Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav eského jazyka eský jazyk a literatura. Michaela Tabakovi ová. eské názvy planet

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav eského jazyka eský jazyk a literatura. Michaela Tabakovi ová. eské názvy planet"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav eského jazyka eský jazyk a literatura Michaela Tabakovi ová eské názvy planet Bakalá ská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Helena Karlíková, CSc. 2013

2 Prohla uji, e jsem diplomovou práci vypracovala samostatn s vyu itím uvedených pramen a literatury.. Michaela Tabakovi ová

3 Velmi d kuji PhDr. Helen Karlíkové, CSc., za rady, trp livost, vst ícnost a ve kerou pomoc p i psaní této práce. A díky také t m, kte í za mnou stáli, proto e jejich podpora pro m byla d le itá.

4 Obsah 1 Úvod 5 2 Názvy planet ze sémanticko-lexikálního hlediska Vývoj lexému planeta Konkrétní názvy planet v etn motivace jejich pojmenování Merkur Venu e Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Ostatní t lesa, která byla pova ována za planety Analýza systému názv planet Období vzniku názvosloví planet a jeho ustálení Období postupného p echodu k jinému systému názv Dokon ení procesu internacionalizace 37 3 Záv r 39 4 Seznam pou ité literatury se zkratkami pramen 41

5 1 Úvod Cílem na í práce je analyzovat názvy planet u ívané v e tin od 14. století po sou asnost; po átek asového období je omezen v závislosti na nalezeném materiálu. Budeme zkoumat: 1. názvy planet jako jednotlivé lexémy v etn jejich výskytu, motivace, u vybraných (podle dominance u ití nebo jejich neobvyklosti) také slovotvorby; 2. analyzujeme celý systém názv planet a jeho vývoj. Proto e názvy planet netvo ily v historii jazyka jeden systém, ale systémy dva (jeden ze jmen p vodn staro eských, druhý z internacionálních), pokusíme se stanovit faktory, které m ly majoritní vliv na jejich prom nu a na p echod od jednoho systému k druhému. V práci také nastíníme problémy s u íváním termínu kosmonymum a analyzujeme vývoj lexému planeta v e tin, a to v etn jeho synonym, která se v minulosti pou ívala ( i stále pou ívají). Zkoumání planet dnes pat í primárn mezi zájmy astronomie. V dob indoevropské i praslovanské bylo pozorování oblohy zále itostí pouze rituální a zb nou, nedá se pro tuto dobu tedy hovo it o pozorování v deckém; Indoevropané ani Praslované nepojmenovali víc ne Slunce a M síc (sta í Indoevropané m li název snad jen pro souhv zdí Velký v z, nazývali jej Medv d, viz Machek 1943: 174). První ucelený popis systému planet a jejich vnímání jako soustavy pochází od Filoláa (asi kolem roku 430 p. n. l.) sestava se podle n j skládá ze Slunce, M síce, Saturnu, Jupiteru, Marsu, Venu e, Zem a Merkuru (viz Horský 1986: 37 38). Pro celý st edov k m la antická astronomie specifický vliv, zejména pak práce Klaudia Ptolemaia ( il asi mezi léty n. l.), který byl tehdy v bec nejvy í myslitelnou autoritou v astronomii, na st edov kých univerzitách platilo za vrchol hv zdá ské vzd lanosti zvládnout Ptolemai v Almagest (viz Horský 1986: 90). Ve st edov ku neexistovala astronomie jako samostatná v da, slu ovala se s dne ní astrologií (ve v du zvanou hv zdá stvo i hv zdá stvie, jak dokládá Gebauer v Slovník staro eský), st edov cí u enci tedy pova ovali specifický vliv planet na lov ka p i r zných ivotních událostech (narození, nemoc apod.) za nesporný (viz erná 2004: 9). Také v antice m ly planety zvlá tní význam pro osud lidí: byly tehdy pojmenovány podle uctívaných boh, proto e sta í v ili, e se jimi [názvy planet, pozn. M. T.] projevuje v le t chto boh (Dittrich 1923: 198). Názvy planet ve staré e tin i v dne ních internacionálních lexémech byly také motivovány jmény antických boh, a to ve spojitosti s p ijímáním antických znalostí. První zmínky o eských názvech planet pocházejí od Klareta (Vokabulá, Glosá, Klaretova díla jako po átek výskytu eských názv planet potvrzuje i Machek 1943: 174), ili z první [5]

6 poloviny 14. století p i em názvy pro planety Uran a Neptun se k systému názv p ipojily a mnohem pozd ji: Uran byl objeven 1781, Neptun 1846 ( tefl 2008: ). V eském prost edí tak p icházejí tyto nové planety do doby, která zastává jiné slovotvorné postupy, ne jakých u íval Klaret, co v na í práci podrobn ji rozvedeme. N které planety byly také ze systému vy azeny, proto e nevyhovovaly nové definici termínu planeta (dnes jsou nazývány planetkami nebo trpasli ími planetami) i názv m t chto bývalých planet se budeme v práci v novat, by jen okrajov. Materiál k analýze erpáme p edev ím z t chto zdroj (rok v závorce je rokem prvního vydání): Vokabulá a Glosá (Klaret, 1. polovina 14. století), Hv zdá ství krále Jana (p elom 14. a 15. století), Staro eské knihy léka ské (takté p elom 14. a 15. století; zde je pro nás zdrojem pouze tabulka na s. 359 [167 rukopisu], proto e jediná obsahuje eské názvy planet, zbytek spisu obsahuje názvy planet v latin ), Komenského Dvé e jazyk odev ené (1633), nápomocný nám bude také asopis Krok, zejména dv studie Jana Svatopluka Presla (1821, studie P ehled prací nejznamenit j ích r v hv zdá ství, meteoroznanství, síloskumu a lu b ud laných a Stru ný p ehled nález l v hv zdá ství, zem pisu, meteoroznanství ud laných ). Dále u íváme esko-n mecký slovník Josefa Jungmanna ( ), publikaci Základové hv zdosloví, ili Astronomie Franti ka Josefa Smetany (1837), N mecko- eský slovník v deckého názvosloví pro gymnasia a reálné koly (Pavel Josef afa ík, 1853), esko-n mecký slovník (Franti ek t pán Kott, ) a publikaci Slunce, m síc a hv zdy (Arno t Dittrich, 1923). Materiál nám poskytnul i Vokabulá webový, skrze který erpáme hlavn z t chto zdroj : 1 Thesaurus Linguae Bohemicae (Václav Jan Rosa, napsán ve 2. pol. 17. století), Vokabulá latinský a eský, nyní vnov spravený a roz í ený (Vocabularium Latino- Bohemicum pro usu scholarum nunc denuo diligenter & accurate editum, 1704), eskon mecký slovná (Jan Václav Pohl, 1756) a Deutsch-böhmisches Wörterbuch Josefa Dobrovského (první díl 1802, druhý 1821). Z databáze Vokabulá e webového erpáme informace také z dal ích slovník ; jedná se zejména o Malý staro eský slovník (J. B li, A. Kami, K. Ku era, 1978), Elektronický slovník staré e tiny (ESS, pod vedením M. Vajdlové), Staro eský slovník (pod vedením I. N mce a J. Pe írkové, svazky 1 26, ) a Slovní ek staré e tiny F. imka (1945). 1 V závorce uvádíme rok prvního vydání. U íváme aktuální verzi Vokabulá e webového (uvedeno k ). [6]

