1. Ekologie člověka. 2. Témata:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. Ekologie člověka. 2. Témata:"

Transkript

1 1. Ekologie člověka Ekologie člověka je oborem široce interdisciplinárním. Sleduje všechny determinující interakce a relace jedince autekologie, nebo celé populace s jejím okolím demekologie, stejně jako vzájemné vztahy mezi jedinci v populacích synekologie. V řešení autekologických problémů se opíráme o synekologické pracovní metody. Lidská společnost je celistvou komponentou vyšší úrovně biologické integrace, která se kvalitativně liší od ostatních novou kvalitou sociálností. V této souvislosti do sebe ekologie člověka zahrnuje dvě úrovně biologickou, nad kterou staví úroveň sociální. Sociální úroveň nemůže existovat bez opory na biologické úrovni. Lidská kultura je důležitou komponentou ekosystému člověk životní prostředí. Ekologické vlivy jsou neoddělitelné od sociálního a kulturního rozvoje, od ekonomického růstu, od rozšiřování intelektuálních a mravních horizontů lidstva. 2. Témata: 1. Úvod do ekologie člověka. 2. Témata. 3. Mechanismy působení prostředí. 4. Adaptace a adaptabilita člověka, mechanismus adaptací. 5. Stárnutí organismu. 6. Habituální bipedie. 7. Funkční rozdělení pohybové soustavy. 8. Faktory ovlivňující vývoj motoriky. 9. Lidská noha a její adaptační systémy. 10. Evoluční dějiny člověka z hlediska potravní strategie. 11. Člověk jako energetický systém. 12. Prostředí a ontogenetický vývoj, akcelerace a sekulární trend. 13. Ekologie vyučovacího procesu. 3. Mechanismy působení prostředí Faktory, které na člověka působí, dělíme obvykle na přírodní a civilizační. U přírodních faktorů jde především o klima, dále geografickou polohu, nadmořskou výšku, složení půdy, přítomnost vodních zdrojů a další. Na určité úrovni se u těchto faktorů uplatňuje ve vztahu k člověku především jejich změna (změna při přechodu člověka z jednoho klimatického pásu do druhého, změny způsobené lidskou činností při devastaci krajiny). Na další úrovni se uplatňuje přírodní faktor v civilizované společnosti jako psychicky účinný, mající pro člověka citový význam. V přírodní fázi lidské existence byly rozhodující základní faktory prostředí. V civilizaci ve svém významu stále více ustupují a zvětšuje se úloha prostředí sociálního materiální a sociální prostředí se stále více prolínají. Interakce mezi působícím faktorem a organismem je složitým systémem fyzikálních až biochemických reakcí, které jsou v současném výzkumu sledovány až na buněčnou a molekulární úroveň. Vedle těchto faktorů je interakce ovlivńována řadou okolností, které jsou dány organismem samotným. Je to: 1. celkový stav organismu (aktuální zdravotní stav, stav výživy, věk, pohlaví, vrozená dispozice), 1

2 2. doba, po kterou faktor působí (různá citlivost v průběhu prenatálního období na teratogenní vlivy, období spánku a bdění apod.) 3. druh činnosti, 4. tolerance organismu k danému faktoru, 5. vztah mezi dobou expozice a dobou, kdy faktor nepůsobí nebo je přítomen v podstatně nižší intenzitě, 6. cesta vstupu do organismu. Pro posouzení účinku faktoru, který se vyskytuje v prostředí, je proto potřeba poměrně podrobného popisu, neboť faktory převážně vystupují ve složitém faktorovém komplexu a jsou obtížně přístupny izolovanému zkoumání. 4. Adaptace a adaptabilita člověka. Člověk odpovídá na stálé změny prostředí v podstatě trojím způsobem reakcí, adaptací a deformací. Reakce jsou rychlé fyziologické změny, uskutečňující se ve vteřinovém nebo minutovém rozmezí. Vlastní podstatou reakcí jsou nitrobuněčné enzymatické změny, nastávající především na jednorázový podnět. Mezi reakcí a adaptací však není rychlý přechod. Při dlouhodobějším působení podnětů může vzniklý reakční substrát spětnovazebně ovlivnit aktivitu příslušných enzymatických pochodů tak, že dojde k úpravě původní výchylky na adaptaci. Adaptace mají pomalejší průběh než reakce. Jsou vyvolány dlouhodobým kontinuitním nebo přerušovaným podnětem. Realizují se nejen na úrovni buněčné, ale i na úrovni celého organismu, s regulačními zásahy hormonálními. Adaptace jsou biologicky výhodné změny v organismu, vedoucí k zachování homeostatické rovnováhy za různých podmínek. Mohou současně probíhat na jedné nebo více úrovních (molekulární, buněčné, tkáňové, hormonální, orgánové, ale i na úrovni skupin, populací a celých ekologických systémů), při čemž časový průběh jednotlivých adaptačních jevů může být různý. Adaptační jevy na nové prostředí, dostavující se v průběhu dnů a týdnů nazýváme aklimatizace. Nejčastěji bývají zkoumány jako adaptivní odpovědi na změny klimatické. Přitom bývá od aklimatizace probíhající v přirozených podmínkách odlišována aklimace, jako soubor podobných adaptačních odpovědí v podmínkách laboratorního experimentu, kde je plánovitě měněna jen jedna veličina, např. teplota. Schopnost člověka aklimatizovat se je jednou z nejdůležitějších lidských schopností. Je vyvinuta u všech lidských ras, rozdíly jsou jen v míře aklimatizace. Všeobecně se soudí, že nejpřizpůsobivější jsou příslušníci mongoloidního plemene. Adaptace se vždy projeví změnou životních limitů, ve kterých může organismus přežívat, tj. jejich posunem nebo změnou jejich rozsahu pod vlivem nějakého faktoru prostředí. Jestliže se jedná o změnu limitů určujících hranice přežití jedince, hovoříme o adaptacích rezistentních. V případě, že jde o posun hranic určujících zachování schopnosti rozmnožování, hovoříme o adaptacích kapacitních. Habituace je přizpůsobení centrálního nervového systému a smyslových orgánů, které vede ke snížení pociťování vnějšího podnětu. Habituace má do značné míry význam subjektivní a je výrazem přirozené činnosti senzitivních systémů. Často předchází adaptačním změnám. V protikladu k reakcím a adaptacím jsou deformace, které jsou vyvolány příliš silným nebo neadekvátním podnětem. Nemají pozitivní biologický charakter a končí vznikem patologických stavů nebo zánikem organismu. 2

3 Vzhledem k mechanismu adaptací rozlišujeme adaptace: fylogenetické (uskutečňují se změnami genetického kódu), ontogenetické (uskutečňují se změnami ve vývoji jedince), fyziologické (uskutečňují se změnami regulačních a metabolických mechanismů), kulturní (uskutečňují se změnami chování). Fylogenetické adaptace genetické důkazy antropogenezy Obsah DNA v jádře všech savců je přibližně stejný, u člověka je to 7.10 na 12g na diploidní jádro. Při evoluci savců se odehrávaly menší chromosomové přestavby, např. inverze, fůze dvou akrocentrických chromozomů do jednoho metacentrického a podobně. Tyto přestavby nepůsobí kvalitativní změnu genomu, způsobují však reprodukční bariery. Gibbon má 2n = 44, člověk 2n = 46, šimpanz, gorila a orangutan 2n = 48. Ve vývojové linii vedoucí k člověku nastala fůze dvou akrocentrických chromosomů do jednoho metacentrického, která vytvořila reprodukční barieru potřebnou na to, aby v této linii mohla začít antropogeneza. Moderními metodami barvení se zjistilo, že touto fůzí vznikl chromozom č. 2 ze dvou skupin chromozomů skupiny D. Od lidoopího se lidský karyotyp liší menšími chromozomovými přestavbami a to jevíce od orangutanního a nejméně od šimpanzího. Karyotyp šimpanze se dá rozdělit do 7 skupin jako u člověka, ale skupina D obsahuje o 2 páry akrocentrických chromozomů více a skupina 2 o jeden pár metacentrických chromozomů méně. Gibbon stojí zcela mimo antropogenzu. 2n = 44 představuje samé metacentrické chromozomy. Na základě srovnávací molekulární genetiky primátů bylo zjištěno, že ve struktuře polypeptidových řetězců hemoglobinu nacházíme v alfa řetězci, který se skládá ze 141 aminokyselin, mezi člověkem a gorilou pouze 1 odlišnost, pouze jediná ze 141 aminokyselin je různá. Mezi šimpanzem a člověkem je homologie úplná. 3

