dítěte stát nesamostatný jedinec, předávající zodpovědnost za svůj strach rodičům (Rogge, 1999).
16 Základní možnosti pomoci Děti samy na rozdíl od dospělích zřídkakdy vyhledají pomoc. O pomoc se většinou zajímají rodiče či učitelé. Nemůžeme předpokládat, že dítě odbornou pomoc uvítá a přijme. Přesto mnoho léčebných postupů, zejména psychoterapeutických, je založeno na předpokladu, že klient je ochoten na změně spolupracovat. Psychoterapie je proces, jímž navozujeme změny v osobnosti, chování a zdravotním stavu dítěte (dospělého) výhradně psychologickými prostředky, tedy prostřednictvím určitého způsobu komunikace, která probíhá v rámci specifických vztahů mezi účastníky tohoto procesu. To u dětí lze od tří let věku. Úspěšná práce s dětmi vyžaduje přímou podporu a pomoc dalších osob rodičů, učitelů, sociálních pracovníků a vrstevníků. Malé pacienty se odborníci snaží léčit ambulantní formou, ale pokud jsou zdravotní obtíže dítěte silné či je-li z nějakého důvodu vhodný pobyt mimo rodinu, volíme hospitalizaci, jež u nás probíhá nejčastěji v dětských psychiatrických lůžkových zařízeních (Vymětal, 2002). Léčba rozhovorem Přestože je rozhovor mezi dítětem a zúčastněnou blízkou osobou často účinný prostředek k řešení každodenních starostí, těžko by to stačilo ke zvládnutí závažných problémů. I když každodenní naslouchání a podpora druhého člověka má mnoho společného s různými terapeutickými intervencemi vedenými rozhovorem, má odborná léčba rozhovorem vždy nějaký teoretický základ, z něhož vychází. Základem je vytvoření terapeutického vztahu. Úcta a zájem o klienta ze strany terapeuta je základním kamenem. A rovněž pomoc s vyjádřením emocí. Souvisloti mezi emocemi a znovu prožívanými událostmi či vzpomínkami poskytuje základní materiál, z něhož léčba vychází. Většina terapeutických metod pracuje s emocemi, které se v rámci sezení objeví a které poskytují informace o aktuálním stavu klienta a jeho směřování. Na druhou stranu vyjadřování pocitů terapeuta je v některých psychoterapeutických směrech také důležité. Dochází zde k přenosu. Nejznámějším směrem je psychoanalýza S. Freuda. Ta vycházela z toho, že chování je cíleně zaměřené a že nic v duševním životě se neděje náhodou. Naše nevědomé determinanty formují a ovlivňují způsob
17 našeho vnímání a prožitky z raného dětství jsou nesmírně důležité (Elliott, Place, 2002). Terapie hrou Hra je prostředkem, kterým dítě dosahuje poznání světa. Když je postaveno před problém nebo těžko pochopitelnou situaci, pak je přirozenou raekcí dítěte ji zakomponovat do hry a pravidelným opakováním se dostaví objasnění a pochopení, které je dítě schopno přijmout. Terapeutické přístupy jsou velmi podobné léčbě rozhovorem, ale důraz je posunut na použití hry jako prostředku komunikace. Nejznámější model je popsán Annou Freudovou a Melanií Kleinovou (Segal, 1964). Nedirektivní přístup zaměřený na klienta, který má svůj ekvivalent také v léčbě hrou, popsal Rogers. Ten vychází z humanistické psychologie, kde důležité je zaměření na klienta, který je sám schopen vyřešit své problémy (Atkinson, 2003). Hra může být prostředkem, kterým dojde k terapeutické změně, a lze ji také použít cíleněji. Když dítě překonává nějaký problém nebo bolestnou zkušenost, je většinou dostatěčně názorná, aby v ní bystrý pozorovatel rozpoznal hlavní témata. Skupinová terapie Je zde rozměr sdílení problému s ostatními a zmenšuje pocit izolace. Skupinová terapie se často využívá u dětí, které byly zneužívány. Pokud skupina dobře pracuje, může všem zúčastněným dát pocit bezpečí, který členům umožňuje sdělit mnohem více než za jiných okolností. Rodinná terapie Rodina má na dítě největší vliv. Některé terapeutické přístupy se snaží o podrobný rozbor hodnotového systému rodiny, jehož poznáním je možné rodině pomoci nalézt nové způsoby navazování vztahů (Byng-Hall, 1995). Tento přístup se nezabývá tolik rodinnou historií, jako každodenními interakcemi a vlivem chování jednoho člena rodiny na ostatní. Rozpoznání specifického způsobu fungování rodiny může pomoci k nalezení determinant, které problém udržují.
