8 Mikroskopické metody studia struktury a ultrastruktury

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "8 Mikroskopické metody studia struktury a ultrastruktury"

Transkript

1 8. Mikroskopické metody 1/9 8 Mikroskopické metody studia struktury a ultrastruktury buněk struktura buňky struktura cytoplazmy cytoskelet imunofluorescenční mikroskopie, fázový kontrast, interferenční mikroskopy, konfokální laserový skanovací mikroskop, NFOS, STM, AFM, SEM, TEM 8.1 Struktura buňky Podle buněčné teorie(schleiden a Schwann, 1839) jsou všechny živé organismy složeny z buněk. Podle vnitřní struktury rozlišujeme dva hlavní typy buněk: prokaryontní a eukaryontní. Struktura buněk prokaryontů je jednodušší a je tvořena jediným kompartmentem, tzv. nukleocytoplazmatickou matrix. Oblast obsahující DNA(nukleotid) není zřetelně oddělena od ostatní základní cytoplazmy. Eukaryonty, k nimž patří všechny vyšší druhy rostlinných a živočišných buněk, vykazují mnohem složitější strukturu charakterizovanou komplexní kompartmentací(buněčnými organelami). Hlavní příčina spočívá ve vyšší diferenciaci endoplazmatických membrán. Je zajímavé, že všechny buňky eukaryontů mají přibližně stejné organely a rostlinné buňky se od živočišných liší v jejich zastoupení spíše kvantitativně, než kvalitativně. Základní buněčné organely: Membránové organely s DNA Jádro kryté dvouvrstvou jadernou membránou s póry tvořenými speciálními bílkovinami(umožňují transport makromolekul). V jádře chromatin(dna, RNA, histonyproteiny o nízké molekulové hmotnosti)- euchromatin(rozmotaná DNA), heterochromatin(smotaná). Je navázáno na endoplazmatické retikulum. Caryotéka, caryoskelet, laminy - na ně navázány makromolekuly DNA s bílkovinami. Jedno i více(až několik set) jadérek - místo, kde se syntetizuje RNA. Mitochondrie tvořeny dvojitou membránou, jejíž vnitřní část zprohýbaná do tzv. kryst(zvětšení reakční plochy a vytváří oddělené prostory pro různé chemické reakce). Vnitřní prostor vyplňuje matrix. Vlastní DNA- semiautonomní organely. Probíhá zde citrátový cyklus, respirační řetězec, oxidativní fosforylace a degradace mastných kyselin. Plastidy dvojitá membrána a vlastní DNA. Dělíme je na protoplasty(dosud nedozrále plastidy, z nich se tvoří další), leukoplasty(zásobní funkce- amylo-, proteo-, oleoplasty), chromoplasty(barevné, chloroplasty, fenoplasty, atd.). Další membránovité útvary Cytoplazmatická membrána spíše částí otázky 6. Endoplazmatické retikulum(er) přímo navazující na nukleární obal jádra. Jedná se o jednotlivou membránu, tvořící cisterny a váčky. Hladké retikulum- bez ribozómů, funkce syntézy lipidů a sacharidů. Hrubé ER s ribozómy, jehož funkcí je syntéza bílkovin. Golghiho aparát(ga) membránovitá struktura, koláčky, placky na sobě. NavazujenaER,zněhožjdounaGAproteiny.ProduktyzískanézERjsouzdedálezpracovány. Obsahují také lysosomy. Vakuola u rostlin, plní zásobní funkci.

2 8. Mikroskopické metody 2/9 Lysosomy degradace látek, odstraňování cizích těles a buněčných struktur. Nemembránové části buňky Cytoplazma vnitřní prostředí buňky Cytoskelet viz. dále. Ribozomy organely složené s RNA a bílkovin, v buňce jsou volně i přisedlé k hrubému ER. Zodpovědné za syntézu bílkovin. Buněčnástěna urostlinahub. Dělící vřeténko mikrotubulární útvar vznikající v době dělení buňky. Mikrotělíska(peroxizómy) mají na starosti přeměnu aminokyselin a tuků na cukry. Inkluze kapénkové nebo krystalické struktury, tvořené rezervními(glykogen, tuk, bílkoviny) či odpadními látkami. 8.2 Struktura cytoplazmy Základní cytoplazma představuje nitrobuněčné prostředí nezbytné jak pro existenci buňky jako celku, tak pro činnost buněčných organel. Z hlediska molekulové struktury představuje složitý disperzní systém obsahující jak analytické, tak koloidní složky. Součástí základní cytoplazmy jsou i jemné tabulární a vláknité útvary- mikrotubuly a mikrofilamenta, tvořící tzv. cytoskeletální systém. Základní cytoplazma přechází z tekutého stavu sol(cytosol) do stavu gelu- hlavně v průběhu buněčných funkcí. Složení: voda, anorganické látky, organické sloučeniny a biopolymery. Voda hlavní složka cytoplazmy, tvoří 70-85%. Základní funkce vody v cytoplazmě: je rozpouštědlem anorganických i organických látek tvoří disperzní prostředí pro koloidní součásti cytoplazmy podílísenatransportulátekvbuňce podílí se na vytváření osmotické rovnováhy uvnitř buňky Anorganické složky a elektrolyty nejvíce zastoupeny uhlík, vodík, kyslík, dusík, síra a fosfor. Dále prvky nutné pro látkovou přeměnu a některé buněčné fyzikální procesy: sodík, draslík, hořčík, vápník a chlór. Třetí skupinu tvoří stopové prvky, které často plní úlohu koenzymů či jejich složek při biochemických pochodech: bór, fluór, jód, kobalt, křemík, mangan, molybden, zinek a železo. Elektrolyty jsou sloučeniny, které ve vodě disociují na ionty. Jsou nezbytné jednak pro metabolismus buňky, jednak pro vznik elektrických jevů v buňce. Největší důležitost mají ionty draselné, hořečnaté, fosforečnanové, síranové, hydrogenuhličitanové a chloridové. Méně jsou zastoupeny sodné a vápenaté ionty. Biopolymery jsou představovány hlavně bílkovinami(10-20%). Rozlišujeme dva typy cytoplazmatických bílkovin: strukturní a globulární. Strukturní bílkoviny jsou přítomny v buňce především ve formě tenkých filament. Podílejí se na struktuře kontraktilního aparátu buňky. Globulární bílkoviny jsou rozpustné v cytoplazmě, jako enzymy se účastní chemických reakcí. Lipdy(2%) představují v cytoplazmě především zásobník energie pro buňku. Sacharidy(asi 1%) jsou taktéž zdrojem energie pro buňku. V menší míře jsou v cytoplazmě obsaženy i nukleové kyseliny, zvláště RNA. Jsou však především vázány na specifické cytoplazmatické struktury(jádro, ribozomy).

