Problematika bydlení lidí se zrakovým postižením

Transkript

1 Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola Mills, s. r. o. Problematika bydlení lidí se zrakovým postižením SOCIÁLNÍ PRÁCE Vedoucí práce: ThDr. et Mgr. Ladislava Marešová Vypracovala: Magdaléna Laurýnová Čelákovice, 2011

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci na téma Problematika bydlení lidí se zrakovým postižením vypracovala samostatně a všechny písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Čelákovicích, dne Magdaléna Laurýnová 2

3 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala ThDr. et Mgr. Ladislavě Marešové za vedení absolventské práce a za cenné rady a připomínky, které mi po dobu psaní této práce poskytovala. Dále děkuji pracovníkům mladoboleslavského pracoviště TyfloCentra Praha, o. p. s. za jejich užitečné informace, které mi poskytli. Velký dík patří také respondentům, kteří mi obětovali svůj volný čas a byli ochotni se se mnou podělit o jejich názory a zkušenosti. 3

4 Obsah ÚVOD CÍLE PRÁCE HLAVNÍ CÍL DÍLČÍ CÍLE TEORETICKÁ ČÁST PROBLEMATIKA BYDLENÍ PRO OSOBY S TĚŽKÝM ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Podporované bydlení Chráněné bydlení Popis aktuálního stavu ve Středočeském kraji CHARAKTERISTIKA ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍ Pojem zrakově postižený Klasifikace zrakového postižení dle světové zdravotnické organizace WHO Oční onemocnění Šedý zákal Glaukom (zelený zákal) Diabetická retinopatie Odchlípení sítnice (Amotio) Makulární degenerace Astigmatismus Akceptace a nonakceptace zrakové vady Akceptace vady u zrakově postižených Nonakceptace vady u zrakově postižených Nevidomý od narození x člověk, který oslepl později Člověk nevidomý od narození Člověk, který ztratil zrak v průběhu života Člověk slabozraký TYFLOCENTRUM PRAHA, O. P. S Popis zařízení TyfloCentrum Praha, o. p. s. pracoviště Mladá Boleslav PRAKTICKÁ ČÁST METODIKA VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU NÁSTIN PROJEKTU PODPOROVANÉHO BYDLENÍ DISKUZE ZÁVĚR SUMMARY BIBLIOGRAFIE PŘÍLOHY

5 Úvod Jako téma mé absolventské práce jsem si zvolila problematiku samostatného bydlení lidí se zrakovým postižením. Je třeba si uvědomit, že lidé s těžkým zrakovým postižením jsou normální lidé, kteří mají své individuální povahové rysy a různé přednosti i nedostatky jako ostatní lidé. Osamostatnění v oblasti bydlení je tedy samozřejmostí. Toto téma jsem si vybrala na základě mé dlouhodobé zkušenosti s touto cílovou skupinou. Od roku 2008 působím v TyfloCentru Praha, o. p. s na pracovišti v Mladé Boleslavi (dále také TC) v rámci dobrovolnického programu. Problematika samostatného bydlení lidí se zrakovým postižením mě velmi zajímá z důvodu toho, že v Mladé Boleslavi není samostatnost klientů v této oblasti komplexně řešena. V teoretické části se budu stručně zabývat klasifikací možných forem bydlení osob s těžkým zrakovým postižením. Podrobněji rozeberu samostatné bydlení těchto osob v jeho dvou podobách: a) chráněné bydlení; b) podporované bydlení. Dále zde uvedu kategorizaci zrakového postižení. V praktické části se budu věnovat potřebám lidí s těžkým zrakovým postižením právě v oblasti samostatného bydlení využitím dotazníkového šetření. Hlavním cílem mé práce bude nástin projektu samostatného bydlení, který bude úzce navazovat na potřeby osob se zrakovým postižením a bude korespondovat s komunitním plánem sociálních služeb v Mladé Boleslavi. Praktický přínos své práce vidím v následném využití zpracovaného projektu pro potřeby rozvoje služeb TC. 5

