Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
|
|
- Radim Vaněk
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy
2 Dti s psychiatrickou diagnózou Mgr. Martina Mareková & Mgr. Monika Marxtová
3 Co je to diagnóza Problémy: - s chováním (výchovné problémy) - v rodin - s uením - s jídlem - s vrstevníky nebo šikanou - nebo kvli osobním problémm jako je nespokojenost se sebou, sebepoškozování, sebevražedné tendence Pouze malá ást tchto dtí však získá skutenou psychiatrickou diagnózu. Pesto i samotným kontaktem s nkterým ze zaízení psychologické nebo psychiatrické pée je dít uritým zpsobem oznaeno jako problémové. Toto oznaení nálepka, mže dítti zpsobit vtší problémy než samotný pvodní píznak, se kterým k psychologovi nebo psychiatrovi pišlo. Metafora: diagnóza jako me, štít a klí.
4 Alarmující píznaky mohou být: náhlá ztráta zájm nespokojenost se sebou, svým vzhledem, sebepoškozování uzavírání se do sebe, ztráta kamarád, nezájem o n útky z domova záškoláctví lhaní krádeže agresivita snaha upozornit na sebe experimentování s návykovými látkami vyhledávání nebezpeí pedasná dosplost, pebírání zodpovdnosti za rodie ztráta aktivity, odevzdanost, poslušnost zhoršení známek ve škole, ztráta ambicí strach a úzkost nespokojenost, negativismus úvahy o sebevražd negativní vyhlídky do budoucnosti týrání a zneužívání, strach z dosplých a tlesného kontaktu konfliktní rozvod rodi, napjatá atmosféra v rodin somatizace (zvýšená nemocnost bez organické píiny, bolesti bicha, hlavy, kožní problémy) pomoování tiky koktavost
5 Specifika dtské psychiatrie - Dležité jsou sociální faktory dítasto trpí symptomem sekundárn trápí ho tedy reakce okolí na jeho nevhodné a neodpovídající chování. Tato negativní odezva okolí potom jeho nevhodné chování ješt více posiluje. Dít se dostává do bludného kruhu. - Somatizace dti více než dosplí vyjadují duševní problémy tlesnými píznaky.
6 - Kumulace stresových životních událostí negativní zážitky se u dtí navzájem posilují, a výsledná porucha bývá závažnjší než pokud je dít vystaveno jednomu výrazn negativnímu traumatu. Psobením negativních zážitk dochází k poruchám vnímání, uení, pamti a chování, a tyto poruchy dále prohlubují negativní dopad stresových událostí. - Genetická predisposice dti, které jsou ddin vnímavjší k zátži, se pi psobení negativních faktor prostedí pravdpodobnji zanou nápadn nebo nevhodn chovat, což vyvolává negativní odezvu okolí. Na negativní zptnou vazbu od okolí bude citlivé dít opt reagovat výraznji než dít, které je od narození odolné. A pokud dít reaguje na kritiku pecitlivle, bude pro okolí zase tím více nápadné.
7 Specifika diagnostiky duševních poruch u dtí: Dít se pomrn dlouhou dobu vyvíjí, jeho osobnost vyzrává. Vývoj dítte mže být harmonický, rovnomrný, nebo disharmonický. Vzhledem k množství zmn v psychice dítte bhem jeho vývoje je riskantní stanovovat napevno diagnózu. Proto napíklad nejsou v dtství vbec diagnostikovány poruchy osobnosti a i u jiných poruch bývá upednostována diagnóza disharmonického vývoje. Dít je také závislé na svém okolí více než dosplý, jeho psychické problémy proto mohou být více odrazem nepíznivé situace v rodin než jeho vlastní poruchou.
8 Kasuistika 16letá dívka, studentka SŠ Experimentování s drogami, nezdrženlivost, upoutávání pozornosti na sebe, nezralost. Její pístup k léb byl tehdy ambivalentní. Dívka byla chytrá, umla být oblíbená. Pak se najednou ped koncem léby nevrátila z propustky. Návrat na detox, vzdor. Nebyla vylouená z léby, také proto, že po odchodu z PLB mla nastoupit do komunity. Nakonec se pi rodinné terapii zjistilo, že otec jí sám na útku pomohl a nejvtší chybu vlastn udlal on. Další lébu podstoupila pacientka již svdomit. Odcházela do komunity, ale bylo vidt, že v dob odchodu ji k nevhodnému chování stahuje spíše otec. V prvním kontaktu a bez léby by Kaka nejspíš postupovala ve vývoji k poruše osobnosti. Po absolvování komunity a osamostatnní od vlivu otce a bez drog má pacientka velkou pravdpodobnost dozrát a být normální.
9 Pehled nejastjších diagnóz v dtství a dospívání: - Schizofrenie - Schizofrenie v dtství a adolescenci je porucha, která narušuje sociální život jedince a vývoj intelektu, emocí a osobnosti. Vede ke ztrát smyslu pro realitu, k narušení vztahu k sob samému a k vnjšímu svtu. Je tím více zniující a sociáln handicapující, ím díve vznikne. Píznaky: abnormální pohyby a postoje, bizarní pohybové vzorce, sociální izolace, agresivita, bizarní, nepiléhavé, nevypoitatelné chování, narušení, rozpad ei, poruchy myšlení a vnímání (bludné fantazie, u dtí do sedmi let jen vzácn halucinace), poruchy emocí s vysokou úzkostí, poruchy sociálního fungování - narušení empatického vztahu k lidem, neporozumní sociálním situacím.