3 8. Mikroskopické metody 3/9 Optické vlastnosti: Základní cytoplazma dobře propouští viditelné světlo, nevykazuje žádnou specifickou absorpci, jeví se jako bezbarvá. Obsahuje-li pigmenty či chromofory, může vykazovat specifickou absorpci. V polarizovaném světle je izotropní(neobsahujeli vláknité struktury vykazující dvojlom). Průměrná hodnota indexu lomu kolísá mezi 1,38 a 1,44. Na rozdílech indexu lomu mezi základní cytoplazmou a cytoplazmatickými strukturami je založena mikroskopická metoda fázového kontrastu. Mechanické vlastnosti: Pevnost, či pružnost závisí na jejím koloidním stavu(gel pevnější, pružnější než sol). Viskozita cytoplazmy: Je určována druhem a počtem vazeb mezi jejími stavebními jednotkami, teplotou a složením vnějšího prostředí buňky. V průběhu některých buněčných funkcí se viskozita mění. Povrchové napětí Aktuální reakce: je obecně slabě kyselá(ph asi 6,8). Hodnota ph je poměrně stálá. Cytoplazma se chová jako pufr, její ph se relativně rychle ustálí i při vnějším zásahu (injekce kyselého či zásaditého roztoku). V cytoplazmě lze pozorovat světelným mikroskopem oblasti homogenně opalescenční hmoty hyaloplazma, vyplňující prostor buňky v blízkosti cytoplazmatické membrány a granuloplazmu, nacházející se v sousedství buněčného jádra a mající zrnitý charakter. 8.3 Cytoskelet Speciálními imunofluorescenčními metodami lze v cytoplazmě prokázat složitý vláknitý systém. Slouží k zajištění pohybu cytoplazmy a vnitrobuněčnému přenosu informace. Tento systém se označuje jako cytoskelet. Nejjemnější vlákna nesou název mikrofilamenta a jsou tvořena bílkovinnou aktinem. Průměr vláken 6 nm. Mají kontraktilní vlastnosti a polární strukturu. Hlavní funkce mikrofilament je udržování tvaru buňky a zajištění jejího pohybu. Mikrotubuly mají průměr vláken asi 22 nm a jsou tvořeny tubulinem. Tubulin má dvě modifikace alfa a beta, které tvoří dimery spojené vodíkovými můstky. Dimery jsou seřazeny do protofilament, přičemž 13 paralelně uložených protofilament tvoří vlastní mikrotubulus. Mikrotubuly se snadno rozpadají na své podjednotky a zase se spojují. Hrají důležitou roli při buněčném dělení, tubulin se stává součásti vřeténka. S velkou pravděpodobností pak obnovují geometrii dceřinných buněk. Intermediární filamenta mají průměr 8-11 nm. U epiteliálních buněk jsou tvořena bílkovinou prokeratinem, u mezenchymálních buněk vimentinem a u svalových buněk cesmínem. Funkce není dosud zcela jasná, soudí se, že přispívají k celkové mechanické stabilitě buňky. Ze všech cytoskeletálních struktur jsou nejméně citlivé k působění fyzikálních faktorů. 8.4 Metody mikroskopie Rozlišovací schopnost lidského oka je jedna oblouková minuta, což odpovídá při pozorování z konvenční zrakové vzdálenosti bodům vzdáleným od sebe zhruba sedm setin milimetrů. Použitím lupy lze tuto vzdálenost zmenšit řádově desetkrát. První mikroskop byl zkonstruován v 16. století v Holandsku, dále zdokonalený v roce 1650 Anthony van Leeuwenhoekem. Elektronový mikroskop byl zkonstruován ve třicátých letech 20. století. Rozlišovací schopnost se tak posunula až na úroveň molekul a dnes jsme schopni pozorovat s užitím tzv. tunelového mikroskopu i struktury atomární. Pro mikroskopii lze v zásadě použít jakékoli vlnění, jehož vlnová délka je výrazně kratší než rozměry objektu, který chceme pozorovat. Proto jsou pro mikroskopii vhodné

4 8. Mikroskopické metody 4/9 Obrázek 1: Schéma optické soustavy mikroskopu F i extrémně vysoké ultrazvukové frekvence(ghz). V případě použití elektronového mikroskopu uvažujeme vlnovou délku tzv. de Broglieových vln Optická mikroskopie Základem optického mikroskopu jsou dvě soustavy čoček objektiv a okulár. Obě soustavy mají kladnou optickou mohutnost(v prvním přiblížení nahraditelné spojkami). Objektiv vytváří skutečný, zvětšený a převrácený obraz. Pozorovaný předmět musí být umístěn mezi předmětovým ohniskem objektivu a jeho dvojnásobnou vzdáleností. Mechanická část spojující objektiv s okulárem se nazývá tubus. Obraz vytvořený objektivem je pozorován okulárem, přičemž se musí nacházet těsně za předmětovým ohniskem okuláru. Výsledkem je zvětšený, převrácený a neskutečný obraz(obr.??). Kondenzor je optická soustava, zajišťující dokonalé osvětlení zorného pole mikroskopu. Soustřeďuje světelné paprsky do místa, kde se nachází pozorovaný objekt. Některé moderní, zejména fluorescenční mikroskopy mají v tubusu také čočku(mikroskopy s nekonečným optickým intervalem Infinity Corrected Optics). Celkovézvětšení Zmikroskopujedánosoučinemzvětšeníobjektivu Z obj aokuláru Z ok : Z = Z obj Z ok = d f obj f ok, (1) kde d je konvenční zraková vzdálenost(0, 25 m), optický interval mikrokopu čili vzdálenostmeziobrazovýmohniskemobjektivuapředmětovýmohniskemokuláru, f obj a f ok jsou příslušné ohniskové vzdálenosti. Vhodnou kombinací čoček či použitím velmi silných okulárů by bylo možno vytvořit mikroskop s prakticky neomezeným zvětšením. Toto zvětšení by však neumožňovalo rozlišit detaily(bylo by plané). Místo skutečných struktur by byly pozorovány ohybové jevy a artefakty způsobené optickými vadami. Zvětšení je prakticky omezeno rozlišovací