6 1 Cíle práce 1.1 Hlavní cíl - Vypracovat nástin projektu samostatného bydlení pro osoby se zrakovým postižením. 1.2 Dílčí cíle - Nastudovat kvalitní odbornou literaturu, - vypracovat teoretické kapitoly práce, - stručně klasifikovat formy bydlení pro osoby se zrakovým postižením, - sestavit dotazník, - najít vhodné klienty pro zpracování dotazníku, - oslovit dostatek respondentů k vypracování dotazníku, - zmapování potřeb osob s těžkým zrakovým postižením v oblasti bydlení, - zvolení typu bydlení pro zpracování projektu. 6

7 2 Teoretická část 2.1 Problematika bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením V této kapitole se budu zabývat možnostmi bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením a popisem aktuálního stavu v České republice. Podrobně se budu zabývat zejména možnostmi samostatného bydlení - podporované bydlení a chráněné bydlení. Další formy bydlení jsou v zařízeních typu internátního pobytu, domovy určené přímo lidem s těžkým zrakovým postižením či ústavy sociální péče. V těchto zařízeních je nižší míra samostatnosti, proto jsem tato zařízení pouze vypsala Podporované bydlení První formou bydlení, které se chci v mé práci věnovat, je podporované bydlení. Z mého pohledu je tato forma bydlení nejlepší cesta, jak podpořit osoby s těžkým zrakovým postižením v samostatnosti v bydlení (můj názor vyplývá z mé dlouhodobé zkušenosti na praxi v TyfloCentru). Tato forma bydlení není moc diskutována, proto je velmi těžké najít i dostatečné informace. V zákoně o sociálních službách je podporované bydlení vymezené jako terénní služba. Tato služba je poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Tato služba zahrnuje tyto základní činnosti: pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. [ 1] Při vyhledávání této služby mezi registrovanými poskytovateli jsem v celém registru [ 2] našla pouze dvě zařízení, která tuto službu mají registrovanou a poskytují jí osobám s těžkým zrakovým postižením. Jedna sídlí ve Stachách a druhá 7

8 v Poděbradech. Ráda bych uvedla alespoň základní informace o těchto zařízeních. Tyto zařízení jsou ve Středočeském kraji, a nejsou úzce směřována na poskytování podporovaného bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením. Název poskytovatele v Poděbradech je Handicap centrum Srdce, o. p. s. Sídlí v ulici U Zimního stadionu 762, Poděbrady II, Registrační číslo služby je Forma poskytování této služby je terénní. Cílová skupina klientů jsou osoby s kombinovaným postižením, s mentálním postižením, s tělesným postižením, sluchovým postižením, zdravotním a se zrakovým postižením. Věková kategorie klientů jsou mladí dospělí (19-26 let), dospělí (27-64 let), mladší senioři (65-80 let). Více informací je dostupných na internetových stránkách [ 2] Název poskytovatele ve Stachách je Sociální pohoda, o. p. s. Se sídlem v Javorníku 46, Vacov, Stachy, Registrační číslo služby je Forma poskytované služby je terénní. Cílová skupina klientů jsou osoby s kombinovaným postižením, s mentálním postižením, s tělesným postižením, sluchovým postižením, zdravotním a se zrakovým postižením. Věková kategorie klientů jsou dospělí (27-64 let), mladší senioři (65-80 let) a starší senioři (nad 80 let). Více informací je dostupných na internetových stránkách [ 2] Byla jsem velmi překvapena, že těchto organizací je v České republice tak málo. Jak jsem se již zmínila, tuto formu bydlení považuji za nejlepší a to z toho důvodu, že osoby s těžkým zrakovým postižením jsou více podpořeni v oblasti samostatného bydlení. Poskytovatel této služby v první fázi neřeší ubytování osob s těžkým zrakovým postižením, ale rovnou se věnuje konkrétním potřebám klienta v oblasti podpory samostatnosti bydlení. Za velké plus této služby považuji to, že je poskytována v prostředí, které klient velmi dobře zná, orientuje se v něm, a proto může své dovednosti jako je například práce v domácnosti zdokonalovat a rozvíjet. Další předností této služby je, že poskytovatel nemusí řešit financování bytů, ve kterých je služba poskytována. Úhradu za náklady spojené s užíváním bytu si klient hradí sám. 8

