Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí"

Transkript

1 Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy

2 Dti s psychiatrickou diagnózou Mgr. Martina Mareková & Mgr. Monika Marxtová

3 Co je to diagnóza Problémy: - s chováním (výchovné problémy) - v rodin - s uením - s jídlem - s vrstevníky nebo šikanou - nebo kvli osobním problémm jako je nespokojenost se sebou, sebepoškozování, sebevražedné tendence Pouze malá ást tchto dtí však získá skutenou psychiatrickou diagnózu. Pesto i samotným kontaktem s nkterým ze zaízení psychologické nebo psychiatrické pée je dít uritým zpsobem oznaeno jako problémové. Toto oznaení nálepka, mže dítti zpsobit vtší problémy než samotný pvodní píznak, se kterým k psychologovi nebo psychiatrovi pišlo. Metafora: diagnóza jako me, štít a klí.

4 Alarmující píznaky mohou být: náhlá ztráta zájm nespokojenost se sebou, svým vzhledem, sebepoškozování uzavírání se do sebe, ztráta kamarád, nezájem o n útky z domova záškoláctví lhaní krádeže agresivita snaha upozornit na sebe experimentování s návykovými látkami vyhledávání nebezpeí pedasná dosplost, pebírání zodpovdnosti za rodie ztráta aktivity, odevzdanost, poslušnost zhoršení známek ve škole, ztráta ambicí strach a úzkost nespokojenost, negativismus úvahy o sebevražd negativní vyhlídky do budoucnosti týrání a zneužívání, strach z dosplých a tlesného kontaktu konfliktní rozvod rodi, napjatá atmosféra v rodin somatizace (zvýšená nemocnost bez organické píiny, bolesti bicha, hlavy, kožní problémy) pomoování tiky koktavost

5 Specifika dtské psychiatrie - Dležité jsou sociální faktory dítasto trpí symptomem sekundárn trápí ho tedy reakce okolí na jeho nevhodné a neodpovídající chování. Tato negativní odezva okolí potom jeho nevhodné chování ješt více posiluje. Dít se dostává do bludného kruhu. - Somatizace dti více než dosplí vyjadují duševní problémy tlesnými píznaky.

6 - Kumulace stresových životních událostí negativní zážitky se u dtí navzájem posilují, a výsledná porucha bývá závažnjší než pokud je dít vystaveno jednomu výrazn negativnímu traumatu. Psobením negativních zážitk dochází k poruchám vnímání, uení, pamti a chování, a tyto poruchy dále prohlubují negativní dopad stresových událostí. - Genetická predisposice dti, které jsou ddin vnímavjší k zátži, se pi psobení negativních faktor prostedí pravdpodobnji zanou nápadn nebo nevhodn chovat, což vyvolává negativní odezvu okolí. Na negativní zptnou vazbu od okolí bude citlivé dít opt reagovat výraznji než dít, které je od narození odolné. A pokud dít reaguje na kritiku pecitlivle, bude pro okolí zase tím více nápadné.

7 Specifika diagnostiky duševních poruch u dtí: Dít se pomrn dlouhou dobu vyvíjí, jeho osobnost vyzrává. Vývoj dítte mže být harmonický, rovnomrný, nebo disharmonický. Vzhledem k množství zmn v psychice dítte bhem jeho vývoje je riskantní stanovovat napevno diagnózu. Proto napíklad nejsou v dtství vbec diagnostikovány poruchy osobnosti a i u jiných poruch bývá upednostována diagnóza disharmonického vývoje. Dít je také závislé na svém okolí více než dosplý, jeho psychické problémy proto mohou být více odrazem nepíznivé situace v rodin než jeho vlastní poruchou.

8 Kasuistika 16letá dívka, studentka SŠ Experimentování s drogami, nezdrženlivost, upoutávání pozornosti na sebe, nezralost. Její pístup k léb byl tehdy ambivalentní. Dívka byla chytrá, umla být oblíbená. Pak se najednou ped koncem léby nevrátila z propustky. Návrat na detox, vzdor. Nebyla vylouená z léby, také proto, že po odchodu z PLB mla nastoupit do komunity. Nakonec se pi rodinné terapii zjistilo, že otec jí sám na útku pomohl a nejvtší chybu vlastn udlal on. Další lébu podstoupila pacientka již svdomit. Odcházela do komunity, ale bylo vidt, že v dob odchodu ji k nevhodnému chování stahuje spíše otec. V prvním kontaktu a bez léby by Kaka nejspíš postupovala ve vývoji k poruše osobnosti. Po absolvování komunity a osamostatnní od vlivu otce a bez drog má pacientka velkou pravdpodobnost dozrát a být normální.