4 Ontogenetické adaptace Ontogenetické adaptace se uskutečňují v počátečních stádiích vývoje organismu a v průběhu růstu, kdy je organismus schopen dosáhnout nových, vhodných vlastností. Zásadní pro možnost ontogenetických adaptací jsou období vývojové plasticity. Nejplastičtější je lidský organismus v období novorozeneckém (28 dní), kojeneckém (do 1 roku života) a batolivém (do 3 let života), případně v prvním roce předškolního věku (do 4 let). Ontogenetické adaptace se označují také jako vývojová homeostáza. Fyziologické adaptace Fyziologické adaptace pracují v mezích nastavených historií organismu za pomocí feedbacku. Regulační mechanismy jsou závislé na změnách prostředí. Není-li organismus stimulován změnami prostředí, nevzniká žádný podnět k regulačním dějům a adaptabilita se snižuje. Mezi důležité funkční mechanismy patří imunitní mechanismy, které se uskutečňují na základě enzymové indukce. Ontogenetické a fyziologické adaptace jsou v podstatě individuálními adaptacemi, projevujícími se pod vlivem vnějších faktorů v průběhu individuálního života. Uskutečňují se pouze v hranicích daných genotypovou skladbou jako řada epigenetických změn vyvolaných změnami podmínek prostředí. Epigenetické změny jsou realizací fenotypu na podkladě daného genotypu. Adaptabilita je pak dána bohatostí genetického potenciálu a mírou schopnosti ho využívat. Na příklad adaptace oběhového systému na zátěž jsou realizovány změnami distribuce krve, dilatací arterií pracujících svalů, vazokonstrikcí arterií i vén splanchniku a ledvin, zvýšením minutového srdečního výdeje. Po několika týdnech pak již nastává zvýšení venózního návratu, ekonomičtější plnění srdce krví a zvyšuje se minutový objem srdce. Aerobní cvičení je považováno za nejvýznamnější složku fitness, neboť podmiňuje zvyšování celkové účinnosti kardiovaskulárního systému. Typickým rozmezím pro aerobní cvičení je 60 až 80% MTF. Mezi 80 až 85%MTF se nachází anaerobní práh, hranice zatížení, za níž je již narušena dynamická rovnováha laktátu v krvi. Maximální spalování tuků je na 90 % anaerobního prahu. Nad ANP je palivem pouze glukóza. Při snižování nadváhy je proto lepší udržovat nižší úroveň tepové frekvence, nesmí však klesnout pod 60 % MTF, kdy již není dostatečně ovlivňována látková přeměna. Tělo začíná využívat tukové zásoby až po 20 až 30 min. zátěže. Lepší efekt přináší využití pohybu na různých úrovních intenzity. Pravidelná pohybová aktivita učí tělo spalovat tuky. 4

5 Každá změna prostředí, která vychyluje rovnovážný stav organismu je zátěží (stresem). Organismus na ni reaguje postupnými kroky: fází poplachovou, kdy dochází pomocí neurohumorálních mechanismů l mobilizaci energetických rezerv, fází adaptace, v níž dojde k přizpůsobení organismu, jestliže podnět nepřesahuje únosnou míru, fází selhání adaptace, jestliže zátěž přesahuje adaptační možnosti jednotlivce. Cílevědomým tréninkem (dávkováním, stimulujícím výši dávek stresoru) je možno adaptaci na změněné podmínky urychlit a rozšířit. Adaptační změny funkčního charakteru jsou reverzibilní, ale zanechávají v organismu stopy, proto nová adaptace na stejný podnět probíhá pohotověji. Mechanismus stresové reakce má ve svém genetickém programu zakódován od počátku života každý živý organismus. Lidská modifikace tohoto mechanismu má rovněž přesné zákonitosti, které se v průběhu evoluce měnily jen nepatrně. Účelem postupných kroků bylo a je rychlé nastartování všech alternativ obranné reakce, po signálech možného ohrožení života jedince nebo ohrožení integrity jeho životních funkcí. Protože signál sám nevypovídá o aktuálnosti hrozby, ani o tom, kolik energie bude zapotřebí k její likvidaci, má mobilizace organismu před nebezpečím co největší rezervy, které lze soustředit. Proto se stresové reakci říká reakce bojem nebo útěkem (fight or flight response), tzn. nespecifická reakce na vnější podnět. Současné stresové faktory útočí na integritu člověka hlavně na poli sociálně psychologickém. Klíčovými stresory jsou konflikty v mezilidských vztazích, vnitřní konflikty jedince při hledání sociální identity, informační chaos, rychlé tempo společenských technologických změn a podobně. Civilizační (kulturní) adaptace. Kulturní adaptace jsou účelným chováním, směřujícím k adaptaci na změny prostředí pomocí prostředků vytvořených civilizačním vývojem. Do této skupiny lze zahrnout užívání oděvu a obydlí, umění, užívání léků, očkování a další. Tento typ adaptací není vlastní jen jednotlivci, ale celé populaci, v níž se přenáší z generace na generaci negenetickou cestou učením a předáváním kulturně sociálních tradic. Výzkumu kulturních adaptací se věnuje kulturní a sociální antropologie a kulturní ekologie. Kultura člověka je studována jako souhrn všech specifických, negenetických jevů. Kulturní antropologie se zabývá vznikem a vývojem lidských kultur, rozvíjí globální pojetí kultury jako specificky lidského adaptačního mechanismu, včetně jeho struktury a dynamiky. Studuje člověka jako člena určité kultury, věnuje pozornost lidskému chování a vývoji společnosti. Klade velký důraz na rozlišování chápání konkrétní kultury ze zorného úhlu kultury jiné (pohled zvenčí), stejně jako popisu společnosti z pohledu zkoumaného nebo zkoumaných (pohled vnitřní). Zdůrazňuje význam společenských hodnot, institucí a zvyků v kontextu sociální struktury. Základy kulturní a sociální antropologie byly položeny na konci 19. století. Ve svém interdisciplinárním přístupu využívá poznatků antropologie, demografie, historie, etnologie, folkloristiky a dalších oborů. Rozšířila své působení na řadu oblastí moderní společnosti (antropologie města, feministická antropologie, vizuální antropologie a další). 5

6 Hlavní školy kulturní a sociální antropologie: evolucionismus zdůrazňuje tři stadia společenského vývoje divošství, barbarství, civilizace. Nebere ohled na rozdíly ve vnějším prostředí a v podmínkách, v nichž kultury vznikaly (H. Spencer, L. H. Morgan, E. B.Tylor, J. G. Frazer). difuzionismus zdůrazňuje význam kulturních přenosů, šíření jednotlivých společenských jevů a kulturních prvků migrací a napodobováním (F. Ratzel, L. Frobenius, F. Boas). funkcionalismus se zajímá o praktické fungování různých společností a význam příbuzenských, náboženských a ekonomických situací při život dané spoečnosti. Ptá se po účelu a smyslu pravidel, zvyků a obřadů. konfiguracionismus se zajímá o provázanost prvků kultury, o její vzorec (pattern), který ovlivňuje všechny její prvky. strukturalismus studuje strukturní podobnosti mezi kulturami (Claudie Lévi Strauss). kulturní ekologie zdůrazňuje vlivy prostředí, adaptace na hmotné podmínky studuje kulturní materialismus. Civilizační adaptace a umění: Estetické prožitky, které pociťujeme při zpěvu, tanci, při kresbě, modelování, při pohledu na obrazy, sochy nebo při poslechu hudby, mají svůj prazáklad převážně v emocích. To však znamená, že své estetické prožitky můžeme odvodit ze starých instinktů, optimalizujících chování. Dnes je velmi obtížné vysvětlit funkci jednotlivých estetických prožitků. Měla hudba stmelující a aktivizující funkci při rituálních obřadech či lovu? Znamená snad vzrušení, které se nás zmocňuje při pohledu na lesnatou krajinu s jezery, pozůstatek instinktivního chování spojené s obsazením krajiny, která skýtá hojnost zvěře, ryb a bezpečí? Odpovědi na tyto otázky bezpečně neznáme. Počátky estetického cítění nesporně položily základ umění. Od samotného počátku bylo umění nejen podněcovatelem emočních odpovědí, ale i jejich manipulátorem. Dovolilo člověku prožívat emoce, čímž obohacovalo jeho život. Umění však asi hrálo i nezastupitelnou úlohu při stabilizaci lidských seskupení. Některé emoce posilují soudržnost skupiny a upevňují příbuzenské vztahy, jiné zase vyvolávají agresivitu, vybíjející se do prázdna či do krutosti. Paleolitické umění bylo nedílnou součástí sociálního života a kultury paleolitických populací. Bylo možná i jedním ze selekčních kritérií, podle něhož ten, kdo se ztotožnil s uměleckým cítěním, měl i reprodukční úspěch, čímž u svých potomků posiloval nadání k umělecké činnosti, a naopak ten, kdo byl k uměleckému cítění necitlivý, byl vystaven nebezpečí, že bude vyvržen na okraj své society, či dokonce vyloučen z reprodukce. V duchu těchto úvah můžeme předpokládat, že se umělecké cítění trvale vepsalo do vnitřní paměti (genofondu) lidské společnosti. Umění se stalo nedílnou součástí kultury, promítající se jevově jako srozumitelný jazyk emoční komunikace a emoční stimulace. Dnešní umění již zřejmě nemá svůj původní adaptivní význam význam z hlediska přežití. Má však význam rozvíjející i terapeutický neboť sděluje emoce, kterou jsou nezbytné pro psychické zdraví člověka, jeho harmonii, pohodu a radost. Lidé si vynutili vznik složitých lidských civilizací proto, aby mohli velmi přesně vymezit své činy a své cíle. Sociokulturní adaptace k lovu a sběru jsou dnes studovatelné poměrně obtížně. Lovecko-sběračský způsob života v sobě skrýval jedno zásadní nebezpečí - vyčerpání zásob v krajině za obnovitelnou hranici. Dokonce i skupinka čítající několik desítek osob může při delším pobytu na jednom místě snížit úživnou hodnotu krajiny natolik, že je pak nutné zvýšené úsilí mužů a žen při zaopatřování potravy, aby se udrželo její množství i požadovaná kvalita stravy. A je to právě ono zvýšené úsilí, které se stane silnou pobídkou ke stěhování 6