9 Pokud je krokem k osamostatnění osoby s těžkým zrakovým postižením i získání vlastního bydlení, může klient v rámci odborného sociálního poradenství požádat poskytovatele služeb o pomoc při vyřízení žádosti o byt. V tomto případě může poskytovatel spolupracovat s odpovědnými lidmi na městském úřadě či na obci. Poskytovatel také může svými podněty pomoci upravit obecní byt tak, aby se stal bezbariérovým pro osoby s těžkým zrakovým postižením [ 3]. Informace, které zde nyní uvedu, jsem získala z poznatků odborníka v TyfloCentru. Osoby s těžkým zrakovým postižením mají oproti poskytovatelům sociálních služeb snazší přístup k obecním bytům, ve kterých zatím výše nájemného nedosahuje tržní hodnoty. Pokud obec disponuje obecními byty, má také stanovena pravidla pro jejich přidělování. V těchto bytech jsou osoby s handicapem zpravidla zvýhodněny. Obec tak má uzavřenou smlouvu přímo s osobou s těžkým zrakovým postižením. Poskytovatel sociální služby má pak s touto osobou uzavřenou smlouvu o poskytování sociální služby, v tomto případě, podpory samostatného bydlení. Příslušní pracovníci pak docházejí do domácnosti uživatele a služby jsou poskytovány v jeho domácím prostředí. Uživatel tak zároveň získává stabilní a trvalé bydlení. Zjištění, že v České republice jsou pouze dva poskytovatelé této služby, které jsem vyčetla z registru sociálních služeb, mě přinutilo přemýšlet o tom, čím je to způsobeno. Jedna z možností může být ta, že podpora samostatného bydlení není v České republice komplexně řešena a není této oblasti věnovaná dostatečná pozornost. Druhá z možností by mohla být, že podpora samostatného bydlení je poskytována v rámci jiné sociální služby. Nejlepším příkladem by mohla být služba sociální rehabilitace tato služba může probíhat ambulantní či terénní formou a poskytují ji všechna krajská střediska obecně prospěšné společnosti Tyfloservis [ 4] a do určité míry také organizace typu TyfloCentrum včetně svých regionálních pracovišť [ 5]. Sociální rehabilitace představuje soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich dovedností, 9

10 schopností a posilováním návyků a nácvikem běžných denních činností. Mezi základní činnosti v rámci ambulantní či terénní služby patří: nácvik dovedností pro zvládání péče o svou vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností, které vedou k sociálnímu začlenění, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Jestliže je tato služba poskytován jako pobytová, jsou zde zahrnuty i tyto činnosti: poskytování ubytování, poskytování stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. * 1] Další možností, jak podpořit samostatnost v oblasti bydlení u osob s těžkým zrakovým postižením, jsou Domy na půl cesty. Ty zejména pomáhají lidem, kteří po ukončení vzdělání opouštějí internátní zařízení. Jak jsem vyčetla z již několikrát jmenovaného registru poskytovatelů sociálních služeb, neexistuje v České republice žádné takové zařízení, které by se specializovalo na osoby s těžkým zrakovým postižením. V neposlední řadě k rozvoji samostatnosti by mohli pomoci rodinní příslušníci. Pokud tedy osoba se zrakovým postižením s nimi sdílí domácnost. Za dobu mé praxe jsem se ale spíše setkala s opakem, kdy se rodinní příslušníci snaží zastat veškeré činnosti za svého příbuzného se zrakovým postižením. Ten pak ztrácí své získané dovednosti a stává se plně závislým na svém okolí. Dalo by se říci, že určitou dobu to vyhovuje jak handicapovanému tak i jeho příbuzným, jelikož mají stabilní přísun peněz v podobě příspěvku na péči druhého či třetího stupně. Pokud ale nastane skutečnost, že pečující (nejčastěji rodiče) zemřou, handicapovaný se ocitne v situaci, kdy není schopen se sám o sebe v plné míře postarat. Další možností bydlení s určitým stupněm samostatnosti je chráněné bydlení Chráněné bydlení Dle zákona o sociálních službách je chráněné bydlení vymezeno jako pobytová služba pro osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje 10