10 Prbh a píznaky schizofrenie se liší podle vku, ve kterém nemoc propukne. Píznivjší prognózu má schizofrenie se zaátkem v adolescenci, nejasnou prognózu schizofrenie se zaátkem ve školním vku, nejmén píznivou prognózu má schizofrenie se zaátkem ped 10. rokem. Schizofrenie v dtství: U malého potu pacient (asi 3,5%) zaíná schizofrenie do 10. roku. Tyto dti se ješt ped vypuknutím nemoci straní okolí a mají nápadné, bizarní chování. Halucinace a bludy jsou vzácné. Nemoc mže mít bu pomalý prbh se zhoršením vnímání, pamti a myšlení, nebo prbh akutní s náhlým zaátkem. Akutní prbh je astji spojen s halucinacemi nebo paranoidními bludy. Schizofrenie naruší nebo zastaví dozrávání mozku, emoní i sociální vývoj.
11 Narušený vztah k lidem, bizarní chování a dezorganizace ei jsou základními symptomy, které odlišují schizofrenii u dtí od ostatních duševních poruch a objevují se pouze u psychotických dtí. K prvnímu výskytu nemoci asto dochází v období vývojových krizí. Onemocnní je tedy ovlivnno nezralostí a probíhajícím vývojem funkcí mozku. Spouštem mže být psychické trauma, somatická nemoc, vliv mají i genetické faktory. U dtí školního vku má schizofrenie akutní prbh, je charakterizovaná paranoiditou, depersonalizací (pocit neskutenosti, nepatinosti, umlosti), halucinacemi a bludy. Zpoátku se objevuje nesoustednost, strach, poruchy nálady a nkdy i poruchy chování. Pozdji apatie, izolace, ambivalence. Charakteristická je agrese zamená dovnit (sebepoškozování, bouchání hlavou, kousání jazyka, trhání vlas) nebo ven (destruktivní chování).
12 Schizofrenie v adolescenci Schizofrenie vzniká nejastji v adolescenci, v % propukne ped 25. rokem. Projevy v zaátku onemocnní: - porucha myšlení - depresivní syndrom se sebevražednými tendencemi a pokusy - sociální odtažení, izolace od vrstevník, nezájem o druhé pohlaví, - porucha koncentrace pozornosti, vnímání a myšlení vedoucí k zhoršenému výkonu ve škole nebo práci - hypochondrie, depersonalizace a derealizace (pocit odosobnní a neskutenosti okolního svta), nespokojenost s nkterou ástí tla až na úrovni bludu, paranoidita
13 V léb je u dtí krom podávání lék dležitý draz na dozrávání mozku napomáhat vývoji nebo alespo brzdit opožování a opírat se o aktivaci zdravých prvk.
14 Kasuistika: dívka na skautském táboe Zaátek onemocnní se mže projevit v zátžové situaci. Nap. v prostedí dtského tábora. Dívka se zaala postupn stále více izolovat od ostatních dtí, celé noci nespala, projevovala se bizarn. Vedoucí zprvu nevdli co s ní, dívku neznali, asi po týdnu nakonec zavolali rodie, kteí ji pevezli do léebny, kde diagnostikovali schizofrenii.
15 Deprese Deprese se mže u dtí vyskytnout už od nejútlejšího vku. Objevuje se u 1-8 % dtí a adolescent. Projevy: apatie, smutná nálada, nechutenství, únava, nepimené pocity viny, ztráta energie, negativismus, ztráta radosti ze hry. Mohou se objevit také sebevražedné myšlenky. Oproti depresi u dosplých se deprese u dtí nkdy maskuje do tlesných obtíží nebo regresivních projev. Rizikové faktory: genetické predispozice, konfliktní rodinné prostední, osamlost, neschopnost zvládání stresových situací a zhoršená schopnost navazování sociálních vztah.
16 Projevy deprese se mní v závislosti na vku dítte: V prvním roce života se jedná o tzv. anaklitickou depresi, je zpsobena dlouhodobým odlouením od matky, na které kojenec reaguje nejprve pláem, kterým chce pivolat matku. Když není dít vyslyšeno, tak postupn rezignuje a stává se apatickým, stahuje se ze sociálních kontakt, odmítá jídlo a nereaguje na okolí. (dti z kojeneckých ústav) Mezi 2-3 rokem mže dít reagovat na odtržení od matky nebo od jiné peující osoby separaní depresí. Proto již v souasné dob nebývají dti oddlené od peující osoby ani v pípad hospitalizace v nemocnici. Indukovanou depresi pozorujeme u citlivých dtí, o které peuje depresivní matka. Tyto dti jakoby kopírují symptomy dosplých.