5 8. Mikroskopické metody 5/9 schopností mikroskopu. Z výpočtů vycházejících z interference světelných paprsků po průchodu strukturami zobrazovaného přemětu byla v 19. století Ernstem Karl Abbem odvozena rozlišovací mez mikroskopu: δ= λ nsin α, kde δ je mřížková konstanta(čili vzdálenost dvou vrypů mřížky, prakticky vzdálenost dvou ještě rozlišitelných bodů), λ je vlnová délka použitého světla, n je index lomu prostředí mezi čelem objektivu a krycím sklíčkem preparátu, α je úhel svíraný optickou osou mikroskopu a pláštěm kužele, v němž se nacházejí paprsky, které z daného místa preparátumohouvstoupitdoobjektivuapodíletsenazobrazení.výraz nsin αsenazývá numerická apertura objektivu(na). Paprsek, který vystupuje z preparátu pod úhlem α se na rozhraní mezi krycím sklíčkem a vzduchem láme od kolmice a nemůže se podílet na tvorbě obrazu. Při použití imerzního prostředí(immergere ponořit) v prostoru mezi čelem objektivu a krycím sklíčkem, které představuje kapalina o stejném indexu lomu, jako má krycí sklíčko, se zvětší úhel α a omezuje se možnost vzniku úplného odrazu světla na horní straně krycího sklíčka(přechod paprsků z prostředí opticky hustšího do opticky řidšího). Často se používá cedrový olej(n = 1, 52). Při vyšším zvětšení je potřeba vyvarovat se otvorých vad objektivu, také se objevují artefakty, které můžeme považovat za objekty. Otvorová vada(též kulová či sférická) je způsobena tím, že objektiv není tvořen dokonale tenkými čočkami. Navíc dochází ke značnému odchylování paprsku od optické osy.paprskyvíceodchýlenéodoptickéosyjsouivícelámány.bodovýpředmětjepak zobrazen jako úsečka. Barevná vada(též chromatická) je způsobena optickou disperzí, tj. závislost indexu lomu na vlnové délce světla. Bodový předmět je zobrazován na různá místa optické osy v závislosti na vlnové délce světla. Vady lze korigovat kombinacemi vhodných spojných či rozptylných čoček z různých materiálů o různém indexu lomu. Podle stupně korekce otvorové a barevné vady rozlišujeme zejména tyto objektivy: Achromáty korekce barevné vady(tj. objektiv má stejnou ohniskovou vzdálenost) pro dvě barvy spektra, obvykle červené a modrozelené. Otvorová vada je korigována pro světlo žluté. Semiapochromáty korekce barevné vady pro dvě barvy blíže k oběma koncům viditelného spektra. Apochromáty korekce barevné vady minimálně pro tři barvy spektra. Otvorová vada korigována pro dvě barvy. Nejdokonalejší objektivy pro pozorování v bílém světle. Planachromáty a planapochromáty korekce zklenutí zorného pole, které se jinak projevuje nemožností zaostřit rovinný objekt současně v zorném poli mikroskopu. Zvláštní význam pro mikrofotografii. Podle účelu jsou vyráběny také různé okuláry: Ortoskopické okuláry přesně stejné zvětšení v celém zorném poli, vhodné k měřícím účelům. Periplanatickéokuláry odstraňujíastigmatickouvadu 1 silnějizvětšujícíchobjektivů. 1 Astigmatismusjezpůsobennesouměrnostílámavýchploch.Řezsystémem,vníchžjeoptickámohutnostnejvětšíanejmenší,jsouvzájemněkolmé 2 anazývajísemeridiány.rozdíllomivostivobou hlavních řezech představuje tzv. astigmatický rozdíl. V jeho důsledku není ohnisko systému bodové, nýbrž má tvar dvou úseček(tzv. fokály) vzájemně kolmých a posunutých vůči sobě. Viz.[1, str. 184] (2)

