Ústav zakládání a pěstění lesů. Diplomová práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ústav zakládání a pěstění lesů. Diplomová práce"

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav zakládání a pěstění lesů Vliv výchovy na přírůst a stabilitu mladých smrkových porostů v hospodářském souboru 55 na LS Jablunkov Diplomová práce 2006/07 Pavel Kurečka 6

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Vliv výchovy na přírůst a stabilitu mladých smrkových porostů v hospodářském souboru 55 na LS Jablunkov zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:.podpis 7

3 Pavel Kurečka Vliv výchovy na přírůst a stabilitu mladých smrkových porostů v hospodářském souboru 55 na LS Jablunkov Abstrakt: Na LS Jablunkov, revíru Nýdek v HS 55 bylo provedeno srovnání vlivu výchovy na přírůst a stabilitu ti letých smrkových mlazin a tyčkovin založených jak umělou tak i přirozenou obnovou. Šetření byla prováděná na pěti demonstračních plochách v nadmořské výšce m.n.m., založených v roce Na čtyřech plochách, z nichž dvě byly z umělé obnovy, byla prováděná pravidelná výchovná opatření. Plocha číslo pět vzniklá z přirozené obnovy byla bez zásahu a sloužila jako plocha kontrolní. Terénní šetření byla provedena v průběhu let Výsledky potvrdily významný vliv výchovných zásahů na přírůst i stabilitu daných smrkových porostů. Klíčová slova: smrková mlazina, intenzita výchovy, štíhlostní kvocient Pavel Kurečka Effects of tending on the increment and stability of young spruce stands in the management group of stands HS 55, Forest Enterprise Jablunkov Abstract: In Forest Enterprise Jablukov, Forest District Nýdek, management group of stands HS 55, comparisons were carried out of the effect of tending on the increment and stability of 10 to 19- year-old spruce young-growth and pole-stage stands established both by artificial and natural regeneration. The study was carried out on five demonstration plots established in 2004 at an altitude of m. On four plots, two of them established by artificial regeneration, regular tending measures were carried out. A plot No. 5 originated from natural regeneration was without tending measures and served as a control plot (checkplot). Field investigations were carried out during Results proved significant effects of tending measures on the increment and stability of the spruce stands. Keywords: spruce, young-growth stand, tending intensity, slenderness ratio 8

4 Obsah: 1. Úvod, 6 2. Rozbor problematiky Ekologické nároky smrku Růst a růstové projevy smrku Výchova mladých porostů Nejvýznamnější škodliví abiotičtí činitele smrku Historie a současnost výchovy smrkových porostů Modely výchovy smrkových porostů Model výchovy pro smrkové porosty pěstované na poměrně stabilních stanovištích Kyselá stanoviště vysokých horských poloh Kyselá stanoviště středních a vyšších poloh Kyselá stanoviště nižších poloh Živná stanoviště nižších poloh Model výchovy pro smrkové porosty pěstované na stanovištích ohrožovaných škodlivými abiotickými činiteli Živná stanoviště středních a vyšších poloh Bohatší oglejená stanoviště středních a vyšších poloh Podmáčená a rašelinná stanoviště Kritéria pro posouzení účinnosti výchovy smrkových porostů na jejich statickou stabilitu Výchova smrkových porostů v imisních oblastech Výchova mladých smrkových porostů vzniklých přirozenou obnovou Založení zkusných ploch Rozbor přírodních podmínek Historický vývoj lesů na revíru Nýdek Zhodnocení přírodních poměrů Dřevinná skladba Údaje o současném stavu lesa Metodika zpracování Postupy terénních šetření a zpracování výsledků Popis venkovních prací Popis porostů Výsledky měření Tloušťková měření Výšková měření Štíhlostní kvocient Stabilita porostů Závěr Summary Seznam použité literatury Přílohy a fotodokumentace.51 9

5 1.Úvod Smrk ztepilý se v posledních dvou stoletích stal nejvýznamnější dřevinou hospodářských lesů v celé střední Evropě. Je oblíben jednak pro své snadné pěstování, jednak pro neobyčejně širokou upotřebitelnost dřeva. Pro své vlastnosti se smrkové dřevo stalo základní surovinou pro dřevozpracující průmysl a uplatnilo se ve stavebnictví a v mnoha dalších oborech lidského podnikání. Poměrně snadné pěstování smrku, jeho vysoká produkce, rychlý růst, technické přednosti, vysoká kvalita jeho dřeva a trvalá poptávka po něm to vše nakonec vedlo k tomu, že se smrk rozšířil i mimo svůj horský areál, především do středních a nižších poloh, dokonce i do nížin. K hromadnému rozšíření smrku v oblasti střední Evropy přispěla také cenná schopnost zdárně se vyvíjet na holých plochách. Proto se smrk dobře hodil k zalesňování rozsáhlých holosečí a ředin původních lesů, devastovaných v 17. a 18. století nadměrnými těžbami a navíc ještě poničených kalamitami různého původu. V našem věku se smrk osvědčil jako dřevina velmi vhodná k širokému uplatnění při plánování a realizace krátkodobých racionalizačních tendencí v pěstování lesa. Rozsáhlé pěstování smrku mimo jeho přirozený areál však přinesl lesnímu hospodářství u nás i jinde v Evropě četné problémy. Na nevhodných stanovištích, vnucených smrku umělými kulturami, pozbyl smrk své přirozené rezistence a stal se málo odolným vůči různým škodlivým činitelům. Nemalou mírou k tomu přispělo i neuvážené rozšiřování smrku bez ohledu na původ jeho osiva. To pak kromě nevhodných metod jeho pěstování bylo jednou z příčin rozsáhlých a četných kalamit, které v minulém i tomto století postihovaly a stále postihují smrkové porosty v řadě oblastí. Kromě škodlivých abiotických (sníh, vítr, námraza) a biotických (kůrovci) činitelů nabývá v posledních letech na významu další a mnohem nebezpečnější škodlivý činitel průmyslové imise. Cílem předložené práce je sjednocení dosavadního výzkumu výchovy mladých smrkových porostů a předložení možných modelů výchovy těchto porostů v závislosti na stanovišti. 10

6 2. Rozbor problematiky 2.1. Ekologické nároky smrku (Picea abies (L.) Karst.) Smrku se nejlépe daří ve vyšších a středních horských polohách s ročními srážkami nad 700 mm. V nižších polohách ( m n.m.) může plně prospívat jen v údolích, na dně úžlabin a na místech, kde je dostatečná vlhkost. Ve středních polohách ( m n.m.) vyhovují smrku nejlépe severní svahy (Jurča, 1988). Mráček Pařez (1986) uvádí, že smrk je schopen snášet poměrně dlouho zastínění, podle odolnosti k zastínění je zařazován mezi dřeviny polostinné. Mladé smrkové porosty a porosty rostoucí na bohatších stanovištích snášejí zastínění lépe než porosty starší, popř. porosty rostoucí na chudých půdách. Rozsáhlý areál smrku je určen především jeho vztahy k teplotě. Smrk dobře snáší nízké teploty, zimní mrazy mu málokdy škodí. Je však citlivý na vysoké teploty, zejména v období sucha. Ke svému růstu vyžaduje dostatek vody, zejména v teplejších oblastech. Ke svému zdaru žádá smrk polohy se značnou vlhkostí vzdušnou i půdní. V klimaticky chladných polohách s poměrně krátkou vegetační dobou se však spokojí i s nižšími srážkami. Převážně povrchově uspořádané kořenové soustavě vyhovují půdy s dostatečnou a rovnoměrnou vlhkostí. Smrk snese i značnou vlhkost půdy na rašeliništích a na bažinách. Na stanovištích s bočním přítokem vody, tedy v úžlabinách nebo na spodních polohách svahů má smrk značnou růstovou potenci; není ohrožován nedostatkem vláhy v periodách sucha. Taková stanoviště vyhovují smrku zejména v polohách mimo oblast jeho klimatického optima. Smrk nemá velké nároky na minerální složení půdy. Ve svém klimatickém optimu roste i na půdách vysloveně chudých; jeho produkce je na nich však nízká. I když nemá na živiny zvlášť velké nároky, vyžaduje smrk především půdy kyselé s hodnotou ph 4-5. Poměrně malé nároky smrku na obsah živin v půdě umožňují pěstovat jeho porosty na různých půdních typech, vzniklých na podloží prahor, vápenců i naplavených a usazených půd. Podmínkou však je, aby tyto půdy byly dostatečně vlhké a provzdušněné. Vítr má pro les i jednotlivé stromy mnohostranný význam, jak příznivý, tak nepříznivý. Smrkové porosty podobně jako porosty ostatních dřevin, potřebují k životním pochodům mírný pohyb vzduchu. Pro asimilaci a transpiraci postačuje vánek o síle 0,5-1,5 m/s. Rychlejší pohyb vzduchu o rychlosti 3-4 m/s a více má již nepříznivý vliv. Nepříznivě působí vítr především na smrkové porosty rostoucí na exponovaných stanovištích převážně zlomy a vývraty. Jednostranné a dlouhodobé zatěžování smrkových porostů větrem vede k podstatnému zesílení kořenových náběhů a k mírné oválnosti kmene s delším průměrem ve směru větru. Také tvorba reakčního dřeva není zanedbatelná Růst a růstové projevy smrku Biologické vlastnosti smrku jsou pro pěstování většinou příznivé. Nemá náchylnost k nadměrnému košatění a křivení kmenů. Plně produkuje při uvolnění koruny, i když v období mládí roste dobře nejen v řídkých, ale i v přehoustlých porostech. Udržuje poměrně centrickou korunu i po jednostranném uvolnění. 11

