Nejstarší dějiny kraje Od kterého času jest osazena naše krajina, o tom mohou poučiti badatele dvojí pomůcky: zprávy historické, (ač méně a jen o

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nejstarší dějiny kraje Od kterého času jest osazena naše krajina, o tom mohou poučiti badatele dvojí pomůcky: zprávy historické, (ač méně a jen o"

Transkript

1 Nejstarší dějiny kraje Od kterého času jest osazena naše krajina, o tom mohou poučiti badatele dvojí pomůcky: zprávy historické, (ač méně a jen o době pozdější kolonisace) a památky po prvním obyvatelstvu, buď hmotné, buď duchovní, jazykové, přežitky to zachycené v nynějších jménech pomístních. Někde se obé pěkně doplňuje. Naše krajina leží již mimo kraj dávnověkého života. Hranice člověka diluviálního, doby ledové, nesahá výše nežli na Klamornu na Mužském u Mnichova Hradiště. V pozdější době proniklo lidstvo jen o málo na sever, po Kozákov a břehy Jizerské. Tato mez trvá i za dob dalších až po stěhování národů. Nálezy mlatů, roztroušené v naší krajině, jsou pouze nahodilé stopy lovců, pro dějiny kolonisace neznamenají ničeho. Střepy popelnicové i samy popelnice nalezené u Pěnčína jsou patrně zbytky nádob z doby pozdního středního věku, jichž neodborník nerozezná od pravěkých. Nedostatek starožitných nálezů nám tedy nepřímo praví, že tyto končiny za pravěku osídleny nebyly, nýbrž až v době mladší slovanské, za křesťanství, nejspíše do XII. století. Vznik obce Pěnčína. Většinou vznik obcí, tedy i Pěnčína, možná přiřknouti kolonizaci církevní, cisterců hradišťských. Podrobnější vývoj této kolonisace na ten čas stopovati nelze. Před 500 lety náležel Pěnčín s Vitanovicemi s jinými ještě obcemi kněžskému řádu v Klášteře u Mnichova Hradiště.Tehdy čítal Pěnčín 21 domovních čísel. Robota. Robota tížila lid pěnčínský, který se živil z větší části polním hospodářstvím, právě tak těžce jako lid v jiných obcích. Ký div, že kdo mohl, hleděl se z této poroby vykoupiti. Tuto podávám obsah zajímavé listiny: Robotovy kupní smlouva uzavřená v roce 1832 mezi Václavem Ťukalem z Pěnčína a tehdejším knížetem sychrovským Alainem Rohanem. Text smlouvy zní: Osvobozuje Jeho Osvícenost vysoce urozený pán pan Karel Alain Gabriel kníže z Rohanů, jakožto nynější vrchnost panství Svijany pro sebe a jeho dědice a všecky budoucí držitele panství Svijanského následovně na věčné časy Václava Ťukala, sedláka ze vsi Pěnčína Nr.Kons. 15 od té na živnosti posledního dle potvrzeného robotního poznamenání od roku 1777 vězící naturální roboty, která 156 dnů dvouspřežných potažních s koňmi, pak 13 ručních dnů každoročně vynášela pro něho Václava Ťukala, jeho dědice a všecky budoucí držitele selské živnosti naproti tomu, že povinen býti má za to vyzdvižení té z předu poznamenané robotní povinnosti tu srozumitelně umluvenou reluční neb vejkupní částku per 962 zlatých rakouského stříbra v stříbrné minci k rukám vysoce urozené knížecí vrchnosti odvésti. Mimo ručních dnů ještě 156 potažních v roce! To znamenalo přes všecky jarní, letní a podzimní práce polní. Na svém mohl pracovati jen v neděli, v noci a za nepříznivého počasí. Jakými otroky byl předkové naši všech těch urozených pánů, jichž titul na dvou řádcích psáti se musil. A výtěžky z vlastního hospodářství komu že by plynuly do kapes? Arnošt Denis ve své knize Konec samostatnosti české o tom píše: Robotníci podléhali bídným poměrům žalostné správy hospodářské, jež venkoncem záleží na privilegiích a monopolech: doháněti kupovat v městech předměty potřebné, prodávat své plodiny toliko na trzích, jež pán ustanovil, pít pivo, jež on uvařil a jehož cenu ustanovil, mlít obilí v jeho mlýně, vytrhování ze svých prací honbou a robotami, přinucení snášeti škody, jež zvěř činí na jejich polích, živořili v poloviční bídě. Zřízením ustanovena byla cena dobytka a pánovi na prvním místě vyhrazeno právo ke koupi za cenu, jakou sám určil. Jak smutný to pohled do poměrů minulosti venkovského lidu. A to ještě nemluví se zde o panské zvůli, o omezování svobod aj. Jakou Golgotu utrpení a ponížení na svých bedrech musili nésti naši předkové! 1

2 A dnes? Jsme volni, svobodni! Není již roboty je svoboda práce lidu selského! Vyplnila se slova pěvce Selských písní J.V.Sládka: Tak ořem, sejeme, hyneme, však pýchy dalecí přec starší jsme a budeme než rody knížecí! A ta panská půda krví a potom robotujících předků zkrápená a posvěcená jest dnes našeho lidu, vlastní. A práce na ní, která předkům byla kletbou potomkům jest požehnáním! Kéž váží si Svobody, která jim ji dala, kéž milují tu hroudu tak, jak v Selských písních Sládek přeje: Ji nevezme, dokud jsem živ mi nikdo z tvrdých dlaní, mne topor musí sklátit dřív a ještě padnu na ni! Občané pěnčínští v roce 1624 V roce 1624 byli v Pěnčíně tito občané: Martin Petržik, Jan Ťukal, Adam Maškuse, Václav Kamenský, Havel Šeknoch, Jan Žižka, Jan Hloušek, Václav Zakouřil, Mikuláš Jirsák, Jiří Chramosta, Václav Kozderka, Jan Mašku, Václav Hobelant, Jakub Krsek, Jan Zakouřil, Jan Karban. Pozdější občané. Po roce 1624 byli tu tito občané: Matěj Pelda, Andrej Tomsa, Martin Patočka, Jan Čechota, Václav Tomsa, Václav Hora, Marjána Hora, Václav Polivka, Jakub Hloušek, Jiří Lankaš, Václav Kvapil. Ti všichni byli povinni robotou.ouroku svatojviského odváděno bylo 19 kop 8 grošů. Ouroku svatohavelského 19 kop 8 grosů. Někteří odváděti musili slepice. Škola Kdy byla v Pěnčíně zřízena škola, není známo. Zdá se, že byla zde od dávných časů. Učilo se v pastušce čís. 3. Roku 1863 koupila se chalupa s 8 korci polí a zřídila se jako školní budova. Stavení se nechalo státi, a školní učebna se přistavěla. Před rokem 1836 byla škola zdejší považována za pokoutní a vyučovalo se v ní jen od 1.listopadu do 31.května nebo do 30.června. Roku 1836 počalo vyučování celoroční. Roku 1842 byla škola tato od cís.král. krajského komisara na úřadu panství svijanského za exposituru školy loukovské uznána. Od každého sedláka vybírán byl na školu příspěvek ročně 30 kr., od chalupníka 20 kr., od domkaře 10 krejcarů. Na žádost představenstva a učitele obdrželo se od knížete z Rohanů každoročně 3 sáhy polenového dříví. Učitel Dne 1.prosince 1842 dosazen byl za učitele Antonín Hujer u Nábzí, který dosud vyučoval ve Světlé. Vitanovice přiškoleny. Vitanovice přiškoleny byly k Pěnčínu roku 1851, ale definitivně až r Krupobití Dne 3.června 1855 postižena byla obec hrozným krupobitím, které všecku polní úrodu zničilo. Následkem toho byla drahota. Korec žita stál 20 zlatých, korec pšenice 25 zlatých. Rolníci se velmi zadlužili. Učitelé Po učiteli Hajerovi působili v Pěnčíně učitelé: Mizler a Jan Patočka, oba z Loukovce. Po nich nastoupil Jan Kučera, který u občanstva velmi byl oblíben. Starosta obce V roce 1857 byl starostou obce Václav Kozderka, obecním radním Jiří Mráz, výborem Josef Mráz, školním dozorcem Václav Kobosil. 2

3 R válka Roku 1866 za války rakousko pruské mnoho obyvatelstva opustilo Pěnčín ze strachu před Prusy. Husaři obsadili vesnici. Když u Podolí zuřila bitva, přilítl granát až do vesnice. Kaple Roku 1870 uhnil sloup, který sloužil za zvonici a zvonek byl sejmut. Započato se stavbou nové zvonice a kaple.r.1873 stavba dokončena a kaple vysvěcena. Do báně věže uložen pamětní list. Později dán do kaple oltář a ještě jeden zvon. Při svěcení se dostavila osobně kněžna Marie Adela z Rohanů, kterou provázel Gustav Sezima, c.k.okresní hejtman v Turnově. Po církevních obřadech odbýván byl banket v čís. 50 u Josefa Kobosila, kterého se kněžna i okresní hejtman zúčastnili. Slavnost Rudolf a Stefanie Dne 10. května 1881 uspořádána byla slavnost na oslavu svatby korunního prince Rudolfa Habsburského se Stefanií, princeznou belgickou. Ráno byly slavné služby boží v Loukově, ve 3 hodiny odpoledne sázení lip u kaple s proslovem, deklamace a podílení mládeže. Večer slavnostní osvětlení školy. Učitelé Od r působili na zdejší škole učitelé Schitz a Jirouš.R nastoupil úřad zatím správce školy Josef Bursa z Bělé u Turnova. R.1882 ustanoven byl správcem školy Konrád Rokos ze Mšena. Neúroda R.1882 v čase žní stále pršelo, takže větší část obilí na poli vzrostla nebo mokré obilí do stodol se vozilo. Obilí dováželo se k nám většinou z Uher. Z domácího obilí mouka ani připravovati se nedalo. Jeden hl domácí pšenice prodáván byl na trhu v Turnově za 6 zlatých. Lhůta ku placení daní vládou byla prodloužena. Rozdělení pozemků V tomto roce (1882) pozemky rozděleny byly v nové třídy daní. Zdejší obec tím prý získala. Deštivé žně Také v roce 1883 o žních stále pršelo, obilí na poli většinou vzrostlo. Cena veškerého obilí byla stále nízká. Dovoz obilí z Uher nepřestával. Mezi rolnictvem povstala nouze. Vláda povolila obci půjčku 660 zl. bezúročnou a v ročních lhůtách splatnou. Toho roku len hojně zde pěstovaný, se dobře uvedl, dobře placen byl, čímž lidu aspoň částečně bylo pomoženo. Kříž V září 1883 postaven byl na jz.části obce železný kříž s kamenným podstavcem. Starosta R.1884 zvolen byla starostou obce Jiří Ťukal z č. 15 po Josefu Pospíšilovi. Rozšíření školy R.1885 zdejší jednotřídní škola rozšířena byla na dvoutřídní. Obec chystala se ku stavbě nové školy. Plán vypracoval Kornold, stavitel v Sychrově. Tento plán nedošel schválení, poněvadž byt pro učitele byla nedostatečný a umístění záchodů nevhodné. Teprve opravený plán byl schválen. Zemský výbor povolil na stavbu školy subvenci 800 zl. Podučitel Prvním podučitelem na zdejší škole byl Kamil Zahejský. Katecheta Náboženství katolickému vyučoval p.dědeček ze Svijan, kotecheta, který byl znám jako štědrý lidumil. Sucho, neúroda V létě r.1885 bylo veliké sucho, úroda polní byla velmi skromná. Len toho roku tak uschl, že na mnohých místech musil býti zaorán. Mezi pracovním lidem nastala bída. 3

