Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Transkript

1 Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy

2 Dti s psychiatrickou diagnózou Mgr. Martina Mareková & Mgr. Monika Marxtová

3 Co je to diagnóza Problémy: - s chováním (výchovné problémy) - v rodin - s uením - s jídlem - s vrstevníky nebo šikanou - nebo kvli osobním problémm jako je nespokojenost se sebou, sebepoškozování, sebevražedné tendence Pouze malá ást tchto dtí však získá skutenou psychiatrickou diagnózu. Pesto i samotným kontaktem s nkterým ze zaízení psychologické nebo psychiatrické pée je dít uritým zpsobem oznaeno jako problémové. Toto oznaení nálepka, mže dítti zpsobit vtší problémy než samotný pvodní píznak, se kterým k psychologovi nebo psychiatrovi pišlo. Metafora: diagnóza jako me, štít a klí.

4 Alarmující píznaky mohou být: náhlá ztráta zájm nespokojenost se sebou, svým vzhledem, sebepoškozování uzavírání se do sebe, ztráta kamarád, nezájem o n útky z domova záškoláctví lhaní krádeže agresivita snaha upozornit na sebe experimentování s návykovými látkami vyhledávání nebezpeí pedasná dosplost, pebírání zodpovdnosti za rodie ztráta aktivity, odevzdanost, poslušnost zhoršení známek ve škole, ztráta ambicí strach a úzkost nespokojenost, negativismus úvahy o sebevražd negativní vyhlídky do budoucnosti týrání a zneužívání, strach z dosplých a tlesného kontaktu konfliktní rozvod rodi, napjatá atmosféra v rodin somatizace (zvýšená nemocnost bez organické píiny, bolesti bicha, hlavy, kožní problémy) pomoování tiky koktavost

5 Specifika dtské psychiatrie - Dležité jsou sociální faktory dítasto trpí symptomem sekundárn trápí ho tedy reakce okolí na jeho nevhodné a neodpovídající chování. Tato negativní odezva okolí potom jeho nevhodné chování ješt více posiluje. Dít se dostává do bludného kruhu. - Somatizace dti více než dosplí vyjadují duševní problémy tlesnými píznaky.

6 - Kumulace stresových životních událostí negativní zážitky se u dtí navzájem posilují, a výsledná porucha bývá závažnjší než pokud je dít vystaveno jednomu výrazn negativnímu traumatu. Psobením negativních zážitk dochází k poruchám vnímání, uení, pamti a chování, a tyto poruchy dále prohlubují negativní dopad stresových událostí. - Genetická predisposice dti, které jsou ddin vnímavjší k zátži, se pi psobení negativních faktor prostedí pravdpodobnji zanou nápadn nebo nevhodn chovat, což vyvolává negativní odezvu okolí. Na negativní zptnou vazbu od okolí bude citlivé dít opt reagovat výraznji než dít, které je od narození odolné. A pokud dít reaguje na kritiku pecitlivle, bude pro okolí zase tím více nápadné.

7 Specifika diagnostiky duševních poruch u dtí: Dít se pomrn dlouhou dobu vyvíjí, jeho osobnost vyzrává. Vývoj dítte mže být harmonický, rovnomrný, nebo disharmonický. Vzhledem k množství zmn v psychice dítte bhem jeho vývoje je riskantní stanovovat napevno diagnózu. Proto napíklad nejsou v dtství vbec diagnostikovány poruchy osobnosti a i u jiných poruch bývá upednostována diagnóza disharmonického vývoje. Dít je také závislé na svém okolí více než dosplý, jeho psychické problémy proto mohou být více odrazem nepíznivé situace v rodin než jeho vlastní poruchou.