7 V hustých mladých porostech, pokud nejsou dostatečně výškově rozrůzněny, značně zkracuje korunu. Nastává pak přeštíhlení a smrk se stává málo odolným proti abiotickým škodám (Mráček, Pařez 1986). Chápeme-li lesní porost jako dřevinnou složku biocenózy lesa, projevuje se mezi jedinci a skupinami této dřevinné složky určitá vazba v životních projevech. Stromy mohou navzájem na sebe působit, a to buď přímo (vzájemným dotykem a z toho vyplývajícími projevy), nebo nepřímo tím, že mění životní podmínky svých sousedů. Přímé vzájemné působení stromů na sebe není příliš významné a jde většinou o vzájemné odírání větví, mechanické narušování blízkých kořenů apod.. Mnohem významnější je však skutečnost, že stromy ovlivňují svým tělem a svými projevy vlastnosti neživé složky prostředí (ekotopu a biotopu) a vyvolané změny se mohou potom projevit v životních funkcích jiných stromů. Těchto skutečností se plně využívá v pěstování lesů a jsou významné při usměrňování kvantitativní a kvalitativní produkce. Podstatnou roli v tomto působení hrají výškový a tloušťkový přírůst o nichž Vyskot (1971) uvádí, že výškový přírůst začíná na jaře (duben,květen) a končí v létě (červenec,srpen). V určitém věku dosahují dřeviny maxima výškového růstu a potom jej opět zpomalují. Tento životní rytmus růstu do výšky závisí však i na umístění stromu v porostu. Délka ročních výškových přírůstů je proměnlivá podle denního, ročního a celoživotního rytmu v závislosti na vnějších podmínkách růstu. Tloušťkový přírůst a jeho průběh podléhají podobně jako přírůst výškový růstovému rytmu během dne, roku i celého života porostu. Tloušťkový přírůst začíná v polovině května a ukončuje v září, přičemž tvorba letního dřeva začíná asi v polovině července. Tloušťkový přírůst tedy probíhá ve vegetačním období déle než přírůst výškový. Assmman v roce 1961 ( in Vyskot 1971) uvádí dobu výškového růstu smrku, konec května až polovina července, tedy cca 50 dnů. Fenologické pozorování Burgera v roce 1926 (in Vyskot 1971) ukázalo, že počátek i doba trvání výškového růstu jsou různé podle dřevin, stanoviště, provenience, klimatu atd Výchova mladých porostů Účelem porostní výchovy je cílevědomě usměrňovat růst a vývoj lesa během převážné části obmýtní doby a žádoucím způsobem ovlivňovat vlastnosti jednotlivých stromů, porostů a porostního prostředí. V minulosti se výchova chápala jako úmyslná předmýtní těžba, při které se odstraněním hospodářsky nežádoucí složky podporoval přírůst i kvalita složky hospodářsky žádoucí a péče o mladé porosty se zanedbávala (Slodičák,1996). Význam výchovy, který neustále nabývá na významu, shrnuje Peňáz v učebnici Pestovanie lesa Korpeľ (1991) v následujících čtyřech bodech: a) v období mladého věku se vytváří základ druhového složení porostů, který má význam nejen pro výši kvantitativní a kvalitativní produkce, ale zejména pro zachování genofondu lesních dřevin, zvýšení odolnosti a stability lesních ekosystémů a jejich kladného vlivu na ekologickou a ekonomickou optimalizaci krajiny a životního prostředí, b) v období mladého věku porostů lze úpravou prostorového rozmístění dát nezbytný základ pro tvorbu takových ukazatelů velikosti a tvaru stromů hlavního porostu, které jsou nezbytné nejen pro optimální produkci, ale i 12

8 zvýšení odolnosti proti negativním vlivům abiotických a biotických činitelů včetně nepříznivých antropických vlivů, c) dynamika růstu a vývoje porostů mladého věku a s tím související změny druhového složení, prostorového uspořádání a kvalitativního vývoje jsou neobyčejně rychlé a rozsáhlé, což se neopakuje v žádné další růstové fázi. Proto je teorií i praxí prokázáno, že v této fázi jsou výchovné zásahy z pěstebního hlediska nejpotřebnější a nejúčinnější. Zanedbání úprav druhové skladby nebo odolnosti stromů a porostů v mladém věku lze později již těžko napravit, d) správně vykonaná výchova v mladých porostech může zlepšit řadu nedostatků předchozí obnovy a na druhé straně vytvořit vhodné podmínky pro racionální probírky. V zásadě můžeme rozdělit porosty do tří hlavních kategorií: A kategorie porostů velmi dobrých s předpokladem tvorby nejkvalitnějšího bezsukého dřeva, neohrožených větrem, sněhem a námrazou, Doba prvního zásahu: při zapojování mlaziny Zásah: podúrovňový a zdravotní výběr Síla zásahu: slabší, uvolnění zápoje na dobu pěstebního intervalu-5 let Způsob výběru: celoplošný a individuální B kategorie porostů dobrých, ohrožených však abiotickými činiteli větrem, sněhem, námrazou, Doba prvního zásahu: včas, při zapojování mlaziny, kdy koruny sahají ještě k zemi Zásah: úroveň a podúroveň Síla zásahu: radikální snížení počtu stromů Způsob výběru: individuální, schématický nebo kombinovaný C kategorie porostů nekvalitních, nevhodných pro produkci jakostního dřeva, nebo rozvrácených abiotickými činiteli Doba prvního zásahu: při zapojování mlaziny Zásah: podúroveň Síla zásahu: podle hustoty mlaziny prodloužit pěstební interval na let Způsob výběru: individuální s ohledem na zvýšení vitality a odolnosti smrku 2.4. Nejvýznamnější škodliví abiotičtí činitelé smrku Mezi nejvíce škodlivé činitele patří mokrý sníh, námraza a vítr (vítr bořivý a vichřice). Sníh ohrožuje všechny lesní porosty v nadmořských výškách m, to je v polohách s častým výskytem mokrého sněhu (Pařez 1972). Nejvíce jsou poškozovány mladé smrkové porosty v období kulminace výškového přírůstu. Vzhledem k tomu, že působení sněhu je ve srovnání s větrem statičtější s převládajícím vertikálním tlakem (Marsch 1989), nejčastějším typem poškození je zlomení kmene. Nejvíce poškozeny jsou zpravidla stromy nižších stromových tříd s vysokým štíhlostním koeficientem (Slodičák 1983, 1987). 13

9 Poškození námrazou (bělavá nebo šedá, slabě krystalická až amorfní ledová hmota) se od škod sněhem liší zejména pozdějším nástupem a větším ohrožením dominantních jedinců v porostu, zatímco úrovňová a podúrovňová složka může zůstat nedotčena. Ohrožení lesních porostů větrem se na rozdíl od ohrožení sněhem začíná objevovat v pozdějším věku, zpravidla po překročení horní porostní výšky m. Ohroženy jsou zejména smrkové porosty na podmáčených půdách vytvářející mělké kořenové systémy. Ve srovnání s více méně statickým tlakem sněhu či námrazy, je působení větrem na stromy dynamické a převážně horizontální. Typ poškození větrem je závislý hlavně na podmínkách prostředí. Na podmáčených půdách, zvláště v porostech s dobře vyvinutými korunami stromů, převládají vývraty, zatímco v porostech s lépe vyvinutými kořenovými systémy stromů na kyselých popř. i živných stanovištích převládají zlomy Historie a současnost výchovy smrkových porostů V historii výchovy porostů lesních dřevin ve střední Evropě lze v literatuře nalézt celou řadu příkladů způsobů výchovy zejména smrkových porostů, tedy té dřeviny, která měla v minulosti a má dosud pro evropské lesní hospodářství mimořádný význam. V celé střední Evropě byly smrkové porosty od začátku 19. století pěstovány podle zásad učení G.L.Hartiga (Hartig 1808), (in Korpeľ 1991), to znamená od mládí ve velmi těsném zápoji. Prořezávky a probírky byly sice časté, ale jejich intenzita byla slabá až mírná: likvidovaly se hlavně stromy potlačené, z části i stromy ustupující. Tento způsob výchovy vedl k produkci stromů se štíhlými a plnodřevnými stromy, jejichž koruny byly malé a vysoko na kmenech nasazené. Slodičák (1995) uvádí, že první starší strategie pracuje s porostem jako s celkem. Hlavní principy ochrany spočívají podle této strategie ve vzájemné podpoře jedinců v porostu. Stabilizující prvky jsou zpevněné okraje porostů, zvýšený podíl zpevňujících dřevin, směrování obnovy proti převládajícímu větru, odvodnění zamokřených stanovišť atd.. Tato strategie byla propagována a široce používána v první polovině 20. století, avšak nezabránila růstu poškození vzhledem ke svým slabinám, spočívajících zejména v možných nárazech větru i z jiných směrů než je směr převládající, vůči kterému je ochrana budována. Dalším významným nedostatkem byl také poznatek, že jednou narušený systém ochrany se rychle hroutil. Jako odezva na tyto nedostatky byla navržena druhá strategie spočívající na individuální stabilitě jedinců (nazývána též vnitřním zpevněním). Hlavními prvky jsou zde především nižší počty jedinců při výsadbě, vývoj stromů ve volném zápoji, snaha o vytvoření velkých a hluboce zavětvených korun, mohutného hlubšího kořenového systému a co nejspádnějšího kmene s nízkým štíhlostním koeficientem. Důraz se zde tedy přenesl z ochrany prvků budovaných při obnově porostů převážně na prvky tvořené porostní výchovou. Druhá strategie se osvědčila zejména v mladých smrkových porostech ohrožovaných sněhem, avšak pozdější silné výchovné zásahy v duchu této strategie způsobily zvýšené poškození porostů větrem. Z těchto důvodů byla postupně vypracována třetí strategie ochrany kombinující prvky obou předchozích strategií. Základem této třetí strategie je tzv. odstupňovaná výchova (tj. v průběhu vývoje porostu nestejnoměrné), jejíž cílem je zlepšení kvality a zvýšení objemu produkce ve smrkových porostech. 14