17 V pedškolním vku upozorují na pítomnost deprese pedevším neverbální signály, psychosomatické projevy a pozorování hry dítte. Dít ztrácí zájem o hru, izoluje se od vrstevník. Ve fantazii se dítasto zabývá tématy bolesti, smrti a agrese. Ve školním vku pedstavuje riziko samotný nástup do školy, pi jehož nezvládnutí se mohou vyskytnout depresivní píznaky. Pro dti je v tomto vku charakteristické, že jsou již schopny verbalizovat své pocity, kterými mohou být pocity viny a bezmoci, nízké sebehodnocení apod. Dochází také ke zhoršení ve škole, jehož píinou bývá špatné soustední a ztráta zájmu o uení. Motoricky bývá dítasto utlumené, ale mže se projevovat i pravý opak- hyperaktivita, neklid, vzdorovitost a negativismus.
18 V dob puberty, kdy je mírnjší kolísání nálad normálním jevem, se mžeme setkat s depresí, která již velmi pipomíná depresivní projevy u dosplých. V tomto vku je vysoké riziko suicidia. Ve spojení s depresí se mžeme setkat také se zneužíváním alkoholu a jiných drog, které mají zmírnit pocity smutku a beznadje.
19 Léba: Bereme do úvahy vk dítte, sílu depresivních projev, ale i možné píiny vzniku. V léb se používá farmakoterapie- antidepresiva a psychoterapie. Dležitá je vasná diagnostika a intervence, abychom zabránili riziku suicidia. Vasnou lébou mžeme také pedejít doprovodným píznakm- sociální izolovanosti a zhoršení dítte ve škole a dít se mže co nejdíve vrátit do normálního života.
20 Suicidalita Suicidalita u dtí si zasluhuje zvýšenou pozornost. Podle statistik bývá suicidální jednání v období adolescence druhou nejastjší píinou smrti. Vyžaduje proto vždy pelivé psychologické a psychiatrické vyšetení kvli vylouení rizika jeho opakování. Suicidální jednání mže být následkem njakého osobního nebo rodinného problému, mže signalizovat depresi nebo poruchu osobnosti. Riziko suicidálního jednání zvyšuje také užívání drog. Z psychických onemocnní zvyšuje riziko suicidálního jednání disharmonický vývoj osobnosti, poruchy emocí a nálad, schizofrenie a závislost na psychoaktivních látkách.
21 Až 50% adolescent má suicidální myšlenky. Po suicidálním pokusu je poteba zaít rychle s terapií, tsn po návratu do života jsou dti, adolescenti i dosplí nejpístupnjší prozkoumání skrytých motiv sebevražedného pokusu a problém v celé rodin. Je nutné pracovat s celou rodinou s cílem pekonat krizové situace a objasnit pípadné patogenní vzorce chování. V pozdjší fázi je nutné vnovat se prevenci recidivy, které je pomrn vysoké %, a to formou následné ambulantní pée a preventivn zamené terapie.
22 Sebepoškozování Nejastji se vyskytuje u tzv. hranin strukturované osobnosti. Vztahové problémy- metafora dravé vázy. Velký hlad po vztazích. Poteba vztah nebyla v dtství dostaten uspokojena. Problematické rodinné vztahy, nedostatek bezpeí, citový chlad. Základním pocitem bývá prázdnota, kterou zahánjí alkoholem, drogami, stídáním sexuálních partner nebo práv sebepoškozováním. Velká emoní labilita. ernobílé vidní svta. Lidi i vci jsou bu naprosto úžasní a jimi obdivovaní nebo naopak nenávidní a zatracovaní.
23 Fobie a úzkostné poruchy Strach a úzkost jsou ve vývoji dítte normální jevy. Problém nastává, když je úzkost nadmrná, petrvávající a brání normálnímu fungování dítte. Dti mají nejastji strach ze školy nebo z cizích lidí. Úzkost se mže projevovat bu stažením pasivitou nebo naopak zvýšeným neklidem. Nkdy pechází úzkost u dtí také do tlesných obtíží.
24 Poruchy spánku Poruchy spánku jsou v dtském vku pomrnastým jevem. Nedostatkem spánku však dti zpravidla netrpí, protože si pípadný deficit na rozdíl od svých rodi kompenzují denním spaním. Pi petrvávajících poruchách spánku je dobré vyhledat odbornou pomoc. Noní mry- živé sny s dsivým obsahem bývají u dtí reakcí na nadmrnou zátž- emocionální nebo i v pípad somatického onemocnní. V pípadasto se opakujících noních mr bychom mli zvažovat, zda není dít petížené nebo zda není vystaveno nadmrnému stresu. Noní dsy (pavor nocturnus)- V nejhlubší fázi spánku non REM se dít náhle v prbhu spánku zvedá s otevenýma oima a kikem, na okolní podnty však nereaguje. Po probuzení má na noní ds úplnou amnézii. Na vzniku noního dsu se podílí neurofyziologická dispozice. K projevm však stejn jako v pípad noních mr docházíastji pi zvýšené zátži.