8 Kasuistika 16letá dívka, studentka SŠ Experimentování s drogami, nezdrženlivost, upoutávání pozornosti na sebe, nezralost. Její pístup k léb byl tehdy ambivalentní. Dívka byla chytrá, umla být oblíbená. Pak se najednou ped koncem léby nevrátila z propustky. Návrat na detox, vzdor. Nebyla vylouená z léby, také proto, že po odchodu z PLB mla nastoupit do komunity. Nakonec se pi rodinné terapii zjistilo, že otec jí sám na útku pomohl a nejvtší chybu vlastn udlal on. Další lébu podstoupila pacientka již svdomit. Odcházela do komunity, ale bylo vidt, že v dob odchodu ji k nevhodnému chování stahuje spíše otec. V prvním kontaktu a bez léby by Kaka nejspíš postupovala ve vývoji k poruše osobnosti. Po absolvování komunity a osamostatnní od vlivu otce a bez drog má pacientka velkou pravdpodobnost dozrát a být normální.

9 Pehled nejastjších diagnóz v dtství a dospívání: - Schizofrenie - Schizofrenie v dtství a adolescenci je porucha, která narušuje sociální život jedince a vývoj intelektu, emocí a osobnosti. Vede ke ztrát smyslu pro realitu, k narušení vztahu k sob samému a k vnjšímu svtu. Je tím více zniující a sociáln handicapující, ím díve vznikne. Píznaky: abnormální pohyby a postoje, bizarní pohybové vzorce, sociální izolace, agresivita, bizarní, nepiléhavé, nevypoitatelné chování, narušení, rozpad ei, poruchy myšlení a vnímání (bludné fantazie, u dtí do sedmi let jen vzácn halucinace), poruchy emocí s vysokou úzkostí, poruchy sociálního fungování - narušení empatického vztahu k lidem, neporozumní sociálním situacím.

10 Prbh a píznaky schizofrenie se liší podle vku, ve kterém nemoc propukne. Píznivjší prognózu má schizofrenie se zaátkem v adolescenci, nejasnou prognózu schizofrenie se zaátkem ve školním vku, nejmén píznivou prognózu má schizofrenie se zaátkem ped 10. rokem. Schizofrenie v dtství: U malého potu pacient (asi 3,5%) zaíná schizofrenie do 10. roku. Tyto dti se ješt ped vypuknutím nemoci straní okolí a mají nápadné, bizarní chování. Halucinace a bludy jsou vzácné. Nemoc mže mít bu pomalý prbh se zhoršením vnímání, pamti a myšlení, nebo prbh akutní s náhlým zaátkem. Akutní prbh je astji spojen s halucinacemi nebo paranoidními bludy. Schizofrenie naruší nebo zastaví dozrávání mozku, emoní i sociální vývoj.

11 Narušený vztah k lidem, bizarní chování a dezorganizace ei jsou základními symptomy, které odlišují schizofrenii u dtí od ostatních duševních poruch a objevují se pouze u psychotických dtí. K prvnímu výskytu nemoci asto dochází v období vývojových krizí. Onemocnní je tedy ovlivnno nezralostí a probíhajícím vývojem funkcí mozku. Spouštem mže být psychické trauma, somatická nemoc, vliv mají i genetické faktory. U dtí školního vku má schizofrenie akutní prbh, je charakterizovaná paranoiditou, depersonalizací (pocit neskutenosti, nepatinosti, umlosti), halucinacemi a bludy. Zpoátku se objevuje nesoustednost, strach, poruchy nálady a nkdy i poruchy chování. Pozdji apatie, izolace, ambivalence. Charakteristická je agrese zamená dovnit (sebepoškozování, bouchání hlavou, kousání jazyka, trhání vlas) nebo ven (destruktivní chování).

12 Schizofrenie v adolescenci Schizofrenie vzniká nejastji v adolescenci, v % propukne ped 25. rokem. Projevy v zaátku onemocnní: - porucha myšlení - depresivní syndrom se sebevražednými tendencemi a pokusy - sociální odtažení, izolace od vrstevník, nezájem o druhé pohlaví, - porucha koncentrace pozornosti, vnímání a myšlení vedoucí k zhoršenému výkonu ve škole nebo práci - hypochondrie, depersonalizace a derealizace (pocit odosobnní a neskutenosti okolního svta), nespokojenost s nkterou ástí tla až na úrovni bludu, paranoidita

13 V léb je u dtí krom podávání lék dležitý draz na dozrávání mozku napomáhat vývoji nebo alespo brzdit opožování a opírat se o aktivaci zdravých prvk.