9 Pehled nejastjších diagnóz v dtství a dospívání: - Schizofrenie - Schizofrenie v dtství a adolescenci je porucha, která narušuje sociální život jedince a vývoj intelektu, emocí a osobnosti. Vede ke ztrát smyslu pro realitu, k narušení vztahu k sob samému a k vnjšímu svtu. Je tím více zniující a sociáln handicapující, ím díve vznikne. Píznaky: abnormální pohyby a postoje, bizarní pohybové vzorce, sociální izolace, agresivita, bizarní, nepiléhavé, nevypoitatelné chování, narušení, rozpad ei, poruchy myšlení a vnímání (bludné fantazie, u dtí do sedmi let jen vzácn halucinace), poruchy emocí s vysokou úzkostí, poruchy sociálního fungování - narušení empatického vztahu k lidem, neporozumní sociálním situacím.

10 Prbh a píznaky schizofrenie se liší podle vku, ve kterém nemoc propukne. Píznivjší prognózu má schizofrenie se zaátkem v adolescenci, nejasnou prognózu schizofrenie se zaátkem ve školním vku, nejmén píznivou prognózu má schizofrenie se zaátkem ped 10. rokem. Schizofrenie v dtství: U malého potu pacient (asi 3,5%) zaíná schizofrenie do 10. roku. Tyto dti se ješt ped vypuknutím nemoci straní okolí a mají nápadné, bizarní chování. Halucinace a bludy jsou vzácné. Nemoc mže mít bu pomalý prbh se zhoršením vnímání, pamti a myšlení, nebo prbh akutní s náhlým zaátkem. Akutní prbh je astji spojen s halucinacemi nebo paranoidními bludy. Schizofrenie naruší nebo zastaví dozrávání mozku, emoní i sociální vývoj.

11 Narušený vztah k lidem, bizarní chování a dezorganizace ei jsou základními symptomy, které odlišují schizofrenii u dtí od ostatních duševních poruch a objevují se pouze u psychotických dtí. K prvnímu výskytu nemoci asto dochází v období vývojových krizí. Onemocnní je tedy ovlivnno nezralostí a probíhajícím vývojem funkcí mozku. Spouštem mže být psychické trauma, somatická nemoc, vliv mají i genetické faktory. U dtí školního vku má schizofrenie akutní prbh, je charakterizovaná paranoiditou, depersonalizací (pocit neskutenosti, nepatinosti, umlosti), halucinacemi a bludy. Zpoátku se objevuje nesoustednost, strach, poruchy nálady a nkdy i poruchy chování. Pozdji apatie, izolace, ambivalence. Charakteristická je agrese zamená dovnit (sebepoškozování, bouchání hlavou, kousání jazyka, trhání vlas) nebo ven (destruktivní chování).

12 Schizofrenie v adolescenci Schizofrenie vzniká nejastji v adolescenci, v % propukne ped 25. rokem. Projevy v zaátku onemocnní: - porucha myšlení - depresivní syndrom se sebevražednými tendencemi a pokusy - sociální odtažení, izolace od vrstevník, nezájem o druhé pohlaví, - porucha koncentrace pozornosti, vnímání a myšlení vedoucí k zhoršenému výkonu ve škole nebo práci - hypochondrie, depersonalizace a derealizace (pocit odosobnní a neskutenosti okolního svta), nespokojenost s nkterou ástí tla až na úrovni bludu, paranoidita

13 V léb je u dtí krom podávání lék dležitý draz na dozrávání mozku napomáhat vývoji nebo alespo brzdit opožování a opírat se o aktivaci zdravých prvk.

14 Kasuistika: dívka na skautském táboe Zaátek onemocnní se mže projevit v zátžové situaci. Nap. v prostedí dtského tábora. Dívka se zaala postupn stále více izolovat od ostatních dtí, celé noci nespala, projevovala se bizarn. Vedoucí zprvu nevdli co s ní, dívku neznali, asi po týdnu nakonec zavolali rodie, kteí ji pevezli do léebny, kde diagnostikovali schizofrenii.

15 Deprese Deprese se mže u dtí vyskytnout už od nejútlejšího vku. Objevuje se u 1-8 % dtí a adolescent. Projevy: apatie, smutná nálada, nechutenství, únava, nepimené pocity viny, ztráta energie, negativismus, ztráta radosti ze hry. Mohou se objevit také sebevražedné myšlenky. Oproti depresi u dosplých se deprese u dtí nkdy maskuje do tlesných obtíží nebo regresivních projev. Rizikové faktory: genetické predispozice, konfliktní rodinné prostední, osamlost, neschopnost zvládání stresových situací a zhoršená schopnost navazování sociálních vztah.