4 Broušení skla Lid hledal obživu v broušení skla. Průmysl ten v krátké době tak se rozšířil, že bylo málo domů, v nichž by nebyl brus na broušení skla. I školní děti brousily sklo. Průměrný denní výdělek obnášel prý 1 zl. Po suchém létě nastala krutá zima. Stavba školy R zadána stavba nové školní budovy Čeňku Křičkovi, architektu z Kolína, který uvolil se vystavěti školu za zl. Bičík, rolník z Pěnčína 9 podal ofertu na zl. Křička některé chyby v plánu opravil. Dne 1. listopadu 1886 stavba školy byla ukončena a kolaudační komisí po některých opravách schválena. Dne 7. listopadu byla nová škola vysvěcena. Svěcení vykonal p. Němeček za asistence p. Dědečka a P.Piskače. Slavnosti přítomen byl okres.hejtman Kohlmünzer a okres.insp.školní Stveit. Dne 11.listopadu počalo se v nové škole vyučovati. Příušnice R vypukla mezi dětmi i dospělými lidmi nemoc příušnice, která zle řádila. Přes 100 dítek nemocí tou bylo zachváceno. Úroda Jarní počasí bylo celkem drsné. Do konce června bylo deštivo, chladno a větrno. Úroda polní v tomto roce byla pěkná. Stodoly na obilí ani nestačily, obilí dávalo se do stohů. Jeden stoh byl prý ze msty čeledínem podpálen a shořel. Stoh náležel Kozderkovi č. 8. Houba na škole R odstraněna byla houba ze školní budovy na náklad podnikatele stavby Křičky. Kříž O posvícení dne 18. září 1887 vysvěcen byl kamenný kříž za vsí, na silnici ke Čtveřínu. Kříž opraviti a železným zábradlím opatřiti dal Jan Mohelský, bývalý hospodář z Pěnčína č. 9 Nepohoda V roce 1888 zima byla velmi krutá a dlouhá. Na konci března napadlo mnoho sněhu. Vítr zavál cesty sněhem tak, že se několik dní nikam jíti ani jeti nemohlo. Mráz byl tak tuhý, jaký po celou zimu nebyl. Také léto bylo studené a deštivé. Vítr byl skoro stále severozápadní. Povodeň Dne 2. srpna pršelo tak silně, že potoky se rozvodnily a vystouplá voda mnoho škody nadělala. Nízko položená pole byla vodou zatopena. Veliká vichřice i stromy vyvracela. Jizera velmi se rozvodnila. V Turnově strhla půl dřevěného mostu a níže položené části města zatopila. Chřipka V roce 1889 a 1890 postižena byla obec nemocí chřipkou, kteráž téměř v celé Evropě řádila. Školní vyučování musilo být na 14 dní zastaveno. Počasí V roce 1890 začátkem března začalo počasí pěkné a teplé, jež potrvalo i v dubnu. Zato celé léto bylo deštivé a studené. Vojsko Od 27.srpna do 7.září 1890 byl v Pěnčíně posádkou prapor pěchoty 10.pluku z Čáslavi. Mezi Turnovem a Mn.Hradištěm konalo se vojenské cvičení. Spála V roce 1891 řádila v obci spála a diftérie. Dvě dítky zemřely. Učitel V roce 1891 přeložen byl říd.uč.v.šíp z Vesce do Pěnčína, Rokos z Pěnčína do Vesce. Starosta V r.1891 byl obec.starostou Josef Hendrych. Příušnice V r.1892 řádila mezi dětmi nemoc příušnice. 4

5 Hasičský sbor Dne 1. listopadu 1892 zřízen byl v Pěnčíně hasičský sbor. Velitelem a zároveň starostou sboru byl říd.uč.v.šíp Kříž Dne 25.července 1897 posvěcen byl kříž na Kamenci. Jiří Ťukal Dne 16.dubna 1899 zemřel dlouholetý škol.dozorce místní Jiří Ťukal, který pro svou milou povahu požíval všeobecné úcty. Starosta V témž roce zvolen byl starostou Josef Thoř. Hřbitov Roku 1904 zřízen byl v Pěnčíně hřbitov. Pro obec jest zřízení hřbitova téměř dobrodiním, neboť dříve pochovávali se zemřelí občané do Loukova, což pro značnou vzdálenost spojeno bylo s obtížemi. První pohřeb konán byl v roce Starostové R.1896 stal se starostou obce Petr Kozderka, rolník v Pěnčíně. Po něm úřadoval opět Josef Thoř. R.1906 zvolen byl starostou opět Petr Kozderka. R.1912 stal se starostou Václav Ťukal. Josef Faltys V roce 1913 ustanoven byl při zdejší škole učitel Josef Faltys, který v obci působil 10 let. Válka světová Dne 28.června 1914 zastřelen byl v Sarajevě následník rakousko uherského trůnu František Ferdinand z Este a jeho choť Žofie z Hohenbergu. Koncem července 1914 vyhlásilo Rakousko Uhersko válku Srbsku. Z této války rozpoutala se strašlivá bouře, válka světová, boj Germánů proti Slovanům. Srbům šli na pomoc Rusové, Francouzové postavili se po bok Rusům a když Němci proti všemu právu přepadli a zpustošili Belgii, vystoupili Angličané, aby chránili práva slabých národů. Itálie teprve později postavila se proti Němcům, s nimiž se spojili Turci a Bulhaři. Proti surové zvůli Němců vyvstali též Američané, jejichž president Wilson zastal se malých národů proti kruté panovačnosti německé.také Rumunsko postavilo se na stranu Dohody. Za války vídeňská vláda umlčovala naše noviny, zabavovala české knihy, žalářovala muži i ženy, zakazovala zpívati české a slovenské písně, odváděla k vojsku i neschopné hochy a muže, do nejhorší řeže posílala české pluky, vyhladovovala města i venkov. Vedoucí naši mužové souzeni byli k smrti. Němčina povznešena na jedinou státní řeč. Národní spolky rozpuštěny, udavači dodávali vězně, pro které nestačily žaláře. Do nekonečna bylo by možno líčiti utrpení našeho národa. Vojíni Jména těch, kteří z obce naší na poli válečném (pokud známo) konali těžkou službu, jsou: Karel Adam z Pěnčína 90 Josef Bárta z Pěnčína (padl) Josef Beran z Pěnčína 31 (raněn) Josef Bičík z Pěnčína 9 František Bernat (raněn) Josef Bernat (raněn) Jan Beránek (raněn) Josef Čížek Václav Čížek Josef Černý z Vitanovice Josef Drahoňovský z Pěnčína 16 Josef Faltys, učitel z Pěnčína (raněn) František Fotr, zahradník v Praze Bohumil Flanderka z Pěnčína 5 5

6 Václav Fladnerka z Pěnčína 5 Josef Fanta z Pěnčína 4 (raněn) Josef Filip z Pěnčína Josef Fanta z Vitanovic 21 František Hozdecký z Pěnčína 14 Josef Hořák z Pěnčína František Hauzr z Pěnčína 19 Josef Hanzl z Vitanovic 4 Jaroslav Hobelant z Vitanovic 3 (zajat) František Janků z Pěnčína 61 Josef Janků z Pěnčína 54 (raněn) Josef Krejčí z Pěnčína 50 Josef Kozderka z Pěnčína 8 Václav Kozderka z Pěnčína 8 Ladislav Kozderka z Pěnčína 8 Josef Kolomazník z Pěnčína František Konopka z Pěnčína (raněn) Josef Konopka z Pěnčína Josef Košek z Vitanovic 20 (raněn) František Kozderka z Vitanovic 16 Adolf Louda z Pěnčína 11 Václav Louda z Pěnčína 67 Jan Louda z Pěnčína 33 Josef Louda z Pěnčína 12 Václav Mareš z Pěnčína Václav Matoušek zvitanovic Jan Matoušek Josef Mohelský z Vitanovic 8 Karel Mohelský z Vitanovic 14 Josef Mráz z Pěnčína 10 Václav Mráz z Pěnčína 10 Jan Mráz z Pěnčína 3 (raněn) Josef Mráz z Pěnčína 3 (raněn) Josef Mráz z Pěnčína 41 Ladislav Picek z Pěnčína Karel Picek z Pěnčína (raněn) František Picek z Pěnčína (raněn) František Picek z Pěnčína (mrtev) Václav Pelda z Pěnčína 20 (raněn) Josef Porš z Pěnčína 35 (raněn) Josef Porš z Vitanovic 17 Václav Pospíšil z Pěnčína (raněn) František Primásek z Pěnčína Josef Smrádek z Pěnčína 60 Václav Sunek z Pěnčína Josef Šlechta z Pěnčína Ladislav Šíp JUDr. z Pěnčína 17 Václav Šíp z Pěnčína 17 Josef Tomsa z Pěnčína 42 Jan Tomsa z Pěnčína 6 (raněn) 6

7 Josef Ťukal z Pěnčína Václav Ťukal z Pěnčína Josef Valenta z Pěnčína František Zahrádka z Pěnčína 27 (raněn) Josef Zahrádka z Pěnčína 27 Kamil Zakouřil z Pěnčína 66 Josef Zakouřil z Vitanovic 6 (padl) František Dánský z Pěnčína Josef Žďárský z Pěnčína (raněn Drahota Během kruté války nastal nedostatek potravin, které byly prodávány za neslýchané ceny. 1 q žita a pšenice stál 400 Kč. 1 vejce stálo 1 K20 h. 1 l mléka stál 3 K. Poněvadž byl veliký nedostatek potravin, lidé přepláceli jeden druhého, jen aby sehnali něco k jídlu. K zabezpečení výživy obyvatelstva zřízeny byly žňové a aprovizační obecní komise. Všechny potraviny vydávány byly na lístky. Před krámy s potravinami stály zástupy lidí. Prohlídky za asistence vojáků u zemědělců byly na denním pořádku. Školní děti sbírati musily s učiteli ostružinové listí pro vojsko, hadry, měď, mosaz. Lidé byli vybízeni, aby odváděli zlato. Později rekvírovány byly i zvony. Naše krásné zvonky z kaple i ze hřbitova byly vzaty. Odváděno bylo prádlo i šatstvo. Obuv a šatstvo byly prodávány za úžasné sumy peněz. Chatrné nízké střevíce stály 500 K.Špatný oblek přes 2000 K. Pro úžasnou drahotu obuvi kožené, nosili lidé dřeváky. Nebylo však také doma ani ševců, kteří by obuv ušili. Peníze byly znehodnoceny. Za peníze nechtěli lidé prodávat, každý chtěl jen potraviny, látky a kůži. Nedospělé děti a ženy obdělávaly pole, poněvadž muži a jinoši byli všichni ve válce. Doma zůstali jen neduživci a starci. Ustavičné odvody vyčerpaly všecek mužský dorost. Válečné půjčky Vláda nutila občanstvo, aby upisovalo válečné půjčky. Běda tomu, kdo by byl odepřel upsati válečnou půjčku. Válečné půjčky byly nuceny upisovati obce, spolky a peněžní ústavy. Ve škole učilo se střídavě ve třídách obden. Byl nedostatek paliva (dříví i uhlí). Pro naprostý nedostatek paliva bylo vyučování také zastaveno. Byla to doba utrpení, hrůzy, pláče a nářku, hladu a nouze. Patoky slz byly prolity, a konec války se nedostavoval. Vojíni. Při dalších odvodech vřaděni byli do vojska domobranci: Adam Josef z Vitanovic 10 Čížek Čeněk z Pěnčína 80 Drozen Václav z Pěnčína Filip František Filip Václav Flanderka Václav Honzejk František z Vitanovic 19 Janků Václav, z Pěnčína 54 Košek František z Vitanovic 20 Krejčí Ladislav z Pěnčína 50 (raněn) Kosek Petr z Vitanovic 18 Kratzlt Flor. z Vitanovic 7 Retter František z Vitanovice 9 Louda Jan z Pěnčína 11 Matoušek František z Pěnčína 24 Mráz Karel z Pěnčína 82 Šlechta František z Pěnčína 31 (raněn) 7