7 P es Vokabulá webový jsme m li p ístup také do Slovníku staro eského Jana Gebauera (první vydání vycházelo po se itech ), skrze který erpáme materiál z více d l. Za názvem díla uvádíme i Gebauerovu zkratku daného díla (podle ní jsou díla azena) a Gebauerem p edpokládaný vznik díla. Uvedené zkratky jsou v t inou pou ívány i v jiných zdrojích (nap. Staro eský slovník ), vypisujeme je zde tedy spí e pro celý Vokabulá webový. Jedná se o: slovníky léka ských pojednání sestavené neznámým franti kánem (pol. 15. století; ApatFr., LékFr.), slovníky chirurgické (ChirB., po. 16. století), Lactifer Jana Vod anského (Lact., 1511), sbírka pojednání z oboru enského a d tského léka ství (2. pol. 15. stol., Lék en.), mammotrekt (po. 15. st., MamA.), Nomenclator lat.- bohem. (okolo r. 1400, Nomencl.), slovník Pre purský (ze sklonku 14. století, Pre p.), slovník Rajhradský (tzv. Rozkochaného; mezi 1344 a 1364, Rozk.) a Onomasticon (neboli slovník Klementinský, z pol. 15. stol., SlovKlem.). V záv re ném seznamu literatury tyto jednotlivé materiály u neuvádíme, uvádíme pouze slovníky, které nám byly zdrojem t chto materiál (Gebauer v Slovník staro eský aj.). M li jsme také mo nost pou ívat databázi DEBDict 2 a slovníky v ní obsa ené. erpali jsme odtud zejména z P íru ního slovníku jazyka eského (PSJ, ed. B. Havránek a kol., ), Slovníku spisovného jazyka eského (SSJ, ed. B. Havránek a kol., ) a Slovníku spisovné e tiny (SS, ed. J. Filipec a kol., 1995). V práci v t inou kv li p ehlednosti a dobré itelnosti textu neuvádíme d sledn celé názvy prací i slovník ; kde neuvádíme nále ité názvy, uvádíme vý e uvedené zkratky (nap. ApatFr., PSJ : krom ji zmi ovaných zkratek d l, která neu íváme p ímo, jsou vypsány také v seznamu literatury) nebo jasn rozeznatelné zkrácení názvu díla (nap. Kott v slovník i Komenského Dvé e ). Lexikální jednotky uvádíme v transkribované podob podle sou asných pravidel pravopisu. Krom výjimek se nevyjad ujeme k vývoji jednotlivých hlásek, který není cílem na í práce. Rovn nemáme za cíl podrobn ji vylo it motivaci i formu latinských názv planet a boh. Nenalezli jsme publikaci, která by se v novala na emu problému ve v t í mí e, a to ani ohledn názv planet, ani ohledn kosmonym samotných. Zmínky o názvech planet nacházíme pouze v p edmluv Hv zdá ství krále Jana od Aleny erné (zachováváme zde p vodní ozna ení stránek ímskými íslicemi, proto e samotný rukopis je stránkován ísly arabskými) a v lánku eská jména hv zd Karla upra z asopisu í e hv zd (1943), který vychází z domn nek lingvisty Bohumila Ryby. Ojedin lé poznámky jsou také k nalezení ve slovnících Gebauera a Jungmanna. P ínosný je pro na i práci lánek Slavomíra Ut eného 2 Pou íváme nejnov j í verzi databáze DEBDict (k ). [7]

8 Bludné hv zdy bludice z Na í e i (1984). P i analýze systému jsou pro nás podkladem zejména studie Igora N mce Rekonstrukce lexikálního vývoje a Vývojové postupy eské slovní zásoby, jeho terminologii také p ebíráme. V souvislosti s kompozity hojn erpáme z publikace eská kompozita diachronn (Du an losar, 1999) a pro zasazení jazykových jev do historických souvislostí je pro nás d le itá zejména sta Milana Jelínka Purismus v Kapitolách z d jin eské jazykov dné bohemistiky (2007) a lánek Zde ky Hladké eské slovníká ství na cest k jednojazy nému výkladovému slovníku, I. z Na í e i (2005). Lingvistické pojmy definujeme zejména podle P íru ní mluvnice e tiny (2. vyd. 2012) a p i astronomických poznatcích vycházíme p edev ím z publikace v elektronické verzi Historie astronomie (V. tefl, J. Krti ka, 2008). [8]

9 2 Názvy planet ze sémanticko-lexikálního hlediska Nyní se budeme v novat konkrétním názv m planet slune ní soustavy, jak jsme je nalezli ve slovnících i v jiných textových materiálech. Na i pozornost poutají názvy planet u ívané v e tin. Ve staré e tin byly zaznamenány odli né lexémy od t ch, které u ívá e tina sou asná, tak e m eme v pr b hu vývoje pozorovat vznik jednoho (staro eského) systému názv planet, jeho postupný ústup a nahrazování systémem druhým (internacionálním 3 ), který posléze p evládl. Jedná se zejména o názvy pro Merkur, Venu i, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Budeme se v novat také názv m t les, která byla kdysi mezi planety za azována, nyní v ak definici termínu planeta 4 nevyhovují a adí se do jiných astronomických kategorií (Pluto, Vesta, Ceres, Juno, Pallas). Nezmi ujeme název Zem, který sice do systému názv planet sémanticky pat í, nezapadá v ak do námi diferencovaného systému názv planet staro eských a internacionálních, proto e v pr b hu vývoje e tiny nepodstoupil v t í zm ny (na rozdíl od názv planet ji zmi ovaných). Mezi planety bylo ve st edov ku azeno i Slunce 5 a M síc 6, co zp sobila nedostate ná znalost s postupem v dy a rozvojem lidského my lení do lo k p ehodnocení sémantického za azení t chto t les a mezi planety u azena nejsou. Nezmi ujeme je z toho d vodu, e ani tato t lesa nezapadají do dvou ji zmín ných variant systému názv planet, proto e jejich p vod sahá u do doby p ed vznikem e tiny, poté se jejich forma výrazn ji nem nila. Do analýzy v ak adíme název pro Pluto. Ten se také nem nil, tzn. není v obou zmín ných systémech (nemá pojmenování utvo ené z eských lexém ), a to z d vodu relativn pozdního data objevení tohoto t lesa. Jeho internacionální název má v ak podobnou motivaci jako planety ostatní; p ipadá nám tedy za samoz ejmé jej zmínit Internacionálním systémem názv planet rozumíme systém, který je vytvo ený z internacionálních (mezinárodních) názv planet. Internacionální (mezinárodní) slova jsou slova u ívaná ve v t in evropských a v ásti neevropských jazyk [ ], mezinárodní lexikální jednotky [jsou] eckého nebo latinského p vodu, asto um le vytvo ené z eckých nebo latinských slovních základ (viz P írml : 102). Planeta slune ní soustavy je definována podle rozhodnutí Mezinárodní astronomické unie z roku 2006 jako nebeské t leso, které 1. obíhá okolo Slunce; 2. má dostate nou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace p ekonala vnit ní síly pevného t lesa, tak e dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (p ibli n kulatého); 3. vy istilo okolí své dráhy (Veselý 2006). Mezi planety se v sou asnosti tedy adí Merkur, Venu e, Zem, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Apelativum slunce nacházíme u v praslovan tin jako s ln ce; jak pí e Machek ve svém etymologickém slovníku, stran rodu je pravd podobné, e slunce jako v c bylo neutrum, jako p edm t nábo enské úcty, jako bo stvo maskulinum nebo femininum a v mýtech se jednalo o partnerku M síce (Machek 1997: 558). Apelativum m síc nacházíme u ve stsl. m s c. Uve me také kdysi synonymní lexém luna, který se p i vývoji pojmov diferencoval a jazyk mu p id lil básnický p ídech; viz p ímo tento p íklad u odstín ní souzna ných slov N mec 1968: 32. Jako nebásnický lexém p sobí luna je t ve v deckém asopise Krok [9]

10 Tato kapitola se skládá ze t í ástí. V první ásti budeme analyzovat vývoj samotného termínu planeta. Následující dv ásti pak budou v novány názv m planet ze dvou hledisek. Nejprve analyzujeme planety jako jednotky lexikálního systému názv planet; adíme je v souladu s dne ními konvencemi podle vzdálenosti od Slunce. Uvedeme názvy, které jsme nalezli ve slovníkovém a dal ím materiálu (zdroje vypisujeme v úvodu práce), u vybraných výraz v etn námi odhadované motivace a slovotvorby t chto názv. Primární cíl této kapitoly bude shromá dit soubor lexikálních jednotek námi vymezeného okruhu. Ve t etí kapitole pak budeme na základ získaného materiálu zkoumat systém t chto jednotek. Pokusíme se analyzovat okolnosti vzniku prvního systému eských názv planet, jeho zánik a vznik systému sou asného, to v e se z etelem na zm ny psychického, mimojazykového a jazykového p vodu (více v kapitole 2.3). M eme tedy íci, e první ást se sna í na názvy planet nazírat jako na jednotlivé lexémy, kde to druhá se zam uje spí e na celek, na systém názv planet a jeho vývoj. Konkrétní motivace pojmenování planet, které v kapitole 2.2 uvádíme, nejsou pln zalo eny na ji publikovaných tezích. Tomuto problému se dodnes nikdo ve v t í mí e nev noval. Vedle krátkých poznámek Aleny erné v p edmluv k Hv zdá ství Krále Jana (více u konkrétních názv planet) je nejvíce komplexní materiál o motivaci názv planet, který jsme nalezli, lánek Karla upra eská jména hv zd publikovaný v asopise í e hv zd. Ten zve ej uje poznatky ohledn motivace názv planet, p i em vychází z dopisu Bohumila Ryby; samotný dopis jsme v ak nem li mo nost spat it. Pojmenování planet je neprávem opomíjenou slo kou eského lexika jak si uká eme, staré názvy jsou toti velice pestré a m eme je bezesporu ozna it také za lákavé, proto e v sob skrývají nádech tajemství, mytologie a bo ství. Staro eské názvy jsou pak p evá n názvy asociativní. Vznikly podle toho, jaké sémantické p edstavy anti tí bohové v u ivatelích jazyka ( i tv rcích názv ) vyvolávali. z roku Luna je slovo v eslovanské, nalezneme ho tedy v tém v ech slovanských jazycích (krom lu ické srb tiny). Tvar luna existoval u v praslovan tin, pochází z indoevropského *leuk- svítit (spole n nap íklad s latinským l na). Více viz Rejzek 2012: 352, na kterém jsme tento výklad zalo ili. Machek je t dodává, e výraz m síc p vodn znamenal jak lunu, tak i m síc asový luna p vodn znamenala z ejm jen m sí ní sv tlo (viz Machek 1997: 360). [10]