14 Kasuistika: dívka na skautském táboe Zaátek onemocnní se mže projevit v zátžové situaci. Nap. v prostedí dtského tábora. Dívka se zaala postupn stále více izolovat od ostatních dtí, celé noci nespala, projevovala se bizarn. Vedoucí zprvu nevdli co s ní, dívku neznali, asi po týdnu nakonec zavolali rodie, kteí ji pevezli do léebny, kde diagnostikovali schizofrenii.

15 Deprese Deprese se mže u dtí vyskytnout už od nejútlejšího vku. Objevuje se u 1-8 % dtí a adolescent. Projevy: apatie, smutná nálada, nechutenství, únava, nepimené pocity viny, ztráta energie, negativismus, ztráta radosti ze hry. Mohou se objevit také sebevražedné myšlenky. Oproti depresi u dosplých se deprese u dtí nkdy maskuje do tlesných obtíží nebo regresivních projev. Rizikové faktory: genetické predispozice, konfliktní rodinné prostední, osamlost, neschopnost zvládání stresových situací a zhoršená schopnost navazování sociálních vztah.

16 Projevy deprese se mní v závislosti na vku dítte: V prvním roce života se jedná o tzv. anaklitickou depresi, je zpsobena dlouhodobým odlouením od matky, na které kojenec reaguje nejprve pláem, kterým chce pivolat matku. Když není dít vyslyšeno, tak postupn rezignuje a stává se apatickým, stahuje se ze sociálních kontakt, odmítá jídlo a nereaguje na okolí. (dti z kojeneckých ústav) Mezi 2-3 rokem mže dít reagovat na odtržení od matky nebo od jiné peující osoby separaní depresí. Proto již v souasné dob nebývají dti oddlené od peující osoby ani v pípad hospitalizace v nemocnici. Indukovanou depresi pozorujeme u citlivých dtí, o které peuje depresivní matka. Tyto dti jakoby kopírují symptomy dosplých.

17 V pedškolním vku upozorují na pítomnost deprese pedevším neverbální signály, psychosomatické projevy a pozorování hry dítte. Dít ztrácí zájem o hru, izoluje se od vrstevník. Ve fantazii se dítasto zabývá tématy bolesti, smrti a agrese. Ve školním vku pedstavuje riziko samotný nástup do školy, pi jehož nezvládnutí se mohou vyskytnout depresivní píznaky. Pro dti je v tomto vku charakteristické, že jsou již schopny verbalizovat své pocity, kterými mohou být pocity viny a bezmoci, nízké sebehodnocení apod. Dochází také ke zhoršení ve škole, jehož píinou bývá špatné soustední a ztráta zájmu o uení. Motoricky bývá dítasto utlumené, ale mže se projevovat i pravý opak- hyperaktivita, neklid, vzdorovitost a negativismus.

18 V dob puberty, kdy je mírnjší kolísání nálad normálním jevem, se mžeme setkat s depresí, která již velmi pipomíná depresivní projevy u dosplých. V tomto vku je vysoké riziko suicidia. Ve spojení s depresí se mžeme setkat také se zneužíváním alkoholu a jiných drog, které mají zmírnit pocity smutku a beznadje.

19 Léba: Bereme do úvahy vk dítte, sílu depresivních projev, ale i možné píiny vzniku. V léb se používá farmakoterapie- antidepresiva a psychoterapie. Dležitá je vasná diagnostika a intervence, abychom zabránili riziku suicidia. Vasnou lébou mžeme také pedejít doprovodným píznakm- sociální izolovanosti a zhoršení dítte ve škole a dít se mže co nejdíve vrátit do normálního života.