16 Projevy deprese se mní v závislosti na vku dítte: V prvním roce života se jedná o tzv. anaklitickou depresi, je zpsobena dlouhodobým odlouením od matky, na které kojenec reaguje nejprve pláem, kterým chce pivolat matku. Když není dít vyslyšeno, tak postupn rezignuje a stává se apatickým, stahuje se ze sociálních kontakt, odmítá jídlo a nereaguje na okolí. (dti z kojeneckých ústav) Mezi 2-3 rokem mže dít reagovat na odtržení od matky nebo od jiné peující osoby separaní depresí. Proto již v souasné dob nebývají dti oddlené od peující osoby ani v pípad hospitalizace v nemocnici. Indukovanou depresi pozorujeme u citlivých dtí, o které peuje depresivní matka. Tyto dti jakoby kopírují symptomy dosplých.

17 V pedškolním vku upozorují na pítomnost deprese pedevším neverbální signály, psychosomatické projevy a pozorování hry dítte. Dít ztrácí zájem o hru, izoluje se od vrstevník. Ve fantazii se dítasto zabývá tématy bolesti, smrti a agrese. Ve školním vku pedstavuje riziko samotný nástup do školy, pi jehož nezvládnutí se mohou vyskytnout depresivní píznaky. Pro dti je v tomto vku charakteristické, že jsou již schopny verbalizovat své pocity, kterými mohou být pocity viny a bezmoci, nízké sebehodnocení apod. Dochází také ke zhoršení ve škole, jehož píinou bývá špatné soustední a ztráta zájmu o uení. Motoricky bývá dítasto utlumené, ale mže se projevovat i pravý opak- hyperaktivita, neklid, vzdorovitost a negativismus.

18 V dob puberty, kdy je mírnjší kolísání nálad normálním jevem, se mžeme setkat s depresí, která již velmi pipomíná depresivní projevy u dosplých. V tomto vku je vysoké riziko suicidia. Ve spojení s depresí se mžeme setkat také se zneužíváním alkoholu a jiných drog, které mají zmírnit pocity smutku a beznadje.

19 Léba: Bereme do úvahy vk dítte, sílu depresivních projev, ale i možné píiny vzniku. V léb se používá farmakoterapie- antidepresiva a psychoterapie. Dležitá je vasná diagnostika a intervence, abychom zabránili riziku suicidia. Vasnou lébou mžeme také pedejít doprovodným píznakm- sociální izolovanosti a zhoršení dítte ve škole a dít se mže co nejdíve vrátit do normálního života.

20 Suicidalita Suicidalita u dtí si zasluhuje zvýšenou pozornost. Podle statistik bývá suicidální jednání v období adolescence druhou nejastjší píinou smrti. Vyžaduje proto vždy pelivé psychologické a psychiatrické vyšetení kvli vylouení rizika jeho opakování. Suicidální jednání mže být následkem njakého osobního nebo rodinného problému, mže signalizovat depresi nebo poruchu osobnosti. Riziko suicidálního jednání zvyšuje také užívání drog. Z psychických onemocnní zvyšuje riziko suicidálního jednání disharmonický vývoj osobnosti, poruchy emocí a nálad, schizofrenie a závislost na psychoaktivních látkách.

21 Až 50% adolescent má suicidální myšlenky. Po suicidálním pokusu je poteba zaít rychle s terapií, tsn po návratu do života jsou dti, adolescenti i dosplí nejpístupnjší prozkoumání skrytých motiv sebevražedného pokusu a problém v celé rodin. Je nutné pracovat s celou rodinou s cílem pekonat krizové situace a objasnit pípadné patogenní vzorce chování. V pozdjší fázi je nutné vnovat se prevenci recidivy, které je pomrn vysoké %, a to formou následné ambulantní pée a preventivn zamené terapie.

22 Sebepoškozování Nejastji se vyskytuje u tzv. hranin strukturované osobnosti. Vztahové problémy- metafora dravé vázy. Velký hlad po vztazích. Poteba vztah nebyla v dtství dostaten uspokojena. Problematické rodinné vztahy, nedostatek bezpeí, citový chlad. Základním pocitem bývá prázdnota, kterou zahánjí alkoholem, drogami, stídáním sexuálních partner nebo práv sebepoškozováním. Velká emoní labilita. ernobílé vidní svta. Lidi i vci jsou bu naprosto úžasní a jimi obdivovaní nebo naopak nenávidní a zatracovaní.

23 Fobie a úzkostné poruchy Strach a úzkost jsou ve vývoji dítte normální jevy. Problém nastává, když je úzkost nadmrná, petrvávající a brání normálnímu fungování dítte. Dti mají nejastji strach ze školy nebo z cizích lidí. Úzkost se mže projevovat bu stažením pasivitou nebo naopak zvýšeným neklidem. Nkdy pechází úzkost u dtí také do tlesných obtíží.

