Po náročnom monitoringu ešte náročnejšia likvidácia

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Po náročnom monitoringu ešte náročnejšia likvidácia"

Transkript

1 Cyril Svoboda Krize zahýbá i s dlouhodobými regionálními projekty Rozhovor, str. 5 Gustáv Slamečka Jak si stojí Operační program Doprava Doprava, str. 10 Petr Zahradník Kohezní politika včera dnes a zítra očima ekonoma Ekonomika, str. 11 Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 číslo 03/ 2009 ročník 6 cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 /25 SKK SLOVO Topolánek diriguje Evropu, potíže má doma Prezentace: str. 16 Press a fam tripy pro českou odbornou veřejnost Martin Bursík, ministr životního prostředí ČR měla ve starých ekologických zátěžích obdobné postavení jako ostatní postkomunistické státy. Oproti ostatním zemím jsme měli sice více rozvinutý průmysl a vzhledem k poloze ve střední Evropě a rozloze země také mnohem koncentrovanější, ovšem problémy po pádu železné opony byly zhruba stejné. Všude probíhaly velké hospodářské změny, které zahrnovaly restrukturalizaci průmyslu, rozvoj environmentální legislativy a její slaďování s evropskými normami, změny technologií, zánik jedněch a rozvoj dalších odvětví. V 90. letech se v souvislosti s přechodem vlastnictví státních podniků do soukromých rukou začaly objevovat závažné kontaminace prostředí, zbytky nebezpečných látek, skládky nebezpečného odpadu z výroby jako důsledek špatného a nezodpovědného socialistického hospodaření. Také 20letý pobyt Sovětské armády na našem území zanechal své stopy v podobě kontaminace přírody především ropnými látkami a chlorovanými uhlovodíky. ČR jako jediná z postkomunistických zemí přistoupila k odstraňování starých ekologických zátěží systémově, se zapojením státu do jejich likvidace. Případy, u kterých se nedaly využít tzv. ekologické smlouvy, uzavírané FNM a nyní MF, lze nyní financovat z prostředků Operačního programu Životní prostředí. V ostatních zemích východního bloku se staré ekologické zátěže v rámci privatizace neřešily vůbec, nebo jen nedostatečným způsobem, kdy nový vlastník na základě prokázaného znečištění dostal slevu z kupní ceny a nápravná opatření musel zajistit na své náklady, bez možnosti kontroly a zásahů státu do celého procesu. Z tohoto důvodu je český přístup ve světě vysoce oceňovaný a braný jako dobrý příklad. Miliardy zmírní ekologické zátěže 177 nízkých, 136 středních, 42 vysoké a 7 extrémních. To nejsou dny v roce seřazené podle naměřených teplot, ale počet starých ekologických zátěží s mírou rizika. Že to není tak hrozné? Čísla platí jen pro Ústecký kraj. Stát slibuje, že bude lépe. Vypisuje proto megalomanské výběrové řízení, které má Českou republiku proměnit v zemi bez jedů. Objevili se však kritici, kteří tvrdí, že stát může na jednom z největších tendrů, jaké kdy Evropa zažila, velice prodělat. V České republice se nacházejí tisíce míst, kde zaměstnanci ministerstva životního prostředí vědí o ekologických zátěžích. Desítky z nich jsou v kategorii extrémní nejvíce (devět) v Jihomoravském kraji, po sedmi v kraji Královéhradeckém, Ústeckém, Plzeňském a Středočeském. Je to problém, který se musí urychleně řešit, shodují se odborníci s představiteli tuzemských samospráv. Bohužel však často zůstávalo jen u slov. PROINVESTOVALO SE 30 MLD. Přetrvávající rozsáhlý výskyt kontaminovaných míst na území České republiky je jedním z historických pozůstatků více než šedesátiletého působení nedemokratických režimů, kdy nebyla ochrana životního prostředí a nakládání se závadnými látkami při průmyslové a další výrobě na vysoké úrovni, tvrdí oficiální zprávy ministerstva životního prostředí. Systematické řešení začaly úřady hledat až po roce 1990, zatím se v tomto směru proinvestovalo více než třicet miliard korun. Finance pomohly, životní prostředí v České republice se trvale zlepšuje. Například v Pardubickém kraji se podařilo zlikvidovat staré skládky nebezpečných chemikálií v Boru u Skutče a v Hodoníně u Nasavrk na Chrudimsku. Náklady přesáhly sto milionů korun. V Jihočeském kraji už zase skončily sanační práce v Motoru Vodňany, skládce kalů Suchomel v Budějovicích nebo na skládce Švábův Hrádek na okraji krajského města. Přesto však celá řada projektů stále na peníze čeká. Kdy bude hotovo? Máme stěžejní termín rok Problém je ale v tom, že jsme toho od roku Po náročnom monitoringu ešte náročnejšia likvidácia Aj keď problematika riešenia starých dlhov voči životnému prostrediu nie je Európskej únii riešená jednotne, neznamená to, že jednotlivé krajiny sa ňou nezaoberajú každý po svojom. Slovensko je v tejto oblasti na chvoste nielen v porovnaní s vyspelými západoeurópskymi krajinami, ale aj v porovnaní s krajinami strednej a východnej Európy. Podľa odhadov je na území Slovenska približne potenciálnych zdrojov znečistenia. Z nich zhruba 1500 predstavuje závažné nebezpečenstvo pre zdravie človeka a životné prostredie. Staré environmentálne záťaže (EZ) sú roztrúsené po celej krajine. Patria k nim areály priemyselných podnikov, poľnohospodárskych družstiev bez ohľadu na to, či tieto podnikateľské subjekty fungujú alebo nie, nebezpečné a nekontrolované sklady pesticídov, ekologickú bombu zanechala armáda či banská činnosť. Slovenská agentúra životného prostredia ako odborná organizácia Ministerstva životného prostredia SR (MŽP) vyratúva viacero nedostatkov v riešení EZ a doterajšiemu prístupu vyčíta nekompletnosť a nesystémovosť. Problémy sa začali už veľkou privatizáciou, počas ktorej táto problematika nebola dostatočne riešená. V súčasnosti, keď sa hovorí kto, ako a najmä za čo bude ekologické bomby odstraňovať, chýba spoločenský a politický konsenzus. PREHADZOVANIE HORÚCEHO ZEMIAKU Problematika EZ zatiaľ v našom právnom poriadku nie je komplexne upravená. Iba čiastočne ju riešia niektoré súčasne platné zákony, napr. zákon o životnom prostredí, o odpadoch, banský zákon, zákon o vodách, vodný, geologický zákon, zákon o ochrane a využívaní poľnohospodárskej pôdy, o integrovanej prevencii a kontrole znečisťovania životného prostredia Foto z březnové Evropské rady: eu2009.cz 1992 udělali poměrně málo, řekl bych šestadvacet až třicet procent záruk. Zbývá toho ještě hodně, uvedl v listopadu v pořadu Stalo se dnes Českého rozhlasu 1 Radiožurnál náměstek ministra financí Ivan Fuksa. SUPERTENDR MÁ KRITIKY Dnes to vypadá, že beznadějná situace rozhodně není. Vláda se snaží avizovaný rok 2015 stihnout. Ministerstvo financí prosadilo systém, podle kterého bude všechny ekologické škody, které vznikly před privatizací firem, odstraňovat pouze jedna společnost. Urychlí to čas. Práci totiž často zdržovala zdlouhavá výběrová řízení. Teď bude jen jedno, zájemci se měli přihlásit do konce února. (pokračování na straně 3) atď. Na schválenie zákona o environmentálnych záťažiach, ktorý by mal zastrešiť spomínané právne normy, sa čaká od roku Okrem registrácie a klasifikácie EZ by mal zaviesť program sanácie, autorizácie, sankcií a v prvom rade určiť systém zodpovednej osoby čo je kameňom úrazu v sprivatizovaných podnikoch. Súčasným majiteľom, najmä tým ďalším v poradí, sa nechce investovať do odstraňovania niečoho, čo nespôsobili (v privatizačných zmluvách sa na to akosi pozabudlo ), prípadne je ťažké vypátrať majiteľa či následných majiteľov skrachovaných a chátrajúcich družstiev a podnikov. (pokračovanie na strane 2) Téma měsíce, str. 4 Ekologické zátěže Na odstranění starých ekologických zátěží vypsalo Ministerstvo financí ČR výběrové řízení pro jednu firmu, která bude zastřešovat za konečnou cenu celou problematiku. Jak se na situaci dívají Eva Tylová z České inspekce životního prostředí, Petr Štěpánek ze Státního fondu životního prostředí, Ivan Fuksa z ministerstva financí a Jitka Seitlová, zástupkyně veřejného ochránce práv, čtěte v naší diskuzi. Kultura str. 13 Cervantesova cena Nejvýznamnější literární cenu za latinskoamerickou tvorbu, takzvanou Cervantesovu cenu, získá v letošním roce španělský spisovatel Juan Marsé. U nás je známý překlady knih Poslední odpoledne s Terezou, Tahle tvář luny a Ještěrčí ocásky. Úspěšně zfilmován byl jeho román Kouzlo Šanghaje. Publicistika, str. 14 Větrné elektrárny Rozvoj větrných elektráren v Česku je zatím nejistý. Řada obcí se stavbou větrníků souhlasí výměnou za výnos z pronájmu pozemků, ale některé obce se stavbě brání a poukazují na vedlejší účinky na lidské zdraví. Navíc regionální sociálně demokratické vlády se stavbou nových elektráren většinou nesouhlasí.

2 2 SR A EVROPSKÁ UNIE /PUBLICISTIKA Európské horizonty Martina Hrica Školáci, záškoláci a teroristi Ešte pred pár rokmi sa vravelo: je pravda, že nie každý moslim je terorista. Ale každý terorista je moslim. Už to nie je pravda. Po sérii atentátov v amerických školách sme si v Európe mysleli, že také niečo sa môže stávať len v tej bláznivej Amerike. Po podobnej tragédii vo Fínsku a v Nemecku s úžasom zisťujeme ďalšiu nevýhodu globalizácie. Proti šialencom, ktorí s vlastnou samovraždou chcú vziať so sebou čo najviac nevinných obetí, nie je imúnna ani stará civilizovaná Európa. Odborníci sa zamýšľajú nad príčinami. A tých je požehnane. Moderná doba zhoršuje psychický stav ľudstva. Ak sa pred dvesto rokmi vyskytol na dedine duševne poškodený prosťáčik, pásol svine, zapadol do komunity, bol užitočný. Dnes si každý tretí Američan platí svojho psychoanalytika a ďalšia tretina by ho potrebovala tiež, keby naň mala peniaze. Pritom, prepáčte kacírsku myšlienku, psychiatria nestíha držať krok s nebezpečným vývojom ani výskumom, ani materiálnym vybavením. Je nebezpečnejšia výkonná zbraň, alebo človek, ktorý sa jej zmocní? Vražedná je ich kombinácia. Ak by školu prepadol šialenec s nožom, spacifikovali by ho ľahšie, ako keď páli z beretty. Viac či menej pozorne si strážime každý gram štiepnych materiálov, aby sa nedostali do rúk teroristom. Časom ľudstvo pochopí, že aj klasické zbrane môžu byť nebezpečné. Prečo sú terčom tak často práve školy? Lebo sú pre mladého človeka najčastejšie miestom frustrácie. Šikanovania, výsmechu pre neúspech. Alebo dokonca krachu neprimeraných životných ambícií, nádejí. No a samozrejme, ak chce mladík skoncovať život s ohňostrojom, škola je vďačnejším terčom ako policajná stanica či nebodaj kasárne. V neposlednom rade je tu herostratovský komplex. Kedysi sa samovrahovia potichu vešali v lese či na povale, v komôrke užili jed. Dnes samovrah vie, že ak popraví čo najviac obetí, ocitne sa na prvých stránkach svetovej tlače. Svet užasne aj mestečko, ktoré nevedelo doceniť jeho potenciál. Asi by dnešní Herostratovia nemali dostávať takú publicitu i keď si to neviem predstaviť. Proti pandémii školáckeho terorizmu sa budeme musieť začať brániť na celom tomto širokom fronte skôr, než sa stane pravidelnosťou. Ináč nám neostane iné, ako prestať posielať decká do školy. POHLED Z BRUSELU Po náročnom monitoringu ešte náročnejšia likvidácia (pokračovanie zo strany 1) Tu sa môže stať, že toto najmä finančné bremeno pri odstraňovaní EZ dostanú na plecia mestá a obce, proti čomu protestujú. Zásadný nesúhlas s návrhom zákona vyjadrili v spoločnom stanovisku aj zástupcovia Zväzu chemického a farmaceutického priemyslu, Asociácie zamestnávateľských zväzov a združení SR, Republikovej únie zamestnávateľov, Klubu 500 a Zväzu priemyslu Slovenska. Navrhované znenie považujú pre podniky za likvidačné, pretože na nich prenáša celú ťarchu zodpovednosti za likvidáciu záťaží, ktoré za desaťročia spôsobili subjekty, s ktorými nemajú jasnú právnu kontinuitu. Predstavitelia ekologickej organizácie Greenpeace Slovensko zasa konštatujú: Nečinnosť v tejto oblasti spôsobuje vyššiu kontamináciu životného prostredia, väčšie riziko pre miestnych obyvateľov a neustále zvyšovanie finančných nákladov na ich odstránenie. Staré EZ sa tak stávajú pohadzovaním si horúceho zemiaku. Táto situácia ešte asi potrvá. Premiér Robert Fico po zasadnutí Rady pre hospodársku krízu prisľúbil, že MŽP SR so zainteresovanými subjektmi má brať na zreteľ aj globálnu finančnú krízu. V období krízy nebudú na podnikateľské subjekty ukladané ďalšie a ďalšie finančné povinnosti v oblasti životného prostredia, pretože dnes kladieme dôraz najmä na zamestnanosť, udržanie zamestnanosti, udržanie výroby, toto sú absolútne priority. Tým ale nechcem povedať, že by sme mali ísť proti elementárnym štandardom, ale nové návrhy zákonov, ktoré sa pripravujú, budú musieť zohľadňovať krízové obdobie, doplnil premiér. PENIAZE, PENIAZE, PENIAZE Na prieskum a sanáciu najrizikovejších záťaží sa uvažuje s finančnou potrebou okolo 3,3 mil. eúr. Z tejto odhadovanej sumy do roku 2018 by mal podiel podnikateľskej sféry tvoriť polovicu. Pri úvahách o nákladoch na celkovú sanáciu sa číslo šplhá oveľa vyššie až na 3,3 mld. eúr. Pomôcť by mali eurofondy. V Operačnom programe Životné prostredie na roky 2007 až 2013 je vyhradený priestor na čerpanie zdrojov na likvidáciu environmentálnych záťaží. Čerpanie tejto pomoci je ale viazané na prijatie spomínaného zákona o EZ. Podľa pripravovanej právnej normy by okrem eurofondov mohli podniky na likvidáciu environmentálnych záťaží využívať aj tzv. mäkké úvery z Environmentálneho fondu s úročením 1 % ročne. Pokiaľ ide o obnovu starých priemyselných zón, tzv. hnedých parkov, eurofondy sa dajú čerpať aj cez Operačný program Konkurencieschopnosť a hospodársky rast. Komisia Ministerstva hospodárstva SR a Slovenskej agentúry pre rozvoj investícií a obchodu schválili začiatkom tohto roka nenávratný finančný príspevok zo štrukturálnych fondov EÚ na rekonštrukciu priemyselných zón piatim úspešným žiadateľom mestám Tornaľa, Gelnica, Bardejov, Trnava a Stropkov. Na revitalizáciu hnedých priemyselných plôch dostanú spolu viac ako 37 mil. eúr. NAJVÄČŠIA A NAJDRAHŠIA Unie řeší ekologické zátěže spolu s odpady Česká republika může z EU čerpat dotace pro odpadové hospodářství a odstraňování starých ekologických zátěží v rámci Operačního programu Životní prostředí, osy 4. Pro období poskytuje Unie více než 776 milionů eur na lepší nakládání s odpady, snížení jejich produkce a odstranění starých ekologických zátěží. O dotaci mohou požádat obce, města, kraje, ale také neziskové či příspěvkové organizace nebo podniky mohou dostat až 85 procent z Fondu soudržnosti, až 5 procent ze Státního fondu životního prostředí ČR. U všech projektů je podmínkou veřejné spolufinancování. Rostoucí množství odpadů a problémy s tím spojené lze s pomocí dotace řešit vybudováním sběrného dvora, třídírny odpadů nebo výstavbou kompostárny. STOKHOLMSKÁ ÚMLUVA ŘEŠÍ NEBEZPEČNÉ LÁTKY Likvidace odpadu je ale až následným krokem, kterým se řeší především starší ekologické zátěže, v současnosti a do budoucna je důležité například plnění závazků, které pro Česko vyplývají ze Stockholmské úmluvy o omezení nebezpečných perzistentních organických znečišťujících látek, tzv. POPs. Úmluva byla podepsána v roce 2001, ČR se připojila o rok později a platí zde od roku Ke vzniku vysoce nebezpečných dioxinů dochází při spalování PVC náhradu takových materiálů navrhuje Stockholmská úmluva jako řešení, jak předcházet únikům dioxinů a dalších POPs. Právně zavazuje signatářské země omezit u vybraných látek jejich výrobu, používání a vypouštění do životního prostředí. Úmluva prozatím zahrnuje 12 toxických látek, které se v prostředí těžko odbourávají a hromadí se v tělech živočichů včetně člověka. Do této skupiny spadají mimo jiné dioxiny, hexachlorbenzen nebo polychlorované bifenyly, které vznikají jako nezamýšlené vedlejší produkty při výrobě nebo likvidaci PVC. Během používání se z PVC mohou uvolňovat ftaláty nebo adipáty, které se do PVC přidávají jako změkčovadla. Některé z nich mohou poškodit reprodukční nebo hormonální sytém, oslabují imunitu. To je nebezpečné především v hračkách a výrobcích pro děti či zdravotnických pomůckách nebo potravinových obalech. SMĚRNICE O ODPADECH PREFERUJE RECYKLACI Loni v červnu přijal Evropský parlament návrh směrnice o odpadech. Legislativa zavádí cíle pro Studentský summit také o finanční krizi Studenti středních a vysokých škol se opět představili v rolích vrcholných diplomatů a hledali řešení závažných otázek mezinárodního společenství. Čtyřdenní konference se konala na začátku března v prostorách Obecního domu a v hotelu Hilton v Praze. Pražský studentský summit pořádaný Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) zastřešuje tři dílčí části projektu: Model OSN, Model NATO a Model Evropské unie. Podstatou je simulace diplomatických jednání těchto klíčových mezinárodních organizací. Vysokoškolští a středoškolští studenti se účastní pěti přípravných setkání, po nichž následuje slavnostní konference. Tentokrát se hovořilo o světových hrozbách, o globální ekonomické krizi či o íránském jaderném programu. Opět nechyběli zajímaví hosté, například velvyslanec České republiky při NATO Štefan Füle, velvyslanec Nizozemského království Jan Lucas van Hoorn či ředitel Informačního servisu OSN ve Vídni Maher Nasser. Na průběh jednání a jeho závěry jsme se zeptali tiskové mluvčí Pražského studentského summitu Sue Nguyen: V čem bylo toto setkání výjimečné a které příspěvky byste ráda ocenila? Každé takovéto setkání je unikátní svým rozsahem i zaměřením. Nerada bych některé příspěvky upřednostnila a druhé opomněla. Summit vždy nabízí možnost alternativní formy vzdělávání až 400 studentům středních a vysokých škol a zároveň umožňuje aktivní interakci. Počtem účastníků jsme největší projekt takovéhoto zaměření ve střední a východní Evropě. Zároveň simulujeme činnost ne jedné, ale tří klíčových mezinárodních organizací to je unikátní i v celosvětovém měřítku. Priebeh rekultivačných prác na svahoch odkaliska pri Žiari nad Hronom. Jak je náročná příprava takového summitu? opětovné využití a recyklaci odpadu, které mají být dosaženy do roku Ukládá také členským státům povinnost vypracovat závazné programy pro předcházení vzniku odpadu. Podle přijatého znění bude spalování za určitých podmínek považováno za využití odpadu. Revizi směrnice z roku 1975 navrhla Komise už před třemi a půl lety kvůli dramatickému nárůstu produkce odpadu v EU. Do roku 2020 má podíl opětovného využití a recyklace komunálního a podobného odpadu (papír, sklo atp.) dosahovat nejméně 50 % hmotnosti. U stavebního a demoličního Jde o několikaměsíční systematickou práci týmu několika desítek lidí z řad vysokoškoláků, kteří svou práci dělají bez nároku na honorář. Začátek ročníku je v září, konec připadá na jaro dalšího roku. Summit se dělí do dvou základních částí: přípravná část, kdy během několika měsíců proběhne pět workshopů a studenti se na nich setkají se zajímavými hosty, vyslechnou přednášky, naučí se pravidlům jednání, vyzkouší si argumentaci a veřejný projev. V druhé části následuje slavnostní konference, kdy studenti několik dní intenzivně jednají o různých světových problémech. Letos se zahájení konalo 6. března a summit trval až do 9. března. Hned po skončení však EN č. 3 / 2009 foto: archiv ZSNP Snáď najznámejšia hromada nebezpečného odpadu na Slovensku je červený kopec pri Žiari nad Hronom. Skládka kalu je pozostatkom starej technológie produkcie hliníka, ktorou sa vyrábal až do roku Obvod odkaliska meria asi 3 km a halda je vysoká 45 m. Kal v roku 2004 obsahoval 1 milión m³ silne alkalickej vody. V daždivých rokoch do skládky ročne pribúdalo asi 90 tisíc m³ vody, čo predstavovalo vážny ekologický problém. Účinné technológie, ktoré nainštalovali v roku 2005, umožnili masívne čistenie tejto vody. Na sanácii kalového poľa sa pracuje už niekoľko rokov. Sanácia odkaliska je rozložená na viacero etáp a vyžiada si celkové náklady 1,6 mld. Sk (53,1 mil. eúr). Ide o najväčšiu investíciu pri odstraňovaní ekologických záťaží v rámci súkromných firiem na Slovensku. Podnik ZSNP ju platí prevažne z vlastných zdrojov, jedným percentom prispel štát. Rekultiváciu odkaliska chce podnik v Žiari nad Hronom ukončiť v roku 2011, čím sa pôvodne plánovaný termín skráti o rok. Typická červená farba kalového poľa sa stratí, rovnako ako obrovské bazény alkalickej vody v telese skládky. Alžbeta Havrillová odpadu by měl tento podíl činit až 70 %. Mnozí europoslanci se ale domnívají, že zejména cíle pro recyklaci a opětovné využití odpadu měly být ambicióznější. Jsou také zklamaní tím, že plány pro předcházení vzniku odpadu nebudou povinně obsahovat závazné cíle. Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas prohlásil: Bylo velmi obtížné přesvědčit členské státy, aby zavedly uvedené cíle. Pokud členské státy nedosáhnou těchto cílů do roku 2020, Komise může tyto státy předvolat před soud pro nedodržení ustanovení směrnice, vysvětlil Dimas. Eva Kunertová začínají přípravy na další ročník. Tudíž by se, v jistém slova smyslu, dalo říci, že jde o celoroční přípravu. text a foto: Vlastimil Růžička