20 Suicidalita Suicidalita u dtí si zasluhuje zvýšenou pozornost. Podle statistik bývá suicidální jednání v období adolescence druhou nejastjší píinou smrti. Vyžaduje proto vždy pelivé psychologické a psychiatrické vyšetení kvli vylouení rizika jeho opakování. Suicidální jednání mže být následkem njakého osobního nebo rodinného problému, mže signalizovat depresi nebo poruchu osobnosti. Riziko suicidálního jednání zvyšuje také užívání drog. Z psychických onemocnní zvyšuje riziko suicidálního jednání disharmonický vývoj osobnosti, poruchy emocí a nálad, schizofrenie a závislost na psychoaktivních látkách.

21 Až 50% adolescent má suicidální myšlenky. Po suicidálním pokusu je poteba zaít rychle s terapií, tsn po návratu do života jsou dti, adolescenti i dosplí nejpístupnjší prozkoumání skrytých motiv sebevražedného pokusu a problém v celé rodin. Je nutné pracovat s celou rodinou s cílem pekonat krizové situace a objasnit pípadné patogenní vzorce chování. V pozdjší fázi je nutné vnovat se prevenci recidivy, které je pomrn vysoké %, a to formou následné ambulantní pée a preventivn zamené terapie.

22 Sebepoškozování Nejastji se vyskytuje u tzv. hranin strukturované osobnosti. Vztahové problémy- metafora dravé vázy. Velký hlad po vztazích. Poteba vztah nebyla v dtství dostaten uspokojena. Problematické rodinné vztahy, nedostatek bezpeí, citový chlad. Základním pocitem bývá prázdnota, kterou zahánjí alkoholem, drogami, stídáním sexuálních partner nebo práv sebepoškozováním. Velká emoní labilita. ernobílé vidní svta. Lidi i vci jsou bu naprosto úžasní a jimi obdivovaní nebo naopak nenávidní a zatracovaní.

23 Fobie a úzkostné poruchy Strach a úzkost jsou ve vývoji dítte normální jevy. Problém nastává, když je úzkost nadmrná, petrvávající a brání normálnímu fungování dítte. Dti mají nejastji strach ze školy nebo z cizích lidí. Úzkost se mže projevovat bu stažením pasivitou nebo naopak zvýšeným neklidem. Nkdy pechází úzkost u dtí také do tlesných obtíží.

24 Poruchy spánku Poruchy spánku jsou v dtském vku pomrnastým jevem. Nedostatkem spánku však dti zpravidla netrpí, protože si pípadný deficit na rozdíl od svých rodi kompenzují denním spaním. Pi petrvávajících poruchách spánku je dobré vyhledat odbornou pomoc. Noní mry- živé sny s dsivým obsahem bývají u dtí reakcí na nadmrnou zátž- emocionální nebo i v pípad somatického onemocnní. V pípadasto se opakujících noních mr bychom mli zvažovat, zda není dít petížené nebo zda není vystaveno nadmrnému stresu. Noní dsy (pavor nocturnus)- V nejhlubší fázi spánku non REM se dít náhle v prbhu spánku zvedá s otevenýma oima a kikem, na okolní podnty však nereaguje. Po probuzení má na noní ds úplnou amnézii. Na vzniku noního dsu se podílí neurofyziologická dispozice. K projevm však stejn jako v pípad noních mr docházíastji pi zvýšené zátži.

25 Mentální retardace - Závažné postižení rozumových schopností v období prenatálním, bhem porodu nebo krátce po porodu. Vede k omezenému sociálnímu fungování. Podle stupn postižení rozlišujeme pásma lehké, stedn tžké, tžké a hluboké mentální retardace. Dívjší termíny jako oligofrenie, imbecilita, idiocie apod. se kvli své negativní konotaci již nepoužívají. Mentální retardace je celkové poškození intelektu s narušeným vývojem celé osobnosti a spoleenskou nedostaivostí od poátku duševního vývoje jedince. Porucha není jen otázka snížení IQ, ale jde také vždy o narušení adaptivního chování - dít není schopno se o sebe postarat, asto se dostává do situací, které neumí ešit, a reaguje na n jinak než dít zdravé. Podle závažnosti mentální retardace mže mít potíže s udržováním základní hygieny a s dalšími návyky.