11 pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení může mít povahu individuálního nebo skupinového bydlení. Chráněné bydlení zahrnuje tyto základní činnosti: poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. * 1] Z informací, které mi poskytla pracovnice v TyfloCentru, jsem se dozvěděla, že v České republice existuje pouze jedno zařízení, které poskytuje službu chráněného bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením. Toto zařízení se nachází v Opavě Vlašťovičkách. Službu chráněného bydlení poskytují od roku 1996 a provozuje ji Charita Opava v Domě sv. Cyrila a Metoděje. Charita Opava má celkem jedenáct sociálních služeb a chráněné bydlení pro osoby s těžkým zrakovým postižením je jednou z nich. Chráněné bydlení zde představuje pro osoby s těžkým zrakovým postižením trvalou formu bydlení. Více informací je dostupných na internetových stránkách [ 6] Tato informace mě velmi překvapila. Z informací, které jsem vyhledala, vím, že například chráněné bydlení pro duševně nemocné ve Fokusu v Praze je časově omezené. Je to z důvodu, že se jedná pouze o tréninkové bydlení navazující na dlouhodobou hospitalizaci před návratem do vlastního bydlení. Toto zařízení je zaměřené na nácvik dovedností potřebných k samostatnému životu. * 7] Při sběru dat pro zpracování této kapitoly jsem v registru poskytovatelů sociálních služeb nalezla ještě pět organizací, které mají registrovanou službu chráněného bydlení pro osoby se zrakovým postižením. Tyto organizace ale na tuto cílovou skupinu nejsou specializovány a poskytují službu chráněného bydlení různým osobám napříč klientským spektrem. Kromě chráněného bydlení pro osoby se zrakovým postižením mají tuto službu registrovanou např. pro osoby s duševním onemocněním nebo pro osoby s mentálním postižením [ 2]. Tato zařízení nyní stručně charakterizuji. 11

12 První zařízení je Asociace TRIGON, která má čtyři chráněné byty a to s adresou Vaškova 1449/19, Moravská Ostrava, Ostrava II, Registrační číslo tohoto zařízení je Cílová skupina klientů jsou osoby s chronickým duševním onemocněním, s chronickým onemocněním, s jiným zdravotním onemocněním, s mentálním postižením, se sluchovým, zrakovým postižením a osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách. Věková kategorie klientů jsou mladí dospělí (19-26 let) a dospělí (27-64 let). Více informací je dostupných na internetových stránkách Druhé zařízení je Centrum sociální péče města Ústí nad Orlicí. Adresa chráněného bydlení je Na Pláni 1343, Ústí nad Orlicí, Registrační číslo tohoto zařízení je Cílová skupina klientů jsou osoby s chronickým onemocněním, s kombinovaným postižením, s tělesným postižením, se sluchovým, zdravotním a zrakovým postižením, senioři. Věková kategorie klientů jsou dospělí (27-64 let), mladší senioři (66-80 let), starší senioři (nad 80 let). Více informací je dostupných na internetových stránkách Třetím zařízením je Domov Ráček, o. p. s. sídlící na adrese Na Sekyře 1765, Rakovník II, Registrační číslo tohoto zařízení je Cílovou skupinou jsou osoby s kombinovaným postižením, s mentálním postižením, s tělesným postižením, se zdravotním a zrakovým postižením. Věková kategorie klientů jsou mladí dospělí (19-26 let), dospělí (27-64 let). Více informací je dostupných na internetových stránkách Čtvrtým zařízením je Charita Opava, o které jsem se již zmínila v kapitole podporovaného bydlení. Páté zařízení se jmenuje Daneta - centrum pro zdravotně postižené Hradec Králové. Toto zařízení sídlí na adrese Sukovy Sady 660/1, Pražské Předměstí, Hradec Králové, Registrační číslo tohoto zařízení je Cílovou skupinou jsou osoby s kombinovaným postižením, s mentálním postižením, se sluchovým postižením, zdravotním a zrakovým postižením. Věková kategorie klientů jsou mladí dospělí (

