Pohybové aktivity jako součást volného času seniorů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pohybové aktivity jako součást volného času seniorů"

Transkript

1 Univerzita Hradec Králové Fakulta pedagogická Katedra sociální pedagogiky Pohybové aktivity jako součást volného času seniorů Diplomová práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Bc. Martina Kiacová N 7507 Specializace v pedagogice Sociální pedagogika PaedDr. Monika Žumárová, Ph.D. Hradec Králové 2014

2 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Zadání diplomové práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Název závěrečné práce: Název závěrečné práce AJ: Martina Kiacová N7507 Specializace v pedagogice Sociální pedagogika Pohybové aktivity jako součást volného času seniorů Physical activities as a part of seniors leisure time Cíl, metody, literatura, předpoklady: Práce je zaměřená na jednu z možností trávení volného času seniorů v duchu zdravého životního stylu - aktivní pohyb. Teoretická část práce je věnována charakteristice seniorů, jejich kvality života a významu pohybových aktivit v rámci volného času. Cílem výzkumného šetření je zjistit postoje seniorů Pardubického kraje k pohybovým aktivitám, jaké pohybové aktivity starší lidé v daném regionu preferují a zda mají dostatek příležitostí je realizovat. Garantující pracoviště: Vedoucí práce: Katedra sociální pedagogiky, Pedagogická fakulta PaedDr. Monika Žumárová, Ph.D. Konzultant: Oponent: Mgr. Leoš Šebela Datum zadání závěrečné práce: Datum odevzdání závěrečné práce:

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Pardubicích dne Bc. Martina Kiacová

4 Poděkování: Touto cestou děkuji PaedDr. Monice Žumárové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, za poskytnutí času, cenných rad a připomínek. Bc. Martina Kiacová

5 Anotace KIACOVÁ, M. Pohybové aktivity jako součást volného času seniorů. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, s. Diplomová práce. Tato diplomová práce je zaměřená na jednu z možností trávení volného času seniorů v duchu zdravého životního stylu - aktivní pohyb. Celá práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část práce je věnována charakteristice seniorů, kvalitě jejich života a významu pohybových aktivit v rámci volného času. První kapitola vymezuje pojmy stárnutí, stáří, seniorská populace a demografické stárnutí. Druhá kapitola se zabývá volným časem, kvalitou života i životním stylem starších lidí. Třetí kapitola charakterizuje pohybové aktivity, jež se řadí mezi neúčinnější prostředky proti stárnutí a nemocem. Mají pozitivní vliv na zdraví lidí, a tím přispívají k prodloužení kvalitního života. Třetí kapitola také seznamuje s pohybovými omezeními, s motivacemi a postoji seniorů k aktivnímu pohybu a pohybovými činnostmi, které jsou seniorům doporučovány. Praktickou část práce, která je obsahem čtvrté kapitoly, tvoří průzkumné šetření provedené metodou ankety. Hlavním cílem tohoto šetření bylo zjištění postojů seniorů Pardubického kraje k pohybovým aktivitám, jaké pohybové aktivity starší lidé v daném regionu preferují a zda mají dostatek příležitostí je realizovat. Klíčová slova: senior, stárnutí, volný čas, pohybové aktivity

6 Annotation KIACOVÁ, M. Physical Activities as a Part of Seniors Leisure Time. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, p. Diploma Thesis. The diploma thesis focuses on physical activity of seniors as one of the possible ways to spend their leisure time. The thesis consists of two parts - theoretical and practical one. The theoretical part characterises seniors, their quality of life and the importance of physical activities as a part of their leisure time. The first chapter defines the key terms such as ageing, senior age, senior population and demographic ageing. The second chapter deals with the leisure time, quality of life and general lifestyle of senior citizens. The third chapter adds the characteristics of physical activities, which belong to the most effective prevention of illnesses and other problems of senior age. These activities have a positive effect on human health and help to live longer and better quality life. The third chapter also presents various health problems, motivations and approaches of senior citizens to the generally recommended physical activities. The practical part of the thesis is presented in the fourth chapter. The research, carried out as a set of interviews, was aimed at mapping the approach of senior citizens within the Pardubice region to physical activities, as well as finding out what types of physical activities are preferred and whether there are sufficient opportunities to carry out these physical activities. Keywords: senior, ageing, leisure time, physical activities

7 Obsah ÚVOD STÁRNUTÍ A STÁŘÍ SENIORSKÁ POPULACE POJEM DEMOGRAFICKÉ STÁRNUTÍ DEMOGRAFICKÉ STÁRNUTÍ POPULACE ČR POPULAČNÍ STÁRNUTÍ JAKO SOCIÁLNÍ PROBLÉM VOLNÝ ČAS FUNKCE VOLNÉHO ČASU ČINNOSTI VOLNÉHO ČASU SENIORŮ ŽIVOTNÍ STYL KVALITA ŽIVOTA POHYBOVÉ AKTIVITY V SENIORSKÉM VĚKU VYMEZENÍ POJMU POHYBOVÉ AKTIVITY POHYB JAKO SOUČÁST ZDRAVÍ POHYBOVÁ OMEZENÍ U SENIORŮ MOTIVACE A POSTOJE SENIORŮ K POHYBOVÝM AKTIVITÁM POHYBOVÉ AKTIVITY DOPORUČOVANÉ SENIORŮM POHYBOVÉ AKTIVITY V PŘÍRODĚ SILOVÁ CVIČENÍ DECHOVÁ, PROTAHOVACÍ A UVOLŇOVACÍ CVIČENÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ PRŮZKUMNÉ CÍLE A STANOVENÍ HYPOTÉZ POUŽITÉ VÝZKUMNÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT PRŮZKUMNÝ SOUBOR, CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ VYHODNOCENÍ A INTERPRETACE PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH... 80