26 Dít s lehkou mentální retardací je lehce opoždné v psychomotorickém vývoji, má malou slovní zásobu, je mén zvídavé, nekonstruktivn si hraje, má sníženou schopnost pedvídat a poznat nebezpeí. Myšlení je mechanické, nesamostatné, povrchní, nepesné, bez rozlišení podstatného. Opoždní je patrné už v pedškolním vku, defekt se však projevuje až po nástupu do školy. Pi dobré, vedení jsou postižení schopni zvládnout zvláštní školu i zvláštní uební obor. Mají dobrou mechanickou pam a jsou schopni pochopit jednoduché kauzální vztahy. Dosahují úrovn asi dvanáctiletého zdravého dítte, ale jsou zvýšen sugestibilní, se sklonem ke zkratkovitým reakcím. Tvoí asi 70% mentáln retardovaných.

27 Dít se stedn tžkou mentální retardací je nápadn psychomotoricky opoždné s malým kontaktem s okolím, zaostává také ve vývoji ei - žvatlat zaíná až okolo 6. roku. U postižených je asté tlesné postižení a neurologické odchylky. Je obtížné nauit je základním hygienickým návykm, je to ale možné. Pozdji se mohou nauit mechanické úkony, které staí pro jednoduchou práci vykonávanou pod dohledem. Tyto dti jsou vychovatelné, ale ne vzdlavatelné. Dosahují úrovn šestiletého zdravého dítte a celý život potebují spoleenskou ochranu, asto bývají v dosplosti zbaveny svéprávnosti a sveny do pée ústavu. Je u nich vyšší výskyt epilepsie a psychiatrických poruch než v normální populaci. Stedn tžkou mentální retardací trpí asi 15-20% všech mentáln retardovaných.

28 Dít s tžkou mentální retardací má uritou snahu komunikovat, ale jen slab prožívá vztahy a vlastní emoce. Dlouhodobým nácvikem se mže nauit jednoduché hygienické návyky. Mže se nauit nkolik smysluplných slov. Dít potebuje trvalou péi. Na situace, které nezvládá, asto reaguje hyperaktivitou, agresivitou, dráždivostí, sebepoškozováním, automatickými stereotypními pohyby, depresí, úzkostí, plachostí, stažením se, autistickými projevy. Dít s hlubokou mentální retardací není schopné výchovy. Nerozeznává blízké osoby, nekomunikuje, vydává skeky, neudržuje istotu. Jsou pítomny stereotypní pohyby, bulimie, masturbace. Hluboká mentální retardace bývá spojena s epileptickými záchvaty a tlesným postižením. Je nezbytná trvalá ústavní pée.

29 Mentální retardace se mže vyskytovat spolen s jakoukoliv duševní poruchou, navíc jsou mentáln retardovaní rizikovou skupinou pro týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání a šikanování. astá je agresivita (až u 10% postižených), asto vyvolaná napíklad píkazem týkajícím se osobní hygieny nebo poádku. Sebepoškozování zahrnuje štípání kže, kousání, bouchání hlavou, vytrhávání vlas.

30 Autismus Autismus bývá diagnostikován v ranném dtství nejpozdji do 3 let. astji se s ním setkáme u chlapc než u dívek v pomru 4-5:1. Pi vzniku autismu mají rozhodující vliv genetické vlivy (podle výzkum až 95%), zpsob ddinosti však zatím není zejmý. Odchylky od normálního vývoje se projevujíasto od narození pedevším v oblasti vývoje sociálních vztah. Dít neodpovídá adekvátn na sociální, pedevším emoní podnty, používáníei nebývá i pes dosaženou úrove adekvátní sociálním normám. Rigidita a rutinní chování se projevuje v široké škále aspekt každodenního života (všední zvyky, hry) Zájmy jsou stereotypní nap. data a jízdníády. Projevuje se velký odpor ke zmn, proto je v kontaktu s autistickými dtmi klíové dodržováníádu a jistot. Vtšina autist zstává i v dosplém vku odkázaná na péi okolí.