13 let), dospělí (27-64 let), mladší senioři (65-80 let), starší senioři (nad 80 let). Více informací je dostupných na internetových stránkách Z uvedených přehledů o možnostech bydlení je zřejmé, že se služby vzájemně doplňují a překrývají se. Z informací, které jsou uvedeny v Analýze sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením ve Středočeském kraji [FRYČ, 2009], vyplynulo, že chráněné bydlení je ve Středočeském kraji čím dál více zastoupená sociální služba. Rozvojem této služby se snižuje kapacita ústavních služeb pro osoby se zdravotním postižením. Tato služba vede k postupnému sociálnímu začleňování. Při poskytování této služby by měla být návaznost na další denní činnosti - jako jsou například sociálně terapeutické dílny, zaměstnání na trhu práce apod. Je tedy velmi důležité, aby se chráněné bydlení více rozvíjelo, proto je velkou prioritou v komunitním plánování ve většině měst Popis aktuálního stavu ve Středočeském kraji Při zpracování této kapitoly jsem vycházela z Analýzy sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením ve Středočeském kraji [FRYČ, 2009]. Počet organizací poskytující chráněné bydlení v Mladé Boleslavi uvedených v Analýze sociálních služeb k březnu 2010 je pět. Při mém hledání těchto zařízení v registru sociálních služeb jsem ale našla pouze tři zařízení [ 2]. Tato zařízení stručně charakterizuji a vypíši cílovou skupinu. První organizace je Centrum 83 v Mladé Boleslavi. Cílová skupina jsou osoby s mentálním postižením ve věku let. Do chráněného bydlení se přijímají osoby s mentálním postižením, které se chtějí osamostatnit a vést běžný způsob života. Více informací je dostupných na internetových stránkách 13

14 Druhá organizace je Fokus Mladá Boleslav, sdružení pro péči o duševně nemocné. Za cílovou skupinu klientů jsou považovány osoby s chronickým duševním onemocněním. Věková kategorie klientů jsou mladí dospělí (19-26 let), dospělí (27-64 let), mladší senioři (65 80 let). Cílem chráněného bydlení je poskytnout službu osobám, které ztratili dovednosti potřebné k samostatnému bydlení. Více informací je dostupných na internetových stránkách Třetí organizací poskytující chráněné bydlení v Mladé Boleslavi je Penzion pro důchodce. Cílovou skupinou jsou senioři ve věkovém rozsahu od 65. Více informací je dostupných na internetových stránkách Dále uvedu počet sociálních služeb registrovaných na území Středočeského kraje ke dni Celkový počet chráněného bydlení je 22. Tato služba je poskytována formou pobytovou, z toho 240 osob tvoří počet klientů a 278 je kapacita lůžek. *FRYČ, 2009]. Další služba uvedená v analýze je služba, poskytující podporu samostatného bydlení. Ve středočeském regionu se vyskytuje celkem čtyřikrát. Je poskytována formou terénních služeb a číslo 28 tvoří celkový počet klientů *FRYČ, 2009]. Srovnání této služby s registrem sociálních služeb je rozdílný. V registru je uvedena služba poskytující podporované bydlení ve středočeském kraji šestkrát. [ 2] Z analýzy sociálních služeb jsem dále vyčetla chybějící služby v Mladé Boleslavi *FRYČ, 2009]. V Mladé Boleslavi chybí: průvodcovské a předčitatelské služby (terénní), odlehčovací služby (terénní), centra denních služeb, raná péče (ambulantní i terénní), tlumočnické služby (ambulantní i terénní), služby následné péče (ambulantní i terénní), sociální rehabilitace (pobytová), terapeutické komunity (pobytová), podpora samostatného bydlení (terénní). Z komunitního plánu v Mladé Boleslavi z roku 2008 vychází, že mezi hlavní priority patří zvýšení dostupnosti vhodného bydlení pro zdravotně postižené. Mezi opatření patří: rozvoj osobní asistence, chráněného bydlení - zvýšení kapacity pro lidi se specifickými 14