8 Úvod Život je jako oheň vítr jako pohyb, oheň bez větru plápolá život bez pohybu skomírá. Jan Ámos Komenský Jednou z nevyhnutelných skutečností v našem životě je stáří. Je na každém z nás, jak se k němu postavíme. Zda své stáří aktivně prožijeme, nebo ho jen přežijeme. Stárnutí je přirozený proces, který nelze zastavit, ale svým přístupem ho můžeme pozitivně i negativně ovlivnit. Otázkou je, co máme dělat, abychom stárnutí zpomalili a zvýšili kvalitu našeho stáří? Za téma své diplomové práce jsem si zvolila téma pohybových aktivit seniorů, které jsou jednou z možností, jak zvýšit naději na zdravé a spokojené stáří. Pohybové činnosti bezesporu přispívají ke zlepšení zdraví, udržení potřebné fyzické i duševní výkonnosti, čímž napomáhají smysluplnému zapojení seniorů do společnosti, což je v dnešní době velice důležité. V současnosti je aktivní stárnutí velmi aktuální a hodně diskutované téma, jež souvisí s demografickým stárnutím evropské populace, tedy i populace České republiky. Neustálé zvyšování počtu stárnoucích osob staví každou společnost před těžký úkol. Měla by převzít zodpovědnost za vytváření vhodných podmínek k úspěšnému stárnutí, a to zejména poskytováním kvalitní zdravotní péče, účinné sociální a finanční podpory. Také by se měla snažit o ovlivnění životního stylu starších lidí tak, aby směřoval k jejich aktivizaci, například podporou a propagováním činností jako jsou např. pohybové aktivity, studium univerzit třetího věku, různé přednášky, kulturní programy aj. Kvalitu života seniorů ovlivňuje řada determinantů, k nimž patří i trávení volného času. Odchodem do důchodu přichází starší člověk o svoji hlavní životní náplň, práci. Zato získává značné množství volného času, kterého se mu dříve nedostávalo. Někteří senioři mají konečně příležitost realizovat věci a koníčky, na které neměli v produktivním věku čas. Jiní lidé v penzi nevědí, co si s volným časem počít, čím jej naplnit. Tento fakt může být pro ně dost stresující. Jak lidé naplňují svůj volný čas, je podmíněno řadou okolností, např. rodinou, zdravotním a psychickým stavem, úrovní vzdělání, ekonomickou situací, bydlištěm, hodnotovou orientací, ale i dostupností informací o nabízených volnočasových aktivitách. S rostoucím počtem seniorů se zvyšuje nabídka volnočasových aktivit pro ně. Senioři si mohou vybrat z nabízených kulturních, pohybových, sociálních, vzdělávacích, veřejných i rekreačních aktivit, které jim nabízejí různé kluby, sdružení, obce či denní 8

9 centra, s cílem začlenit je do kolektivů. Tyto aktivity mohou navštěvovat senioři, kteří bydlí doma, jsou soběstační, ale i senioři bydlící v různých domech s pečovatelskou službou apod. Organizované volnočasové aktivity pomáhají seniorům trávit volný čas aktivně, smysluplně a především ve společnosti dalších lidí. Problematika aktivního stárnutí a pohybových aktivit ve volném čase seniorů mě zajímá z osobních důvodů, protože mám ve svém okolí mnoho aktivních seniorů, ale také proto, že této problematice dle mého názoru není dosud věnováno tolik pozornosti, jakou by si zasluhovala. Na světě řešíme tolik věcí a bohužel se stává, že zapomínáme na lidi, kteří pro nás toho tolik udělali. Stáří je doprovázeno řadou zdravotních a psychických komplikací ovlivňujících životní styl, z nichž mnohé jsou způsobeny nesprávnou životosprávou a nedostatkem aktivního pohybu. Často slýcháme o řadě chyb, omylů a mýtů týkajících se výživy a pohybových aktivit seniorů, proto by bylo dobré se nad tímto tématem pozastavit a zamyslet se, jak by to mělo být správně. Cílem práce je charakterizovat problematiku pohybových aktivit ve volném čase seniorů a následným empirickým šetřením ověřit ústřední výzkumnou otázku této práce: Jaký zaujímají postoj senioři Pardubického kraje k pohybovým aktivitám a zda mají dostatek možností je realizovat? Teoretická část práce vymezuje základní pojmy související s tématem práce. První kapitola se věnuje stárnutí, stáří, seniorské populaci a demografickému stárnutí. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou volného času, kvalitou života i životním stylem seniorů. Třetí kapitola charakterizuje pohybové aktivity z obecného hlediska, zdůrazňuje jejich vliv na zdraví starších lidí a potřebu hýbat se i v pokročilém věku, zaznamenává motivace a postoje seniorů k pohybovým činnostem. Seznamuje také s pohybovými omezeními a pohybovými aktivitami, které jsou seniorům doporučovány. Empirická část práce si klade za cíl odpovědět na otázku, jak se senioři Pardubického kraje pohybují, zda využívají nabídku organizací k vykonávání pohybových aktivit pro ně určených a zda jsou spokojeni s touto nabídkou. Pro zpracování teoretických východisek k průzkumnému šetření je využito studia a analýzy odborných pramenů. K získání dat pro průzkumné šetření byla zvolena jako nejvhodnější metoda ankety. Výstupy a zjištění v rámci této práce by mohly posloužit organizacím zabývajícím se pohybovými aktivitami seniorů, neboť přinášejí aktuální pohled na zpracované téma. Mohly by být také přínosem pro laickou veřejnost, protože problematika pohybových aktivit a volného času seniorů se dotýká nebo bude dotýkat každého z nás. 9