31 Aspergerv syndrom Nkdy bývá aspergerv syndrom považovaný za variantu autismu. Projevuje se pedevším chybním zájmu dítte o sociální kontakty. Obtížnji navazují i vztah k rodim, vztahy s vrstevníky úpln chybí. Nejsou schopni sociální empatie. Myšlení bývá málo flexibilní. Nap. metafory bývají brány doslovn, nkdy chybí schopnost chápat humor. Charakteristická je motorická neohrabanost a technické zájmy. Na rozdíl od autismu intelekt bývá zpravidla zachován.

32 Hyperkinetické poruchy, také lehká mozková dysfunkce Projevy: neschopnost usmrnit pozornost, porucha analýzy a syntézy informací, porucha schopnosti plánovat innosti, porucha motivace, úsilí, a vytrvalosti, snížená schopnost prostorové pedstavivosti a ešení geometrických úkol. Tento syndrom je asto spojen se specifickými vývojovými poruchami uení, které jsou zpsobeny dysfunkcí pevodu informací mezi polokoulemi mozku. Tyto poruchy postihují 2 12% dtí. Výskyt je astjší u chlapc s pomrem asi 3:1.

33 Tatáž porucha se projevuje rzným zpsobem podle vku: v kojeneckém vku poruchou základních biorytm, v batolecím a pedškolním vku odbrždností, ve školním vku poruchou vnímání, pamti a pozornosti, v adolescenci poruchami chování, v pozdní adolescenci a v asné dosplosti sociální nepizpsobivostí spojenou asto s kriminalitou. Pi této poruše na dít výraznji psobí zátž z prostedí, se kterou si neumí poradit kvli opoždní vývoje mozku. To potom vede k nepizpsobení dítte a k vyšší pravdpodobnosti dalšího psychiatrického onemocnní. Porucha aktivity a pozornosti vede ke snížené schopnosti analyzovat svoje chování, vytváet nové formy chování, ešit úkoly. Chaotické a dezorganizované jsou sebeovládání, sebeízení a sebemotivování.

34 Poruchy chování Poruchy chování se vyskytujíastji u chlapc v rozmezí pomru 5-20:1. Opakující se a nejmén 6 msíc trvající chování, kdy dít nerespektuje sociální normy. Nejedná se tedy o jednorázový pestupek krádeže, lhaní apod., který mže být sám o sob také pro nejbližší okolí zneklidující. U pestupk je také nutné brát do úvahy vk dítte. U pedškolních dtí se lži a krádeže ješt mohou vyskytnout bez toho, aby nám signalizovaly poruchu chování.

35 Projevy agrese vi lidem a zvíatm šikana, vyhrožování nebo zastrašování druhých vyvolávání bitek, ve kterých dít používá pedmty jako zbran, pi loupežích se nevyhýbá stetm s obtí. na druhých vynucování sexuální aktivity chybí vztah k majetku druhých. asté jsou destrukce majetku a vlastnictví, nepoctivost nebo krádeže opakované útky z domova, asté je záškoláctví Podle závažnosti urujeme lehkou, stední a tžkou poruchu chování.