15 potřebami a rozšíření příležitostí k samostatnému bydlení zdravotně postižených. [Komunitní plán sociálních služeb statutárního města Mladá Boleslav, 2008] Z analýzy vzešly návrhy rozvojových priorit v oblasti sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením. Mezi návrhy optimalizace sítě sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením patří: terénní sociální služby, pobytové sociální služby a odborné sociální poradenství. [FRYČ, 2009] Terénní sociální služby umožňují zůstat osobám se zdravotním postižením v jejich přirozeném sociálním prostředí. Tato forma sociálních služeb zachovává sociální začlenění a podporuje přirozenou integraci ve společnosti. Mezi terénní sociální služby patří pečovatelská služba, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. [FRYČ, 2009] Ambulantní sociální služba umožňuje osobám se zdravotním postižením docházet do zařízení sociálních služeb a využívat tak celé spektrum služeb. Jde o služby, které umožňují klientům v různých věkových kategoriích rozvíjet své schopnosti a popřípadě zabraňují sociálnímu vyloučení. [FRYČ, 2009] Mezi pobytové sociální služby patří domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením a týdenní stacionáře, dále chráněné bydlení a odlehčovací služba. [FRYČ, 2009] Sociální poradenství je zaměřeno na jednotlivé sociální skupiny. Významnou součástí sociálního poradenství může být i půjčování kompenzačních pomůcek. Potřeba rozvoje sociálního poradenství byla identifikována v okresech Benešov, Mladá Boleslav, Mělník a Příbram. [FRYČ, 2009] 15

16 2.2 Charakteristika zrakového postižení V této kapitole se pokusím stručně charakterizovat typy zrakového postižení. Existuje několik typologií a každý resort (školství, zdravotnictví, sociální věci) má odlišné dělení zrakového postižení a používá svojí terminologii. Máme několik typů zrakového postižení, ale v mé práci budu definovat zrakové postižení podle ostrosti vidění a rozsahu zorného pole. Světová zdravotnická organizace uvádí, že dnes žije na světě asi sto padesát milionů lidí s těžkým zrakovým postižením, z čehož je přibližně třicet osm milionů nevidomých. Tato čísla se každý rok zvyšují, z důvodu prodlužování délky života lidí a spolu s ním s vyšší mírou výskytu zrakových vad. Úměrnost vzniku zrakových vad a vyššího věku je jednoznačně prokázána. Osmdesát procent lidí starších sedmdesáti pěti let má vážné problémy se zrakem a sedmdesát až sedmdesát pět procent nových případů zrakových vad vzniká u lidí starších šedesáti pěti let. Z tohoto tvrzení se dá tedy vyvodit, že stárnutí je významným činitelem vedoucím ke vzniku zrakových vad. Udává se, že na světě každých pět vteřin oslepne jeden člověk. Vážné problémy se zrakem má zhruba každý šedesátý člověk v Evropě, v České Republice je zrakově postižených přibližně sto padesát až dvě stě tisíc. [ 8] Přesto ale není dostupná přesná četnost osob s těžkým zrakovým postižením v populaci. Velkou zajímavostí je, že devět z deseti nevidomých (v celosvětovém měřítku) žije v rozvojových zemích a z osmdesáti procent šlo slepotě předejít nebo mohla být léčena. [ 8] Obecně se uvádí, že se v populaci vyskytuje 1,5 až 2 % osob s těžkým zrakovým postižením. Pokud bychom z tohoto odhadu vycházeli, bude ve městě Mladá Boleslav žít cca takto postiženým osob. 1 Ve Středočeském kraji činí přepočtený odhad počtu zrakově postižených osob k osob [FRYČ, 2009, s. 15]. 1 Při stanovení počtu osob v Mladé Boleslavi jsem vycházela z údajů uvedených na 16