6 8. Mikroskopické metody 6/9 Kompenzační okuláry odstraňují zbytkovou vadu chromatickou. Projektivy používány při mikrofotografii. Mikroskopy monokulární jsou tvořeny jediným okulárem. Binokulární mikroskopy majíokulárydva propravéalevéoko,omezujítakzrakovouúnavu.světelnýsvazek je v těchto mikroskopech rozdělen na dva pomocí hranolu zabudovaného v horní části tubusu. Při mikroskopii lze využít odraženého světla ze vzorku, kdy osvětlujeme vzorek ze shora. Při promítnutí paprsků zespoda pod určitým úhlem a odclonění paprků jdoucích podél osy mikroskopu lze pozorovat preparátem rozptýlené paprsky. Rozptýlené světlo se jeví jako světlé na temném pozadí pozorování v temném poli. Stereomikroskop využívá dva využívá dva samostatné objektivy a okuláry, tedy v podstatě dva mikroskopy, jejichž optické osy spolu svírají určitý úhel, např. 15. Stereoskopické vidění je důležité u operačního mikroskopu, který nesmí navíc snímat stranově převrácený obraz. Intenzivní světlo je přiváděno světlovody. Často je tento mikroskop vybaven možností plynulé změny ohniskové vzdálenosti objektivu čili zvětšení tzv. zoomem,takžepřizměnězvětšenínenítřebaznovazaostřovat. Mikrofotografie na klasický fotografický materiál je dnes nahrazena digitálním přenosem obrazu na monitor. Vedle klasických úprav digitalizovaného obrazu(změna kontrastu, jasu) rozšiřují možnosti mikroskopie numerické analýzy obrazu pomocí počítačů Speciální optické mikroskopy Fluorescenční mikroskop využívá schopnost některých látek emitovat viditelné světlo po ozáření světlem o kratší vlnové délce. Většinou se využívá dlouhovlnné UV záření a přilehlé oblasti viditelného spektra emitovaného halogenovými lampami. Optika kondenzoru musí být přizpůsobena požadavkům UV světla(křemenné sklo), přidány jsou také filtry chránící lidský zrak před zbytkovým UV zářením. Fluorescenci vykazují např. aminokyselina tryptofan i jiné látky s aromatickým jádrem či heterocyklem. Výhodné je přidat k preparátům speciální fluorescenční barviva(např. fluorochrom, fluorescenční sonda) schopná specifické interakce s různými buněčnými strukturami. Při navázání fluorescenčního barviva na protilátku specifickou pro některou z bílkovin přítomných v cytoplazmě lze selektivně zviditelnit např. složky cytoskeletu, chromatin, membránové bílkoviny, apod. Fázově kontrastní mikroskop Při průchodu světelné vlny fázovým objektem nesledujeme změnu intenzity, nýbrž posun její fáze, a to v závislosti na rozdílu indexu lomu danéstrukturyajejíhookolí,nadélceoptickédráhyinavlnovédélcesvětla.měnísetaké směr dalšího šíření vlny vlivem lomu, odrazu a rozptylu. Do přední ohniskové roviny kondenzoru je umístěna kruhová clona se zatemněným středem světlo prochází jen úzkým mezikružím. Paprsek projde vzorkem, dojde k odchýlení některých paprsků z původního směru(ohyb, rozptyl, lom). V zadní ohniskové rovině objektivu se nachází tzv. čtvrtvlnová destička(posunuje fázi o +π/2 nebo π/2). Tato destička má opět tvar mezikruží, na které dopadnou především ty paprsky, které nezměnily svůj směr při interakci s fázovými objekty. Ostatní paprsky čtvrtvlnovou destičku minou, nejsou tedy fázově posunuty. Interferencí paprsků fázově posunutých i neposunutých je vytvářen obraz. Pozitivní fázový kontrast fázově posunuty jsou paprsky se změněným směrem šíření, fázové objekty se jeví jako tmavší vůči svému pozadí. Negativně pozitivní kontrast nevychýlené paprsky jsou fázově posunuty, fázové objekty se jeví jako světlejší vůči svému pozadí.

7 8. Mikroskopické metody 7/9 Pomocí fázově kontrastnímu mikroskopu se lze vyhnout barvení pozorovaných objektů, což je často u běžného optického mikroskopu nutné. Přítomnost barviva by mohla pro živý systém znamenat zásadní změnu. Interferenčnímikroskop pracujesedvěmakoherentnímisvětelnýmisvazky 3,znichž jeden prochází pozorovaným objektem a druhý vedle něj. Interferencí těchto dvou oddělených paprsků vzniká obraz. Výhodou je možnost přímého měření indexu lomu. U mikroskopu s diferenčním interferenčním kontrastem podle Nomarského(zkratka DIC) preparátem prochází svazek polarizovaného světla, který je po průchodu objektivem rozštěpen na dva nepatrně vzájemně posunuté svazky pomocí dalšího polarizačního filtru(nastává dvojlom). Takto jsou vytvořeny i dva vzájemně nepatrně posunuté obrazy, navzájem kolmopolarizované.místa,kdeseplochyobrazůpřekrývají(srůznýmfázovým posunem), jsou vlivem interference zviditelněna změnou jasu(monochromatické) nebo barevným obrysem(polychromatické světlo). Velmi citlivé i na velmi malou změnu optické dráhy paprsků(optická dráha je součin indexu lomu a geometrické dráhy paprsku v daném prostředí). Polarizační mikroskop slouží ke zviditelnění opticky aktivní nebo dvojlom vykazující struktury.vznikajíspojenímkonvenčníhomikroskopuapolarimetru 4,např.některésložkyvcytoplazmě, nebo proudění cytoplazmy. Mikroskop ultrafialového světla musí mít optiku z křemenného skla(proputnost pro UV záření). Obraz nelze pozorovat okem, zviditelní se na luminiscenční stínítko. S ohledem na kratší vlnovou délku bychom očekávali vyšší rozlišovací schopnost, která se v praxi nedostavuje. Umožňuje přímo pozorovat struktury, které propouští viditelné světlo, ale UV pohlcují(dna, bílkoviny). Laserový řádkovací konfokální mikroskop (též laserový řádkovací či skenovací konfokální mikroskop) je většinou osvětlován shora, pracuje s odraženým světlem a fluorescenčním zářením. Světlo vychází z bodového zdroje(malý kruhový otvor ve cloně osvětlované laserovým světlem). Dále prochází polopropustným zrcadlem na čočku, která soustřeďuje paprsky do ohniska v preparátu. Paprsky odražené z tohoto ohniska procházejí stejnou čočkou zpět na polopropustné zrcadlo. Stejná čočka slouží jako objektiv i projektiv. Od polopropustného zrcadla se světlo nesoucí o preparátu odráží na bodový otvor v další cloně předsazené citlivému detektoru světla, obvykle fotonásobič. Optický systém je seřízen tak, že otvorem v této cloně 3 vlněníostejnéfrekvenci,stejnémsměrukmitání,astejnoufází. 4 Polarimetryměřístáčenírovinypolarizovanéhosvětlaoptickýmilátkamičijejichroztoky.Optickou aktivitu vykazují opticky anizotropní krystaly, mající v různých směrech definovaných vůči krystalografickým osám různý index lomu, či roztoky organických látek s chirální strukturou(např. obsahující asymetrický uhlík). Velikost úhlu stočení závisí na koncentraci a vlnové délce světla(optická rotační disperze). Vhodné je použít zdroje monochromatického světla, nebo monochromatických filtrů. Světlo ze zdroje dopadá na polarizátor(propouští jen lineárně polarizovanou složku), vyrobený např. z krystalu islandského vápence vybroušeného do podoby Nicolova, nebo Glanova Thompsonova hranolu. Levnější jsou polarizační filtry(polaroidy) z organických polymerů. Světlo postupuje přes kyvetu s opticky aktivní látkou do analyzátoru, který je obdobou polarizátoru. Analyzátorem lze otáčet a jeho poloha je indikována na stupnici polarimetru. Paprsky z analyzátoru jsou sledovány pomocí dalekohledu. U opticky neaktivní látky všechny paprsky procházejí a vstupují do dalekohledu(světlé zorné pole), pravě když jsou polarizační roviny polarizátoru a analyzátoru rovnoběžné. Jsou-li tyto dvě roviny na sebe kolmé, všechny paprsky jsou v analyzátoru absorbovány(zorné pole je tmavé). U opticky aktivní látky hledáme takovou polohu analyzátoru vůči polarizátoru, při níž je zorné pole dalekohledu osvíceno maximálně(nebo minimálně). v tomto stavu se odečítá úhel stočení. Polostínová metoda umožňuje sledovat rozhraní světlé a tmavé plochy namísto jedné plochy odpovídající maximu(minimu). Viz.[1, str. 246]