11 2.1 Vývoj lexému planeta Lexém planeta nepro el vývojem eského jazyka nezm n n. Byl p ejat z pozdn latinského tvaru plan ta, to pochází z eckého slova plán s kolem bloudící, obíhající (Rejzek 2012: 471). Lexémy pro obecné pojmenování specifického kosmického t lesa, planetu, nebyly v dy v rod, v jakém jej známe dnes ve femininu. Lexém planeta vedle latiny ovlivnila n m ina, ve které funguje jako maskulinum: der Planet; viz ibid: 471. V e tin staré a st ední se u ívaly také maskulinní varianty tohoto p ejatého lexému (i varianty hláskoslovné): nap íklad v Hv zdá ství krále Jana (p elom 14. a 15. století) nalézáme tvar planét (m.), planeta i planéta (m. i f.). Stejn tomu bylo v pol tin ; podle Jadwigy Waniakove (Waniakowa 2003: 144) zde stály rodové dublety lexému planeta v maskulinu a femininu vedle sebe (ibid: 144) a u ívání feminimního planeta se ustálilo v první polovin 19. století (ibid: 87). Materiály ukazují, e je t v Kottov esko-n meckém slovníku, tedy v druhé polovin 19. století, je lexém planeta uvád n jako maskulinum i femininum oba tvary p ípustné, rovnocenné. Ale rozdíl v rodu se podle Igora N mce (Vývojové postupy eské slovní zásoby, 1968) ve vývoji e tiny a s rozvojem rodového systému stal neúnosným a e il se ústupem pojmenování obourodých, p i em ta bu zanikají, nebo omezují sv j význam na rod, pro který byl jejich kmenový typ v novém systému vyhrazen (N mec 1968: 45). Jak tedy pí e N mec, tendence v jazyce jsou takové, e se slovo p ikloní k rodu (a s tím i k deklinaci), který evokuje jeho koncovka. V na em p ípad je z ejmé, e koncové -a (z latinského tvaru) ovlivnilo kone né ustálení enského rodu: a-kmenová jména se omezila na enský rod (av ak ne bezvýhradn 7 ). Stejn jako planeta pro el rodovou dubletností také lexém kometa (co op t m eme srovnat s pol tinou [Waniakowa 2003: ]; jako maskulinum jej u ívá je t nap. Presl v asopise Krok, srov. u b hu toho komety, jeden kometa kde to lexém planeta u ívá v rod enském, srov. tuto planetu atd.). V Hv zdá ství krále Jana také nacházíme zajímavé sklo ování tohoto lexému: o planétiech, tedy p vodní lokálovou koncovku mu ských o-kmen -iech. Koncovka -ech se vyskytuje vedle koncovky p vodní a do národního obrození, kdy vít zí (HiMl : 143). Alena erná uvádí v p edmluv k Hv zdá ství krále Jana, e synonymní soub né u ívání synonymních eských výraz, které mají napomoci ke správnému pochopení jednotlivých, nep íli b ných slov, je znakem formující se nové slovní zásoby: b hohv zdy, toti planety aneb bludny (57v) ( erná 2004: 17). Kosmická t lesa, která dnes nazýváme 7 V nové e tin existují deklina ní typy soudce a p edseda, které v pr b hu vývoje jazyka vznikly z enských kmen (ja-kmen pro typ soudce a a-kmen pro typ p edseda) jako d sledek rozporu p irozeného rodu a formy. Více viz Himl : 139. [11]

12 planetami, toti byla po dlouhou dobu (je t do 19. století; viz Ut ený 1984) nazývána jako hv zdy. Termín hv zda se v pr b hu vývoje jazyka bezpodmíne n diferencoval na hv zdy a planety; nov poznaná skute nost se up esnila vznikem dal ích, specifikujících lexém (hovo íme o tzv. pojmové diferenciaci, 8 viz nap. Michálek 1971). Existoval tedy protiklad hv zd stálých (stálic) a tzv. b hohv zd (ob nic), jak byly planety nazývány. Je t F. J. Smetana ve své publikaci z roku 1837 pí e, e existují t i druhy hv zd [zvýrazn no M. T.], tedy stálice (Fixsterne), bludice (planety) a vlasatice (komety; Smetana 1837: 8). Také Kott ve svém slovníku ur uje planetu Venu i, tehdy Krasopaní, jako hv zdu p i výkladu hesla Venu e v ak u ívá termínu planeta. Je patrné, e termín planeta (v té dob existující a u ívaný u nap. Komenským, který jej pou íval ve tvaru enském, planéta) byl synonymní s jinými výrazy. Nebyl v takovém postavení jako dne ní termíny, které vágnost nep ipou t jí, snad zde m eme hovo it i o snaze neu ívat názvy p ejaté ( ili o purismu). Stav byl p itom dlouho rozkolísaný. Zajímavý je tedy pr ez slovníky nap í asem. Klaret u ívá pouhého hv zda, v Hv zdá ství krále Jana je u ito termínu bludná hv zda nebo bludna. Rosa ve výkladu hesla Hladolet uvádí poznámku jest Planeta ; lexému planeta jako maskulina se u ívá ve Vocabulariu Latino-Bohemicum. Ryvola uvádí ve svém Slová i puristické hv zdník. Purismus se v ak lexém planeta nesna il vylou it z eského jazyka, pou ívají jej i obrozenci, nap íklad Dobrovský (p i p ekladu samotného n meckého der Planet; Dobrovský lexém planeta p ipou tí i s hláskoslovnou variantou planéta a ob uvádí jako maskulinum). Jako planétu lexém zmi uje Jungmann a p ipou tí oba rody. Gebauer ve stejném významu vypisuje i heslo hv zdoplaz ze SlovKlem. a opat uje jej poznámkou strojené. O bludných hv zdách (bludicích) napsal pojednání Slavomír Ut ený v asopise Na e e (Ut ený 1984). Uvádí, e bludné hv zdy p e ívaly do druhé poloviny 19. století ve významu planety (je t nap íklad u Jungmanna), tento termín podle n j vznikl p ekladem latinského stellae errantes (pozd ji erraticae). Vykládat název bludná hv zda tedy musíme díky jejímu protikladu (stálici) ne jako zbloudilou hv zdu, ale jako hv zdu nestálou, putující. Jako nejstar í u ití lexikální jednotky bludná hv zda udává Ut ený (1984) rok 1787 z výpisku F. J. Tomsy (a poté v Tomsov slovníku z r. 1789). Variantou byl lexém bludna (ApatFr., Hv zdá ství krále Jana). 8 Pojmová diferenciace se podle E. Michálka projevuje tím, e v d sledku povrchn j ího poznání jistého jevu mohlo p edev ím být na míst dne ních n kolika slov se speciálním významem jedno staré slovo s ir ím významem nediferencovaným, viz Michálek 1971: 312. [12]

13 Déle ne bludná hv zda se dr í bludice (Ut ený 1984). U íváno bylo i pobludice (to pou ívá je t K. S. Amerling ve druhé fázi národního obrození 9 ). Bludice v ak nabrala dal ího, jiného významu: v básnickém jazyce byla u ívána jako kometa (Vrchlický, Mácha), meteor a to a do za átku 20. století. Ut ený (1984) uvádí, e ozna ení bludice ve významu planeta bylo (je t nejist ) u íváno bez omezení jen v 1. polovin 19. století. Bludice je v ak výraz nov j í; ve Vokabulá i webovém ji nenacházíme; je zde pouze výraz hv zda bludná (Malý staro eský slovník, Slovní ek staré e tiny F. imka). Lexém bludice se do dne ní doby nedochoval; ztrácí sv j význam planeta a postup moderní v dy i mimojazykové vlivy ma ou tento výraz ze slovní zásoby v astronomickém významu. V PSJ je ve významu hesla planeta bludice ozna ena u za archaismus. Zvlá tní v ak je vyu ití tohoto výrazu a roz í ení jeho význam (viz PSJ : n co klamného, sv télko na ba inách, prostitutka, kmitající zá e v bec ). Lexikální jednotka b ná hv zda je podle Ut eného (1984) ojedin lá a vznikla z kompozita b hohv zda. Kompozitum b hohv zda vidí Ut ený (ibid) jako staro eský termín, který do íval do desátých let 19. století. V Hv zdá ství krále Jana a v ComestC., ChirB., ApatFr. je u ito výrazu b hohv zda ESS dokládá i existenci rodové dublety b hohv zd (m.), co je zajímavé (pravd podobn se jedná o atrakci k planét m.). Výrazu b hohv zda se u ívalo i pro tvorbu p ídavného jména b hohv zdný (ESS ). Na b nou hv zdu navazuje ob nice, v archivu Ústavu pro jazyk eský poprvé dolo ena k r (jak dokládá Ut ený 1984). V N mecko- eském slovníku v deckého názvosloví (1853) se pro planety vedle klasického planeta uvádí výraz ob nice. Lexém ob nice p e ívá a do dne ní doby: je uveden v PSJ, SSJ i SS (!) jako synonymum pro výraz planeta. Ut ený (1984) tedy uvádí dv vývojové ady: b hohv zda b ná hv zda ob nice a paralelní bludohv zda (nap. z Kroku) bludná hv zda bludice. Jak v ak posléze dodává, bludice je augmentativum k bludi ka (bloudící bytost) podle p ípony. Bludná hv zda by toti m la * bludnici. Vedle analýzy r zných variant lexému planeta nesmíme zapomínat ani na jeho význam. Definice tohoto termínu nebyla dlouhou dobu definitivní (i ta dne ní, zdánliv ustálená, se m e zm nit) a prom ny jeho významu je t nedávno ovlivnily klasifikaci kosmických t les (m eme hovo it o jazykovém vlivu na vnímání sv ta u ivateli jazyka). 9 Také komety nazývá vlasaticemi ; viz Hoffmanová 2003: 21. [13]