7 do jiné oblasti. Z tohoto pohledu se nejeví pohyblivost lovců jako možnost výběru, ale jako nezbytnost. Přitom lidé budou mít stále dost času k výrobě nástrojů, šperků, k vyprávění, tanci a malování, ovšem za krutou cenu odnětí života těm, kteří se stali pro zachování mobility přítěží. Dnes není pochyb, že mnohé z rysů našeho chování se vyvinuly do dnešní podoby již u lovců a sběračů. Jde o dělbu práce mezi mužem a ženou, vzájemnou spolupráci, plánování a intenzivní kořistění prostředí i zvláštní technické a technologické dovednosti. Asi před lety začali lovci a sběrači v některých oblastech Starého světa snižovat aktivitu své lovecké činnosti a zaměřili se více na sběračství. Tímto zaměřením, vynuceným možnostmi životního prostředí, projevili vůli k pokusům s novými potravinovými zdroji. Tak začali tvořit novou technologii získávání potravy. Za klíčový obrat v jejich technologii je považována výroba nástrojů z mikrolitů. Mikrolity byly tenké ostré čepelky z pazourku, případně z obsidiánu, které na příklad, připevněny jedna vedle druhé na zakřivenou kost, paroh či dřevo, vytvořily mimořádně výkonný srp. Před lety se zemědělská výroba již rozbíhala souběžně na několika místech Starého a Nového světa: na Blízkém východě, v jihozápadní Evropě, Číně, jihovýchodní Asii, Mexiku, Peru a jinde. V těchto zemědělských střediscích začala výroba potravin zřejmě zcela nezávisle a vyvíjela se v odlišném prostředí. Přechod zemědělských technoantropocenóz (TAC) do městských byl pozvolný a trval staletí. Přeměna řemeslnicko-správních měst na průmyslová probíhala daleko rychleji, spíše řadu desetiletí než tisíciletí a staletí a lidský organismus, včetně psychické stránky se s touto změnou života plně nevyrovnal. O tom, jak vazby vytvořené mezi členy zemědělské TAC byly velmi pevné svědčí například i to, že v pozměněné formě přetrvávají i v průmyslových TAC, kde však nabývají odlišné funkce. Vazba mezi člověkem a domácím zvířectvem byla v zemědělských TAC dána vzájemnými službami. V průmyslových TAC ztrácí tyto vazby původní funkci a živočich se stává náhražkou, naplňující uprázdněnou niku v psychice lidí v rámci původně nezbytných vazeb. Člověk na jedné straně trpí denaturovaným prostředím, na druhé straně však je již tak adaptován na svou technosféru, že bez ní nemůže téměř existovat. Aby si člověk udržel svou fyzickou a duševní výkonnost, potřebuje pohyb a rekreaci. Podstata rekreace spočívá v tom, že člověk alespoň částečně uvádí svůj organismus v činnost, na níž byl adaptován po miliony let a z níž byl vytrhnut teprve po několik staletí. V turistice se blíží činnosti, kterou prováděl jako jednu z nutných složek své existence pravěký nomád. Sport jako lov napodobuje existenční podmínku člověka doby kamenné a podobně. Problémem je civilizovaná pseudorekreace. 5. Stárnutí organismu Stárnutí (senescence) je proces, který se projevuje chátráním tělesné stránky a snižováním efektivity a účinnosti funkcí organismu, hromaděním defektů v organismu a jeho klesající schopností tyto defekty opravovat a nahrazovat vadné či odumřelé buňky novými. Dochází k vyšší náchylnosti k různým nemocem a zvyšuje se riziko úmrtí. Stárnutí se dá obtížně časově ohraničit. Posuzujeme je jako multifaktoriální proces, ve kterém se vzájemně ovlivňují faktory genetické, epigenetické (biologická involuce, důsledky chorob, důsledky pohybové inaktivity) a enviromentální (vlivy prostředí fyzikální, demografické a sociální). Problematika demografického stárnutí obyvatelstva se stává v globálním měřítku nepříjemnou prioritou, také demografický vývoj české populace je závažný. Za mladé stáří (senescenci) může být zvoleno věkové rozmezí od 60ti do 75ti let života, za vlastní stáří (senium) věkové rozmezí let, za patriarchium 90 let a více. Používá i další modifikace dělení stáří, která se liší v posunu počátku senescence o 5let výše 7

8 a patriarchia o 5 let níže. Za mladé stáří je pak považováno věkové rozpětí 65 let až 74 let, za staré stáří rozpětí 75 až 84 let, za velmi staré stáří 85 let a vyšší věk. Stručně o současných teoriích stárnutí Teorie volných radikálů Volné radikály jsou atomy nebo skupiny atomů obsahující nepárový elektron ve vnější elektronové sféře. Jsou velmi reaktivní a vyvolávají řetěz reakcí končící tím, že nepárové elektrony vstoupí do normální chemické vazby. Uvnitř makromolekul či řetězci makromolekul vznikají nové chemické vazby, které narušují původní funkci. Na příklad bílkoviny ztrácí enzymatickou aktivitu a neplní tak svou funkci, je poškozena DNA a vzniká nebezpečí rakovinného bujení, v důsledku poškození a zániku buněk dochází k poškození tkání a orgánů. Rostoucí koncentrace volných radikálů představuje chronickou otravu organismu. Hlavními zdroji volných radikálů jsou: 1. běžné životní pochody, při nichž buňka získává energii nebo štěpí látky pro buněčnou výživu. V procesu přirozeného stárnutí má hlavní vliv buněčné dýchání, 2. ionisující záření (UV, rentgenové záření, radioaktivní záření), 3. reakce organismu na některé cizorodé látky v organismu rostoucí znečištění životního prostředí, včetně vzduchu a potravy přispívá k poškození organismu volnými radikály a ke zrychlenému stárnutí. Ochrana proti působení volných radikálů enzymatická obrana (vnitřní obrana buněk): superoxid-dismutázy peroxidázy neenzymatická obrana (možno dodat v potravě): antioxidační látky (tzv. scavengery) karotenoidy, askorbová kyselina, alfatokoferol. melatonin Žádoucí je posilovat všechny druhy obrany (enzymatickou i koncentraci antioxidantů), enzymatickou ochranu lze posílit dodáním tzv. kofaktorů (např. zinek, selen, měď, mangan). Nejběžnější antioxidační látky jsou vitamíny C, A a E. U vitamínů A a E pozor na předávkování. Život savců prodlužuje fyzická aktivita. Neuroendokrinní teorie stárnutí. Tato teorie předpokládá jako rozhodující mechanismus endokrinní systém. Za rozhodující je považována epifýza s hormonem melatoninem. Melatonin řídí biorytmy, používá se při léčbě zhoubného bujení, proti stárnutí a při prevenci poruch spánku. Epifýza produkuje melatonin jen v určitém denním období v cyklech, které se opakují jednou za 24 hodin. Tyto cykly jsou zřejmě dány časovacím mechanismem uvnitř epifýzy, jde o fyzikálně-chemické pochody uvnitř melatonin produkujících buněk (pinealocytů). Vnitřní načasování těchto rytmů je samovolně nastaveno asi na 25 hodin. Vnitřní časovací systém je však synchronizován světelnými signály z okolí tím způsobem, že světlo inhibuje produkci melatoninu. Za normálních podmínek je melatonin produkován pouze za tmy a to na počátku tmavé periody dne s periodou 24 hodin. Produkce melatoninu klesá výrazně s věkem. Maximální hodnoty melatoninu jsou u starých jedinců sníženy na necelých 25 % hodnoty ve srovnání s hladinami v mládí. 8