8 Šulc Stan., z Vitanovic 5 Škréta Josef z Pěnčína 24 (raněn) Ťukal Frant. z Vitanovic 2 (raněn) Zahrádka Jaroslav z Pěnčína 27 Zahrádka Josef z Pěnčína 27 Během strašlivé války dne 21.listopadu 1916 zemřel císař František Josef I a nastoupil na trůn Karel, který měl za choť Zitu. Podvýživa lidu Náš lid, zvláště mládež, trpěl podvýživou a podlehl mnohým nemocem. Vystěhovalci Během války vystěhoval se lid z těch míst, kde boj zuřil, zvláště z Haliče. V Pěnčíně ubytováno bylo několik rodin židovských v hostinci A.Altmana. 28.říjen 1918 Pět let země se chvěla, požáry šlehaly, proudy krve tekly, až přišel konečně den spásy 28.října A ač ještě i potom tekla česká krev na Slovensku. 28. říjen je den našeho vykoupení. Hohenzotlernové a Habsburkové byli smeteni s trůnu. Historie začíná psáti novou kapitolu našich dějin. Starosta V roce 1918 sesazen byl z úřadu starosta Václav Ťukal a v měsíci srpnu 1918 nastoupil úřad starosty Petr Kozderka. Učitel Dnem 1. srpna 1919 odešel na odpočinek řídí učitel Václav Šíp, který při zdejší škole působil 28 let. Nástupcem jeho stal se Evžen Šonský, dosavadní správce obecné školy v Rovni u Českého Dubu. Sokol Dne 1. listopadu 1919 založena byla v Pěnčíně tělocvičná jednota Sokol zásluhou Antonína Krska a Josefa Tomsy. Před Sokolem zřízen byl v obci odbor Národ.Jednoty Severočeské, který však jevil malou činnost a později žádnou. Dosti bohatá knihovna odboru N.J.S. umístěna byla jako zakletá princezna v hostinci u Altmana. Knihy ležely téměř ladem nebyvše vypůjčovány. Politické strany Po převratu utvořily se v obci tři politické strany. Nejsilnější z nich byla agrární, jež později přijala jméno strana republikánská. Druhá byla sociálně demokratická a třetí národně sociální. Agrární stranou založena byla Domovina, jež měla na starosti parcelaci pozemků od velkostatku. Před volbami spojily se obě strany socialistické, ale strana republikánská zvítězila. Církev československá V roce 1920 přihlásilo se mnoho obyvatelstva z Pěnčína k církvi československé. Farářem této církve pro naši obec byla Frant.Hoffer v Přepeřích. Náboženská vyznání projevila celkem dosti snášenlivosti. Požár Dne 23. srpna 1920 o 2½ hod. ranní udeřil blesk za bouřky do stavení Jana Beránka na Kamenci č. 23 a zapálil je. Shořelo všecko. Dne 23. prosince 1921 v 11 hodin v noci vypukl požár ve stavení Konopky na Kamenci a zničil vše. Otec, matka a syn byli tak popáleni, že musili býti odvezeni do nemocnice v Mladé Boleslavi, kdež otec Konopka hrozným popáleninám podlehl a zemřel. Matka a syn po dlouhém utrpení se uzdravili. Od hořícího stavení Konopkova chytilo stavení Josefa Žďárského na Kamenci č. 28 a zhoubný požár zničil vše. Škoda oběma sousedům způsobena byla hrozná. 8

9 Sčítání lidu Dne 16.února 1921 provedeno bylo sčítání lidu v republice československé. Pro Pěnčín ustanoven byl sčítacím komisařem učitel Josef Faltys. Výsledek sčítání v katastr. Obci Pěnčíně byl tento: Obyvatelstvo jest vesměs národnosti české. V Pěnčíně: domů 92 Mužů 237 Žen 239 Celkem 476 obyvatelů Náboženství řím-katolického 63 osob Náboženství československého 404 osob Bez vyznání 9 osob Neumí číst a psát 1 dospělý. Umí jen číst 2 dospělí. Úplných analfabetů 0,49 %. Ve Vitanovicích: domů 26 Mužů 56 Žen 74 Celkem 130 obyv. Náboženství řím-katolického 71 osob Náboženství československého 57 osob Náboženství českobratrského 1 osoba Bez vyznání1 osoba Neumí číst a psát 2 dospělí. Pan president Každého roku dne 7. března oslavovány byly narozeniny milovaného pana presidenta republiky československé Tomáše Masaryka ve škole. Pomník padlým ve světové válce V roce 1922 postavilo občanstvo padlým vojínům ve světové válce krásný pomník u hřbitova nákladem 8000 K. Pomník je zhotoven z pískovce od Hlavatého ze Sobotky. Slavnost odhalení pomníku konala se dne 28. května 1922 za veliké účasti obecenstva domácího i cizího. Slavnosti zúčastnil se oddíl vojska českosloven.posádky z Turnova se 4 důstojníky a legionáři. Po slavnosti konal se koncert v zahradě Adolfa Loudy. Z výtěžku slavnosti uložen byl obnos 1000 K jako fond na udržování pomníku. Na přední straně hoření desky jsou napsána jména padlých naší obce: Čížek Josef, legionář Bárta Josef Bernat Josef Čížek František Čížek Václav Hořák Josef Janků František Janků Josef Konopka František Louda Václav Mohelský Karel Mráz Josef Picek František Šlechta Josef Tvrzník Jaroslav Ťukal Jan 9

10 Zahrádka Josef Zakouřil Josef Na dolení desce je nápis: Na paměť obětem světové války Všem těmto nám drahým spoluobčanům budiž cizí země lehkou! Pan president v Turnově Dne 17.září 1922 uvítali jsme pana presidenta Masaryka v Turnově. Příděl půdy Pozemkovou reformaci dostalo se některým občanům našim přídělu půdy od dvora svijanského, čímž místní obyvatelstvo více bude poutáno k půdě a ku své rodné obci. U příležitosti slavnostního odevzdání půdy novým nabyvatelům 19. listop.1923 v Turnově odeslán byl panu presidentovi republiky pozdravný projev. Změna jména V roce 1923 úředním nařízením jméno obce PENČÍN změněno na PĚNČÍN. Dne 17. září 1923 vykonány byly nové volby v Pěnčíně. Volby Do obecního zastupitelstva zvoleni byli: Petr Kozderka, starostou, František Kolomazník, náměstkem, Josef Bičík, prvním radním, František Ťukal, druhým radním, Václav Brož, třetím radním. Členové obec. Zastupitelstva: Rudolf Brož, František Mohelský, Josef Filip, Josef Žďárský, Čeněk Čížek, Josef Staněk, Josef Fanta, Rudolf Lehký, Josef Škréta, Josef Louda. Poněvadž Josef Louda z obce přesídlil, nastoupil na jeho místo náhr. Krejčí. V těchto volbách kandidovaly politické strany: republikánská a sociálně demokratická. K nim přistoupili ještě neodvislí. Hasičský sbor V roce 1923 zřízen byl na Kamenci nový hasičský sbor, takže v katastr. Obci Pěnčíně jsou hasičské sbory tři. Spořitelní a záložní spolek Spořitelní a záložní spolek dle vzoru Raiffeisenova, před lety v obci založený, velmi zdárně působí a jeví značný finanční obrat. Předsedou jeho jest starosta Petr Kozderka, účetním Jan Beránek. Volební komise V roce 1924 ustanoveni byli členy volební komise: za stranu republikánskou Frant. Drahoňovský a Frant.Mohelský, ze stranu sociálně demokratickou Václav Brož a Václav Sunek. Doba sepsání kroniky Tato pamětní kniha obce Pěnčína sestavena a napsána byla v měsíci lednu 1924 řídícím učitelem Evženem Šonským za starosty Petra Kozderky z Pěnčína. Lidová hospodářská škola Na lidové hospodářské škole v Pěnčíně, která založena byla v roce 1920 nebylo ve šk.roce 1923/24 vyučováno, poněvadž se nepřihlásil dostatečný počet žactva. Škola dosud jen v pravém slova smyslu živořila. Woodrow Wilson Dne 3.února 1924 zemřel Woodrow Wilson, býv.president Spojených států severoamerických, spolutvůrce naší svobody. Ve škole byla uspořádána dne 7. února ku poctě zesnulého státníka smuteční slavnost. Karel Mohelský Dne 7. února 1924 měl pohřeb občan Karel Mohelský z Vitanovic na hřbitov pěnčínský. V měsíci lednu 1924 došel zákaz, jímž se nedovoluje církvi československé spoluužívání kostelů, patřících církvi římsko katolické. Rada starších církve československé v Přepeřích žádala míst.škol.radu o povolení, aby příslušníci této církve směli bohoslužbu vykonávati 10

11 v první třídě zdejší školy. M.š.r. žádosti jejich vyhověli ve schůzi konané dne 26.ledna Dne 10. února 1924 konána byla ve škole první česká bohoslužba. Po bohoslužbě vzpomenul říd.učitel zásluh býv.presidenta Spojených států Woodrowa Wilsona, spolutvůrce naší samostatnosti, jenž dne 3. února 1924 zemřel.věčná budiž mu paměť! Stavba silnice z Pěnčína do Příšovic V roce 1924 začalo se stavbou silnice z Pěnčína do Příšovic. Náklad rozpočten na Kč. Stavbu podnikl Josef Hlavatý, stavitel z Radimovic. Oslava Bedřich Smetany Dne 15. března sbor dobrovol.hasičů v Pěnčíně za účinkování hudebního kroužku Sokola v Újezdě u Svijan uspořádal koncert k oslavě výročí stých narozenin Bedřicha Smetany. Přednášku proslovil Frant. Janků, učitel v Pěnčíně.Na vstupném vybráno 405 Kč, jež byly rozděleny fondu hasičskému a sokolskému po uhrazení výloh. Kroupy V roce 1924 po tuhé a dlouhotrvající zimě nastalo nevlídné a deštivé jaro. Dne 3.května přihnala se bouře s kroupami, jež otloukly pupeny stromů, i jarní osení poškodily. Václav Smorádek Dne 26. května 1924 pohřben byl na hřbitově pěnčínském rolník Václav Smorádek, milý občan a dlouholetý hasič, ve stáří 61 let. Čest jeho památce! Slavnost - legionář J. Čížek Dne 15. června 1924 konala se slavnost odevzdání diplomu ministerstva NO rodině padlého legionáře Josefa Čížka. Slavnosti zúčastnilo se obecní zastupitelstvo, hasičský sbor a těloc.jednota Sokol, která v touž dobu konala místní veřejné cvičení. Z Turnova přítomen byl legionářský kapitán, který proslovil řeč o našem milém bratru Josefu Čížkovi. Slavnost i veřejné cvičení úplně se zdařily. Věčná budiž památka našemu bratru legionáři Josefu Čížkovi, Který život svůj položil za osvobození naší vlasti Československé! Oslava památky Husovy Dne 5.července 1924 oslavena byla v Sokole památka mistra Jana Husa. Proslov měl říd.uč. E.Šonský. Žně Žně v roce 1924 byly velmi pěkné: obilí bylo krásné a počasí příznivé, rolníci bez obtíží dostali obilí domů. Silnice V měsíci září 1924 dokončena byla stavba nové silnice z Pěnčína do Příšovic. Vodovod V posledních měsících r počaly v obci přípravy k zavedení vodovodu, jejž chtějí si zříditi zájemci pod ochranou osady Pěnčína. Občanská škola V měsíci lednu 1925 podala místní školní rada žádost za zřízení občanské školy v Pěnčíně Jaroslav Hobelant Dne 1.března 1925 pochován byl na hřbitově pěnčínském pan Jaroslav Hobelant, rolník ve Vitanovicích, za přečetné účasti občanstva domácího i cizího. U hrobu jeho promluvil p.alois Kaše, říd.uč. ve Vlastibořicích. Zesnulý byl členem mnoha spolků a pro svou milou povahu požíval všeobecné vážnosti. Zanechal vdovu se třemi nezaopatřenými dětmi. Oslava 75.narozenin presidenta republiky T.G.Masaryka Dne 1. března o 7 hod.večer oslaveny byly 75. narozeniny pana presidenta republiky T.G.Masaryka, jež připadají na den 7. března. Říd.uč.přednášel o Janu Amosu Komenském. Učitel Janků přednášel o presidentu Masarykovi. E.Šonský poukázal k tomu, že J.A.Komenský osvobodil mládež od úmorného vyučování, T.G.Masaryk osvobodil náš národ z 300leté poroby pobělohorské. Na obecné i lidové hospodářské škole konána byla též oslava 11