14 Mezinárodní astronomická unie, organizace starající se mimo jiné o astronomickou terminologii, na svém kongresu v Praze roku 2006 m ní definici termínu planeta, díky emu ztratilo t leso Pluto sv j status planety (a stalo se trpasli í planetou 10 ). Lexikální terminologická jednotka tedy tímto pojmovým zú ením prom nila odraz skute nosti ve v domí u ivatel jazyka i v terminologické klasifikaci. 10 Definice termínu trpasli í planeta je podle usnesení Mezinárodní astronomické unie z roku 2006 taková: trpasli í planeta je nebeské t leso, které 1. obíhá okolo Slunce; 2. má dostate nou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace p ekonala vnit ní síly pevného t lesa, tak e dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (p ibli n kulatého); 3. nevy istilo okolí své dráhy; 4. není satelitem (Veselý 2006). [14]

15 2.2 Konkrétní názvy planet v etn motivace jejich pojmenování Merkur Latinskému názvu Mercurius odpovídal od trnáctého století zejména eský ekvivalent Dobropán. Mercurius byl antický b h obchodu, sou asn se jednalo o posla boh a pr vodce, který provázel du e po jejich smrti do podsv tí. Lexém Dobropán nacházíme nejd íve u Klareta (v Glosá i i Vokabulá i). Jungmann název Dobropán pokládá za kompozitum slo ené ze dvou ástí, a to dobrý a pán, jak v ak na následujících ádcích vysv tlíme, není to sémanticky dosta ující výklad. Jedním z hlavních zdroj pro odhalení motivace tohoto názvu nám bude ji zmi ovaný lánek upr v í e hv zd, který zve ej uje domn nky Bohuslava Ryby ohledn motivace p vodn staro eských názv planet. Podle Ryby p evládlo p i vytvá ení eského ekvivalentu názvu planety Merkur vnímání boha Merkuria jako boha obchodu. Samotné latinské jméno boha Mercurius je podle Ryby spojeno s latinským merx (Lat essl: 789), co znamená zbo í. Jak upr podle Ryby dále vysv tluje, Merkuriova vláda nad zbo ím byla pro eský název d le itou ( upr 1943: 150). Latinský ekvivalent pro zbo í byl také bonum, co znamenalo dobro neboli hmotné dobro jm ní, bohatství (Lat essl: 156). eským p ekladem tohoto lexému byl lexém dobro (viz ESJ ), ve staré e tin tedy dobro vlivem latiny znamenalo majetek (zajímavé je uvá it podobnost s n meckým Gut majetek, zbo í a adj. gut dobrý ). Ve Vokabulá i webovém samotný lexém dobro ve významu zbo í uveden není, je zde dobro jako majetek sémanticky jsou si tyto dva významy ( majetek a zbo í ) v ak blízké. V pozd j ím vývoji jazyka p evládla synonymní varianta sbo ie, která podle Machka (1997: 712) také p vodn znamenala majetek, bohatství, jm ní, statek, p edm t obchodu znamená a v nové e tin. Zánikem slova fundujícího (dobro) se stírá motivace slova fundovaného (viz N mec 1968: 23), proto je pojmenování Dobropán vnímáno jako kompozitum s p edním lenem adjektivním, jak se domníval nap íklad Josef Jungmann. Substantivum dobro je v kolizi s adjektivem dobrý p i em sémantický rozdíl je zde zna ný. Ze sémantického hlediska nemá p sobnost boha Merkura s p ídavným jménem dobrý z ejm nic spole ného, a koli z hlediska formálního je Jungmann v výklad vysv tlitelný. Problém je zde zejména s hláskou -o-, která podle Jungmannova vnímání vypadá jako vokalický konekt; slo enina by tedy m la leny adjektivum-konekt-substantivum. Jak uvádí Du an losar (1999: 17), o-ový konekt je konektem nej ast j ím, pochází od o-kmen a a-kmen i kmen konsonantických, také jím byly zprvu p ipojovány p ední leny adjektivní ( losar 1999: 16). Pro teorii Jungmannovu [15]

16 hovo í i sám D. losar: ten p ímo pojednává o lexému dobropán pod kapitolou o slo eninách typu adjektivum-kompozitum-substantivum ( losar 1999: 38), av ak dále o tomto slov a o jemu podobných Klaretových neologismech pí e, e z staly neuzuálními slovníkovými výtvory (ibid). Myslel-li D. losar skute n Dobropán ve významu Merkur (p i em velikost písmen není pro slovotvornou analýzu podstatná; názvy planet jsou Klaretem psány písmenem malým), dovolíme si zde nesouhlasit, nebo lexém byl u íván je t dlouho po Klaretov dob, jak si doká eme v následujících odstavcích. Pokud by p ední len slo eniny byl substantivum dobro, co ve staré e tin byl (a doposud je) o-kmen st edního rodu vzor m sto (viz HiMl : 151), konektu by zde nebylo pot eba. Jedná-li se tedy o slo eninu se zadním lenem substantivním a p edním bu substantivním, nebo adjektivním (dobrý-), p ikláníme se spí k variant o obou lenech substantivních, ili k tomu, e je to kompozitum homogenní (shodn slovn druhové, viz losar 1999: 8), skládající se ze substantiv dobro a pán, proto e tuto variantu vidíme z hlediska významového pravd podobn j í (ji zmín ný pán zbo í/majetku ). losar uvádí, e kompozita slo ená ze dvou substantiv byla v dob p edobrozenecké tvo ena jen málo, a to zejména p i slou ení dvou pojm v jednu substanci ( losar 1999: 50; srov. la jelen, vlkopes), p i pojmenování planet se ov em jedná o proces neojedin lý (stejn tak i Krasopaní). O roz í enosti varianty Dobropán hovo í její hojný výskyt: Gebauer uvádí jako své zdroje ChirB., Pre p., Rozk., MamA., SlovKlem. a Nomencl. Dále tento výraz nalézáme v Hv zdá ství krále Jana, ve Staro eském léka ství (v ji zmín né tabulce), ve Vocabulariu Latino-Bohemicum, v Komenského Dve ích, v Pohlov slovníku i u Dobrovského, v asopise Krok, u Jungmanna, u Kotta, v N mecko- eském slovníku v deckého názvosloví pro gymnasia a reálné koly nebo ve Smetanov publikaci Základové hv zdosloví, ili Astronomie. V n kterých zdrojích nacházíme hláskoslovn krátkou variantu Dobropan (nap. v Kroku). V Hv zdá ství krále Jana objevujeme i název Obojetník. Jedná se o jediný výskyt tohoto lexému, který jsme v souvislosti s názvem planety objevili. Jak v p edmluv upozor uje A. erná ( erná 2004: XIX), název vychází z p sobení této planety na lov ka u tohoto termínu m eme spat ovat p ekro ení hranic od astronomie k léka ství. Nejedná se zde o název opírající se o antickou tradici, ale o název nový, který dokládá silné propojení t chto dvou obor. A. erná (ibid) vylu uje vliv substantiva fale ník, jak lexém obojetník vykládá Slovník staro eský, kde Gebauer za le uje název planety v hesle obojetník pod skupinu slov s významem fale ník, licom rník, zvlá t d lající se hezkým na ob strany. Správný výklad podle A. erné vychází z p edstavy starých ech, e planeta je tzv. obojetná, [16]