10 Podle této třetí strategie může být stabilita jednotlivých stromů vypěstována pouze v mladých porostech udržováním volného zápoje řidším sponem při výsadbě nebo velmi silnými zásahy v době zapojování korun, tj. v době kulminace tloušťkového a výškového přírůstu. Cílem těchto pěstebních opatření je vypěstování dlouhých, dobře vyvinutých korun, mohutných kořenových systémů a stabilních spádných kmenů s nízkým štíhlostním koeficientem. Smrkové porosty pěstované tímto způsobem jsou zpravidla velmi odolné vůči zlomení sněhem, ale velká koruna představuje značnou záchytnou plochu pro vítr. Proto se provádí opatření, které spočívá ve zkrácení korun ať již uměle vyvětvením nebo přirozeně změnou strategie volného zápoje na strategii plně zapojeného porostu. Přirozeným zkrácením korun sníženou intenzitou výchovy se buduje systém vzájemného krytí, avšak v tomto případě je to již známá ochrana individuálně stabilních jedinců, protože efekt volného zápoje, zejména spádný kmen a mohutný kořenový systém se mění velmi málo po dosažení výšky porostu 15 metrů. Výchovu smrkových porostů v těsném zápoji také ostře kritizovali významní lesníci tehdejší doby, především H. Cotta již v roce 1816 a po něm Ch. Liebich v letech 1831 a 1834 a zvlášť E. André v roce 1826 a 1832 (in Pařez,Chroust 1988), který jako jeden z představitelů tehdejší tzv. Pražské školy přišel s prvním konkrétním modelem výchovy ve smrkových porostech. Tito lesníci zdůrazňovali, že smrkové porosty je nutno od mládí vychovávat tak, aby každý strom v porostu měl dostatečný prostor pro svůj růst, aby se tedy smrkové porosty v mládí mohly vyvíjet v podstatě volnějším zápoji než bylo tehdy v praxi obvyklé. Návrhy na výchovu smrkových porostů od mládí ve volnějším až zcela volném zápoji, neměly v lesnické praxi dostatečnou odezvu a neujaly se. Trvalo dalších 60 let než se objevil nový model intenzívní výchovy smrkových porostů. Zásluhu o to měl na přelomu 19. a 20. století vynikající český lesník J. Bohdanecký v letech 1890 a 1917 (in Pařez,Chroust 1988). Ve svém modelu porostní výchovy smrku Bohdanecký doporučoval začít s co nejintenzívnějšími prořezávkami ve smrkových porostech již ve věku 10 let s cílem podstatně snížit počet stromků na 1 ha a tak zabránit příliš rychlému čištění kmenů. Podle představ J. Bohdaneckého měly koruny stromů v hlavním porostu do věku 25 let sahat prakticky až k zemi, do věku 35 let měly zabírat alespoň 2/3 výšky stromu. Intenzívní zásahy v mladých smrkových porostech měly za úkol připravit vhodné prostředí pro tzv. sólové stromy, které měly být stejnoměrně rozptýleny po celé rozloze porostu a měly být schopny díky své bohaté koruně prorůstat do tloušťky 2-4 mm ročně až do vysokého věku porostů. Model výchovy smrkových porostů měl velký ohlas v cizině: Schiffel v letech 1904 a 1906, Rebel 1905, Gehrhardt 1925 a 1928 (in Pařez,Chroust 1988) a celá řada dalších. Hlavní význam J. Bohdaneckého a celé jeho práce ve výchově smrkových porostů tkví především v tom, že se mu podařilo skutečně otřást hartigovským pojetím výchovy smrkových porostů a že teoreticky zdůvodnil nejen možnost, ale i oprávněnost výchovy smrkových porostů ve volnějším až ve zcela volném zápoji. K dalšímu obrození myšlenky pěstovat smrk od mládí ve volném zápoji došlo až po 2. světové válce. Bylo to hlavně zásluhou skandinávských lesníků Petterson v roce 1955, Andersson 1962, Vuokila 1967, Brantseg 1969 (in Pařez,Chroust 1988), kteří do lesnické praxe zavedli produkční tabulky pro smrkové a borové porosty, ve kterých byl pro různé stanovištní podmínky a pro různé výchozí počty stromů na 1 ha modelován vývoj základních taxačních veličin spolu s numericky definovanými programy probírkových zásahů. 15

11 Skandinávští autoři speciálních produkčních tabulek doplněných zároveň vhodnými modely porostní výchovy naznačili vlastně směr, kterým by se v budoucnu mělo ubírat modelování porostní výchovy všech hlavních dřevin. Zkušenosti s produkčními tabulkami a v nich uváděnými modely porostní výchovy jednotlivých dřevin ukázaly zcela přesvědčivě, že při sestavování výchovných modelů se stává velmi důležitou veličinou vedle počtu stromů na 1 ha v hlavním porostu i horní výška porostu, definována nejčastěji jako střední výška 100 nejtlustších stromů na 1 ha. S tímto novým, zjednodušeným pojetím modelu výchovy smrkových porostů přišel v roce 1969 Abetz (in Pařez,Chroust 1988), který připravil model výchovy obligatorních variant pro mezinárodní pokus IUFRO. Podle tohoto modelu se plánuje ve smrkových porostech (s počáteční hustotou sazenic na 1 ha) první intenzívní zásah (tj. snížení na 1200 stromů na 1 ha) v době, kdy ve smrkovém porostu dosáhne horní výška 10 m. Velmi podrobně rozpracoval modely výchovy mladých smrkových a borových porostů v naší republice L.Chroust v letech 1972, 1973 a 1976 ( in Pařez,Chroust 1988). Vedle vlastní intenzity výchovných zásahů vyjádřené počtem stromů hlavního porostu v závislosti na horní výšce a věku porostů Chroust doporučil pro bonitně lepší a bonitně horší porosty vhodné technologické varianty včetně patřičné mechanizace těžebních a vyklizovacích prací. Přitom rovněž bral v úvahu terénní podmínky a stupeň ohrožení porostů škodlivými abiotickými činiteli. Aplikace Chroustových modelů porostní výchovy smrku a borovice v praxi vyžaduje pečlivý rozbor klimatických, stanovištních, porostních a terénních podmínek, jak to ve své práci z r dokumentoval na příkladě lesního hospodářského celku Deštné v Orlických horách. Dalším příkladem modelů výchovy smrkových porostů určených pro širší lesnickou praxi jsou modely, které předložili rakouští lesníci Johann a Pollanschütz v letech 1974, 1980, 1981 a 1983 (in Pařez,Chroust 1988). V těchto modelech porostní výchovy smrku (pro porosty II. bonity) se vychází z různé počáteční hustoty porostů ( a sazenic na 1 ha). Pro výchovu smrkových porostů v polohách ohrožovaných spadem vlhkého sněhu, popř. v polohách ohrožovaných větrem, lze považovat za nejvíce vyhovující modely charakterizované poměrně radikálním snížením počtu stromů na 1 ha v době, kdy horní výška porostu dosáhne 5 m a 10 m. Autoři upozorňují, že v polohách ohrožovaných spadem vlhkého sněhu, popř. v polohách ohrožovaných větrem, je bezpodmínečně nutno dodržet radikální snížení počtu stromků na 1 ha při prvním výchovném zásahu na výši doporučovanou v modelech. Koruny stromů je možno včasnými a silnými zásahy významně prodloužit, takže ve stádiu kritických tyčkovin jsou o % delší než koruny z nevychovávaných porostů. Protože se do těžiště koruny, nacházejícího se vzhledem k jejímu neiloidickému tvaru v její spodní 1/24, soustředí břemeno síly, je každé zkrácení ramene namáhání velmi významné. Šetření ukázalo, že prodloužení koruny má pro stabilitu stromu téměř stejný význam jako zvětšení tloušťky kmene. Její prodloužení z 1/3 na 2/3 celkové výšky zvyšuje odolnost stromu vůči zlomu dvojnásobně. 16