18 Behaviorální terapie Ukázalo se, že různé behaviorální terapie patří mezi nejúčinnější typy terapie u dětí (Kazdin, 1990). Jsou základními kameny v léčbě úzkostí a fóbií a jsou velmi užitečné při práci s poruchami chování, problematickými dětmi a dospívajícími. Soustředí se na přítomné a měřitelné chování. Metody behaviorální terapie jsou založeny na principu, že veškeré chování je naučené, a lze je tudíž učením také odstranit či nahradit alternativním způsobem chování. Vychází z klasického a operantního podmiňování. Hlavní formy behaviorální terapie jsou (Elliott, Place, 2002): Pozitivní posilování: (pochvala, kapesné) následuje po výskytu požadované reakce, takové chování by se mělo v budoucnosti vyskytovat častěji. Negativní posilování: nežádoucí situace (být ve škole) skončí, když dojde k žádoucí reakci (úspěšné dokončení práce ve škole). Trest: nepříjemná situace následuje po výskytu nežádoucí reakce. Vyhasínání: nežádoucí chování není posilováno a postupně vymizí. Hospodaření s kupony: symbolické odměny jsou udělovány za žádoucí chování. Systematická desenzibilizace: pomocí nácviku relaxace a postupné konfrontace s obávanou situací jsou strach či úzkost nahrazeny stavem uvolnění a klidu. Terapie zaplavením: namísto postupné konfrontace s objektem strachu, je dítě požádáno, aby si jej představilo nebo celou situace znovu prožilo. Dítě si uvědomí, že jeho obavy jsou přehnané a že je může ovládat. Nápodoba: dítě je požádáno, aby pozorovalo a napodobovalo chování jiných lidí. Úspěšně předvedené chování je následně posíleno. Lze použít u fóbií a poruchách učení. Kognitivní terapie Snaží se změnit způsob nazírání na vlastní problémy a celkové fungování. Základním principem je, nálady a pocity jsou přímo ovlivňovány myšlenkami a způsoby myšlení
19 kognitivní procesy. Tyto procesy, včetně vnitřního dialogu, používáme k rozumovému uchopení událostí a k jejich hodnocení. Kognitivní terapie se snaží naše vysvětlení situací změnit a pomoci přijmout pravdivější a zdravější názory na svět. Je základním kamenem v léčbě závažných psychických stavů, například deprese (Wiliams, 1992), poruch příjmu potravy (Hartman, 1992) a poruch spojených se stresem (Solomon, 1992). Je užitečná zvláště u dětí, kde je například farmakologická léčba deprese málo efektivní. Farmakologická léčba Farmakologickou léčbu mohou předepisovat pouze lékaři, a proto se v mnoha situacích, kdy problémy řeší jiní odborníci, o lécích ani neuvažuje. U dospělých je důležitou součástí léčby psychiatrických potíží. Není tedy divu, že se podobné snahy řešit emoční potíže a problémové chování léky objevily i u dětí (Elliott, Place, 2002). Jak dětským úzkostem a nadměrným obavám předcházet U dětí psychický vývoj souvisí s tím, jakým zkušenostem jsou vystavené, tedy zejména v jakém sociálním prostředí žijí a jak se k nim nejbližší lidé chovají. Pro vývoj psychiky dítěte jsou na prvém místě důležité zkušenosti s tím, jak jsou uspokojovány jeho potřeby a jak si osvojuje vnitřní a emoční stabilitu. Základní a univerzální psychosociální potřebou je potřeba bezpodmínečné akceptace ze strany nejbližších, tedy naprosté přijetí dítěte a pozitivní vztah těchto osob k dítěti, které tyto kvality musí projevovat tak, aby je dítě skutečně zřetelně vnímalo. Pokud jde o zvnik nadměrné úzkosti a bojácnosti u dětí, tak k nim mohou přispívat zvláště rodiče s ambivalentními postoji k dítěti. Tedy uspokojování psychosociálních potřeb dává nejmenším i starším dětem pocit jistoty. Dítě a později dospělí pak důvěřuje sobě, druhým lidem i okolnímu světu. Prevence vzniku nadměrné úzkosti a strachu z pohledu vnitřní, tedy především emoční, stability znamená vytvoření takového sebepojetí, které obsahuje vědomí vlastní hodnoty a zdravého sebevědomí. Sebepojetí, to, jak sebe vnímáme, prožíváme a hodnotíme, se vyvíjí a do určité míry mění po celý život člověka. Důležité je i harmonické, klidné rodinné prostředí a kvalitní vzájemný vztah rodičů, kteří na dítě mají dostatek času, vedou je spíše neautoritativně, ale důsledně. Z výchovných prostředků volí