10 1 Stárnutí a stáří Stáří přichází ke každému jinak. Někdo nikdy nezestárne - má stále radost ze života, silnou schopnost regenerovat, schopnost vytvářet si životní podmínky, zázemí rodiny a přátel. Někdo je starý už brzy po dosažení čtyřiceti let. V naší kultuře je kalendářní věk spojován s určitými představami, jak bychom měli být v daném věku materiálně zabezpečeni, schopni, ale i jak bychom měli vypadat, jak bychom měli být přijímáni okolím apod. Věříme, že stárnutí je spojeno se zralostí, moudrostí a respektem. Nicméně stárnutí mohou doprovázet i negativní jevy jako je snižování tělesného zdraví a rozumových schopností, nečinnost, chudoba, společenská izolace a sociální závislost. Proces stárnutí začíná již v okamžiku našeho zrození. Podle Mühlpachra (2009, s. 22) je stárnutí (gerontogeneze, involuce) zákonitý, specifický celoživotní proces, jehož projevy se stávají se zvyšujícím se věkem zřetelnější. Tento proces je individuální, ovlivněný genetickou výbavou, různými životními podmínkami, kontakty s prostředím, celkovým zdravotním stavem a životním stylem. Zároveň jde o proces, který nerovnoměrně postihuje různé struktury a funkce organismu. Stupeň postižení závisí na jejich zatěžování, stimulování či poškozování. Existují tři druhy postižení lidského organismu: - Biologické vychází z individuálních genetických dispozic (činnost žláz s vnitřní sekrecí, buněčná výbava). Dá se ovlivnit pouze nepřímo, pomocí léků, které dodávají tělu potřebné chybějící látky, zlepšují průtokové vlastnosti krve, funkce tkání, činnost vegetativního nervového systému a stimulují mozkovou činnost. - Tělesné dochází ke změnám ve složení a řízení organismu (řídnutí kostí, zpomalení nervového vedení, pokles svalové hmoty, poruchy spánku, snížení průtoku krve všemi orgány, zvýšení dechové práce, zpomalení trávicího systému, nižší imunita, zhoršení smyslového vnímání). Toto postižení se dá ovlivnit nejen nepřímo léky, ale do jisté míry přímo zdravým životním stylem (nekouření, aktivní tělesný pohyb, zdravé stravování). - Duševní souvisí se sníženou činností mozku i těla, zkrácením životních perspektiv, změnou vzhledu a dalších společenských faktorů. Člověk ztrácí vztah k určitým osobám, zálibám i hodnotám. Duševní stárnutí lze zpomalit například aktivním udržováním sociálních kontaktů, provozováním koníčků nebo duševní činností, jakou je například luštění křížovek, čtení knih, studium. 10

11 Proces stárnutí se postupně nevyhne téměř žádné funkci organismu. Přesto určitý počet starých lidí jakoby nestárnul. Tito lidé jsou fyzicky i duševně čilí, aktivní a zdraví. Cestují, sportují, zajímají se o kulturní i politické dění, jsou užiteční, pracují i v důchodu. Pomocí výjimečných adaptabilních schopností a životních zkušeností vyvíjejí i přes biologické změny, ke kterým dochází v jejich těle, různé činnosti, v nichž se výkonem vyrovnají mladým lidem, a někdy je i předčí. Jak již bylo zmíněno, proces stárnutí je individuální a nerovnoměrný. V některých životních obdobích člověk stárne rychleji, v jiných pomaleji. Ale všichni stárnou, i když se mnozí domnívají, že se jich stáří zdaleka netýká. I ti však jednou dosáhnou pomyslné hranice stáří. Lidé moderní doby nechtějí být staří, a také nechtějí o stáří slyšet a mluvit o něm. Jako by pro ně neexistovalo, a to navzdory častým informacím, že naše i světová společnost stárne. Obecně je stáří vnímáno jako nezajímavé, uniformní, plné nemocí a sociálních problémů. Důsledkem těchto postojů je odklon od všeho a od všech, kteří jsou staří nebo nějakým způsobem stáří připomínají. Někteří lidé se dokonce snaží proces stárnutí zastavit například tím, že podstupují nákladné plastické operace. (Haškovcová, 2010, s. 17) Stárnutí a stáří spolu souvisejí, což naznačuje i stejný slovní kořen obou slov. Každé z těchto slov však označuje něco jiného. Stárnutím se rozumí děj, proces, obrazně řečeno: plynutí vody od pramene k moři. Stářím se rozumí stav, kdy lidé jsou staršího věku obrazně: stav vody řeky v určitém místě. Nepoužíváme zde termínu starý člověk nebo senior, avšak častěji hovoříme o starších lidech. Tímto termínem rozumíme lidi vyššího chronologického věku. (Křivohlavý, 2011, s. 17) Období stáří trvá přibližně let, proto je stejně významnou součástí života člověka jako mládí a dospělost. Vymezení a periodizace stáří jsou obtížné. Tradičně se rozlišuje stáří kalendářní, biologické a sociální: - Biologické stáří - nastupuje dosažením určité míry involučních změn lidského organismu, poklesu potenciálu zdraví. Jedná se o souhrn nevratných biologických změn, funkčních nedostatků, úmrtí, případně i celkový čas zbývající do přirozené smrti u daného člověka. - Kalendářní stáří - je dáno dosažením určitého dohodnutého věku, který vychází z obvyklého průměrného průběhu života a biologického stárnutí. Kalendářní stáří je snadno a jednoznačné stanovitelné, takže vyhovuje demografickým i jiným potřebám. Neodráží se v něm ale individuální rozdíly ve stárnutí. S prodlužováním naděje dožití a zlepšujícím se zdravotním stavem lidí dochází ke zpomalení poklesu potenciálu 11

12 zdraví, a hranice stáří se tak posunuje do vyššího věku. V 60. letech 20. století byl rozdělen vyšší věk Světovou zdravotnickou organizací (dále jen WHO) na počínající, tzv. rané stáří (60-74 let), vlastní stáří, senium (75-89 let) a období dlouhověkosti (90 a více let). V současné době se více používá členění na mladé seniory (65-74 let), staré seniory (75-84 let) a velmi staré seniory (85 a více let). Někdy se používá i dělení lidí starších 65 let na kategorii třetího věku, kterou charakterizuje aktivní nezávislý život, a čtvrtého věku, kdy začíná být starší člověk tak fyzicky i psychicky hendikepován, že je závislý v základních životních potřebách na druhých. Čtvrtý věk je jednou z podob pokročilého stáří, nikoliv objektivní zákonitostí navazující časově na tzv. třetí věk. - Sociální stáří - představuje souhrn sociálních změn, změn postojů, sociálních rolí, shrnutí typických životních událostí pokročilého věku, jakými jsou odchod do důchodu a s ním spojené snížení životní úrovně, minimální zaměstnatelnost, odchod dětí z orientační rodiny, ovdovění, ztráta sociálních kontaktů a perspektiv. Počátkem sociálního stáří bývá obvykle penzionování nebo věk vzniku nároku na starobní důchod. S prodlužováním věku lidí lze předpokládat, že se tento počátek posune do pozdějšího věku. Zároveň se do vyššího věku posouvají i další sociální události včetně pozdního rodičovství či uzavírání manželství. Nástup dlouhověké společnosti bude vyžadovat přehodnocení vymezení a klasifikace stáří a hlavně přístupy k lidem vyššího věku. Především je potřeba respektovat značný osobní a společenský potenciál starších lidí, jejich snahu o úspěšné stárnutí a zdravé aktivní stáří. (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012, s ) Pro shrnutí ještě zmíníme rozdíl mezi kalendářním a biologickým věkem. Kalendářní (chronologický) věk je takový věk jedince vyjadřující čas, který uplynul od jeho narození v letech. Jeho význam je spíše sociální a právní. Biologický věk koresponduje s funkčním stavem orgánů v porovnání se standardním stavem v určitém věku, ukazuje nám vlastně jakousi opotřebovanost" organismu. Podle Mühlpachra (2009, s. 34) mohou stárnutí a stáří nabývat trojí podoby: - Úspěšné stárnutí a zdravé (aktivní) stáří - zdravotní a funkční stav staršího člověka je lepší než současný průměr, umožňuje nejen plnou soběstačnost, ale i chtěnou tělesnou, psychickou a sociální aktivitu až do 90 let. Aktivně stárnoucí lidé mohou žít téměř bez podpůrných služeb. Je však velmi důležité jim nabízet vhodné aktivity, vytvářet pro ně prostor a podmínky pro seberealizaci a uplatnění, včetně zaměstnání. 12