9 Melatonin stimuluje imunitní systém ve smyslu aktivace přes štítnou žlázu a adenohypofýzu. Výsledkem je zlepšení stavu tkání a jejich regeneračních schopností. Melatonin řadíme mezi antioxidanty. Je dobře rozpustný v tucích (je lipofilní), proniká snadno do buněk přes buněčnou membránu k místům zranitelným volnými radikály. Prokazatelné negativní změny v procesu stárnutí se projevují již od 35 let. Proto obrana proti stárnutí musí začít již v tomto období, nikoliv až organismus dospěje do skutečného stáří. Popisována je také protirakovinná aktivita melatoninu. Z rostlin se nejvíce vyskytuje v obilných klíčcích. Genetická teorie stárnutí. Podle této teorie je stárnutí důsledkem hromadění mutací v somatických buńkách. Za jednu ze zásadních příčin stárnutí je považováno zkracování koncových struktur chromozomů telomér. Teloméry se skládají z opakující se posloupnosti šesti nukleotidových základů, které jsou stejné pro všechny obratlovce. Jsou nezbytné pro dělení buněk. Při každé mitóze se zkrátí, vzhledem k neschopnosti enzymu syntetizovat, konce lineárních nukleových kyselin, naopak při meióze se činností telomerázy obnoví. Telomeráza nese RNA oligonukleotid komplementární k sekvenci telomér, podle kterého teloméry dosyntetizuje Po určitém počtu mitotických dělení se však teloméry zkrátí natolik, že znemožní další buněčná dělení a buňka zemře. Tato místa tedy fungují jako buněčné hodiny, neboť určují čas života tím, že sledují, kolikrát se buňka rozdělila. Výzkumy prokázaly, že stres působí na zkracování telomér a buňky pak rychleji stárnou. Zatím ještě není známo, jak stres působí na aktivitu enzymu telomeráza. Byly však vysloveny předpoklady, že v jejím účinku brání volné radikály. Bylo také zjištěno, že dlouhověkost se dění po otcovské linii. Delší teloméry mají děti otců, kteří mají také dlouhé teloméry. Pacemarkerové teorie stárnutí. Stárnutí je chápáno jako multifaktoriální proces spojený s tvorbou volných radikálů a následných poškozeních životně důležitých procesů uvnitř buněk. Je hledán časovací systém (pacemarker) v některém z orgánových systémů. Epifýza melatonin anti aging agens. 1. Zdravě spát, dostatečně odpočívat 2. Stravu přizpůsobit věku, fyzické námaze, zdravotnímu stavu a pohlaví. Sportovat podle svých možností. 3. Učit se v každém věku psychická činnost zpomaluje stárnutí. Geriatrika - příklady Klasickým geriatrikem je Gerovita. Jeho základem je prokain (pozor na alergie na prokain). Objev Gerovitalu sahá do 50. a 60. let minulého století, kdy jej popsala rumunská gerontoložka Anna Aslanová. Melatonin, DHEA-dehydroepiandrosteron. DHEA je hormon patřící mezi steroidní sloučeniny, je příbuzný mužským pohlavním hormonům a je produkován v nadledvinkách. Jeho množství v tělesných tekutinách klesá s věkem, proto bývá používán jako měřítko biologického věku. Zasahuje do metabolismu cukrů a tuků. Vytváření tukových zásob je nepřímo závislé na koncentraci DHEA. Podle některých autorů je tvorba DHEA spojena s produkcí melatoninu, při čemž závislost je obousměrná. Uvažuje se o pozitivním vlivu na vývoj mozku. DHEA je rychle odbouráván v játrech. Podávání DHEA musí překonat barieru portálního oběhu mezi tenkým střevem a játry a proto musí být prováděno speciální lékovou formou. Vitamíny. Proti volným radikálům působí především vitamíny C, A a E. 9

10 6. Habituální bipedie Habituální bipedie vznikla při adaptivní radiaci raných homonidů do polootevřené nebo otevřené krajiny. Vznikla z polární nebo silně polární kvadrupedie, tzn. brachiace nebo semibrachiace. Horní končetiny a ruce byly uvolněny od vlastní lokomoce. U současných primátů se vytvořila adaptace ke šplhání, zavěšování a knuckle walking. Pohyb je důležitým ekologickým faktorem z hlediska autekologického, demekologického i synekologického. Příklady projevů adaptačních mechanismů: Šimpanz nemůže vypnout DK v kolenním kloubu, čímž je anatomicky odsouzen stát v lehkém podřepu. Jeho femur je spuštěn přímo kolmo dolů. Ve vzpřímeném postoji musí vynakládat značnou dávku pohybové energie navíc a mimo to nemůže při vykročení využít svého palce k odrazu a paty při dopadu nohy na zem. (Zkuste pokrčit DK v kolenou a vykročte). Lidské femury se šikmo sbližují svými distálními konci. Známe kolodiafyzární úhel nasazení krčku femuru na diafýzu s průměrnou hodnotou 125 stupňů a torzní úhel krčku, který je pootočen vůči frontální rovině dané postavením kondylů dopředu o 10 stupňů. Člověk má nižší polohu těžiště, to mu dodává větší stabilitu a tím menší spotřebu energie při vzpřímeném postoji Těžiště lidského těla se promítá do pánve asi ve výši S1. Jakmile vykročíme, připomíná těžiště rozvolněnou stuhu s prům. stranovým výkyvem 15mm a výškovým 32mm. Během kmitavé fáze se těžiště lidského těla posouvá ve směru nohy, která tělo podpírá. Další adaptace k bipedii: bederní lordóza, kyfóza os sacrum, promontorium, zkrácení a rozšíření pánve, kolodiafyzární úhel, torzní úhel collum femoris, pravý úhel připojení nohy k bérci, silný palec v rovnovážném postavení, zvětšená pata, podélná a příčná klenba nožní, předozadně oploštěný hrudník, zkrácená horní končetina, posun foramen magnum. Bederní úsek páteře je evolučně velmi mladý a nestabilizovaný. Vzdálenost mezi 12. žebrem a crista iliaca je značná, nutný je dobrý svalový korzet. Energeticky je bipedie při běžné chůzi velmi efektivní a energeticky nenáročná. Obr. 1. Porovnání kostry šimpanze a člověka: A kostra šimpanze, přizpůsobená ke kotníkové chůzi, B kostra člověka, nesoucí četná přizpůsobení k naučené chůzi po dvou (habituální bipedie) A B 1. Velká a klenutá mozkovna 2. Hlava je držena v rovnováze, lebka je zakloubena kolmo na první obratel páteře 3. Horní (proximální) kloubní hlavice kosti stehenní je zvětšená, zesílená a zakloubená v jamce kyčelního kloubu, krček nesoucí kulovitou kloubníhlavici svírá s podélnou osou těla kosti stehenní úhel přibližně 120 st. 4. Ruce mají prodloužený palec, konečky prstů charakterizuje zvýšená citlivost, jednotlivé články prstů jsou rovné, nezakřivené 5. Kost stehenní je prodloužená a zesílená Obr. 2 Dědictví anatomie Kloubní plochy kolenního kloubu jsou zvětšené Noha tvoří sklenutou strukturu s neoponovatelným 7. palcem, zbývající Prsty nohy jsou malé, krátké a rovné 8. Řezáky jsou zmenšené, špičáky malé, stoličky a zuby třenové velké a pokryté tlustou sklovinou Předloktí je zkrácené 9. Pánev je krátká a široká

11 Obr. 2. Dědictví anatomie ,5 25?10 0, (čas v milionech let): Různé části naší kostry byly tvarovány v rozdílných údobích našich evolučních dějin. Klenutá mozkovna je naším nejrannějším výdobytkem zakulatila se do dnešní podoby asi před lety, zato uzavřená očnice od spánkové jámy (vzniklá před 40 miliony let)a základní zubní vzorec (35 milionů let starý) patří zřejmě k nejstarším. Zbývající kosterní struktury se tvořily v tomto velkém časovém rozsahu v pořadí patrném na obrázku. 1,5 1,8 Adaptační projevy pohybových stereotypů. M. gluteus maximus je u šimpanzů delší, vypíná dolní končetinu v kloubu kyčelním a tak vzpřimuje trup. U člověka dosáhl ve svém fylogenetickém vývoji maximálního rozvoje, jeho hlavní funkcí je extenze v kloubu kyčelním. Při fixaci pánve vede k zanožení, při fixaci končetiny zaklonění pánve. Tímto mechanismem se podílí na vzpřímeném držení trupu v prodloužení pánevních končetin. Tím je ve vysvětlována jeho mohutnost. Tahem za tractus iliotibialis zajišťuje extenzi v kloubu kolenním, což opět souvisí s bipedií. Tato část svalu působí addukci. Svalové snopce inzerující na tuberositas glutea provádí abdukci a mírnou zevní rotaci. U nižších opic není vytvořen, u úzkonosých primátů má podobu tenkého svalového útvaru. Slabě vytvořen je u poloopic, kde se upíná na trochanter tertius femoris a připojuje se na tenký tractus iliotibialis stejně jako u člověka. Zanožení u opic je spojeno s rotací stehenní kosti. M. gluteus medius a minimus se podílí na zevní rotaci v kyčelním kloubu a abdukci (zajištění rovnováhy těla). U šimpanze je hmotnostní rozdíl mezi m.quadriceps femoris a hamstringy 1:1, u člověka 3:1. 11