12 75. narozenin pana presidenta republiky, při kteréž příležitosti zaslán byl Masarykově Lize dar 47 Kč. Krajinská výstava v Turnově Od 24. června do 2. srpna 1925 pořádána byla v Turnově Krajinská výstava na níž vystavovali též někteří zdejší občané. Agrární den v Turnově Dne 19.července uspořádán byl v Turnově Agrární den, na nějž zavítal též minist.předseda Ant.Švehla. Účast ze širého okolí byla veliká. Nový sál A.Altmana V měsíci srpnu 1925 dokončil Ant.Altman stavbu nového sálu nákladem přes Kč a 30. srpna měl v něm první zábavu. Do nového sálu přesídlil též Sokol za roční nájemné 200 Kč. Zřídil v něm též nové divadelní jeviště nákladem Kč.Oponu a kulisy maloval malíř Musil. Starou oponu a kulisy skoupili divadelní ochotníci z Hradčan u Letařovic u Čes.Dubu. Žně 1925 Žně ukončeny byly celkem dobře. Od živelních pohrom náš kraj byl ušetřen. Úroda byla krásná, obilí sypalo hojně. Ceny obilin ku konce měsíce srpna poklesly. Bramborů bylo hojnost. Veřejná schůze. Poslanec B.Bradáč Dne 4. října 1925 svolala místní organizace republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu i Domoviny v Pěnčíně veřejnou schůzi do hostince A.Atlmana, na které promluvil pan poslanec Bohumír Bradáč O současné politické a hospodářské situaci. Schůze se zdařila. Řeč a vystoupení pana poslance Bradáče velmi se líbily. Volby do Národního shromáždění Dne 15.listopadu 1925 (v neděli) konaly se volby do Národního shromáždění do sněmovny i senátu. V Pěnčíně odevzdáno bylo do sněmovny 380 hlasů, do senátu 329 hlasů. Tyto hlasy odevzdány byly 10ti politickým stranám. A to: hlasů Sněmovna Senát Strana agrární konservativní (Prášek) 1 1 Čs.social.demokracie Živnostenskoobchodní Národní strana práce 1 1 Komunisté III.internac. 1 2 Národní demokracie (Kramář) 2 0 Čeští socialisté (Klofáč) Republikán.strana (Švehla) Neodvislí komunisté 2 0 Lidová strana (Švanda) 4 3 Celkem Hřmění Dne 18.února 1926 blýskalo se a hřmělo za silného deště. Kurs hospodářsko kuchařský V měsíci únoru 1926 uspořádal agrární dorost Pěnčíně hospodářsko kuchařský kurs. Dvě místnosti k tomu propůjčil s nevšední ochotou pan Josef Bičík, rolník v Pěnčíně. K jmenovanému kursu byl připojen též kurs vzdělávací pro širší veřejnost. Ve shora jmenovaném kursu bylo 25 účastnic (družek agrár.dorostu). Kurs řídila slč.družka Miroslava Zakouřilová z Pěnčína. Josef Thoř, rolník Dne 19.února o 4 hod.odpol. zesnul náhle ochrnutím srdce p. Josef Thoř, ve věku 50 let. Zemřelý byl osadním starostou, předsedou sboru dobrovol.hasičů v Pěnčíně, místopředsedou 12

13 družstevního mlýna ve Třtí. Pohřbu, jenž se konal dne 12.února 1926, zúčastnilo se velké množství lidu, neboť zesnulý pro svou milou povahu byl všeobecně vážen. Pokoj jemu věčný, dejž mu Pane! Oslava 76. narozenin pana presidenta republiky Dne 7.března 1926 oslavili jsme 76. narozeniny pana presidenta republiky Tomáše Masaryka. Sehráno bylo divadelní představení, před nímž promluvil o presidentu Osvoboditeli říd.uč. E.Šonský. František Palacký oslava Dne 17.dubna 1926 při sokolské schůzi oslaveno bylo 50tileté výročí úmrtí Františka Palackého (připadající na měsíc květen). Přednášku o Palackém měl říd.uč. E.Šonský. Dne 26. května oslavena byla památka Františka Palackého otce národa ve škole při školním vyučování. Proslov měl říd.učitel. Hromosvod na škole Dne 27.května 1926 opatřena byla školní budova novým hromosvodem. Sokolské cvičení Dne 6.června 1926 konalo se v Pěnčíně okrskové sokolské cvičení za hojné účasti lidu. Velká voda Dne 5.června 1926 po celodenním dešti přivalily se spousty vod potokem pěnčínským a nadělaly mnoho škod. Louky byly podplaveny. Občanu Jos.Drahoňovskému polehaly pole s velikou škodou. Někteří rolníci byli nuceni brambory a řepu zaorati, zaplaveny vodou vyhynuly. Filip Šilhán Ve školním roce 1926/27 dosazen byla na školu zast.učitel Filip Šilhán od Železného Brodu. Třetí vláda Švehlova Vlastnoručními listy pana presidenta 12. října 1926 jmenována byla nová vláda Čsl.republiky třetí vláda Švehlova vláda významu historického v níž poprvé zasedají dva Němci: Dr.Frant. Spina a dr.robert Mayr-Harting. Oslava 28.října Dne 28.října 1926 oslaveno bylo 8. výročí památky osvobození národa ze jha habsburského. Ve škole uspořádána byla slavnost, při níž promluvily oba učitelé. Večer bylo sehráno divadelní představení České vzkříšení. Počasí V listopadu 1926 bylo počasí přímo jarní: teplo, bez sněhu. První sníh padal dne 3. prosince V prosinci 1926, v lednu a v první polovici února 1927 zimy téměř nebylo. Od 17. února nastaly tuhé mrazy bez sněhu. Osení tím velice trpělo. Polní myši velmi se rozmnožily. Antonín Krsek Dne 20.ledna 1927 zemřel občan pěnčínský Antonín Krsek, rolník. Byl osadním starostou, členem místní školní rady a starostou pěnčínského Sokola, o nějž si získal velkých zásluh. Pohřbu jeho se zúčastnilo mnoho sokolů v kroji. Krsek byl člověk pokrokový, bystrý, pracovitý, Pochován byl na hřbitůvku pěnčínském. Budiž čest jeho památce: Narozeniny pana presidenta V Sokole měl proslov o panu presidentovi Masarykovi správce školy E.Šonský. Oslava Žižkova Dne 11. října 1927 oslavena byla památka jubilea Jana Žižky z Trocnova (ve škole.) 28. říjen Dne 28.října oslavena byla ve škole po šesté velká událost, kdy náš stát dobyl opět své samostatnosti. Povětrnost V měsíci listopadu a prosinci 1927 nebylo vůbec žádného sněhu, mrazy byly jen malé, proto osení netrpělo. 13

14 Bouře Dne 6. dubna 1927 silně hřmělo a blýskalo se. Skoro celý duben bylo počasí deštivé. Volba presidenta republiky Československa Dne 27.května 1927 zvolen byl Národním shromážděním opětně presidentem republiky Československé náš milovaný president T.G.Masaryk. Tělocvičný večer Tělocvičná jednota Sokol v Pěnčíně dne 12. června 1927 uspořádala Tělocvičný večer s odhalením portrétu Antonín Krska, zemřelého starosty jednoty, jenž si získal za svého působení značných zásluh. Přednáška o bitvě u Tvorova Dne 23.června uspořádal přednášku v Pěnčíně o bitvě u Tvorova kapitán čsksl. Legií, učitel Václav Škréta z Turnova, jenž byl účastníkem té památné bitvy. Posluchačů byl značný počet. Zelinářství V roce 1927 nasázeno bylo v obci pěnčínské nebývalé množství salátu, dle odhadu po 15ti korcích pozemků. Hospodáři si pochvalovali, že prodejem salátu dobře pochodili. Zelinářství v Pěnčíně vůbec velmi se rozšířilo. Oprava podmínku padlých V měsíci červnu 1927 natřen byl barvou pomník padlých ve světové válce. Opravu provedl sochař V.Hlavatý ze Sobotky nákladem 480 Kč. Letopisecká komise Letopisecká komise v obecním zastupitelství byla ustavena takto: Starosta obce (Petr Kozderka) a dva členové: Josef Drahoňovský a František Kolomazník z Pěnčína. Žně 1927 Žně r v Pěnčíně a celém kraji byly pěkné a požehnané. Úroda byla bohatá, počasí velmi příznivé. Na žita a pšenice téměř nekáplo. Okopaniny, řepa byly krásně založeny. Nový most přes pěnčínský potok V měsíci červenci 1927 začali stavěti nový most přes pěnčínský potok (naproti škole). Stavba mostu byla dokončena dne 11.září Volby Dne 16.října 1927 konala se v Pěnčíně volba do obecního zastupitelstva. Volilo se dle zásady poměrné většiny. Podle zásady poměrného zastoupení o něž strana soc.demokratické žádala, nebylo okres.pol.správou povoleno, pro nedostatečný počet podpisů. Volební místnost byla v hostinci Adol.Loudy. Zástupcem dohledacího úřadu byl říd.uč. Evžen Šonský. Předsedou volební komise: Fr.Ťukal. Místopředs.volební komise Jan Louda. Členové volební komise Josef Bičík, Fr. Kolomazník. Náhradníci: Jos. Filip, Jos. Tomsa, Jan Mráz, Jos. Valenta. Důvěrníci za stranu republikánskou: Vác.Tvrzník, Jos. Kozderka, Jos.Žďárský. Volby se zúčastnilo voličů: z Pěnčína 267 z Vitanovice 76 všech 343 Nedostavilo se k volbě 27 voličů, z nichž 2 před volbou zemřeli (Jos.Beránek a Rud.Kozderka) Odevzdáno obálek: obálky byly prázdné. Hlasov.lístků 341. Platných hlasů 341. Strana soc.demokratická obdržela 87 hlasů. Strana republikán. obdržela 254 hlasů. V důsledku toho všech 15 mandátů připadlo straně republikánské. Obě kandidátní listiny: 1 Kandidátní listina 14