24 Poruchy spánku Poruchy spánku jsou v dtském vku pomrnastým jevem. Nedostatkem spánku však dti zpravidla netrpí, protože si pípadný deficit na rozdíl od svých rodi kompenzují denním spaním. Pi petrvávajících poruchách spánku je dobré vyhledat odbornou pomoc. Noní mry- živé sny s dsivým obsahem bývají u dtí reakcí na nadmrnou zátž- emocionální nebo i v pípad somatického onemocnní. V pípadasto se opakujících noních mr bychom mli zvažovat, zda není dít petížené nebo zda není vystaveno nadmrnému stresu. Noní dsy (pavor nocturnus)- V nejhlubší fázi spánku non REM se dít náhle v prbhu spánku zvedá s otevenýma oima a kikem, na okolní podnty však nereaguje. Po probuzení má na noní ds úplnou amnézii. Na vzniku noního dsu se podílí neurofyziologická dispozice. K projevm však stejn jako v pípad noních mr docházíastji pi zvýšené zátži.

25 Mentální retardace - Závažné postižení rozumových schopností v období prenatálním, bhem porodu nebo krátce po porodu. Vede k omezenému sociálnímu fungování. Podle stupn postižení rozlišujeme pásma lehké, stedn tžké, tžké a hluboké mentální retardace. Dívjší termíny jako oligofrenie, imbecilita, idiocie apod. se kvli své negativní konotaci již nepoužívají. Mentální retardace je celkové poškození intelektu s narušeným vývojem celé osobnosti a spoleenskou nedostaivostí od poátku duševního vývoje jedince. Porucha není jen otázka snížení IQ, ale jde také vždy o narušení adaptivního chování - dít není schopno se o sebe postarat, asto se dostává do situací, které neumí ešit, a reaguje na n jinak než dít zdravé. Podle závažnosti mentální retardace mže mít potíže s udržováním základní hygieny a s dalšími návyky.

26 Dít s lehkou mentální retardací je lehce opoždné v psychomotorickém vývoji, má malou slovní zásobu, je mén zvídavé, nekonstruktivn si hraje, má sníženou schopnost pedvídat a poznat nebezpeí. Myšlení je mechanické, nesamostatné, povrchní, nepesné, bez rozlišení podstatného. Opoždní je patrné už v pedškolním vku, defekt se však projevuje až po nástupu do školy. Pi dobré, vedení jsou postižení schopni zvládnout zvláštní školu i zvláštní uební obor. Mají dobrou mechanickou pam a jsou schopni pochopit jednoduché kauzální vztahy. Dosahují úrovn asi dvanáctiletého zdravého dítte, ale jsou zvýšen sugestibilní, se sklonem ke zkratkovitým reakcím. Tvoí asi 70% mentáln retardovaných.

27 Dít se stedn tžkou mentální retardací je nápadn psychomotoricky opoždné s malým kontaktem s okolím, zaostává také ve vývoji ei - žvatlat zaíná až okolo 6. roku. U postižených je asté tlesné postižení a neurologické odchylky. Je obtížné nauit je základním hygienickým návykm, je to ale možné. Pozdji se mohou nauit mechanické úkony, které staí pro jednoduchou práci vykonávanou pod dohledem. Tyto dti jsou vychovatelné, ale ne vzdlavatelné. Dosahují úrovn šestiletého zdravého dítte a celý život potebují spoleenskou ochranu, asto bývají v dosplosti zbaveny svéprávnosti a sveny do pée ústavu. Je u nich vyšší výskyt epilepsie a psychiatrických poruch než v normální populaci. Stedn tžkou mentální retardací trpí asi 15-20% všech mentáln retardovaných.

28 Dít s tžkou mentální retardací má uritou snahu komunikovat, ale jen slab prožívá vztahy a vlastní emoce. Dlouhodobým nácvikem se mže nauit jednoduché hygienické návyky. Mže se nauit nkolik smysluplných slov. Dít potebuje trvalou péi. Na situace, které nezvládá, asto reaguje hyperaktivitou, agresivitou, dráždivostí, sebepoškozováním, automatickými stereotypními pohyby, depresí, úzkostí, plachostí, stažením se, autistickými projevy. Dít s hlubokou mentální retardací není schopné výchovy. Nerozeznává blízké osoby, nekomunikuje, vydává skeky, neudržuje istotu. Jsou pítomny stereotypní pohyby, bulimie, masturbace. Hluboká mentální retardace bývá spojena s epileptickými záchvaty a tlesným postižením. Je nezbytná trvalá ústavní pée.