3 EN č. 3 / 2009 ČR A EVROPSKÁ UNIE 3 Miliardy zmírní ekologické zátěže (pokračování ze strany 1) Rýsuje se obří zakázka: odstraňování škod do roku 2015 bude stát přes sto miliard korun. Má spoustu kritiků například bývalého ministra financí Bohuslava Sobotku. Tvrdí, že vláda, která bez velké mediální pozornosti organizuje výběrové řízení na největší veřejnou zakázku celé dosavadní Topolánkovy vládní éry, nevysvětlila několik vážných otazníků. Vadí mu především částka, kterou chce stát zaplatit. Poskytnutá garance nemusí odpovídat skutečným nákladům, které bude nutno na ekologické sanace vynaložit. V minulosti se už několikrát ukázalo, že skutečné náklady sanace dosáhly nakonec třeba jen 50 či 70 procent původně poskytnuté státní garance. Stát není schopen v takto velkém množství skutečnou objektivní cenu zakázky stanovit, uvedl Bohuslav Sobotka. Stát však platit musí. Sám se k tomu zavázal vláda už v 90. letech slibovala, že se postará o odstranění ekologických škod, které firmy zatěžovaly. Šlo o unikátní řešení, nikde ve východní Evropě podobné garance vlády neposkytovaly a noví majitelé v okolních zemích musí škody odstraňovat na vlastní účet. Většina těchto garancí byla českou vládou poskytnuta do roku 1998, některé pak i později, doplnil Sobotka. ZAPLATÍ KAŽDÝ. PO DESETITISÍCÍCH Podle časopisu Týden je současný tendr jedním z největších v historii celé Evropy. Každý Čech včetně nemluvňat věnuje jeho výherci deset tisíc korun. Do soutěže se přihlásilo šest konsorcií. Ministerstvo financí plánuje, že do konce března určí ty, kteří postoupí do druhého kola. Vybírat se bude podle mnoha klíčů: zájemci musí například dokázat, že už mají s podobnými projekty zkušenost. A musí mít také hotovost, jako zálohu složí jednu miliardu korun. Přestože okolo tendru zůstává řada nevyjasněných témat, veřejnost může uklidnit alespoň to, že české a moravské kraje budou čistší. Míst, která čekají na revitalizaci, je nepřeberné množství. Ministerstvo životního prostředí v roce 2007 vypracovalo studii, jež přesně vyčísluje místa označená jako ekologické zátěže. Jen ve Středočeském kraji jich bylo 456, například v Olomouckém 389. Většina z nich má v blízké době zmizet. Už teď se pracuje například v Mydlovarech na Českobudějovicku. Za socialismu tu vznikla úpravna uranových rud, odpad zamořoval okolí. Úložiště obsahuje zbytky uranu, radia a kyselých solí. Nebezpečný provoz tu skončil v roce 1991, před tím tu ale závod zpracoval 17 milionů tun Posílení přeshraniční spolupráce mezi regiony Ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda přijal polskou ministryní pro regionální rozvoj Elzbietu Bienkowskou. Tématem diskuse byly možnosti zjednodušení čerpání strukturálních fondů, reakce na finanční krizi a budoucí podoba politiky soudržnosti po roce Ministryně Bienkowska se zajímala o priority českého předsednictví v Radě EU i o přípravu neformálního setkání ministrů pro regionální rozvoj zemí EU, kteří se sejdou v dubnu 2009 v Mariánských Lázních. Oba členové polské a české vlády se shodli, že výstupem z tohoto setkání by mělo být společné komuniké, obsahující základní principy budoucí kohezní politiky - tedy politiky, která stanoví rámec pro zhruba třetinu celého rozpočtu EU. Předmětem debaty byla rovněž připravovaná opatření Evropské komise zaměřená na zateplování bytových domů. Bydlení má významné sociální souvislosti, zejména z hlediska rostoucích výdajů na vytápění a energie. Podpora zateplování bytového fondu může pomoci nejen rodinám v budoucích úsporách, ale také přispět k ekonomickému oživení v současné hospodářské krizi, uvedl ministr Svoboda. Z konkrétních aktivit se oba ministři zmínili o některých realizovaných česko- -polských přeshraničních projektech v tzv. Trojmezí financovaných z EU, jako je např. výstavba nového přeshraničního terminálu v Hrádku na Nisou, jejímž cílem byla integrace autobusové a železniční dopravy s vazbou na Českou republiku, Polsko i Německo. Svoboda a Bienkowska se shodli, že přeshraniční spolupráce je velmi důležitou složkou evropské kohezní politiky a obě země ji budou podporovat i do budoucna. SCHVÁLENY DALŠÍ SPOLEČNÉ PROJEKTY Diskuze nad aktuálními projekty v rámci programu Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko byla programem březnového jednání společného Monitorovacího výboru Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika v programovém období Z celkového počtu 97 zaregistrovaných akcí bylo Monitorovacím výborem schváleno a doporučeno ke spolufinancování ze strukturálních fondů 56 společných projektů v celkové hodnotě 54,9 milionu eur. Největší zájem byl o akce na posilování dostupnosti příhraničních oblastí (komunikace, foto: Miloš Spáčil uranové rudy a na odkaliště se uložilo kolem 36 milionů tun kalů. Obyvatelé Mydlovar se už nemohou dočkat, až jejich obec přijde o nálepku nebezpečné místo. Lidé se sem příliš nehrnou, někteří by se rádi odstěhovali, o jejich nemovitosti ale není zájem. To potvrzuje i Lenka Štěpánková z Českých Budějovic. Měla jsem tam chatu, na okraji obce, osm set čtverečních metrů pozemku. Prodávala jsem to několik let, nikdo to nekoupil. Nebýt mého bratra, který měl o nemovitost zájem, asi bych nenašla kupce, popisuje Štěpánková. A dodává: Těší mě, že strach z Mydlovar za chvíli zmizí. Jan Štifter Ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda a polská ministryně pro regionální rozvoj Elzbieta Bienkowska. foto: MMR cyklostezky apod.) bylo odsouhlaseno 8 větších akcí za 20,9 milionu eur. Jejich schválením a vytvořením zásobníku náhradních projektů již došlo k vyčerpání finančních prostředků v této oblasti podpory. Další projekty zde nebudou již přijímány. Velmi početné byly rovněž aktivity podporující rozvoj cestovního ruchu mezi oběma zeměmi schváleny byly 22 projekty menšího finančního rozsahu celkem za 16,7 milionu eur. (mmr) Evropské horizonty Zdeňka Velíška Boj s krizí v mezích systému Poslední dva summity EU - shodou okolností oba březnové - byly věnovány ekonomické problematice. Krize financí a recese v ekonomikách je to, co v této chvíli nejvíc ohrožuje stabilitu a soudržnost Evropské unie, sociální smír v jejích jednotlivých členských zemích a pozici Unie v mezinárodní aréně. Když se do čela Spojených států postavil v lednu Barack Obama a dosavadní podpora americké vlády selhávající národní ekonomice se ukazovala jako nedostatečná, použil nový prezident bez zábran další stovky miliard dolarů na oživení průmyslu, a hlavně na udržení koupěschopnosti Američanů. A vyzval Evropu, aby následovala americký příklad. Asymetrie v metodě boje s krizí by byla podle amerických expertů neblahá. Přesto se Evropská unie na summitu 19. a 20. března 2009 rozhodla spíš opačně: odradila členské státy od financování poptávky, a tedy od oživování ekonomiky pomocí injekcí ze státní pokladny. Pokusila se tak zabrzdit další zadlužování členských států. Do ohniska její pozornosti se krom záchrany ekonomik zřejmě dostala i záchrana systému. O ten už nějaký čas renomovaní analytici projevovali vážné obavy. Finanční krize vytyčuje nový geopolitický řád, nadepisují Financial Times už 10. října 2008 článek Philipa Stephense. Ten se domnívá, že západ nemůže spoléhat na to, že nový řád bude vytyčen podle jeho představ. 3. prosince 2008, v témže deníku, také Martin Wolf, další renomovaný analytik, soudí, že je dosavadní geopolitický řád ohrožen (propastnými rozdíly ve finančním potenciálu jednotlivých zemí). V posledním čísle The Economist z roku 2008 vévodí titulek Farewell, free trade! a v prvním čísle Newsweeku z roku 2009 najdeme titulek Soumrak kapitalistických bohů. Všechny ty alarmující prognózy - a je jich hodně - dokreslují smysl těch rozhodnutí Evropské unie, kterými na svých posledních summitech definovala evropskou cestu ven z ekonomické krize. Má to být cesta, která by co nejméně vybočovala z mantinelů vytyčených zásadami liberální ekonomiky. V tomto smyslu mají svou logiku i slova dočasného předsedy Evropské rady Mirka Topolánka, která předznamenala jednání summitu: Další záchranné balíčky by byly zhoubné. Také Sarkozy a Merkel vyzvali vlády států EU, aby opustily politiku štědrých podpor svým národním ekonomikám. Ale neznamenalo to vyloučení veřejných peněz ze hry, jak se může zdát na první pohled! Na záchranu ohrožených ekonomik se EU rozhodla uvolnit 50 miliard eur. Nehodlá z nich ale financovat nic jiného než skutečnou záchranu bankrotujících států. A stejně je chce spíš přivést k tomu, aby své s.o.s. adresovaly Mezinárodnímu měnovému fondu, kterému je Unie ochotna pro ten účel poskytnout 75 miliard eur. MMF si už za dlouhá desetiletí své práce s rozvojovými zeměmi vypracoval velmi tvrdé, až drastické podmínky finanční pomoci státům, jimž hrozí insolventnost. Uměl vždycky nabízet záchranu s tak utaženým opaskem, že se to zadluženým vládám i veřejnosti zemí třetího světa zajídalo. I teď asi bude platit, že vlády si budou hodně rozmýšlet, zda se k podpoře MMF uchýlit či ne. Aby k ní nesahaly, pokud opravdu nemusí, to je vlastně účel hry. Nacházet v kritických okamžicích správnou míru rovnováhy mezi zachováním společných principů, na nichž funguje jednotný evropský trh, a zachováním sociálních jistot a sociálního klidu, to se již zvolna rýsuje uvnitř Evropské unie jako jedno z velkých dilemat nejbližší budoucnosti. Zejména pro vlády zemí, na něž krize doléhá plnou vahou. A těch neubývá. Naopak. Eurofon odpovídá Oslabí přijetí Lisabonské smlouvy suverenitu ČR? Všechny členské státy se při jednáních shodly, že je třeba institucím EU v určitých oblastech přiznat větší pravomoci. Ze smlouvy však v žádném případě nevyplývá založení nového státního útvaru či vytvoření federace členských států. Ty zůstanou nadále svrchované a samostatné. K otázce suverenity ČR po případném přijetí Lisabonské smlouvy se ostatně na žádost Senátu vyslovil i Ústavní soud ČR. Výsledkem řízení byl nález ze dne 26. listopadu 2008, jenž uvádí, že zkoumaná ustanovení Lisabonské smlouvy nejsou v rozporu s Ústavou ČR. Podle vyjádření Ústavního soudu v případě přijetí Lisabonské smlouvy k omezení suverenity ČR nedojde. Bude možné na základě Lisabonské smlouvy z EU vystoupit? Lisabonská smlouva vkládá do Smlouvy o EU článek 50, který výslovně upravuje postup pro dobrovolné vystoupení členského státu z Unie. Stát, který by se rozhodl vystoupit z EU, je podle textu smlouvy povinen o svém úmyslu informovat Evropskou radu a ta musí toto oznámení přijmout. Členské státy sice mají i nyní možnost na základě jednostranného vypovězení zakládajících smluv vystoupit z EU dle pravidel mezinárodního práva. Avšak Lisabonská smlouva tuto možnost poprvé přímo uvádí a tím zdůrazňuje dobrovolnost evropského integračního projektu. Zajímá vás Lisabonská smlouva a s ní spojené otázky? Pak se můžete obrátit na některé z Eurocenter (viz www. euroskop.cz/eurocentra), kde je pro vás připravena informační brožurka s názvem Co potřebujete vědět o Lisabonské smlouvě, kterou vydal odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR.

4 4 ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE EN č. 3 / 2009 Budeme dohlížet na parametry vyčištění Nový systém odstranění starých ekologických zátěží počítá s tím, že namísto státu bude sanace zajišťovat vítěz výběrového řízení. To je změna proti současnému stavu, který se datuje od devadesátých let, a byl vázán na privatizaci průmyslu. Zjednodušeně řečeno: Cílem bylo garantovat novému majiteli privatizovaného podniku, že stát nechá areál podniku vyčistit do výše kupní ceny, kterou od něj za tento podnik dostal. Výše kupní ceny je označována garance. Například podnik XY byl prodán za 300 milionů korun, to znamená, že garance je 300 milionů korun, a náklady na sanační práce v tomto podniku by tuto částku neměly přesáhnout. Součet garancí u podniků, u kterých ještě nebyla dokončena sanace, je ministerstvem financí citovaná částka 114 miliard korun. Řada areálů podniků již byla za 18 let vyčištěna. Ministerstvo životního prostředí společně s Českou inspekcí životního prostředí proto odhadlo, že je třeba ještě vynaložit částku 30 až 40 miliard korun, aby byl odstraněn i zbytek ekologických zátěží. Česká inspekce životního prostředí má mít v tomto novém systému posílené kompetence, aby dohlédla na to, že vítěz superzakázky zajistí, aby areály podniků byly vyčištěny na cílové parametry a zátěže byly odstraněny v požadovaném rozsahu. Eva Tylová, ředitelka České inspekce životního prostředí Iniciativa je na krajích a městech Na otázku, jaká je situace okolo starých ekologických zátěží, by měl odpovědět projekt na inventarizaci a kategorizaci ekologických škod. V tomto projektu by měly být zmapovány ekologické škody na území České republiky, jedná se o sjednocení databází ekologických zátěží. Na území naší republiky se nachází staré ekologické zátěže zejména po starých podnicích, na které přijde většinou až nový vlastník. Z Operačního programu Životní prostředí mohou čerpat zatím pouze municipality, a to pouze v případě, že není znám původce znečištění, nebo ministerstvo financí na tuto škodu nepodepsalo ekologickou smlouvu. Největší nebezpečí ekologických zátěží je kontaminace spodních vod, což nese vysoké riziko nejen pro přírodu, ale Ekologické škody potřebují rychlé řešení Stát zaplatí i za zprostředkování K návrhu nemám důvěru. Již jako místopředsedkyně výboru pro životní prostředí Senátu jsem se o likvidaci starých ekologických zátěží zajímala. Proces sanací, ke kterému se stát zavázal, probíhal velmi pomalu a za ne zcela jasných podmínek. Měnily se konečné limity a hodnoty posuzování vyčištěného prostředí, pokračování prací bylo omezováno, zadávání dalších sanací pak bylo na několik měsíců zcela zastaveno. V roce 2003 se začalo připravovat zrušení Fondu národního majetku, a to vyvolávalo obavu z převedení prostředků určených na sanace do státního rozpočtu a jejich financování z tohoto zdroje, závislém na měnící se ekonomické a politické situaci. Představiteli vlády jsme byli ujišťováni, že se skutečná výše závazků již zdaleka nerovná účetně uváděné částce, dosahující tehdy kolem cca 100 miliard korun. Před schvalováním zákona o zrušení Fondu jsem na žádost byla písemně jeho zástupcem informována, že celková částka závazků se pohybuje ve výši 40 maximálně 50 miliard korun. Přestože si uvědomuji možný nárůst hodnoty závazku v důsledku inflace, jeví se současná uváděná výše tendru této částce neúměrná. V prvním návrhu předložené MF vládě Proces odstraňování starých ekologických škod vzniklých za dob socialismu se vleče velmi dlouho, proto se vláda rozhodla radikálně změnit jeho systém. Místo desítek či stovek drobných veřejných zakázek ročně bylo vypsáno jedno komplexní výběrové řízení. Jaké jsou hlavní výhody tohoto řešení? Především je to značné urychlení celého procesu. V současnosti existují značná rizika nákladů ze soudních sporů a arbitráží v případě, že nebudou plněny právní závazky státu vzniklé při privatizaci. Tato rizika přejdou na vítěze komplexního výběrového řízení. Zde je třeba také poznamenat, že vypisování výběrových řízení bylo za socialistických vlád na několik let dokonce zastaveno. Odstraňování škod se tak dostalo do velkého skluzu. Další výhodou vládního řešení je skutečnost, že nebude možno navyšovat garance za zjištěnou škodu. Toto riziko je v současném systému velmi reálné, jak dokládá např. nutné navýšení garancí týkající se Spolany Neratovice, schválené nedávno vládou. Obavy z netransparentnosti výběrového řízení považuji za zbytečné. Odpovězme si, zda je riziko korupce nižší v současném nepřehledném systému desítek drobných zakázek ročně, než u dosahovala celková výše 150 miliard. Potom vláda na základě množství připomínek vrátila návrh k prověření a o několik měsíců později snížila částku na 114 miliard. Je přitom zcela zřejmé, že k serioznímu posouzení aktuálního stavu všech více než 600 lokalit za tak krátkou dobu nemohlo dojít. Pokud pominu hru s desítkami miliard celkové hodnoty zakázky, není pro její naplnění nadále splněna jednoznačnost konečné čistoty prostředí. Limity nejsou stanoveny právním předpisem ale jednotlivými rozhodnutími, která mohou být (a u probíhajících prací byla) v závislosti na přírodních podmínkách hlavně pro občany. Způsoby likvidace ekologických zátěží jsou tři. Kontaminovaná zemina se může odtěžit a zlikvidovat např. spálit. Další možností je promývání půdy pomocí vrtů a nejpřirozenější varianta je tzv. samočištění pomocí vrtů a sond. Iniciovat odstranění starých ekologických zátěží by měly kraje a města. Ve většině případů to řeší starostové malých obcí, za což jim patří velký dík. Města by měla financovat tzv. analýzu rizik, podle které se pozná, jak je ekologické riziko vysoké. V Operačním programu Životní prostředí v prioritní ose 4 zatím bylo schváleno celkem 439 projektů v celkových nákladech 8,227 miliardy korun, podpora z evropských fondů a ze SFŽP ČR činí 5,247 miliardy korun. jedné velké zakázky, která je pod mnohem větším veřejným dohledem nejen v České republice, ale i na evropské úrovni. Rozsah ekologických škod, který bude muset vítěz komplexní zakázky řešit, dosahuje tak velkých rozměrů, že mu nezbude nic jiného, než spolupracovat s mnoha subdodavateli. Urychlené řešení navíc přinese nová pracovní místa v době rostoucí nezaměstnanosti. měněna. V rychle se rozvíjejícím oboru sanací se objevují stále nové a levnější metody, které dlouhodobá super zakázka monopolnímu dodavateli nepostihne. Argument, že bude státem uhrazeno jen to, co bylo skutečně provedeno, bohužel neobstojí. Firma, která získá tuto super zakázku, ji nebude realizovat sama, ale zcela nepochybně prostřednictvím subdodavatelů. Stát tak bohatě navíc zaplatí práce za zprostředkování vlastní realizace. Na hodinovou sazbu výkazu plateb supervizora bude mít vítězný subdodavatel dostatečný mnohamiliardový finanční polštář. Stát má povinnost nakládat s veřejnými Petr Štěpánek, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Ivan Fuksa, 1. náměstek ministra financí prostředky co nejhospodárněji. O to více to platí dnes, v situaci hospodářské krize. Jitka Seitlová, zástupkyně veřejného ochránce práv POHLED ZA HRANICE Šedivá už není in NĚMECKO Dříve tak typické označení pro spolkové země bývalé DDR, jako šedivé již neplatí. Ať se pohybujeme po tomto území kdekoliv, dřívější emise, které východ Německa poznamenaly, jsou pryč. Změna probíhala postupně od roku V těchto oblastech byly instalovány přístroje na měření hodnot znečištění ovzduší. Například hodnota pro oxid siřičitý byla v roce 1999 mezi jedním až pěti procenty hodnot, které byly naměřeny v 80. letech. Obsah prachu v ovzduší se zredukoval dokonce o 99 %. V Sasku byla v roce 1990 polovina řek označena za značně až příliš znečištěné. (Třídy III IV.) V roce 2000 již stupněm IV nebyl označen žádný tok a 75 % se nacházelo ve II. stupni. Experti se shodují, že za toto zlepšení můžou zastaralé techniky a produkce, které se na konci 80. let používaly. ASANACE HNĚDOUHELNÝCH REVÍRŮ Jedním z nejrozsáhlejších projektů je program na ozdravení území, kde se těžilo hnědé uhlí, (jedná se o plochu ha) probíhá již od roku Investice se pohybují na 8 mld. eur. Další etapa probíhá od ledna 2008, a to po dobu 5 let. Na ni bylo ze státního rozpočtu uvolněno více než 1 mld. eur. Jedná se hlavně o přeměnu oblasti povrchových dolů v oblast odpočinkovou a rekreační. Ale není to jednoduchý úkol. Při odstraňování následných škod a zatížení z minulosti v důsledku této těžby musí nyní současně probíhat hlubokosáhlé strukturální změny. Vykroužené plochy po povrchovém dobývání a opuštěné doly je třeba očistit od zatížení z minulosti, je třeba je sanovat a rekultivovat; ve zničených krajinách se musí opět vytvořit výkonný koloběh přírody. Na rekultivovaných plochách po povrchovém dobývání mají v budoucnu vzniknout areály v přírodním stavu se smíšenými lesy a vlhkými biotopy, ale také krajiny s jezery a s rekreačními oblastmi. Sanační a rekultivační práce nabízejí kromě ekologických cílů a regenerace krajiny v dohledné době značný potenciál zaměstnanosti. Zde je výzva, vedle těžby a s těžbou hnědého uhlí překonat následky monostruktury, rozvíjet únosný průmysl a dynamickou střední vrstvu. NOVÉ VODNÍ PLOCHY Počet vodních ploch byl v hnědouhelných těžebních oblastech mnohokrát následnou rekultivací zvýšen. Mnoho velkých zbytkových ploch, které vznikly deficitem masy po vytěženém uhlí, bylo naplněno stále stoupající spodní vodou. Kromě toho se plánují tůně, rybníky a jezera na místech, která byla vlastně dostatečně zasypána vytěženým materiálem až k povrchu. Jak v rýnské oblasti, tak i ve východoněmeckých oblastech jsou jezera nápadná. Například v Kolínské oblasti jsou to intenzivně využívaná rekreační centra. Na rozdíl od uměle založených jezer v Lužickém revíru jsou jezera v Porýnní více nebo méně bohatší na živiny a zdravá. Ve východoněmeckém uhelném revíru jsou naproti tomu silně kyselá, protože vytvářejí s volným pyritem sirné sloučeniny. To vyžaduje v mnohých případech meliorační opatření. Moderními technikami je možné zabránit překyselení pomocí izolace jílem. Vše probíhá v rámci programu na ozdravení východu. To se ale netýká jen těžby hnědého uhlí. PŘÍKLAD RONNEBURGU Asanace dolu u Ronneburgu. foto: archiv Na území bývalé DDR se těžil také uran. Známá je oblast v okolí města Ronneburg. Zde se sice těžba částečně zastavila ještě před převratem v roce 1989 pro vyčerpání zásob, ale celková likvidace proběhla po sjednocení Německa v roce Asanační práce, které jsou nyní již z 85 % provedeny a ukončeny mají být v roce 2010, budou až do té doby obnášet přes 6 mld. eur. Příkladem takové zdárné asanace může být pětitisícové městečko Ronneburg. Dříve tady bylo jedno z center pro uranovou těžbu. Dnes zde vyrostlo upravené město. Bylo vybudováno na umělém návrší. Dříve se zde rozprostíral povrchový důl na celkové ploše dvou čtverečních kilometrů a hloubce 240 metrů. Během 16 let od uzavření dolu sem bylo navezeno sto třicet milionů kubických metrů materiálu z bývalých hald. Dalším krokem bylo překrytí těchto hald silnou vrstvou zeminy, která slouží jako ochrana proti radioaktivnímu záření. Jana Lochmanová