17 tedy zárove vysu ující, nebo je blízko slune ního áru, a sou asn zavla ující, co p sobí sousedství M síce ( erná 2004: XIX). Jako dal í pojmenování planety Merkur nalézáme lexém Ze o v Pohlov slovníku. Z ejm se jedná o bohemismus pro samotný název boha Merkura, který pak dal jméno planet stejn jako ve starém ím (b h Zelo planeta *Zelo ). Pod heslem Zelo m eme spat it v Jungmannov slovníku opravdu výklad dobropán, Mercurius, není zde v ak patrné, jednáli se o jméno Boha i jméno planety. Motivace je nám v ak, stejn jako u ostatních Pohlových názv pro bo stvo/planety, nejasná. Výraz Merkur se v e tin objevuje vedle výrazu Dobropan u u Smetany (1837) se staro eským názvem v závorce (co nazna uje bu jeho novost a s tím spojenou pot ebu specifikace, nebo u jeho variantnost k lexému p vodn staro eskému). V N mecko- eském slovníku v deckého názvosloví a u Kotta je Merkur názvem rovnocenným názvu Dobropán (soudíme tak podle struktury hesla, v n m jsou oba názvy odd leny árkou, nejsou ji v závorce). M eme íci, e název Merkur definitivn p evládá po átkem 20. století: doklad nacházíme u A. Dittricha, který uvádí pouze internacionální názvy. Výraz Dobropán u neobsahuje ani PSJ Venu e Pojmenování Venu e komplikuje p edstava starých ech o tehdej ím nebi. S jednou planetou jsou na rovin významové spojeny t i entity: hv zda jit enka (také denice, sv tlono ), hv zda ve ernice (zví etnice) a planeta Venu e samotná. 11 Tato situace trvá a do dne ní doby; t i r zn sémanticky odstín né skupiny lexém (s významy hv zda ranní, hv zda ve erní a druhá planeta slune ní soustavy ) referují k jedné mimojazykové entit (planeta Venu e). O úplná synonyma se ov em nejedná, jde pouze o t i rozdílné pohledy na jednu skute nost. Podle Igora N mce m eme hovo it o rozporu jazykového ztvárn ní a psychického odrazu (odrazu skute nosti ve v domí mluv ích; viz N mec 1980: 19) zalo eném na povrchním vnímání skute nosti (ibid: 36), tedy na nev deckém pozorování oblohy. První eský ekvivalent pro latinské Venus (co je sou asn název staroitalské bohyn krásy a lásky, viz Lat essl: 1284), který jsme nalezli, je Ctitel a Chtytel z Klaretova Glosá e (ve Vokabulá i se objevuje i patný opis tvar zstyele, co napovídá, e tento název nebyl b n u íván). Lexém Chtytel se jinde ne u Klareta nevyskytuje. Název Ctitel se objevuje 11 Takovou situaci známe u od doby archaického ecka, kdy byla z planet známá pouze Venu e a to jenom jako jit enka nebo ve ernice, ne pod spole ným názvem; viz Horský 1986: 29. Poznatek, e jit enka a ve ernice jsou jedno t leso, je znám u od doby bronzové (vyplývá z toho, e pokud zá í jedna, nem e zá it druhá; viz ibid: 16). [17]

18 i v Hv zdá ství krále Jana a ve Starých knihách léka ských (v ji zmi ované tabulce). Je v ak zajímavé, e byl pom rn záhy nahrazen názvem Krasopaní. Ve slovníku Rajhradském (podle Jungmanna) nacházíme oba výrazy, ve slovnících pozd j ích v ak Ctitel zcela mizí. Gebauer ozna uje název Ctitel za strojený a jeho výskyt udává je t v Lact., Pre p., Nomencl., ChirB. a LékFr., ili v pom rn raných spisech. V materiálech mlad ích se nenachází. Motivaci názvu Ctitel objas uje Gebauer vlivem lat. venerari (ze kterého vznikl název Venus), co bývalo vykládáno jako stíti ( ctíti ) 12. Jedná se tedy o název motivovaný latinou. Toto pojmenování nahradil název Krasopaní. Jeho první výskyt nalézáme u Komenského Dvé í (spolu s denicí, sv tlono em a zví etnicí), v Rosov Thesauru (spole n s hláskovou variantou zví etnice zví ednice), ve Vocabulariu Latino-Bohemicum je dolo ena hláskoslovná varianta Krásopaní (vedle denice, zví etnice a ji vedle Venu e: není v ak patrné, jedná-li se o název planety i bohyn ), u Pohla takté Krásopaní, u Dobrovského hláskovou variantu Krásapaní a Venu e (není v ak op t jasné, nejedná-li se o jméno bohyn ). Jungmann dokládá op t Krasopaní, stejn tak v asopise Krok, u Smetany Krásopaní (zde pouze v závorce jako dopln ní názvu Venus to je prvním jistým u itím internacionálního názvu pro tuto planetu), v N mecko- eském slovníku v deckého názvosloví stojí Krasopaní na jedné úrovni s Venu í, stejn tomu je i u Kotta. V PSJ výraz Krasopaní (ani jeho varianty) není v bec zastoupen. Název Krasopaní m eme vykládat od Venu iny p sobnosti, ili od vlády nad krásou, jedná se tak o asociativní pojmenování vzhledem k tomu, jak byla Venu e vnímána. Homogenní kompozitum Krasopaní je slo eno ze dvou substantiv, krása a paní, a konektu -o- (podobn jako lexém Dobropán). A koli se tento slovotvorný typ vyskytoval p ed dobou obrozeneckou jen z ídka, vidíme, e u pojmenování planet není ojedin lý ( losar 1999: 50). Ve Vokabulá i webovém heslo Krasopaní nenajdeme; tento název je dolo en od 17. století. Zejména u názvu planety Venu e lze ze slovník, které nám poskytují jen minimální kontext, t ko vy íst, kdy se jedná o název pro planetu, a kdy se jedná o název pro bohyni. U Rosy a Pohla nalézáme vedle Krasopaní (Krásopaní) lexém i lila (jméno slovanské bohyn krásy). Zejména u Rosy musíme pochybovat, zda se nejedná pouze o alternaci jména antického boha jménem boha slovanského. U Pohla ji význam planeta vylou it nem eme, proto e lexém i lila uvádí v kapitole O obloze, a ivlích, a koli není jisté, zda Pohl názvy pro tyto dv substance (název planety a bohyn ) neslu uje pod jedno heslo. 12 Zm na s > c je v Historické mluvnici e tiny (HiMl : 100) vysv tlena jako splývání hlásek ve staro eském období (10. a 14. století), jak v ak vidíme, Klaret u pou ívá splynuté varianty. [18]

19 Motivace lexém zví etnice a denice souvisí s tím, v které ásti dne se planeta Venu e objevuje na obloze. Komenský o Krasopaní pí e, e tuto ráno Dennicí 13 (Sv tlono em), ve er Zví etnicí jmenují (Komenský 1933: 19), u Jungmanna pak m eme vid t podobný výklad, e se jedná o hv zdu, která ve er po slunci svítí zví at m (Jungmann 1990n: V, 355). Bohumil Ryba ve vý e zmi ovaném dopise K. uprovi pak dodává jiné vysv tlení podle n j je hláskoslovná varianta zví edlnice nesprávný opis p vodního zvícedlnice, ili hv zda dávající více sv tla ne jiné ( upr 1943: 150). Denici i sv tlono e pak m eme vysv tlit jako ranní hv zdu která symbolizuje p icházející den, p icházející (denní, jit ní) sv tlo. Podle doby, kdy se tato hv zda objevuje na nebi, m eme vylo it také dnes ast j í názvy ve ernice a jit enka. V Hv zdá ství pro krále Jana nacházíme i ojedin lý ekvivalent Smilnice. Výraz Smilnice oproti ostatním názv m obsahuje negativní konotace, proto e se u ve staré e tin jedná o synonymum pro nev stku, prostitutku, vycházející z ejm z p sobnosti Venu e jako bohyn nejen krásy, ale i lásky. Je to v ak zále itost jediného zdroje, je tedy mo né, e se op t jedná o p sobení subjektivního psychického faktoru (tj. odrazu skute nosti ve v domí mluv ích, jak jsme ji zmínili v úvodu kapitoly) Mars A do p ijetí internacionálního tvaru byla eská varianta názvu planety Mars pom rn stálá. Dolo en je výraz Smrtono, výjimky tvo í jen malé hláskové odli nosti (Pohl uvádí název Smrtono, ve Slovní ku staré e tiny F. imka i v Malém staro eském slovníku nacházíme také variantu Smrtonos). Motivace je tentokrát dob e pr hledná: kosmonymum Smrtonos (název planety v latin ) vzniklo asociativn k p sobnosti boha Marta, podle kterého se planeta jmenuje také v latin ; Mars byl b h rolnictví, který nosil t stí ve válce, av ak stejn tak nosil i samotný boj (Lat essl: 776). P i vzniku pojmenování eského p evládl jeden význam spojený s válkou, nositel smrti z eho pak vznikl eský název Smrtono. Jak uvádí Milo Dokulil, ím bohat í je pojem, ím více má rozmanitých znak [ i význam, pozn. M. T.], tím v t í je i mo nost selekce výchozího pojmenovávacího p íznaku (Dokulil 1962: 107). Smrtono je kompozitum, skládá se z p edního lenu substantivního (smrt), konektu -o- (který u kompozit tohoto typu ve staré e tin zcela p evládá, viz losar 1999: 23) a zadního 13 Ve staré e tin, jak je dolo eno nap. v ESS, byla denice psána se zdvojenou hláskou -n-: dennice. V práci (krom této citace) d sledn uvádíme dne ní pravopisn správnou variantu tohoto lexému. [19]