29 Mentální retardace se mže vyskytovat spolen s jakoukoliv duševní poruchou, navíc jsou mentáln retardovaní rizikovou skupinou pro týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání a šikanování. astá je agresivita (až u 10% postižených), asto vyvolaná napíklad píkazem týkajícím se osobní hygieny nebo poádku. Sebepoškozování zahrnuje štípání kže, kousání, bouchání hlavou, vytrhávání vlas.

30 Autismus Autismus bývá diagnostikován v ranném dtství nejpozdji do 3 let. astji se s ním setkáme u chlapc než u dívek v pomru 4-5:1. Pi vzniku autismu mají rozhodující vliv genetické vlivy (podle výzkum až 95%), zpsob ddinosti však zatím není zejmý. Odchylky od normálního vývoje se projevujíasto od narození pedevším v oblasti vývoje sociálních vztah. Dít neodpovídá adekvátn na sociální, pedevším emoní podnty, používáníei nebývá i pes dosaženou úrove adekvátní sociálním normám. Rigidita a rutinní chování se projevuje v široké škále aspekt každodenního života (všední zvyky, hry) Zájmy jsou stereotypní nap. data a jízdníády. Projevuje se velký odpor ke zmn, proto je v kontaktu s autistickými dtmi klíové dodržováníádu a jistot. Vtšina autist zstává i v dosplém vku odkázaná na péi okolí.

31 Aspergerv syndrom Nkdy bývá aspergerv syndrom považovaný za variantu autismu. Projevuje se pedevším chybním zájmu dítte o sociální kontakty. Obtížnji navazují i vztah k rodim, vztahy s vrstevníky úpln chybí. Nejsou schopni sociální empatie. Myšlení bývá málo flexibilní. Nap. metafory bývají brány doslovn, nkdy chybí schopnost chápat humor. Charakteristická je motorická neohrabanost a technické zájmy. Na rozdíl od autismu intelekt bývá zpravidla zachován.

32 Hyperkinetické poruchy, také lehká mozková dysfunkce Projevy: neschopnost usmrnit pozornost, porucha analýzy a syntézy informací, porucha schopnosti plánovat innosti, porucha motivace, úsilí, a vytrvalosti, snížená schopnost prostorové pedstavivosti a ešení geometrických úkol. Tento syndrom je asto spojen se specifickými vývojovými poruchami uení, které jsou zpsobeny dysfunkcí pevodu informací mezi polokoulemi mozku. Tyto poruchy postihují 2 12% dtí. Výskyt je astjší u chlapc s pomrem asi 3:1.

33 Tatáž porucha se projevuje rzným zpsobem podle vku: v kojeneckém vku poruchou základních biorytm, v batolecím a pedškolním vku odbrždností, ve školním vku poruchou vnímání, pamti a pozornosti, v adolescenci poruchami chování, v pozdní adolescenci a v asné dosplosti sociální nepizpsobivostí spojenou asto s kriminalitou. Pi této poruše na dít výraznji psobí zátž z prostedí, se kterou si neumí poradit kvli opoždní vývoje mozku. To potom vede k nepizpsobení dítte a k vyšší pravdpodobnosti dalšího psychiatrického onemocnní. Porucha aktivity a pozornosti vede ke snížené schopnosti analyzovat svoje chování, vytváet nové formy chování, ešit úkoly. Chaotické a dezorganizované jsou sebeovládání, sebeízení a sebemotivování.

34 Poruchy chování Poruchy chování se vyskytujíastji u chlapc v rozmezí pomru 5-20:1. Opakující se a nejmén 6 msíc trvající chování, kdy dít nerespektuje sociální normy. Nejedná se tedy o jednorázový pestupek krádeže, lhaní apod., který mže být sám o sob také pro nejbližší okolí zneklidující. U pestupk je také nutné brát do úvahy vk dítte. U pedškolních dtí se lži a krádeže ješt mohou vyskytnout bez toho, aby nám signalizovaly poruchu chování.

35 Projevy agrese vi lidem a zvíatm šikana, vyhrožování nebo zastrašování druhých vyvolávání bitek, ve kterých dít používá pedmty jako zbran, pi loupežích se nevyhýbá stetm s obtí. na druhých vynucování sexuální aktivity chybí vztah k majetku druhých. asté jsou destrukce majetku a vlastnictví, nepoctivost nebo krádeže opakované útky z domova, asté je záškoláctví Podle závažnosti urujeme lehkou, stední a tžkou poruchu chování.