12 Obr. 3. Srovnání anatomických poměrů některých svalů kyčelního kloubu u člověka a šimpanze 1. velký a střední sval hýžďový 2. malý sval hýžďový 3. svaly a šlach zadní strany stehna (hamstrings) 4. čtyřhlavý sval stehenní 5. trojhlavý sval lýtkový Každý pohyb začíná posturou, posturální funkce tvoří opornou bázi, ze které každý pohyb vychází. Při analýze pohybu je vždy třeba začít hodnocením jeho posturální báze. Tělesné schéma stojícího člověka je záležitostí postavení trupu. Kvalita držení trupu je dána postavením páteře ve vertikále ve vztahu k rovinám sagitální, transverzální i frontální, což zajišťuje především postavení autochtonní muskulatury. První globální změna držení těla přichází automaticky asi od 6. týdne života a je závislá na mentálním vývoji. Základ tělesného schématu se utváří do věku 3. měsíců a ukončuje ve věku 6. měsíců. Páteř musí být v tomto věkovém období napřímena v sagitální rovině. Postavení jednotlivých segmentů umožňuje v dalším motorickém vývoji pohyb páteře v rovině transverzální, sagitální i frontální. V průběhu motorického vývoje se pak tato poloha diferencuje do zkříženého lokomočního vzoru. Obr. 4. Ideální tělesné schéma u 3měsíčního dítěte. 12

13 Ideální tělesné schéma je ve věku 3 měsíců tvořeno základnou, jejíž vrcholy jsou v poloze na břiše symfýza a mediální epikondyly humeru. Páteř je napřímená, úhel páteře a humeru je 90 stupňů, hlava je vně opěrné báze. Neideální tělesné schéma vytváří v poloze na břiše základnu, která je tvořena kontaktem proximálních konců předloktí a oblasti pupku s podložkou. Hlava je v reklinaci uvnitř opěrného trojúhelníku, takže podmínka vzpřímené páteře v sagitální rovině není splněna a páteř se nachází v lordóze. Neideální držení páteře v sagitální rovině se přenáší do vzpřímeného stoje. Dochází k přetěžování, především v přechodu lordóz a kyfóz. Neideální postavení se přenáší i na klouby distálním směrem na kořenové klouby, střední klouby a klouby aker. Některé jsou přetěžovány, jiné nemají možnost plně uplatnit svou funkci. Pak se vytváří substituční programy programy vadného držení a náhradních pohybových stereotypů. Nesmíme zapomenout, že pro neideální posturu je neadekvátní zátěží i to, co bychom jinak považovali za zcela normální. Neideální postura má charakteristické projevy: reklinaci hlavy, chybná zakřivení páteře, kraniálně směřující klíční kosti, vnitřní rotace ramen,, zvětšená ventrální flexe pánve,vnitřní rotace kyčlí, časté rekurvace kolen, planovalgozitu hlezna,zborcené klenby nožní apod. Při stárnutí ubývají velké motoneurony extenzorů a tím se zvyšuje tendence ke vzniku svalových zkrácení. Větší tendenci ke zkrácení mají svaly uložené blíže k ose a svaly s předchozím hypertonem (sportovci). Obr. 5. Současný moderní člověk Homo sapiens sedentarius zkrácení určitých svalových skupin 13

14 7. Funkční rozdělení pohybové soustavy: 1. základní životní funkce respirační systém, nutrice 2. udržování polohy segmentů vůči gravitaci posturální systém 3. změna polohy organismu lokomoční funkce 4. změna zevního prostředí systém obratné hybnosti (ideokineze) 5. přenos informací komunikační systém (ideokineze) 8. Faktory ovlivňující vývoj motoriky: 1. genetické faktory genetická determinace 2. průběh perinatálního období gravidita, porod, možnost vzniku softwarových chyb 3. průběh motorické ontogeneze způsob životního režimu 4. vlivy zevního prostředí psychika, nemocnost Z hlediska vývoje motoriky lze pohybovou aktivitu rozdělit do dvou období: 1. intrauterinního, kdy se plod vyvíjí ve vodním prostředí. Méně se uplatňuje přímý vliv gravitace, generují se bazální rámcové pohybové modely geneticky fixované, které představují operační systém pro tvorbu pozdějších pohybových programů. Rámcové bazální pohybové modely tvoří jen určitý rámec, který je vyplňován v postnatálním období učením. 2. extrauterinního, kdy je po porodu vystaven pohybový systém plnému působení gravitace, vyvíjí se posturální a lokomoční funkce a přizpůsobují se vlivu gravitace na podkladě informací z proprioreceptorů a telereceptorů. Tak vzniká pohybové chování získávané učením na podkladě geneticky fixovaných vzorů. Tento proces se uskutečňuje: a. zkoušením při navazování kontaktů s vlastním tělem a se zevním prostředím, b. napodobováním rodičů a jedinců z okolí, c. cvičením, tzn. učením, opakováním a tréninkem. obsah geneticky fixovaného rámce do individuální podoby Těmito pochody se vyplňuje realizace motorické ontogeneze. Začíná vývojem posturální motoriky spojené s úchopovou funkcí (orientační pohyby spojené s polohovými reakcemi se schopností přesunu těžiště, kdy si kojenec začne uvědomovat okolní prostor, vlastní tělesné schéma a svůj vztah k okolí. Posturální reakce jsou motivovány fixací zajímavých objektů a přechází k vědomému úchopu objektu, nejprve difuzně očima, ústy a všemi končetinami, s tendencí dosáhnout určitého objektu lokomocí. Tato činnost je iniciována limbickým systémem, je při ní aktivován autonomní systém, což se projevuje sliněním. Tento vývoj postupuje rozvojem posturálních funkcí osového orgánu (páteř je řetězem segmentů) s pomocí končetin, přes opření o končetinu, otáčení se, plazení, lezení, vertikalizaci, lokomoci ve vertikále s oporou, až k samostatné bipedální lokomoci. Ta začíná kolem prvního roku a je ukončena ve třetím roce, kdy je dítě schopno udržet stabilní stoj i na jedné noze. V té době je také ukončeno dozrávání kortikospinálních spojů. potlačení zvídavosti má za následek podstatně horší podmínky pro vývoj pohybové koordinace v pozdějších stádiích vývoje. Aferentní deprivace vede k deprivaci motorické, která se projeví zhoršením pohybového spektra jedince. Vstupy z limbického systému jsou podmínkou pro fixaci motorických programů. Proto motorická deprivace v dětství vede k nedokonalému hybnému projevu v dospělosti. Posturální ontogeneze pak pokračuje ontogenezí jemné motoriky, jejíž vývoj je ukončen kolem šestého roku, kdy je dokončeno zrání cerebella. Jeho funkce jsou nutné pro nejvyšší stupeň pohybové koordinace, která je předpokladem pro psaní. (Mozeček dozrává později než pyramidový systém. Ten je schopen plné funkce již ve 3. roce života, cerebellum až kolem 6. roku). 14