5 EN č. 3 / 2009 ROZHOVOR 5 Unie by měla podporovat nerozvinuté regiony, říká ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda Nový ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda působí dojmem muže plného energie, který miluje nové úkoly. Nezapře v sobě, že se na svět dívá očima právníka, a to díky svému působení v diplomacii i trochu z širšího hlediska, než bývá u nás zvykem. Jako vysokoškolský pedagog vše vysvětlí na srozumitelném příkladu. A přesto, že ho právě sužuje dusivý kašel, který občas přehlušuje i záznam na diktafonu, má program nabitý od rána do večera. Co se vám za tu dobu, co jste vstoupil na ministerstvo, už podařilo a co vás ještě čeká? Mám pocit, že se nám podařilo velmi výrazně tento rezort stabilizovat. Dokonce tady lidé dostali i chuť do práce. Protože když lidé mají pracovat, je pro ně důležité, aby věděli, co mají dělat, dokdy to mají udělat a byli si jistí, že i nadřízený jejich zprávy čte. Díky tomu mají zpětnou vazbu, nečekají na reakci tři čtvrtě roku, a to jim dodá chuť do práce. Daří se nám dokončit řešení problémů kolem monitorovacího systému evropských dotací, to je odstranění některých právních vad. Čerpání peněz z Bruselu ale v žádném případě není ohroženo, jak někteří sýčkují. Nedávno ale vyšel v deníku E15 článek, že Česko nemůže k penězům z Evropské unie. Ale ten článek se odvolává na nejmenované zdroje. Já mohu potvrdit, že peněz je tu dost, ať už E15 píše, co píše. V jakém stádiu je řešení problémů s monitorovacím systémem, který u nás dohlíží na rozdělování peněz z evropských fondů? Centrální monitorovací systém byl založen na právních úkonech, které je třeba napravit. To se děje. A poskytovatel služeb poskytuje služby a bude je poskytovat dál, a my pak zřejmě vyhlásíme dodatečnou soutěž. S tím všichni souhlasí včetně Asociace krajů, Svazu měst a obcí, kolegů ve vládě a samozřejmě také parlamentu. Z Bruselu sem měl přijet někdo na kontrolu, ale nikdo nepřijel. Já jsem se domluvil jak s generálním ředitelem Ahernem, tak s paní komisařkou Hübner, že si nebudeme vyměňovat dopisy a také si žádné neposíláme. Prostě nic se neděje a zpracovatelům projektů můžeme jen vzkázat - dále zpracovávejte a žádejte o spolufinancování. V některých kapitolách je projektů přebytek, jinde zase málo, je možné s tím nějak hýbat? Tím se zabýváme neustále, největší problém je teď s takzvanými tvrdými projekty, to jsou dlouhodobé projekty. Na ně musí být hodně peněz na spolufinancování. A někteří realizátoři, jako obce a kraje, teď musí tváří v tvář krizi zvažovat, co je pro ně skutečně důležité. Může se stát, že obce od některých projektů odstoupí? Je to možné. Budete ty peníze přesouvat někam jinam? Ano, to děláme už teď, například teď vyřizujeme převedení prostředků z programu Věda a výzkum pro inovace do programu Podnikání a inovace. Musíme to hlásit Komisi, ale v období krize se vše vyřizuje mnohem snadněji. V období růstu a hojnosti všichni přísně kontrolovali pravidla, ale nyní jde o to, abychom o ty peníze nepřišli. Stávalo se ovšem, že jen aby peníze nepřišly vniveč, prošly projekty s minimálním významem To se samozřejmě dělo, děje a dít bude, protože je to lidské konání. Myslím, že rekord je, že někdo dostal peníze z EU na lanovku na nějakém ostrově na jih od Irska, kde v životě nespadla vločka sněhu. Ale to neznamená, že označíme EU za stupidní organizaci, protože těch pitomostí děláme na národní úrovni taky dost. Nezjišťujete nyní, že někde byla pravidla špatně nastavená? Kontrolujeme vynakládání peněz. Především je to ale zájem autora projektu, protože se všechno i následně kontroluje, nejen z hlediska dodržování pravidel, ale i z hlediska efektivity. A může se stát, že přijde ministerstvo financí se svým auditním orgánem po čase na kontrolu a řekne vážení a milí, musíte ty peníze vrátit. Zájem na transparentnosti, čistotě a účelnosti projektu musí mít především jeho zpracovatel. Jednou z vašich priorit je bytová politika, co máte za plány v této oblasti? Není to jen moje priorita, je to priorita občanů České republiky. Máme 900 tisíc bytů s nájemním bydlením a z toho 700 tisíc jsou s regulovanými nájmy. V Praze, v krajských městech a ve středně velkých městech jde o statisíce lidí a my chceme chránit všechny. Takže chceme za prvé prodloužit deregulaci, aby byla v té původní přímce, tak jak byla nalajnovaná v roce Za druhé chceme narovnat vztahy podle občanského zákoníku mezi pronajímatelem a nájemcem, to znamená - když budete vlastnit domek nebo byt, tak pouze omezenému okruhu osob blízkých nájemci přejde užívací právo v případě úmrtí nájemce a přechod nájmu by měl být jen na dva roky, pokud se s majitelem nedohodne jinak. Dnes to je navždy. Další změna je, že bez písemného souhlasu se nikdo nemůže přistěhovat. Pokud nemáte písemný souhlas vlastníka, tak je to dokonce důvod ke zrušením nájemního vztahu bez náhrady. A třetí změna je, že spor o nájemné bude rozhodovat soud. Vy máte v programu také podporu chudých regionů, jak na to chcete jít? To bych rád řešil z hlediska Evropské unie a její politiky soudržnosti. EU má být soudržná, držet pohromadě a Lisabonská smlouva přitom říká, že se dávají peníze na méně rozvinuté regiony a na regiony, které jsou odlišné geograficky jsou třeba vzdálené, je tam hodně jezer, hory Nebo třeba regiony ohrožené vlnami tsunami. Chápu, že tyto odlišnosti jsou nárokem na nějakou dávku, ale primárně mají jít peníze do regionů nerozvinutých. Dneska jsem byl na Summitu regionů a měst a pan primátor Bém mluvil přesně jako primátor bohatého města, že peníze mají naopak jít do těch nejbohatších center, protože ta jsou šancí růstu a rozvoje. To je sice pravda, ale každý mluví za sebe. Já mluvím za ty méně rozvinuté regiony a myslím, že města jako Praha si poradí. Proto chci, až se sejdeme jako evropští ministři pro místní rozvoj v dubnu v Mariánských Lázních, abychom jasně řekli, že nerozvinuté regiony jsou dnes prioritou. Možná za pět let nemusí být. A říkám to jako občan a reprezentant České republiky, nyní předsednické země. Dneska sice čerpáme, ale přijde doba, kdy se staneme čistými plátci, a uvidíte, že se ozve mnoho euroskeptiků, kteří budou namítat, že naše peníze jdou nějakým Bulharům a Rumunům. Ano, samozřejmě, tak jako jsme je kdysi dostávali my. Pozorujete nyní v EU nějakou závist nad tím, že my právě v období krize můžeme čerpat z fondů EU? Samozřejmě, staré země také říkají ty věty, že peníze mají jít do nejvyspělejších regionů nebo do vzdálených regionů jako Švédsko, ale Unie je úmluva mezi lidmi, je politický projekt, ne geografický projekt. Jestliže dáme stranou ty potřebné, tak kam bychom se dostali? Víte, u posledního soudu jsou lidé děleni podle toho, jestli platilo, když jsem byl nahý, tak jsi mě oblékl, když jsem byl ve vězení, tak jsi mě navštívil Tento akcent je pro naše chování důležitý. Česká republika má pořád problémy s tím, že nepřijala ještě veškerou legislativu, ke které se zavázala. Pociťujete to i na MMR? Na MMR tento problém nemáme, on platí obecně. Nemáme schválený antidiskriminační zákon a dohadujeme se, jestli je tento zákon nutný nebo není. Já ten, co je, beru jako nutný kompromis. Jenom varuju před tím, když nebude schválen, tak že přijdou jiné zákony a budeme se divit, co v nich bude. Stejně tak si myslím, že má být podepsán i zakládající Římský statut pro mezinárodní trestní tribunál. V něm jde o to, že pokud někdo není odsouzen národním soudem za naprosto jasně vyjmenované nejzávažnější trestné činy jako genocida, válečné plenění, zločiny proti lidskosti atd., tak může být vydán do zahraničí. To je v pořádku, to nemůže nikoho urazit. Někteří namítají, že to u nás není potřeba, ale třeba Britové to také podepsali a nepočítají s tím, že by sami neodsoudili takové činy. Vaší další prioritou je podpora cestovního ruchu. Teď na to možná není nejvhodnější doba Ale je, nám jde především o to, čemu se říká ošklivou hantýrkou incomingová turistika. Chceme, aby co nejvíce lidí jezdilo do České republiky. A nejlepší reklama je spokojený turista. Vy můžete přijít domů s letáčkem a řeknete - ten je hezký, na křídovém papíru, ale služby za nic nestály, zima tam byla, obsluha byla špatná, všechno bylo drahé, a pak už nikoho nepřesvědčíte. A můžete přijet odjinud a naopak říct, bylo to skvělé. My v ČR chceme mluvit o všech možnostech, které tady jsou, a brána do Čech je Praha. A musíme se starat o to, aby byla dobrou branou. Je potřeba řešit otázky taxislužby v Praze a vybudovat obraz Prahy jako bohatého města, otevřeného, bezpečného a města dobrých služeb. Dostat turisty do regionů je ale těžší. Je důležité jim ukazovat i další krásná místa, nejen ta nejvíce známá. Ale většinou turisté nejprve přijedou do Prahy, a pak jim teprve můžeme nabízet další možnosti. Co se týká cestovního ruchu, chcete investovat do nějakých spotů v zahraničí? Nebo spoléháte na naše zviditelnění při předsednictví? foto: Miloš Spáčil Předsednictví nám určitě pomůže, a je to dobře. Proto ministři organizují setkání v různých místech České republiky Petr Nečas v Luhačovicích, já budu dělat setkání v Mariánských Lázních, abychom přivedli naše partnery s veškerým jejich doprovodem do těchto míst, a to nám jistě pomůže. Já na nějaké spoty moc nevěřím. Jezdil jsem hodně po světě a sledoval jsem placenou reklamu třeba na krásy Slovenska nebo Černé Hory a říkal jsem si přitom, že bych se tam mohl třeba někdy podívat. Ale obecně na podobné reklamní spoty tolik nedám. Připadá mi, že je v nich za hodně peněz málo muziky. Spoty stojí obrovské peníze a můžeme se ptát, co to vlastně přinese? Pro mne nejcennější je lidská zkušenost, když se někdo známý vrátí a z vlastní zkušenosti chválí místo, kde byl. To je nejsilnější, protože na své známé vždycky dáte. Nemáte možnost být v této funkci celé volební období, myslíte, že se vám podaří naplnit vaše plány? Co by vám stačilo ke spokojenosti? My jsme limitováni maximálně poslaneckou sněmovnou. Ale myslím, že to, co jsme si předsevzali, tedy vyřešit bydlení, stavební řízení a veřejné zakázky, se nám podaří. Samozřejmě nikdy neříkej nikdy, může se klidně přihodit situace, že poslanecká sněmovna bude paralyzována, v tom jsme machři, to umíme dobře, ale pokud parlamentní život půjde zhruba v normálních kolejích, jak má jít, tak to zvládneme. S Cyrilem Svobodou hovořila Zuzana Nováková

6 6 EVROPSKÁ UNIE EN č. 3 / 2009 Měsíc v Evropské unii Co na to europoslanci Co znamená flexibilnější snižování emisí průmyslových zařízení a jak se s tím ztotožňujete? Češi vykouří ročně 70 tun marihuany Ceny drog ve většině západních zemí od roku 1998 klesly o 10 až 30 procent. A to navzdory tvrdším trestům pro dealery. Vyplývá to z aktuální zprávy Evropské komise o celosvětovém vývoji trhů s nelegálními návykovými látkami. Podle ní neexistují důkazy, že by bylo dnes obtížnější sehnat drogy než před deseti lety. Zpráva také uvádí, že se marihuana stala prakticky běžnou součástí životů mladých lidí. Jen v České republice jí lidé spotřebují téměř sedmdesát tun ročně, což je o více než třetinu více než třeba v sousedním Rakousku nebo Belgii. 100 miliard eur proti krizi Dvoudenní summit Evropské unie, který se konal v Bruselu, skončil dohodou, jež má přinést úlevu zemím zasaženým globální recesí. Celková pomoc, kterou Unie přislíbila na různé účely, se vyšplhá na 100 miliard eur (tedy asi 2,7 bilionu korun). Předseda Evropské komise José M. Barroso nečekaně hladké jednání pod vedením českého premiéra Mirka Topolánka překřtil na summit výsledků. Větší kontrola nad počítačovými hrami Rodiče by měli mít k dispozici červené tlačítko, kterým by mohli znemožnit přístup ke hrám, které považují pro své děti za nevhodné. Tvrdí to evropští poslanci. Cílem podle nich není odvést děti od her, které mají příznivý vliv na jejich psychický rozvoj, ale pomoci rodičům zvolit vhodný obsah pro své potomky. Pomůžeme rodičům posílit možnosti provádět kontroly a poskytnout jim nástroje, jako je celoevropský regulační systém klasifikace podle věku (PEGI) pro hodnocení her, uvedli europoslanci. Stejná práce, ale jiné odměny Evropská komise zahájila celoevropskou kampaň, která by měla přispět k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů. Na území EU totiž ženy vydělávají průměrně o 17,4 % méně než muži, v České republice to je dokonce o 23,6 %. Kampaň vycházející ze zásady stejný plat za práci stejné hodnoty odstartovala 8. března. Schválili projekt východního partnerství Lídři členských států Evropské unie schválili projekt východního partnerství, který je jednou z priorit českého předsednictví. EU tak pootevře dveře některým státům bývalého Sovětského svazu konkrétně jde o Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu. Zpráva o činnosti EU v roce 2008 Komise zveřejnila Souhrnnou zprávu o činnosti Evropské unie za rok Jaké jsou závěry? Evropská unie v minulém roce rychle a účinně reagovala na řadu událostí, z nichž nejvýznamnější byly mezinárodní finanční krize, změna klimatu a některé mezinárodní konflikty, a dostala se tak do popředí světové politické scény. Z institucionálního hlediska byl hlavní událostí roku proces ratifikace Lisabonské smlouvy, shrnuje Komise. 427 tisíc eur proti dětskému pornu Unie se pustila do boje s dětským pornem. Místopředseda Evropské komise pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost Jacques Barrot v úterý 3. března oznámil, že Evropská komise vyčlení až eur na financování činnosti Evropské finanční koalice proti šíření dětské pornografie na internetu. Koalice vedená střediskem CEOP (Child Exploitation and Online Protection Centre) je skupinou, kterou tvoří například zástupci policie, ale také poskytovatelů internetového připojení. Slyšení o zločinech komunismu V Evropském parlamentu se v polovině března konalo slyšení o zločinech komunismu a o tom, jak se jednotlivé postkomunistické státy včetně České republiky vyrovnávají s dědictvím totality. Akci spolupořádalo české předsednictví Evropské unie. Na veřejném slyšení v Bruselu vystoupil místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Akce na půdě parlamentu by měla být dalším impulzem pro vznik platformy Evropské paměti a svědomí. Má se jednat o instituci, která by koordinovala činnost historických ústavů zabývajících se komunismem, nacismem či fašismem. Češi vyprodukovali nejméně odpadu Češi jsou největší ekologové v Evropě. Průměrný občan Unie vyprodukuje za jeden rok 522 kilogramy komunálního odpadu. V České republice připadá na hlavu nejmenší množství z celé sedmadvacítky pouze 294 kilogramy. Na opačném konci je Dánsko s 801 kilogramem. Údaje zveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat). Komunální odpad tvoří odpadky domácností, malých podniků a úřadů. (stf) Vyšší flexibilita omezování znečištění našich průmyslových podniků je nezbytností. V Evropském parlamentu jsme počátkem března projednávali možnosti omezení znečišťování z různých průmyslových oborů od výrobců kovů, chemikálií, papíru, přes ropné rafinérie, zpracovatele potravin a velké vepříny či drůbežárny. Jedná se zhruba o 52 tisíce evropských průmyslových zařízení, které již dnes musí u příslušných národních orgánů žádat o vydání povolenek na vypouštění znečišťujících látek do ovzduší, půdy a vody. Diskuse, kterou jsme vedli v Evropském parlamentu, se týkala zejména Průmyslové emise byly jedním z bodů, na které se zaměřila pozornost Evropského parlamentu na posledním plenárním zasedání ve Štrasburku. Byl potvrzen záměr snížit emise z 52 tisíc průmyslových zařízení v celé Unii, ale při zavedení větší flexibility při poskytování emisních povolenek. Takové řešení schvaluji, neboť se ubírá směrem k vyvážení požadavků ochrany životního prostředí a podpory možností zjednodušení provádění směrnice o integrované prevenci a omezení znečišťování a navazujících norem, které tuto oblast řídí, a potřebě odstranění zbytečné byrokracie. Ochrana životního prostředí musí být pro každého prioritou. Požadavky na zpřísnění limitů pro znečišťující látky v ovzduší jako je například oxid siřičitý a oxidy dusíku jsou proto správné. Nesmíme však na ně pohlížet izolovaně. Předtím, než požadavky zpřísníme, bychom se měli zamyslet, zda daný systém vůbec funguje. Je potřeba si totiž uvědomit, že členské státy zanedbávají již stávající legislativu. hospodářské aktivity. Pod co se však podepsat nemohu, je snaha zahrnout do systému snižování emisí i domácnosti a malé podniky. V době hospodářské krize lze takový postup jen těžko nazvat jinak než jako holý nerozum. Obávám se, že zejména drobní provozovatelé průmyslových zařízení nebudou s to vyhovět přísným požadavkům v oblasti životního prostředí obsaženým Pokud bych měl stručně odpovědět a vysvětlit tak rozsáhlé téma jako je flexibilnější snižování emisí průmyslových zařízení, pak bych řekl, že tak, jak bylo výsledně odhlasováno v minulém týdnu v Evropském parlamentu, to znamená poskytnutí určitého prostoru pro překročení optimálního limitu emisí. S jeho aplikací se počítá zejména v případech spouštění nových technologií nebo v případech výjimečných situací, a to vždy po předchozím schválení a za dohledu lokálních autorit, jako jsou například regionální či krajské vlády. Zároveň však nesmí být překročen Přestože měly osm let na to, aby zajistily, že jejich průmyslová zařízení splňují evropské požadavky, povolenku získalo doposud jen každé druhé zařízení v EU. Je proto třeba požadovat flexibilnější přístup k udělování povolenek a ponechat určitý manévrovací prostor pro zohlednění místních podmínek. Často se totiž stává, že například při zahájení provozu zařízení vznikají nejvyšší hodnoty emisí, které mohou požadovanou úroveň (spojenou s popisem nejlepších dostupných technik) překračovat. Musíme si také uvědomit, že izolované zvyšování ekologických norem v době ekonomické v environmentálním povolení, které budou vydávat příslušné orgány členských států. Páteř těchto požadavků mají tvořit právně závazné mezní hodnoty emisí, které nebudou moci být překročeny s tím, že v zájmu určité flexibility by měly národní orgány vycházet z nejlepších dostupných technik a současně zohledňovat místní podmínky. To je jistě krok správným směrem. Zahrnutí menších provozů maximální limit stanovený tzv. Evropskou bezpečnostní sítí. Pokud se mne ptáte na ztotožnění se s tímto zněním, pak tuto změnu oproti původnímu návrhu schvaluji. Norma se tím, podle mého názoru, stala lépe konzumovatelná a uplatnitelná v celé Evropě. Ekologická témata v popředí EU Už v lednu český ministr a předseda Evropské rady životního prostředí Martin Bursík zveřejnil seznam témat a cílů, kterými se chce české předsednictví zabývat. Tím nejzásadnějším je především příprava na tzv. kodaňskou konferenci, na které má dojít k uzavření mezinárodní smlouvy o snižování emisí, která nahradí kjótský protokol. EU již dříve slíbila, že sníží své emise skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 ve srovnání s rokem Problémem jsou však peníze. Zatímco postup před kodaňskou konferencí schválili ministři životního prostředí už začátkem března, lídři jednotlivých států EU na nedávném summitu v Bruselu posunuli rozhodování o finančních aspektech chystané smlouvy na později. A to se okamžitě stalo terčem kritiky mnoha ekologických organizací. Podle nich Unie, přes všechna gesta, nečiní v oblasti životního prostředí dostatečné kroky. Kritizována je i za svůj přístup k zemím třetího světa. Podle Elise Ford, ředitelky evropské kanceláře Oxfam, má Unie dvojitá kritéria. EU řekla, že zaplatí svůj podíl peněz, které chudé státy potřebují. Avšak místo aby udala jasná čísla a budovala důvěru, využívá tyto otázky jako vyjednávacího prvku. V souvislosti se zeměmi třetího světa však Unie přišla také s iniciativou, byť tentokrát bez účasti České republiky a zcela mimo dění v oblasti českého předsednictví. Byla jí historicky první dražba ekologických projektů. Na konferenci, která si kladla za cíl znovu oživit zájem o problematiku otázky udržitelného rozvoje a negativních změn klimatu, přijelo několik stovek zástupců univerzit, výzkumných nadací, mezinárodních organizací, nevládních organizací, agentur členských států EU, soukromých nadací a organizací soukromého sektoru. Mezinárodní spolupráce je mimořádně důležitá vzhledem k nynějšímu tlaku na stávající zdroje a k problémům s celosvětovým zásobováním energií a energetickou bezpečností. Doufáme, že když budeme informovat o výsledcích výběrového řízení Komise, nejenže pomůžeme nalézt finanční prostředky pro projekty, ale také usnadníme vytváření sítí mezi subjekty na poli rozvoje, řekla komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrero-Waldner. Na konferenci bylo zastoupeno na 86 projektů z celého světa, zaměřujících se na témata jako je boj proti dezertifikaci, změně klimatu a odlesňování, zachování biologické rozmanitosti či zajištění udržitelného vývoje. Oblast, ve které naopak Evropská unie kritizována zpravidla není, je aplikování ekologických norem do praktického života. Jednou z takových oblastí je doprava. Nedávno například komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik otevřel nové středisko s názvem VELA 7 pro kontrolu spotřeby pohonných hmot a emisí nákladních aut a autobusů. Nová laboratoř je součástí Společného výzkumného střediska (SVS) v Ispře na severu Itálie. krize pouze pro evropské firmy vede na globalizovaném trhu pouze ke zhoršení naší konkurenceschopnosti a navyšování nezaměstnanosti. K podobným standardům je proto třeba zavázat také naše hlavní konkurenty USA, Čínu, Indii, Rusko a ostatní státy. Oldřich Vlasák do emisních limitů však naopak vidím jako šlápnutí vedle. Jan Březina Miroslav Ouzký Nové středisko s názvem VELA 7 pro kontrolu spotřeby pohonných hmot. foto: archiv EK Výzkumné středisko Komise nám poskytuje vědecky spolehlivé a nezávislé údaje, které jsou podkladem pro normy v právních předpisech EU zaměřených na boj proti znečišťování ovzduší a omezení negativních dopadů plynoucích ze silniční dopravy, řekl Potočnik a dodal, že nový, moderní institut VELA 7 bude poskytovat především údaje o emisích z těžkých vozidel. Podle Potočnika je právě to nezbytný krok k účinnému omezení těchto emisí. Česká republika se i nadále zabývá především plánovanou dohodou na snižování emisí, která má být uzavřena v prosinci. Posledním krokem ministra Bursíka v této oblasti bylo jednání s představiteli japonské vlády. Cílem jednání byla právě podoba nové smlouvy, která má nahradit kjótský protokol. Úkolem českého předsednictví totiž také je, získat pro tuto dohodu maximální podporu. Filip Appl