25 Mentální retardace - Závažné postižení rozumových schopností v období prenatálním, bhem porodu nebo krátce po porodu. Vede k omezenému sociálnímu fungování. Podle stupn postižení rozlišujeme pásma lehké, stedn tžké, tžké a hluboké mentální retardace. Dívjší termíny jako oligofrenie, imbecilita, idiocie apod. se kvli své negativní konotaci již nepoužívají. Mentální retardace je celkové poškození intelektu s narušeným vývojem celé osobnosti a spoleenskou nedostaivostí od poátku duševního vývoje jedince. Porucha není jen otázka snížení IQ, ale jde také vždy o narušení adaptivního chování - dít není schopno se o sebe postarat, asto se dostává do situací, které neumí ešit, a reaguje na n jinak než dít zdravé. Podle závažnosti mentální retardace mže mít potíže s udržováním základní hygieny a s dalšími návyky.
26 Dít s lehkou mentální retardací je lehce opoždné v psychomotorickém vývoji, má malou slovní zásobu, je mén zvídavé, nekonstruktivn si hraje, má sníženou schopnost pedvídat a poznat nebezpeí. Myšlení je mechanické, nesamostatné, povrchní, nepesné, bez rozlišení podstatného. Opoždní je patrné už v pedškolním vku, defekt se však projevuje až po nástupu do školy. Pi dobré, vedení jsou postižení schopni zvládnout zvláštní školu i zvláštní uební obor. Mají dobrou mechanickou pam a jsou schopni pochopit jednoduché kauzální vztahy. Dosahují úrovn asi dvanáctiletého zdravého dítte, ale jsou zvýšen sugestibilní, se sklonem ke zkratkovitým reakcím. Tvoí asi 70% mentáln retardovaných.
27 Dít se stedn tžkou mentální retardací je nápadn psychomotoricky opoždné s malým kontaktem s okolím, zaostává také ve vývoji ei - žvatlat zaíná až okolo 6. roku. U postižených je asté tlesné postižení a neurologické odchylky. Je obtížné nauit je základním hygienickým návykm, je to ale možné. Pozdji se mohou nauit mechanické úkony, které staí pro jednoduchou práci vykonávanou pod dohledem. Tyto dti jsou vychovatelné, ale ne vzdlavatelné. Dosahují úrovn šestiletého zdravého dítte a celý život potebují spoleenskou ochranu, asto bývají v dosplosti zbaveny svéprávnosti a sveny do pée ústavu. Je u nich vyšší výskyt epilepsie a psychiatrických poruch než v normální populaci. Stedn tžkou mentální retardací trpí asi 15-20% všech mentáln retardovaných.
28 Dít s tžkou mentální retardací má uritou snahu komunikovat, ale jen slab prožívá vztahy a vlastní emoce. Dlouhodobým nácvikem se mže nauit jednoduché hygienické návyky. Mže se nauit nkolik smysluplných slov. Dít potebuje trvalou péi. Na situace, které nezvládá, asto reaguje hyperaktivitou, agresivitou, dráždivostí, sebepoškozováním, automatickými stereotypními pohyby, depresí, úzkostí, plachostí, stažením se, autistickými projevy. Dít s hlubokou mentální retardací není schopné výchovy. Nerozeznává blízké osoby, nekomunikuje, vydává skeky, neudržuje istotu. Jsou pítomny stereotypní pohyby, bulimie, masturbace. Hluboká mentální retardace bývá spojena s epileptickými záchvaty a tlesným postižením. Je nezbytná trvalá ústavní pée.
29 Mentální retardace se mže vyskytovat spolen s jakoukoliv duševní poruchou, navíc jsou mentáln retardovaní rizikovou skupinou pro týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání a šikanování. astá je agresivita (až u 10% postižených), asto vyvolaná napíklad píkazem týkajícím se osobní hygieny nebo poádku. Sebepoškozování zahrnuje štípání kže, kousání, bouchání hlavou, vytrhávání vlas.
30 Autismus Autismus bývá diagnostikován v ranném dtství nejpozdji do 3 let. astji se s ním setkáme u chlapc než u dívek v pomru 4-5:1. Pi vzniku autismu mají rozhodující vliv genetické vlivy (podle výzkum až 95%), zpsob ddinosti však zatím není zejmý. Odchylky od normálního vývoje se projevujíasto od narození pedevším v oblasti vývoje sociálních vztah. Dít neodpovídá adekvátn na sociální, pedevším emoní podnty, používáníei nebývá i pes dosaženou úrove adekvátní sociálním normám. Rigidita a rutinní chování se projevuje v široké škále aspekt každodenního života (všední zvyky, hry) Zájmy jsou stereotypní nap. data a jízdníády. Projevuje se velký odpor ke zmn, proto je v kontaktu s autistickými dtmi klíové dodržováníádu a jistot. Vtšina autist zstává i v dosplém vku odkázaná na péi okolí.
31 Aspergerv syndrom Nkdy bývá aspergerv syndrom považovaný za variantu autismu. Projevuje se pedevším chybním zájmu dítte o sociální kontakty. Obtížnji navazují i vztah k rodim, vztahy s vrstevníky úpln chybí. Nejsou schopni sociální empatie. Myšlení bývá málo flexibilní. Nap. metafory bývají brány doslovn, nkdy chybí schopnost chápat humor. Charakteristická je motorická neohrabanost a technické zájmy. Na rozdíl od autismu intelekt bývá zpravidla zachován.