15 Jestliže doje k omezení pohybové aktivity (hypokineze) ve fázi pohybové ontogeneze, vzniká pohybová deprivace, která se projeví retardací pohybového vývoje. Podobný stav nastane i u senzorické deprivace z nedostatku senzorických podnětů. Hypokinetické trendy v průběhu motorické ontogeneze se projevují u současné populace psychofyzickou nerovnováhou, jejímž průvodním jevem je všeobecné zhoršení fyzické zdatnosti. Homo sapiens sapiens Homo sapiens sedentarius. Homo sapiens sapiens je chodcem. Od počátku svých dějin byl velmi pohyblivý, o čemž svědčí jeho expanze po kontinentech, spojená s lovecko-sběračským způsobem života. Chůze zůstala hlavním prostředkem překonávání vzdáleností po většinu historie lidstva, až do dopravní pandemie 20. století, která vše změnila. Moderní člověk dnešní doby Homo sapiens sedentarius snížil výrazně svou pohybovou aktivitu a stejně tak její variabilitu. Sedavý způsob života je definován jako nedostatek tělesného pohybu jak v zaměstnání, tak i během volného času. V této souvislosti příjem energie často již v dětském věku převyšuje výdej a rozvíjí se obezita. Nedostatek pohybu vede k poruchám posturálních mechanismů a zužování adaptačních mezí organismu na endogenní i exogenní podněty ve všech jeho subsystémech. Znamená to v podstatě poruchu regulačních systémů, nastavených na jiné životní podmínky. Četné civilizační nemoci poškozující fyzické, psychické i sociální zdraví, jsou v přímé souvislosti s poklesem fyzické aktivity. Hypokineze v dětském a dorostovém věku je spojena i s nedostatečným rozvojem svalstva a tím s nedostatečnou stimulací mineralizace a remodelace kostí. Riziko osteoporózy se tak přesouvá do mladších věkových stádií v dospělosti (Riegerová et al. 2009). Pohybová aktivita proto není jen biologickou potřebou jedince, ale i prostředkem zkvalitnění života ve smyslu zdraví. Hypokineze v dospělosti má své kořeny v dětském věku. Bohužel, v současné době se dětská populace dostává v objemu realizovaných pohybových aktivit pod hranici, která je charakterizována jako biologická potřeba funkčnosti lidského organismu (Bunc 2008). Při omezení pohybové variability jsou zatěžovány stále stejné svalové skupiny a při nedostatku kompenzačních pohybových aktivit zná sval pouze jednu odpověď zkrácení. Zkrácený sval pak získává dominanci i v takovém pohybu, kde by měl být inaktivní. Náš motorický systém je adaptabilní, brání se bolesti, a proto vytváří substituční pohybové programy, které postižené místo šetří. Ve skutečnosti se však schopnost akceptovat určitý objem fyzické zátěže stále snižuje a již od dětství se zužují adaptační meze lidského organismu. Proto si v této souvislosti dovoluji hovořit o maladaptacích na hypokinezi. Podcenění somatomotorického vývoje v dětském věku podmiňuje vznik psychosomatické asymetrie. Dnes se již tento stav vytváří spontánně, neboť převážná většina lidí od dětského věku přijímá pasivně společenskou nabídku, má natrénovanou hypokinezi a neuvědomuje si, že motorická deprivace v dětství vede k nedokonalému hybnému projevu v dospělosti. Opakovaný nezpracovaný stres, dlouhodobé setrvávání v negativních emocích, jednostranná výživa, nerespektování nutnosti dostatečného, harmonického pohybu to vše vede k poruchám psychických, fyziologických i sociálních funkcí, které jsou jen následkem, ne příčinou. Před rodiči, pedagogy i pracovníky ve zdravotnictví proto stojí stále velký úkol naučit sebe i děti oceňovat harmonizující pohyb jako jeden z předpokladů zdravého života. Ovšem může děti vést k pochopení harmonizující funkce pohybu rodič či učitel sám preferující minimální objem pohybových aktivit, který o funkci složitého hybného systému ví velmi málo a je mu cizí pochopení celého komplexu působení motorických funkcí? Jen 15

16 v základním systému vzdělávání jsme sami sobě velice dlužni, v současné době již bohužel sklízíme ovoce nedostatečné informovanosti a lenosti. Poznámky: Aktivita k vybavení pohybu vzniká nejdříve v retikulární formaci a v limbickém systému. Pak se objeví v bazálních gangliích a jde do asociačních oblastí kortikálních. Nakonec se aktivuje motorická kůra v gyrus precentralis, pak se aktivita přenáší z Betzových buněk k míšním motoneuronům a ke svalům. Celkem tento proces trvá asi 800 ms, z Betzových buněk do míchy jen několik desítek ms. Tento postup je zcela logický, neboť před zahájením pohybu je třeba nastavit úroveň metabolických pochodů, které nastavují dodávku energie pro pohyb. Za nejstarší motorický systém je pokládán limbický systém, který ma difuzní vliv na celou motoriku, ovlivńuje emoce i autonomní systém. Je to systém motivující pohyb, je třeba s ním počítat při přípravě a iniciaci pohybu. Funkčními generátory pomalých pohybů jsou bazální ganglia, cerebellum je funkčním generátorem rychlých pohybů. Mozeček je pokládán za vnitřní hodiny, které časují jednotlivé fáze pohybu. Dopracovává motorický výstup do koordinovaného pohybu (sochař pohybu). Teleologie pohybu (význam pohybu) souvisí s intelektem. Obratné pohyby vznikají učením, při realizaci hraje hlavní úlohu tzv. operační paměť, která je pohotově přístupná, ale nedovoluje trvalou fixaci velkého množství podrobností. Paměťový motorický obraz je třeba neustále obnovovat a rozšiřovat. Oporná báze rozšíření báze znamená větší vzdálenost do stran. Normálně jsou paty od sebe vzdáleny asi o stopu chodidla a špičky svírají úhel asi 30 stupňů. Může také nastat nakročení dopředu (u skolioz). Symetrie na stojné končetině je vždy větší zátěž než na oporné. Rozdělení zátěže lze snadno zjistit vážením na dvou vahách, kdy diferenci přímo odečtěme. Při vyrovnaném stoji nemá stranový rozdíl převyšovat 10% celkové hmotnosti. Stoj na jedné noze dospělý necvičící minimálně 10s (možno považovat za určitou normu), při zavřených očích asi 5s. Tato doba je věkově závislá a snižuje se ve vyšším věku. Stabilní stání na jedné noze je možné z hlediska vývoje až od 3 let. J. A. Komenský: Jelikož pohybem ve světě všechno se děje a zachovává jest nejpřirozenější, aby všechno živé zakoušelo radost z pohybu. Uvolněný pohyb představuje veselost, napjatý pohyb smutek a rozladění. Proto můžeme vnitřní náladu ovlivňovat pohybem předklon je spojen s uvolněním, záklon ovlivňuje opačné ladění. Zákonité spojení pohybu a citů by mělo být respektováno zvláště ve vztahu k dětem, aby pohybové aktivity nepostrádaly zážitek radosti. Senzomotorika technika rolfingu říká nestát nikdy na místě nehybně, ale přemisťovat se. Chůzi by měl doprovázet prožitek jemných protáčivých pohybů, aby se podobala lehkému, rytmickému přemisťování ( jako kočka). 16

17 Kdo chodí bez prožitku pohybu zevnitř, pohybuje se toporně, nepružně a více zatěžuje klouby. Vzpřímený, uvolněný člověk budí důvěru a mimovolně upravuje i svalový tonus druhých lidí. 9. Lidská noha a její adaptační systémy. Lidská noha se změnila v průběhu fylogenetického vývoje v nosnou strukturu. Prošla regresí volných elementů a zvětšením stabilních oddílů chodidla. 26 kostí tvořících lidskou nohu je uspořádáno v tarsus, metatarsus a články prstů. Délka metatarzů spolu s délkou článků prstů pomiňuje rozdílné tvary nohou. Podle zevního tvaru se rozlišuje noha antická, egyptská a kvadratická, podle délky metatrzů a délky prstních článků můžeme každý typ rozdělit do subtypů podle metatarzální, falangeální a metatarzofalangeální převahy. Obr. 6. Typy nohou A1, A2 obvyklé typy řecké nohy A3 řecký typ s neobvykle dlouhými prsty B1, B2 obvyklé typy egyptské nohy B3 hypertrofie palce u egyptské nohy C1, C2 obvyklé typy kvadratické nohy C3 kvadratická noha s hypertrofií malých prstů D1 metatarzofalangeální převaha u řerkého typu nohy D2 krátký I. metatarz u egyptského typu A B C A egyptská B široká C antická 17

18 Vytvoření podélné a příčné klenby nožní umožnilo pružnou lokomoci a ztlumení otřesů vznikajících při styku chodidla s podložkou, aby nebyly v plné intenzitě přenášeny na životně důležité orgány. 18

19 Obr.7. Podélná a příčná klenba nožní A vnitřní a zevní část klenby B příčná klenba v úrovni Lisfrankova kloubu C vnitřní (1) a zevní (2) oblouk klenby (1) B A C 1 2 Podélná klenba nožní je tvořena tarzálními a tarzometatarzálními klouby, primárně je udržována systémem vazů a aponeuróz. Palec je umístěn v ose nohy, pohybuje se především ve vertikální rovině, pohyb do stran je značně omezen. Talus a calcaneus tvoří páku, která zvedá patu od země v okamžiku přenosu těžiště těla na druhou stranu. Příčnou klenbu tvoří plantární plocha tarzu a proximálních metatarzů. Vzniká tak prostor pro měkké tkáně, který je schopen částečně absorbovat síly vznikající při přenosu tělesné hmotnosti. příčná klenba nožní tak poskytje ochranu měkkým strukturám v plosce nohy. Stabilní části předonoží jsou II. a III. kuneomatatarzální klouby. I při poklesu příčné klenby zůstávají v původním postavení, zatímco okrajo vé metatarzy přechází do elevace. Téměř současně vznikají kladívkovité prsty, které tlačí centrální metatarzy dále plantárně, čímž dochází k jejich přetížení a bolestivosti. Obr. 8. Mechanismy udržující klenbu nožní A A působí zatížení nohy B výslednice tahů svalů bérce C ligamenta nohy pomáhající udržovat klenby 1 5 směry tahů svalů B C Ploska nohy je tedy stavěna tak, aby zabezpečila dokonalý kontakt chodidla s podložkou. Tukové buňky vyplňující vazivovou síť plosky nohy zajišťují ochranu chodidla proti tlakům kostních prominencí skeletu nohy. Poskytují také ochranu proti tepelným výkyvům, vazivové 19