17 Ztráta zraku představuje pro člověka v kterémkoliv věku závažnou změnu v životních možnostech. Většina lidí si myslí, že zrakově postiženému končí smysluplný, příjemný a užitečný život, ale toto tvrzení není pravda. Mohu to potvrdit z mé zkušenosti na praxi, kde se potkávám se zrakově postiženými Pojem zrakově postižený Člověk se zrakovým postižením je osoba, která má různé druhy a stupně snížených zrakových schopností. Poškození zraku jim způsobuje potíže při konání různých činností v běžném životě, jako je například orientace v prostoru, problémy v sociální oblasti, pracovní uplatnění, omezený přístup k informacím apod. Jedná se tedy o těžké zrakové postižení. [ 8] Proto tedy člověk, který nosí dioptrické brýle, se nezahrnuje do osob s těžkým zrakovým postižením. Tento člověk má lehkou zrakovou vadu, jež mu nepřekáží při konání běžných činností. [ 8] Lidé s těžkým zrakovým onemocněním můžeme také jednoduše rozdělit na slabozraké a nevidomé. Zrakové vady dělíme na vrozené a získané. Vrozené oční vady mohou být dědičné, nebo k nim jsou v rodině určitě dispozice. Některé zrakové vady lze v dětském věku při včasném zachycení úspěšně léčit. *ŠTANCÍKOVÁ, 2010, s. 12+ Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky provedl šetření [ 9], ze kterého jsem čerpala následující informace: - Zrakově postižených mužů je celkem , z toho dospělí ve věku tvoří číslo 6 997, - Zrakově postižených žen je celkem , z toho dospělí ve věku let je 5 781, - Dle šetření je tedy celkem zrakově postižených v České republice

18 Oči a zrak jsou nenahraditelnou hodnotou, a vyžadují proto tu nejlepší péči. Schopnost pracovat, řídit auto, číst, psát to vše závisí na zdravých očích. Nedostatečná péče o oči a problémy se zrakem mohou být příčinou zhoršení zraku či mohou dokonce vést až k jeho ztrátě. Velmi důležitá je tedy prevence, která cíleně předchází různým očním onemocněním. Při každém očním onemocnění se projeví potíže různého stupně a charakteru. Každý člověk by měl tedy vědět, v jakých případech je nutné vyhledat specialistu, aby nezanedbal vážné onemocnění. Mezi tyto příznaky patří: bolest oka nebo jeho okolí, světloplachost, slzení, zarudnutí oka či jeho okolí, pokles vidění, světelné vjemy. *PITROVÁ a kol., 1993] Klasifikace zrakového postižení dle světové zdravotnické organizace WHO [ 10] 1. Střední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10 1/10, kategorie zrakového postižení 1; 2. Silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 10/20, kategorie zrakového postižení 2; 3. Těžce slabý zrak: a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 1/50, kategorie zrakového postižení 3; b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů, kategorie zrakového postižení 3; 4. Praktická nevidomost - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4; 18