12 Pozitivní výsledky sledované na výzkumných plochách se silnými zásahy: - zvýšený tloušťkový přírůst a tloušťka kmene - hodnotová produkce je vyšší v porostech vychovávaných silnými zásahy, neboť podíl silnějších sortimentů je v těchto porostech vyšší - zvětšuje se poměrová délka koruny na 2/3 celkové výšky stromu a zmenšuje tak moment namáhání v důsledku snížení těžiště - rozvolnění zápoje silnými zásahy zmenšuje celkové množství sněhu zadrženého v korunách - zvýšený příjem krátkovlnného fotosynteticky účinného záření velmi příznivě ovlivňuje kvantitu a kvalitu asimilačního aparátu - porušení kompaktnosti aktivního povrchu porostu dochází k zmírnění extrémních teplot v horní části korunového prostoru - ztráty na produkci se ve vychovávaných porostech v důsledku rychlejšího růstu stromů vyrovnávají - porosty se vyznačují ve srovnání s růstovými tabulkami, dobrým výškovým a tloušťkovým růstem, na výčetní kruhové základně i zásobě Negativní výsledky sledované na výzkumných plochách se silnými zásahy: - zvýšený tloušťkový přírůst vede ke snížení objemové váhy dřeva a jeho fyzikálně mechanických vlastností dřeva - snižuje se objemová váha (větší náchylnost k hnilobě) - rychlost větru a imisní zátěž v rozvolněných korunách je větší dvoj až trojnásobně - zvýšená fyziologická aktivita se zvýšenou výměnou plynů a intenzivnějším vodním režimem zvyšuje příjem toxických látek Nové modely porostní výchovy pro smrkové, borové, dubové a bukové porosty vycházejí především z výsledků dosažených na dlouhodobě sledovaných výzkumných a poloprovozních plochách sledovaných v porostech a z výsledků dosažených v lesnicky vyspělých státech ve střední Evropě. Pro diferencovanou výchovu smrkových porostů, které u nás patří k nejrozšířenějším a které se pěstují v nejrůznějších stanovištních podmínkách, bylo vypracováno 10 modelů porostní výchovy, pro borové porosty 6 modelů, pro dubové porosty 3 modely a pro porosty bukové, které mají v naší republice nejnižší plošné zastoupení, pak 2 výchovné modely. Při sestavování modelů porostní výchovy hlavních dřevin v naší republice (Pařez, Chroust 1988) se vycházelo především ze základních přírodních podmínek, definovaných hospodářskými soubory a edafickými kategoriemi, neboť při racionální porostní výchově je nutné respektovat nejen biologické vlastnosti druhu dřeviny, ale i trvale působící vlastnosti stanoviště, jako je bohatost půdy na živiny a vodu a nadmořská výška. Zároveň se musí respektovat i současný stav porostů jednotlivých dřevin, tj. jejich kvalita a stupeň ohrožení škodlivými abiotickými činiteli. 17

13 3. Modely výchovy smrkových porostů z umělé obnovy Při výchově smrkových porostů je zapotřebí respektovat především dva důležité momenty: je to jednak snaha vypěstovat maximální množství kvalitní dřevní suroviny a jednak výchovou posílit smrkové porosty tak, aby se zvýšila jejich statická stabilita a tím i odolnost vůči nepříznivým abiotickým činitelům, v mládí hlavně vůči vlhkému sněhu a ve vyšším věku pak vůči větru. Podle stupně ohrožení porostu tím či oním škodlivým abiotickým činitelem je při výchově porostů nadřazeno buď hledisko produkce nebo snaha po vyšší stabilitě porostů. Při sestavování výchovných modelů pro smrkové porosty se tedy respektoval vedle nadmořské výšky, bohatosti stanoviště na živiny a na vodu, dále vedle svažitosti terénu a únosnosti půd (oba faktory nelze pominout při stále se stupňující mechanizaci těžebních prací) a výskytu terénních překážek, zároveň i stupeň ohrožení smrkových porostů sněhem a větrem. Názory na účinnost výchovných sečí jsou rozdílné, neboť dosud nebyl prokázán jejich jednoznačný význam. Zejména jsou protichůdné názory na nejúčinnější výchovný způsob, jak co se týče metody, tak i intenzity sečí. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 139/2004 Sb. taxativně stanovují minimální hektarové počty prostokořenného sadebního materiálu. Pro smrk ztepilý platí tyto hodnoty: Horské polohy HS 71,73,75,77,79,02, ks/ha Stanoviště neovlivněná vodou HS 51,53,55,41,45,13,25,31, ks/ha Stanoviště ovlivněná vodou HS 39,57,59,27, ks/ha 3.1. Modely výchovy pro smrkové porosty pěstované na poměrně stabilních stanovištích Smrkové porosty na kyselých stanovištích vysokých horských poloh, dále smrkové porosty na kyselých stanovištích vyšších, středních a nižších poloh, stejně jako smrkové porosty na stanovištích živných v nižších polohách, jsou z hlediska ohrožení škodlivými abiotickými činiteli (zejména větrem) značně stabilní díky svému dobrému zakotvení v půdě. Sněhové polomy různé intenzity lze na těchto stanovištích (ve většině případů středně až méně produktivních) očekávat hlavně v porostech lepších bonit Kyselá stanoviště vysokých horských poloh Na kyselých stanovištích ve vysokých horských polohách (jde převážně o smrkové porosty na edafických kategoriích K a M v vegetačním lesním stupni v hospodářském souboru 73 s celkovou rozlohou porostní plochy kolem ha) bývají smrkové porosty zpravidla dostatečně stabilní, i když jsou prakticky stále vystaveny soustavnému působení větru a námrazy. Jde o klimaticky drsné polohy s nízkými průměrnými teplotami a s krátkou vegetační dobou. Drsné klima v těchto polohách je rozhodujícím faktorem pro pěstování smrkových porostů. Výchovné zásahy ve smrkových porostech na kyselých stanovištích vysokých horských poloh ve velmi svažitých terénech začínají v době, kdy dojde k zapojení mlazin, což v těchto vysokých polohách bývá obvykle až ve 3. decenniu věku porostů. 18

14 Na rozdíl od kyselých stanovišť středních poloh se ve vysokých horských polohách doporučuje, aby první výchovný zásah byl dostatečně intenzívní, s poklesem počtu stromků na na 1 ha Kyselá stanoviště středních a vyšších poloh Kyselá stanoviště středních a vyšších poloh zaujímají smrkové porosty hlavně v hospodářských souborech 43 a 53 na souborech lesních typů 3-6 K, I a 6 M v nadmořské výšce cca m n.m. Na těchto lokalitách jsou smrkové porosty v půdě rovněž vcelku dobře zakotveny, jsou tedy vůči větru poměrně dobře odolné. Ve smrkových porostech na kyselých stanovištích ve středních a vyšších polohách je třeba začít s prořezávkami zpravidla již ve 2. decenniu života porostu. Na těchto stanovištích není však nutno zasahovat při prvním výchovném zásahu tak intenzívně, jako je tomu na stanovištích labilních. Pořadí Stáří Horní Počet stromů Pěstební Průměrný zásahů porostu výška na ha po zásahu interval rozestup (let) (m) (tisíc ks) (let) (m) ,9-2,1 10 2, ,6-1,9 10 2, ,5 15 2, Kyselá stanoviště nižších poloh Smrkové porosty pěstované na kyselých stanovištích nižších poloh se nacházejí hlavně na edafických kategoriích M a K v 0,-2. vegetačním lesním stupni, v současné době mají rozlohu kolem ha (cca 5 % celkové rozlohy smrkových porostů v ČR). V polohách s nízkou nadmořskou výškou trpí smrkové porosty především nedostatkem vláhy a nadměrným teplem, abiotičtí činitelé (sníh, vítr) zde příliš nehrozí. Výchovný zásah při prvním prořezávce bývá v těchto smrkových porostech zpravidla dosti intenzívní s cílem snížit intercepci korunového prostoru a zvýšit příliv ovzdušných srážek k zemi a zároveň omezit kořenovou konkurenci jedinců zbylých po zásahu v porostu Živná stanoviště nižších poloh Smrkové porosty na živných stanovištích nižších poloh (edaf. kategorie C, S, B a H v lesním vegetačním stupni, hlavně v hospodářském souboru 25) zaujímají jen malou rozlohu, kolem ha porostní plochy, tj. zhruba 2 % z celkové rozlohy smrkových porostů v ČR. Podobně jako tomu bylo na kyselých stanovištích nízkých poloh, trpí smrkové porosty v těchto polohách i na živných půdách nižších poloh nedostatkem srážek a nadbytkem tepla, sníh ani vítr jim však zde příliš neškodí. 19

15 Při výchově smrkových porostů na živných stanovištích nižších poloh se v porovnání se středními a vyššími polohami volí v mladém věku porostů mírnější intenzita zásahů. Počet stromů na ha v zavislosti na věku - Stanoviště poměrně stabilní ks věk kyselá:7.-8.lvs kyselá:5.-6.lvs kyselá:3.-4.lvs živná:3.-4.lvs Obr Modely výchovy pro smrkové porosty pěstované na stanovištích ohrožovaných škodlivými abiotickými činiteli Na stanovištích ve zvýšené míře ohrožovaných škodlivými abiotickými činiteli sem patří ve středních a vyšších polohách stanoviště živná, stanoviště obohacená humusem a vodou, dále bohatší oglejená stanoviště a stanoviště podmáčená a rašelinná, tedy všechna stanoviště, kde bohatost živin a vody v půdě působí velmi příznivě na růst smrku jsou smrkové porosty tím náchylnější k rozsáhlým větrným polomům, čím vyšší je obsah vody v půdě. Všechna tato stanoviště se zároveň nacházejí v polohách téměř každoročně ohrožovaných sněhovými polomy. Na těchto labilních stanovištích může výchova významnou měrou přispět ke zvýšení odolnosti smrkových porostů vůči sněhovým a větrným polomům a tím k zajištění bezpečnější produkce kvalitního dřeva v těchto porostech. 20