20 polštářky pod hlavičkami metatarzů přenáší zatížení a současně chrání šlachy flexorů. Také digitální cévy a nervy jsou chráněny tukovou tkání. Udržení podélné a příčné klenby nožní záleží na 3 činitelích: kostní architektonice (morfologie nohy daná délkou metatarzů spolu s délkou článků prstů) ligamentózním systému, svalech nohy a bérce. Svaly mají velmi důležitou úlohu při zajišťování klenby nožní během dynamického zatížení. Systém obou kleneb pokud je zachován, činí chůzi pružnou a noha se dobře přizpůsobuje nerovnostem terénu. Tím je spolu s pružnou funkcí páteře chráněn centrální nervový systém před otřesy. Nemůžeme také zanedbat již zmíněnou ochranu chodidla proti tlakům kostních prominencí. Kulturní adaptace obouvání však v ontogenezi nohy sehrávají spíše negativní roli. Funkce nohy je statická nosná a dynamická. Při plném zatížení v klidu se zdravá noha s dobře vyvinutými klenbami opírá o podložku jen ve 3 bodech hrbol kosti patní, hlavička 1. a 5. metatarzu. Vzniká tak statický trojúhelník, fyziologické zatížení se u obuté nohy mění s výškou podpatku. Čím vyšší podpatek, tím vyšší část zatížení se přenáší na přední část nohy. Anatomické adaptace však v tomto případě chybí, proto následkem bývá pokles příčné klenby nožní. Obr. 9. Statický trojúhelník A A rozložení zatížení na plosce nohy B zatížení nohy ve stoji B A B Stav klenby nožní Pohled z mediální roviny A noha normálně klenutá B noha plochá C statický trojúhelník D zobrazení nohy normálně klenuté s kostrou nohy C D 20

FUNKCE NOHY. STATICKÉ nosné (absorbovat energii dopadu) DYNAMICKÉ lokomoční (provedení odrazu)

FUNKCE NOHY. STATICKÉ nosné (absorbovat energii dopadu) DYNAMICKÉ lokomoční (provedení odrazu) BIOMECHANIKA NOHA FUNKCE NOHY Pro zcela specifickou lokomoční funkci lidské dolní končetiny je nezbytné, aby noha, která je terminálním článkem končetiny, plnila funkce: STATICKÉ nosné (absorbovat energii

Více

ORTOPEDICKÉ VADY NOHOU

ORTOPEDICKÉ VADY NOHOU ORTOPEDICKÉ VADY NOHOU - dělíme na získané a vrozené Vrozené vady nohou Kososvislá noha (pes equinovarus) : noha vtočená dovnitř měkké tkáně a hlavně vazy jsou zkráceny na vnitřní straně a v plosce chůze

Více

www.rehabilitacenj.wz.cz

www.rehabilitacenj.wz.cz Co mohou mít společné bolesti hlavy, šíje, bederní páteře, bolesti kolen nebo kyčlí, křeče lýtek a chodidel, otoky nohou, deformity chodidel jako vbočený palec či kladívkové prsty? Špatně zvolená obuv,

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla BIOMECHANIKA PÁTEŘ PÁTEŘ Komponenty nosná hydrodynamická kinetická Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla PÁTEŘ STRUKTURA Funkce: stabilizace, flexibilita, podpora, absorpce nárazu,

Více

Kineziologie-ontogeneze a klíčová stádia. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Kineziologie-ontogeneze a klíčová stádia. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Kineziologie-ontogeneze a klíčová stádia Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Klíčová stadia Embryonální vývoj ovlivnění pohybem matky (přetěžování x úrazy), stresové situace Novorozenec pohybové automatismy

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Výchozí poloha: leh pokrčmo, kolena a chodidla asi 20 cm od sebe, paže volně podél těla Průběh: přitisknout bederní páteř, aktivace přímého břišního svalů

Více

1. Ekologie člověka autekologie, demekologie, synekologie.

1. Ekologie člověka autekologie, demekologie, synekologie. 1. Ekologie člověka Ekologie člověka je oborem široce interdisciplinárním. Sleduje všechny determinující interakce a relace jedince autekologie, nebo celé populace s jejím okolím demekologie, stejně jako

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut.

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut. Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_13 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ BIOMECHANIKA KLOUBY TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní chrupavka

Více

VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI

VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI Michal Kalina ERGONOMIE Optimalizace lidské činnosti Zabývá se ochranou zdraví člověka při práci Zkoumá účinky sil a polohy na pohybový systém VYUŽITÍ POZNATKŮ ERGONOMIE Sníží

Více

PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY. Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc.

PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY. Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc. PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc. TRANSTIBÁLNÍ AMPUTACE Amputace dolní končetiny provedená mezi hlezenním kloubem a kolenním kloubem.

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza DEFORMITY PÁTERE Obsah prednášky Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza Detská kyfóza (školní kulatá záda) Prícina:

Více

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.3 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová Datum

Více

Možnosti využití systému Lokomat v terapii chůze u pacientů s RS

Možnosti využití systému Lokomat v terapii chůze u pacientů s RS Možnosti využití systému Lokomat v terapii chůze u pacientů s RS Crhonková, R. 1,2, Coufalová, R. 1, Kubová, M. 2, 1 Oddělení rehabilitace, FN Olomouc 2 Ústav fyzioterapie, FZV UP v Olomouci Úvod poruchy

Více

Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu

Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu Vlivy na padnutí oděvu ze strany nositele: konstrukce kostry držení těla tvar a proměnlivost postavy Faktory jejichž příčinou existuje spousta variací postav: zaměstnání,

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více

1. 4. týden. Chyba č. 1 Velké rozkročení nožiček (Odborně: Hyperabdukce kyčlí)

1. 4. týden. Chyba č. 1 Velké rozkročení nožiček (Odborně: Hyperabdukce kyčlí) 1. 4. týden Chyba č. 1 Velké rozkročení nožiček (Odborně: Hyperabdukce kyčlí) - nožičky skrčené pod bříškem - úhel rozkročení je 90 (stehna svírají úhel 90 ) - skrčené nožičky a kolena směřují do stran

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

Proč rehabilitace osob vyššího věku?

Proč rehabilitace osob vyššího věku? Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,

Více

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU MECHANICKÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ Viskoelasticita, nehomogenita, anizotropie, adaptabilita Základní parametry: hmotnost + elasticita (akumulace

Více

AC SPARTA PRAHA STREČINK

AC SPARTA PRAHA STREČINK AC SPARTA PRAHA STREČINK Význam strečinku: Zvyšování výkonnosti (projevuje se ve zvyšování efektivnosti prováděných pohybů) Udržování pružnosti svalů a šlach Předcházení svalové nerovnováze (protažení

Více

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Základní pohyby LOKOMOCE = pohyb člověka ve smyslu změny místa = pohyb v prostoru pomocí svalové činnosti Lokomoční

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých

Více

Doporučení Vezměte si, prosím, pohodlný oděv. Cvičí se na boso. Veškeré pomůcky jsou pro vás zajištěny.

Doporučení Vezměte si, prosím, pohodlný oděv. Cvičí se na boso. Veškeré pomůcky jsou pro vás zajištěny. Statistiky uvádí, že potíže se zády, šíjí a rameny přivádí do ordinací lékařů stále více lidí. 80% populace již zažilo bolesti v zádech. Nemoci s tím související přispívají značným dílem k rozsahu pracovní

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Interdisciplinární charakter ergonomie. Dynamické tělesné rozměry. Konstrukce oděvů. Interdisciplinární charakter ergonomie Dynamické tělesné rozměry

Interdisciplinární charakter ergonomie. Dynamické tělesné rozměry. Konstrukce oděvů. Interdisciplinární charakter ergonomie Dynamické tělesné rozměry Na Interdisciplinární charakter ergonomie. Dynamické tělesné rozměry. Konstrukce oděvů Interdisciplinární charakter ergonomie Dynamické tělesné rozměry Interdisciplinární charakter ergonomie Ergonomie

Více

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!!

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!! Masáž Cena Doba trvání Masáž šíje 100 Kč 20 min Masáž zad 200 Kč 40 min Masáž zad a šíje 250 Kč 60 min Masáž horních končetin 200 Kč 20 min Masáž dolních končetin 250 Kč 40 min Masáž hrudníku a břicha

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.)