36 Prognóza: Špatná prognóza je v pípad, kdy vznikne porucha ješt v pedškolním vku. Tehdy jsou píinou problémy v rodin nebo pobyt v ústavním zaízení, kde nedošlo k vytvoení citového vztahu. Špatná prognóza bývá také u tzv. nesocializované poruchy chování, kdy se jedná o opakované obzvlášt agresivníiny pi neschopnosti empatie. Agrese se projevuje vi lidem i zvíatm, asté jsou útky z domova. Tito jedinci bývají v kolektivu neoblíbení a izolovaní. Lepší prognóza je v pípad, že se asociální projevy projevují pouze v rodin a mimo rodinu jsou vztahy a chování normální a naopak když je problematické chování spojené slenstvím v urité skupin a v rodin se problémy v chování nevyskytují

37 Léba: O lébu v medicínském smyslu se u poruch chování nejedná. Léky na zmírnní agresivity neeší ústední problém. U mírnjších projev bývá úinná individuální nebo rodinná terapie. U tžších forem je nutné pistoupit k represivním opatením ve form ústavní nebo ochranné výchovy.

38 Tikové poruchy - projevují se náhlými, rychlými, opakujícími se, bezúelnými pohyby, zvuky, gesty nebo projevy. Jsou mimovolní, ale na krátkou dobu vlí potlaitelné. Nejvýraznjší tikovou poruchou je Tourettv syndrom. Charakteristický je celoživotní prbh, komplexnost tik a kolísavý prbh s obdobími vzplanutí a klidu nemoci. asté jsou opakované hlasové tiky - pokašlávání, chrochtání, poštkávání, výkiky obscénních slov nebo frází a také obscénní pohyby.

39 Chronická motorická nebo vokální tiková porucha trvá dlouhodob a projevuje se bu pohyby nebo hlasem. Zaínáasto v dtství a trvá až do dosplosti. Pro jedince je sociáln handicapující a emon zraující, hlavn v adolescenci. Pechodná tiková porucha je nejastjší mezi 4. a 5. rokem a projevuje se pohyby mimických sval pedevším pi relaxaci, pi innostech tiky ustupují. Porucha má kolísavý prbh, mizí a objevuje se ve stejných nebo i jiných svalových partiích. asté je spolené onemocnní tikovou poruchou a poruchou hyperkinetickou nebo obsedantn kompulsivní. Pi stanovování diagnózy je teba odlišit tikovou poruchu od neurologického postižení, mentální retardace a obsedantn kompulsivní poruchy.

40 Kam se obrátit o pomoc: Linky dvry - pro dti (nap. Linka bezpeí, ) - pro dosplé (Linka dvry RIAPS, Rodiovská linka) Jsou urené pro akutní kontakt ve chvílích krize psychická nepohoda, úmrtí v rodin, osobní problémy, sebevražedné tendence, úzkosti, deprese. Nenabízejí vyešení problému, ale spíše rozhovor, kontakt v tžkých životních situacích. Na další psychologickou a psychiatrickou pomoc mohou nasmrovat, poskytnout kontakty. V každém regionu vtšinou funguje linka dvry. Krizová centra vtšinou fungují jako souást psychiatrické léebny nebo i samostatn. Nabízejí krátkodobou pomoc formou hospitalizace vtšinou na pt dní nebo ambulantn. Pomoc spoívá v psychoterapii, podávání lék, nasmrování na další pomoc psychologa nebo psychiatra, ešení sociálních problém se sociální pracovnicí a podobn. Nkdy pomže i samotný fakt, že se dít na njakou dobu dostane mimo rodinu, kde problémy vznikly.

41 Pedagogicko psychologické poradny nabízejí pomoc pedevším pi ešení problém ve škole poruchy uení a chování, šikana, diagnostika školní zralosti, inteligence a podobn. Dtský psycholog, psychiatr, rodinné poradny nabízejí psychoterapii formou individuální, skupinovou, rodinnou terapii, ale i skupiny pro rodie dtí s nejrznjšími potížemi. Psychoterapie je vtšinou dlouhodobá a pomáhá nejenom zmírovat píznaky, ale i ešit podstatu psychického problému dítte. Psychiatr mže navíc pedepisovat léky napíklad proti depresi, úzkosti a podobn.

42 Dkujeme za pozornost!

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti týrané, zneužívané a

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Motto: Zdraví a veselá mysl jsou zdrojem krásy. Miguel de Cervantes y Saavedra

Motto: Zdraví a veselá mysl jsou zdrojem krásy. Miguel de Cervantes y Saavedra DĚTI S PSYCHIATRICKOU DIAGNÓZOU Motto: Zdraví a veselá mysl jsou zdrojem krásy. Miguel de Cervantes y Saavedra 1 Mgr. Monika Marxtová Vystudovala Univerzitu Kalovu v Praze Filozofickou fakultu, obor psychologie.