8 8. Mikroskopické metody 8/9 projdou pouze paprsky, které se odrazily od bodových struktur v zaostřené rovině. Všechny ostatní paprsky(rozptýlené preparátem nebo optickým systémem mikroskopu) jsou clony zachyceny. Právě tyto paprsky zhoršují kvalitu zobrazení v běžném mikrokopu, protože zvyšují jas a snižují kontrast v celém zorném poli. Konfokálním mikroskopem lze pozorovat i poměrně silné preparáty, včetně nativních. Řádkovací zařízení je systém otočných zrcadel, která mohou posunovat ohnisko po těsně vedle sebe umístěných řádcích. Konfokální mikroskop lze s výhodou upravit i pro fluorescenční mikroskopii. Preparát je osvětlen laserovým světlem o kratší vlnové délce a snímáno je fluorescenční zařazení o vlnové délce delší. Detektor je před budícím krátkovlnným světlem odstíněn vhodným barevným filtrem. Podobně je chráněn i zdroj před dopadem fluorescenčního záření. Tento mikroskop má oproti běžnému fluorescenčnímu mikroskopu lepší rozlišení, větší hloubku ostrosti a lze použít silnějších preparátů. COSMICFlyingSpot (COlourScanningMICroscope)jebarevnýřádkovacímikroskop sletícístopou.místomechanickéhořádkovacíhosystémujezdepoužitojasnébílésvětelné stopy přebíhající po řádcích na obrazovce osciloskopu. Obraz phybující se stopy je promítán na preparát, kterým světlo prochází na kolektorovou čočku. Poté je světelný svazek rozložen na třech odrazových barevných filtrech do tří barev(červená, zelená, modrá), které jsou samostatně digitalizovány a použity pro konstrukci obrazu na obrazovce počítače. Hlavní výhodou je jednak výborná rozlišovací schopnost, jednak pozoruhodný kontrast, kterého lze dosáhnout úpravou jasu zdrojové světelné stopy v závislosti na absorbanci preparátu. Optická skenovací mikroskopie v blízkém poli (near field optical scanning microscopy, NFOS). Velmi úzký světelný paprsek prochází po řádcích velmi tenkým preparátemajsouměřenyjehointenzity 5.Rozlišeníjedesetkrátažstokrátvětšínežuklasického světelného mikroskopu. Vzorky nemusí být ve vakuu(narozdíl od klasické elektronové mikroskopie), mohou být např. ve vodném roztoku, což je výhodné pro studium biologických objektů. Optická koherenční tomografie využívá ingračerveného světla o vlnové délce 1300 nm. Původoní svazek je rozdělen do dvou svazků. Jeden z nich se odráží od zrcadla umístěného v konstatní vzdálenosti od zdroje světla(svazek referenční). Druhý svazek je přiváděn optickým vláknem endoskopické sondy se zrcadlem do vyšetřované tkáně. Různá hloubka odrazu tohoto svazku vede k jeho různému fázovému posunu vůči svazku referenčnímu. Vyšší rozlišovací schopnost(10 µm) než vysokofrekvenční UV mikroskopické sondy, navíc nevyžaduje vazebné médium, takže může být oddělena od vyšetřovaného povrchu tkáně vzduchem Elektronová mikroskopie Elektronům lze přisoudit vlnovou délku, tzv. de Broglieovy hmotnostní vlny: λ= h mv (3) eu= 1 2 mv2, (4) kde λ je de Broglieova vlnová délka, h Planckova konstanta, m relativistická hmotnost elektronu, v jeho rychlost, e náboj elektronu, U urychlovací napětí mezi anodou a katodou zdroje elektronů. 5 Otvoremvkovovémobaluskleněnéhohrotu,kterýmáprůměr 5 10nm,procházíúzkýsvazekargonového laseru. Tenký řez preparátu se pohybuje nad otvorem, kontrola vzdálenosti preparátu se děje pomocí tunelového efektu. Detektor je umístěn nad preparátem.