19 5. Úplná nevidomost - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení Oční onemocnění Nejběžnější oční onemocnění, se kterými jsem se setkala při svém dlouhodobém působení v TyfloCentru, jsou šedý zákal, zelený zákal (glaukom), diabetická retinopatie, odchlípení sítnice, makulární degenerace, astigmatismu a zúžení zorného pole (například z důvodu pigmentové retinopatie). Klienti jsou většinou seniorského věku a jejich oční onemocnění bývá důsledkem jiného onemocnění, jako je například diabetes mellitus (cukrovka) a hypertenze. Někteří klienti mají potíže se sluchem a koordinací pohybu. V TyfloCentru jsou klienti, kteří jsou nevidomí od narození, nebo jejich oční onemocnění je následkem úrazu, operace nebo onemocnění. V následující části práce podrobněji rozeberu nejběžnější oční onemocnění. Čerpat budu z knihy Chraňte svůj zrak [PITROVÁ a kol., 1993] Šedý zákal Šedým zákalem označujeme stav, kdy dochází ke zkalení oční čočky. Při větším stupni zkalení zornice nabývá a místo černé barvy má zornice šedavý odstín. Šedý zákal je dnes a v minulosti byl nejčastější příčinou slepoty ve světě. U tohoto onemocnění se zrak zhoršuje postupně, nikdy ne náhlou ztrátou zraku. Ve většině případů se šedý zákal vyskytuje u osob ve věku padesáti pěti až šedesáti let. Na šedý zákal má velký vliv i faktor dědičnosti. Dále toto onemocnění může vzniknout po úrazu oka nebo v důsledku jiného závažného očního onemocnění jako je například glaukom nebo odchlípení sítnice. Šedý zákal lze odstranit mikrochirurgickou operací, kdy je odstraněna zkalená čočka. Mezi faktory které se podílejí na vzniku šedého zákalu, patří nejčastěji stárnutí. 19

20 Glaukom (zelený zákal) Glaukom se vyskytuje asi u dvou procent populace nad čtyřicet let. Je to onemocnění, které je jednou z hlavních příčin slepoty u nás. Jestliže je diagnostika včasná, slepotě je možné předejít. Onemocnění se projevuje vysokým nitroočním tlakem, který poškozuje zrakový nerv. Příznaky glaukomu probíhají z počátku nepozorovatelně, bez jakýchkoliv potíží až do doby, kdy je glaukom v pokročilém stádiu. Někteří jedinci tvrdí, že pozorují špatné zaostření při čtení, neostrost vidění při špatném osvětlení či pocit tupého vidění. Otázka, zda je glaukom dědičný či ne, není dodnes objasněna. Není známo, proč u někoho vzniká a u někoho jiného nikoliv. Vzácně toto onemocnění může postihnout i děti. Léčba glaukomu je možná za pomocí očních kapek, tablet, laserového paprsku či operace. Následná kontrola hodnot nitroočního tlaku probíhá po zbytek života Diabetická retinopatie Diabetes mellitus je metabolické onemocnění, které způsobuje vážné změny ve stěnách krevních cév, jež mají za následek postižení různých orgánů v těle. Jedním z nich může být i oko. Diabetická retinopatie je tedy vážnou komplikací cukrovky. Jedná se o poškození cév, které vyživují sítnici. Velké riziko vzniku je u pacientů, kteří se léčí s dlouhotrvajícím diabetem. Příznaky diabetické retinopatie jsou různé. V některých případech může být objevena náhodně, jindy si pacient uvědomuje rozmazané vidění. Pacienti s cukrovkou by měli pravidelně navštěvovat svého očního lékaře, podstoupit pravidelné kontroly, proto aby diabetická retinopatie mohla být diagnostikována včas. Nejčastější forma léčby tohoto onemocnění je laserová fotokoagulace sítnice (laser působí tepelně na sítnici a tím zastavuje krvácení z cév). Tato forma léčby se používá u lidí, kteří mají počínající stádium diabetické retinopatie. U pokročilého stádia je volena léčba chirurgická, nazývaná vitrektomie. 20