16 Živná stanoviště středních a vyšších poloh Smrkové porosty na živných stanovištích středních a vyšších poloh se vyskytují hlavně na půdních kategoriích S, B, H ve vegetačním lesním stupni v hospodářských souborech 55 a 45. Na všech živných stanovištích středních a vyšších poloh jsou smrkové porosty vcelku průměrně stabilní. Značně je však ohrožuje vlhký sníh. Ve smrkových porostech nejlepších bonit na živných stanovištích ve středních a vyšších polohách se s výchovou začíná zpravidla velmi záhy, obvykle již ve věku kolem 10 let (v době, kdy dochází k zapojení kultury). Při prvním výchovném zásahu ve smrkových porostech založených v hustších sponech se dnes doporučuje schematická redukce zpravidla každé druhé řadě stromků a ve zbývajících řadách ještě další selektivní zásah. Z hlediska maximálního zvýšení statické stability smrkových porostů je první výchovný zásah účinný jen v tom případě, že při něm dojde skutečně k radikálnímu snížení počtu jedinců na 1 ha, čím je předpokládané ohrožení smrkových porostů některým ze škodlivých abiotických činitelů vyšší, tím intenzivnější musí být první výchovný zásah. Jen skutečně radikální pokles počtu stromků na 1 ha je schopen ve smrkových porostech zajistit v následujících letech volný vývoj korun stromů hlavního porostu a žádoucí změnu ve velikosti jejich štíhlostních koeficientů. V radikálně proředěných smrkových mlazinách mají stromy hlavního porostu naději, že si udrží dlouhé koruny co nejdéle a že si vytvoří i rozsáhlý kořenový systém. Na živných stanovištích dokáží mladé smrkové porosty již v poměrně krátké době po zásahu dobře využít prostor získaný po intenzivní prořezávce a zvýšený tloušťkovým (i výškovým objemem) přírůstem nahradit vytěžené stromy. Zvýšený tloušťkový přírůst v bazální části kmenů přispívá významně k příznivé změně štíhlostních koeficientů stromů (poměru h: d), tj. k jeho poklesu na hodnotu 80 a méně. Smrkové kmeny a takovými hodnotami štíhlostního koeficientu se v současné době považují za maximálně odolné vůči běžným sněhovým polomům. Pořadí Stáří Horní Počet stromů Pěstební Průměrný zásahů porostu výška na ha po zásahu interval rozestup (let) (m) (tisíc ks) (let) (m) ,6-1,9 10 2, ,2-1,4 10 2, ,0 10 3, Bohatší oglejená stanoviště středních a vyšších poloh Smrkové porosty na bohatších oglejených stanovištích středních a vyšších poloh, tedy na stanovištích střídavě zamokřovaných, bohatých na živiny a vodu, patří převážně do hospodářského souboru 57 (hlavně edaf. Kategorie 0 a V ve vegetačním lesním stupni) s rozlohou smrkových porostů kolem ha. Na těchto stanovištích bývají smrkové porosty výrazně ohrožovány sněhem i větrem. Jde tedy již o značně labilní stanoviště, labilita smrkových porostů je na bohatších oglejených stanovištích (podobně jako na živných stanovištích) stupňována nepříznivým poměrem velikostí koruny a kořenovým systémem. 21

17 Proto je ve smrkových porostech oglejených stanovišť středních a vyšších poloh prvořadým požadavkem bezpečnosti jejich produkce. V porovnání s modelem výchovy smrkových porostů na živných stanovištích se při výchově mladých smrkových porostů na bohatších oglejených stanovištích počítá s radikálnějším snížením počtu stromků na 1 ha při první prořezávce, a to na jedinců na 1 ha. Cílem tohoto postupu je pěstovat smrkové porosty od mládí v dostatečně volném zápoji a zajistit v nich, zejména u cílových stromů a u většiny stromů hlavního porostu takové kmeny, které by byly k kritickém období II. A III. věkové třídy spádnější (se štíhlostním koeficientem pod 80) a měly dostatečně velkou korunu a souměrnou korunu, aby mohly lépe odolat tlaku vlhkého sněhu. Pořadí Stáří Horní Počet stromů Pěstební Průměrný zásahů porostu výška na ha po zásahu interval rozestup (let) (m) (tisíc ks) (let) (m) ,4-1,6 10 2, ,1-1,3 10 2, ,9 10 3, Podmáčená a rašelinná stanoviště Ke smrkovým porostům na podmáčených a rašelinných stanovištích jsou zařazeny všechny smrkové porosty na hospodářských souborech 39, 59, 79 (ve vegetačním lesním stupni) a celkovou rozlohou kolem ha. Smrkové porosty na podmáčených a rašelinných stanovištích jsou velmi silně ohrožovány větrem pro své mělké zakořenění při vysoké hladině podzemní vody, přímo na rašelinných půdách však bývají smrkové porosty odolnější. Ve smrkových porostech na podmáčených lokalitách je na prvním místě bezpečnost produkce před její kvalitou a kvantitou. Na podmáčených a zvláště na rašelinných stanovištích mají smrkové porosty od mládí nižší zápoj, způsobený častými vývraty objemnějších stromů. Smrky zde mívají zpravidla delší koruny a spádnější, často i dosti sukaté kmeny. Ve smrkových porostech na podmáčených a rašelinných stanovištích je zapotřebí již od stadia mlazin udržovat zcela volný zápoj a poskytnout tak stromkům příležitost vytvořit dostatečně spádný kmen s pravidelnou dlouhou korunou a mohutným (i když pouze plochým) zakořeněním. Na podmáčených a rašelinných stanovištích lze dosáhnout podstatně vyšší stabilitu smrkových porostů hlavně trvalým snížením hladiny podzemní vody, tj. odvodněním porostů. Snížení hladiny podzemní vody vyvolá i u smrkových porostů hlubší prokořenění a tím i hlubší a pevnější zakotvení stromů v půdě Kritéria pro posouzení účinnosti výchovy smrkových porostů na jejich statickou stabilitu Účinná výchova smrkových porostů v polohách ohrožovaných škodlivými a biotickými činiteli předpokládá vysokou intenzitu výchovy zásahů v nejmladších věkových stupních, tedy pěstování smrkových porostů od mládí ve značně rozvolněném zápoji. Rozvolněný zápoj je ve smrkových porostech zapotřebí dodržet až do fáze probírek. 22

18 Jako kritérium pro posouzení účinnosti vlivu porostní výchovy na statickou stabilitu smrkových porostů a na jejich odolnost vůči škodlivým abiotickým činitelům se hodí štíhlostní koeficient středního kmene hlavního porostu (tj. poměr výšky středního kmene k jeho výčetní tloušťce) a podíl délky koruny z výšky stromu u středního kmene hlavního porostu. K dosažení odpovídající velikosti štíhlostního koeficientu středního kmene hlavního porostu a potřebného procenta délky jeho koruny je nutné ve smrkových porostech pěstovaných v polohách ohrožovaných škodlivými abiotickými činiteli dodržovat v konkrétním věku a při konkrétní horní výšce pokles počtu stromů na 1 ha. Nízký počet stromů na 1 ha v mladých smrkových porostech přímo obě uvedená kritéria podmiňuje. Jestliže však ve smrkových mlazinách nedojde včas k radikálnímu snížení počtu stromů na 1 ha, pak v takových porostech nemůže být dosaženo nízkých hodnot štíhlostních koeficientů ani žádoucí délky korun u stromů hlavního porostu, takové porosty se pak považují za labilní. Při výchově smrkových porostů nacházejících se na stanovištích ohrožovaných škodlivými abiotickými činiteli, ve kterých byla zanedbána intenzívní výchova ve fázi prořezávek, se musí tedy postupovat zvlášť opatrně, příliš intenzivní zásahy narušují statickou stabilitu smrkových porostů a oslabují je. Je třeba si však uvědomit, že ve výchově zanedbaných smrkových porostech nemůže žádný sebeintenzívnější probírkový zásah nahradit předchozí výchovu ve volnějším zápoji, a tak zlepšit odolnost smrkových porostů vůči tlaku vlhkého sněhu a později i vůči větru. Na to je v takových porostech již pozdě. Naopak příliš intenzivní probírky ve smrkových porostech se zanedbanou intenzívní výchovou v mládí výrazně zvyšují nebezpečí ohrožení smrkových porostů větrem. Počet stromů na ha v závislosti na věku - Stanoviště ohrožovaná (sníh,vítr) ks věk Obr.2 živná lvs oglejená lvs podmáčená lvs 23

19 3.3. Výchova smrkových porostů (do 50 let) v imisních oblastech V imisních oblastech se porostní výchova smrkových porostů diferencuje podle pásem ohrožení a stupňů poškození porostů diferencuje podle pásem ohrožení a stupňů poškození porostů imisemi. Aktivní výchovný zásah lze uskutečnit jen v pásmech ohrožení B, C, a D. Míra účinnosti výchovných zásahů je závislá na věku porostů. V mladších porostech (v I. věkové třídě) jsou výchovné zásahy nejúčinnější. Pro pěstební výběr je důležitý zejména stav asimilačního aparátu v kombinaci s postavením stromů v porostu (Tesař 1978, Slodičák 1990). Cílem výchovy smrkových porostů v imisních oblastech je především prodloužení životnosti stromů hlavního porostu a tím i životnosti celých porostů. Proto je zaměřena zejména na péči o koruny stromů, u kterých se projevila vyšší tolerance vůči imisím, které se přitom nacházejí ve vyšších stromových třídách a které patří ke kategorii stromů předrůstavých a hlavních stromů úrovňových. Výchova porostů pod vlivem imisí se zakládá na třech hlavních principech (Slodičák 2005): - na principu individuálního výběru stromů (Ranft 1968) - na principu zlepšení růstových podmínek pro ponechané stromy, tj. na ekologickém efektu vyplývajícím ze snížené kompetice ponechaných rezistentnějších jedinců (Tesař 1976, Chroust 1978,1991, Becker 1989) - na principu vzájemného krytí 24