9 8. Mikroskopické metody 9/9 Např.elektronoenergii1,5eVmávlnovoudélku1nm. Podobně jako u světelného mikroskopu, mají-li zobrazované předměty velikost srovnatelnou s vlnovou délkou, začne místo odrazu a lomu docházet k ohybovým jevům, které zobrazení znemožní. Vysokýmurychlenímelektronůlzedosáhnoutještěřádově 10 5 krátkratšíchvlnových délek. Rozlišovací schopnost mikroskopu vypočtená z rovnice(2) na straně 4 bude tedy malá. Současně však vlivem velkých optických vad použitých čoček je poměrně malá i numerickáapertura(na) řádově 10 2.Chodelektronovýchpaprskůlzeovlivňovatpouze čočkami elektrostatickými nebo magnetickými. V elektronových mikroskopech jsou použity téměř výhradně čočky magnetické. V praxi mají elektronové mikroskopy rozlišovací mez několik desetin nanometru, což odpovídá větším molekulám. Nelze používat čočky ze skla ani jiného materiálu(využívá se magnetické čočky). Skenovací tunelová elektronová mikroskopie ( scanning tunelling electron microscopy, STM), nad povrchem preparátu se pohybuje velmi ostrý kovový hrot, ke kterému jdou tunelovými jevy elektrony z povrchu preparátu. STM zobrazí elektronovou hustotu na povrchu s rozlišením na úrovni atomů. Není nutné vakuum, lze použít preparáty ve vodném prostředí. ATM atomic force microscopy, informace je získávána pomocí jehly, která kopíruje povrch vzorku. Rozlišení na úrovni molekul či atomů. Rastrovací elektronová mikroskopie SEM (též skenovací nebo řádkovací, Scanning Electron Microscope, SEM). Velmi úzký elektronový paprsek, vychylovacím systémem je nucen přejíždět povrch preparátu po řádcích. Dopadající elektrony se rozptylují do okolí, případně vyrážejí jiné elektrony z povrchu preparátu. V blízkosti preparátu detektor. Množstvíuvolněnýchelektronůzávisíinaúhludopadu.Lzetakzískat3D stínovaný obraz s velkou hloubkou ostrosti. RozlišenímenšínežuTEMojedenaždvařády,alemožnostsledovat3Dstrukturu. Stejně jako u TEM lze využít pokovování vzorku, fixační metody jsou poměrně náročné. TEM i SEM trpí artefakty vzniklými fixací a jinými úpravami vzorků. Při ozáření vzorků elektronovými svazky vzniká charakteristické rtg. záření, kterého lze využít pro chemickou analýzu vzorku. Výbava rentgenovými spektrometry u některých SEM. Transmisní elektronová mikroskopie TEM je založena na průchodu(transmisí) fokusovaného elektronového svazku zkoumaným objektem. Rozbíhavý svazek z elektronového děla, kondenzorovou čočkou je soustřeďován na ultratenký preparát. Dojde k absorpci a rozptylu části svazku, což se projeví útlumem. Výsledný skutečný obraz na luminiscenčním stínítku tvořen magnetickými čočkami objektivu a projektivu. Nutnost ultratenkých řezů preparátu, nutnost přípravy ve vakuu, často využito pokovování. Pozorování nativních preparátů je tak vyloučené, pokud se nevyužije tzv. enviromentální elektronový mikroskop, v nichž je preparát v prostředí o vysokém tlaku. Akustická mikroskopie Vlnová délka hyperzvuk o frekvenci např. 1,55 GHz při rychlosti šíření 1550 ms 1 činí 1 µm.jednásevětšinouořádkovacímikroskopy.metodaprůchodováa odrazová jsou krátce popsány v[1, str. 259].

10 8. Mikroskopické metody 10/9 Reference [1] I. Hrazdira, V. Mornstein. Lékařská biofyzika a přístrojová technika, první vydání, Neptun, Brno, 2001 [2] V. Ptáček. Přednášky PřF:Bi5800 Buněčná biologie, Masarykova univerzita, jarní semestr 2003 Poznámky Strukturu buňky, složení cytoplazmy a cytoskelet lze nalézt v[1, str ], zde napsaný text v podstatě kopíruje informace obsažené v knize, základní znalosti jsou doplněnyzpřednášek[2] 6. Mikroskopické metody byly zpracovány z knihy[1, str ], opět zde podaný text v podstatě kopíruje informace obsažené v knize, knížka prof. Hrazdiry a prof. Mornsteina bude pro naučení otázky pravděpodobně stačit. 6 Vzhledemktomu,ževknize[1]jedleméhonázorudostatekpodkladůatextzpřednášekprof.Ptáčka doplňuje spíše středoškolské znalosti problematiky, k otázce bude bohatě stačit knížka prof. Hrazdiry a prof. Mornsteina.

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

Optika pro mikroskopii materiálů I

Optika pro mikroskopii materiálů I Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických

Více

MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ

MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ Mikroskopické techniky MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ Slouží k vizualizaci mikroorganismů Antoni van Leeuwenhoek (1632-1723) Čočka zvětšující 300x Různé druhy mikroskopů, které se liší

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Techniky mikroskopie povrchů

Techniky mikroskopie povrchů Techniky mikroskopie povrchů Elektronové mikroskopie Urychlené elektrony - šíření ve vakuu, ovlivnění dráhy elektrostatickým nebo elektromagnetickým polem Nepřímé pozorování elektronového paprsku TEM transmisní

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první

Více

Optika. Zápisy do sešitu

Optika. Zápisy do sešitu Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má

Více

Seznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok

Seznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok Seznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok 2014-15 Stavba hmoty Elementární částice; Kvantové jevy, vlnové vlastnosti částic; Ionizace, excitace; Struktura el. obalu atomu; Spektrum

Více

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru Vznik obrazu v mikroskopu Mikroskop se skládá z mechanické části (podstavec, stojan a stolek s křížovým posunem), osvětlovací části (zdroj světla, kondenzor, clona) a optické části (objektivy a okuláry).

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM

MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy

Více

Neživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů

Neživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů Neživá příroda I Optické vlastnosti minerálů 1 Charakter světla Světelný paprsek definuje: vlnová délka (λ): vzdálenost mezi následnými vrcholy vln, amplituda: výchylka na obě strany od rovnovážné polohy,

Více

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Typy klasických biologických a polarizačních mikroskopů Přehled součástí

Více

Rozdělení přístroje zobrazovací

Rozdělení přístroje zobrazovací Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky Pracovní úkol Zadání 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chybu měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole

Více

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková Mikroskopie I M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz MIKROSVĚT nano Poměry velikostí mikro 9 10 10 8 10 7 10 6 10 5 10 4 10 3 size m 2 9 7 5 3 4 8 1 micela virus světlo 6 písek molekula

Více

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

Spektroskopické é techniky a mikroskopie. Spektroskopie. Typy spektroskopických metod. Cirkulární dichroismus. Fluorescence UV-VIS

Spektroskopické é techniky a mikroskopie. Spektroskopie. Typy spektroskopických metod. Cirkulární dichroismus. Fluorescence UV-VIS Spektroskopické é techniky a mikroskopie Spektroskopie metody zahrnující interakce mezi světlem (fotony) a hmotou (elektrony a protony v atomech a molekulách Typy spektroskopických metod IR NMR Elektron-spinová