36 Prognóza: Špatná prognóza je v pípad, kdy vznikne porucha ješt v pedškolním vku. Tehdy jsou píinou problémy v rodin nebo pobyt v ústavním zaízení, kde nedošlo k vytvoení citového vztahu. Špatná prognóza bývá také u tzv. nesocializované poruchy chování, kdy se jedná o opakované obzvlášt agresivníiny pi neschopnosti empatie. Agrese se projevuje vi lidem i zvíatm, asté jsou útky z domova. Tito jedinci bývají v kolektivu neoblíbení a izolovaní. Lepší prognóza je v pípad, že se asociální projevy projevují pouze v rodin a mimo rodinu jsou vztahy a chování normální a naopak když je problematické chování spojené slenstvím v urité skupin a v rodin se problémy v chování nevyskytují

37 Léba: O lébu v medicínském smyslu se u poruch chování nejedná. Léky na zmírnní agresivity neeší ústední problém. U mírnjších projev bývá úinná individuální nebo rodinná terapie. U tžších forem je nutné pistoupit k represivním opatením ve form ústavní nebo ochranné výchovy.

38 Tikové poruchy - projevují se náhlými, rychlými, opakujícími se, bezúelnými pohyby, zvuky, gesty nebo projevy. Jsou mimovolní, ale na krátkou dobu vlí potlaitelné. Nejvýraznjší tikovou poruchou je Tourettv syndrom. Charakteristický je celoživotní prbh, komplexnost tik a kolísavý prbh s obdobími vzplanutí a klidu nemoci. asté jsou opakované hlasové tiky - pokašlávání, chrochtání, poštkávání, výkiky obscénních slov nebo frází a také obscénní pohyby.

39 Chronická motorická nebo vokální tiková porucha trvá dlouhodob a projevuje se bu pohyby nebo hlasem. Zaínáasto v dtství a trvá až do dosplosti. Pro jedince je sociáln handicapující a emon zraující, hlavn v adolescenci. Pechodná tiková porucha je nejastjší mezi 4. a 5. rokem a projevuje se pohyby mimických sval pedevším pi relaxaci, pi innostech tiky ustupují. Porucha má kolísavý prbh, mizí a objevuje se ve stejných nebo i jiných svalových partiích. asté je spolené onemocnní tikovou poruchou a poruchou hyperkinetickou nebo obsedantn kompulsivní. Pi stanovování diagnózy je teba odlišit tikovou poruchu od neurologického postižení, mentální retardace a obsedantn kompulsivní poruchy.

40 Kam se obrátit o pomoc: Linky dvry - pro dti (nap. Linka bezpeí, ) - pro dosplé (Linka dvry RIAPS, Rodiovská linka) Jsou urené pro akutní kontakt ve chvílích krize psychická nepohoda, úmrtí v rodin, osobní problémy, sebevražedné tendence, úzkosti, deprese. Nenabízejí vyešení problému, ale spíše rozhovor, kontakt v tžkých životních situacích. Na další psychologickou a psychiatrickou pomoc mohou nasmrovat, poskytnout kontakty. V každém regionu vtšinou funguje linka dvry. Krizová centra vtšinou fungují jako souást psychiatrické léebny nebo i samostatn. Nabízejí krátkodobou pomoc formou hospitalizace vtšinou na pt dní nebo ambulantn. Pomoc spoívá v psychoterapii, podávání lék, nasmrování na další pomoc psychologa nebo psychiatra, ešení sociálních problém se sociální pracovnicí a podobn. Nkdy pomže i samotný fakt, že se dít na njakou dobu dostane mimo rodinu, kde problémy vznikly.

41 Pedagogicko psychologické poradny nabízejí pomoc pedevším pi ešení problém ve škole poruchy uení a chování, šikana, diagnostika školní zralosti, inteligence a podobn. Dtský psycholog, psychiatr, rodinné poradny nabízejí psychoterapii formou individuální, skupinovou, rodinnou terapii, ale i skupiny pro rodie dtí s nejrznjšími potížemi. Psychoterapie je vtšinou dlouhodobá a pomáhá nejenom zmírovat píznaky, ale i ešit podstatu psychického problému dítte. Psychiatr mže navíc pedepisovat léky napíklad proti depresi, úzkosti a podobn.

42 Dkujeme za pozornost!