20 Porovnání klasifikačních stupnic poškození jednoho stromu podle defoliace (SM,BO) tab. 1 Stupeň pošk. jednoho stromu Defoliace v % 1 slabě poškozený <25/30 2 středně poškozený 25/ silně poškozený odumírající >75 5 souš 100 Stupeň pošk. porostu Stupeň poškození porostu ( SM ) tab. 2 Popis Stupeň poškození stromu a větší 3 a větší 0 Nepoškozený 100 0/I První symptomy pošk. 20 I Slabě pošk. 32 nebo 5 II Středně pošk. 84 nebo 30 III a Silně pošk. 50 III b Velmi silně pošk. 70 IV Odumírající 100 Uváděné hodnoty = max. podíl z celkového počtu stromů Pásma ohrožení les. porostů imisemi tab. 3 Pásmo ohrožení SM+ BO++ Listn. ++ A Do 5 let Více jak 20 Více jak 20 B 6-10 let C let D let Do 2 Do 2 + Poškození SM porostu se zvýší o jeden stupeň za let ++ V dospělém porostu ročně odumře.. % stromů 25

21 Pásmo ohrožení A Aktivní výchova smrkových porostů v pásmu ohrožení A ztrácí svůj význam vzhledem k vysokému stupni poškození a k rychlému rozpadu porostů. Zpravidla přichází v úvahu jen jeden zásah, který sleduje zdravotní výběr v mladých (10-30 letých) porostech. Po zásahu by měl zůstat požadovaný počet relativně méně poškozených stromů ( úrovňových a předrůstavých s olistěním 70% a více na 1 ha). V dalších letech se provádí pouze zdravotní výběr. Pásmo ohrožení B V pásmu ohrožení B je nutno výchovu soustředit především do porostů, které vykazují stupeň poškození. Optimální doba pro první výchovný zásah je období, kdy dochází k zapojení porostů. Redukováním počtu jedinců na optimální rozmezí se sleduje vytvořit dostatečný prostor pro vývoj korun stromů se znaky tolerance vůči imisím, pokud se nacházejí v hlavní úrovni porostu. Po zásahu by měl zůstat požadovaný počet relativně méně poškozených stromů ( úrovňových a předrůstavých s olistěním 70% a více na 1 ha). Druhý slabší výchovný zásah se opakuje max. po 10 letech. S aktivní výchovou se končí ve věku let. V dalších letech se provádí pouze zdravotní výběr. Pásmo ohrožení C V pásmu ohrožení C není vývoj předmýtních smrkových porostů dosud imisemi viditelně nepoškozených, popř. jen mírně poškozených imisemi (stupeň poškození 0 a I), tak výrazně ovlivněn jako tomu je v pásmech ohrožení B a A. Proto i výchova těchto porostů se příliš neliší od výchovy smrkových porostů pěstovaných mimo oblast působení imisí. I zde je cílem snížení počtu stromů na 1 ha při prvním zásahu podpořit vývoj korun (tj. vytvořit maximálně možný asimilační aparát) jedinců předrůstavých, popř. hlavních stromů úrovňových. Intenzívní redukce počtu stromů na 1 ha v mladém věku má kromě toho vytvořit podmínky pro podstatné zvýšení statické stability porostu. Dosažení maximální statické stability smrkových porostů je v pásmu ohrožení C přímou podmínkou pro prodloužení životnosti porostu. Pásmo ohrožení D V pásmu ohrožení D není vývoj předmýtních smrkových porostů imisemi ovlivněn natolik, aby bylo nutno přistoupit k zvláštním způsobu porostní výchovy. 26

22 Pásmo Model výchovy smrkových porostů se stupněm poškození 0.-I. v imisních oblastech ČR Edafická kategorie Počet stromů po výchovném zásahu v 1000 ks/ha ve věku tab. 4 ohrožení A Pouze zdravotní výběr kyselé 2,3-2,6 2,0-2,4 ZV ZV B živné,oglejené 2,2-2,4 1,8-2,0 1,4-1,8 ZV podmáčené 2,2-2,4 1,8-2,0 ZV ZV kyselé 2,5-3,0 2,2-2,6 2,0-2,4 1,7-2,0 C živné,oglejené 1,9-2,1 1,6-2,0 1,2-1,6 0,9-1,2 podmáčené 1,9-2,1 1,6-2,0 1,2-1,6 0,9-1,2 ZV - zdravotní výběr 27

23 4. Výchova mladých smrkových porostů vzniklých přirozenou obnovou Stěžejním problémem výchovy mladých smrkových porostů vzniklých přirozenou obnovou je značná náročnost prováděného zásahu. Přirozeně vzniklé porosty, nebo jejich části jsou často extrémně husté, počet náletových jedinců může převyšovat, a to i výrazně ks/ha. V těchto porostech je nutné ještě ve fázi nárostů (cca 50 cm) provést prostřihávky (Kantor,Slodičák 2004). Smrtelným nebezpečím pro tyto porosty, pokud se otálí s jejich proředěním, je prolomení zápoje mokrým těžkým sněhem. Dochází k tomu proto, že sníh nemůže sklouzávat po větvích na zem a výrazně přeštíhlené kmínky v této hustotě nemohou hmotnost mokrého sněhu udržet. Proto se přikročilo k systematickému ověřování intenzity a kombinace schématických zásahů. Právě tímto způsobem proředění lze předejít vážnému poškození abiotickými činiteli, avšak k výchově se musí přikročit co nejdříve. Uplatní se zpravidla schématický postup křovinořezy s úpravou rozestupů cca 1m x 1m, tj ks/ha. Tento zásah je bezpodmínečně nutné provést včas, aby v této fázi vývoje byly stromky po zásahu stále zavětveny až k zemi. Druhý zásah v nárostech se bude opakovat v období jejich zapojování a to tak, aby při horní porostní výšce 1-2 m zůstalo v porostu ks/ha (Kantor,Slodičák 2004). Znamená to, že k prvnímu radikálnímu snížení počtu jedinců dochází ve věku kolem 10 až 12 let a další zásah musí následovat nejpozději do 18 let věku porostu. Problémem takto jednoduchého a v daných podmínkách nejúčinnějšího opatření však je, že v převážné míře chybí předpis lesního hospodářského plánu. Bilance výchovných zásahů vychází právě z tohoto plánu a je zároveň podkladem pro přiznání potřebné finanční částky. Lesní hospodář však musí mít potřebnou odvahu a energii, aby nutnost tohoto zásadního výchovného opatření i bez předpisu v LHP prosadil. Na základě šetření v různých porostech odlišného věku a výšky se považuje za nejvhodnější přistoupit k prvnímu zásahu zhruba ve výšce porostu od 1,0-1,5 m. Při dřívějším zásahu může dojít k regeneraci seříznutých stromků, popř. jejich nejspodnějších větví (Klement 1994). Intenzita zásahu musí být taková, aby byly z porostu odstraněny nejméně dvě třetiny jedinců v době, kdy ještě nenastala ve společenstvu zásadní diferenciace výšková ani tloušťková. To je nutné proto, aby ve zbylém porostu zůstal dostatek zdravých, vitálních jedinců, kteří budou tvořit páteř budoucího porostu. Znamená to, že kolem uvedených let zůstane 7-8 tis. ks na ha (Klement 1994). Dalším zásahem, zhruba po 5-6 letech, snížíme selektivní prořezávkou počet na 2,5-3,0 tis. ks na ha. Pokud by byl za určitých okolností dvoufázový způsob výchovy těchto mlazin nevyhovující, je vhodné přistoupit ke třífázovému zásahu. Za hlavní takovou příčinu lze považovat stav, kdy hustota porostů vzniklých přirozeným zmlazením přesáhne hranici 70 tis. ks na ha. V takovém případě je vhodnější dosáhnout potřebného snížení na 2,5-3,0 tis. ks na ha třemi zásahy. První schématickým zásahem v pruzích snížíme počet na tis. ks ve věku kolem 10 let. Druhým zásahem po čtyřech letech selektivní prořezávkou v mezipruzích snížit na 4,5-5,5 tis. ks a konečně třetím zásahem v 18 letech opět selektivní prořezávkou ve zbylých mezipruzích snížit na potřebných 2,5-3,0 tis. ks na ha (Klement 1994). 28

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Bukové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora

Více

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora

Více

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Smrkové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora

Více

VY_32_INOVACE_361. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_361. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_361 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Výchova lesních porostů úvod Vyučovací předmět:

Více

VY_32_INOVACE_365. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_365. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_365 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Určení intenzity a intervalu výchovných

Více

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 44. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 44. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů Pěstování lesů IV. ročník Modul 6 Hodina 44. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů Dubové porosty a porosty s převahou DB Obnova 1. přirozená: Clonnou sečí okrajovou, pruhovou i skupinovou (postup

Více

Hodina Výchova lesních porostů

Hodina Výchova lesních porostů Hodina 52-60 Výchova lesních porostů Výchova mlazin a tyčkovin Pročistka souhrnný název pro výchovné seče v mladých porostech, tj. v zapojených nárostech, kulturách a mlazinách. Pročistka tedy zahrnuje

Více

Základy lesnické typologie

Základy lesnické typologie Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních

Více

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických

Více

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační

Více

Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny

Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny Moravský Krumlov 18.6.2015 Hodnotové přírůstové hospodářství dubu cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa, Brno Ústav