15 Československé sociálně demokratické strany dělnické k volbě obecního zastupitelstva v Pěnčíně dne 16. října Kolomazník František, legionář, Pěnčín čp Staněk Josef, traťový pomocník, Pěnčín čp Drozen Václav, zedník, Pěnčín čp Nemastil Ludvík, truhlář, Pěnčín čp Louda Stanislav, dělník na dráze, Pěnčín čp Louda Jan, domkař, Pěnčín čp Tomas František, domkař, Vitanovice čp Kandidátní listina Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a Domoviny k volbě obecního zastupitelstva v Pěnčíně dne 16.října 1927 l. Josef Bičík, rolník, Pěnčín č.9 2. František Mohelský, malorolník, Vitanovice č Josef Tomsa, malorolník, Pěnčín č Čeněk Čížek, zahradník, Pěnčín č František Ťukal, rolník, Vitanovice č Josef Filip, malorolník, Pěnčín č Petr Kozderka, rolník, Pěnčín č Josef Fanta, malorolník, Vitanovice č Jan Beránek, malorolník, Pěnčín č Josef Drahoňovský, rolník, Pěnčín č Josef Kozderka, rolník, Pěnčín č. 8, 12. Josef Hanzl, malorolník, Vitanovice č Josef Žďárský, malorolník, Pěnčín č Josef Mráz, malorolník, Pěnčín č František Nejedlo, malorolník, Pěnčín 37 Dne 23. října 1927 konala se volba osadního zastupitelstva v Pěnčíně. Volilo se dle zásady poměrné většiny. Žádost strany soc.demokratické, by se volilo dle zásady poměrného zastoupení, byla podána opožděně a z té příčiny okres.pol.správou byla zamítnuta. Při volbě bylo odevzdáno 255 obálek: 1 obálka byla prázdná, neplatné hlasy byly 2, platných hlasů bylo 252. Strana republikánská obdržela 187 hlasů, strana soc.demokr. obdržela 65 hlasů. Všech 12 mandátů obdržela strana republikánská. Obě kandidátní listiny: 1 Kandidátní listina Československé sociální demokratické strany dělnické k volbě osadního zastupitelstva v Pěnčíně dne 23. října 1927 l. Antonín Roubíček, truhlář v Pěnčíně čp Václav Sunek, domkař v Pěnčíně čp Josef Valenta, domkař v Pěnčíně čp Josef Vinš, dělník v Pěnčíně čp Kandidátní listina Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a Domoviny k volbě osadního zastupitelstva v Pěnčíně dne 23. října Čeněk Picek, malorolník v Pěnčíně čp

16 2. Josef Kozderka, malorolník v Pěnčíně čp Václav Mareš, malorolník v Pěnčíně čp Václav Tvrzník, obuvník v Pěnčíně František Hauzr, malorolník v Pěnčíně čp Rudolf Brož, malorolník v Pěnčíně čp Josef Škréta, malorolník v Pěnčíně čp Ladislav Laurin, malorolník v Pěnčíně čp Václav Pelda, rolník v Pěnčíně čp Bohumil Flanderka, malorolník v Pěnčíně čp Josef Kotas, malorolník Pěnčíně čp Václav Flanderka, malorolník v Pěnčíně čp. 44. Do osadního zastupitelstva ve Vitanovicích zvoleni byli: Čeněk Adam, Čeněk Retr, Josef Fanta, Fr.Mohelský, Fr.Honzejk, Fr.Ťukal, Jos.Košek, Jan Šulc, Jos. Hanzl. Za osadního starostu zvolen byl Jos. Hanzl. Za jeho náměstka Fr.Ťukal. Do finanční komise: Jos.Fanta, Jos.Černý, Ferd.Vajsejtl, Karel Bernat. Na den 6.listopadu 1927 ustanovena byla volba obecní rady v Pěnčíně. Volebním komisařem ustanoven byl o.s.politickou Evžen Šonský, říd.učitel v Pěnčíně. Týž přijal od členů obecního zastupitelstva slib věrnosti Československé republice. Do komise zvoleni byli: Petr Kozderka, Josef Drahoňovský a Jan Beránek. Z 15ti členů obecního zastupitelstva přítomno bylo 14 členů. Při volbě starosty obdrželi: Petr Kozderka 12 hlasů, Jos.Drahoňovský 1 hlas, jeden lístek byl odevzdán prázdný. Petr Kozderka volbu za starostu přijal. Při volbě náměstka starosty obdrželi: Jos.Bičík 10 hlasů, Josef. Drahoňovský 3 hlasy, jeden lístek byl odevzdán prázdný. Josef Bičík volbu náměstka starosty přijal. Při volbě radních obdrželi: Josef Filip 14 hlasů, Frant.Ťukal 10 hlasů, Josef Drahoňovský 8 hlasů. Byli tudíž zvoleni. Při dodatečné volbě náhradníků byli zvoleni: Jos.Fanta, Jos.Konopka, Jos.Černý, Bohumil Sunek, Jos.Košek, Adolf Rulec, Václav Smrádek, František Filip. Do finanční komise zvoleni byli: Josef Kozderka, František Mohelský, Jan Beránek, Josef Vinš, Václav Čížek, Čeněk Retr. Pokladníkem finanční komise zvolen byl Josef Tomsa mladší. Vodovod V měsíci říjnu 1927 počalo se v Pěnčíně se stavbou vodovodu. Stavení v blízkosti odkázána byla na vodu z obecní studně na návsi. Voda je sice dobrá, ale čerpací stroj špatný, takže vytažení vody ze studně 20 m hluboké spojeno bylo s velkým namáháním. Počet zájemníků v obci, kteří vodovod stavěli, obnáší 46 osob. Stavbu vodovodu provedla firma inženýr S. Tomeš v Turnově. Voda uznána byla za prvotřídní. Počátkem roku 1928 tekla již voda. Během roku 1928 bude vodovod úplně dostavěn. Kurs drůbežnictví Dne 11.března 1928 uspořádalo místní sdružení republ.dorostu v Pěnčíně veřejnou přednášku o drůbežnictví, na níž promluvily odborné učitelky hospodyňské školy z Nimeřic: uč.m. Novotná na thema Vlivy působící na líhnutí, uč. Vlková na thema Vlivy působící na zvýšení nosnosti. Přednáška byla četně navštívena. Pořádána byla v hostinci A.Altmana. Přednáška Dne 18. března 1928 přednášel v Pěnčíně MUDr.Kurka, státní obvodní lékař ve Svijanech O první pomoci. Přednášku uspořádalo hasičstvo. Zrušené volby osadního zastupitelstva Rozhodnutím zemské správy politické v Praze ze dne 18. února 1928 č ai 1927 zrušeny byly volby osadního zastupitelstva v Pěnčíně a nařízeny byly nové volby na den 16

17 1.dubna Stalo se tak následkem rekursu, který podala proti první volbě strana sociálně demokratická. Obě kandidátní listiny: 1 Kandidátní listina Československé sociálně demokratické strany dělnické k volbě osadního zastupitelstva v Pěnčíně dne 1. dubna 1928 l. Antonín Roubíček, truhlář v Pěnčíně čp Frant.Kolomazník, legionář, Pěnčín čp Václav Sunek, domkař v Pěnčíně čp Václav Drozen, domkař, Pěnčín čp Josef Vinš, domkař, Pěnčín čp Kandidátní listina Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu čs.venkova a Domoviny k volbě osadního zastupitelstva v Pěnčíně dne 1.dubna Picek Čeněk, malorolník, Pěnčín čp Laurin Ladislav, malorolník, Pěnčín čp Mareš Václav, malorolník, Pěnčín čp Kozderka Josef, malorolník, Pěnčín čp Flanderka Václav, malorolník, Pěnčín čp Tvrzník Václav, obuvník, Pěnčín čp Hauser František, malorolník, Pěnčín čp Kotas Josef, malorolník, Pěnčín čp Škréta Josef, rolník, Pěnčín čp Brož Rudolf, rolník, Pěnčín čp Pelda Václav, rolník, Pěnčín čp Flanderka Bohumil, malorolník, Pěnčín čp. 5 Voleno bylo dne zásady poměrného zastoupení. Odevzdáno bylo 254 hlasů, z nichž 2 uznány za neplatné. Strana republikánská obdržela 174 hlasy a tudiž 8 mandátů. Strana soc.demokratická obdržela 78 hlasů a tudiž 4 mandáty. Oslava 10.výročí státní samostatnosti Dne 1. dubna 1928 konala se v Pěnčíně oslava 10. výročí státní samostatnosti pod protektorátem okrs.správ.komise v Turnově. Přednášel kapitán čsl. Legií Václav Škréta: Bitva u Bachmače. Vystoupení čsl. Legií proti bolševikům na Sibiři. Mírová slavnost Čsksl.červeného kříže Dne 22. dubna 1928 uspořádalo učitelstvo se žactvem obecné školy pěnčínské Mírovou slavnost Československého Červeného Kříže. Slavnost odbývala se ve 3 hod.odpol. na sále Altmanově v Pěnčíně. Program slavnosti: 1. Dětský sbor: Když sluníčko jarní svítí 2. Úvodní slovo starosty obce (Petr Kozderka) 3. Básně 4. Projev zástupce spolku Č.Kříže (E.Šonský) 5. Recitace básně: Do života 6. Dětský sbor: Bude to krása, až všecko rozkvete. 7. Jarní scéna: Junák Slunéčko Jasné 8. Dětský sbor: Anděl lásky 9. Básně 10. Státní hymny 11. Radiový koncert. 17

18 Slavnost se vydařila skvěle. Návštěva byla značná. Výtěžek slavnosti zcela uspokojivý. Hasičská slavnost Čtvrtý okrsek hasičské župy Pojizerské pořádal v neděli dne 3.června 1928 okrskové veřejné cvičení v Pěnčíně. Pořad: 1. přivítání sboru v půl 1 hod. odp., 2.poplach o 1 hod. odpol., 3. seřadění sborů a odchod na cvičiště o půl 2 odp., 4. cvičení skupinové s háky, 5. cvičení symbolické skupinové (sestavil Wild) Koncert. Buffet. Kavárna. Pivnice. Vstupné na cvičiště: člen ve stejnokroji 3 Kč, nečlen 5 Kč. Večer v sále Altmanově Veselice. Slavnost se zdařila skvěle. Z čistého zisku obdržel hasičský sbor v Pěnčíně Kč a sbor hasičský na Kamenci 1338 Kč. Škole dostalo se daru 200 Kč na výlet školních dětí. Děti II. třídy podnikly s třídním učitelem výlet do Prahy a na Karlův Týn. Žně 1928 Žně v roce 1928 byly bohaté. Sklizeň obilovin byla skvělá, počasí bylo velmi příznivé. Pouze krmiva (trávy) narostlo méně. V důsledku dobrých žní ceny obilí klesaly. Přednáška zemědělská Odbočka Zemědělské Jednoty v Turnově uspořádala dne 13. září 1928 o 8 hod. večer v hostinci Ad.Loudy Pěnčíně odbornou přednášku O chorobách rostlin a moření osiva. Přednášel Ing.agr.F.Hajný, zem.konsultant z Nové Paky. Desáté výročí prohlášení čsl.samostatnosti Dne 28.října 1928 oslaveno bylo výročí desáté prohlášení čsl.samostatnosti. Oslava konala se ve škole dne 27. října pro žactvo. V ten den večer byla škola slavnostně osvětlena. V neděli dne 28.října 1928 uspořádala škola ve spojení se Sokolem na sále Altmanově pěveckou akademie s přednáškou říd.uč. E. Šonského pro širší veřejnost. Žactvo školy předneslo vlastenecké básně. Československý národ je šťastným, že při oslavách desátého výročí prohlášení čsl.samostatnosti stojí v čele jeho veliký vůdce v odboji zahraničním první president Československé republiky T.G.Masaryk. V den 28.října bylo překrásné počasí, teplo jako v létě. Bouře Dne 3.listopadu 1928 v noci byla veliká bouřka s bleskem a deštěm, na ten pozdní čas zjev vzácný Převzavši kroniku naší obce, musím nejdříve uvést na vysvětlenou, že tato kronika, jak známo ze zápisů dřívějších, byla řádně vedena až do roku 1928, psaná tehdejším řídícím učitelem Evž.Šonským. Do jeho pensionování vystěhoval se z rodinou s obce a zemřel prý jako choromyslný. V dalším zapisování nebylo pokračováno. V roce 1945 po osvobození, převzal kroniku řídící učitel Václav Kozderka rodem z Pěnčína, který měl psáti, avšak jeho nemoc jemu v tom bránila a ještě pro neshody s některými lidmi v obci, kroniky se zhostil bez jediného zápisu. Za tato uplynulá léta, musím jen stručně a obsahově vepsati, co v paměti utkvělo. Nelze jmenovati osoby a data některých činů v obci, ježto nebyly zaznamenány. Paměti před druhou válkou V obci bylo vedení převážné většiny příslušníků strany agrární. Dle toho bylo také jednáno s příslušníky stran jiných. Bylo málo práv pro dělníky a chudší občany. Nebylo jim ubližováno, ale vždy projevována moc těch, kteří vlastnili více svého majetku, nabytého, či zděděného. Veškeré rozhodování v obci přicházelo v úvahu jen těch nejbohatších. Nebylo špatné či neprospěšné to, co se pro rozkvět obce konalo, ale jen stranická zaujatost a mocnost agrárismu, vedla mnohé občany k povýšenosti. U tanečních zábav řadily se zvláště dívky, dle 18