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské

Více

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Pojmy a definice: Agrese:

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

PORUCHY CHOVÁNÍ V DTSKÉM VKU. PhDr. et PhDr. Radek Ptáek Mgr. Terezie Pemová. Hyperaktivita Institut pro studium a terapii poruch pozornosti, o.s.

PORUCHY CHOVÁNÍ V DTSKÉM VKU. PhDr. et PhDr. Radek Ptáek Mgr. Terezie Pemová. Hyperaktivita Institut pro studium a terapii poruch pozornosti, o.s. PORUCHY CHOVÁNÍ V DTSKÉM VKU PhDr. et PhDr. Radek Ptáek Mgr. Terezie Pemová Hyperaktivita Institut pro studium a terapii poruch pozornosti, o.s. Poruchy chování Poruchy chování v dtství pedstavují pomrn

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Poruchy psychického vývoje (seminá z Vývojové psychologie I) Alena Uhrová Brno, duben 2006

Poruchy psychického vývoje (seminá z Vývojové psychologie I) Alena Uhrová Brno, duben 2006 Poruchy psychického vývoje (seminá z Vývojové psychologie I) Alena Uhrová Brno, duben 2006 Vymezení Psychický vývoj-proces vzniku zákonitých zmn psychických proces v rámci diferenciace a integrace celé

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sexuální zneužívaní dtí-

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy Poruchy nálady Hippokrates (400 př.n.l.) použil termín mánie a melancholie Kahlbaum cyklothymie 1882 Kraepelin maniodepresivita 1899: periodický

Více

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient Modul č. XV Poruchy socializace, problémový klient PORUCHY SOCIALIZACE CO ČLOVĚKA UTVÁŘÍ Na fenotypu (úrovni konečné osobnosti) se podílí faktory: a) vnitřní vrozené (genetická dědičnost) získané (sociální

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce systemické psychotraumatologie (VSP) www.franz-ruppert.de mezi metodou systemických konstelací, vlastnostmi toho, kdo konstelaci vede. ten, kdo konstelaci

Více

Školní ád. Pedškolního vzdlávání

Školní ád. Pedškolního vzdlávání Škola Mateská škola Sokolov, Vrchlického 80 Smrnice:.j. MŠ V 96/2012 Spisový znak: 2-1 Skartaní znak: S 5 Úinnost: od 1. 9. 2012 Školní ád Mateská škola je školou zízenou podle zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním,

Více

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Kvalitativní analýza této cílové skupiny prostednictvím terénního výzkumu protidrogových koordinátor a pediatr Mgr. Jana Majzlíková Katedra psychologie

Více

Úzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal

Úzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal Úzkostné poruchy PSY 442 Speciální psychiatrie MUDr. Jan Roubal F40 F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F40 Fobické úzkostné poruchy F41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně-kompulzivní

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Interdisciplinární pístup

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

Vypracovala Radana Veeová, 75558

Vypracovala Radana Veeová, 75558 V každodenním život se vyskytují znané variace anxiogenních faktor, které vyvolávají stavy úzkosti a strachu. Jejich prožívání je znan individuální, podmínné úrovní úzkostlivosti, vlivy prostedí, rodinnou

Více

Výbr z nových knih 11/2011 psychologie

Výbr z nových knih 11/2011 psychologie Výbr z nových knih 11/2011 psychologie 1. Když se matka a dcery navzájem hledají : Démétin zármutek a Persefonin návrat - živoucí mýtus / Ingrid Riedelová ; [z nmeckého originálu... peložila Magdalena

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví

Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví I. PSYCHIATRIE 1. Dětská a dorostová psychiatrie. Pedopsychiatrické vyšetření. Nejčastější příčiny

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Metodický pokyn MŠMT definuje

Více

Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání

Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání Analýza cílové skupiny služby podporované vzdělávání Bc. Eva Holoubková Úvod 1. Základní údaje o cílové skupině 2. Statistické údaje o mladých lidech s psychiatrickými poruchami v ČR 3. Statistické údaje

Více

Vídeňský program pro zdraví žen

Vídeňský program pro zdraví žen Vídeňský program pro zdraví žen Vzdělávání a další vzdělávání ve vídeňských nemocnicích na téma Násilí vůči ženám a dětem Program společně s Kanceláří pro ženy Města Vídeň, Nouzové volání pro ženy 24 hodin

Více

Duševní onemocnění téma primární prevence?