Více

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno 30.3.2016 Cíl Cílem je zjistit potenciální problémy a na základě dostupných poznatků výzkumu, stanovit

Více

Skladba a struktura lesních porostů

Skladba a struktura lesních porostů Skladba a struktura lesních porostů Struktura (skladba) - lesních porostů Diferenciace přírodních podmínek Vlastnosti dřevin (biologické, morfologické, ekologické Lesní porost je složen z velkého množství

Více

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 42. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů

Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 42. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů Pěstování lesů IV. ročník Modul 6 Hodina 42. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů Modřínové porosty a porosty s příměsí MD Modřín opadavý - Larix decidua Mill. Vysévá se na jaře do prohřáté

Více

Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů

Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů Hodina 34-35 Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů 1 Základní pojmy, hodnocení umělé obnovy obnova lesa soubor opatření vedoucích ke vzniku následného porostu přirozená vytváření nového porostu

Více

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E 2. 1 0. 2 0 1 4 Základní údaje: Pořadatel: Pro Silva Bohemica a Obec Obora P R O G R A M Výměra celkem: 309,24 ha, z toho porostní půda: 305,79 ha Zásoba celkem:

Více

Předmět: Hospodářská úprava lesů II

Předmět: Hospodářská úprava lesů II Předmět: Hospodářská úprava lesů II Komplexní analýza přírodního prostředí 1.1 Přírodní prostředí a jeho složky Prostředí organizmu - vše co působí z okolního prostoru na organizmus faktory - abiotické

Více

VY_32_INOVACE_362. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_362. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_362 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Výchova lesních porostů obecné principy

Více

Přílohy návrhové části. plánu péče o CHKO Šumava 2012-2027

Přílohy návrhové části. plánu péče o CHKO Šumava 2012-2027 Přílohy návrhové části plánu péče o CHKO Šumava 2012-2027 Příloha č. 1 - I. zóny: rámcové směrnice řízení vývoje pro I. zóny Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Kategorie 29 olšová stanoviště na podmáčených

Více

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin Ing. Václav Hurt, Ph.D. Prof. Ing. Petr Kantor, CSc. Přednáška byla uskutečněna v rámci předmětu Pěstování účelových lesů a projektu INOBIO Tento

Více

Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa

Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa Jiří Schneider Alice Melicharová Petr Kupec Jitka Fialová Ilja

Více

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění Vratislav Mansfeld & Štěpán Křístek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou

Více

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost. Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku

Více

PÉČE O NÁROSTY A KULTURY

PÉČE O NÁROSTY A KULTURY PÉČE O NÁROSTY A KULTURY Nárost mladý růstově zabezpečený lesní porost z přirozené obnovy, prozatím bez úplného zapojení na porostní ploše. Kultura mladý, uměle založený porost, dosud nezapojený. Klasické

Více

Minule http://user.mendelu.cz/kusbach LVS, lesní vegetační stupně Ekologické řady Edafické kategorie LVS, ekologické řady, edafické kategorie Z K B J L P G R Edafické kategorie L V S Výstupy LTKS Oblastní

Více

1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy Zkušební test č. 3 z předmětu lesnická politika Jméno a příjmení: Datum:. 1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

Více

BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR

BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR HS 23 PT 1 - smrkový 3 - borový 5 - dubový Základní dřeviny BO5,DB2,LP1,HB1,MD, BK,DG, BR 1-2 K, 2 S, I, 3-4 M BO, DB BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR DB5,BK2,LP1,BO1,HB1,MD,BŘ nízký vysoký průměrný průměrný

Více

Ekonomika lesního hospodářství

Ekonomika lesního hospodářství Ekonomika lesního hospodářství Cvičení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výrobní podmínky a hospodářská opatření v lesním

Více

Vývojová stádia lesních porostů

Vývojová stádia lesních porostů Vývojová stádia lesních porostů Vývojová stádia porostů V hospodářském lese je věk dřevin významným prvkem ovlivňujícím druh a sílu pěstebního zásahu. Podle druhu dřeviny můžeme pozorovat velký rozdíl

Více

Analýza lesnického hospodaření na revíru Přebuz (LS Kraslice)

Analýza lesnického hospodaření na revíru Přebuz (LS Kraslice) ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ Analýza lesnického hospodaření na revíru Přebuz (LS Kraslice) Martin Šejnoha BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jiří Remeš,

Více

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší

Více

Lesnictví a funkce lesa

Lesnictví a funkce lesa Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny - Pěstění lesů, část 2. Výchova středně starých porostů Ing.

Více

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování

Více

Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP

Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP Lesnictví _ Úvod Legislativa: Lesní zákon 289/1995 Sb. 1996 11 vyhlášek Kompetence: MZe MŽP IŽP + NP, NPR, NPP Kraj. úř. - vyjadřuje se RŽP HÚL Vyhláška

Více

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se

Více

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt.   I Informace o lesích XIX. Sněm Lesníků, Národní Inventarizace lesů, druhý cyklus (2011-2015) Výstupy NIL2 Obnova lesa Radim Adolt Analytické Centrum NIL (ACNIL) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/ Výchova lesních porostů Jiří Novák Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Výzkumná stanice Opočno http://www.vulhm.cz/, http://www.vulhmop.cz/ novak@vulhmop.cz Tento projekt je spolufinancován

Více

Zásady pro první výchovný zásah v mladých porostech smrku v horských polohách Leugner, Jan; Jurásek, Antonín 2013 Dostupný z

Zásady pro první výchovný zásah v mladých porostech smrku v horských polohách Leugner, Jan; Jurásek, Antonín 2013 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 05.01.2017 Zásady pro první výchovný zásah v mladých porostech smrku v horských polohách Leugner, Jan; Jurásek, Antonín

Více

Katedra pěstování lesů (KPL)

Katedra pěstování lesů (KPL) Katedra pěstování lesů (KPL) Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Prof. Ing. Ivo Kupka, CSc. Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. Doc. Ing. Jiří Remeš, Ph.D. Doc. Ing. Ivan Kuneš, Ph.D. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D.

Více

Úvod k lesním ekosystémům

Úvod k lesním ekosystémům Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého

Více

SMĚRNICE PRO HODNOCENÍ PROVEDENÝCH PĚSTEBNÍCH A TĚŽEBNÍCH PRACÍ PŘI VENKOVNÍCH POCHŮZKÁCH V RÁMCI KONTROLNÍCH DNŮ

SMĚRNICE PRO HODNOCENÍ PROVEDENÝCH PĚSTEBNÍCH A TĚŽEBNÍCH PRACÍ PŘI VENKOVNÍCH POCHŮZKÁCH V RÁMCI KONTROLNÍCH DNŮ Mendelova univerzita v Brně Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny 679 05 Křtiny 175 tel.: 516 428 811, fax: 516 439 339, e-mail: slp@slpkrtiny.cz, www.slpkrtiny.cz SMĚRNICE PRO HODNOCENÍ PROVEDENÝCH

Více

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Téma 9-12 Ekonomická efektivnost dlouhodobých záměrů Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

Výsledky lesnického výzkumu jako podklad pro program revitalizace Krušných hor

Výsledky lesnického výzkumu jako podklad pro program revitalizace Krušných hor Výsledky lesnického výzkumu jako podklad pro program revitalizace Krušných hor Jiří Novák, Dušan Kacálek, David Dušek, Marian Slodičák Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Výzkumná

Více

Kostelec nad Černými lesy Jak odpovíme na klimatickou změnu. v lesích nižších poloh?

Kostelec nad Černými lesy Jak odpovíme na klimatickou změnu. v lesích nižších poloh? Kostelec nad Černými lesy 28.4.2016 Jak odpovíme na klimatickou změnu v lesích nižších poloh? Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa, Brno Ústav zakládání a pěstění lesů, LDF, MENDELU Pro Silva

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 2 Čelní trhliny

Více

I. Vytvoření východiska obnovy kombinací okrajové clonné seče a vložených prvků listnatých dřevin

I. Vytvoření východiska obnovy kombinací okrajové clonné seče a vložených prvků listnatých dřevin Úvod: Pro LHC SLH Dr.R. Kinský Žďár nad Sázavou, který se nachází na okrese Žd'ár nad Sázavou a Havlíčkův Brod I byl zpracován LHP s platností 1999-2008. LHP vypracoval, Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.

Více

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

LESNICKÝ PRŮVODCE 4/2007

LESNICKÝ PRŮVODCE 4/2007 LESNICKÝ PRŮVODCE 4/2007 Výchova lesních porostů hlavních hospodářských dřevin Doc. RNDr. Marian Slodičák, CSc. Ing. Jiří Novák, Ph.D. Recenzované metodiky VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI,

Více

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY 1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201701 SRUBY Motto: Nepasečné způsoby hospodaření v listnatých porostech Polabí. 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo DO: Sruby 201701 Plocha DO: 70,65 ha Vlastník:

Více

Systémový přístup v pohledu na stromy

Systémový přístup v pohledu na stromy Systémový přístup v pohledu na stromy Petr Horáček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Obsah Strana 3 1 Východiska 2 Současnost

Více

Posouzení zdravotního stavu a návrh péče o jilmy horské v obci Lazinov, k. ú. Lazinov.