19 bohatství svých rodičů. Nejvíce budily pozornosti plesy agrární. Tam neměli chudší možnost přístupu. Však dobří lidé zde stávali a nebylo tak zle o část výdělku pro ty nejchudší. Zemědělství, plodiny Zemědělci zabývali se dosti sázením hlávkového salátu i jiné zeleniny. Na příklad celer, rajská jablíčka, okurky, pór aj. Výnos těchto plodin byl dosti velký, alespoň vždy větší než obilovin. Též zavedlo se sázení raných brambor, kterým se u nás velmi dařilo a skýtalo větší tržbu zemědělcům.bylo to však jejich přičiněním, nebo práce tato byla veliká a kteří se zelinářství věnovali, museli již v prvních měsících jara pilně a dlouho pracovati. Poměry v hospodářství nebyly valné, ceny produktů byly tak nízké, že mnozí zemědělci svoji živnost zadlužovali. Menší sháněli výdělky buď na stavbách domů, nebo stavbách vodovodu. Mezi dělnictvem přibývalo nezaměstnaných a bída vnikla do chudých rodin. Ceny zboží nouze lidu Jedno vajíčko stálo h, 1 kg másla Kč, l kg brambor h, maso vepřové živé váhy 4 5 Kč za 1 kg u zemědělců. Všeho nadvýroba, obchody plné zboží a také řady nezaměstnaných hladových dělníků potácejících se ulicemi. Bylo to léta Toho času putovalo od vesnic k vesnici mnoho žebravých lidí, kteří nemajíce zaměstnání, prosili o skývu chleba neb nějaký ten brambor. Lidé na venkově trpěli též nouzí, neboť neměl-li dělník, neměl ani rolník. Jen těm se dobře žilo, kdo zdědil svoje hospodářství výnosné bez dluhů a kdo byl zaměstnán u státní služby ve stálém zaměstnání. Tyto poměry zastihly i naši obec. Výstavba obce Co se týkalo výstavby za vedení představených obce bylo chvályhodné. Dostavěna silnice spojující obec od školy do Kamení, o kterou se zasloužil tehdejší starosta obce Petr Kozderka. Postaven vodovod pro celou obec za vedení družstva, v kterém stáli v popředí Brož Rudolf čp.2 a Drahoňovský Josef čp. 16. Provedena elektrizace obce družstvem, za vedení Josefa Bičíka čp. 9 a Antonína Mareše čp.80. Dalším starostou Josefem Kozderkou čp. 30 byl postaven rybník, přejezd přes struhu k rybníku, opraveny a osázeny návse, před hřbitovem upraveno a osázeno místo kolem pomníku padlých. Také byly osázeny obecní pozemky ovocnými stromy. Kulturní činnost Po stránce výchovné a kulturní patřilo vše tělocvičné jednotě Sokol, která se rozvíjela měrou největší. Pořádala divadla,akademie, večírky a různá výchovná představení celému občanstvu. Mezinárodní události Těsně před mnichovem stála naše obec v objetí agrární politiky za častých návštěv poslance Dubického, který v naší obci slavnostně obdržel domovskou příslušnost.byla to slabá stránka některých lidí, která harasila v jejich nitrech nemajících politických rozhledů. Ve skutečnosti byli to poctiví a pracovití lidé, národů vlastenecky smýšlející. Projevilo se to v prvých dnech válečného hřmění. Při svolávání do zbraně neváhal ani jediný. Pospíšil každý, aby stál na svém místě hájit naši svobodu. U mnohých se již tehdy projevil nesouhlas s naší vládou a dřívější politikou státu, která směřovala ku zradě na českém národě. Bylo po stranickosti v naší obci, každý měl na mysli jednotný boj proti nepříteli. Co pravdou jest, musí vylíčit lidstvu tyto osudní chvíle našeho národa i veškerého světového děni, ti lidé, kteří dovedou vepsati perem ty nejhroznější a nejpodlejší úskoky státníků, kterých se na našem národě dopustili. Zrada na vlastním lidu My víme, byli jsme zrazeni jinými národy, potupeni a co kořist hozeni do náruče nacistického německa. Boj započal proti slovanům, kteří vždy si přáli mír a jej obhajovali. Oběti těchto národů byly veliké, utrpení a žalosti nekonečné. Československý národ byl 19

20 s čestného boje vyřazen a zaprodán svými agrárními velikáši. Sám president Eduard Beneš musil odejíti do ilegality, kde pracoval pro nové osvobození našeho státu. Veliké utrpení Od roku 1938 až do roku 1945 trpěl český národ pod nadvládou němců. Krev českých lidí, kteří byli popravováni, vpíjela se do rodné země jako nová síla všem těm, kteří čekali na vhodné chvíle osvobození. Květnové vítězství 1945 V nejkrásnějším měsíci jara, v prvých dnech května, zrodila se u nás opět svoboda českého a slovenského lidu, kterou nám vydobili naši slovanští bratři rudoarmějci ze Sovětského svazu. Zde milý občane pokračovateli svých předků připomeň sobě, jak strašlivé byly oběti našich slovanských bratří, kteří neváhali položiti životy za nás a naše osvobození. Až jednou budeš procházeti svou zemí a obdivovat její krásu a bohatství, nezapomeň čí zásluhou stalo se, že stojíš svobodný na této půdě a vzpomeň si, že stojíš třeba před rovem tohoto osvoboditele, který svůj život obětoval pro tebe i všechny budoucí. Po celé zemi a pohoří našeho státu je poseto tisíce rovů těchto hrdinů, kteří pro nás bojovali, umírali a bez kořistí odešli, aniž by něčeho požadovali. Naopak, pomáhali vším, zvláště ve výživě v nejtěžších létech poválečných. Bylo radostí a slávy, výkřiků a objímání, když slavné vojsko Sovětského svazu projíždělo naším krajem a také i naší obcí, kde bylo po dobu několika dní ubytované. Byli to dobří, usměvaví vojáci a obdarovali i mnoho našich občanů. Oběti na životech Naše obec stála neohroženě v boji proti nepřátelům naší vlasti a rovněž vydala i své oběti za tento boj. První obětí byl Stanislav Šulc z Vitanovice, velice nadaný sociální pracovník, který jako redaktor v Lounech při smrti protektora Haindrycha byl zatčen a popraven. Při náletu v Berlíně byl usmrcen mladý synek Josef Hobelant čp. 12, který musel na příkaz němců na práci do říše. Co partyzán, bojoval Oldřich Žďárský, který jako strojník zběhl ze svého zaměstnání a šel bojovat za svobodu své vlasti na Slovensku. Vrátil se živ prošedše mnoho utrpení. Velký vlastenecký čin vykonala i paní Bláže Lacinová, kdy ještě němci zle řádili, vyhledala ubohé ruské zajatce, kteří se skrývalo v lesích a jeskyních v okolí Příhraz a Žehrova. Sama za nimi se svým mužem docházela, jídlo donášela, pečovala o nemocní a zprávy donášela. V závodě kde pracovala, organisovala sbírky jídel a sama je těmto dopravovala. Byl to čin hrdinský a záslužný. Věděla bude-li prozrazena, čeká ji trest smrti a i celé její rodině. Mnozí naši občané, připravovali se na poslední boj s našimi okupanty. Ještě nezazněl signál k odboji, již dne 3. května 1945 vyrazilo v odboj několik našich občanů a odzbrojovali v obci ubytovaní němci v počtu asi 30 mužů s vlasovci v počtu asi 220. Byl to smělý čin a zcela se vydařil. Získalo se mnoho zbraní a nábojů k dalším akcím. Když rozhlas v Praze svolával do boje občany a vlastenci národa dne 5. května za vedení Jaroslava Zahrádky a Josefa Berana, zaujali jsme bojová postavení u železniční zastávky v Příšovicích, kde byli odzbrojováni němci, kteří spěchali ku Praze do boje s našimi lidmi. Jim na pomoc přilétly letadla, přijely obrněná auta a zaútočila na naše lidi. V tomto střetnutí bylo našich 13 mužů zabito a několik zraněno. Za svobodu vlasti padli v Příšovicích z naší obce František Ťukal, rolník ze Střížovice zastřelen z kulometu letadla. Miloslav Hořák, Pěnčín čp. 59. Kamil Mráz,Pěnčín 41. Tito dva byli chyceni, postaveni před obrněné auto a zastřeleni z kulometu. Dva občané byli vážně zraněni. Budiž čest Vaší památce hrdinové naší obce. Pád němců se však blížil a Rudá armáda učinila konec všem jejich řáděním. Politické strany V prvních měsících jara, dne 7.května 1945 vrátila se nám opět naše svoboda. Při osvobození změnilo se i stranické přesvědčení našich občanů. Byla založena komunistická strana a její předsedou se stal Ťukal František, odborný učitel. Tato strana byla nejsilnější v obci a předsedou Místního národního výboru byl zvolen Zahrádka Jaroslav, rolník. Za vedení jeho, naše obec řádně plnila svoje úkoly k svému národu. V dodávkách zemědělských produktů 20

Školní rok 1917.-1918.

Školní rok 1917.-1918. Školní rok 1917.-1918. Sbor učitelský: Na počátku školního roku 1917 sestaven sbor učitelský takto: Jaroslav Meltický, def.řídící učitel Jaroslav Dlabal zat. učitel I. třídy Jindřich Hégr zat. učitel I.

Více

Koš. učebna 10. ledna umístěna Státní učebná dílna košikářská ve 2 přízemních místnostech Budovy.

Koš. učebna 10. ledna umístěna Státní učebná dílna košikářská ve 2 přízemních místnostech Budovy. Rok 1925 Meteorolog. podmínky Zima velmi mírná téměř bez sněhu, Mrazy kol 21. ledna (-6 ½ R). Set se začalo 10. února. 22/II sněhová vánice (12 cm sněhu). Od 10. 20. března nová zima. Žně 20. července.

Více

pozvánka na ples SDH

pozvánka na ples SDH Rok 1937 Zima Zima z roku 1936 na rok 1937 byla zprvu mírná, v lednu byly však mrazy až 17 C. Koncem ledna napadlo dosti sněhu, takže pro závěje několik dní nejel autobus a vlak. Pošta byla z Nezamyslic

Více

SOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně.

SOKOL - 1945 OPIS. Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. OPIS SOKOL - 1945 Dne 10. června 1945 konala se ustavující valná hromada naší TJ.S. v Bohumíně. Tak zahájena znovu činnost naší jednoty po čtyřleté nucené přestávce za doby německé okupace, strašného utrpení

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

Zdroje informací k historickému projektu:

Zdroje informací k historickému projektu: Zdroje informací k historickému projektu: Veronika Nováková: Starostové - V roce 1900 byl starosta pan Myslík, později Staněk - V roce 1907 byl starostou Frant. Kaněra - V roce 1908 už pan Frant. Stejskal

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ.