13 - Obvyklé stárnutí a stáří existuje nerovnováha mezi zhoršeným zdravotním a funkčním stavem, psychickými potřebami, nároky prostředí i sociálně ekonomickými možnostmi stárnoucího člověka. Důsledkem této nerovnováhy je jeho určitá nespokojenost. Míra zdravotních obtíží i funkčních limitací však odpovídá jejich vrstevníkům, současné normě v dané společnosti. - Patologické stárnutí a stáří zdravotní a funkční stav, adaptace, spokojenost, seberealizace patologicky stárnoucích je horší než u vrstevníků, než odpovídá současné normě. Na patologickém stáří se významně podílejí zrychlené stárnutí, závažné onemocnění (např. Alzheimerova choroba), špatné prostředí, nedostatek finančních prostředků, nedostatek sociálních kontaktů a ztráta blízkého člověka. Samozřejmě každá společnost by si přála co nejvíce úspěšně stárnoucích a aktivních starých lidí, zvláště v době, kdy se prodlužuje střední délka života a kdy přibývá lidí dožívajících se vysokého věku. Společnost by se proto měla snažit vytvářet starším lidem vhodné podmínky k úspěšnému stárnutí, a to především poskytováním kvalitní zdravotní péče, poskytováním účinné sociální a finanční podpory. Také by měla podporovat činnosti, které vedou k aktivizaci starších lidí i k navazování sociálních kontaktů. Aktivizačními činnostmi mohou být např. studium univerzit třetího věku, tělesný pohyb, různé přednášky, kulturní programy aj. Pomocí geriatrických programů může společnost zjišťovat způsoby, které mohou vhodně i nenásilně ovlivnit styl života a s ním zdravotní stav starších lidí, s cílem prodloužit jejich nezávislost, soběstačnost, a tím zlepšit celkovou důstojnost prožívání vyššího věku. Především by však měla každá vyspělá společnost iniciovat změnu v postoji lidí ke stáří a starším lidem, aby nedocházelo k věkové diskriminaci a nevhodnému chování. Nevhodné jednání a zacházení s lidmi vyššího chronologického věku vyplývá z různých příčin včetně mýtů o stáří nebo nepochopení potřeb a ohrožení starších lidí. Bohužel často u těchto výrazně znevýhodněných či závislých lidí dochází k zanedbávání péče a k různým formám násilí. (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012, s. 108) Několik století bylo vyzrálé stáří vzácné, a proto žádoucí. Vznikla romantická představa o krásném stáří. Od 19. století se začíná rýsovat nový trend, jenž upřednostňuje děti a mladé lidi a odklání se od krásného stáří, které se stává obtížně přijatelným obdobím života. V posledních několika desetiletích došlo odmítání stáří a starých lidí tak daleko, že nepřátelské postoje ve společnosti přerostly v někdy skrývaný, jindy dokonce otevřený boj proti starým lidem. V angloamerické literatuře je pro nepřátelství a agresivní 13

14 chování vůči starým lidem používán pojem ageismus. Někdy je ageismus vysvětlován jako averze vůči starým lidem i všemu, co stáří připomíná. V současnosti je také ageismus podstatou rozšířeného jevu, který označujeme jako věkovou diskriminaci starých lidí. (Haškovcová, 2010, s ) Za optimální prevenci věkové diskriminace lidí s vyšším věkem, násilí páchaném na nich a v rodinách vůbec lze považovat výchovu ke zdravému sebevědomí, zodpovědnosti za své chování, samostatnosti a toleranci, volbě vhodného partnera, a to již od dětství. (Mühlpachr, 2009, s. 87) Důležité je změnit negativní postoj mladých vůči stáří, neboť ten znemožňuje šanci poprat se s problematikou stáří a vnitřně ji zpracovat. 1.1 Seniorská populace Slovo senior pochází z latinského slova senex, senis (starý), jehož druhý stupeň je senior (starší). Toto slovo má nyní více významů: označuje protiklad starší k mladšímu, člověka v letech, starého člověka, starce, ve sportu dospělého oproti juniorovi a rozlišuje dvě osoby téhož jména. Je složité určit, jak starého člověka můžeme slovem senior pojmenovat. V naší společnosti je obecně za seniora považován člověk, který odešel z pracovního procesu do starobního důchodu. Vymezení seniorské populace je však mnohem komplikovanější, proto se liší jak ve vědních oborech, tak ve společenské praxi. Například Příhoda (1974, s. 62) považuje za seniora člověka od věku 60 let, tedy od doby, kdy začíná poslední fáze periodizace lidského života. Tuto fázi nazývá senium a člení ji do třech kategorií: let senescence, počínající, časné stáří, let kmetství, senium, vlastní stáří, pokročilý čili stařecký věk- snížení fyzických i psychických sil, změny zevnějšku a v gestech, v chůzi, v psychice, - 90 a více let patriarchium, dlouhověkost. V současnosti se mnohem více používá dělení Mühlpachra (2009, s. 21), který posunul hranici, kdy se člověk stává seniorem, na 65 let a zkrátil patnáctileté poslední periody lidského života na 10 let. Seniorskou populaci vymezuje takto: - Mladí senioři (65-74 let) obvykle u nich převažuje zájem o pracovní uplatnění či o činorodé uplatnění po odchodu do důchodu. Mají zájem o seberealizaci. Věnují se aktivitám, na které při zaměstnání a péči o děti nezbyl čas. Podporují své staré rodiče, pečují o vnoučata a snaží se navazovat sociální kontakty. Zdravotní stav a funkční zdatnost je ještě poměrně na dobré úrovni. 14