Více

Přednáška č.14. Optika

Přednáška č.14. Optika Přednáška č.14 Optika Obsah základní pojmy odraz a lom světla disperze polarizace geometrická optika elektromagnetické záření Světlo = elektromagnetické vlnění o vlnové délce 390nm (fialové) až 790nm (červené)

Více

Základy světelné mikroskopie

Základy světelné mikroskopie Základy světelné mikroskopie Kotrba, Babůrek, Knejzlík: Návody ke cvičením z biologie, VŠCHT Praha, 2006. zvětšuje max. 2000 max. 1 000 000 cca 0,2 mm stovky nm až desetiny nm rozlišovací mez = nejmenší

Více

Sada Optika. Kat. číslo 100.7200

Sada Optika. Kat. číslo 100.7200 Sada Optika Kat. číslo 100.7200 Strana 1 z 63 Všechna práva vyhrazena. Dílo a jeho části jsou chráněny autorskými právy. Jeho použití v jiných než zákonem stanovených případech podléhá předchozímu písemnému

Více

Optická konfokální mikroskopie a mikrospektroskopie. Pavel Matějka

Optická konfokální mikroskopie a mikrospektroskopie. Pavel Matějka Optická konfokální mikroskopie a Pavel Matějka 1. Konfokální mikroskopie 1. Princip metody - konfokalita 2. Instrumentace metody zobrazování 3. Analýza obrazu 2. Konfokální 1. Luminiscenční 2. Ramanova

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková

Více

APO seminář 5: OPTICKÉ METODY v APO

APO seminář 5: OPTICKÉ METODY v APO APO seminář 5: OPTICKÉ METODY v APO Princip: fyzikální metody založené na interakci vzorku s elektromagnetickým zářením nebo na sledování vyzařování elektromagnetického záření vzorkem nespektrální metody

Více

1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou.

1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 1 Pracovní úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro všechny možné kombinace

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické).

3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické). PŘEDMĚTY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM V BAKALÁŘSKÉM STUDIU SP: CHEMIE A TECHNOLOGIE MATERIÁLŮ SO: MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ POVINNÝ PŘEDMĚT: NAUKA O MATERIÁLECH Ing. Alena Macháčková, CSc. 1. Souvislost

Více

7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb

7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb 1 7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA Interference Ohyb Polarizace Co je to ohyb? 27.2 Ohyb Ohyb vln je jev charakterizovaný odchylkou od přímočarého šíření vlnění v témže prostředí. Ve skutečnosti se nejedná o nový jev

Více

Zoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE

Zoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE Fluorescence Fluorescence je jev, kdy látka absorbuje ultrafialové záření nebo viditelné světlo s krátkou vlnovou délkou a emituje viditelné světlo s delší vlnovou délkou než má světlo absorbované Emitace

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Fluorescenční mikroskopie

Fluorescenční mikroskopie Fluorescenční mikroskopie Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1 VYUŽITÍ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ A NEPŘÍMA IMUNOFLUORESCENCE, BIOTIN-AVIDINOVÁ METODA IMUNOFLUORESCENCE

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

C Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289

C Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289 OBSAH Předmluva 5 1 Popis mikroskopu 13 1.1 Transmisní elektronový mikroskop 13 1.2 Rastrovací transmisní elektronový mikroskop 14 1.3 Vakuový systém 15 1.3.1 Rotační vývěvy 16 1.3.2 Difúzni vývěva 17

Více

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/3.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí

Více

Základy mikroskopie. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 10

Základy mikroskopie. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 10 Úloha č. 10 Základy mikroskopie Úkoly měření: 1. Seznamte se základní obsluhou třech typů laboratorních mikroskopů: - biologického - metalografického - stereoskopického 2. Na výše jmenovaných mikroskopech

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V

Více

Úkoly. 1 Teoretický úvod. 1.1 Mikroskop

Úkoly. 1 Teoretický úvod. 1.1 Mikroskop Úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chyby měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro

Více

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ (c) -2008, ACH/IM BLOKOVÉ SCHÉMA: (a) emisní metody (b) absorpční metody (c) luminiscenční metody U (b) monochromátor často umístěn před kyvetou se vzorkem. Části

Více

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby

Více

Funkční a biomechanické vlastnosti pojivových tkání (sval, vazy, chrupavka, kost, kloub)

Funkční a biomechanické vlastnosti pojivových tkání (sval, vazy, chrupavka, kost, kloub) Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Biofyzika Napsal uživatel Marie Havlová dne 9. Leden 2013-0:00. Sylabus předmětu BIOFYZIKA pro letní semestr 1. ročníku,

Více

Optika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook

Optika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook Optika Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna

Více

Základy mikroskopování

Základy mikroskopování Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Difrakce elektronů v krystalech a zobrazení atomů

Difrakce elektronů v krystalech a zobrazení atomů Difrakce elektronů v krystalech a zobrazení atomů Ondřej Ticháček, PORG, ondrejtichacek@gmail.com Eva Korytiaková, Gymnázium Nové Zámky, korpal@pobox.sk Abstrakt: Jak vypadá vnitřek hmoty? Lze spatřit

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

3.3. Mikroskopie. 3.3.1. Základní součásti světelného mikroskopu

3.3. Mikroskopie. 3.3.1. Základní součásti světelného mikroskopu 3.3. Mikroskopie Různé mikroskopické metody dosáhly obrovských možností při pozorování nejen biologických objektů. Na pozorování neživých struktur lze použít v podstatě jakoukoliv metodu, ovšem na pozorování

Více

CÍLE CHEMICKÉ ANALÝZY

CÍLE CHEMICKÉ ANALÝZY ANALYTICKÉ METODY CÍLE CHEMICKÉ ANALÝZY Získat maximum informací dostupným přírodovědným průzkumem o památce. Posoudit poruchy a poškození materiálů. Navrhnout nejvhodnější technologii restaurování. Určit