Posouzení zdravotního stavu a návrh péče o jilmy horské v obci Lazinov, k. ú. Lazinov. " Znalecký posudek č. 142/2009 Posouzení zdravotního stavu a návrh péče o jilmy horské v obci Lazinov, k. ú. Lazinov. I Zpracoval: Doc. Ing. Luboš Úradníček, CSc. Křížkovského 31 60300 Brno Znalecký posudek

Více

POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM PODLE SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ

POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM PODLE SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM PODLE SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ Bagar Rudolf Abstrakt: Mikroklima lesních porostů mimo jiné také výrazně ovlivňuje stanoviště charakterizované lesním typem (souborem lesních typů

Více

70/Meteorologické prvky a les

70/Meteorologické prvky a les 70/Meteorologické prvky a les Biometeorologie = obor meteorologie zabývající se vlivy počasí nebo jednotlivých meteorologických prvků na živé organismy. 3. 1. Teplota 3. 1. 1. Teplotní poměry v přízemní

Více

Ekonomika lesního hospodářství. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Ekonomika lesního hospodářství. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Ekonomika lesního hospodářství Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Ekonomika lesního hospodářství (EKLH) Připravil: Ing. Tomáš

Více

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ A

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ A 2 EMONSTRAČNÍ PLOCHA: 201702A KRYŠTOFOVO ÚOLÍ A 2.1 Identifikace demonstrační plochy Název, číslo P: Kryštofovo Údolí A 201702A Plocha, rozměr P: 100 x 100 m 1 ha Souřadnice rohu P: X -697172,858 Y -973237,588

Více

doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.

doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě. Příloha T.1: Popis ních porostů a výčet plánovaných ů v nich Název chráněného území: PR Hřebečovský Organice LH: Lesy ČR, s.p. Lesní správa: Svitavy 225 C 6 225 C 8 225 C 9 Z část 225 C 9 V část y doporučený

Více

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území

Více

Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů

Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Václav Tomášek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství

Více

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů. Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich

Více

Plánování hospodářských opatření (HUP)

Plánování hospodářských opatření (HUP) Plánování hospodářských opatření (HUP) Ing. Michal Kneifl Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Proč vůbec plánujeme? Abychom

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009

Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009 Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009 Lesní ochranná služba Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Lesní hospodářství v Česku Celková rozloha lesů 2,63 mil. ha Lesnatost

Více

201708A. Název, číslo DP: Y ,922. Sklon terénu DP: 2B5. Datum měření DP: Rantířov A. provedená 2 A 2 B. plochy. je nutno těžebních

201708A. Název, číslo DP: Y ,922. Sklon terénu DP: 2B5. Datum měření DP: Rantířov A. provedená 2 A 2 B. plochy. je nutno těžebních 2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: 201708A RANTÍŘOV A 2.1 Identifikace demonstrační plochy Název, číslo DP: Plocha, rozměr DP: Souřadnice rohu DP: Nadmořská výška: Orientacee DP: Sklon terénu DP: Rantířov A 100 x

Více

Základy lesnické typologie

Základy lesnické typologie Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR Rozmanitost přírodních

Více

VY_32_INOVACE_364. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_364. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_364 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Rozčleňování porostů Vyučovací předmět:

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.

Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích. Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích. Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.) Katalog pěstebních opatření

Více

Bohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická Neratovice. Martinov

Bohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická Neratovice. Martinov Bohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická 1028 277 11 Neratovice Dendrologické posouzení dřeviny, rostoucí na pozemku č. 185/17 k.ú. Neratovice Quercus robur dub letní

Více

Pěstování horského lesa po vyznění silného imisního zatížení. Vladimír Tesař

Pěstování horského lesa po vyznění silného imisního zatížení. Vladimír Tesař Pěstování horského lesa po vyznění silného imisního zatížení Vladimír Tesař Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 PŘED ROZHODOVÁNÍM

Více

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi Ing. Václav Zouhar Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Brno Vyhláška č. 298/2018 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a

Více

NÁVRH ZELENĚ. Obnova alejí na Ústředním hřbitově v Brně. Ing. Petr FÖRCHTGOTT

NÁVRH ZELENĚ. Obnova alejí na Ústředním hřbitově v Brně. Ing. Petr FÖRCHTGOTT NÁVRH ZELENĚ Obnova alejí na Ústředním hřbitově v Brně Ing. Petr FÖRCHTGOTT PROSINEC 2014 OBSAH Úvod Současný stav... str. 3 Rozsah a cíl návrhu... str. 3 Návrh Odstranění... str. 4 Výsadba... str. 5 Výkaz

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE? Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky Smrk? Ano? NE? Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ IV. Postup výpočtu etátu

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ IV. Postup výpočtu etátu MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ IV. Postup výpočtu etátu Obecný postup výpočtu etátu A) TĚŽBA MÝTNÍ Stanovení těžebních procent pro zadaný hospodářský soubor (dále jen HS) podle parametrů u - obmýtí a o - obnovní

Více

Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR

Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Vývoj stavu lesních porostů v České republice a v Evropě Program ICP Forests Vývoj zdravotního stavu porostů strana 2

Více

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Výchova lesních porostů

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Výchova lesních porostů Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Výchova lesních porostů Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických kompetencí

Více

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj:

Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 89 Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace Zřizovací předpis: XIX/0-07; /9 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností. st. Blansko, Kuřim (Brno-venkov) Katastrální území: Lelekovice,

Více

Strategie péče o lesní ekosystémy

Strategie péče o lesní ekosystémy Strategie péče o lesní ekosystémy Předmluva Lesními porosty jsou v rámci tohoto materiálu formulovány porosty NP a jeho ochranného pásma mimo 9.LVS. Od doby kdy péče o lesní porosty v Krkonoších spadá

Více

Prezentace projektu na vybraném biocentru.

Prezentace projektu na vybraném biocentru. Prezentace projektu na vybraném biocentru. Vracet krajině její původní charakter? Navracet lesu jeho původní funkci? Podporovat domácí druhy dřevin? Na takové a řadu souvisejících otázek lze dát bezpochyby

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice

Více

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Výchova lesních porostů

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Výchova lesních porostů Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Výchova lesních porostů Výchova mladých porostů Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora

Více

KA 6 NLP II Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů. Emil Cienciala

KA 6 NLP II Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů. Emil Cienciala KA 6 NLP II Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů Emil Cienciala Úvodem Klimatická změna pro lesníka - změna růstového prostředí z hlediska klimatických (teplota,

Více

Obnova lesních porostů. Hospodářské způsoby obnovy lesa

Obnova lesních porostů. Hospodářské způsoby obnovy lesa Obnova lesních porostů Hospodářské způsoby obnovy lesa Základní způsoby obnovy porostů podle hospodářských způsobů Obnova lesa je charakterizovaná v lesním zákoně 289/1995 Sb. Tento zákon rozlišuje 4 hospodářské

Více

Zpráva o hospodaření na LHC Jindřichovice za rok 2015

Zpráva o hospodaření na LHC Jindřichovice za rok 2015 Obec Jindřichovice, Jindřichovice 232, 358 01 Kraslice Zpráva o hospodaření na LHC Jindřichovice za rok 2015 Zásadní změnou, která proběhla v průběhu měsíce března 2015, bylo ukončení výkonu funkce OLH

Více

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice k.ú. Boršice u Blatnice Vypracoval: Obsah: Ing. Petr Kvapil Textová část Položkový rozpočet s krycím listem Výkaz výměr Zákres do map Fotodokumentace

Více

Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě

Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan

Více

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KLOKOČNÁ A

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KLOKOČNÁ A 2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: 201901A KLOKOČNÁ A 2.1 Identifikace demonstrační plochy Název, číslo DP: Klokočná A 201901A Plocha, rozměr DP: 100 x 100 m 1 ha Souřadnice rohu DP: X -723052,183 Y -1058234,496 Nadmořská

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních

Více

Informace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č dne

Informace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č dne Informace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č. 1031 dne 23. 11. 2016 Presentováno na semináři Lesník 21. století, 23.3.2017, Kašperské Hory KH - východiska

Více

Odborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech.

Odborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech. Odborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech. Druh: Crataegus laevigata hloh obecný Parc.č.: 1316/1 Katastrální území: Nýřany Tato odborná informace

Více

Ústav zajišťuje výuku a výzkum v oblasti lesnické a dřevařské techniky.

Ústav zajišťuje výuku a výzkum v oblasti lesnické a dřevařské techniky. Rudolfovská 202/88, České Budějovice 4, 370 01 Lesnictví Velký podnik Firma Wotan Forest, a.s. zajišťuje pěstební i těžební služby v lesnictví (těžbu, zalesňování, ochranu kultur, výchovu lesních porostů

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky = dendromasa, zbývající na pracovišti po kácení stromů, odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE PARKŮ, ZELENĚ A STROMOŘADÍ V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM 6. UL. KULTURNÍ

PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE PARKŮ, ZELENĚ A STROMOŘADÍ V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM 6. UL. KULTURNÍ PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE PARKŮ, ZELENĚ A STROMOŘADÍ V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM 6. UL. KULTURNÍ OBSAH: 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 2. SOUČASNÝ STAV... 4 Fotodokumentace současného

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO?

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? Ot. Březiny 682, 675 71 Náměšť nad Oslavou VOBORNÍK PŘEMYSL ABSTRAKT: Les nízký se u LČR,s.p. Lesní správě Znojmo vyskytuje na plochách okolo 2.500ha

Více

Dendrologický posudek

Dendrologický posudek Dendrologický posudek Datum: 10.9.2018 Objednatel posudku: starostka obce Hoříněves, pí. Kuthanová Posuzované dřeviny Posuzovanými dřevinami jsou lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), rostoucí v centru

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky dendromasa zbývající na pracovišti po kácení stromů, jejich odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více