20 především pochvalu, domluvu a vlastní příklad. Neméně důležitá je u dětí tvorba frustrační tolerance, tedy schopnost jedince snášet frustraci a vyrovnávat se se situacemi, kdy dochází k neuspokojení nějaké potřeby. Děti by měly být zahrnovány láskou a vřelostí a být učeny odvaze a samostatnosti (Vymětal, 2004).
CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT
Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají
VíceInternalizované poruchy chování
Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceTrauma, vazby a rodinné konstelace
Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických
VíceKurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,
VícePsychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické
VíceNegativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž
Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
Více1. Vymezení normality a abnormality 13
Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceRozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž
Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální
VíceRodina se závislým partnerem. Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová
Rodina se závislým partnerem Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová ZÁVISLOST? Definice závislosti dle Světové zdravotnické organizace Když užívání nějaké látky nebo skupiny látek má u daného jedince
VíceDuševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina
Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé
VíceKRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO
KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci
VícePsychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky
Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné
Vícenáročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)
9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je
VíceMalé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc.
Malé a velké děti v mateřské škole Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Období mezi 2.a 3. rokem je věkem autonomizace Dochází k postupnému osamostatňování a uvolňování z dřívějších vazeb. Avšak ve
VíceTrauma, vazby a rodinné konstelace
Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce systemické psychotraumatologie (VSP) www.franz-ruppert.de mezi metodou systemických konstelací, vlastnostmi toho, kdo konstelaci vede. ten, kdo konstelaci
VíceINTERDISCIPLINÁRNÍ PŘÍSTUP K PSYCHOTERAPEUTICKÉ PRÁCI S DĚTMI S TRAUMATEM (ČESKO NORSKÁ SPOLUPRÁCE)
Konference NROS 26.9. 2018 MEZIOBOROVÁ SPOLUPRÁCE V KRIZOVÉ POMOCI DĚTEM INTERDISCIPLINÁRNÍ PŘÍSTUP K PSYCHOTERAPEUTICKÉ PRÁCI S DĚTMI S TRAUMATEM (ČESKO NORSKÁ SPOLUPRÁCE) PORADNA PRO OBĚTI NÁSILÍ A DĚTSKÉ
VíceNázev materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceEvangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová
Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II
VíceInstitucionální péče vs. náhradní rodinná péče
Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její
VíceNapř: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).
Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch
VíceSYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,
VíceATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE
ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)
VíceSPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE
SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE Projevy dítěte s PCHE Obsah Projevy dítěte s PCHE Charakteristiky vyplývající z definice charakteristiky dle klasifikace školské Internalizovaná, externalizovaná
VíceZdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace
Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum
VícePsychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Psychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová Rozdíly mezi postojem nemocného
VíceKATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vágnerová, Marie Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80 7178 802 3 159.97 * 616.89-008
VíceDítě jako svědek a oběť domácího násilí. Eva Klimentová
Dítě jako svědek a oběť domácího násilí Eva Klimentová Práce ve skupinách: Co je to násilí? Kde podle vás násilí začíná, co ještě násilí není? Jaké byste mohli popsat formy násilí? Formy násilí v blízkých
VíceSTOB. Program Stop obezitě. PhDr. Jana SEVEROVÁ,CSc. Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU
STOB. Program Stop obezitě PhDr. Jana SEVEROVÁ,CSc. Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU Etiologie obezity - ranné dětství Rodinné prostředí - hodnocení vztahu k jídlu u dětí z hlediska matek. Nejistota
Víceděti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)
děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,
VíceOBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA
OBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA Co to je obsedantně-kompulzivní porucha? dále jen: OKP (Obsessive compulsive disorder, někdy se používá zkratka OCD) Uvedení do tématu: video a otázky, podněty pro studenty:
VíceNeurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení
Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení Zkráceně neurotické poruchy (toto je materiál pouze k vnitřní potřebě, neobsahuje korektní citace!, nešířit) Neurotické poruchy Úzkostné
VícePsychosomatika v gynekologii. Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz
Psychosomatika v gynekologii Mgr.Kateřina Ratislavová ratislav@kos.zcu.cz Psychosomatická medicína Z řečtiny: psyché (duše) a soma (tělo) Hledá souvislosti mezi: Tělem, tělesnem Psychikou, duší, vědomými
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny
VíceOBSAH. Obsah. Předmluva... 13
OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................
VíceVÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na
VíceInformace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace)
Evropská vodítka psychosociální následné péče zaměřené na cílové skupiny implementace Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace) Autoři: G. Zurek, C. Schedlich & R. Bering Česká adaptace:
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma
VíceTrauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky:
Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky: příčina je pro jedince vnější; je pro něj extrémně děsivá; znamená
Více1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz
1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15
VíceTeorie a přístupy v SP 5 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D
Teorie a přístupy v SP 5 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opakování Jaké hlavní rozdíly ve vnímání mužů a žen vám utkvěly? Jaké si vybavujete rozdíly v komunikaci (verbální i neverbální? Jak
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví
TRITON Psychologická setkávání Jan Poněšický Psychosomatika pro lékaře, psychoterapeuty i laiky Souvislosti mezi zvládáním životních problémů, tělesným zdravím a nemocí Jan Poněšický Psychosomatika pro
VíceDoprovodné obrázky a videa na Internetu
POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí
VíceKrizová intervence. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Krizová intervence MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 5 Název materiálu: Krizová intervence
VíceVýchozí teze: Nemůžeme změnit minulost. Můžeme změnit dopad na nás. V. Satirová