7 EN č. 3 / 2009 INZERCE _Inzerce_Profil_EN_280x412.indd :27:45

8 8 ČESKÉ PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU Hospodářskou krizi musí Unie řešit v partnerství s regiony a městy Evropa má své kořeny ve městech a regionech, proto s nimi musí spolupracovat i v řešení krize a vyhnout se zhoubnému protekcionismu. Regiony musí být aktivní součástí politické agendy Unie a spoluřídit evropskou správu věcí veřejných. V tomto duchu se nesl dvoudenní Evropský summit regionů a měst, který začátkem března proběhl v Praze. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvítal účastníky summitu českým oslovením dámy a pánové a připomněl dvacáté výročí pádu Berlínské zdi a nástupu demokracie v tehdejším Československu i páté výročí přistoupení do EU. Princip subsidiarity je základem demokracie, proto musíme demokracii slavit právě s regiony, prohlásil Barroso. HDP letos v Unii klesne o 2 procenta, 3,3 procenta (tedy 400 miliard eur) z něj jde na podporu pracovních míst v sedmadvacítce. Summitem zaznělo jasné ne protekcionismu na účet ostatních členských států i v době krize je třeba trvat na principech vnitřního trhu, tedy čtyřech piliřích Unie: volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. SPOLEČNĚ TO ZVLÁDNEME Účastníci pražské vrcholné schůzky se shodli na tom, že je potřeba posílit roli měst a regionů v rámci rozhodovacího procesu v EU, zvláště při řešení současné hospodářské krize. Claudio Martini, zástupce Toskánska, vyzval k uspořádání mimořádného summitu, na němž by se sešli zástupci Evropské komise, Rady a zástupci regionů a místních samospráv. Dopady hospodářské krize cítí regiony a města jako první, proto musejí být klíčovými partnery při krátkodobém zbrzdění řetězové reakce, ale i v hledání dlouhodobých řešení, prohlásil Martini. V této souvislosti pochválil předseda Výboru regionů Luc Van den Brande české předsednictví, které poprvé od slovinského jasně prosazuje vzájemnou spolupráci jedině tak lze podle něj dosáhnout cílů stanovených Lisabonskou strategií. Na Evropu je třeba se dívat zespoda jádrem ekonomiky jsou malé a střední podniky, proto jim musíme poskytnout finance na výzkum a vývoj, ony vytvářejí budoucnost, podotkl Brande. Dodal, že tři čtvrtiny nejdůležitějších světových firem vzniklo v době krize jako malé firmy. EVROPSKÁ POLITIKA SOUDRŽNOSTI José Manuel Barroso, Pavel Bém a Luc van den Brande na Evropském summitu regionů a měst. Regionální a místní politici varují, že ani v době krize nesmí docházet k opětovné centralizaci řízení na národní úroveň. Trvalo dlouho, než dostaly regiony své pravomoci dnes je třeba města zapojit více, jinak hrozí znárodnění správy věcí veřejných, řekl představitel italského regionu Emilia Romagna Flavio Delbono. Místní a regionální vlády vytvářejí v zemích OECD až 70 procent veřejných investic, teď se ale potýkají s klesajícími příjmy (odhady hovoří o 1,5-2procentním hospodářském propadu). V tomto ohledu může podle něj regionům pomoci i evropská regionální politika, respektive zrychlené čerpání evropských fondů, které již některé regiony v EU využily. Totéž připomněl i Manuel Barroso, Komise už přesunula čerpání prostředků ze strukturálních fondů na bližší dobu už letos dostanou regiony a členské státy 11,2 miliardy eur a dalších 6,2 miliardy z plánu hospodářské obnovy. Dvě pětiny evropského HDP vzniká v aglomeracích, a proto je třeba města podpořit bez nich neporostou ani regiony. Principem kohezní politiky je podle pražského primátora Pavla Béma pomoc chudým uvnitř EU jsou regiony s 200procentním HDP (například tzv. velký Brusel či Londýn) a na druhé straně jsou některé bulharské či rumunské, kde HDP dosahuje jen 26 procent. Podle Marcose Bonturiho, zástupce OECD, je klíčem k řešení krize rozvoj měst financovaný vládou po vzoru Japonska, které svou krizi v 90. letech 20. století řešilo obdobně podpora infastruktury má být jen vedlejším efektem. Velká města by neměla být příjemci financí, ale zodpovídat za jejich přerozdělení. V komunismu mají všichni stejně všichni jsou stejně chudí, na rozdíl od toho, co chceme my v rámci politiky soudržnosti: aby byly všechny regiony stejně bohaté, vysvětlil Bém. Dodatečné zdroje je podle něj možné získat na úkor nepřiměřeně vysoké podpory evropského zemědělství jejím využitím na ochranu životního prostředí na venkově. Také podle předsedy EK Barrosa by měly regionální samosprávy investovat návratně do úspor energií, čistých technologií a tzv. zelených pracovních míst. Program na záchranu klimatu nejde proti růstu ekonomiky, právě naopak, tvrdí Barroso. REGULACE, NEBO VOLNÝ TRH? Méně jednotní byli účastníci summitu v otázkách regulace a státních zásahů. Předseda Svazu měst a obcí a poslanec EP Oldřich Vlasák varoval před nadměrnou regulací, která by vedla k omezení investic a vytváření nových překážek. Podobně jako ostatní zavrhl i protekcionismus a podpořil integraci: Jsem rád, že české předsednictví ještě před začátkem krize vybralo motto Evropa bez bariér odstraňování překážek je totiž to správné řešení. Upozornil také, že zástupci EU musí před volbami do Evropského parlamentu ukázat jednotu a schopnost krizi řešit. Delbono naopak argumentoval, že nebylo od členských zemí správné, že pomohly bankám jakožto viníkům současné krize. Státy měly podle něj jít spíše cestou znárodnění bank ty by pak musely podnikům poskytovat úvěry a nestalo by se, že podniky nemají přístup k úvěrům. EVROPSKÝ PLÁN EKOMICKÉ OBNOVY Balíček opatření, který EK přijala na pomoc regionálním vládám v době krize, na summitu představila komisařka pro regionální politiku Danuta Hübner. Česká republika pociťuje stejně jako zbytek Evropy dopady globální ekonomické a finanční krize, především v regionech. Snažíme se, aby ČR čerpala maximum ze strukturálních a Kohezního fondu EU a posílila tak konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst. Komise proto uvolní další miliardu eur v rámci kohezní politiky (kromě 1,5 miliardy, kterou už poskytla v uplynulých dvou letech) na podporu investic v zemi, prohlásila. Dodatečné navýšení je hlavním prvkem Plánu obnovy. Ten zahrnuje také okamžité financování velkých projektů, větší flexibilitu a zjednodušení čerpání ze strukturálních fondů a prodloužení termínu pro využití peněz, které byly alokovány v předchozím rozpočtovém období ( ). Hlavním cílem evropské politiky soudržnosti v ČR je zmenšit rozdíly mezi regiony s rychlým vývojem (například Praha, která generuje 25 % českého HDP) a těmi chudšími. Severovýchodní a střední Čechy dostanou na období v rámci politiky sbližování přes 1,2 miliardy eur. Česko celé alokovalo na stejné období 30 miliard eur, což je nejvíc na hlavu v celé EU: 13,7 miliardy půjde z Evropského fondu regionálního rozvoje, 8,8 miliardy z Kohezního fondu, 3,8 miliardy z Evropského sociálního fondu, 2,8 miliardy z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a 400 milionů eur na územní spolupráci. EN č. 3 / 2009 foto: archiv LIDÉ VĚŘÍ REGIONÁLNÍM POLITIKŮM Nedávný průzkum Eurobarometru ukázal, že občané důvěřují regionálním a místním politikům více než vládním nebo evropským. Téměř 60 procent Evropanů si přeje, aby měli větší slovo při rozhodování na evropské úrovni. Evropské instituce a zejména Evropský parlament by proto těchto zjištění rády využily ke zvýšení povědomí o EU a především o nadcházejících evropských volbách. Evropský summit regionů a měst se tak má stát příležitostí k odstartování kampaně určené zástupcům regionů a místních samospráv za zvýšení účasti u voleb. Na Evropském summitu regionů a měst se sešlo přes 650 regionálních a lokálních zástupců z více než 250 evropských regionů. Závěrečnou deklaraci předložil Luc van den Brande hlavám evropských států na březnovém summitu Evropské unie. Naposledy se vrcholná schůzka regionů a měst konala před čtyřmi lety v polské Wroclawi. Eva Kunertová ZÁPISNÍK J. F. POTUŽNÍKA Sedmadvacet v jednom, aneb pejsek a kočička byli jen dva... Pokud dospěje summit EU ke zdárnému konci, může předsednická země na závěr oznámit, že sedmadvacítka dospěla k jednotné pozici a dosáhla dohody. Pokud se tak nestane, může sdělit jen to, že se členské země dohodly, že se dohodnou příště. České předsednictví dovedlo hlavy států a vlád ke shodě v době, kdy se na evropské scéně odehrává drama ekonomické krize. A přestože její dopady jsou v různých zemích různé, přestože různé jsou i hospodářské, politické, sociální a historické dispozice pro její zmírnění a přestože krize v Evropě nezačala a bez ostatních globálních hráčů ji ani nevyřeší, přijala Unie scénář, o němž se dá říci, že představuje jednotu v sedmadvaceti a není přitom jen bezobsažnou deklarací shody. O třech balíčcích ve výši 5,50 a 75 miliard eur, které mají při zachování pravidel volného trhu a férové konkurence pomoci zemím uvnitř i vně společného trhu překonat období recese, pojednávají jiné články tohoto vydání. Podívejme se ale, jak se k této receptuře 27 v 1 dá či nedá dojít. Vrcholná schůzka prezidentů a premiérů sedmadvaceti členských států a vrcholných představitelů Evropských institucí je totiž posledním dějstvím konverzační hry. Ani dva dny ostře sledovaných jednání by nestačily na sladění všech pozic, pokud by jim nepředcházela série méně viditelných či zcela utajených schůzek na nejrůznějších úrovních a v nejrůznějším počtu. Základní matérií, pomyslným kvasem diplomacie, jsou schůzky a vyjednávání zástupců členských států v Bruselu - všichni dostávají od svých vlád ingredience, které mají prosadit do společného receptu. Někdy tento proces připomíná metodu jak pejsek s kočičkou vařili dort. Každý návrh či požadavek některé ze zemí ovšem prochází hospodářskou, legislativní i politickou analýzou u všech ostatních členů této sedmadvacetistranné debaty a vrací se zpět - pokud některá z vlád sezná, že příslušná ingredience může vyvolat nevolnost či dokonce otravu společného organismu, musí se vyměnit. Pro velvyslance a jejich lidi to znamená dlouhé licitace po dlouhé dny a dlouhé noci. Nejožehavější spory, které by mohly vést k tomu, že se nakonec nic neupeče, řeší diplomacie předsednické země na vyšší úrovni, ale v užším počtu - nemusí to být přitom vždy bilaterální schůzky, při nichž resortně zodpovědný člen české vlády se snaží zjistit podstatu neshod jen mezi čtyřma očima s partnerem dané země. Na programu jsou velmi často tzv. trojky, kdy české předsednictví přímo moderuje diskusi dvou dalších států nebo jednání v rámci některého z vnitřních bloků Unie, kde hraje spíš roli pozorovatele či stabilizátoru. Můžeme hovořit například o Višegrádské čtyřce, kde je Česko sice členem, ale předsednickou zemí je aktuálně Polsko, nebo o eurozóně, tedy společenství 15 zemí s jednotnou měnou, do níž ani nepatří, ale o výměně názorů je předsedajícím Lucemburskem informováno jako stát řídící celou sedmadvacítku, či o evropských členech skupiny G20, která dokonce přesahuje hranice Unie... Stejně jako se liší rámec rozhovorů svou úrovní i počtem stran, liší se i jejich formální povaha: některé se odehrávají doslova před kamerami, jiné za zavřenými dveřmi, někde je nezbytný osobní kontakt, jindy probíhají po telefonu, někdy má výměna názorů podobu veřejného dopisu, podruhé neadresného vzkazu přes média. Jinými slovy - něco je určeno jen jedněm uším, něco všem, něco by měly slyšet jen uši domácích voličů. A protože tento systém třídění informací v otevřené společnosti nikdy (naštěstí!) nefunguje dokonale, je pak nutné si na summitu vysvětlovat kromě obsahu i význam formy předchozích sdělení. Média v tomto smyslu hrají roli právě tak pravoměrnou, jako ošidnou, ale i ona do názorového a informačního kvasu patří. Ostatně když po týdnech míchání a třídění ingrediencí nadejdou dva dny summitu, podobají se spíš než pečení dortu destilaci. Pokud jde o balíčky finanční pomoci vypálené na jarním summitu, mají vysoký spirit, ale i takovou čistotu, že z nich nikoho hlava bolet nemusí. Pokud to sám nepřežene...

9 EN č. 3 / 2009 EUROFONDY 9 OP Životní prostředí PRO VODU, VZDUCH A PŘÍRODU Operační program Životní prostředí spadá do kategorie tématických operačních programů v cíli Konvergence a podle velikosti finančních zdrojů je druhým největším operačním programem v České republice. OPŽP připravily Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolupráci s Evropskou komisí. Z fondů EU pro OPŽP vyčleněno 4,92 mld. (cca 140 miliard Kč), což činí přibližně 18,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,87 mld.. Do konce ledna 2009 bylo schváleno k realizaci celkem projektů a celková výše podpory činila 30,5 miliardy Kč. Pro vodu,vzduch a přírodu tak zní heslo OPŽP Životní prostředí je značně citlivá a široká oblast, která v sobě zahrnuje mnoho činností. Obecně lze říci, že OPŽP se zaměřuje na zlepšování kvality životního prostředí, které je vnímáno jako základní předpoklad pro zdravé obyvatelstvo. Globální cílem tohoto programu je zlepšit stav jednotlivých složek životního prostředí a podpořit tak udržitelný rozvoj, dlouhodobou konkurenceschopnost a zaměstnanost v regionech v rámci naplňování cíle Konvergence politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. OPŽP přispívá konkrétně ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro enviromentální osvětu. Protože OPŽP pokrývá velmi širokou oblast, jsou jeho cíle rozloženy do 8 prioritních os (viz tabulka). Na prvním místě je zateplování a čistírny odpadních vod V současné době je nevíce projektů, které se věnují zateplování budov, což je logické především z důvodu finančních úspor příjemce projektu, který zateplením ušetří vysoké náklady na energie. Druhý největší zájem je registrován na prioritní ose 1. Konkrétně se jedná o výstavbu čistíren odpadních vod. Velký počet projektů v této oblasti je způsoben především faktem, že do roku 2010 musí Česká republika splnit směrnici EU 91/271/EHS o čistění městských odpadních vod. V této oblasti byly schváleny již 232 žádosti za téměř 30 mld.kč. OPŽP nemá s plněním projektů problémy Kontroly realizovaných projektů provádí zaměstnanci Státního fondu životního prostředí ČR. Provádí se kontrola předložené fakturace a také kontrola na místě realizace. U projektů s krátkou realizací tzn. 2-3 měsíce, např. zateplení obálky objektu, proběhnou zhruba dvě kontroly. U ostatních projektů probíhají pravidelné měsíční kontroly. Pokud dojde k porušení závazků, je pozastaveno financování a porušení je prošetřeno. V případě Operačního programu Životní prostředí dosud k žádnému porušení nedošlo. Kdo může žádat o dotaci? Žadatelem o dotaci v rámci OPPI může být téměř kdokoliv. Projekty mohou předkládat obce a města, správci povodí, vodních toků a nádrží, podnikatelské subjekty, bytová družstva, veřejné výzkumné instituce, občanská sdružení a církve, Ministerstvo životního prostředí ČR, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajina ČR, nestátní neziskové organizace, provozovatelé systémů předpovědní povodňové služby a další. Magdalena Hándlová OPŽP přináší prostředky na podporu projektů v osmi oblastech Prioritní osa Název Zam ena na: Prioritní osa 1 K dispozici: 2 miliardy eur Zlepšování vodohospodá ské infrastruktury a snižování rizika povodní Podporuje projekty, které sm ují ke zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, zlepšení jakosti a dodávek pitné vody a snižování rizika povodní. Prioritní osa 2 K dispozici: 634 miliony eur Prioritní osa 3 K dispozici: 673 miliony eur Prioritní osa 4 K dispozici: 776 milion eur Prioritní osa 5 K dispozici: 60 milion eur Prioritní osa 6 K dispozici: 600 milion eur Prioritní osa 7 K dispozici: 42 miliony eur Prioritní osa 8 K dispozici: 140 milion eur Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Udržitelné využívání zdroj energie Zkvalitn ní nakládání s odpady a odstra ování starých ekologických zát ží Omezování pr myslového zne išt ní a environmentálních rizik Zlepšování stavu p írody a krajiny Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzd lávání, poradenství a osv tu Technická pomoc Podporuje projekty, které jsou zam eny na zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních zne iš ujících látek do ovzduší s d razem na využití nových, šetrných zp sob výroby energie v etn obnovitelných zdroj energie a energetických úspor. Podporuje projekty zam ené na udržitelné využívání zdroj energie, zejména obnovitelných zdroj energie, a prosazování úspor energie. Dlouhodobým cílem programu je zvýšení využití obnovitelných zdroj energie p i výrob elekt iny a tepla a efektivn jší využití odpadního tepla. Podporuje projekty, které se zam ují na zkvalitn ní nakládaní s odpady, snížení produkce odpad nevhodných pro další zpracování a odstra ování starých ekologických zát ží. Nabízí podporu formou dotací projekt m zam eným na omezování pr myslového zne išt ní a s ním souvisejících rizik pro životní prost edí s d razem na prevenci a výzkum v oblasti zne iš ujících látek a jejich monitorování. Podporuje projekty, které p ispívají ke zpomalení i zastavení poklesu biodiverzity, ochran ohrožených druh rostlin a živo ich, zajišt ní ekologické stability krajiny a podporují vznik a zachování p írodních prvk v osídlených oblastech. Nabízí podporu p i budování široké sít center environmentálního vzd lávání a informa ních center zam ených na ochranu životního prost edí ve všech krajích eské republiky a na zabezpe ení kvalitních odborných materiál pro environmentální vzd lávání, v etn internetových ešení i nau ných stezek. Slouží k financování aktivit spojených s ízením programu, nap. platy pracovník zapojených do ízení OPŽP, výb r projekt, monitoring projekt a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních p íjemc erpat finan ní prost edky z programu apod. Důležité zdroje informací Oficiální stránky OPŽP Ministerstvo životního prostředí ČR řídící orgán OPŽP kontaktní tel.: Státní fond životního prostředí zprostředkující orgán OPŽP kontaktní tel.: Zelená linka (7.30 do 16.00) pro zájemce o dotace z OPŽP Jak hodnotí OPŽP zkušení uživatelé? Jedním ze zkušených příjemců finanční podpory z OPŽP je i obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, která vznikla v roce Tato společnost směřuje své aktivity na rozvoj regionu České Švýcarsko, který je mimo jiné oblíbenou destinací tuzemských i zahraničních turistů. Tým o.p.s. České Švýcarsko se snaží o posílení enviromentálního, ekonomického a sociálního rozvoje regionu prostřednictvím činností, které jsou zaměřeny na ochranu přírodních a kulturních hodnot, podporu šetrného cestovního ruchu a přeshraniční spolupráci, tvorbu a realizaci regionálních projektů, propagaci a informačně-publikační aktivity, vzdělávání a osvětu. V oblasti ochrany životního prostředí již realizovali několik projektů. V současné době se v rámci OPŽP zabývají projektem Naučný areál, jehož smyslem je podpořit ochranu biodiverzity v Českém Švýcarsku a umožnit poznání nutnosti této ochrany prostřednictvím areálu. Areál bude sloužit turistické i místní veřejnosti, dětem a mládeži, která ho bude využívat během organizovaných enviromentálních programů. Jak všeobecně vnímáte Operační program Životní prostředí? OPŽP v rámci svých prioritních os reaguje na veškerá zásadní témata v oblasti životního prostředí. Tak jako i v jiných programech, je i tento pro malé obce, případně malé podnikatele vcelku náročný na prvotní orientaci, na přípravu vlastních žádostí a všech povinných příloh a následnou administraci projektu. Jaké máte zkušenosti z celé procedury získávání dotace? Řídící orgán se snaží v rámci konzultační a poradenské podpory žadatelů a příjemců dělat maximum, plánovaný harmonogram výzev je ve své podstatě naplňován. Dle reakcí partnerských organizací musíme konstatovat, že vlastní zpracování žádosti a kompletace povinných příloh je pro malé obce a malé podnikatele v termínu od výzvy do ukončení příjmu žádostí obtížně realizovatelné (pokud nemají řadu z nich dopředu připraveny, tak nerealizovatelné, ale to se týká všech subjektů, nejen těch malých), zejména nevyužívají-li služeb poradenské/konzultační firmy, či sami nemají uvolněného zaměstnance se zkušenostmi z tohoto prostředí. Požadavek doplnění žádosti v termínu 3 dnů je sice pochopitelný, ale pro některé opět komplikující. Do jisté míry je také náročný proces, pokud je projektová žádost schválena. Od rozhodnutí do podpisu smlouvy musí být realizována výběrová řízení a nastaveny podmínky projektového týmu i všech dodavatelů opět do podpisu smlouvy zůstává nejistota, kterou zejména malé subjekty nesou hůře, jelikož míra rizika podpisu smlouvy s výší dotace z rozhodnutí a míra vynaloženého úsilí splnit podmínky dotačního titulu je vysoká a nese ji spíše příjemce. Vycházím ale spíše z reakcí okolí. V rámci našeho podpořeného projektu cítíme proces jako náročný, ale realizovatelný. Jaká jsou podle vás negativa a pozitiva tohoto programu? Existuje něco, co byste změnila? Mezi pozitiva jistě patří široký záběr podporovaných oblastí, snaha poskytnout co nejvyšší možnou podporu. S ohledem na náš region musím pochválit i osu s tématikou zlepšení stavu přírody a krajiny, vč. poradenství poskytujícího pracoviště. Určitým negativem je například to, že u tématu voda a čištění odpadních vod dosud nebyla vypsána výzva, kde by oprávněným žadatelem byly obce pod 2000 evidovaných obyvatel v územích vyžadujících zvláštní ochranu (což s ohledem na náš region je zásadní podmínka). Jistým zklamáním také je, že nejsou přímo podporovány např. kořenové čističky, které se nám velmi osvědčily v rámci již ukončeného projektu Integrovaný management ekosystému v severních Čechách, který byl podpořen ze zdrojů GEF (Světový fond životního prostředí - Global Environment Facility) a UNDP (Rozvojový program Organizace spojených národů - United Nations Development Program). Nejsem však v této oblasti odborníkem, tedy potřeby změn prosím považujte pouze za pociťované. Podle mého názoru by bylo fajn zvýhodnit malé obce a malé podnikatele, zejména z oblastí NP a CHKO ( napříč všemi osami, případně posuzovat např. i lokální znečištění vzduchu). Pro tyto subjekty nastavit systém registrační (snadnější, např. bez některých povinných příloh, jako je plný energetický audit apod.) a plné žádosti což ale již není pro OPŽP realizovatelné, bylo by však ovlivnitelné u národních programů SFŽP. Věřím ale, že řídící orgán si je vědom jistých neduhů programu a v rámci svých možností je řeší. Radka Soukalová vedoucí útvaru vzdělávacích a poradenských služeb České Švýcarsko, o. p. s. Magdalena Hándlová