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ. INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY Vážení spoluobčané, přestože se na základě rozhodnutí Vlády ČR dostavba Jaderné elektrárny Temelín de-facto zastavila, Skupina ČEZ v podpoře regionu pokračuje

Více

DĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook

DĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook POLITICKÝ SYSTÉM OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY (UČEBNICE S. 36 40) V ČSR systém politického pluralismu, politické strany z předválečného období. Nejdůležitější politickou stranou se stala Československá sociálně

Více

(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7

(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Archiv obce Borek - Obecní úřad Borek u Rokycan 1807-1945 (1953) Inventář EL NAD č.: 18 AP.: 7 prom. hist. Petros Cironis Rokycany 1962 Obsah

Více

První světová válka, vznik Československého státu

První světová válka, vznik Československého státu První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Fotografie po požáru domu, vlastně dvoudomu č.p. 51.

Fotografie po požáru domu, vlastně dvoudomu č.p. 51. PŘÍRODNÍ ŽIVLY Přírodní živly odjakživa dávají lidstvu na vědomí, že zdaleka tu na Zemi nejsme pány. Ať už jsou to sucha, povodně, zemětřesení, požáry nebo cokoli jiného, stále netušíme kdy nás tyto pohromy

Více

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ PAMÁTNÍKU BUCHLOVICKÝM HRDINŮM Odhalení památníku starostou Ing. Jiřím Černým a generálem Ing. Jiřím Kubalou V odpoledních hodinách 30. dubna 2013, v den 68. výročí osvobození Buchlovic

Více

Školní rok 1912.~1913.

Školní rok 1912.~1913. Školní rok 1912.~1913. Příchod důst. pána Josefa Chába. Dne 1. září t. r. přisel do osady naší nový pan děkan Josef Cháb. Týž působil v Hostivaři před mnoha léty co kaplan, a pro korektní jednání byl velice

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 2014 DOKUMENTY - FOTO

KRONIKA JIMRAMOVA 2014 DOKUMENTY - FOTO qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnm qwertyuiopasdfghjklzxcvbn mqwertyuiopasdfghjklzxcvb KRONIKA JIMRAMOVA DOKUMENTY - FOTO nmqwertyuiopasdfghjklzxcv bnmqwertyuiopasdfghjklzxc

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

Historie SOKOLA: Ruské legie a plk. Josef Jiří Švec

Historie SOKOLA: Ruské legie a plk. Josef Jiří Švec Historie SOKOLA: Ruské legie a plk. Josef Jiří Švec Naše Sokolská župa nese název Župa plk. Švece. Kdo vlastně byl Josef Jiří Švec /1883-1918/? Ano, skoro zapomenutý plukovník československých legií v

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_07. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NÁROD SOBĚ

VY_32_INOVACE_D5_20_07. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NÁROD SOBĚ VY_32_INOVACE_D5_20_07 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NÁROD SOBĚ VY_32_INOVACE_D5_20_07 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 10 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

Obecní zastupitelstvo rozhodlo o přístavbě bytu k stávající škole. Celkové náklady na tuto stavbu činily Zl.

Obecní zastupitelstvo rozhodlo o přístavbě bytu k stávající škole. Celkové náklady na tuto stavbu činily Zl. 1850 V tomto roce byla zrušena robota, ze které se však musela všechna popisná čísla vykoupit. Tato povinnost se týkala sedláků, chalupníků ale i domkařů. Nejvíce za tuto vymoženost zaplatili majitelé

Více

Rok 1910. V lednu 10. přistoupili za činné členy bř. Hynek Jiroušek a Jaroslav Hamrla. Za přispívajícího člena Frant. Bém.

Rok 1910. V lednu 10. přistoupili za činné členy bř. Hynek Jiroušek a Jaroslav Hamrla. Za přispívajícího člena Frant. Bém. Rok 1909. Myšlenka založiti Dobrovolný sbor hasičský ve Hvozdci vyšla od prvního učitele zdejšího p. Václava Oharka v roce 1896. Týž byl župním činovníkem na Brněnsku. Za úřadování starosty zemř. Frant.

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

- od 1.1. byla u Jan Pokorného v čp. 351 otevřena volná prodejna nutného výseku masa.

- od 1.1. byla u Jan Pokorného v čp. 351 otevřena volná prodejna nutného výseku masa. Rok 1953 - od 1.1. byla u Jan Pokorného v čp. 351 otevřena volná prodejna nutného výseku masa. 10. ledna za odstupující p. Annu Jírovou, členku MNV, byl povolána p. Marie Holá, děl. plat. záv. a převzala

Více

Školní rok 1927-28. Zápis Vyučování počalo 1. září 1927. Výsledek školního zápisu: Zatímní pobočka. Učitelstvo. Počet dětí. Třída.

Školní rok 1927-28. Zápis Vyučování počalo 1. září 1927. Výsledek školního zápisu: Zatímní pobočka. Učitelstvo. Počet dětí. Třída. Školní rok 1927-28. Zápis Vyučování počalo 1. září 1927. Výsledek školního zápisu: Třída Počet dětí Budou vyučovány nábož. Nebudou vyučovány Římkat. Českoslov. Českobratr. Pravosl. Bez vyz.cír osvobozeny

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROSIČKA

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROSIČKA SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ROSIČKA Obec Rosička se nachází 9 km jihozápadně od okresního města Žďáru nad Sázavou. První písemná zmínka o Rosičce pochází z roku 1356, kdy patřila k panství Polná. Obec byla

Více

Svijanská jedenáctka

Svijanská jedenáctka Námět turistického pochodu Svijanská jedenáctka Turistický výlet na místa, kam se často pěšky nechodí. Přesto i zde se dá najít řada zajímavostí: vesnické kostelíky, údolí Jizery s mohutnými stromy, jezera

Více

HISTORIE ROUDNICE. Nejstarší osídlení Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 1500 př. n. l.).

HISTORIE ROUDNICE. Nejstarší osídlení Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 1500 př. n. l.). HISTORIE ROUDNICE Obsah: 1) Název Roudnice 2) Nejstarší osídlení 3) Osídlování Roudnice 4) Roudnické tvrze 5) Roudnice a její držitelé 6) Osobnosti Zdislav Mnich, Matěj Chvojka, Jan Matějka, bratranci

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK:

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: 5. DATUM: 5. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Člověk a jeho

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ PO VÁLCE 1945 1948 PREZIDENTEM OPĚT EDVARD BENEŠ ODDĚLILA SE PODKARPATSKÁ RUS A PŘIČLENILA SE K SOVĚTSKÉMU SVAZU ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA 1946

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

1 adresa J. Palacha 1097, Ml. Boleslav, tel , http: //csol-mb.net/

1 adresa J. Palacha 1097, Ml. Boleslav, tel ,  http: //csol-mb.net/ Další členská schůze proběhne 2. 6. 2006 v hostinci Pod Věží od 17 hodin. B r i g á d a Víkend 29. - 30. 4. jsme věnovali údržbě pomníku čs. hraničářům z roku 1938, který již třetím rokem střeží bývalou

Více

Kronika obce Zelenecká Lhota

Kronika obce Zelenecká Lhota Rok 1908 Obecní volby Dne 26. července 1908 bylo voleno nové obecní zastupitelstvo za velmi malého účastenství voličů. Ze 40 voličů III. sboru dostavilo se k volbě 11 voličů, z 11 voličů II. sboru dostavilo

Více

Významné mezníky v historii školy III. (od 90. let 20. století)

Významné mezníky v historii školy III. (od 90. let 20. století) Významné mezníky v historii školy III. (od 90. let 20. století) září prosinec duben červen duben 1989/1990 Ředitelem školy byl jmenován Miroslav Horák. Po prázdninách byla otevřena nová učebna informatiky

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na 1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.

Více

První světová válka Vznik Československého státu

První světová válka Vznik Československého státu První světová válka Vznik Československého státu 1 První světová válka Vznik Československého státu záminkou k vypuknutí 1. SV koncem června v Sarajevu její pravou příčinou byly spory mezi velmocemi a

Více

130 let školy v Nové Vsi u Světlé

130 let školy v Nové Vsi u Světlé 130 let školy v Nové Vsi u Světlé 1. období 1885-1976 Škola Nová školní budova nahradila školu postavenou v roce 1837 na místě č. p. 58 (dnes Bohemia Machine). O stavbě nové budovy pro dvoutřídní školu

Více

Mají být Češi na co hrdí?

Mají být Češi na co hrdí? Mají být Češi na co hrdí? Co si představuješ pod pojmem hrdost? Zkus to vysvětlit vlastními slovy : Na co jsi ty sám/sama hrdý/hrdá? V jakých chvílích se v lidech nejčastěji probouzí vlastenectví?. Kdy

Více

Místní školní rada Žerovice (1950)

Místní školní rada Žerovice (1950) Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích Místní školní rada Žerovice 1937-1949 (1950) Inventář EL NAD č.: 473 AP č.: 400 Jana Mašková Blovice 2003 Obsah Obsah 2 Úvod 3-4 Příloha č. 1 5 Inventární

Více

10. ledna v důsledku přesídlení do Prahy resignoval p. Cnáb na členství v MNV a za něho byl povolán náhradník.

10. ledna v důsledku přesídlení do Prahy resignoval p. Cnáb na členství v MNV a za něho byl povolán náhradník. Rok 1947 10. ledna v důsledku přesídlení do Prahy resignoval p. Cnáb na členství v MNV a za něho byl povolán náhradník. 22. února ONV v Kamenici n. L. podal začátkem r. 1947 žádost, aby v. v. nemocnice

Více

Bývalý hostinec s tanečním sálem a jevištěm svoji dlouholetou historii

Bývalý hostinec s tanečním sálem a jevištěm svoji dlouholetou historii Č.P. 15 - bývalá hospoda. Bývalý hostinec s tanečním sálem a jevištěm svoji dlouholetou historii ukončil roku 1993. Fotografie z r.1996. Dnešní pamětníci ještě stále pamatují na tři zde existující hostinské

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_100 Jméno autora: Mgr. Lukáš Židek Třída/ročník:

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Pracovní list Výstava První světová válka a Vyškov 7. 5. - 28. 12. 2014

Pracovní list Výstava První světová válka a Vyškov 7. 5. - 28. 12. 2014 Pracovní sešit Výstava První světová válka a Vyškov 7. 5. 28. 12. 2014 V tomto pracovním listě tě čeká příběh, který mohla prožít jedna z vyškovských rodin za 1. světové války. Některé informace však chybí

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Více

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. Sada: III/2/Př VY_32_INOVACE_P03. Pořadové číslo: 3. Datum vytvoření: Datum ověření: 17.4.

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. Sada: III/2/Př VY_32_INOVACE_P03. Pořadové číslo: 3. Datum vytvoření: Datum ověření: 17.4. VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL Název: Autor: Testové úkoly Mgr. Anna Hessová Sada: III/2/Př VY_32_INOVACE_P03 Pořadové číslo: 3. Datum vytvoření: 2.4. 2012 Datum ověření: 17.4.2012 Vzdělávací oblast (předmět): Vlastivěda

Více

REJSTŘÍK SHROMAŽĎOVACÍ AGENDY: údaje o dění v Jenči

REJSTŘÍK SHROMAŽĎOVACÍ AGENDY: údaje o dění v Jenči PRAMENY K JENEČSKÉ HISTORII Svazek č. 4 REJSTŘÍK SHROMAŽĎOVACÍ AGENDY: údaje o dění v Jenči 1930 1947 Přehled sestavený na základě úředních knih ze SOA Praha Státního okresního archivu Kladno z fondu Okresní

Více

1918 Osmičky v dějinách českých zemí Helena Nováčková, Milan Vojáček

1918 Osmičky v dějinách českých zemí Helena Nováčková, Milan Vojáček 191 Osmičky v dějinách českých zemí Helena Nováčková, Milan Vojáček 191 OSMIČKY Helena Nováčková, Milan Vojáček v dějinách ČESKÝCH ZEMÍ Publikace k výstavě archivních dokumentů z cyklu Osmičky v dějinách

Více

Školní rok 1918.-1919.