Zanedbávání péče o dítě Definice, typy Výchozí teze: Nemůžeme změnit minulost. Můžeme změnit dopad na nás. V. Satirová Zanedbávání péče o dítě Syndrom zneužívaného a zanedbávaného dítěte (1991). Jde o
VícePRAŽSKÉ FÓRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 2017, TÉMA BEZPEČNÉ KLIMA V PRAŽSKÝCH ŠKOLÁCH. Krizová komunikace ve školním prostředí
PRAŽSKÉ FÓRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 2017, 10. 5. 2017 TÉMA BEZPEČNÉ KLIMA V PRAŽSKÝCH ŠKOLÁCH Krizová komunikace ve školním prostředí KRIZE V psychosociální oblasti je krize definována jako
VícePopis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,
VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
Více(lat. socialis = společný)
SOCIALIZACE & Sociální učení Socializace (lat. socialis = společný) = proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosti socializace nebývá nikdy ukončena jedná se o vývoj lidské osobnosti lidský
VíceKrize v životě člověka člověk v obtížných životních situacích obtížné životní situace z psychologického hlediska
Krize v životě člověka člověk v obtížných životních situacích obtížné životní situace z psychologického hlediska Význam pojmu krize, psychická krize Krize bod obratu, zlom v situaci, v normálním průběhu
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;
VíceInkluzivní pohled na tzv. problematické žáky ( žáci s poruchami chování ) Prof. Dr. Petr Ondráček Evangelická vysoká škola v Bochumi, SRN
Inkluzivní pohled na tzv. problematické žáky ( žáci s poruchami chování ) Prof. Dr. Petr Ondráček Evangelická vysoká škola v Bochumi, SRN Struktura příspěvku Zaměření referátu Pohled na fenomén tzv. problematického
VíceSociální práce s rodinou 12 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D
Sociální práce s rodinou 12 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D Co nás dnes čeká Rodina ohrožující dítě Co dítě ohrožuje? Zanedbávání Zneužívání Týrání Zanedbávání Nejrozšířenější forma nehodného
Více1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých.
1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. Seminář je zaměřen na zvládání komunikace v rodině, rozpoznání konfliktů a jejich efektivní řešení, jak mezi pěstouny a dětmi, tak i mezi dospělými osobami
VíceSYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření
VícePsychická krize. Pojem krize
Tento text je určen pouze ke studijním účelům; použité zdroje (a zároveň velmi doporučená literatura): Špatenková,N.a kol.: Krize psychologický a sociologický fenomén, Vodáčková,D.: Krizová intervence,
VíceSpecifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015
Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické
VíceDomácí násilí. Eva Klimentová
Domácí násilí Eva Klimentová Práce ve skupinách: Co je to násilí? Kde podle vás násilí začíná, co ještě násilí není? Jaké byste mohli popsat formy násilí? Formy násilí v blízkých vztazích: fyzické psychické
VíceINFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY
INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský
Vícev léčbě úzkostných poruch
Systematická desenzibilizace v léčbě úzkostných poruch Tvůrce metody: Joseph Wolpe, JAR, 1958 Teoretický základ metody: Teorie klasického a instrumentálního podmiňování (I. P. Pavlov, J. B. Watson, B.
VíceOD ZÁVISLOSTI K SAMOSTATNOSTI
OD ZÁVISLOSTI K SAMOSTATNOSTI Zkušenosti z Poradenského centra SPMP ČR SAMOSTATNOST Samostatnost v dovednostech, sebeobsluha hygiena, oblékání, jídlo atd. limity potřebují vždy určitou míru podpory a péče
VíceMoravské gymnázium Brno s. r.o.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník
VícePsychoterapeutická podpora při umírání
Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VíceVýběr z nových knih 11/2007 psychologie
Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;
VícePsychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení
Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie
VícePorucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi. David Skorunka
Porucha na duchu nebo životní dilema? Psychosomatický přístup v ambulantní psychiatrické praxi David Skorunka skor@lfhk.cuni.cz Základní teze č.1. Bio-psycho-sociální model a tedy i tzv. psychosomatickou
VíceObtíže žáků s učením a chováním III.
Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné
VíceÚvodem Ontogeneze v psychologii 2 Psychologie nemocných
Obsah Úvodem... 9 1 Ontogeneze v psychologii... 11 Obecné zákonitosti psychického vývoje... 11 Vliv dědičnosti a prostředí... 11 Obecné zákonitosti vývoje... 12 Zrání a učení... 13 Přehled jednotlivých
VíceModel. zdraví a nemoci
Model zdraví a nemoci Zdraví SZO (WHO) definovalo zdraví jako:,,celkový stav tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti". Dále (velmi zjednodušeně): - zdraví je nebýt
VícePsychogenní poruchy paměti a dalších kognitivních schopností
Psychogenní poruchy paměti a dalších kognitivních schopností Sabina Goldemundová Centrum pro kognitivní poruchy I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Psychogenní poruchy Bez organického podkladu
VícePEDOPSYCHIATRIE - obecná část
PEDOPSYCHIATRIE - obecná část Prof. MUDr. Ivana Drtílková, CSc. Psychiatrická klinika LF MU Brno PEDOPSYCHIATRICKÉ VYŠETŘENÍ Objektivní anamnéza s rodiči hereditární zátěž zdravotní stav rodičů, sourozenců,
VíceSPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP
SPP717 ZÁKLADY PSYCHOLOGIE PRO SPSP Vyučující: Mgr.Jana Mosesová Obor: Sociální politika a sociální práce Typ studia: bakalářské, kombinované Ukončení: zápočet (4EK) Požadavky k zápočtu: zpracování seminární
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
VíceVÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň
VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost
VíceTrauma ze ztráty a jeho následky Z perspektivy
Trauma ze ztráty a jeho následky Z perspektivy Vícegenerační traumatologie Praha, 9.března 2012 www.franz-ruppert.de Ohraničené a dobře uchopitelné druhy psychických traumat Existenční trauma (při těžkých
VícePORADENSKÝ PROCES OBECNÝ ÚVOD
PORADENSKÝ PROCES OBECNÝ ÚVOD Vztah klient - poradce Kontinuum vztahu Aktivita Pasivita Aktivní spolupráce Konzumace péče Poradenský proces Direktivní Nedirektivní Poradenský přístup poradce Direktivní
VíceStres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1
Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:
VíceZátěžové situace. frustrace, stres, deprivace
Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení
VícePředmět psychologie zdraví
Psychologie zdraví Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví 1. Historie 2. Předmět psychologie zdraví 3. Definice zdraví 4. Přehled teorií zdraví 5. Legislativa Historie Vývoj vědního oboru také ovlivnil
VíceJste diabetik? Určeno nejen pro muže.
Jste diabetik? Určeno nejen pro muže. Určeno nejen pro muže. Cukrovka může mít negativní vliv na Váš sexuální život. Tato brožurka je určena jen pro Vaši informaci. V žádném případě nemůže nahradit lékařské
VíceCAN-Child Abuse and Neglect
CAN-Child Abuse and Neglect Jakékoliv nenáhodné, preventabilní, vědomé i nevědomé jednání rodiče, vychovatele nebo jiné osoby vůči dítěti, jeţ je v dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané a jeţ poškozuje
VícePSYCHOSOMATICKÁ MEDICÍNA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
PSYCHOSOMATICKÁ MEDICÍNA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Květen 2011 Mgr.Olga Čadilová Psychosomatická medicína Psychická složka se účastní
VíceZáklady společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,
VíceAdaptace nemocného na hospitalizaci
Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci
VíceVývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže
Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývoj Vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu genotypu) učením (poznání a
Vícel. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.
l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích
VíceVIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ
VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří
VíceNáhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů
Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz
VíceÚMRTÍ PACIENTA V REŽIMU PALIATIVNÍ PÉČE
FAKULTNÍ NEMOCNICE MOTOL, 10.05.2017 ÚMRTÍ PACIENTA V REŽIMU PALIATIVNÍ PÉČE REAKCE NA ZTRÁTU A PROŽÍVÁNÍ POZŮSTALÝCH SITUACE ÚMRTÍ PACIENTA KDO PROŽÍVÁ ZTRÁTU? definice paliativní péče paliativní péče
VícePsychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
VíceMládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever
Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných
VíceProduktivní a neproduktivní přístup k nemocnému, psychoterapie v práci zdravotníka - prezentace
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Více