10 10 DOPRAVA EN č. 3 / 2009 Jako optimista doufám, že se nám podaří čerpání miliard překročit, říká náměstek ministra dopravy a ředitel SFDI Gustáv Slamečka Muž, který v nepříliš radostné době, alespoň co se financí týče, stojí v čele institucí, kterými protékají miliardy. Tu a tam jich přitéká i odtéká méně než bylo v plánu. Přesto neztrácí noblesu, ani úsměv. Gustáv Slamečka. Nedávno jste byl jmenován náměstkem ministra dopravy a jste považován za odborníka. Jaká je podle vás nejvyšší přidaná hodnota, kterou přinášíte na tuto funkci? Na ministerstvu mám na starost silniční a letištní infrastrukturu, evropské fondy a odbor pozemních komunikací. To jsou oblasti, které se do značné míry prolínají s činností Státního fondu dopravní infrastruktury, takže asi největší přidaná hodnota bude synergie těchto dvou organizací, tím pádem možná lepší komunikace především v oblasti čerpání evropských fondů, protože postupy jsou společné. Ministerstvo dopravy je řídícím orgánem a Státní fond dopravní infrastruktury je zprostředkujícím subjektem při čerpání evropských prostředků. Když máte nyní blíž k vládě, shánějí se vám lépe finanční prostředky pro Státní fond dopravní infrastruktury, kterému šéfujete? Moje odpověď nebude jednoznačná. Určitě některé věci mohu díky tomu komunikovat rychleji a příměji. Bohužel se ale domnívám, že toto období je těžší než bylo před rokem či dvěma lety, takže shánět finanční prostředky je dnes velmi obtížné i přesto, že mám blíž k vládě a že jako náměstek ministra dopravy mám větší možnosti než jako ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury. Řekl jste, že nejdříve ze všeho by se měly čerpat evropské peníze. Prostřednictvím tzv. Operačního programu Doprava (OPD) by to do roku 2015 mělo být něco přes 150 miliard korun. Loni jste z evropských peněz proinvestovali zhruba dvacet miliard korun, letos plánujete vyčerpat až 34 miliardy. Myslíte, že se to podaří? Pevně věřím, že ano. Minulý rok jsme dosáhli poměrně slušného výsledku. Dvacet miliard sice nebylo stoprocentní naplnění plánovaného rozpočtu, ale vzhledem k tomu, jak se situace vyvíjela ještě v polovině roku, je výsledek vynikající. Nejdůležitější bylo, že se podařilo projekty připravit a schválit, že se vyřešila spousta především administrativních problémů, čímž se čerpání evropských prostředků nastartovalo. V současné době máme nakročeno dobře, ale potvrdit, kolik jsme reálně vyčerpali, budeme moci na konci tohoto či na začátku příštího roku. Jsem optimista, protože doufám, že se nám podaří těch čtyřiatřicet miliard ještě navýšit. Pokud si dobře vzpomínám, tak loni v srpnu jste měli vyčerpáno kolem 20 procent ročního limitu, což nebylo příliš povzbudivé. To je pravda, ale jak jsem řekl, vyřešila se spousta problémů a faktury se doslova začaly valit k proplácení. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je nejen tzv. zprostředkujícím subjektem, přes který peníze z EU proudí, ale zároveň je finančním manažerem úvěru EIB. Jak se SFDI v tomto směru daří? Nemáme žádné problémy. Daří se dobře. V čerpání prostředků v rámci Operačního programu Doprava jsou to spojené nádoby. Je potřeba si uvědomit, že podmínkou pro čerpání prostředků z Evropské investiční banky je čerpání z evropských fondů. EU pomáhá investovat dopravní stavby v celé Evropě. Jak si v tomto stojí Česká republika? Je čerpání v letošním roce nějak ovlivněno naším předsednictvím v Radě EU? Přímou souvislost s naším předsednictvím a mírou podpory bych neviděl. Řekl bych, že máme přímější cestu k informacím, zejména při schvalování takzvaných velkých projektů. Jak je na tom Česká republika ve srovnání s ostatními státy si netroufám hodnotit, protože ta čísla neznám. V rámci České republiky si však troufám tvrdit, že Operační program Doprava patří k jedněm z nejlépe připravených a realizovaných operačních programů. Jaké jsou největší investiční akce v dopravní infrastruktuře financované z prostředků EU? Pokud zůstaneme u Operačního programu Doprava, což je v současné době největší zdroj evropských peněz pro české dopravní stavby, je potřeba si říci, že tyto prostředky lze použít pouze k financování určitých typů projektů. Jsou to stavby nadnárodního významu, které jsou součástí takzvané transevropské dopravní sítě. V oblasti silnic může zmínit vnější pražský okruh. Při pohledu na mapu transevropské dopravní sítě TEN-T je zřejmé, že Pražský okruh je jejím významným prvkem na trasách spojujících původní a nové členské země Evropské unie. Stejně zřejmé je, že nedostavěný Pražský okruh je pro síť TEN-T úzkým hrdlem. Co nejrychlejší dostavba okruhu je proto logickým zájmem nejen Hlavního města Prahy a České republiky, ale také Evropské unie. Dále je to například dokončovaný úsek dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, některé úseky rychlostních silnic R6 a R7. V oblasti železničních staveb je to modernizace III. a IV. železničního koridoru. Uvidíme, které další projekty zařadíme do Operačního programu Doprava. Jednou z cest, kterou se můžeme ubírat, je zrychlení čerpání prostředků z OPD. Úskalím je však to, že tyto prostředky bychom vyčerpali dříve a chyběly by nám v příštích letech. Jak probíhá komunikace se sociálně demokratickými hejtmany, kteří vzešli z krajských voleb? Co se týká Státního fondu dopravní infrastruktury, probíhá komunikace po pracovní stránce bez jakýchkoli problémů. Připravovali jsme rozpočet na rok 2009 a budeme společně připravovat rozpočet na příští rok. Mám-li hovořit za ministerstvo, měli jsme setkání s Asociací krajů za přítomnosti hejtmanů a předsedy pana Michala Haška, kde jsme si definovali oblasti spolupráce. Dohodli jsme se, že bude vytvořena pracovní skupina, která se bude této oblasti věnovat. Jak velký objem finančních prostředků na dopravní infrastrukturu tvoří zdroje z EU? Z národních zdrojů máme prozatím v letošním rozpočtu třicet šest miliard korun. K tomu musíme připočítat prostředky, které zůstaly z minulého roku. Předpokládaný odhad je šest a půl miliardy korun. Takže národní zdroje tvoří zhruba čtyřicet dva až tři miliardy korun. Co se týká evropských zdrojů, jsou v rozpočtu třicet čtyři miliardy korun a předpokládáme, že se to o něco navýší, hovoříme pak o nějakých třiceti šesti miliardách. K tomu musíme připočítat minimálně deset miliard úvěrů od Evropské investiční banky. Když to shrnu, tak přibližně polovinu finančních prostředků na dopravní infrastrukturu tvoří národní zdroje a polovinu zdroje evropské. SFDI financuje výstavbu nových cyklostezek, které veřejnost mnohdy daleko více ocení než v jejich očích předražené dálnice. Kolik cyklostezek je již díky SFDI v provozu? Ano, SFDI nové cyklostezky pomáhá spolufinancovat. Podle pravidel nemůžeme zaplatit 100 % nákladů, ale maximálně jen 65 % skutečně vynaložených nákladů. I to je však pro regiony, respektive pro investory cyklostezek, velmi významný příspěvek. Výčet spolufinancovaných projektů by byl dlouhý. V letech 2001 až 2008 fond přispěl celkem na 242 cyklostezky po celé České republice. Souhrn příspěvků dosáhl za celé toto období hodnoty 670 milionů korun. V letošním rozpočtu SFDI je připraveno na cyklostezky více než 400 milionů korun, přičemž podstatnou část tvoří akce schválené Poslaneckou sněmovnou. Je těžké z uvedených 242 cyklostezek nějakou vybírat a dávat za příklad. Krásných cyklostezek je po celé republice mnoho. Alespoň tedy jeden příklad. Velký boom cyklostezek můžeme pozorovat třeba na jižní Moravě, na Uherskohradišťsku. Jakou budoucnost budou mít PPP projekty zejména s ohledem na ekonomickou krizi? Pevně věřím, že nějakou budoucnost budou mít. Nejreálnější je v současné době projekt financování formou PPP na dálnici D3 v Jihočeském kraji. Čeká se ještě na nějaká územní rozhodnutí. Musí se provést legislativní úprava, aby se mohl rozjet projekt, i když nejsou stoprocentně vykoupené pozemky. Co se týká dalších možných projektů, které by se daly financovat formou PPP, chceme nejprve počkat na to, jaké budeme mít zkušenosti z financování jihočeské dálnice D3. Pak se teprve rozhodneme. Kandidátem na financování formou PPP by třeba mohla být rychlostní silnice R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí. O její potřebnosti a důležitosti pro celou Českou republiku snad nikdo nepochybuje. Jste bývalým bankéřem, myslíte si, že Slovensku pomohlo či pomůže přijetí eura? Máte pocit, že Česká republika v tomto směru něco promeškala? To je spíše otázka pro makroekonoma. Kdybych měl odpovídat z pohledu fondu, tak musím říci, že by bylo lépe, kdybychom měli euro. Ale to je jen úzký výřez. Z celkového pohledu si netroufám hodnotit, respektive jednoznačně odpovědět, zda by bylo pro Českou republiku výhodnější euro či nikoli. Názory různých ekonomů se velmi liší. Jaký má dopad ekonomická krize na dopravu? Např. v tranzitu kamiónů přes ČR, v prodeji dálničních známek či mýtném? Co si budeme povídat, určitý pokles příjmů fond dopravy má. Především jde o pokles u daňových příjmů a výnosů z mýtného. Tam je to ve srovnání s loňským rokem o nějakých 20 % horší. Situaci v současně době podrobně analyzujeme, připravujeme různé scénáře vývoje a uvidíme, zda bude nutné z toho vyvodit nějaké výrazné závěry. Mimochodem prodej dálničních kupónů je i letos velmi stabilní. V posledních letech na kupónech fond vždy vydělal více, než původně při sestavování rozpočtu předpokládal. Rozhovor s Gustávem Slamečkou probíhal stejně jako loni v prostředí portugalské vinotéky, jen kožený gauč někdo vyměnil za dřevěnou lavici. Tentokrát ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury a zároveň náměstek ministra dopravy nepřijel sám, ale v doprovodu svého tiskového mluvčího Karla Hanzelky. A bylo to dobře. Minimálně proto, že setkání s panem Hanzelkou mě zbavilo precedentního nazírání na tiskové mluvčí. Až dosud jsem totiž nevěděla, že mohou působit jako uklidňující element. S Gustávem Slamečkou hovořila Jarmila Kudláčková

11 EN č. 3 / 2009 EKONOMIKA 11 BYZNYS Boj proti platební neschopnosti Jedna ze čtyř platebních neschopností je způsobena opožděným placením. To vede ke ztrátě 450 tisíc pracovních míst ročně. Kromě toho se každoročně přichází o 23,6 miliardy eur z případů platební neschopnosti způsobené opožděným placením. Komise předkládá návrh na přepracování směrnice, která dává věřitelům do ruky nové nástroje. Zároveň by měla zamezit opožděným platbám ze strany veřejné správy. Francouzské odbory nechtějí štíhlejší stát V půlce března došlo ve Francii k protestům proti hospodářské politice prezidenta Nicolase Sarkozyho. Hlavním důvodem bylo propouštění ve státní správě. Stávka tak neušetřila například ani českého turistu, který čekal na operaci po úrazu v horském středisku. Vláda zavádí úsporná opatření kvůli vysokému státnímu dluhu. Odbory proti tomu požadují zvýšit minimální mzdu a snížit daně domácnostem. Pozor na vodu, bude jí méně Podle Evropské environmentální agentury musí Evropa přijmout opatření pro omezení spotřeby vody. Dosud se Evropa zaměřovala spíše na zajišťování nových zdrojů než kontrolu spotřeby. Navrhovaná opatření jsou jak pro domácnosti v podobě úsporných zařízení, tak například pro zemědělce ohledně volby plodin a zavlažování. Právě zemědělství spotřebuje čtvrtinu vodních zdrojů v EU. Bankovní tajemství proti berňáku neobstojí Změnit pravidla ohledně bankovního tajemství se rozhodly Rakousko, Lucembursko a Švýcarsko. Přikročily k tomu kvůli obviňování z napomáhání daňovým únikům. Nová pravidla zaručují spolupráci se zahraničními daňovými úřady. Stalo se tak před dubnovým summitem G20, kde se očekává rázné zakročení proti nespolupracujícím daňovým rájům. Čeká se také rozhodnutí o vytvoření černého seznamu těchto oblastí. Konec žárovek potvrzen Evropská komise přijala dva předpisy pro zlepšení účinnosti osvětlení v domácnostech, na ulici a ve firmách. Do roku 2012 postupně vymizí klasické a neúsporné halogenové žárovky. Domácnosti si budou moci vybrat mezi zářivkami a úspornými halogeny. Nová legislativa by měla ročně ušetřit jedenáct miliard eur. Strach ze rtuti v některých zářivkách je podle Komise neodůvodněný, její úrovně v zářivkách odpovídají legislativě. Naopak se podle mluvčího za energetiku Espunyho sníží emise rtuti vznikající v uhelných elektrárnách. Evropa už nemusí být lídrem v MMF Mezinárodní měnový fond spěje k reformě. Zástupci států EU se dohodli, že je možné změnit způsob obsazování vedení fondu a také Světové banky. EU se především nelíbí relativně malý příspěvek Číny. Evropa připouští, že by se vzdala vedoucí pozice v této instituci. Míč je nyní na straně zemí jako je Čína nebo Indie, které by rády v globální ekonomice hrály významnější roli, ale uvidí se, kolik jsou ochotny za to vynaložit. Východoevropské země dostanou více proti krizi Evropská rada se na svém summitu shodla na postoji EU k řešení hospodářské krize. Na boj proti ní dá dvojnásobek peněz, zrychlí přípravu důležitých zákonů nebo také posílí dohled nad finančním trhem. Takto bude EU vystupovat navenek na setkání skupiny G20 v Londýně na začátku dubna. FOND PROTI KRIZI ZDVOJNÁSOBEN Peníze pro země postižené krizí mohou čerpat i země, které nemají zavedené euro. Dříve se počítalo s pětadvaceti miliardami eur, na setkání se dohodlo navýšení na padesát. Maďarsko a Lotyšsko již z fondu na krizové půjčky čerpaly dohromady přes devět miliard eur a Rumunsko o podporu požádalo nedávno. Předseda Evropské komise Barroso k tomu řekl, že jde hlavně o signál těm, kteří o podobném požadavku uvažují. Jde o dobrou zprávu zejména pro nové členské státy z východní Evropy, tedy i Českou republiku. Předtím se vůdci především západoevropských států stavěli k záchranným opatřením pro východní Evropu spíše odmítavě. Na začátku března miliardové podpory odmítli a místo toho chtěli přistupovat ke každé zemi zvlášť. Tato neochota stála u velkého poklesu akciových trhů ve východoevropské oblasti. Navýšení prostředků bylo možné poté, co s Kohezní politika EU včera, dnes a zítra Nynější fáze českého předsednictví EU je vedle vedení diskuse k protikrizovým balíčkům velmi intenzivně zaměřena na téma kohezní politiky Unie. Toto zaměření se přitom dotýká nejen jejího vzdáleného budoucího výhledu po roce 2013, ale i zhodnocení dosavadního využívání hlavních nástrojů této politiky strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v zemích nováčků EU; navíc pak nástroje kohezní politiky jsou velmi aktuální i při nalézání potřebného fiskálního stimulu jako východiska z krize. Termíny jako přeprogramování strukturálních fondů a jejich prioritní zaměření na protikrizová opatření tvoří podstatné pilíře Plánu evropské hospodářské obnovy. Právě těmto tématům byla a je věnována významná část březnové etapy českého předsednictví, jež je rovněž zaměřena i na zevrubné zhodnocení uplynulých 5 let nových členských zemí v Unii. MEZIČASOVÉ OHLÉDNUTÍ ZA KOHEZNÍ POLITIKOU Začněme tedy retrospektivou; bez výjimky platí, že všechny členské země vstoupivší v letech 2004 a 2007 se na podmínky kohezní politiky aklimatizovaly bez výraznějších problémů a všem z nich přispělo relativně velice úspěšné čerpání nejen k výrazně dynamickému ekonomickému rozvoji v období let , ale i k řešení jinak těžko realizovatelných projektů v oblasti veřejných investic, vzdělávání, sociální soudržnosti či životního prostředí. Kohezní politika EU představuje vůči unijním nováčkům legitimní nástroj veřejných intervencí, jež je prováděna v souladu s přísnými pravidly pro udržení férové hospodářské soutěže. První oblast se týká alokace investic směřujících do výzkumu, vývoje a kvalifikačního rozvoje pracovní síly, které sledují nejen soukromý, ale v širším kontextu i veřejný zájem. Druhá oblast je zaměřena na podporu sociální přijatelnosti rozvojových projektů; příkladem může být snaha o férové rozdělení bohatství mezi jednotlivými regiony jak v rámci jednoho ním souhlasilo Německo. ENERGETIKA MÁ PŘEDNOST PŘED INTERNETEM členského státu, tak i napříč Unií. Třetí legitimní oblastí veřejné podpory pak jsou posílené institucionální kapacity při řízení programů veřejných investic; především tyto projekty jsou zvláště oceňovány jako projev sdílené odpovědnosti mezi soukromým a veřejným sektorem KRITÉRIA EFEKTIVNOSTI KOHEZNÍ POLITIKY Úspěšnost kohezní politiky v jednotlivých členských zemích se obvykle hodnotí pomocí dvou základních souhrnných kritérií: míry absorpční schopnosti a příspěvku k růstu HDP. Dlužno podtrhnout, že v obou veličinách nové členské země obstály v průměru podstatně lépe, než činila průměrná dlouhodobá zkušenost pro celou EU měřená od druhé poloviny 80. let. Navíc pak můžeme zatím objektivně vyhodnotit naše nováčkovské účinkování pouze v tzv. zkráceném období , resp. dokonce pouze v jeho části, neboť až do poloviny letošního roku je možné stále dokončovat projekty z tohoto období a absorpční schopnost takto navyšovat. Absorpční schopnost je měřena ukazatelem poměřujícím částku, která byla členským státem během sledovaného období skutečně utracena, vůči jeho výchozí, počáteční alokaci. Za celé sledované a srovnatelné období od roku 1988 činí hodnota tohoto ukazatele 75 %, přičemž hranicí nadprůměrné úspěšnosti je uznávána hodnota 80 %. Nové členské státy ve sledovaném období mají průměrnou hodnotu 87 % ( staré země pro programovací období dokonce 88 %), nejlépe je na tom Malta a Estonsko s 93 %, resp. 92 % do roku Ve stejném čase činila hodnota tohoto ukazatele pro Českou republiku 82 %; díky známému zpoždění a dojíždění projektů až do konce prodlouženého období v červnu 2009 je v našem případě více než reálné prolomení hranice výrazně nad 90 %. Co se týče příspěvku k HDP, v roce 2007 tento v průměru za nové členské země dosáhl Vedle řešení krize se Evropská rada zabývala také energetickou bezpečností EU. Na energetické projekty půjdou čtyři miliardy eur. V letošním roce se utratí dvě miliardy a zbývající jedna v roce příštím. Původně se počítalo se třemi a půl miliardami, členské státy ale žádaly více. Další peníze se braly i z jiných oblastí, například na rozšiřování vysokorychlostního internetu na venkově půjde o půl miliardy méně. Naopak více peněz půjde na plynové propojky mezi zeměmi, jako je Slovensko, Maďarsko a Bulharsko. Jedním z projektů je například stavba plynových zásobníků v České republice v hodnotě zhruba jedné miliardy korun. Východoevropské země zvláště prosazovaly plynovod Nabucco. Hlavním odpůrcem bylo především Německo. Nakonec souhlasilo s návratem Nabucca na seznam podpořených projektů za podmínky, že peníze budou na všechny projekty využity rychle, aby byla podpořena ekonomika, odtud tedy časové rozmezí do konce příštího roku. Na oplátku dostane Německo padesát milionů eur na projekt větrné farmy v Severním moři. NABUCCO S OTAZNÍKEM Předpokládaná hodnota projektu Nabucco by se pohybovala mezi šesti a devíti miliardami eur, schválená podpora dvou set milionů eur je tak spíše symbolická a neříká nic o tom, zda se projekt uskuteční. Podmínky mu zatím příliš nakloněny nejsou, protože jednotlivé partnerské země nejsou ve shodě, ať už jde o členy EU nebo zdrojové a tranzitní země. Není například jasné, zda by se podařilo plynovod naplnit. Projekt Nabucco podporují hlavně východoevropské země, které mají dlouhodobě problémy s čerpáním evropských peněz. Je zde proto možnost, že se do konce roku 2010 k prostředkům nepodaří dostat a stavba plynovodu se ještě více vzdálí uskutečnění. Největší šance má v tuto chvíli plynovod Nord stream, který má vést z Ruska do Německa. Souhlas s jeho stavbou zatím ze zapojených zemí 1.0 procentního bodu z vykázaného hospodářského růstu; v případě České republiky to bylo 1,2 bodu, u starých zemí tento činil 0,3 bodu. Tento příspěvek by se měl do konce programovacího období zvýšit až na 2 body. Jinak řečeno, bez fondů kohezní politiky by byl hospodářský růst v nových členských zemích o 1, resp. 2 procentní body nižší než skutečně je (v roce 2007 dosáhl hospodářský růst nových členských zemí v průměru téměř 7 % meziročně). KOHEZNÍ POLITIKA JAKO PROTI-KRIZOVÝ NÁSTROJ nepodepsalo pouze Švédsko. FINANCOVÁNÍ Z ROZPOČTU NA PŘÍŠTÍ ROK SE PŘIPRAVUJE O energetickou bezpečnost a infrastrukturu se má v budoucnu starat nový orgán. Komise má jeho návrh předložit počátkem příštího roku. Energetická bezpečnost je poměrně aktuální téma, které do popředí vynesla plynová krize začátkem roku. Budou vytvořeny plány pro bezpečnost dodávek, ale také upraven plán pro energetickou účinnost. Důležité je rozprostření dodávek na více dodavatelů, využívání více druhů paliv a tras dodávek. Do konce roku má Komise předložit návrhy jižního koridoru zemního plynu a postupu při usnadnění dodávek plynu od Kaspického moře. EU musí k zemím, které jsou zdroji paliv nebo je přepravují, vystupovat jednotně. Financování energetického balíčku zatím není jasné. Letošní prostředky půjdou z unijních rezerv, na příští rok je potřeba s nimi počítat v rozpočtu, který bude dokončen letos na podzim. Balíček bude muset schválit Evropský parlament. To se možná neobejde bez jeho dalších změn. Tomáš Fridrich Hovoříme-li o roli fiskálního stimulu v současném krizovém období, lze nabýt přesvědčení, že nejsou zcela naplněny a využity fondy EU, spadající jak do sféry kohezní politiky, tak projektové prostředky zaměřené na podporu zemědělství a rybářství, stejně jako množina přímých komunitárních grantů. V případě kohezní politiky se finanční možnosti v souhrnu pro celou EU pohybují v řádu téměř 350 mld. eur, v případě přímých grantů lze kalkulovat s dalšími více než 100 mld. eur a obdobnou sumu lze identifikovat i pro projektovou podporu zemědělství a rybářství. V rámci procesu přeprogramování by tak mělo ve zvýšené míře nejen docházet k časovému přesměrování prostředků zamýšlených pro pozdější fázi programovacího období a v prioritním vyhlašování obsahu výzev, jež odrážejí aktuální potřeby překonání krize; navíc, existuje v rámci přeprogramovacích aktivit možnost především v případě podnikatelských projektů snížit váhu dotací a zvýšit roli návratného financování (s pomocí založených holdingových fondů); tato architektura umožní navíc sledovat dlouhodobý horizont po skončení nynějšího programovacího období, kdy objem alokace ve prospěch řady nových států výrazně poklesne. To by mohlo umožnit řadě členských států, v čele s Českou republikou, připravit se na období, kdy budoucí alokace kohezní politiky již zdaleka nebude tak velkorysá, jako ta nynější. Navíc je možné do kohezní politiky výrazněji zakomponovat prvek návratnosti, který se může zdát být užitečný při naplňování potenciálu partnerství soukromého a veřejného sektoru v rámci této politiky. A konečně, role přeprogramování může být vnímána jako důležitá i při formování pozic jednotlivých členských států při vytváření základních principů a priorit kohezní politiky po roce Lze se domnívat, že využití strukturálních fondů EU coby protikrizového fiskálního stimulu nahrává i zavedená architektura a systém, jež je poměrně přísně kontrolován ze strany Evropské komise i Účetního dvora a který by zřejmě znemožnil ve větší míře zneužívat těchto prostředků, které by mohlo nastat na národní úrovni. Současně by mohl alespoň částečně zabránit vytváření dalších a dalších stimulačních opatření na národní úrovni, která by v souhrnu mohla fiskálně destabilizovat celou EU. Na druhou stranu však souhrnná disponibilní částka (něco přes 500 mld. eur) zřejmě nemusela být v nynějším období dostatečná. Opatření realizovaná v tomto období z národní úrovně by měla být alespoň koordinována, aby neumožňovala působení černých pasažérů, zneužívajících EU jako celek. Tato přísná opatření by měla být sledována zejména v případě eurozóny, kde snahy o další změkčování pravidel Paktu stability a růstu diskredituje prostředí eurozóny jak zevnitř, tak vně. Předmětem koordinace by měla být například snaha národních států o zavádění stabilizačních a zabezpečovacích opatření (dominantně s ohledem na trh práce a zaměstnanost) i opatření rozvojových (často akcentované investice budoucnosti). Petr Zahradník, ekonom PERSONÁLIE Společnost Unipetrol má nového generálního ředitele. Stal se jím Krzysztof Urbanowicz. Na postu střídá Françoise Vleugelse. Nového generálního ředitele vybrala na tuto pozici nezávislá personální agentura. Jeho hlavním úkolem bude, aby Unipetrol překonal nynější nejisté období. Urbanowicz vystudoval stavební inženýrství a management a marketing. Získal rovněž titul MBA. V 90. letech pracoval pro polskou pobočku Shell Gas, na přelomu tisíciletí stál v čele Volvo Auto Polsko. Mezi jeho zájmy patří horolezectví, balónové létání, plachtění a potápění. Novým personálním ředitelem skupiny Unipetrol se stal Krzysztof Łoziński (38), který v posledních šesti letech působil jako personální ředitel polské IT firmy PROKOM Software. Od roku 1999 do roku 2001 pracoval v oblasti lidských zdrojů pro potravinářskou společnost Hortex Holding. Łoziński vystudoval politologii na Univerzitě ve Vratislavi. Mluví anglicky a rusky. Mezi jeho zájmy patří kickbox a mezinárodní vztahy. Novým viceprezidentem pro strategii a plánování Vodafonu je Colin Shea (36). Před příchodem do Vodafonu ČR stál Shea při zrodu finanční poradenské firmy působící v regionu střední a východní Evropy a působil také v holandské společnosti KPN Telecom, kde zodpovídal za strategii v oblasti mobilních dat. Na novou pozici manažera vývoje ve společnosti ecommerce.cz nastoupil René Michálek (40). Předtím pracoval 9 let ve společnosti Qbizm technologies na pozici technického ředitele. Michálek vystudoval matematiku na Masarykově univerzitě v Brně. Je ženatý a má dvě děti. Ve volném čase se věnuje lyžování, běhu a cyklistice. Slovenská spořitelna má nového předsedu představenstva a generálního ředitele. Je jím Jan Rollo (43). V 90. letech působil v Bank Austria, kde byl zodpovědný za vztahy s klíčovými zákazníky, marketing a elektronické bankovnictví. Poté pracoval v Citibank a GE Money bank v České republice. Ve funkci střídá Reginu Ovesny- -Straka, která z banky odchází po 8 letech na pozici generální ředitelky rakouské Salzburger Sparkasse v rámci skupiny Erste, do které Slovenská spořitelna patří. Martin Jarolím (37) se stal novým členem dozorčí rady ČSOB Pojišťovny. Do ČSOB nastoupil v roce 2001 jako Management consultant. Od roku 2006 pracoval v ČSOB jako výkonný ředitel útvaru Retailový marketing a segmenty. Jarolím je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty na Univerzitě Karlově v oboru Optimalizace a matematická ekonomie. Mezi jeho záliby patří veslování, cyklistika a v zimě lyžování. Kromě sportu se věnuje četbě a rád si vychutná dobré jídlo. Ve vydavatelství Ringier ČR došlo ke sloučení obchodních oddělení deníků, časopisů a online. V čele spojeného oddělení stanul David Šaroch. Do vydavatelství Ringier ČR nastoupil v roce Od roku 2003 působil jako ředitel inzerce, respektive obchodní ředitel časopisů a v roce 2007 byl jmenován obchodním ředitelem časopisů a online.