Více

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

Lupa a mikroskop příručka pro učitele Obecné informace Lupa a mikroskop příručka pro učitele Pro vysvětlení chodu světelných paprsků lupou a mikroskopem je nutno navázat na znalosti o zrcadlech a čočkách. Hodinová dotace: 1 vyučovací hodina

Více

5.3.5 Ohyb světla na překážkách

5.3.5 Ohyb světla na překážkách 5.3.5 Ohyb světla na překážkách Předpoklady: 3xxx Světlo i zvuk jsou vlnění, ale přesto jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Slyšíme i to, co se děje za rohem x Co se děje za rohem nevidíme. Proč? Vlnění se

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá

Více

5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211 5.2.12 Dalekohledy Předpoklady: 5211 Pedagogická poznámka: Pokud necháte studenty oba čočkové dalekohledy sestavit v lavicích nepodaří se Vám hodinu stihnout za 45 minut. Dalekohledy: už z názvu poznáme,

Více

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát Michal Veselý, 00 Základní části fotografického aparátu tedy jsou: tělo přístroje objektiv Pochopení funkce běžných objektivů usnadní zjednodušená představa, že objektiv jako celek se chová stejně jako

Více

LMF 2. Optická aktivita látek. Postup :

LMF 2. Optická aktivita látek. Postup : LMF 2 Optická aktivita látek Úkoly : 1. Určete specifickou otáčivost látky měřením pro známou koncentraci roztoku 2. Měření opakujte pro různé koncentrace a vyneste závislost úhlu stočení polarizační roviny

Více

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří

Více

Příloha C. zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku Mikroskopy pro LF MU 2013. TECHNICKÉ PODMÍNKY (technická specifikace)

Příloha C. zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku Mikroskopy pro LF MU 2013. TECHNICKÉ PODMÍNKY (technická specifikace) Příloha C zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku Mikroskopy pro LF MU 2013 TECHNICKÉ PODMÍNKY (technická specifikace) 1. část VZ: Laboratorní mikroskop s digitální kamerou a PC Položka č.1

Více

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.

Více

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Video mikroskopická jednotka VMU

Video mikroskopická jednotka VMU Video mikroskopická jednotka VMU Série 378 VMU je kompaktní, lehká a snadno instalovatelná mikroskopická jednotka pro monitorování CCD kamerou v polovodičových zařízení. Mezi základní rysy optického systému

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

Technická specifikace předmětu veřejné zakázky

Technická specifikace předmětu veřejné zakázky předmětu veřejné zakázky Příloha č. 1c Zadavatel požaduje, aby předmět veřejné zakázky, resp. přístroje odpovídající jednotlivým částem veřejné zakázky splňovaly minimálně níže uvedené parametry. Část

Více

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných

Více

Hezká optika s LCD a LED

Hezká optika s LCD a LED Hezká optika s LCD a LED JOSEF HUBEŇÁK Univerzita Hradec Králové Jednou z posledních částí fyziky, kterou se na střední škole pokoušíme zaujmout naše studenty, je optika. Velmi propracovaná učebnice [1]

Více

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami II Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zrcadla Zobrazení zrcadlem Zrcadla jistě všichni znáte z každodenního života ráno se do něj v koupelně díváte,

Více

Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie

Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie přednášející: Zdeněk Bochníček Tento text obsahuje příklady ke cvičení k předmětu F3100 Kmity, vlny, optika. Příklady jsou rozděleny

Více

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška FYZIKA II Marek Procházka 1. Přednáška Historie Dělení optiky Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení

Více

Fluorescenční mikroskopie

Fluorescenční mikroskopie Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence (např. světluška) světlo fotoluminiscence fluorescence (emisní záření jen krátkou dobu po skončení exitačního záření)

Více

vede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46).

vede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46). 4. cvičení Metody zvýšení kontrastu obrazu (1. část) 1. Přivření kondenzorové clony nebo snížení kondenzoru vede sice ke zvýšení kontrastu, zároveň se ale snižuje rozlišení a ostrost obrazu (Obr. 46).

Více

Opakování

Opakování Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony

Více

25. Zobrazování optickými soustavami

25. Zobrazování optickými soustavami 25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek

Více

IAM SMART F7.notebook. March 01, : : : :23 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY. tuna metr

IAM SMART F7.notebook. March 01, : : : :23 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY. tuna metr FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY Sada interaktivních materiálů pro 7. ročník Fyzika CZ.1.07/1.1.16/02.0079 plocha čas délka hmotnost objem teplota Interaktivní materiály slouží k procvičování, upevňování

Více

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky

Více

Mikroskopie se vzorkovací sondou. Pavel Matějka

Mikroskopie se vzorkovací sondou. Pavel Matějka Mikroskopie se vzorkovací sondou Pavel Matějka Mikroskopie se vzorkovací sondou 1. STM 1. Princip metody 2. Instrumentace a příklady využití 2. AFM 1. Princip metody 2. Instrumentace a příklady využití

Více

Optické metody a jejich aplikace v kompozitech s polymerní matricí

Optické metody a jejich aplikace v kompozitech s polymerní matricí Optické metody a jejich aplikace v kompozitech s polymerní matricí Doc. Ing. Eva Nezbedová, CSc. Polymer Institute Brno Ing. Zdeňka Jeníková, Ph.D. Ústav materiálového inženýrství, Fakulta strojní, ČVUT

Více

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test

Více

MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis

MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis Ivana Krestýnová, Josef Zicha Abstrakt: Absolutní vlhkost je hmotnost

Více

Centrovaná optická soustava

Centrovaná optická soustava Centrovaná optická soustava Dvě lámavé kulové ploch: Pojem centrovaná optická soustava znamená, že splývají optické os dvou či více optických prvků. Základním příkladem takové optické soustav jsou dvě

Více

Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ. určeno pro studenty ČZU v Praze

Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ. určeno pro studenty ČZU v Praze Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ určeno pro studenty ČZU v Praze Mikroskop Nikon Eclipse E200 Světelný mikroskop značky Nikon (Eclipse E200) používaný v botanické cvičebně zvětšuje při

Více

Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce

Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce TOMÁŠ KŘIVÁNEK Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno Abstrakt V příspěvku je popsán jednoduchý experiment pro demonstraci a měření závislosti

Více