Duševní onemocnění téma primární prevence? Duševní onemocnění téma primární prevence? Bc. Alena Vrbová, DiS. Praha, 8. 11. 2010 www.ledovec.cz Ten je ale pěkně zfetovanej... To je Petr Petrovi je 16 let,v září nastoupil do prváku na gympl. Od

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 VOLNOASOVÉ AKTIVITY A PREVENCE

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY

SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE 1. Afektivní poruchy 2. Schizofrenie a poruchy s bludy 3. Neurotické poruchy 4. Poruchy osobnosti 5. Mentální retardace 6. Organicky podmíněné duševní poruchy AFEKTIVNÍ PORUCHY

Více

Syndrom = skupina příznaků typických pro určitou nemoc (bolest hlavy, rýma, teplota)

Syndrom = skupina příznaků typických pro určitou nemoc (bolest hlavy, rýma, teplota) Otázka: Psychické poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Ruffy Psychická porucha je považována jako nepříjemný stav, znemožňuje úplné zapojení do běžného života, ztěžuje člověku vztahy a

Více

Velká Hradební 484/2 Ústí nad Labem francova@socialniagentura.cz 724 363 553 NABÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ PRO PĚSTOUNY

Velká Hradební 484/2 Ústí nad Labem francova@socialniagentura.cz 724 363 553 NABÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ PRO PĚSTOUNY Velká Hradební 484/2 Ústí nad Labem francova@socialniagentura.cz 724 363 553 Kapitoly z vývojové psychologie dítěte 1. část Uspokojování potřeb dítěte patří k nejdůležitějším požadavkům péče o dítě. Optimální

Více

Ergoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada)

Ergoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Ergoterapie u klient s kombinovanými vadami píklady z IC Zahrada Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Konference Psychopedické spolenosti, Praha, 9.2.2011 Multidisciplinární tým a role ET Pro nejefektivnjší

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Psychická krize. Pojem krize

Psychická krize. Pojem krize Tento text je určen pouze ke studijním účelům; použité zdroje (a zároveň velmi doporučená literatura): Špatenková,N.a kol.: Krize psychologický a sociologický fenomén, Vodáčková,D.: Krizová intervence,

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy PhDr. Radek Ptáek Mgr. Terezie

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Rakovina plic (=karcinom plic, bronchogenní karcinom)

Rakovina plic (=karcinom plic, bronchogenní karcinom) Rakovina plic (=karcinom plic, bronchogenní karcinom) by Biologie - Sobota, Listopad 09, 2013 http://biologie-chemie.cz/rakovina-plic-karcinom-plic-bronchogenni-karcinom/ Otázka: Rakovina plic (=karcinom

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM

NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5 NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM NELA VILHELMOVÁ Praha 2009 PEDMLUVA Nikotinismus je stále aktuálnjším tématem nabývajícím na dležitosti, zárove s rostoucím

Více

Vnitní ád školní družiny

Vnitní ád školní družiny Školní družina pi Základní škole ve Fryovicích Fryovice 628, 73945 Vnitní ád školní družiny Vnitní ád je zpracován v souladu se zákonem. 561/2005 Sb.( školský zákon) a vyhláškou. 74/2005 Sb.( o zájmovém

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení Zkráceně neurotické poruchy (toto je materiál pouze k vnitřní potřebě, neobsahuje korektní citace!, nešířit) Neurotické poruchy Úzkostné

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA

POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA Masarykova univerzita v Brn Filozofická fakulta Psychologický ústav POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA REFERÁT DO PEDMTU PSYCHOTERAPIE DTÍ Vypracovala: Loubalová Silvie (21976) V Brn, dne 11. 11. 2005 STRES

Více

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII 1 Cíl specializačního vzdělávání... Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání... Učební plán....1 Učební

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

dtství u dosplé populace R projekt dpoený Interní grantovou agenturou MZ R a realizovaný týmem odborník Linky bezpeí

dtství u dosplé populace R projekt dpoený Interní grantovou agenturou MZ R a realizovaný týmem odborník Linky bezpeí Nkteré výsledky reprezentativní Retrospektivní studie sexuálního zneužívání v dtství u dosplé populace R a Retrospektivní studie fyzického a psychického týrání v dtství u dosplé populace R projekt dpoený

Více

SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE. MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže

SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE. MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže DEFINICE SEBEVRAŽDY Sebevražda je úmyslný, vědomý, proti sobě samému obrácený a život

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika 1. Bazální stimulace, aktivace a komunikace v edukaci žák s kombinovaným postižením : monografie / Vanda Hájková (ed.) a kol. Praha : Somatopedická spolenost, 2009

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija inkluzija.hr Podle Zákona o sociáln lní péi dti bez rodiovsk ovské pée mají právo na péi p i poskytovanou mimo vlastní rodinu, která zahrnuje

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 7 10.9.2003 Činnost oboru psychiatrie ve Zlínském kraji v roce 2002 Podkladem pro zpracování

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Plánované rodiovství MUDr.

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více