20 lenu deverbálního (-no, -nos odvozeného od nositi). Citujme Du ana losara: Oba leny vstupující do kompozit na eho typu [se zadním lenem deverbálním, pozn. M. T.] p edstavují ve staré e tin stejn jako v praslovan tin útvary prvotní, neodvozené ( losar 1999: 23). Zadní len -no (ani -nos) nebyl ojedin lý; losar (ibid) jej uvádí mezi nej ast j ími druhými leny kompozit tohoto typu ve staré e tin (srov. sv tlono, zbrojno a dal í, také netradi ní, jako berlono, títono, sví kono, viz ibid: 24). Uvádí také samotné kompozitum Smrtono (ibid) s poznámkou, e první len pojmenovává patiens (ibid: 23), objekt d jem zasa ený (viz nap. P írml : 384). Název Smrtono nalézáme v materiálech po ínaje Klaretem (Glosá, Vokabulá ), u Rozk., v Lék en., ApatFr., v Komenského Dvé ích, ve Vocabulariu Latino-Bohemicum, u Dobrovského (vedle názvu Mars). U Jungmanna se objevuje vedle internacionálního Mars (s poznámkou tak slove planéta Mars zpozdile dosti dle mín ní Dobrovského [Jungmann 1990n: IV, 194] co nazna uje, e lexém Smrtono byl poci ován jako nevhodný u v první polovin národního obrození, tedy oproti ostatním názv m planet pom rn brzy). V Kroku nacházíme pouze Mars, u Smetany název Mars s názvem Smrtono v závorce, v N mecko- eském slovníku v deckého názvosloví je Mars a Smrtono na stejné úrovni, u Kotta a u Dane e je Mars pak u it jako jediná varianta. Hv zdá ství krále Jana op t dokládá ojedin lé názvy. Planeta Mars je zde nazývána nejen jako Smrtono, ale také jako B h boje a Smrt. Oba ojedin lé názvy jsou motivovány p sobností boha války, co je s pojmenováním Smrtono slu uje. V prvním názvu, B h boje, je u ito synonymum lexému válka boj; u druhého názvu m eme hovo it o konotaci významu válka ( ili smrt ), která byla zam n na za celek a dala mu pojmenování Smrt. Dal í výklady poskytuje ji zmi ovaný B. Ryba hovo í o vlivu latinského lexému mors, smrt, z eho podle n j m l vycházet název Smrtono ( upr 1943: 150). My jeho výkladu v ak aplikujeme pouze p i odhalení motivace názvu Smrt, proto e lexém mors je sice základem pro pojmenování boha války Mars, samotný v ak nepodává tak dobré vysv tlení pro druhou ást kompozita (sloveso nosit) tu lépe vysv tlíme z asociace k p sobnosti Marta ve smyslu boha války. Je také zajímavé, e a koli se Klaret vyhýbá u ívání lexému b h (viz Dobropán, Krasopaní, z ejm kv li bohu k es anskému), v Hv zdá ství krále Jana je tento lexém v pojmenování planety dolo en výrazem B h boje. Nakonec je t musíme poukázat na jméno Lado, které zmi uje Pohl. Z ejm se jedná o slovanský ekvivalent názvu boha Marta (podobn jako v p ípad ostatních planet), co ale není úpln jednozna né: Pohl jej uvádí v kapitole O obloze, a ivlích, co význam názvu planety evokuje. [20]

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd

Více

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV Obecn závazná vyhlá ka obce Bludov íslo 3 /2003 Obec Bludov na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 29.9.2003, podle 29 odst. 1 písm. O) bod 1. zákona. 133/1985 Sb. o po ární ochran, ve zn ní pozd

Více

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 1. Úvod nezbytné kroky ne se p ipojíte 2. Jak si vytvo it heslo 3. Nastavení VPN p ipojení pro Windows 7 1. Úvod Slu ba VPN umo uje vstoupit

Více

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12 Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání (sou ást VP kola pro ivot, dodatek k 1. 9. 2012) A/ Pravidla pro hodnocení a klasifikaci ák Z Hodnocení

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA"

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní TOP VÍNO SLOVÁCKA - 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA" VIII. ro ník 2015 - Slovácko, Zlínský kraj Ocen ní výrobku z odv tví zem d lství a potraviná ství Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradi t a Zem

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva )

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva ) Ní e uvedeného dne, m síce a roku uzav ely svazek obcí Povodí Berounky se sídlem Nám. Republiky 1, Plze, 306 32 I : 75042860 zaps. v registru svazku obcí vedeném Krajským ú adem Plze ského kraje zast.

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

1) CHCEME, ABY RADNICE - M

1) CHCEME, ABY RADNICE - M petice-za-zmenu-pravidel_050509.doc PETICE A POŽADAVKY ob an M stské ásti Praha 3 za zm nu pravidel prodeje byt ve IV. etap privatizace byt a na podporu prohlášení Ob anského sdružení ŽIŽKOV (NEJEN) SOB

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

Sm rnice o pracovní dob

Sm rnice o pracovní dob Sm rnice o pracovní dob Pracovní doba je op t na po adu jednání a Evropská komise pravd podobn zve ejní nové návrhy na související sm rnici za átkem roku 2015. Dopady na EPSU a její lenské organizace budou

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

U ivatelská p íru ka

U ivatelská p íru ka U ivatelská p íru ka k eearth aplikaci pro prohlí ení vrt a dal ích geologicky dokumentovanýc h objekt z databáze GDO v informa ním systému GS-Geofondu ( íjen 2008) eearth systém umo uje u ivatel m prohlí

Více

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Statistika pro geografy Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Faculty of Science Palacký University Olomouc t. 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc Pojmy etnost = po et prvk se stejnou hodnotou statistického

Více

Finan ní ízení projekt

Finan ní ízení projekt Finan ní ízení projekt Jaká témata budou probrána v rámci prezentace: Jak pracovat s rozpo tem projektu Jak sledovat harmonogram projektu Jak na finan ní plán projektu Zdroje informací P íru ka pro adatele

Více

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 2 celkem 40 zákon. 83/1990 Sb. o sdružování ob an ve zn ní pozd jších p edpis - zvláštní zákon (má p ednost p ed OZ) zákon. 40/1964 Sb. ob

Více

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Úvod RNDr. Josef Glos, RNDr. Ji í Kocián AGERIS. s.r.o. Je ábkova 5, 602 00 Brno Tel., fax.: +420 545241842-3, e-mail: josef.glos@ageris.cz,jiri.kocian@ageris.cz

Více

historická okna a dve e poctivá ká okna a dve e s adicí o oku 1926

historická okna a dve e poctivá ká okna a dve e s adicí o oku 1926 historická okna a dve e poctivá ká okna a dve e s adicí o oku 1926 Pono te se do velkoleposti minulosti, která o ívá ve paletových oknech a historických dve ích. Tato díla starých truhlá ských mistr zdobí

Více

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat Kde nalezneme barevn rozlišené druhy dokument ke zpracování, ovšem k dispozici máme pouze b dokumenty p ílohy.1. Myslíte si, že bych Vás mohl poprosit o barevnou p ílohu.1.? edm tem pln ní je pouze ernobílé

Více

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek - tak se nazývá projekt, který v roce 2008 zahájil Hasi ský záchranný sbor Jiho eského kraje, územní odbor Strakonice (dále jen HZS Strakonice).

Více

P IDRU ENÁ KOLA UNESCO R VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2009/2010

P IDRU ENÁ KOLA UNESCO R VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2009/2010 P IDRU ENÁ KOLA UNESCO R VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2009/2010 Charakteristika kol ACADEMIA MERCUII je st ední kola, která integruje t i studijní obory: Gymnázium, Ekonomické lyceum a Cestovní ruch. kola

Více

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným.

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. I. Rejst íkový soud 1 Adresa rejst íkového soudu, jemuž

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme

Více

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky lánek 1 Úvod (1) Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky (dále jen Pravidla ) se vztahují na horolezeckou innost provozovanou na lezeckých

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s.