12 12 PREZENTACE Sto miliard pro česká města a obce Finanční možnosti evropských fondů mohou zlepšit životy obyvatel mnoha našich měst i obcí, takže by bylo škoda jich nevyužít. Česká republika může z Evropské unie do konce roku 2013 vyčerpat až 700 miliard. Až sto miliard korun přitom mohou získat česká města a obce. Každý starosta či zastupitel, který chce pro obec finanční podporu získat, však musí najít to správné okénko, do kterého se svým projektem a v rámci tématicky zaměřených výzev předložit svůj projekt. Programy totiž nabízejí dotace na základě vyhlašovaných výzev na úrovni prioritních os či oblastí podpory resp. podoblastí podpory. V rámci 17 operačních programů v gesci našich úřadů (z celkových 24) je těchto úrovní celkem 222. A to už je pořádný zmatek. Cesta k evropským fondům je velmi komplikovaná. Je nutné dodržet stanovené termíny a dobře napsat projekt. Záměrně neříkám napsat dobrý projekt, protože evropské fondy jsou přidělovány na základě papírových žádostí. A jak všichni víme, projekt na papíře snese všechno. Především by však měl popsat, jakou činností se žadatel bude zabývat a jakou měrou tím přispěje k naplnění stanovených (a často poměrně obecných) cílů jako je zlepšení znalostní ekonomiky nebo zvýšení kvality společenského prostředí. Každé město, které chce uspět a získat z nabízených prostředků část na svůj rozvoj, tak potřebuje pro čerpání evropských fondů silný tým projektových manažerů, kteří vyhledávají a zpracovávají projekty. Zájem o evropské prostředky a konkurence je poměrně velká. Počátkem ledna 2009 bylo předloženo celkem žádostí. Zaevidováno bylo schválených projektů, které dosahují hodnoty 140 mld. Kč. Nejvíce projektů obcí směřuje do oblasti životního prostředí a regionálního rozvoje. Podle průzkumu STEM je největší překážkou obcí nedostatek peněz na spolufinancování akcí. Nedostatek peněz striktně limituje možnosti hlavně malých obcí (z těchto obcí uvedlo tento důvod jako závažný 92 % odpovídajících), ale i větších měst. O patro níž jsou majetkoprávní důvody, včetně nedořešených církevních restitucí (56 % respondentů). Všechny další důvody jsou označeny za velmi závažné nebo dosti závažné nejvýše u cca 40 % odpovědí - patří mezi ně slabé personální zajištění průběhu akcí, nedostatek informací o fondech i nedostatek kvalitních projektů. O prostředcích z evropských fondů, jež jsou k dispozici pro Česko v letech toho bylo napsáno již poměrně mnoho. Málo se však diskutuje, co bude potom. Zvláště v době, kdy část našich regionů svojí úrovní překročí hranici 75 % evropského HDP. Na evropské úrovni debata o budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2014 již dávno běží. O pravidlech a možnostech čerpání evropských prostředků bude spolurozhodovat již nově zvolený Evropský parlament po volbách v letošním červnu. Je proto klíčové, aby v něm zasedli lidé, kteří se v této problematice orientují a jsou schopni prosadit zájmy našich obcí a měst. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu předseda Svazu měst a obcí ČR EN č. 3 / 2009 Regionální centrum životního prostředí Centrum evropského projektování, regionální rozvojová agentura Královéhradeckého kraje, má nové oddělení Regionální centrum životního prostředí (RCZP). Již z názvu je patrné, že oblast, kterou se RCZP zabývá, je životní prostředí. V rámci oddělení Regionálního centra životního prostředí funguje ve spolupráci s Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. Regionální poradenské a informační místo pro oblast odpadového hospodářství v Královéhradeckém kraji. Síť těchto informačních center je vytvářena Státním fondem životního prostředí (SFŽP) jako forma technické asistence pro úspěšné čerpání dotací z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Tato poradenská místa byla pilotně zřízena pro prioritní osu 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní a prioritní osu 4 Zkvalitňování nakládání s odpady a odstraňování starých Sanace železitých kalů se blíží ke konci, říká vedoucí odboru životního prostředí Synthesia, a.s., Jan Pokorný Zmiňují-li se staré ekologické zátěže, většinou ve výčtu těch největších nechybí jméno Synthesia. Od padesátých do devadesátých let minulého století tady vznikaly v rámci tehdejšího závodu VCHZ Synthesia Semtín zátěže, ve kterých se podle odhadů nachází přibližně milion tun nebezpečných odpadů. Současný vlastník areálu, akciová společnost Synthesia, eviduje na svém území osm nezabezpečených skládek a saturovanou zónu horninového prostředí, což jsou kontaminované vody. Nejenom o tom, v jakém stádiu jsou sanační práce, jsme mluvili s vedoucím odboru životního prostředí Synthesia, a.s., Ing. Janem Pokorným. Před rokem jsme v našem rozhovoru pro Krajské noviny hovořili o starých ekologických zátěžích ve vašem areálu. Jaký je stav jejich sanací nyní? Oproti stavu v loňském roce se situace změnila. Blíží se ke konci sanace laguny železitých kalů a zároveň probíhají práce na sanaci laguny betasmoly. V tuto chvíli neběží sanace žádné další skládky, ale je dokončen doprůzkum laguny destilačních zbytků, a také doprůzkum skládek STOH II a STOH III. U laguny železitých kalů byl původní termín dokončení v listopadu loňského roku, ale kvůli zjištění (v porovnání s celkovým původním množstvím) mizivého množství neodtěženého materiálu práce ještě pokračují a předpokládám, že definitivně budou dokončeny během letošního roku. Laguna betasmoly předpokládá konečný termín v závěru roku 2010, nicméně vzhledem k tomu, že těžba betasmoly závisí na klimatických podmínkách a lze ji provádět pouze v zimě, bude termín zřejmě prodloužen. Jestliže je hotový doprůzkum dalších lokalit, otevírá se cesta k brzkému zahájení jejich sanace? Lze to tak říct, protože doprůzkumem jednotlivých skládek dochází k upřesnění množství uloženého materiálu a na základě těchto údajů se poté vypracovává projekt sanace. Na základě projektu pak je možné vypsat výběrové řízení. Jaká je situace u zbývajících tří skládek, tedy u retenční nádrže Lhotka, laguny sádry a sedimentační jímky č. 3? Ing. Jan Pokorný u sanované laguny betasmoly. Tam je stav stejný jako před rokem. V současné době podle ekologické smlouvy je státní garance na sanace těchto lokalit, ale nyní došlo k určitému zpomalení celého procesu, protože ministerstvo financí vypsalo výběrové řízení na dokončení sanací v rámci celé České republiky a tyto skládky zřejmě už budou zahrnuty do tohoto supertendru. Vrátíme-li se nyní ke skládkám, na kterých už práce běží, objevilo se v průběhu prací něco, co by měnilo podmínky sanace? Mám na mysli například jiné složení, než bylo odhadováno, nebo třeba jiné množství odpadu. foto: autor U skládky železitých kalů bylo opravdu v průběhu sanace zjištěno, že oproti očekávanému možství je tam uloženo víc odpadu, u skládky betasmoly bylo zjištěno, že je tam jiný poměr železitých kalů a betasmoly. Má to vliv na cenu sanace? Má to vliv do určité míry, neboť je možné se schválením všech zúčastněných a zejména ministerstva finací přesouvat částky mezi jednotlivými položkami rozpočtu sanace. Tím ještě nedochází k navýšení finančních prostředků, ale pokud jsou všechny prostředky vyčerpány, může samozřejmě dojít k navýšení ceny sanace. V případě sanace železitých kalů skutečně došlo k navýšení potřebné částky. Stále hovoříme o starých ekologických zátěžích v Synthesii. Jakou vazbu k nim má současná akciová společnost Synthesia? Pouze takovou, že se tyto lokality nacházejí v areálu firmy, ale jiná vazba mezi Synthesií, a.s., a ekologických zátěží. Poradenské služby jsou obcím a veřejným subjektům poskytovány zdarma. Jde zejména o odbornou technickou pomoc při zpracování projektových záměrů. Důležitou součástí poskytovaných služeb je iniciace projektových záměrů v obcích, ve kterých není systém odpadového hospodářství příliš rozvinutý. Jen od května do prosince loňského roku proběhlo v České republice konzultačních hodin, většinu z klientů tvořily malé obce. Regionální centrum Životního prostředí se vedle poradenské činnosti věnuje přípravě a řízení projektů, především z Operačního programu Životní prostředí a z mezinárodních programů, na kterých spolupracuje s Královéhradeckým krajem. Ve spolupráci s krajskými zařízeními, zejména školskými, zdravotnickými a sociálními, jsou připravovány projekty do 3. prioritní osy OPŽP - Udržitelné využívání zdrojů energie. Tyto projekty se zaměřují na realizaci úspor energie na zlepšování tepelně- -technických vlastností budov. U většiny zařízení se realizuje výměna výplní (okna, dveře) a zateplení pláště budov, kde jsou největší úniky tepla. Do Operačního programu Životní prostředí byl zpracován I. projekt vytváření území soustavy Natura 2000 v Královéhradeckém kraji. Cílem projektu je příprava a vyhlášení 16 evropsky významných lokalit v okresech Hradec Králové, Jičín, Náchod a Rychnov nad Kněžnou. Součástí projektu je zpracování plánů péče o území včetně inventarizačního průzkumu a geodetických prací, které vymezí hranice území. Jedním z míst, které bude v rámci projektu hodnoceno, je lokalita Žaltman poblíž Velkých Svatoňovic. Předmětem ochrany v této lokalitě jsou smíšené jasanovo- -olšové lužní lesy. Jedná se o komplex acidofilních i květnatých bučin a svahových luk, které jsou součástí rozsáhlého lesního komplexu Jestřebích hor. Celkové náklady na I. projekt vytváření území soustavy Natura 2000 dosáhnou téměř 17 milionů korun. Mezi realizované mezinárodní projekty patří projekt Label financovaný z Operačního programu Nadnárodní spolupráce STŘEDNÍ EVROPA. Jeho cílem je zlepšení protipovodňové ochrany a optimální využívání vodního toku Labe a souvisejících povodí. V rámci projektu se zpracuje ucelený přehled a charakteristika povodní, které v minulosti území Královéhradeckého kraje postihly. Dále pak dojde k vyhodnocení nepříznivých účinků případných dalších povodní a budou vytipovány potenciální záplavové lokality. Realizace projektu byla zahájena v září loňského roku, ukončen má být v únoru V současné době je do Integrovaného operačního programu do oblasti podpory 2 Zavádění ICT v územní veřejné správě připravován projekt, jehož základem je databáze REMIS regionální multitaskový informační systém. Primárním očekávaným přínosem systému je sběr a zpracování dat a vytvoření informační základny pro Královéhradecký kraj úřad, obce, odbornou i laickou veřejnost. Na odboru životního prostředí a zemědělství probíhá analýza současného stavu využívání IT systémů a aplikací v jednotlivých oblastech životního prostředí, která je před dokončením. Návrh REMIS bude respektovat používání stávajících aplikací a navrhne další nadstavby pro zefektivnění práce úředníků. Součástí systému budou webové stránky které usnadní orientaci veřejnosti v jednotlivých oblastech životního prostředí. Centrum evropského projektování pracuje cílevědomě, energeticky a precizně. Regionální rozvojovou agenturou se sídlem v Hradci Králové je již téměř pět let. Veškeré informace a kontakty najdete na uloženými odpady a jejich množstvím není. Ty skládky vznikaly v minulosti a nejsou výsledkem činnosti naší společnosti. I současná Synthesia se zabývá chemickou výrobou, při ní nevznikají odpady, které by znamenaly budoucí ekologické zátěže? To, že ze současných výrob další staré ekologické zátěže nevzniknou společnost Synthesia zaručit může. Jsme vázáni zákonem o odpadech, který společnost dodržuje. Dále máme uzavřenu smlouvu s oprávněnou firmou, která zajišťuje likvidaci odpadů. Přitom se přesně evidují odpady, které Synthesia vyprodukuje a které jsou předávány k likvidaci. Zároveň jsme pod kontrolou správních orgánů a za posledních pět let jsme nebyli sankcionováni za porušení zákona o odpadech, což je samo o sobě určitým ukazatelem. Současná společnost Synthesia, a.s., má k životnímu prostředí daleko odpovědnější přístup, než měli její předchůdci, kteří působili v areálu. Připravil: Miloš Spáčil