15 - Staří senioři (75-84 let) u této skupiny lidí dochází k zhoršení funkční zdatnosti a nastupují zdravotní problémy, narůstá potřeba rehabilitačních a rekondičních programů. Zvyšuje se u nich riziko ovdovění. Na všechny vykonávané činnosti spotřebují mnohem více energie a času, proto potřebují mnohem více odpočívat. - Velmi staří senioři (85 a více) tito senioři pozbývají soběstačnosti a zabezpečenosti. Mají stále méně sociálních kontaktů. Často pobývají v ústavních a zdravotnických zařízeních. Jejich zdravotní a funkční stav je již velmi špatný. Senioři jsou skupinou velmi heterogenní. Přestože členové této skupiny mají mnohé rysy společné, liší se svou zdatností, věkem, životními podmínkami, lokalitou i bytovými podmínkami, sociálními kontakty, zájmy, prioritami a nároky. Proto lidé, kteří vytvářejí aktivizační programy pro seniory, musí zmíněné odlišnosti zohlednit. Nezbytný je individuální přístup, jenž ctí a respektuje v každém člověku až do nejvyššího věku jeho neopakovatelnou jedinečnost. Seniorská populace se neustále mění a vyvíjí. Nové generace seniorů znamenají nové zkušenosti, návyky, znalosti, nároky a potřeby. Mají vyšší vzdělání, jsou aktivnější i náročnější, ženy emancipovanější. Mění se také pohled na stáří a sociální role seniorů ve společnosti. Čevela, Kalvach, Čeledová (2012, s. 27) konstatují, že seniorská populace je: - heterogenní, - s převahou ovdovělých žen, - disponující významným sociálním potenciálem, - znevýhodněná vůči mladším generacím, - vyžadující individuální přístup. Pro každého člověka je seniorské období velmi významnou částí života, která může trvat více než dvacet let. Proto je vhodné ji dělit na více nežli dvě skupiny. Pro empirické šetření této práce využijeme členění Mühlpachra, v němž ji rozdělil takto: let (mladí senioři), let (staří senioři), 85 let a více (velmi staří senioři). 1.2 Pojem demografické stárnutí Složení obyvatelstva podle věku a pohlaví patří k základním charakteristikám sledované populace a jeho změny mají ve vyspělých zemích větší význam než samotný vývoj početního stavu. Věková struktura obyvatelstva určitého území je odrazem 15

16 dlouholetého populačního vývoje a s ním souvisejícího reprodukčního chování a pohybu obyvatelstva (migrace) v posledních sto letech. Zároveň současná struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku výrazně ovlivňuje budoucí vývoj. (Hodnocení zdravotního stavu, 2007, s. 39) Struktura obyvatelstva podle věku je vyjádřena rozdělením celkového počtu obyvatel do jednoletých nebo víceletých (obvykle pětiletých) věkových skupin. Toto členění se prakticky vždy provádí odděleně pro muže a ženy. Velmi přehledným grafickým znázorněním věkové struktury je věková pyramida. Podle demografické reprodukce můžeme populaci členit do tří věkových skupin: dětské (0-14 let), reprodukční (15-49) a postreprodukční (+50 let). V praxi se však častěji používá členění do věkových skupin podle ekonomické aktivity na skupinu dětskou (0-14 let), produktivní (15 let-věk odchodu do penze) a postproduktivní (+věk odchodu do penze), které umožňuje lepší využití demografických poznatků pro sociální i hospodářskou politiku státu. V dnešní době jsou ve spojitosti s věkovou strukturou zejména diskutovány otázky související s procesem stárnutí obyvatelstva. Stárnutí z hlediska demografického je strukturálním procesem a je zcela odlišné od stárnutí jednotlivců (tzv. biologického stárnutí). K demografickému stárnutí dochází v důsledku změn v charakteru demografické reprodukce a mění se při něm zastoupení dětské a postreprodukční složky v populaci. Vzhledem k poklesu úrovně porodnosti, zlepšování úmrtnostních poměrů a prodlužování naděje dožití se v procesu demografického stárnutí zvyšuje podíl starých osob v populaci. (Kalibová, 2003, s. 19) Demografické stárnutí měříme indexem stáří, jenž udává počet osob starších 50 let na 100 dětí ve věku 0-14 let. V praxi se, jak již bylo řečeno, více využívá dělení obyvatelstva do věkových skupin podle ekonomické aktivity. Potom tedy index stáří vyjadřuje počet osob v důchodovém věku na 100 dětí ve věku 0-14 let. V České republice se v současné době do postproduktivní složky počítají lidé s věkem nad 65 let, kdy se zpravidla odchází do starobního důchodu. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) dochází ke stárnutí populace ve chvíli, kdy podíl osob nad 65 let převýší 7 %. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ke stárnutí populace dochází, pokud se v průběhu času mění věkové složení tak, že narůstá počet osob v důchodovém věku vzhledem k dětem a osobám v produktivním věku. Dalším důležitým ukazatelem postupného stárnutí populace je zvyšující se hodnota průměrného věku populace. Na věkové složení populace působí celkem tři faktory: vývoj míry porodnosti, úmrtnosti a migrace. Na stárnutí populace má vliv snižování míry porodnosti a úmrtnosti. 16