32 Hyperkinetické poruchy, také lehká mozková dysfunkce Projevy: neschopnost usmrnit pozornost, porucha analýzy a syntézy informací, porucha schopnosti plánovat innosti, porucha motivace, úsilí, a vytrvalosti, snížená schopnost prostorové pedstavivosti a ešení geometrických úkol. Tento syndrom je asto spojen se specifickými vývojovými poruchami uení, které jsou zpsobeny dysfunkcí pevodu informací mezi polokoulemi mozku. Tyto poruchy postihují 2 12% dtí. Výskyt je astjší u chlapc s pomrem asi 3:1.
33 Tatáž porucha se projevuje rzným zpsobem podle vku: v kojeneckém vku poruchou základních biorytm, v batolecím a pedškolním vku odbrždností, ve školním vku poruchou vnímání, pamti a pozornosti, v adolescenci poruchami chování, v pozdní adolescenci a v asné dosplosti sociální nepizpsobivostí spojenou asto s kriminalitou. Pi této poruše na dít výraznji psobí zátž z prostedí, se kterou si neumí poradit kvli opoždní vývoje mozku. To potom vede k nepizpsobení dítte a k vyšší pravdpodobnosti dalšího psychiatrického onemocnní. Porucha aktivity a pozornosti vede ke snížené schopnosti analyzovat svoje chování, vytváet nové formy chování, ešit úkoly. Chaotické a dezorganizované jsou sebeovládání, sebeízení a sebemotivování.
34 Poruchy chování Poruchy chování se vyskytujíastji u chlapc v rozmezí pomru 5-20:1. Opakující se a nejmén 6 msíc trvající chování, kdy dít nerespektuje sociální normy. Nejedná se tedy o jednorázový pestupek krádeže, lhaní apod., který mže být sám o sob také pro nejbližší okolí zneklidující. U pestupk je také nutné brát do úvahy vk dítte. U pedškolních dtí se lži a krádeže ješt mohou vyskytnout bez toho, aby nám signalizovaly poruchu chování.
35 Projevy agrese vi lidem a zvíatm šikana, vyhrožování nebo zastrašování druhých vyvolávání bitek, ve kterých dít používá pedmty jako zbran, pi loupežích se nevyhýbá stetm s obtí. na druhých vynucování sexuální aktivity chybí vztah k majetku druhých. asté jsou destrukce majetku a vlastnictví, nepoctivost nebo krádeže opakované útky z domova, asté je záškoláctví Podle závažnosti urujeme lehkou, stední a tžkou poruchu chování.
36 Prognóza: Špatná prognóza je v pípad, kdy vznikne porucha ješt v pedškolním vku. Tehdy jsou píinou problémy v rodin nebo pobyt v ústavním zaízení, kde nedošlo k vytvoení citového vztahu. Špatná prognóza bývá také u tzv. nesocializované poruchy chování, kdy se jedná o opakované obzvlášt agresivníiny pi neschopnosti empatie. Agrese se projevuje vi lidem i zvíatm, asté jsou útky z domova. Tito jedinci bývají v kolektivu neoblíbení a izolovaní. Lepší prognóza je v pípad, že se asociální projevy projevují pouze v rodin a mimo rodinu jsou vztahy a chování normální a naopak když je problematické chování spojené slenstvím v urité skupin a v rodin se problémy v chování nevyskytují
37 Léba: O lébu v medicínském smyslu se u poruch chování nejedná. Léky na zmírnní agresivity neeší ústední problém. U mírnjších projev bývá úinná individuální nebo rodinná terapie. U tžších forem je nutné pistoupit k represivním opatením ve form ústavní nebo ochranné výchovy.
38 Tikové poruchy - projevují se náhlými, rychlými, opakujícími se, bezúelnými pohyby, zvuky, gesty nebo projevy. Jsou mimovolní, ale na krátkou dobu vlí potlaitelné. Nejvýraznjší tikovou poruchou je Tourettv syndrom. Charakteristický je celoživotní prbh, komplexnost tik a kolísavý prbh s obdobími vzplanutí a klidu nemoci. asté jsou opakované hlasové tiky - pokašlávání, chrochtání, poštkávání, výkiky obscénních slov nebo frází a také obscénní pohyby.
39 Chronická motorická nebo vokální tiková porucha trvá dlouhodob a projevuje se bu pohyby nebo hlasem. Zaínáasto v dtství a trvá až do dosplosti. Pro jedince je sociáln handicapující a emon zraující, hlavn v adolescenci. Pechodná tiková porucha je nejastjší mezi 4. a 5. rokem a projevuje se pohyby mimických sval pedevším pi relaxaci, pi innostech tiky ustupují. Porucha má kolísavý prbh, mizí a objevuje se ve stejných nebo i jiných svalových partiích. asté je spolené onemocnní tikovou poruchou a poruchou hyperkinetickou nebo obsedantn kompulsivní. Pi stanovování diagnózy je teba odlišit tikovou poruchu od neurologického postižení, mentální retardace a obsedantn kompulsivní poruchy.