Školní rok 1918.-1919. Školní rok 1918.-1919. Sbor učitelský: Na počátku škol roku 1918./19. vyučují na zdejší škole tito učitelé: Jaroslav Metlický def. řídící učitel Jaroslav Dlabal zat. učitel I. třídy Jindřich Héger zat.

Více

1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 6. Proč se při soudu postavili obyvatelé vesnice proti panu Havelkovi?

1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 6. Proč se při soudu postavili obyvatelé vesnice proti panu Havelkovi? G Šternberk 1 1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 2. Kdy byl pan Havelka odsouzen a na jak dlouho? 3. Jaký vliv mělo na pana Havelku jeho uvěznění? 4. Vstoupil pan Havelka do

Více

Výroční okrskový aktiv Hotel u Novotných 9.1.2004

Výroční okrskový aktiv Hotel u Novotných 9.1.2004 Reg.č. 3201237 IČO: 66132878 Výroční okrskový aktiv Hotel u Novotných 9.1.2004 Dne 9.1.2004 byl náš sbor pověřen organizací Výročního okrskového aktivu. Aktiv byl uspořádán v hotelu U Novotných. Na aktivu

Více

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská

Více

OBEC OTICE Z historie Počátky školství

OBEC OTICE Z historie Počátky školství OBEC OTICE Otice leží 3,5 km jihozápadně od středu města Opavy v nadmořské výšce 262 m n. m.. Katastrální výměra obce je 721 ha. Nejvyšším bodem obce je Kamenná hora (311m n.m.). Za zhlédnutí jistě stojí

Více

Č.P. 54 bývalá škola.

Č.P. 54 bývalá škola. Č.P. 54 bývalá škola. Než 15.5.1838 byl posvěcen základní kámen této budovy dokončené 15.7.1839, proběhla do té doby mnohá jednání, pří a intrik které popisuji ve Školství ve Voděradech. My se nyní soustřeďme

Více

DOMINO PŘEMYSLOVCI SV. LUDMILA

DOMINO PŘEMYSLOVCI SV. LUDMILA DOMINO PŘEMYSLOVCI K textu najděte správný obrázek. Na dolní straně obrázku je jméno další osobnosti, k ní najděte popisku a potom obrázek. Na dolní straně bude jméno další osobnosti dějin. Tak pokračujte

Více

Opakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov.

Opakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. Opakování Mnichovská dohoda 29.9.1938 Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. a Podkarpatské Rusi. ČSR přišla o cca 30% svého území s 1 450 000

Více

Z kroniky obce Sedlec rok 1956

Z kroniky obce Sedlec rok 1956 Z kroniky obce Sedlec rok 1956 Z činnosti MNV. Rada MNV: s. František Hynk, předseda MNV s. Marie Pundová, tajemnice MNV s. Jaroslav Svoboda, člen rady Rada MNV zasedala pravidelně jednou týdně a na schůzích

Více

Vzdor tomu že v měsíci prosince min. r. byly tuhé mrazy a dosti sněhu, počalo 1. lednem počasí mlhavé, deštivé a sněživé, tak že 24.

Vzdor tomu že v měsíci prosince min. r. byly tuhé mrazy a dosti sněhu, počalo 1. lednem počasí mlhavé, deštivé a sněživé, tak že 24. 1900 Vzdor tomu že v měsíci prosince min. r. byly tuhé mrazy a dosti sněhu, počalo 1. lednem počasí mlhavé, deštivé a sněživé, tak že 24. ledna vystoupila řeka Oharka ze břehů a zatopila nížiny, což se

Více

ARCHIV OBCE BEZDĚKOV. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Klatovy (1951) Prozatímní inventární seznam

ARCHIV OBCE BEZDĚKOV. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Klatovy (1951) Prozatímní inventární seznam Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Klatovy ARCHIV OBCE BEZDĚKOV 1837 1945 (1951) Prozatímní inventární seznam Číslo evidenčního listu NAD: 707 Evidenční číslo pomůcky: 69 Jana Sýkorová

Více

Místní školní rada Roupov

Místní školní rada Roupov Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Roupov 1897-1950 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 344 Evidenční pomůcka č. 392 Jana Mašková Blovice

Více

SDH Žamberk. Údaje o stříkačce

SDH Žamberk. Údaje o stříkačce Údaje o stříkačce SDH Žamberk Ani Žamberk nebyl ušetřen zkázy způsobené ohněm, a proto se jeho občané snažili vytvářet ochranu proti tomuto živlu. Staré kroniky zaznamenávají rok 1572, kdy město lehlo

Více

BEDŘICH SMETANA. 2. března 1824 Litomyšl 12. května 1884 Praha

BEDŘICH SMETANA. 2. března 1824 Litomyšl 12. května 1884 Praha BEDŘICH SMETANA 2. března 1824 Litomyšl 12. května 1884 Praha významný český hudební skladatel období romantismu Bedřich Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli. Jeho otec se jmenoval František

Více

Mgr. Blanka Šteindlerová

Mgr. Blanka Šteindlerová Identifikátor materiálu EU: ICT 3 59 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace stručně seznamuje s příčinami, průběhem

Více

Začátek školního roku. Počet tříd. Umístění tříd. Vyučovací hodiny

Začátek školního roku. Počet tříd. Umístění tříd. Vyučovací hodiny 1937 1938 Ve školním roce 1937-1938 se pokračovalo v pokusném vyučování. Zatímním řídícím učitelem byl jmenován od 1. září 1937 na zdejší škole pan Richard Filip, který byl službou přikázán na 2. obecnou

Více

Budování socialismu v ČSR

Budování socialismu v ČSR VY_12_INOVACE_105 Budování socialismu v ČSR Pro žáky 9. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Moderní doba Únor 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k prezentaci nového učiva a ověření schopnosti zapamatovat

Více

který bude uhrazen 100 procent. přirážkou k dani činžovní a 100 procent.k daním ostatním. Schodek školního rozpočtu je Kč.

který bude uhrazen 100 procent. přirážkou k dani činžovní a 100 procent.k daním ostatním. Schodek školního rozpočtu je Kč. Rok 1940 1939-1940 Zima Zima r. 1939-1940 byla tuhá. Sníh napadal v prosinci 1939 na neumrzlou půdu. V lednu a únoru 1940 byly mrazy až 30 C. Ve školách bylo přerušeno vyučování od 5. února do 2. března.

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ

OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ 4. čtvrtletí 2010 Zastupitelstvo obce Oldřichovice přeje všem spoluobčanům v roce 2011 mnoho pracovních i osobních úspěchů Volby do obecního zastupitelstva Ve dnech 15.-16. října

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych)

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pedagog. Přemysl Pitter Bez lásky, bez lidskosti,

Více

Historie lesoparku a Parkhotelu

Historie lesoparku a Parkhotelu Historie lesoparku a Parkhotelu Ve Smržovce byl na konci devatenáctého století a hlavně v první polovině dvacátého století velmi aktivní Zahradní a okrašlovací spolek (Anpflanzung und Verchönerungsverein)

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Národní škola Zhůří EL NAD č.: AP č.: 502

Národní škola Zhůří EL NAD č.: AP č.: 502 Státní okresní archiv Klatovy Národní škola Zhůří 1946-1952 Inventář EL NAD č.: 1421 AP č.: 502 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

O B E C K O Š Í K Y Košíky 172. Tel.: , IČ , DIČ:CZ

O B E C K O Š Í K Y Košíky 172. Tel.: ,  IČ , DIČ:CZ O B E C K O Š Í K Y 2006 Události obce 2006 V roce 2006 opět v naší obci proběhly volby do zastupitelstva. Byli zvoleni tito občané: starosta: místostarosta: členové zastupitelstva: Mgr. Jaroslav Šlechta

Více

Z Á P I S. z 2. zasedání zastupitelstva obce Radimovice, konaného dne 7.4.2008

Z Á P I S. z 2. zasedání zastupitelstva obce Radimovice, konaného dne 7.4.2008 Z Á P I S z 2. zasedání zastupitelstva obce Radimovice, konaného dne 7.4.2008 Přítomno : 6 zastupitelů, dle prezenční listiny Omluvena : Hana Čápová Dále přítomno: 6 občanů, dle prezenční listiny Oznámení

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Místní školní rada Míšov Inventář

Místní školní rada Míšov Inventář Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Míšov 1877-1950 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 929 Evidenční pomůcka č. 390 Jana Mašková Blovice

Více

Francouzská buržoazní revoluce

Francouzská buržoazní revoluce Francouzská buržoazní revoluce X 28 17:45 1 1/ Vláda Ludvíka XIV. (1643-1715) 2/ Situace za vlády Ludvíka XVI. (1774-1792) - hospodářská situace - příčiny revoluce - počátek revoluce X 28 17:48 2 Vláda

Více

Obr. 2: Lihovar v Rozsochách, kde Koutníkovi bydleli v letech

Obr. 2: Lihovar v Rozsochách, kde Koutníkovi bydleli v letech Obr. č. 1: č. 1: Rodný 1: Rodný domek domek Vincence Koutníka na na samotě na samotě Jalovčí Jalovčí u u Dolní u Dolní Rožínky. Zdroj: autor Obr. 2: Lihovar v Rozsochách, kde Koutníkovi bydleli v letech

Více

R O K 2 0 1 4. Ve výkazu soukromé srážkové stanice v Mirovicích za rok 2014 je zaznamenáno:

R O K 2 0 1 4. Ve výkazu soukromé srážkové stanice v Mirovicích za rok 2014 je zaznamenáno: R O K 2 0 1 4 POČASÍ Letošní rok započal poměrně teplou zimou, leden v podstatě beze sněhu, teploty kolem 0 o C, až 26.1. ráno bylo bílo, napadla trocha sněhu. Teplý byl únor (20. 2. + 10 o C) i březen

Více

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana)

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana) 1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) byl postaven v místě, kde ve válce v r.1942 byl pan Svinka německými vojáky zastřelen. Obrázek je na dřevěném sloupu a nechala ho zhotovit manželka p.svinky.

Více

Příloha č. 1: Zákon, jímž se vymezuje pojem československého partyzána (textový dokument). Zákony pro lidi. cz [online]

Příloha č. 1: Zákon, jímž se vymezuje pojem československého partyzána (textový dokument). Zákony pro lidi. cz [online] Přílohy Příloha č. 1: Zákon, jímž se vymezuje pojem československého partyzána (textový dokument). Zákony pro lidi. cz [online]. 27. 02. 2013. Předpis č. 34/1946 Sb. Zákon, jímž se vymezuje pojem "československého

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 2006. Obrazová dokumentace

KRONIKA JIMRAMOVA 2006. Obrazová dokumentace KRONIKA JIMRAMOVA 2006 Obrazová dokumentace Zima byla dlouhá se spoustou sněhu Za vločkou vločka z oblohy padá chvilinku počká a potom taje Na staré sesli sedí pan Lada obrázky kreslí zimního kraje Ladovská

Více

Vzpomínka na události roku 1938 v Lužických horách

Vzpomínka na události roku 1938 v Lužických horách Vzpomínka na události roku 1938 v Lužických horách Osmé výročí odhalení Pomníku československých hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá Waltersdorf 1. října 2011 1/5 V sobotu 1. října 2011 se v Dolní

Více

Očekávaný výstup: Hodnocení:

Očekávaný výstup: Hodnocení: NÁRODNÍ DIVADLO Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_05 Tématický celek: Historie a umění Autor: Mgr. Gabriela Šišková

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_07_D_II Ročník: II. Dějepis Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh:

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více