13 EN č. 3 / 2009 KULTURA/SERVIS 13 Literární cena Miguela de Cervantese Od roku 1976 uděluje španělské ministerstvo kultury na návrh Španělské královské akademie literární cenu, která je považována za Nobelovu cenu španělského písemnictví. Cenu může obdržet žijící autor Španělska nebo Latinské Ameriky za celoživotní přínos rozvoji španělsky psané literatury. Předává se vždy následující rok po vyhlášení, v den výročí úmrtí (23.4.) renesančního spisovatele Miguela de Cervantese v prostorách university v Alcalá de Henares, kde tento autor v 16. století studoval. Předávání ceny je vždy velkým literárním svátkem. Slavnostnímu aktu je přítomen španělský král a představitelé vlády Eurocentra informují a od oceněného spisovatele se čeká nějaké zásadní vystoupení, nejen stručné poděkování. Projevy spisovatelů bývají většinou malými esejistickými díly na závažné téma, která se stávají součástí jejich literární bibliografie. Finanční částka, kterou je cena dotována, není zanedbatelná a lze ji považovat za výraz kulturního postoje státu k nejlepším spisovatelům španělského jazyka. Letos činí eur. V dubnu 2009 obdrží cenu barcelonský rodák (*1933) Juan Marsé, vlastním jménem Juan Faneca Roca. Tento romanopisec, filmový scenárista a knižní redaktor je jedním z nejvýraznějších reprezentantů literárního proudu známého pod názvem barcelonská škola. Proto je udělení ceny Juanovi Marsému považováno za ocenění celé generace těchto velkých španělských autorů, mezi něž patřili a patří například Juan García Hortelano, Manuel Vázquez Montalbán, Juan Goytisolo, Eduardo Mendoza či Terenci Moix. Do čtenářského povědomí vstoupil Juan Marsé v roce 1966 dílem Poslední odpoledne s Terezou (Últimas tardes con Teresa), sociálním románem odehrávajícím se v Barceloně, jímž se přihlásil k dobovému neorealismu, směru kriticky se stavějícímu k tehdejším společenským poměrům. Tento velmi čtivý tragický milostný příběh sociálně nerovné dvojice byl v roce 1982 přeložen do češtiny. Českému čtenáři je autor znám i z překladu románu Tahle tvář luny (Esta cara de la luna, 1962) a románu Ještěrčí ocásky (Rabos de lagartija, 2000, česky Garamond 2007), zobrazujícího Barcelonu a konkrétně čtvrť autorova dětství Guinardó za frankistické diktatury. Světového úspěchu se dočkal dobrodružný román El embrujo de Shangai (Kouzlo Šanghaje, 1994), jehož děj se odehrává částečně opět v Barceloně a částečně v čínské Šanghaji. K proslulosti jistě přispělo i mistrovské zfilmování významným režisérem Fernandem Truebou. V roce 2005 byl Juan Marsé hostem Festivalu spisovatelů. Anna Tkáčová Lisabonská smlouva Co o ní potřebujete vědět? Lisabonské smlouvě a její další budoucnosti je v těchto dnech v České republice věnována velká pozornost. Jedním z důvodů je průběh ratifikačního procesu v České republice. Poté co dal Ústavní soud svým verdiktem v listopadu minulého roku Lisabonu zelenou a Poslanecká sněmovna vyslovila v únoru Euroknihovna Součástí portálu Euroskop.cz je i rubrika nazvaná Euroknihovna. Ta přináší informace o knižních a některých časopiseckých titulech, které se věnují Evropské unii, evropské historii, politice a kultuře. Čtenář má tak možnost seznámit se prostřednictvím recenzí i krátkých anotací s velkým množstvím knih, které vycházejí v českém jazyce, ale i s vybranými knihami o Evropě, jež vydávají prestižní nakladatelské domy v zahraničí. Cílem rubriky Euroknihovna je poskytnout čtenáři co nejkomplexnější informace o knihách z různých vědních oborů, které se věnují výše uvedené problematice. Euroknihovna by tak mohla být v budoucnu velmi užitečným zdrojem informací souhlas s ratifikací, čeká smlouvu projednávání v Senátu a v případě kladného výsledku podpis prezidenta, kterým by byla ratifikace smlouvy v České republice zpečetěna. Zároveň Česká republika, jakožto předsednická země, má připravit právní záruky vyžádané Irskem, které jsou nezbytné pro pozitivní výsledek druhého irského referenda o Lisabonské smlouvě, které by mělo proběhnout do konce tohoto roku. Konkrétní termín stanoví Irsko ještě v průběhu českého předsednictví. Lisabonská smlouva vyvolává řadu otázek, se kterými se veřejnost setkává prostřednictvím médií dnes a denně. Byť v České republice neprobíhá ratifikace této reformní smlouvy v referendu jako v Irsku, ale na úrovni Parlamentu, probíhá v české společnosti o tomto tématu živá diskuze. To je důvodem, proč odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR vydává v těchto dnech informační publikaci s příznačným názvem Lisabonská smlouva Co o ní potřebujete vědět. V úvodu se čtenář seznámí se situací před podpisem Lisabonské smlouvy, následného průběhu projednávání a stručného tématického představení smlouvy. Stěžejní část publikace se zaměřuje na zodpovězení nejčastějších otázek spojovaných s reformní smlouvou. Tato publikace je volně k dispozici ve všech regionálních Eurocentrech a ke stažení na portálu Euroskop.cz. pro odbornou veřejnost, politiky i akademickou obec, kde bude možné snadno dohledat literaturu k různým tématům souvisejícím s Evropskou unií, evropskou integrací, historií a současností našeho kontinentu. Taktéž se v Euroknihovně pravidelně objevují články o aktuálních číslech významných Vydání této publikace předcházelo vydání konsolidovaného textu smlouvy o Evropské unii a smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy. Konsolidované znění, které bylo vydáno v nákladu ks bylo doplněno komentářem Když se řekne Lisabonská smlouva.., Perspektiva fungování Evropské unie podle nového smluvního rámce, který komplexně prezentuje všechny změny přinášející Lisabonská smlouva v kontextu současného fungování EU. I tyto publikace jsou volně k dispozici nebo k zapůjčení ve všech regionálních Eurocentrech a ke stažení na portálu Euroskop.cz, sekce Evropská unie Lisabonská smlouva. odborných časopisů například Le Monde diplomatique (F) či Prospect (GB). Z českých titulů můžeme jmenovat Mezinárodní politiku nebo Listy. Texty věnující se časopisecké produkci přispívají k tomu, že se čtenář může bezprostředně seznámit s otázkami, které jsou aktuálně předmětem odborných reflexí v Čechách i v zahraničí. Tipy EVROPSKÝCH NOVIN V dubnu se konají se hned dva významné filmové festivaly. Febiofest má letos na programu programovou sekci současné dánské kinematografie či objevnou retrospektivu francouzské nové vlny, která slaví půl století od svého začátku. V Praze festival začal ve čtvrtek 26. března a končí v pátek 3. dubna. Od 6. do 19. dubna putují Ozvěny festivalu do regionů a od konce dubna se festival na celý měsíc usídlí na Slovensku. Letos je k dispozici titulkovací zařízení, odpadá tedy nutnost překladu do sluchátek. Program naleznete na Šestnácté Dny evropského filmu zahajuje v Praze rumunský snímek Boogie. Festival nabízí třicítku děl, mezi nimiž je i minisérie oslavující 20. výročí pádu železné opony. 25. dubna se festival přesouvá do Brna a od 27. dubna je výběr filmů k dispozici i v Olomouci a dalších moravských městech. Program je na Rakouské kulturní fórum nabízí autorské čtení Wolfganga Bahra (*1950), který působí jako novinář, překladatel a recenzent. Z knihy Mrtví na cestách vybere kromě jiných kapitolu o Josephu Haydnovi, jehož 200. výročí úmrtí si připomeneme 31. května. Kniha pojednává o životě po smrti o životě, který je mezi věřícími velmi ceněn. Není to filosofické dílo pojednávající o smrti a umírání, ale čtení postavené na vědecky rešeršovaných a historicky podložených faktech. 31. března od 16 hodin, Rakouská knihovna, nám. Republiky 12, Plzeň. Skandinávský dům zve na Multimediální masáž Islandem, pořad, v němž se na pozadí islandské hudby představují přírodní a jiné krásy Islandu v podobě snímků a klipů. V pořadu má místo i islandská literatura, film, mluvené slovo a jiné zajímavosti. Připravuje Vláďa Zelenka, cestovatel po Islandu, bývalý DJ islandské a faerské hudby na Rádiu Akropolis, sběratel islandské hudby, filmů a knih. Vstupné dobrovolné. První díl je připraven na 31. března od 19 hodin, pokračování 24. dubna. Studio Paměť, Soukenická 29, Praha 1. Španělský institut Cervantes zve především rodiče na přednášku o literatuře pro děti a mládež. Hlavní slovo bude mít Antonio Rodríguez Almodóvar (* 1941), který napsal více než třicet knih, mezi nimi mnoho povídek a příběhů pro děti. Je také romanopisec, básník, televizní scenárista a autor divadelních her. Za zmínku stojí jeho knihy, které vycházejí z dlouholetého studia a snahy o oživení španělských lidových příběhů. 2. dubna v 17 hodin, Na Rybníčku 536/6, Praha 2. Rumunský kulturní institut upozorňuje na projekt, v jehož rámci se představuje i několik rumunských umělců. Výstavní projekt Bad Times / Good Times se pokouší prezentovat téma reflexe umělců z východního a západního Balkánu, kteří v současnosti přispívají k vývoji kritického diskurzu, jenž se zaměřuje se na proces transformace v jejich vlastní společnosti. Výstava se zaobírá rozpory: náboženství vs. individualismus, archaičnost vs. modernita, venkov vs. město a nacionalismus vs. internacionalismus. Přístupná je do 19. dubna v centru pro současné umění FUTURA, Holečková 49, Praha 5. Prof. Dr. Marion Musiol působí na Vysoké škole Neubrandenburg na katedře Early Education výchova a vzdělávání v dětském věku. Prof. Musiol si klade otázky, zda je škodlivé nebo naopak prospěšné, když děti navštěvují předškolní zařízení ještě dříve než dosáhnou třetího roku věku, kolik podpory potřebuje malé dítě a jakou roli přitom hrají poznatky elementární pedagogiky. Referát na téma Co potřebuje dítě v předškolním věku přednese 20. dubna v 19 hodin na půdě Goethe-Institutu v Praze. Masarykovo nábřeží 32, Praha 1. Cyklus alternativních výstav v románském sklepení Českého muzea výtvarných umění představuje veřejnosti umělecké osobnosti současné výtvarné scény. Ve spolupráci s Italským kulturním institutem nyní představuje florentského rodáka patřícího k významným umělcům střední generace, který od roku 1980 reprezentoval Itálii na nejdůležitějších evropských výtvarných výstavách. Marco Bagnoli připravil pro románské sklepení Českého muzea výtvarných umění unikátní projekt. Výstava trvá do 26. dubna, ČMVU, Husova 19-21, Praha 1. Vlámské zastoupení v Praze připomíná, že probíhající výstava ve Valdštejnské jízdárně Tance a slavnosti století je ojedinělým projektem, který dosud nebyl ve světě uveden. Vystaveno je velké množství nizozemských a vlámských maleb a rytin, včetně takových mistrů jako Hieronymus II. Francken, Pieter II. Brueghel, Jan II. Brueghel a David II. Teniers. Výstava je otevřena do 3. května. Národní galerie, Valdštejnská 3, Praha 1. Pavel Farkaš Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: , centrální GSM: IČ: Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Filip Appl, Tomáš Fridrich. Vedoucí redaktor pro SR Jozef Havrilla. Regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib, Ilona Mádrová, Martin Karlík. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené (kp). Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., IČ: Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, Brno. Příjem objednávek: telefon: , fax: , příjem reklamací: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, Bratislava 3, tel:02/ , 02/ , 02/ ;02/ , fax:02/ , Cena výtisku: 15,- Kč/25 SKK vč./vr. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: X. Ročník 6, číslo 3, vychází Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

14 14 PUBLICISTIKA Nejistá budoucnost větrných elektráren v Česku EN č. 3 / 2009 V Česku přibývá větrných elektráren. Rozvoj větrné energetiky je ekologicky přínosný a stát podporuje výrobu z obnovitelných zdrojů tím, že pravidelně určuje výkupní cenu elektřiny vyrobené v daném typu elektrárny. Naplňuje tak rozhodnutí Evropské unie, která se zavázala, že v roce 2030 dosáhne výkonu MW instalovaných ve větrných elektrárnách, tedy výkonu, který pokryje 20 procent celkové západoevropské spotřeby elektrické energie. Teď se ale může leccos změnit. V krajích je u moci sociální demokracie a její zástupci se netají s tím, že se stavbou nových větrníků nesouhlasí. Česká republika musí jako člen Evropské unie pokrýt do roku 2020 třináct procent energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů. Větrné elektrárny proto u nás v posledních letech vyrůstaly jako houby po dešti, investoři měli na úřadech otevřené dveře. Podle větrného atlasu ČR se jako nejvhodnější pro stavbu těchto alternativních zdrojů energie jeví plochy v nadmořských výškách nad 700 m, což je kromě horských pohraničních pásem především Českomoravská vrchovina. Nově zvolení radní kraje Vysočina ale hned na svém prvním jednání vyslovili nesouhlas se záměry na vybudování připravovaných větrných parků u Cachotína na Havlíčkobrodsku a Opatova na Třebíčsku a požadují podrobnější zkoumání možných dopadů 150 metrů vysokých zařízení na životní prostředí. Pravdou je, že větrníkům kvůli velkému množství podobných projektů už v posledních letech nefandila ani bývalá krajská koalice, podle nynějšího náměstka hejtmana Libora Joukla ale kraj nyní ještě přitvrdí. Nové krajské vedení bude dělat vše pro to, aby větrníky na Vysočině nebyly. Poškozují krajinný ráz a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost obyvatel, prohlásil. BYZNYS PRO MALÉ OBCE Velkým plánům investorů na výstavbu větrných elektráren stojí v cestě také obyvatelé malých obcí. Těm se představa obřích větrníků v blízkosti jejich obydlí nelíbí. Firmy proto za souhlas se stavbou nabízejí nemalé peníze - jen za stavební povolení si i malé vesnice mohou přijít na miliony korun. Za každou větrnou elektrárnu se pak v závislosti na jejím výkonu objeví v rozpočtu navíc dalších 100 až 300 tisíc korun ročně. Nedaleko Opatova by mělo stát pět velkých větrníků, u Cachotína tři, kvůli penězům samosprávy obcí se záměry investorů souhlasily. Pro jsou i v Detřichově, Vendolí, Květné, Jitkově či Kamenné, kde všude mají větrné elektrárny v budoucnu stát. Nelíbí se mi systém financování malých obcí, kdy jsou větší obce daňově zvýhodněné. Čím větší obec, tím větší příspěvek na obyvatele. Že bych byl nějaký extra přítel větrníků, to nejsem, ale ekonomika mluví za všechno, vysvětlil starosta Kamenné Milan Budín. I ve Svitavách už zastupitelé schválili peníze na přípravu stavby parku třinácti větrných elektráren. Celkem má na Svitavsku stát až 70 větrníků, v některých obcích i za cenu značných sousedských svárů. Na území Vysočiny už tato zařízení fungují u Pavlova na Jihlavsku či u obce Kámen na Havlíčkobrodsku. Naposledy byly v říjnu uvedeny do provozu čtyři další větrné elektrárny v Anenské studánce. NĚKDE JSOU PROTI Na druhou stranu i obce s malým rozpočtem nabídce odolaly. Všichni zastupitelé hlasovali proti tomuto investičnímu záměru. Chceme krajinu na Vysočině chránit, ne ji tímto způsobem devastovat, řekl starosta Polné Jindřich Skočdopole. V Koclířově na Svitavsku upořádali kvůli větrníkům opakovaně místní referendum a lidé se vždy vyslovili proti. Shodli se s ochránci přírody, kteří kvůli výraznému zásahu do krajinného rázu větrníky dlouhodobě odmítají a tvrdí, že pro přírodu je množství elektráren s až stometrovými stožáry neúnosné Působí problémy některým druhům ptáků a netopýrům. V Pavlově jsou tyto elektrárny v zimě zase postrachem pro řidiče. Vrtule vysokých věží totiž už při dvou stupních pod nulou namrzají a pak fungují jako katapultovací stroj. Led z nich odlétává až na nedalekou silnici. V Řehořově u Kamenice na Jihlavsku si zase spočítali, že vznikem větrných elektráren utrpí hodnota nemovitostí. Začíná tu výstavba nových rodinných domků a samozřejmě cena parcel by šla dolů, tvrdí kamenická starostka Eva Jelenová. ZÁJEM INVESTORŮ JE VELKÝ Investoři ale mají mimořádný zájem o stavbu větrných elektráren, protože jde o byznys s poměrně malou mírou rizika. Stát jim zajišťuje pevné výkupní ceny, které jsou výrazně vyšší než běžné tržní ceny. Přijetím zákona č.180/2005 Sb. mají distributoři povinnost veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů vykupovat a Evropská unie podporuje využívání těchto zdrojů dotacemi a půjčkami. Větrná energetika neprodukuje emise, nezatěžuje okolí odpady, ke svému provozu nepotřebuje vodu. Investor má hlavní starost jen s tím, kam větrnou farmu umístit. Kromě povětrnostních podmínek musí být na vybrané lokalitě dobře dostupná síť a záměr odsouhlasen armádou a Úřadem pro civilní letectví. Projekt musí projít procesem EIA, posouzením vlivu stavby na životní prostředí, kde se přihlíží i k tomu, zda v okolí není větrných elektráren už příliš mnoho. Elektrárna také samozřejmě nemůže stát v chráněných krajinných oblastech. O to více se pak investor snaží vybrané obce přesvědčit. Snaží se i skupina ČEZ coby největší domácí výrobce elektřiny. Elektrárenský gigant plánuje v následujících 15 letech investovat do výstavby větrných elektráren zhruba 20 miliard korun. Jeho cílem je vyrábět v roce 2010 celkem 8 % energie z obnovitelných zdrojů. Prvními projekty jsou větrné parky v lokalitách Dukovany a Dlouhé Pole, ke kompletní obnově dojde v Novém Hrádku nad Náchodem, kde jsou čtyři málo výkonné elektrárny z roku 1995 s příliš hlučnou technologií a jejichž provoz proto zakázali hygienici. Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje nyní rozhazuje sítě v Orlických foto: Zuzana Nováková horách. Obrátila se na Borovou, Rokytnici či Slatinu nad Zdobnicí. Snažíme se získat všechny zajímavé lokality, třeba Krušné hory jsou už ale obsazeny. Jména oslovených obcí sdělovat nechci, v našich stopách jdou i další investoři, řekl generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Josef Sedlák. Při dnešních výkupních cenách energie by se investice měla společnosti vrátit do patnácti let. V roce 2007 vyrobily v České republice větrné elektrárny 125 gigawatthodin elektřiny, což je dvaapůlkrát více než v roce 2006 a tempo růstu se má ještě zrychlovat. Do roku 2010 vzroste podle odhadů ministerstva životního prostředí roční výroba elektřiny z větru na 930 gigawatthodin. Celkové množství takto vyrobené energie je však v porovnání s jinými státy nepatrné. Větrná energetika zaznamenala v Evropě v v roce 2007 nejvyšší růst instalovaného výkonu zdrojů elektrické energie, přibylo více než 8 tisíc MW. První příčku na světě ve využití větrné energie zaujímá Německo, na jehož území stojí na 19 tisíc větrných turbín. V Česku se i v dohledné budoucnosti budou počítat na stovky. STĚHOVÁNÍ DO NEOBYDLENÝCH OBLASTÍ Nelze ovšem přehlédnout, že v Evropě zároveň stoupá odpor proti těmto elektrárnám a také proto míří investoři víc na východ. V Dánsku, Německu a Velké Británii se po protestech občanů nová zařízení instalují výhradně v neobydlených oblastech, na ostrovech či mořských mělčinách. Některé výzkumy tvrdí, že lidé, žijící do vzdálenosti jedné míle od větrníků, trpí častěji zdravotními potížemi, stresem a depresemi způsobenými rušivými účinky optických efektů a zejména pak větrnou elektrárnou produkovaným infrazvukem na lidské tělo. Je jisté, že ceny energií poletí vždy častěji směrem nahoru než dolů, a to povede k častějšímu využívání alternativních zdrojů. Zdá se ale, že s větrnými elektrárnami je největší problém. Podle odborníků by neměly být opomíjeny ani solární či vodní díla a vždy se vyplatí zvážit, jestli není možné nahradit vítr například biomasou. Věra Hofmanová Zveme na největší tuzemský veletrh reklamních služeb Po registraci na sleva na vstupném 100 Kč INZERCE Letošní šestnáctý ročník veletrhu Reklama, Polygraf 2009 je za dveřmi. I přes nepříznivé okolnosti, které poznamenaly přípravu, ani v tomto roce nebudou návštěvníci a vystavovatelé o nic ochuzeni. Opět se můžeme těšit na významné hráče v oblasti digitálního velkoplošného tisku, prezentaci technologií a materiálů pro výrobu reklamy, světelnou reklamu a další nabídky pro zadavatele jak zajímavě a efektivně připravit prezentaci svých výrobků v rámci in a outdoorové reklamy. Doprovodnému programu věnují pořadatelé každoročně velkou pozornost. V jeho rámci se totiž mohou prezentovat ti, pro které by klasický reklamní stánek neměl smysl: lidé z reklamních a výzkumných agentur, grafická studia, školy, oborové asociace a podobně. Návštěvníci se při doprovodném programu setkají se zajímavými osobnostmi a získají spoustu informací, za které by na odborné konferenci museli tvrdě zaplatit. Ze společenských akcí probíhajících v rámci doprovodného programu v pravém křídle Průmyslového paláce můžeme vyjmenovat: vyhlášení vítězů soutěže Duhový paprsek (31.3.), vyhlašování výsledků soutěže Hvězda 3D reklamy (31.3.), vyhlašování výsledků soutěže Český direkt (1.4.) a vyhlašování výsledků soutěže Reklamní taška roku (2.4.). První den je pod patronací České marketingové společnosti. Ta připravuje zajímavé téma: Jak komunikujeme v roce Ve spolupráci s týdeníkem Strategie bychom rádi zjistili: Vliv ekonomické krize na marketingový průmysl. Druhý den bude věnovaný tématům POSM. Tradičně budou prezentovány výsledky výzkumu Factum Invenio, ČMS a AKA: Češi a reklama (2.4.). Každý den se také bude křtít knížka z oboru reklamy. Více o doprovodném programu naleznete na webových stránkách.