40 Kam se obrátit o pomoc: Linky dvry - pro dti (nap. Linka bezpeí, ) - pro dosplé (Linka dvry RIAPS, Rodiovská linka) Jsou urené pro akutní kontakt ve chvílích krize psychická nepohoda, úmrtí v rodin, osobní problémy, sebevražedné tendence, úzkosti, deprese. Nenabízejí vyešení problému, ale spíše rozhovor, kontakt v tžkých životních situacích. Na další psychologickou a psychiatrickou pomoc mohou nasmrovat, poskytnout kontakty. V každém regionu vtšinou funguje linka dvry. Krizová centra vtšinou fungují jako souást psychiatrické léebny nebo i samostatn. Nabízejí krátkodobou pomoc formou hospitalizace vtšinou na pt dní nebo ambulantn. Pomoc spoívá v psychoterapii, podávání lék, nasmrování na další pomoc psychologa nebo psychiatra, ešení sociálních problém se sociální pracovnicí a podobn. Nkdy pomže i samotný fakt, že se dít na njakou dobu dostane mimo rodinu, kde problémy vznikly.
41 Pedagogicko psychologické poradny nabízejí pomoc pedevším pi ešení problém ve škole poruchy uení a chování, šikana, diagnostika školní zralosti, inteligence a podobn. Dtský psycholog, psychiatr, rodinné poradny nabízejí psychoterapii formou individuální, skupinovou, rodinnou terapii, ale i skupiny pro rodie dtí s nejrznjšími potížemi. Psychoterapie je vtšinou dlouhodobá a pomáhá nejenom zmírovat píznaky, ale i ešit podstatu psychického problému dítte. Psychiatr mže navíc pedepisovat léky napíklad proti depresi, úzkosti a podobn.
42 Dkujeme za pozornost!
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti týrané, zneužívané a
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce
VíceMotto: Zdraví a veselá mysl jsou zdrojem krásy. Miguel de Cervantes y Saavedra
DĚTI S PSYCHIATRICKOU DIAGNÓZOU Motto: Zdraví a veselá mysl jsou zdrojem krásy. Miguel de Cervantes y Saavedra 1 Mgr. Monika Marxtová Vystudovala Univerzitu Kalovu v Praze Filozofickou fakultu, obor psychologie.
VíceZÁKLADNÍ INFORMACE O LÉB INFORMATIKY
ZÁKLADNÍ INFORMACE O LÉB INFORMATIKY Informatika jsou specifickým pípravkem, který jsem vynalezla sama pod vesmírným vedením a není mi známo, že by jej kdokoli jiný pede mnou, ani v souasné dob, vytváel
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin
VícePEDOPSYCHIATRIE - obecná část
PEDOPSYCHIATRIE - obecná část Prof. MUDr. Ivana Drtílková, CSc. Psychiatrická klinika LF MU Brno PEDOPSYCHIATRICKÉ VYŠETŘENÍ Objektivní anamnéza s rodiči hereditární zátěž zdravotní stav rodičů, sourozenců,
VíceInternalizované poruchy chování
Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované
VícePsychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol
Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské
VíceVýbr z nových knih 10/2009 psychologie
Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221
VíceVýbr z nových knih 6/2010 pedagogika
Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Pojmy a definice: Agrese:
VíceRIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí
RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích
VícePORUCHY CHOVÁNÍ V DTSKÉM VKU. PhDr. et PhDr. Radek Ptáek Mgr. Terezie Pemová. Hyperaktivita Institut pro studium a terapii poruch pozornosti, o.s.
PORUCHY CHOVÁNÍ V DTSKÉM VKU PhDr. et PhDr. Radek Ptáek Mgr. Terezie Pemová Hyperaktivita Institut pro studium a terapii poruch pozornosti, o.s. Poruchy chování Poruchy chování v dtství pedstavují pomrn
VícePoruchy psychického vývoje
Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických
Více1. Vymezení normality a abnormality 13
Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21
VícePoruchy psychického vývoje (seminá z Vývojové psychologie I) Alena Uhrová Brno, duben 2006
Poruchy psychického vývoje (seminá z Vývojové psychologie I) Alena Uhrová Brno, duben 2006 Vymezení Psychický vývoj-proces vzniku zákonitých zmn psychických proces v rámci diferenciace a integrace celé
VíceNegativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž
Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající
Více5. MENTÁLNÍ RETARDACE
5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie
VícePsychosomatická a primárn somatická onemocnní u dtí možnosti a meze psychoterapie
Psychosomatická a primárn somatická onemocnní u dtí možnosti a meze psychoterapie Obecné Primárn somatická onemocnní a jejich psychoterapie Psychosomatická onemocnní a jejich psychoterapie Tlesné onemocnní
VíceSPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE
SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE Projevy dítěte s PCHE Obsah Projevy dítěte s PCHE Charakteristiky vyplývající z definice charakteristiky dle klasifikace školské Internalizovaná, externalizovaná
VíceMarta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná
VíceOBSAH. Obsah. Předmluva... 13
OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................
VíceOkruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog
Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí
Víceděti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)
děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sexuální zneužívaní dtí-
VíceDoplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu
Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:
Více37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství
Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských
VíceGeriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek
Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král
VíceTERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.
TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007
VíceModul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient
Modul č. XV Poruchy socializace, problémový klient PORUCHY SOCIALIZACE CO ČLOVĚKA UTVÁŘÍ Na fenotypu (úrovni konečné osobnosti) se podílí faktory: a) vnitřní vrozené (genetická dědičnost) získané (sociální
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Syndrom CAN Child Abuse and
VícePosttraumatická stresová porucha
Mgr. Andrea Galgóciová FF MU, psychologie 5. roník UO: 85694 Posttraumatická stresová porucha Úzkostná porucha, která se mže rozvinout po emon nároné a stresové situaci, která svou intenzitou pesahuje
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VíceCvičení ze společenských věd
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
VícePARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha
PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické
VíceŠastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic
Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora
VíceZdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o
VíceAfektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli
Afektivní poruchy MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy Poruchy nálady Hippokrates (400 př.n.l.) použil termín mánie a melancholie Kahlbaum cyklothymie 1882 Kraepelin maniodepresivita 1899: periodický
VíceDiagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D.
Diagnostika specifických poruch učení a chování PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Historický přehled Počátky zájmu na přelomu 19/20 století (Heinz Werner, Arnold Gesell) České prostředí prof. Antonín Heveroch
VíceObsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba
Obsah popularizačního textu 1. Výskyt 2. Etiologie, patogeneze 3. Hlavní příznaky 4. Vyšetření 5. Léčba 6. Praktické rady pro rodiče dětí s autismem 7. Seznam použité literatury 8. Seznam obrázků PORUCHY
VíceDti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek
Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Kvalitativní analýza této cílové skupiny prostednictvím terénního výzkumu protidrogových koordinátor a pediatr Mgr. Jana Majzlíková Katedra psychologie
VíceSYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace
Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum
VíceDĚTSKÁ PSYCHIATRIE A PREVENCE DUŠEVNÍCH PORUCH, PORUCH CHOVÁNÍ, AGRESIVITY A KRIMINALITY V ADOLESCENCI A ČASNÉ DOSPĚLOSTI
Doc. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Vedoucí Subkatedry dětské a dorostové psychiatrie Zástupce přednosty pro vědu a výzkum Psychiatrické kliniky 1.LF UK Delegát Ministerstva zdravotnictví na jednáních WHO pro problematiku
VíceInfantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.
Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování
VíceKATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vágnerová, Marie Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80 7178 802 3 159.97 * 616.89-008
VíceRozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž
Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální
VíceDOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání
DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do
VíceRodina se závislým partnerem. Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová
Rodina se závislým partnerem Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová ZÁVISLOST? Definice závislosti dle Světové zdravotnické organizace Když užívání nějaké látky nebo skupiny látek má u daného jedince
VíceDRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH
DRUHY DUŠEVNÍCH PORUCH Mezi typické duševní poruchy patří: stresové poruchy, poruchy přizpůsobení, úzkostné poruchy, neurotické poruchy, obsesivně kompulzivní syndromy, deprese, manické stavy, bipolární
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Metodický pokyn MŠMT definuje
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Interdisciplinární pístup
VíceFilozofická fakulta Masarykovy univerzity Psychologický ústav Studijní rok 2006/ REFERÁT Posttraumatická stresová porucha
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Psychologický ústav Studijní rok 2006/ 2007 REFERÁT Posttraumatická stresová porucha Vypracovala: Barbora Coufalová 5. roník, UO 75546 Posttraumatická stresová
VíceVýbr z nových knih 11/2011 psychologie
Výbr z nových knih 11/2011 psychologie 1. Když se matka a dcery navzájem hledají : Démétin zármutek a Persefonin návrat - živoucí mýtus / Ingrid Riedelová ; [z nmeckého originálu... peložila Magdalena
VíceVypracovala Radana Veeová, 75558
V každodenním život se vyskytují znané variace anxiogenních faktor, které vyvolávají stavy úzkosti a strachu. Jejich prožívání je znan individuální, podmínné úrovní úzkostlivosti, vlivy prostedí, rodinnou
VícePoruchy chování, poruchy emocí a sociálních vztahů a jiné neorganické poruchy v dětství
Poruchy chování, poruchy emocí a sociálních vztahů a jiné neorganické poruchy v dětství Poruchy chování. Jsou charakterizovány opakujícími se a trvalými projevy disociálního, agresívního a vzdorovitého
VíceProč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.
Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření
VícePROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?
PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem
VíceOkruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví
Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví I. PSYCHIATRIE 1. Dětská a dorostová psychiatrie. Pedopsychiatrické vyšetření. Nejčastější příčiny
VíceŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel
ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou
VíceÚzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal
Úzkostné poruchy PSY 442 Speciální psychiatrie MUDr. Jan Roubal F40 F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F40 Fobické úzkostné poruchy F41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně-kompulzivní
VíceEMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY
EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v
VíceŠkolní ád. Pedškolního vzdlávání
Škola Mateská škola Sokolov, Vrchlického 80 Smrnice:.j. MŠ V 96/2012 Spisový znak: 2-1 Skartaní znak: S 5 Úinnost: od 1. 9. 2012 Školní ád Mateská škola je školou zízenou podle zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním,
VíceAnalýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání
Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání Bc. Eva Holoubková Úvod 1. Základní údaje o cílové skupině 2. Statistické údaje o mladých lidech s psychiatrickými poruchami v ČR 3. Statistické údaje
VíceTrauma, vazby a rodinné konstelace
Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce systemické psychotraumatologie (VSP) www.franz-ruppert.de mezi metodou systemických konstelací, vlastnostmi toho, kdo konstelaci vede. ten, kdo konstelaci
VícePoruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno
Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost
VíceOSOBNÍ A RODINNÁ ANAMNÉZA SVP ARCHA
První kontakt dne: Garant: Iniciátor příchodu: klient sám zák. zástupce jiná org. jiná osoba OSPOD: Odborná pomoc: Důvod příchodu (vyberte dle převažujících problémů): rodinné problémy školní problémy
VíceEfektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold
Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy PhDr. Radek Ptáek Mgr. Terezie
VíceINFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY
INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský
VíceOkruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog
Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u
VíceSPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY
SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE 1. Afektivní poruchy 2. Schizofrenie a poruchy s bludy 3. Neurotické poruchy 4. Poruchy osobnosti 5. Mentální retardace 6. Organicky podmíněné duševní poruchy AFEKTIVNÍ PORUCHY
VíceMetodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.
Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta
VíceErgoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada)
Ergoterapie u klient s kombinovanými vadami píklady z IC Zahrada Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Konference Psychopedické spolenosti, Praha, 9.2.2011 Multidisciplinární tým a role ET Pro nejefektivnjší
VícePAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ
PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt
VíceSP s rodinou 2 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D
SP s rodinou 2 M E T O D Y H O D N O C E N Í, P R O T E K T I V N Í A R I Z I K O V É F A K T O R Y P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Systémy hodnocení rodiny Založené na hodnocení znaků dysfunkce
VíceSCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová
SCHIZOFRENIE Tomáš Volf, Anna Svobodová Osnova Definice Průběh Formy Léčba schizofrenie Definice schizofrenie narušené myšlení a vnímání, např. halucinace dochází k poruchám koncentrace, ztrácení nadhledu,
Více1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých.
1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. Seminář je zaměřen na zvládání komunikace v rodině, rozpoznání konfliktů a jejich efektivní řešení, jak mezi pěstouny a dětmi, tak i mezi dospělými osobami
VíceTrendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )
Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor
VíceSyndrom = skupina příznaků typických pro určitou nemoc (bolest hlavy, rýma, teplota)
Otázka: Psychické poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Ruffy Psychická porucha je považována jako nepříjemný stav, znemožňuje úplné zapojení do běžného života, ztěžuje člověku vztahy a
VíceKurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,
VíceZuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní
VícePERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)
Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský
VíceLinka bezpečí - pomůže nám?
Linka bezpečí - pomůže nám? Pro děti a studenty denního studia, do 25 let včetně. Naším cílem je, aby si děti dokázaly poradit co nejlépe samy nebo s využitím podpory svého okolí. Jak Linka bezpečí funguje?
VíceMohu se potáp?t, když užívám tyto léky?
Mohu se potáp?t, když užívám tyto léky? Jedna z nej?ast?jších otázek na zdravotníky DAN je, zda je bezpe?né se potáp?t, když potáp?? užívá n?jaké konkrétní léky. Odpov?? však bývá z?ídkakdy jednoduchá.
VícePhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.
Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám
VíceStrategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010
Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje
Více4.2. publika ní innost Odborné publikace vydané v rámci projektu: Lucie Bukovská: Asertivní komunikace
4.2. publikaní innost V rámci projektu Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí vznikla ada odborných publikací a leták, které se vztahovaly k pednášeným tématm. Úastníci
VícePsychická krize. Pojem krize
Tento text je určen pouze ke studijním účelům; použité zdroje (a zároveň velmi doporučená literatura): Špatenková,N.a kol.: Krize psychologický a sociologický fenomén, Vodáčková,D.: Krizová intervence,
VíceNeurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení
Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení Zkráceně neurotické poruchy (toto je materiál pouze k vnitřní potřebě, neobsahuje korektní citace!, nešířit) Neurotické poruchy Úzkostné
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 VOLNOASOVÉ AKTIVITY A PREVENCE
VíceKrize v životě člověka člověk v obtížných životních situacích obtížné životní situace z psychologického hlediska
Krize v životě člověka člověk v obtížných životních situacích obtížné životní situace z psychologického hlediska Význam pojmu krize, psychická krize Krize bod obratu, zlom v situaci, v normálním průběhu
VíceKde se setkám s klienty s MP?
Mentální retardace = vývojová duševní porucha se sníženou inteligencí demonstrující se pedevším snížením kognitivních, eových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální i postnatální
VíceSouvisející ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,
Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému
Více