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. 1. Obecná ujednání 1.1. Tyto V eobecné obchodní podmínky pro dodávku ti t ných periodik formou p edplatného upravují

Více

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN P edkládaný návrh koncepce dal ího rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek (ABS) s výhledem na dobu

Více

Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. musí k tomu dostat prostor, ale také

Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. musí k tomu dostat prostor, ale také Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. A aby se to mohli nau it, it musí k tomu dostat prostor, ale také vzor, trp t livost li t a ochotu h t u itel it l a vedení d í koly. Pokud je ve

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 11. 4. 2013.j.: 25008/ENV/13 ZÁV R ZJIŠ OVACÍHO ÍZENÍ podle 10d zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní

Více

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy Finan ní ízení OBSAH 1. Metodika zp sobilých výdaj Zdroj informací: P íloha. 8 PP P Metodika zp sobilých výdaj pro ROP SV 2. Monitorovací zprávy Zdroj informací:

Více

Archivní fond eského horolezeckého svazu

Archivní fond eského horolezeckého svazu Archivní fond eského horolezeckého svazu I. ízení fondu, správa a umíst ní Archivní fond HS je založen rozhodnutím Výkonného výboru eského horolezeckého svazu, o.s., v souladu s ustanovením 3 odst. 2 písmeno

Více

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 Dolní B ežany email: geopraha@geopraha.cz, web: www.geopraha.cz Projekt m ení posun

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

Prodej skla a materiálu ve Skalici

Prodej skla a materiálu ve Skalici XII. Domácí veletrh TGK ve Skalici Vá ení p íznivci a p átelé barevného a jiného skla, TGK-technika,sklo a um ní s.r.o. Skalice 230 CZ 471 17 Skalice u.lípy dovolujeme si Vás pozvat na ji XII. Domácí veletrh

Více

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací Stránka. 1 z 9 Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + Aktualizace 3.Q.2007 obsah 1 P EHLEDY starších aktualizací Nejd ležit jší zm ny obecn závazných p edpis Co možná nevíte..zajímavosti..problémy a

Více

Prezentace. Ing. Petr V elák 6. b ezna 2009

Prezentace. Ing. Petr V elák 6. b ezna 2009 Prezentace Ing. Petr V elák 6. b ezna 2009 1 OBSAH OBSAH Obsah 1 Úvodní slovo 3 2 P íprava prezentace 4 2.1 Jak prezentace ned lat........................ 4 2.1.1 Kontrast písma a pozadí...................

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické

Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické Souhlasím se zve ejn ním návrhu koncepce na webových stránkách Archivu

Více

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH P EVODU ZEM D LSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZN NÍ POZD JŠÍCH P EDPIS (DÁLE JEN ZÁKON

Více

Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu

Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu Zpracoval Vydal Ji í Rangl Rada m sta Planá nad Lu nicí Po et stran 12 Po et p íloh 8 Schválil Originál ulo en Elektronická

Více

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt?

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt? STATUTÁRNÍ M STO OPAVA Horní nám. 69, 746 26 Opava Odd lení ve ejných zakázek Magistrátu m sta Opavy Odd lení ve ejných zakázek MMOPX014Q2QX Váš dopis zn: Ze dne: Naše zna ka: MMOP 38094/2015 / 9420/2015/VERZ

Více

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos Studie ob anského sdružení Než zazvoní 30. b ezna 2015 Pr zkum st edních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor student na st ední školy

Více

Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st. Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI

Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st. Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI Význam kapitálového trhu, vazby na ekonomický r st Alternativní zp sob získaní kapitálu

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 FOR THE FULL LIFE 2008

PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 FOR THE FULL LIFE 2008 PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 Sborník referát mezinárodní konference v nované problematice pomoci sluchov postiženým student m v p íprav a vlastním studiu na vysoké škole FOR THE FULL LIFE 2008 Proceedings of international

Více

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna):

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice je léka ské za ízení, které se zam uje p evážn na lé bu závažných duševních onemocn ní. Psychiatrické nemocnice se mohou lišit v metodice a postupu

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov k a sv t práce je

Více

Číslo materiálu v sad :8

Číslo materiálu v sad :8 St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné

Více

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14 Smluvní strany: Smlouva o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta 29/23/4405/14 1. Poskytovatel m sto Uherský Brod Masarykovo nám. 100, 688 17 Uherský Brod, zastoupeno: Patrikem Kun arem,

Více

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy. OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ Sociální pojišt ní migrujících ob an EU Milan Novotný metodik SSZ HK Hradec Králové, 28.2.2012 Lidé na prvním míst ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . 3254/08. O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram.

ZNALECKÝ POSUDEK . 3254/08. O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram. ZNALECKÝ POSUDEK. 3254/08 O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram. Objednatel posudku: Ú el posudku: Mgr. Martin Slavata soudní exekutor

Více

O jednom mučedníkovi nebo mučednici

O jednom mučedníkovi nebo mučednici 1. nešpory spočné texty O dnom mučedníkov nebo mučednc Jkub Pvlík 1. nt. - VI.F (Žlm 118-I.II) já Ke kž dé mu, př znám před svým kdo cem v neb. ke mně j. př zná před ld m, 2. nt. - VI.F (Žlm 118-III) ž

Více

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Ingrid NAGYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Úvod Informa ní výchova je proces p ípravy a vzd lání lov ka v oblasti informa ní a po íta

Více

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM ve vlastnictví eské republiky - p íslušnosti hospoda ení Ministerstva obrany eské republiky a p ísp vkové organizace Správa vojenského bytového fondu Praha (dále jen Pravidla

Více

M stská ást Praha 22 Ú ad m stské ásti

M stská ást Praha 22 Ú ad m stské ásti M stská ást Praha 22 Ú ad m stské ásti odbor výstavby Nové nám stí 1250, 104 00 Praha 114.j.: P22 8123/2015 OV 10 V Uh ín vsi dne: 3.9.2015 Sp.zn.: MC22 1090/2014 OV 10 Vy izuje: Ing. František Roder Telefon:

Více

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha je zpracována v souladu s vyhlá kou. 500/2002 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona. 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd j ích p edpis,

Více

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program PROJEKT 1.

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program PROJEKT 1. Formulář žádosti o poskytnutí dotace (Příspěvek na projekt 2011) Číslo žádosti: Datum přijetí: ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program

Více

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 Předm luva / п M o tto /13 G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 I. V ý z n a m la tin y /2 3 1.1 P ř e d c h ů d c i la tin y ja k o m e z in á r o d n íh o ja z y k a /2 3 1.2 L a tin a ja k o m e

Více

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007 A Kluby R Výro ní zpráva 2007 Obsah Poslání Slovo úvodem Poskytované slu by A Poradna Kontaktní centrum Následná pé e Pomoc v krizi Linka d v ry Internetová Poradna Krizová intervence Svépomocné terapeutické

Více

SPOLUJÍZDA VE VAŠÍ SPOLE NOSTI

SPOLUJÍZDA VE VAŠÍ SPOLE NOSTI SPOLUJÍZDA VE VAŠÍ SPOLE NOSTI Proto e Vy víte, e jsou velice nákladné na provo Šet et votní prost edí Sní ení stresu a zlepšení vzt Redukce pr kováním Menší pot kovacích míst, znamená v dy úsporu jak

Více

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva Omluven 14.12.2011 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Libor Jaeger, Vladislav

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob dz_dppo0_.pdf Než za te vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu v, ve, pro 0 Da ové identi ka ní íslo 0 Identi ka ní íslo 0 Da ové p iznání ádné dodate né D vody pro podání dodate

Více

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Zb ch Preambule Každý zam stnanec organizace je povinen dodržovat a ctít zákonnost všech postup a rovný ístup ke všem fyzickým i

Více

Znalecký posudek. Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o.

Znalecký posudek. Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o. Znalecký posudek Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o. Monitoring obsahu As, Cr, Ni v zeminách a podzemní vod v prostoru pískovny H rka u Plané nad Lu nicí Brno, duben 2011 ZNALECKÝ POSUDEK. 044 02/2011

Více

Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Teologická fakulta Katedra praktické teologie. Bakalá ská práce

Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Teologická fakulta Katedra praktické teologie. Bakalá ská práce Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Teologická fakulta Katedra praktické teologie Bakalá ská práce PROBLEMATIKA KONCEPCE DOM S PE OVATELSKOU SLU BOU Vedoucí práce: Mgr. Jana ime ková Autor práce:

Více

o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad

o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad OBEC ÚSTÍ Obecn závazná vyhláška. 1/ 2012 o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad Zastupitelstvo obce Ústí se na svém zasedání

Více

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ.

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS SYSTÉMU: NA ÚSTŘEDÍ FIRMY NEBO NA PRONAJATÉM SERVERU JE NAINSTALOVANÝ

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné

Více

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO (Ing. Milan Míka, Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o.) Úvod Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o. (dále VST) za ala projekt Náprava stavu kanaliza ní soustavy

Více

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta Ond ej Stehlík LIKVIDACE OBCHODNÍCH SPOLE NOSTÍ Diplomová práce Olomouc 2010 Prohlá ení o p vodnosti práce Prohla uji, e jsem diplomovou práci na téma

Více

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn Vesmír Vesmír r je označen ení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. n V užším m smyslu se vesmír r také někdy užíváu jako označen ení pro kosmický prostor,, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými

Více

Akademické gymnázium, škola hl. m. Prahy, Št pánská 22, Praha 1

Akademické gymnázium, škola hl. m. Prahy, Št pánská 22, Praha 1 Akademické gymnázium, škola hl. m. Prahy, Št pánská 22, Praha 1 ijímací zkouška z ESKÉHO JAZYKA A VŠEOBECNÉHO P EHLEDU pond lí 23. 4. 2012 Dopl te vynechané pravopisné jevy v etn interpunkce. Na n která

Více

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Stroj na peníze I. díl Námitky a jak na n IVO TOMAN Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s.