15 EN č. 3 / 2009 ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY/RÉSUMÉ 15 ZUSAMMENFASSUNG Die tschechische Herantretungsweise wird als ein gutes Beispiel bewertet Zufolge des Umweltministers Martin Bursík hatte die Tschechische Republik Probleme mit ökologischen Lasten wegen einer mehr entwickelten und konzentrierten Industrie und ebenfalls wegen des zwanzigjährigen Aufenthalts der Sowjetischen Armee. Die Tschechische Republik ist als einzige der postkommunistischen Länder an die Beseitigung der ökologischen Lasten systematisch, mit der Einbindung des Staates in ihre Liquidierung herangetreten. Fälle, in denen man die sog. Umweltverträge nicht nutzen konnte, die durch den Fonds für nationales Vermögen und jetzt durch das Finanzministerium abgeschlossen wurden, kann man aus den Mitteln des Operationsprogramms Umwelt finanzieren. In den übrigen Ländern des Ostblocks hat man die alten ökologischen Lasten im Rahmen der Privatisierung gar nicht, oder auf unzureichende Art gelöst, wenn der neue Inhaber auf Grund der nachgewiesenen Verunreinigung einen Rabatt vom Kaufpreis gekriegt hat und die Wiedergutmachungsmaßnahmen auf eigene Kosten, ohne die Möglichkeit der Kontrolle und Eingriffe des Staates in den ganzen Prozess, sicherstellen musste. Aus diesem Grund wird die tschechische Herantretungsweise hoch bewertet und als ein gutes Beispiel wahrgenommen. Milliarden werden ökologische Lasten mildern In der Tschechischen Republik befinden sich tausende von Orten, wo die Mitarbeiter des Umweltministeriums über ökologische Lasten wissen. Heute sieht es so aus, dass die Situation ganz gewiss nicht aussichtslos ist. Die Regierung ist bemüht das Jahr 2015 zu schaffen. Das Finanzministerium hat ein System durchgesetzt, gemäß dem sämtliche ökologischen Lasten, die vor der Firmenprivatisierung entstanden sind, nur eine Gesellschaft beseitigen wird. Es wird die Zeit beschleunigen. Die Arbeit wurde nämlich oft durch langwierige Auswahlverfahren aufgehalten. Jetzt wird es nur eins geben, die Interessenten sollten sich bis Ende Februar melden. Der Staat muss zahlen. Er hat sich selbst dazu verpflichtet die Regierung hat schon in den 90. Jahren versprochen, dass sie sich um die Beseitigung der ökologischen Lasten kümmern wird, die die Firmen belastet haben. Nach aufwendigem Monitoring noch aufwendigere Liquidierung Zufolge Schätzungen gibt es auf dem Gebiet der Slowakei ungefähr potentielle Verunreinigungsquellen. Derzeit, wenn man darüber spricht, wer und vor allem wofür die ökologischen Bomben beseitigen wird, fehlt der gesellschaftliche und politische Konsens. Die Problematik der environmentalen Lasten (EL) ist einstweilen in unserer Rechtsordnung nicht komplex geregelt. Auf die Genehmigung des Gesetzes über environmentale Lasten, das die angeführten Rechtsnormen lösen sollte, warten wird seit Es sollte außer der Registrierung und Klassifizierung der EL ein Programm für Sanierung, Autorisierung und Sanktionen einführen und in erster Reihe das System der verantwortlichen Person was ein Stein des Anstoßes in privatisierten Firmen ist - festlegen. Der Minister für örtliche Entwicklung der Tschechischen Republik Cyril Svoboda will arme Regionen unterstützen Ich möchte es aus der Hinsicht der Europäischen Union und ihres politischen Zusammenhalts lösen. Die EU soll kohärent sein, zusammen halten und der Lisabonvertrag sagt dabei, dass Geld in weniger entwickelte Regionen und in Regionen, die sich geographisch unterscheiden, gegeben wird. Deshalb will ich, wenn wir uns als europäische Minister für örtliche Entwicklung im April in Marienbad treffen, dass wir klar sagen, dass die nicht entwickelten Regionen heute die Priorität sind. A word from Martin Bursík, Minister of Environment of the Czech Republic As far as old environmental burdens are concerned, the Czech Republic was in a similar position like other Post-Communist countries. True, in comparison with these countries our industry was more developed and considering our location in the Central Europe and the size of our country the industry was also more concentrated, however our problems after the fall of the Iron Curtain were roughly the same. Great economic changes were happening everywhere and involved restructuring of industry, development of environmental legislation and its harmonization with European standards, changes in technologies, disappearance of some and development of other branches of industry. A transfer of nationally owned businesses into private hands during the 90 s brought along sudden discoveries of serious environmental contamination, leftovers of hazardous substances, stockpiles of hazardous production waste which were the result of poor and irresponsible socialist management of the economy. The 20-year occupation of our country by the Soviet army has left its traces in the likeness of contaminated nature mainly caused by crude oil substances and chlorinated hydrocarbons. As the only country among all other Post-Communist countries the Czech Republic started to eliminate these old environmental burdens systematically by involving the government in their liquidation. The situations during which it was not possible to utilize the so-called environmental contracts arranged with the National Property Fund and now the Ministry of Finance can be now financed from the funds provided by the Environmental Operations Program. Other countries of the Eastern Bloc have not dealt with their old environmental burdens which resulted from the privatization at all, or dealt with them only inadequately. If it became evident that property was polluted, the new owner was given a discount on the purchase price and after that all corrective measures were at his expense, without any governmental inspections or interference in the entire process. For that reason the Czech approach is held in the highest regard and it is viewed as a good example around the entire world. Billions will alleviate environmental burdens 177 low, 136 medium, 42 high and 7 extreme. These are not the days in the year arranged according to their temperatures, but these are the quantities of environmental burdens with a certain level of risk. It does not seem to be too terrible? Well, these figures apply only to the Ústí nad Labem region. The government is promising that things will get better. It has therefore called for a grandiose selection procedure which is supposed to transform the Czech Republic into a country without poisons. However, there are critics who insist that this process which is one of the biggest tenders the Europe has ever seen will result in a great loss for the country. There are thousands of places in the Czech Republic which are known to the employees of the Ministry of Environment as the areas which contain environmental burdens. Scores of them are in the extreme category the greatest number (nine) is in the South Moravia region, seven of them are in the Hradec Králové, Ústí nad Labem, Plzeň and Central Bohemia region. It is a problem which must be dealt with expediently, as the experts agree with the representatives of the local autonomous administrations. Unfortunately their words are often the only thing that is done about the problem. Today it seems that we are definitely not in any hopeless situation. The government is trying to catch- -up with everything by the year The Ministry of Finance has put through a system in which all environmental damage which was created before the privatization will be eliminated only by one company. That will speed up the process. In fact this work was often delayed by a protracted selection procedure. Now there will be only one process and the interested parties should apply by the end of February. The government must pay. In fact it did make such undertaking already in the 90 s when the government has promised that it will look after the elimination of environmental damages which burden the business. This was a unique solution; no government in the Eastern Europe has ever provided such similar guarantees and in addition to that the new owners in the neighbouring countries must eliminate the damage at their own expense. The Czech government has provided most of these guarantees until the year 1998 and some of them will go even further, said the former Minister of Finance Bohuslav Sobotka. After arduous monitoring, even more arduous clean-up Even though the problems of how to deal with old debts related to environment are not dealt with in the European Union uniformly, it doesn t mean that individual countries are not facing them all of them are handling the situation in their own way. In this area Slovakia is at the end of its power not only in comparison with the advanced countries of Western Europe, but also in comparison with the countries of Central and Eastern Europe. According to estimates there are approximately 30,000 potential sources of pollution in the territory of Slovakia. Of these, approximately 1,500 represent a serious threat to public health and environment. Old environmental burdens are spread all across the country. Among them are buildings owned by industrial companies and agricultural associations, with no regard whether or not these entrepreneurial subjects are still active, there are dangerous and uninspected warehouses containing pesticides and another environmental bomb has been left by the Army or by mining activities. The Slovak Environmental Agency - the professional organization of the Slovak Ministry of Environment has found several shortcomings in how the environmental burdens are being handled and blames the existing procedures for being insufficient and for lacking any system. The problems have already started with the large- -scale privatization during which these problems were not dealt with adequately. These days when we are discussing the issues of whom, how and especially for how much money these environmental bombs will be eliminated, we seem to be lacking a social and political photo: Miloš Spáčil consensus. Our laws thus far have not dealt with the problems involving environmental burdens completely. Some of the currently valid laws are dealing with them only partially; among them are the Environmental Act, Pollution Act, Mining Act, Water Protection Act, Geology Act, Act on Protection and Use of Agricultural Land, Act on Integrated Prevention and Control of Environmental Pollution, etc. We have been waiting for the approval of the Environmental Burden Act which should regulate the mentioned legal standards since the year Apart from registration and classification of environmental burdens this law should institute cleaning programs, provide authorizations, assess fines and establish the system of responsible authorities the lack of which is the reason behind the problems in the privatized companies. RÉSUMÉ Une approche tchèque dont la valeur d exemple est reconnue Selon le ministre de l Environnement, Martin Bursík, la République tchèque a été confrontée à des problèmes de dégâts écologiques dus au développement et à la concentration de l industrie et à la présence de l armée soviétique sur son territoire durant plus de vingt ans. La République tchèque est la seule, parmi les pays postcommunistes, à avoir impliqué l État de manière systématique dans la réparation des anciens dommages environnementaux. Les cas n ayant pu faire l objet de contrats dits «écologiques», conclus par le Fonds de la propriété d État (de nos jours par le ministère des Finances), peuvent aujourd hui bénéficier de financements dans le cadre du programme opérationnel «Environnement». Dans les autres pays du bloc de l Est, le problème de ce lourd héritage environnemental n a généralement pas été traité lors du processus de privatisation, ou n a été résolu que de manière insuffisante par des remises accordées aux nouveaux propriétaires sur les prix d achat, en cas avéré de pollution. Ces acquéreurs étaient, certes, tenus de prendre à leurs propres frais des mesures correctives mais ce, sans possibilité de contrôle et d intervention de l État sur ce processus de dépollution. Pour cette raison, l approche tchèque est hautement estimée au niveau international et reconnue comme ayant valeur d exemple. Des milliards pour remédier aux dégâts écologiques Les fonctionnaires du ministère de l Environnement ont identifié, en République tchèque, des milliers de sites pollués. Cette situation ne semble toutefois absolument pas désespérée aujourd hui. Le gouvernement espère atteindre son objectif de Le ministère des Finances a fait approuver un projet selon lequel tous les dommages écologiques subis par des entreprises avant leur privatisation seront traités par une seule société. Ce procédé accélérera le processus de dépollution, souvent freiné par d interminables appels d offres. Il n y a donc plus qu un seul appel d offre, auquel les personnes intéressées pouvaient répondre avant la fin du mois de février. L État est tenu de payer. Il s y était engagé le gouvernement avait déjà promis dans les années 90 qu il prendrait en charge le traitement des dommages environnementaux causés aux entreprises. Après un monitoring difficile une solution encore plus ardue Selon des estimations, il y aurait en Slovaquie environ plus de trente mille sources de pollution. À l heure où les débats portent sur la question de savoir par qui, comment, et surtout par quels financements seront désamorcées ces bombes écologiques, un consensus social et politique fait défaut. La problématique des dégâts écologiques n est pas actuellement réglementée de façon globale dans notre droit. Depuis 2005 est attendue sur ce sujet l adoption d une loi qui fournirait un cadre à ces dispositions légales. Outre l enregistrement et la classification des dégâts écologiques, un programme de dépollution, d autorisations et de sanctions devrait être mis en œuvre et, en premier lieu, un système de responsabilité personnelle devrait être instauré ce qui, au sein des entreprises privatisées, représente une pierre d achoppement. Le ministre tchèque du Développement régional Cyril Svoboda souhaite venir en aide aux régions pauvres «Je désire agir dans le cadre de l Union européenne et de sa politique de cohésion. L Union européenne doit être solidaire et unie et le traité de Lisbonne prévoit que des fonds seront alloués aux régions moins développées et aux régions géographiquement distinctes. C est pourquoi je veux que, lors de la réunion des ministres chargés du Développement régional en avril prochain à Mariánské Lázně, nous déclarions clairement que les régions sous-développées sont aujourd hui une priorité.»

16 16 ČESKÁ REPUBLIKA Press a fam tripy pro českou odbornou veřejnost Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism kromě press a fam tripů pro zahraniční touroperátory a novináře (individuální a projekt Enjoy the Czech Republic) pořádá také podobné akce pro české incomingové cestovní kanceláře a agentury, cestovní kanceláře specializující se na domácí cestovní ruch a novináře, kteří se zabývají tímto oborem. Zámek v Kroměříži Tyto press a fam tripy jsou bezplatné pracovní cesty do českých turistických regionů s cílem představit regionální turistickou nabídku přímo v terénu. Konají se pravidelně od dubna do června a od září do poloviny listopadu. Cesty jsou zpravidla jednodenní, avšak při delší vzdálenosti od Prahy trvají dva dny. Hlavní náplní těchto cest je představení turistických atraktivit regionu, kvalitních ubytovacích kapacit (3* a výše), novinek a možností zajímavého doprovodného programu. V programu převažují nabídky serverů Czech- Tourism a Nezbytnou součástí programu je také workshop (v případě press tripů tisková konference), jehož smyslem je setkání s místními podnikateli (subjekty) poskytujícími služby v cestovním ruchu (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, informační centra, muzea atd.) Zámek Lešná ilustrační foto ilustrační foto a možnost individuálně dojednat obchodní podmínky. Na organizaci se podílí různé subjekty z řad organizací cestovního ruchu, destinačních managementů, měst, krajských úřadů i podnikatelů v regionech. Každý účastník cesty obdrží vždy tzv. manuál obsahující stručnou charakteristiku regionu, výčet navštívených míst a dále nabídku dalších atraktivit v regionu. Nechybí také kontakty na informační centra, doporučené ubytovací a stravovací kapacity. Pro letošní rok chystá Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism prezentace do velmi zajímavých oblastí, jako je např. Žatecko, Zlínsko a Kroměřížsko, Pardubicko a mnoho dalších. Aktuální plán cest najdete na v sekci Komunikace s odbornou veřejností regionální prezentace. Tady je také k nahlédnutí archiv regionálních prezentací z let 2007 a 2008 společně s manuály a fotodokumentací. Magdaléna Dlouhá, manažer komunikace s odbornou veřejností, CzechTourism EN č. 3 / 2009 Strategie německých turistů pro snížení výdajů Méně nakupování, levnější restaurace I přesto, že se lidé cítí ovlivněni či ohroženi finanční krizí, neexistují téměř žádné příznaky, že by turisté své cestovatelské plány rušili. To je závěr, který vědci učinili na základě studií a šetření o dovolenkových plánech německých občanů. Ačkoli se 15 % dotazovaných cítilo ovlivněno poklesem ekonomiky, pouze 3 % Němců, kteří jezdí na zahraniční dovolenou, se chystá tento rok své plány změnit. Podle přednášejících na veletrhu ITB Berlín by letos nemělo dojít k poklesu počtu letních dovolených. Vědci se domnívají, že turisté se místo toho, aby zůstali doma, pokusí snížit výdaje v cílové destinaci např. levnějším stravováním nebo nakupováním pouze jednou za týden místo každodenních návštěv nákupních center. Podle předpokladů však poklesne počet kratších cest a fakultativních výletů. Pro příslušníky střední třídy je v současné době velmi důležité podrobné sledování a omezování svého rozpočtu. Výsledkem toho bude nárůst poptávky po zájezdech all inclusive, zvláště pak po těch, které mají v ceně zahrnuty jídlo a nápoje a za aktivity, jako je sport, se taktéž nemusí nic doplácet. ilustrační foto Kritickým trendem ovšem je úbytek střední třídy jako takové. Od roku 2001 poklesl počet turistů ze střední třídy o 2,2 milionu, zatímco počet luxusních dovolených vzrostl o 1,6 milionu a počet cestujících prostřednictvím nízkonákladových letů o zhruba 1,6 milionu. To také vysvětluje, proč luxusní produkty nejsou natolik ovlivněny krizí jako balíčky pro střední třídu. Podle šetření provedeného v Německu v lednu a únoru letošního roku, kdy bylo dotazováno respondentů, byl počet doposud nerozhodnutých cestovatelů odhadnut na 2 miliony. Tito potencionální turisté se zatím rozhodují, kdy a kam na dovolenou pojedou a představují tak pro turistický průmysl zajímavou cílovou skupinu. Z uvedených skutečností vyplývá, že evropští turisté budou vyhledávat zájezdy all inclusive, které jsou více charakteristické pro klasické hotelové resorty než vzdálená a netradiční luxusní místa. Zdroj: Markéta Vogelová, manažer Oddělení výzkumu trhů a trendů, CzechTourism INZERCE

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. z pohledu MŽP

Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. z pohledu MŽP Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. KONTAMINOVANÝCH MÍST, z pohledu MŽP Mgr. Ivana Vávrová Ministerstvo životního prostředí odbor ekologických škod ivana.vavrova@mzp.cz OBSAH Stará ekologická zátěž

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 18.12.2014

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 18.12.2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.12.2014 C(2014) 10207 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 18.12.2014 kterým se mění rozhodnutí K(2007) 6793, kterým se přijímá operační program Životní prostředí pro pomoc Společenství

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

ZÁKON. ze dne ,

ZÁKON. ze dne , ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Mgr. Martin Kubica náměstek úseku řízení OPŽP Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260

Více

1. Etapa Národní inventarizace kontaminovaných míst

1. Etapa Národní inventarizace kontaminovaných míst 1. Etapa Národní inventarizace kontaminovaných míst Jan Gruntorád Odbor ekologických škod MŽP Jednotná evidence proč je potřeba? Potřeba centrálního zdroje dat, pořízených jednotným způsobem - dle stavebního

Více

Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP

Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP Setkání představitelů měst a obcí Středočeského kraje a hl. m. Prahy Praha, 28. 3. 2011 Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP Tomáš Chalupa Ministr životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM background Program

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Dotace nového programovacího období 2014-2020

Dotace nového programovacího období 2014-2020 Dotace nového programovacího období 2014-2020 Předpokládané podpory v odpadovém hospodářství OP přeshraniční spolupráce SR-ČR Program OPŽP PRIORITNÍ OSA 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

Samá voda, přihořívá!

Samá voda, přihořívá! Samá voda, přihořívá! Problematika čištění odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel Petr Skokan petrskokan@petrskokan.cz Oblast čistění odpadních vod Vstup do EU sebou přinesl i přijetí celé řady závazků

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 V letech 2005 2006, tedy v době, kdy byl Jiří Paroubek předsedou české vlády, získal díky jeho aktivitám Ústecký kraj cca 11 mld. Kč Peníze

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Operační program Životní prostředí 2014+

Operační program Životní prostředí 2014+ Operační program Životní prostředí 2014+ Ing. Miroslav Zmeškal Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP pro roky 2014-2020

Více

Skládka odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě, tzv. laguny Ostramo

Skládka odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě, tzv. laguny Ostramo Skládka odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě, tzv. laguny Ostramo Příprava pokračování sanace lagun Ostramo Ing. Kamil Prokeš DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA, oddělení laguny Práce na odstranění

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011 Nabídka zajištění dotací z EU XXIV.výzva OPŽP Březen 2011 Operační program životního prostředí 2007 2013 OPŽP je financován ze dvou fondů Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti Druhý

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

TRENDY EVROPSKÉHO STAVEBNICTVÍ KONFERENCE 20. 10. 2015

TRENDY EVROPSKÉHO STAVEBNICTVÍ KONFERENCE 20. 10. 2015 TRENDY EVROPSKÉHO STAVEBNICTVÍ KONFERENCE 20. 10. 2015 STAVEBNICTVÍ V ČR Ing. Václav Matyáš prezident SPS v ČR 1 2 Bytová výstavba 1989 2014 3 Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

OPŽP verze7 x ITI Hradecko-pardubická metropolitní oblast

OPŽP verze7 x ITI Hradecko-pardubická metropolitní oblast OPŽP verze7 x ITI Hradecko-pardubická metropolitní oblast OPŽP verze 7 PRIORITNÍ OSA 1: ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY VOD A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ PRIORITNÍ OSA 2: ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LIDSKÝCH SÍDLECH

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

Severočeské doly a.s. Chomutov

Severočeské doly a.s. Chomutov Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA Výsledky I.Q. 2015

JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA Výsledky I.Q. 2015 JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA Výsledky I.Q. 2015 ZASTAVENÍ PROPADU STAVEBNÍ PRODUKCE V ROCE 2014 VÝVOJ STAVEBNÍ PRODUKCE OD ROKU 2008 600,0 500,0 400,0 402,4 431,4 472,6 521,5 547,5 26,7 520,9 58,9 488,7 83,6

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Zpráva o hospodaření Strany zelených za období 2012/2013 vč. výhledu na rok 2014 pro účely Sjezdu SZ v Praze ve dnech 25. - 26. 1.

Zpráva o hospodaření Strany zelených za období 2012/2013 vč. výhledu na rok 2014 pro účely Sjezdu SZ v Praze ve dnech 25. - 26. 1. Zpráva o hospodaření Strany zelených za období 2012/2013 vč. výhledu na rok 2014 pro účely Sjezdu SZ v Praze ve dnech 25. - 26. 1. 2014 Abychom širokou stranickou veřejnost, delegátky a delegáty lépe seznámili

Více

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala Z á p i s z 23. jednání výboru pro dopravu Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 3. 11. 2011 od 9hod. v zasedací místnosti Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje, a.s. Přítomni:

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Zásady pro tvorbu a použití Fondu rozvoje

Zásady pro tvorbu a použití Fondu rozvoje ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE Název : Zásady pro tvorbu a použití Fondu rozvoje Číslo dokumentu: SAM 3218 Vydání č.: 04 Výtisk č.: 01 Platnost od: 19.02.2014 Účinnost od : 01.03.2014 Platnost do: Zpracoval: JUDr.

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 21. září 2011 č. 692 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2012, a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu České

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky Tomáš Julínek ministr zdravotnictví Etapy reformy Reforma svéprávného pacienta Reforma pro ohroženého pojištěnce Pro současnost 2007-2010 Odpovídá ministr Julínek

Více

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3 Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3 Ing. Petr Stejskal Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP pro

Více

25.3.2013 AGENDA 2014. 25. března 2013. www.ods.cz

25.3.2013 AGENDA 2014. 25. března 2013. www.ods.cz AGENDA 2014 25. března 2013 1 Agenda 2014 stanovuje program, který ODS bude prosazovat do konce řádného volebního období, tedy v letech 2013 a 2014. 2 Hlavní cíle, kterými se chceme řídit v následujícím

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Představení společnosti

Představení společnosti Představení společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. AVE - kdo jsme Značka AVE patří pod rakouský infrastrukturní koncern Energie AG Oberösterreich, jehož majoritním vlastníkem je spolková země

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Snížení stresových faktorů při podnikání v zahraničí aneb jak je důležité znát EEN PhDr. Marie Pavlů, CSc. 14. 10. 2014

Snížení stresových faktorů při podnikání v zahraničí aneb jak je důležité znát EEN PhDr. Marie Pavlů, CSc. 14. 10. 2014 Snížení stresových faktorů při podnikání v zahraničí aneb jak je důležité znát EEN PhDr. Marie Pavlů, CSc. 14. 10. 2014 Co způsobuje stres podnikům a jejich manažerům? 1. Nemají dostatek financí na rozvoj

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU ROZPOČTU STRANY ZELENÝCH 2014 Předsednictvo Strany zelených předkládá Republikové radě SZ Návrh rozpočtu Strany zelených na

DŮVODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU ROZPOČTU STRANY ZELENÝCH 2014 Předsednictvo Strany zelených předkládá Republikové radě SZ Návrh rozpočtu Strany zelených na Návrh rozpočtu Strany zelených na rok 2014 Obsah: 1.) Důvodová zpráva k Návrhu rozpočtu Strany zelených na rok 2014 2.) Návrh rozpočtu Strany zelených na rok 2014 ve struktuře (měsíční přehled) - výnosů

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Dotace pro obce Plzeň 27.01.2015 ING. VERONIKA BERANOVÁ Obsah prezentace Podpora

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor informování o evropských záležitostech ÚV ČR Organizačně součástí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?...

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... Obsah 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... 5 4. Nechejte si poradit od odborníka... 6 www.anekamickova.cz 1 Zdravím

Více

UHLÍ včera, dnes a zítra

UHLÍ včera, dnes a zítra Sev.en EC, a.s. UHLÍ včera, dnes a zítra Seminář: Mariánské Lázně 4. 9. 2015 Kdy je včera? Uhelná ložiska se tvořila v karbonu a permu (ČU) a jury a křídy (HU), tj. před cca 360 mil. lety Mostecká pánev

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

VĚCNÝ ZÁMĚR ZÁKONA O ODPADECH + POH ČR

VĚCNÝ ZÁMĚR ZÁKONA O ODPADECH + POH ČR Konference Analytika odpadů II 27. listopadu 2012 Žďár nad Sázavou VĚCNÝ ZÁMĚR ZÁKONA O ODPADECH + POH ČR Andrea Jonášová Odbor odpadů Věcný záměr zákona o odpadech hlavní změny oproti současnému stavu

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘEDSTAVENÍ PRIORITNÍ OSY 4

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘEDSTAVENÍ PRIORITNÍ OSY 4 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘEDSTAVENÍ PRIORITNÍ OSY 4 PRIORITNÍ OSA 4 ZKVALITNĚNÍ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ Globálním cílem prioritní osy 4 je zkvalitnění nakládaní

Více

5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR

5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Evropská unie Fond soudržnosti Pro vodu, vzduch a přírodu 5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu

Více

ČEZ PROTI KRIZI. Praha, 17. února 2009

ČEZ PROTI KRIZI. Praha, 17. února 2009 ČEZ PROTI KRIZI Praha, 17. února 2009 PŘICHÁZÍME S INICIATIVOU: ČEZ PROTI KRIZI ČEZ PROTI KRIZI více práce zaměstnavatelům uvolnění peněz živnostníkům pomoc lidem postiženým krizí Prosperovat můžeme jen

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772)

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) V 7 se na konec přidává odstavec následujícího znění: (8) Výdaje odpovídající

Více

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Úvod V České republice existuje několik iniciativ týkajících se zeleného nakupování (pro veřejné organizace). Nicméně většina z nich vychází z neziskových

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí. Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí. Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011 Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011 Faktory úspěšného územního rozvoje Právní prostředí, politické prostředí,

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost) J. Hájovský SG Geoinženýring, s.r.o. Sídlo : 28 října 150, Moravská Ostrava Odborné informace a konzultace : Ing. Jiří Hájovský, CSc. t.č. 00 420 606 564 269 Důlní odvaly úložná místa těžebního odpadu

Více

Projekty a podpory SFŽP ČR v oblasti životního prostředí

Projekty a podpory SFŽP ČR v oblasti životního prostředí SFŽP Projekty a podpory SFŽP ČR v oblasti životního prostředí I. Setkání mikroregionů Středočeského kraje 10. 11. 2011 Ing. Radka Bučilová Pověřena řízením SFŽP ČR Projekty a podpory v oblasti ŽP Státní

Více

ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK

Více

Insolvence českých subjektů a vybrané aspekty insolvenčního zákonodárství některých států SNS Doc. Ing. Marianna Dražanová, CSc.

Insolvence českých subjektů a vybrané aspekty insolvenčního zákonodárství některých států SNS Doc. Ing. Marianna Dražanová, CSc. Insolvence českých subjektů a vybrané aspekty insolvenčního zákonodárství některých států SNS Doc. Ing. Marianna Dražanová, CSc. Akademie STING 7.11.2012 1 Současná doba může být považována za náročnou,

Více

Kdo jsme. -- 13 regionálních zastoupení od roku 2004, administrace OPPP a OPPI. a alternativních způsobů financování. aplikovaného výzkumu

Kdo jsme. -- 13 regionálních zastoupení od roku 2004, administrace OPPP a OPPI. a alternativních způsobů financování. aplikovaného výzkumu Královéhradecký kraj: Rozvojové plány a investiční příležitosti Aktivity agentury CzechInvest v rámci lokalizace investic a rozvoje trhu nemovitostí Mgr. Martina Chamasová Ředitelka regionální kanceláře

Více

Proč se Praha 6 vzdala svých milionů?! PRONÁJEM POLIKLINIKY POD MARJÁNKOU SPOLEČNOSTI COMITIA MEDICAL

Proč se Praha 6 vzdala svých milionů?! PRONÁJEM POLIKLINIKY POD MARJÁNKOU SPOLEČNOSTI COMITIA MEDICAL Proč se Praha 6 vzdala svých milionů?! PRONÁJEM POLIKLINIKY POD MARJÁNKOU SPOLEČNOSTI COMITIA MEDICAL V Praze dne 4. listopadu 2014 PROHLÁŠENÍ Nadační fond proti korupci (dále jen NFPK ) tímto prohlašuje,

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA

Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA Praha 24. března 2015 PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ VLÁDY V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese

Více