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení ČÁST A Přípustné a průměrné

Více

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava: Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti

Více

Zdravověda a první pomoc se zaměřením na lakros

Zdravověda a první pomoc se zaměřením na lakros Zdravověda a první pomoc se zaměřením na lakros Coach team Přednášející Mgr.Magdalena Kramlová - fyzická aktivita je jedním ze 4 základních atributů života ZÁKLADNÍ TYPY FYZICKÉ AKTIVITY: 1. Sport masový,

Více

Části kostry, končetiny

Části kostry, končetiny AM110-0104 AM110-0084 AM110-0086 AM110-0102 AM110-0088 AM110-0065 AM110-0063 AM110-0059 AM110-0082 AM110-0090 AM110-0057 AM110-0061 AM110-0088 Kostra ruky, spojeno drátem, volba L/P AM110-0078 AM110-0080

Více

Název: Plantogram. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie

Název: Plantogram. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Název: Plantogram Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího gymnázia)

Více

BIOMECHANIKA SPORTU ODRAZ

BIOMECHANIKA SPORTU ODRAZ BIOMECHANIKA SPORTU ODRAZ Co je to odraz? Základní činnost, bez které by nemohly být realizovány běžné lokomoční aktivity (opakované odrazy při chůzi, běhu) Komplex multi kloubních akcí, při kterém spolupůsobí

Více

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ MUDr. Boris Živný ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ Fyziologické předpoklady pro výkonnostní jachting Vývojové aspekty juniorských výkonnostních

Více

Bolest a pohybový systém

Bolest a pohybový systém Bolest a pohybový systém Bolest je pro organismus nepostradatelný signál, neboť ho informuje o poškození integrity organismu, a proto je provázena nezbytnými preventivními pochody. Bolest je vědomě vnímaným

Více

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Noha (chodidlo) Materiál. Pevná páska o šířce 2-4 cm. 1. Tejp příčné klenby

Noha (chodidlo) Materiál. Pevná páska o šířce 2-4 cm. 1. Tejp příčné klenby Noha (chodidlo) Noha (chodidlo) je běžně zatěžována tím, že přenáší váhu celého těla. Tato zátěž se zvyšuje při provozování dynamických sportů a bývá narušena pružnost konstrukce této části dolní končetiny

Více

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory: Kondiční příprava (dříve tělesná) nebo-li kondiční trénink je zaměřen na vyvolání adaptačních změn v organismu sportovce a to především na rozvoj pohybových schopností (PSch). Rozvoj PSch je determinován

Více

Mimosezónní tréninkový plán 2015. Nadhazovači a poziční hráči 16-21

Mimosezónní tréninkový plán 2015. Nadhazovači a poziční hráči 16-21 Mimosezónní tréninkový plán 2015 Nadhazovači a poziční hráči 16-21 1. 2. týden 1. týden tempo 1:0:1 sec odpočinek 1 min mezi okruhy počet opakování : 2 Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle

Více

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Jméno a příjmení: Studijní kombinace : datum: Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Úvod: Jedním z prvních hlavních znaků správného držení těla je správné fyziologické zakřivení

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno

Více

Parkinsonova nemoc a možnosti fyzioterapie. As.MUDr.Martina Hoskovcová

Parkinsonova nemoc a možnosti fyzioterapie. As.MUDr.Martina Hoskovcová Parkinsonova nemoc a možnosti fyzioterapie As.MUDr.Martina Hoskovcová Základní cíle fyzioterapie Zlepšení kvality života pacienta s PN Strategie k zajištění základních cílů: soběstačnosti nezávislosti

Více

Doporučené cviky po svalových skupinách

Doporučené cviky po svalových skupinách Horní část těla prsní sval Dolní část těla lýtkové svaly - šíjové svaly (trapéz. sval) - svaly ramene - svaly paží a zápěstí - hamstringy (zadní str. st.) - dolní část trupu - quadriceps (přední strana

Více

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu.

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu. Datlový sirup TIENS Datlový sirup Čínští lékaři věří, že Jujuba Udržuje lidi fit Doplňuje energii Posiluje játra, slezinu a žaludek Vyživuje krev Zklidňuje nervy Moderní odborníci na výživu věří, že plody

Více

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o.

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénik Kompenzační cvičení Integrace fyzioterapie do hokejového tréninku Doporučení pro

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Diagnostika pohybu u lukostřelců. PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz

Diagnostika pohybu u lukostřelců. PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz Diagnostika pohybu u lukostřelců PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz ANAMÉZA DOTAZNÍK PLÁN TRÉNINK nebo TERAPIE VYŠETŘENÍ KONTROLA METODA VOLBA FYZIOTERAPIE, CVIČENÍ DIAGNOSTIKA SVAL Má sílu Trenér

Více

ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek

ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Spánek byl po celá tisíciletí považován za pasivní jev blízký bezesné smrti. Shakespeare ve svém Hamletovi považuje smrt za sestru spánku 2 ZDRAVÝ SPÁNEK

Více

Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_05_01 Tématický celek: Člověk Autor: Mgr. Andrea Teplá Datum: září 2011 Anotace:

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav

Více

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12 Člověk I. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti

Více

388/2013 Sb. VYHLÁŠKA

388/2013 Sb. VYHLÁŠKA 388/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 28. listopadu 2013, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších

Více

Kosterní soustava člověka klenba nohy (plantogramy) (laboratorní práce)

Kosterní soustava člověka klenba nohy (plantogramy) (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Kosterní soustava člověka klenba nohy (plantogramy) (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-8-25 Předmět: přírodopis

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Světlo: vliv na časový systém, pozornost a náladu. Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.

Světlo: vliv na časový systém, pozornost a náladu. Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. Světlo: vliv na časový systém, pozornost a náladu Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. CIRKADIANNÍ RYTMY ve spánku bdění v tělesné teplotě v chování v příjmu pití a potravy v tvorbě hormonů

Více

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý)

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Toto sdělení se zamýšlí nad základní otázkou: Co ovlivňuje provedení sportovního výkonu, obecněni řečeno pohybového stereotypu? V zásadě možno odpovědět,

Více

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová ABC BRANÍK STREČINK Autor Ivana Králová Strečink ve fotbale a jeho význam: - kompenzační prostředek, který v rámci regenerace při pravidelné aplikaci pozitivně ovlivňuje negativní vlivy jednostranného

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VADEMECUM. Zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení) Blanka Hošková a kolektiv KAROLINUM

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VADEMECUM. Zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení) Blanka Hošková a kolektiv KAROLINUM UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VADEMECUM Zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení) Blanka Hošková a kolektiv KAROLINUM VADEMECUM Zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení) doc. PhDr. Blanka Hošková,

Více

Nemoci opěrné soustavy

Nemoci opěrné soustavy Nemoci opěrné soustavy EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.4 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová

Více

13.1.2015. Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF)

13.1.2015. Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) PF MU Brno 2014 Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) International Classification of Diseases and Related Health Problems (ICD) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) International

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

Název: Zdravý životní styl 1

Název: Zdravý životní styl 1 Název: Zdravý životní styl 1 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Cvičte alespoň doma! 1. Spodní část přímého břišního svalu. 1.1. Přítahy kolen k trupu

Cvičte alespoň doma! 1. Spodní část přímého břišního svalu. 1.1. Přítahy kolen k trupu Cvičte alespoň doma! Každý začátek nového roku přináší prostor pro naplňování vytčených plánů a předsevzetí, mezi něž se pravidelně řadí i cvičení pro zlepšení postavy a snížení hmotnosti, jež si častěji

Více

CELLULITIS účinně proti celulitidě konečně!!! gel

CELLULITIS účinně proti celulitidě konečně!!! gel Herbamedicus, s.r.o. CELLULITIS účinně proti celulitidě konečně!!! gel unikátní masážní přípravek pro účinné odbourávání podkožního tuku, zvýšení pevnosti a pružnosti pokožky a proti klinickým projevům

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Nemoci ohrožující dětské nožičky

Nemoci ohrožující dětské nožičky Nemoci ohrožující dětské nožičky Přestože 99 % dětí se rodí se zdravýma nohama, již 30 % prvňáčků přichází do školy s nohama výrazně poškozenýma. Příčinou je nesprávná obuv. Nebezpečí nošení zdravotně

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Václav Bunc a Marie Skalská UK FTVS Praha Obezita nebo nadváha je jedním ze základních problémů současnosti. Je komplikací jak v rozvojových tak

Více

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Současná civilizace je charakteristická nedostatečnou pohybovou aktivitou. ICHS obesita DM hemoroidy ICHDK bolesti zad stoupá počet profesí se sedavým charakterem

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Akupuntura(akupresura) na cesty

Akupuntura(akupresura) na cesty Akupuntura(akupresura) na cesty 1. Základní body TS 4 v 1. meziprstním prostoru ve výši středu 1. záprstní kosti Ž 36 tři proporcionální cuny (palce) pod čéškou, jeden prst vně od hrany holenní kosti Bod

Více

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly Obsah ÚVOD Definice fitness Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi Historie kulturistiky Definice síly Druhy síly Rozložení svalstva na těle Velikost zatížení Počet opakování cviků a počet sérií

Více

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Důvody pro laktátové testování jsou zcela zřejmé: Pokud jsou ostatní faktory shodné, tak ten sportovec, který během závodu vyprodukuje nejvíce energie za časovou

Více

Moment síly Statická rovnováha

Moment síly Statická rovnováha Moment síly Statická rovnováha Kopírování a šíření tohoto materiálu lze pouze se souhlasem autorky PhDr. Evy Tlapákové, CSc. Jedná se o zatím pracovní verzi, rok 2009 ZKRÁCENÁ VERZE Síla může mít rozdílný

Více