17 Nejdříve dochází k poklesu úmrtnosti a pak s určitým časovým zpožděním (tzv. fázovým posunem) k poklesu porodnosti, aby se nakonec úmrtnost i porodnost ustálila na nízkých hodnotách. (Rabušic, 2002, s. 4) Migrace může stárnutí populace dočasně zpomalit, pokud imigrují mladí lidé a emigrují staří. Může se však jednat pouze o zpomalení dočasné, neboť i mladí imigranti, pokud neodejdou, jednou zestárnou. 1.3 Demografické stárnutí populace ČR Do věkové struktury obyvatelstva ČR se na počátku 21. století promítly především výkyvy porodnosti během celého předchozího století, méně ji ovlivnil vývoj úmrtnosti a působení migrace bylo téměř zanedbatelné. Podle Svobodové (2012, s. 1) se bude na základě demografických prognóz počet živě narozených dětí do budoucna opět snižovat. Počet zemřelých od roku 1989 stále klesá, což je dáno zlepšením životních podmínek lidí v ČR, např. zlepšilo se stravování, dostupná lékařská péče, hygienické podmínky atd. Demografické předpovědi ukazují, že úroveň plodnosti bude klesat pod hranici prosté reprodukce, která nezaručuje početní obnovu populace, což má spolu s trvalým zlepšováním úmrtnostních poměrů za následek zintenzivnění demografického stárnutí. Klesající úmrtnost souvisí i s postupným prodlužováním délky života obyvatel. Dlouhý život přestal být privilegiem jednotlivců a stává se masovým jevem. Více než 90% obyvatel České republiky se dožívá 65 let, přitom na počátku předminulého století by už byli dvacet let po smrti. Pokles úmrtnosti se nejvíce projevuje ve skupině osob vyššího věku. Důsledkem tohoto trendu ve vývoji úmrtnosti je narůstající hodnota ukazatele naděje dožití. Naděje dožití (střední délka života) vyjadřuje, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Vzhledem k odlišnosti v úmtrtnosti obou pohlaví se zásadně uvádí zvlášť za muže a za ženy. Od roku 1950 naděje dožití žen i mužů stoupá. Zatímco ženy narozené v roce 1950 měly šanci na dožití se 67 let a muži 62 let, dívky narozené v roce 2010 už mají teoretickou možnost dožít se téměř 81 let a chlapci necelých 75 let. Vývoj počtu zemřelých v dalších letech bude ovlivňovat i měnící se věková struktura. Do roku 2035 bude podíl dětské věkové skupiny (0-14) v České republice mírně klesat, zatímco podíl postproduktivní skupiny (+65) poroste. To znamená, že poroste i index stáří. 17

18 1.4 Populační stárnutí jako sociální problém Stárnutí populace je v následujícím období nevyhnutelné, neboť budoucí věková struktura je již určitým způsobem podmíněna složením obyvatelstva současného. Graf č. 1 ukazuje, k jaké věkové skladbě česká populace směřuje. Graf 1 Věková skladba obyvatelstva v roce 2066 Zdroj: ČSÚ, dostupnost z: http: roce_2066 Není divu, že se zvyšují obavy z nadměrného zatížení produktivní generace a z nedostatečného plnění závazků generacím již ekonomicky neaktivním. (Hálová, 2007, s. 26). Demografové, na základě nejnovějších studií, dokonce předpovídají dvojnásobný nárůst ekonomicky neaktivního obyvatelstva do roku Do budoucna se změní i věková skladba starší populace. Poroste především podíl osob starších 80 let. Avšak s rostoucím věkem lidí se budou také výrazně zvyšovat nároky na zdravotní péči, sociální služby a výdaje na důchody. Pokud by se zachoval současný stav důchodového sytému, byla by situace neudržitelná, neboť by výrazně klesl podíl ekonomicky aktivních obyvatel ČR. Proto je nezbytné stávající systém reformovat. V současnosti politici ČR neustále zvyšují věk odchodu do starobního důchodu. Domníváme se však, že toto opatření nebude nakonec moc efektivní. Starší lidé už nemají tak pokrokové myšlenky, bývají v názorech konzervativnější, bojí se riskovat. Projevuje se 18

19 u nich neochota učit se novým věcem, technologiím. Na základě tohoto faktu se může stát, že ekonomika bude stagnovat. S přibývajícím věkem také bývají lidé častěji nemocní. Projeví se nemoci pohybového aparátu a další chronické nemoci. Nedovedeme si představit, jak budou vykonávat lidé pokročilejšího věku některé fyzicky i psychicky náročné profese. Myslíme si, že tyto osoby budou často využívat možnosti odchodu do předčasné penze. Zaměstnavatelé o ně také mohou ztratit zájem a stanou se nezaměstnanými. Nové zaměstnání potom budou hledat jen velmi těžko a budou pobírat dlouhodobě sociální dávky. S odchodem do důchodu klesá životní úroveň seniorů. S čímž souvisí otázka chudoby. Mnozí lidé se pohybují na samé hranici chudoby. Je to dáno faktem, že přibývá osamocených osob, které z jedné penze musí zaplatit stále rostoucí náklady na bydlení, jídlo a za lékařskou péči. Po uhrazení těchto nákladů jim už mnoho nezbývá, byť šetří, jak mohou. Tento problém se v příštích letech bude prohlubovat. Populační stárnutí se promítá nejen do postavení seniorů ve společnosti, ale též do sféry soukromé, do mezigeneračních vztahů a vztahů uvnitř rodiny. Bude docházet k tomu, že bude naživu současně větší počet generací, ale s menším počtem jedinců. Pokles plodnosti spolu s rozpadem tradičních rodin a větší prostorovou mobilitou tak bude mít za následek mimo jiné zužování souboru pečovatelů. (Svobodová, 2012, s. 1) Bude proto nutné rozšiřovat nabídku sociálních služeb ve spolupráci se službami zdravotními, pokud možno v přirozeném prostředí seniora. Aby se ulehčilo rodinám v péči o nemohoucí rodinné příslušníky, musí se zřizovat nové denní stacionáře nebo budou muset pečovatelé docházet do rodin. Bylo by potřebné rozšířit sortiment služeb pro ještě soběstačné jedince např. o dovážku jídla, nákupů, praní i žehlení prádla, domácí kadeřnické a rehabilitační služby aj., a tím jim umožnit žít ve vlastní domácnosti. Vlastní domácnost je pro člověka pocitem jistoty, je zásadním motivačním nástrojem k udržování sociálních vazeb se svým okolím. Ne všichni staří lidé mohou žít sami, neboť jim to neumožňuje jejich zdravotní, fyzický či psychický stav a jejich rodina se o ně nezvládá postarat. S rostoucím počtem osob starších osmdesáti let se jistě zvýší i počet nemohoucích, pro které bude potřeba budovat další domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou a navyšovat počet lůžek v léčebnách dlouhodobě nemocných. Samozřejmě bude pro seniory lepší, pokud se o ně postará rodina v jejich přirozeném prostředí, protože například v domově pro seniory je o ně po všech stránkách postaráno, ale za cenu ztráty soukromí a osobní svobody. V poslední době se sice prostředí ústavní péče hodně zlepšilo, ale stále je v této oblasti co 19