Více

Odpov di na dotazy uchaze e k ve ejné zakázce. 29/2014-53-28. SSZ Datový katalog

Odpov di na dotazy uchaze e k ve ejné zakázce. 29/2014-53-28. SSZ Datový katalog Odpov di na dotazy uchaze e k ve ejné zakázce. 29/2014-53-28 SSZ Datový katalog 1. Up es ující dotaz k odpov di Zadavatele k d íve položenému dotazu: V rámci kap. 2.2.8 Požadované sou innosti Zadávací

Více

Jazykový rozbor 2 - ešení

Jazykový rozbor 2 - ešení Jazykový rozbor 2 - ešení Varianta A hem okupace se mnozí ob ané podíleli na protifašistickém odboji, který vyjad oval jejich bytostný odpor v i fašismu. (všechny následující úkoly se týkají tohoto souv

Více

ádost o vystavení krycího listu

ádost o vystavení krycího listu ádost o vystavení krycího listu Vypl uje KPaCHP o.s. Do lo dne: íslo KL: Podpis OPCH: KL vystaven dne: Platný do: Velký: St ední: Toy: Trpasli í: Bílý: erný: Hn dý: ervený: Aprikot: St íbrný: erný s pálením:

Více

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE Ladislav Karda Abstrakt: Ochrana obyvatelstva, v d ív jší terminologii civilní ochrana/obrana a k ní p istupující krizové a havarijní

Více

Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram. Seminá PAAK ízení projekt

Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram. Seminá PAAK ízení projekt Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram Seminá PAAK ízení projekt Projektový tým Kvalitní projektový tým - základem pro úsp ch ka dého projektu Návrh týmu v p ípravné fázi s ohledem

Více

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct 6.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekologie a životní prost edí Obecné cíle výuky p edm tu Ekologie a životní prost edí P edm t Ekologie a životní prost edí a jeho výuka je koncipována tak, aby žáka vedla

Více

5. Ned le postní, tematická homilie

5. Ned le postní, tematická homilie 5. Ned le postní, tematická homilie P t hlavních ástí eucharistické modlitby: 1. Preface - úvod 2. Epikleze vzývání Ducha svatého nad p inesenými dary 3. Slova ustanovení Toto je moje t lo, toto je má

Více

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS Reformy pro lidi NE proti lidem Otevřete oči Kampa MKOS 6 l í Jaromíra DRÁBKA První le Teorii, e privatizace povede ke zvý ení d chod, prosazovala v polovin 90. let také Sv tová banka. Teorie se v praxi

Více

P íloh/list : 0. Datum: 06.04.2012

P íloh/list : 0. Datum: 06.04.2012 Odbor výstavby stavební ú ad Karlovo nám stí 78, 280 12 Kolín I, e-podatelna: posta@mukolin.cz tel.: +420 321 748 231, fax: +420 321 748 217, e-mail: stavebni.urad@mukolin.cz sídlo odboru: Zámecká 160,

Více

2.4.1 Ulice 2.4.4 íslo popisné. 2.4.2 Obec 2.4.5 íslo orienta ní. P íjmení Jméno Titul za jménem. 3.1.2 Ulice 3.1.6 íslo popisné

2.4.1 Ulice 2.4.4 íslo popisné. 2.4.2 Obec 2.4.5 íslo orienta ní. P íjmení Jméno Titul za jménem. 3.1.2 Ulice 3.1.6 íslo popisné 2.4 Sídlo zadavatele 2.4.1 Ulice 2.4.4 íslo popisné 2.4.2 Obec 2.4.5 íslo orienta ní 2.4.3 ást 2.4.6 PS 2.4.7 Kód obce (dle ZÚJ) 2.5 Kontaktní údaje zadavatele 2.5.1 Titul p ed jménem P íjmení Jméno Titul

Více

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 Záv re ný ú et obce ty koly finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 ( 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech územních rozpo, ve zn ní platných p edpis ) Údaje o obci : Adresa

Více

APLIKACE KRIZOVÉHO ÍZENÍ DO VÝUKY OCHRANY OBYVATELSTVA NA UK FTVS

APLIKACE KRIZOVÉHO ÍZENÍ DO VÝUKY OCHRANY OBYVATELSTVA NA UK FTVS APLIKACE KRIZOVÉHO ÍZENÍ DO VÝUKY OCHRANY OBYVATELSTVA NA UK FTVS Josef Vilášek Anotace: V souvislosti s výukou p edm tu Krizové ízení ve ve ejné správ se u student projevují problémy s pochopením nejen

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné

Více

Zp soby sledování pohybu zraku

Zp soby sledování pohybu zraku Mechanické metody Zp soby sledování pohybu zraku Mgr. Jeroným Klimeš DIMAR s.r.o. 200 P esné monitorování zraku se objevilo po válce, kdy se pokusné osob na rohovku oka nalepilo malé zrcátko, na které

Více

ÍKAZ EDITELE ŠKOLY. 1/2013

ÍKAZ EDITELE ŠKOLY. 1/2013 ÍKAZ EDITELE ŠKOLY. 1/2013 k provedení ádné inventarizace majetku a závazk ke dni 31. 12. 2013 Na základ ustanovení 29 a 30 zákona. 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis, a v souladu

Více

Státní statek Bystré, národní podnik

Státní statek Bystré, národní podnik STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU. ev. listu NAD: 445. archivní pom cky: 894 Státní statek Bystré, národní podnik 949-952 inventá Mgr. Helena Pochobradská, Ph.D. Zámrsk 204 O b s a h Úvod 3 I. Vývoj p vodce

Více

K VÍZOVÉ OTÁZKY: MAKROEKONOMIE I. Vždy platí pouze jedna správná odpov.

K VÍZOVÉ OTÁZKY: MAKROEKONOMIE I. Vždy platí pouze jedna správná odpov. K VÍZOVÉ OTÁZKY: MAKROEKONOMIE I. Vždy platí pouze jedna správná odpov. 1) Inflace mimo jiné vyjad uje: a) snižování všeobecné cenové hladiny b) že dochází k deflaci c) že roste kupní síla pen z d) i tu

Více

VYUŽITÍ STUDENTSKÝCH VIDEOPREZENTACÍ V RÁMCI VÝUKY RUSKÉHO JAZYKA: RUSKÝ JAZYK JAKO LINGUA FRANCA V KOMUNIKACI MEZI STUDENTY Z R ZNÝCH ZEMÍ

VYUŽITÍ STUDENTSKÝCH VIDEOPREZENTACÍ V RÁMCI VÝUKY RUSKÉHO JAZYKA: RUSKÝ JAZYK JAKO LINGUA FRANCA V KOMUNIKACI MEZI STUDENTY Z R ZNÝCH ZEMÍ VYUŽITÍ STUDENTSKÝCH VIDEOPREZENTACÍ V RÁMCI VÝUKY RUSKÉHO JAZYKA: RUSKÝ JAZYK JAKO LINGUA FRANCA V KOMUNIKACI MEZI STUDENTY Z R ZNÝCH ZEMÍ Tatjana Stadler Wirtschaftsuniversität Wien tatjana.stadler@wu.ac.at

Více

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis pot eb, které mají být spln ním ve ejné zakázky napln ny. Popis p edm tu ve ejné

Více

EPC energetické služby se zaru eným výsledkem

EPC energetické služby se zaru eným výsledkem EPC energetické služby se zaru eným výsledkem Postup využití energetických služeb se zaru eným výsledkem (se zaru enou úsporou) v Pardubické krajské nemocnici, a.s. Ing. Vladimíra Henelová, Ing. Helena

Více

U ivatelská p íru ka

U ivatelská p íru ka RC modely automobil Porsche Cayman Mercedes-Benz SL65 AMG Lamborghini Aventador BMW X6 U ivatelská p íru ka 1/8 Obsah Úvod... 3 Obsah balení... 3 P ed prvním pou itím... 3 D le ité informace t kající se

Více

JukeboxPlus v6 SETUP

JukeboxPlus v6 SETUP 1 Setup 2 P ehrávání skladeb 3 Nastavení kredit 4 Vizualizace, Ovládání 5 R zné 6 Vzhled 7 Staristika reklam JukeboxPlus v6 SETUP 1 Setup POZOR: Po provedení ve kerých zm n v nastavení je doporu eno program

Více