20 zlepšovat. Je nutné, aby se člověk vytržený ze svého domova, kde byl zvyklý žít velkou část života, cítil co nejlépe. K tomu napomáhá fakt, že se výrazně snížil počet lůžek na pokojích. Nové domovy pro seniory už mají pokoje jednolůžkové či dvojlůžkové. Lidé si je mohou zařídit vlastním nábytkem, který jim připomíná jejich vlastní domov. Dříve se klientům takových zařízení poskytovaly pouze pečovatelské a zdravotní služby. V současnosti si mohou klienti vybrat z řady jim nabízených volnočasových aktivit např. rehabilitační cvičení pro seniory, šachové kroužky, různé tematické přednášky. Populační stárnutí obyvatelstva ČR přináší i problémy ve zdravotnictví, neboť za osoby neaktivní platí zdravotní pojištění stát, čímž je jim umožněn bezplatný přístup ke zdravotní péči. Staří lidé jsou nejen neaktivní, ale mají specifické potřeby a problémy v oblasti lékařské péče, kdy je často nutné zdravotní stav seniorů řešit rozdílným způsobem než u zbytku populace. S narůstajícím počtem a podílem starších lidí ve společnosti rostou náklady na jejich léčení. Stárnutí populace značí mnohé problémy v ekonomické i sociální sféře. Rostou náklady na sociální zabezpečení a zdravotní péči. Společnost se potýká s nedostatkem pracovních sil na trhu práce a tím i s udržitelností financování důchodového systému. Pro společnost však může demografické stárnutí zároveň představovat příležitost a výzvu, jak co nejefektivněji využít znalostí a životních zkušeností přibývajícího počtu starších lidí. 2 Volný čas Volný čas je v současnosti aktuálním tématem, jemuž věnují zájem mnohé sociální vědy (sociologie, psychologie, antropologie, filozofie, teologie, pedagogika) i odborníci z dalších oblastí lidských činností (z politiky, ekonomiky či medicíny). Počátek zvýšeného zájmu o volný čas se datuje do druhé poloviny 20. století, kdy došlo v ekonomicky vyspělých zemích ke zvýšení životního standardu díky ekonomickému rozvoji a novým technologiím. Zvýšení životního standardu přineslo změny v životních způsobech. Důležité místo v nich zaujal nejen čas věnovaný práci, ale hlavně čas volna. Poprvé definoval volný čas francouzský sociolog Dumazedier (1966, s. 443) jako souhrn činností, které člověk může dělat úplně dobrovolně proto, aby si odpočinul nebo aby se pobavil nebo rozvinul své znalosti dobrovolnou společenskou činnost nebo své tvořivé schopnosti potom, co se osvobodil od pracovních, rodinných a společenských závazků. Podtrhnul, že výdobytkem moderní doby není materiální blahobyt, ale 20

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice Kamila Svobodová Struktura prezentace Demografické stárnutí v ČR od počátku 90. let 20. století a jeho perspektivy do budoucna Důsledky

Více

Volnočasové aktivity dospělých

Volnočasové aktivity dospělých Volnočasové aktivity dospělých Zájmové vzdělávání (sociokulturní vzdělávání) je řazeno do tzv. Dalšího vzdělávání dospělých tvoří širší předpoklady pro kultivaci osobnosti na základě jejích zájmů, uspokojuje

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Stáří, stárnutí,demografický vývoj, sociální potřeby, ageismus, násilí na seniorech

Stáří, stárnutí,demografický vývoj, sociální potřeby, ageismus, násilí na seniorech Stáří, stárnutí,demografický vývoj, sociální potřeby, ageismus, násilí na seniorech Proces a chronologie - funkčnost Ukazatele stárnutí (chronologický věk, funkční věk Podle návrhu SZO (WHO) z roku 1980,

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Co je sociální politika

Co je sociální politika 1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Příprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze GERONTAGOGIKA TEORIE UČENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

A PRACUJÍCÍCH SENIORŮ

A PRACUJÍCÍCH SENIORŮ PRACOVNÍ PREFERENCE STARŠÍCH PRACOVNÍKŮ A PRACUJÍCÍCH SENIORŮ PhDr. Renata Kocianová, Ph.D. doc. PhDr. František Baumgartner, CSc. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita

Více

Jak se co nejdéle udržet. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak se co nejdéle udržet. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak se co nejdéle udržet v dobré kondici.?! PaedDr. Mgr. Hana Čechová Osnova 1. Seniorský věk aneb procházka přesně nepřesnými statistikami 2. Stárnutí 3. Lze proces stárnutí ovlivnit? 4. Aktivní stárnutí

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze

PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze Podíl populace 65+ ve vybraných regionech % 31,2 31,8 32,9 32,3 30 27,8 26,9 29,7 28,1

Více

Senioři výzva pro knihovny Liberec, 27. května 2014 PhDr. Michal Šerák, Ph.D.

Senioři výzva pro knihovny Liberec, 27. května 2014 PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Senioři výzva pro knihovny Liberec, 27. května 2014 PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení Stárnutí není nic jiného než zlozvyk,

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb CENTRUM Rožmitál pod Třemšínem poskytovatel sociálních služeb zařízení je příspěvkovou organizací Středočeského kraje Poslání: Zajistit dobré a účinné sociální služby, které jsou základním předpokladem

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Poslání sociální služby Motto: Domov je tam, kde mohu být sám sebou a cítím

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

2010 Dotazník - senioři obec: celkem

2010 Dotazník - senioři obec: celkem Dotazník - senioři obec: celkem Poř. číslo Otázka Text odpovědi. Pohlaví Muž Žena. Věk méně než 55 let 55 - let 5-7 let 75-8 let 85 - let let a více. Nejvyšší dosažené vzdělání bez vzdělání základní vzdělání

Více

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Poslání sociální služby Motto: Domov je tam,

Více

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách:

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách: Příloha č. 4 Veřejný závazek Veřejný závazek Domova Příbor (dále jen Domov ) upravuje poslání, cíle, zásady poskytované služby a vymezuje okruh osob, kterým je služba určena. Veřejný závazek má uživatelům

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči 3 3% 2 2% 1 1% % Výsledky zdravotnických účtů ČR 21 215 3.3. Výdaje na dlouhodobou péči Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Nabídka služby CHB. - podpora při úklidu společných prostor (vysávání, stírání prachu, mytí nádobí aj.)

Nabídka služby CHB. - podpora při úklidu společných prostor (vysávání, stírání prachu, mytí nádobí aj.) Nabídka služby CHB 1. Poskytnutí ubytování a) ubytování - podpora při úpravě bytu, pokoje podle představ klienta - plánování změn prostředí- zakázka klienta b) v případě potřeby praní a drobné opravy ložního

Více

SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK

SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Sociální standard Veřejný závazek Místo realizace: Účel standardu: Cíl standardu: SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Domov se zvláštním režimem Vejprty Krakonoš Jasně definovaná pravidla fungování

Více

Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Důchodový věk v ČR od roku 948 Zákon o národním pojištění z roku 948 (Zákon 99/948 Sb.): Nárok na starobní důchod měl pojištěnec,

Více

Jak se žije lidem se zdravotním postižením?

Jak se žije lidem se zdravotním postižením? Jak se žije lidem se zdravotním postižením? Helena Chodounská, Markéta Pištorová Tisková konference, 19. června 2019, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Osoby se

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému

Více

- rozvíjet u žáků schopnosti spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

- rozvíjet u žáků schopnosti spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých 1. Identifikační údaje Školní družina tvoří se školou jednu právnickou osobu, proto jsou tyto údaje součástí školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Škola neomezených možností. 2. Konkrétní

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe

Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe Komunitní péče Mgr. Martina Pluháčková Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služeb plánování

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Zajistit uživatelům potřebnou péči v jejich přirozeném sociálním prostředí

Zajistit uživatelům potřebnou péči v jejich přirozeném sociálním prostředí Strategické cíle Strategický cíl č.1 Zajistit uživatelům potřebnou péči v jejich přirozeném sociálním prostředí Cílová skupina lidé se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění, duševního

Více

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Co je to ergoterapie?

Co je to ergoterapie? Co je to ergoterapie? Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových

Více

1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3

1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3 Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Azylové domy ( 57)... 3 1.2 Centra denních služeb ( 45)... 3 1.3 Denní stacionáře ( 46)... 3 1.4 Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48)... 3 1.5 Domovy pro seniory ( 49)...

Více

Sociální služby příspěvek k aktivnímu začleňování. v České republice

Sociální služby příspěvek k aktivnímu začleňování. v České republice Sociální služby příspěvek k aktivnímu začleňování v České republice Ministerská konference o sociálních službách Praha 22. 23. dubna 2009 (panel III. 23. 4. 2009 od 11:15 hod.) (návrh vystoupení náměstka

Více

Veřejný závazek Chráněné bydlení Vejprty

Veřejný závazek Chráněné bydlení Vejprty Veřejný závazek Veřejný závazek Chráněného bydlení Vejprty je základní charakteristikou této registrované sociální služby a určuje pravidla jejího fungování. Všichni zaměstnanci se řídí tímto Veřejným

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY

ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY Možnosti a úskalí zdravého životního stylu žáků ZŠ a jejich vztah k pohybu ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY Pavlína 2015 Analýza dat Dotazník pro učitele tělesné výchovy Slovní

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku ÚVOD K DLOUHODOBÉ PÉČI DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VÝZKUMNÁ ČINNOST PŘÍPRAVA-KOMISE-SPOLUPRÁCE

Více

Age management. Projekt Mosty, CZ.1.04/3.4.04/ Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR.

Age management. Projekt Mosty, CZ.1.04/3.4.04/ Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. Age management Projekt Mosty, CZ.1.04/3.4.04/76.00296 Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. Age management Age management jako řízení věkové skupiny zaměstnanců,

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3. Page 1 of 6 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6.3.2001 6 Délka života člověka prožitá (1. část) Naše i většina ostatních populací je charakterizována

Více

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s. Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s. Co je to zdraví? Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost

Více

Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice

Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2007 Vedoucí diplomové práce: Vypracovala : PhDr.

Více

Podporovat v udržení v soběstačnosti klienta v základních úkonech sebeobsluhy.

Podporovat v udržení v soběstačnosti klienta v základních úkonech sebeobsluhy. Poslání: "Podporujeme seniory zachovávat důstojný život a soběstačnost." Domov pro seniory Posláním Domova pro seniory je odborně poskytovat pomoc, podporu a péči lidem se sníženou soběstačností zejména

Více

Model sociální služby Podpora samostatného bydlení

Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby

Více

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost Václav Bunc LSM UK FTVS Praha "Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí

Více

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk. Maturitní okruhy - Sociální politika a služby

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk. Maturitní okruhy - Sociální politika a služby Maturitní okruhy - Sociální politika a služby Sociální politika Chudoba a sociální vyloučení Zdravotní politika Vzdělávací politika Sociální služby Sociální pracovník Sociální práce u seniorů Senior v

Více

pečovatelská služba, 40 zákona 108/2006Sb. o sociálních službách Broučkova 5352, Zlín, tel.: ,

pečovatelská služba, 40 zákona 108/2006Sb. o sociálních službách Broučkova 5352, Zlín, tel.: , Veřejný závazek soubor zveřejněných informací o službě, které se poskytovatel zavazuje plnit více viz. Popis realizace poskytované služby a vnitřní metodiky sociální služby Charitní pečovatelská služba

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE Mgr. Lukáš Rubín, Ph.D. 1. 10. 2018 Obecná i tělesná kultura a tělesný pohyb Obsah přednášky 1) Základní terminologie 2) Obecná kultura a její roviny 3) Tělesná kultura a její formy

Více

Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání

Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání Základní škola Rajhradice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Školní družina Obsah I. Identifikační údaje.. 3 II. Charakteristika ŠVP.. 4 Konkrétní

Více

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak na mozek, aby fungoval aneb pohyb a myšlení PaedDr. Mgr. Hana Čechová Mozek nám jasně říká: Hýbej se, běhej, cvič. neboť Vhodně strukturovaná pohybová aktivita jednoznačně zpomaluje proces stárnutí

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ? JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ? Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, z. s. ZDRAVÍ 2 základní kategorie Individuální zdraví každého z nás Veřejné zdraví populace

Více